(EU) č. 1078/2012Nařízení Komise (EU) č. 1078/2012 ze dne 16. listopadu 2012 o společné bezpečnostní metodě sledování, kterou mají používat železniční podniky, provozovatelé infrastruktury po získání osvědčení o bezpečnosti nebo schválení z hlediska bezpečnosti a subjekty odpovědné za údržbu Text s významem pro EHP

Publikováno:	Úř. věst. L 320, 17.11.2012, s. 8-13	Druh předpisu:	Nařízení
Přijato:	16. listopadu 2012	Autor předpisu:	Evropská komise
Platnost od:	7. prosince 2012	Nabývá účinnosti:	7. prosince 2012
Platnost předpisu:	Ano	Pozbývá platnosti:

Původní znění předpisu

Text předpisu s celou hlavičkou je dostupný pouze pro registrované uživatele.

NAŘÍZENÍ KOMISE (EU) č. 1078/2012

ze dne 16. listopadu 2012

o společné bezpečnostní metodě sledování, kterou mají používat železniční podniky, provozovatelé infrastruktury po získání osvědčení o bezpečnosti nebo schválení z hlediska bezpečnosti a subjekty odpovědné za údržbu

(Text s významem pro EHP)

EVROPSKÁ KOMISE,

s ohledem na Smlouvu o fungování Evropské unie,

s ohledem na směrnici Evropského parlamentu a Rady 2004/49/ES ze dne 29. dubna 2004 o bezpečnosti železnic Společenství a o změně směrnice Rady 95/18/ES o vydávání licencí železničním podnikům a směrnice 2001/14/ES o přidělování kapacity železniční infrastruktury, zpoplatnění železniční infrastruktury a o vydávání osvědčení o bezpečnosti (směrnice o bezpečnosti železnic) (1), a zejména na článek 6 uvedené směrnice,

vzhledem k těmto důvodům:

(1)	Komise by měla přijmout druhý soubor společných bezpečnostních metod (CSM), zahrnující alespoň metody stanovené v čl. 6 odst. 3 písm. c) směrnice 2004/49/ES, na základě doporučení Evropské agentury pro železnice (dále jen „agentura“).

(2)

Dne 5. října 2009 Komise pověřila agenturu v souladu se směrnicí 2004/49/ES vypracováním návrhu CSM pro kontrolu shody provozu a údržby strukturálních subsystémů s příslušnými základními požadavky. V těchto CSM by měly být upřesněny metody, které mají být použity jednak k ověření toho, že strukturální subsystémy (včetně provozu a řízení dopravy) jsou provozovány a udržovány v souladu se všemi základními požadavky souvisejícími s bezpečností, jednak ke sledování toho, zda subsystémy a jejich začlenění do systémů nadále splňují při provozu a údržbě příslušné bezpečnostní požadavky. Agentura předložila Komisi v souladu s jejím pověřením své doporučení týkající se CSM a podložila je zprávou o posouzