2013/323/EU2013/323/EU: Prováděcí rozhodnutí Rady ze dne 21. června 2013 , kterým se mění prováděcí rozhodnutí 2011/344/EU o poskytnutí finanční pomoci Unie Portugalsku

(1)

Dne 17. května 2011 poskytla Rada Portugalsku na jeho žádost finanční pomoc (prováděcí rozhodnutí Rady 2011/344/EU (2)) na podporu programu rozsáhlých hospodářských reforem (dále jen „program“) s cílem obnovit důvěru, umožnit návrat ekonomiky k udržitelnému růstu a zachovat finanční stabilitu v Portugalsku, eurozóně i celé Unii.

(2)

V souladu s čl. 3 odst. 10 prováděcího rozhodnutí 2011/344/EU provedla Komise společně s Mezinárodním měnovým fondem (MMF) a ve spolupráci s Evropskou centrální bankou (ECB) v době od 25. února do 14. března 2013 sedmý přezkum pokroku, jehož bylo dosaženo portugalskými orgány při provádění dohodnutých opatření podle programu. Následně bylo v době od 14. do 17. dubna 2013 a od 8. do 11. května 2013 provedeno ještě dodatečné posouzení některých fiskálních opatření.

(3)

Prodloužení maximální průměrné doby splatnosti půjček ze strany Unie by bylo přínosné, protože by Portugalsko podpořilo v jeho úsilí o obnovení neomezeného přístupu na trh a úspěšné ukončení programu. Aby bylo možné plně využívat výhod plynoucích z prodloužení maximální průměrné splatnosti půjček Unie, měla by mít Komise oprávnění prodloužit splatnost splátek a tranší.

(4)

V roce 2012 poklesl reálný hrubý domácí produk (HDP) o 3,2 % v důsledku nečekaně velkého utlumení hospodářské činnosti a snížení zaměstnanosti v posledním čtvrtletí tohoto roku. Vzhledem k těmto změnám bylo nutné vytvořit novou, méně optimistickou prognózu hospodářského vývoje: na základě této předpovědi se nyní počítá s tím, že v roce 2013 dojde v důsledku přetrvávajících účinků nepříznivějšího vývoje v roce 2012 k poklesu reálného HDP o 2,3 % a k výraznějšímu snížení objemu domácí spotřeby, způsobenému vysokou mírou nezaměstnanosti, která je vyšší, než se dříve očekávalo, a předpokládat lze i oslabení vnější poptávky. Pozvolnější bude pravděpodobně oproti předchozím očekáváním také hospodářská obnova, neboť se předpokládá, že HDP se odrazí ode dna ve druhém pololetí tohoto roku s tím, že v roce 2014 bude jeho průměrné roční tempo růstu 0,6 %. V roce 2015 by měl růst reálného HDP dosahovat 1,5 %. Předpokládá se, že míra nezaměstnanosti dosáhne v roce 2014 maximální výše 18,5 % veškeré pracovní síly.

(5)

V roce 2012 činil schodek veřejných financí 6,4 % HDP, a převyšoval tedy programový cíl 5 % HDP. Výši celkového schodku vládního sektoru nepříznivě ovlivnil určitý počet rozsáhlých jednorázových operací, jejichž dopady na rozpočet nebyly v době předchozího přezkumu známy. Mezi tyto operace patřila kapitálová injekce do státem vlastněné banky CGD (0,5 % HDP), vládou provedené přesměrování přeměny akcionářských půjček společnosti Parpública na vlastní kapitál společnosti SAGESTAMO, dvě společnosti, které nespadají do obecné působnosti vlády (0,5 % HDP), a škody, k nimž došlo v souvislosti s převodem aktiv společnosti BPN (0,1 % HDP). Dále též byly na základě doporučení Eurostatu výnosy získané prodejem licence k provozu nejvýznamnějších portugalských letišť klasifikovány jako získání vlastního kapitálu, takže neměly vliv na saldo vládního sektoru, které předtím v rozpočtu vláda stanovila (0,7 % HDP). Pokud by dopady těchto jednorázových faktorů nebyly do celkového salda započítány, činil by schodek veřejných financí 4,7 % HDP, a byl by pod cílovou hranicí. Snížení schodku na tuto úroveň bylo velmi obtížné, protože nedostatečný výnos z příjmů, způsobený makroekonomickými faktory, bylo nutné vyrovnat vyššími úsporami, než jaké byly plánovány v rámci rozpočtu, a to zejména v oblasti mzdových nákladů ve veřejném sektoru, mezispotřeby a prostředků určených na nové investiční projekty.

(6)

Celkově dosáhlo v roce 2012 fiskální úsilí měřené zlepšením strukturálního salda úrovně 2,4 % HDP a je v souladu s doporučením Rady ze dne 9. října 2012 odstranit nadměrný schodek veřejných financí v Portugalsku. Zlepšení strukturálního primárního salda bylo ještě vyšší, protože dosáhlo 2,7 % HDP.

(7)

V návaznosti na vývoj situace v roce 2012 je základní výše rozpočtu na rok 2013 stanovena na základě předpokladu, že i nadále budou nižší výnosy a větší objem věcných sociálních transferů a že velkou část výdajových úspor, kterých bylo dosaženo v posledním čtvrtletí roku 2012, je nutno považovat za úspory nestálé, což vede k negativnímu převodu z předchozího roku ve výši přibližně 0,4 % HDP do roku 2013. Také v důsledku výrazně horšího makroekonomického výhledu v roce 2013 se základní výše rozpočtu snížila o dalších 0,5 % HDP. Rozpočtové cíle stanovené v pátém přezkumu tohoto programu (4,5 % HDP v roce 2013 a 2,5 % HDP v roce 2014), tak vzhledem k tomuto vývoji přestaly být uskutečnitelné. Jelikož z hodnocení vyplývá, že vláda tento odchylný vývoj nemohla v zásadě nijak ovlivnit, lze revizi rozpočtové korekce považovat za vhodné řešení.

(8)

Cílová výše schodku byla proto nově stanovena na 5,5 % HDP v roce 2013, 4,0 % HDP v roce 2013 a 2,5 % HDP v roce 2015. Tento fiskální postup byl nově nastaven tak, aby umožňoval udržet v celém období 2011–2015 primární strukturální korekci v blízkosti 9 %, ale aby současně umožňoval fungování automatických stabilizátorů a zohledňoval omezení týkající se financování a dluhu, jakož i sociální náklady této korekce. I při této revizi cílů však bude nutné přijmout značně rozsáhlá konsolidační opatření, která budou v roce 2013 odpovídat 3,5 % HDP a v roce 2014 2 % HDP. Nezbytnou oporou zamýšlené korekce je během celého programového období celá řada strukturálních opatření v oblasti výdajů a příjmů. Proces konsolidace by měl pokračovat i po skončení tohoto programového období, tak aby výše schodku byla do roku 2015 výrazně pod hranicí 3 %.

(9)

Rozpočtový zákon z roku 2013 obsahoval diskreční opatření strukturální povahy, jejichž rozsah odpovídá o něco více než 3 % HDP, a to i po započtení opětovného zavedení jedné ze dvou prémiových plateb pro zaměstnance ve veřejném sektoru a 1,1 násobku dvou prémiových plateb pro důchodce, které jim byly v roce 2012 odebrány. Dne 5. dubna 2013 však Ústavní soud vydal rozhodnutí proti některým ustanovením tohoto zákona o rozpočtu na rok 2013, včetně prodloužení platnosti pozastavení jedné z prémiových plateb pro zaměstnance ve veřejném sektoru, 0,9 násobku prémiové platby pro důchodce, nového příplatku v nezaměstnanosti a nemocenského, čímž vytvořil rozpočtový dluh ve výši 0,8 % HDP. Za účelem uhrazení tohoto dluhu a podpory požadované fiskální korekce v roce 2014 a 2015 přijala vláda v průběhu dubna a května soubor trvalých opatření pro snižování výdajů s kumulativním výnosem ve výši 4,7 miliardy EUR, tj. 2,8 % HDP v letech 2013–2014, přičemž pro rok 2013 stanovila v předstihu opatření odpovídající hodnotě 0,8 % HDP. V roce 2014 bude obnovena rovnováha mezi konsolidací založenou na příjmech a konsolidací založenou na výdajích.

(10)

I v důsledku úplného obnovení obou prémiových plateb pro zaměstnance ve veřejném sektoru a plateb pro důchodce představují vyšší příjmy v roce 2013 více než dvě třetiny celkového úsilí o fiskální konsolidaci, zatímco krácení výdajů představuje méně než jednu třetinu, přestože podle původního úmyslu se měla konsolidace soustředit právě na oblast výdajů.

(11)

V roce 2013 byla přijata tato příjmová opatření: restrukturace daně z příjmů fyzických osob; srážka ve výši 3,5 % na straně zdanitelného příjmu přesahujícího výši minimální mzdy; solidární příspěvek z nejvyšších příjmů; rozšíření daňového základu a další změny zdanění právnických osob za účelem zvýšení příjmů; zvýšení spotřebních daní z tabáku, alkoholu a zemního plynu; rozšíření základu pro zdanění nemovitostí po přecenění nemovitostí a mimořádný solidární příspěvek na důchody pro řešení problémů s jejich udržitelností v souvislosti se stárnutím obyvatelstva. Opatření na straně výdajů mají za cíl výrazné snížení mzdových nákladů ve veřejném sektoru optimalizací způsobu přidělování prostředků, změnou počtu pracovníků ve veřejném sektoru a omezení příplatků za přesčasy, zaměstnaneckých výhod a náhrad v době mimořádného volna. Jako další opatření pro úspory ve výdajích je třeba uvést rovněž pokračující snahy o racionalizaci v oblasti zdravotnictví; racionalizaci sociálních dávek a lepší zacílení sociální podpory; snižování mezispotřeby u všech resortních ministerstev; úspory získané sjednáváním nových smluvních podmínek partnerství veřejného a soukromého sektoru a díky pokračujícímu úsilí o restrukturaci státních podniků. Některých plánovaných úspor bude dosaženo díky tomu, že opatření, která byla navržena v rámci přehledu veřejných výdajů, budou provedena s předstihem.

(12)

Kromě uvedených opatření, která jsou trvalé povahy, přijme vláda také opatření dočasná, mim jiné prostřednictvím převodu prostředků Fondu soudržnosti poskytnutých na méně připravené projekty, kterých bude využito na projekty propracovanější, a další omezování kapitálových výdajů (program Polis).

(13)

Kromě konsolidačních opatření zahrnutých v rámci doplňkového rozpočtu přijme vláda veškeré další legislativní změny a legislativní návrhy, které jsou nezbytné k provádění reforem spojených s přehledem veřejných výdajů, popřípadě je předloží parlamentu, a to do konce legislativního zasedání v polovině července 2013.

(14)

V roce 2014 bude fiskální korekce pokračovat na základě přehledu veřejných výdajů, který vláda provedla během minulých měsíců a jehož součástí jsou trvalá opatření zaměřená na omezování výdajů, odpovídající 2 % HDP v roce 2014. Opatření přijatá na základě přehledu veřejných výdajů budou mít hlavní dopad ve třech směrech: 1) snížení mzdových nákladů ve veřejném sektoru; 2) snížení důchodových dávek a 3) zkrácení výdajů v jednotlivých odvětvích u všech resortních ministerstev a programů. Opatření přijatá na základě přehledu veřejných výdajů jsou součástí širšího úsilí o státní reformu, jehož cílem je dosažení větší rovnosti a účinnosti v zajišťování sociálních transferů a veřejných služeb. Cílem snížení mzdových nákladů, k němuž má dojít v roce 2014, je omezit početní stavy pracovníků ve veřejném sektoru a současně změnit skladbu této pracovní síly ve prospěch zaměstnanců s vyšší kvalifikací, přiblížit pravidla práce ve veřejném sektoru pravidlům práce v soukromém sektoru a dosáhnout transparentnější mzdové politiky, zohledňující větší měrou pracovní zásluhy. Konkrétně se jedná o tyto reformy: transformace zvláštního programu mobility na rekvalifikační program, vyrovnání délky pracovní doby ve veřejném sektoru s délkou pracovní doby v soukromém sektoru (tj. její prodloužení z 35 na 40 pracovních hodin týdně), zavedení hodinového kreditu, omezení nároků na dovolenou, realizace programu dobrovolného odcházení ze zaměstnání (který by měl vést podle odhadů k jednorázovým počátečním nákladům ve výši zhruba 0,3 % HDP) a zavedení jednotné tabulky mezd a doplňkových odměn. Další významnou část úspor bude představovat komplexní důchodová reforma, která bude založena na zásadách rovnosti a progresivity příjmů, čímž bude chránit úroveň nejnižších důchodů. Cílem těchto reforem je konkrétně řečeno zmenšení současných rozdílů mezi systémem sociálního zabezpečení zaměstnanců ve veřejném sektoru (CGA) a všeobecným systémem sociálního zabezpečení, zvyšování zákonem stanoveného věku pro odchod do důchodu podle faktoru demografické udržitelnosti a v případě, že to bude nezbytně zapotřebí, také zavedení progresivního příspěvku na udržitelnost důchodového systému. A zvýšeny budou konečně také úspory u všech rezortních ministerstev, pokud jde o mezispotřebu a programy výdajů.

(15)

Vzhledem k politickým a právním rizikům, která jsou s procesem provádění těchto opatření spojena, může dojít k tomu, že některá z těchto opatření přijatých na základě přehledu veřejných výdajů mohou být v rámci probíhajícího procesu konzultací se sociálními a politickými partnery nahrazena jinými opatřeními odpovídajícího rozsahu a kvality.

(16)

Proces fiskální korekce je provázen řadou fiskálních strukturálních opatření, jejichž účelem je posílit kontrolu nad vládními výdaji a zlepšit vybírání příjmů. Dosáhnout toho umožňuje zejména komplexní reforma rozpočtového rámce, a to jak na centrální, tak i na regionální a místní úrovni státní správy, prováděná v souladu s osvědčenými modely rozpočtových a správních postupů. Zákon o rozpočtovém rámci byl pozměněn tak, aby zahrnoval posílený rámec Unie pro fiskální řízení, provedením požadavků stanovených ve Smlouvě o stabilitě, koordinaci a správě v hospodářské a měnové unii a v balíčku šesti právních aktů týkajícím se správy ekonomických záležitostí (tzv. six-pack). Nový systém kontroly závazků již přináší své výsledky, provádění je však třeba pečlivě sledovat, aby bylo zajištěno, že závazky jsou v souladu s finančními prostředky. Reformy ve veřejné správě, usilující o racionalizaci zaměstnanosti ve veřejném sektoru a státních institucích, budou pokračovat i nadále. Dosaženo bylo i dalšího pokroku při plnění cílů reformy správy příjmů a příslušné orgány posilují sledování a dodržování daňových povinností. Začala jednání o nových podmínkách partnerství veřejného a soukromého sektoru a v roce 2013 i v dalších letech se očekávají významné úspory. Státní podniky dosáhly provozní rovnováhy v průměru do konce roku 2012 a chystají se další reformy zaměřené na zvyšování efektivity, které by měly vést k ještě lepším výsledkům. Reformy ve zdravotnictví přinášejí významné úspory a jejich provádění v zásadě pokračuje v souladu s vytyčenými cíli.

(17)

Na základě současných projekcí Komise týkajících se růstu nominálního HDP (–1,0 % v roce 2013, 1,6 % v roce 2014 a 3,3 % v roce 2015) a schodku státního rozpočtu ve výši 5,5 % HDP v roce 2013, 4,0 % HDP v roce 2014 a 2,5 % HDP v roce 2015 se očekává následující vývoj poměru dluhu k HDP: 122,9 % HDP v roce 2013, 124,2 % HDP v roce 2014 a 123,1 % HDP v roce 2015. Za předpokladu dalšího snižování schodku by měl tedy poměr dluhu k HDP po roce 2014 začít klesat. Na dynamiku dluhu má dopad řada dalších operací, které přímo nesouvisí s deficitem rozpočtu, včetně významných akvizic finančních aktiv, zejména pro případnou rekapitalizaci bank a financování státních podniků, a rozdílů mezi časově rozlišenými a hotovostními platbami úroků.

(18)

V roce 2012 bylo dokončeno navyšování bankovního kapitálu, které zúčastněným bankám umožní splnit regulatorní kapitálové rezervy stanovené Evropským orgánem pro bankovnictví i cíle dosáhnout do konce roku poměru kapitálu core tier 1 ve výši 10 %. Orientační cíl pro poměr úvěrů ke vkladům, kterým je 120 % do roku 2014, některé banky, které jsou již v současné fázi pod uvedeným limitem, pravděpodobně splní. Roste úsilí o diverzifikaci zdrojů financování pro podnikatelský sektor. V současnosti se posuzují možnosti zlepšování výkonu a správy stávajících vládou dotovaných úvěrových linek. Analyzovány jsou plány obnovy bank a připravují se plány pro řešení problémů v bankovním sektoru.

(19)

Byl učiněn další pokrok při provádění strukturálních reforem na posílení růstu a konkurenceschopnosti. Kromě posílení aktivní politiky trhu práce přijaly příslušné orgány komplexní reformu trhu práce. Za účelem zvýšení flexibility pracovního trhu a podpory vytváření pracovních míst stanoví tento nový právní rámec nižší odstupné, jednodušší podmínky řádného propuštění ze zaměstnání a větší pružnost pracovní doby, rozšiřuje možnosti vyjednávání na úrovni podniku a reviduje systém dávek v rámci pojištění pro případ nezaměstnanosti, aby byla silnější motivace k co nejrychlejšímu návratu do zaměstnání při zaručení dostatečné úrovně ochrany. Provádění akčních plánů v oblasti středního a odborného vzdělávání celkově postupuje podle stanoveného rozvrhu.

(20)

Provedení směrnice Evropského parlamentu a Rady 2006/123/ES ze dne 12. prosince 2006 o službách na vnitřním trhu (3), jejímž cílem je odstranit překážky pro vstup na trh a posílit konkurenci a hospodářskou činnost tím, že bude usnadněn vstup na trh novým subjektům v různých hospodářských režimech, postupuje uspokojivým tempem. Parlamentu má být předložen rámcový zákon, který má stanovit hlavní zásady fungování nejdůležitějších vnitrostátních regulačních orgánů a který počítá s jejich nezávislostí a samostatností. Významného pokroku bylo dosaženo, pokud jde o provedení třetího energetického balíčku a pokračuje snižování dluhu spojeného s tarifními sazbami cen elektřiny, které má zajistit udržitelnost systému. Zjednodušují se rovněž postupy udělování licencí i další administrativní zátěž, a to v různých hospodářských odvětvích, jako jsou životní prostředí a územní plánování, zemědělství a rozvoj venkova, průmysl, turismus a geologie.

(21)

V listopadu 2012 vstoupila v platnost rozsáhlá reformní opatření v oblasti trhu s nájemním bydlením, která by měla zajistit dynamičtější fungování trhu s bydlením. Reformy soudnictví i nadále postupují podle dohodnutého časového plánu. Bylo dosaženo pokroku při snižování počtu nevyřízených případů a při provádění širších reforem, jako jsou územní reorganizace soudních okrsků a reforma občanského soudního řádu.

(22)

Vzhledem k tomuto vývoji by mělo být prováděcí rozhodnutí 2011/344/EU změněno,

1)

Článek 1 se mění takto:

2)

Článek 3 se mění takto: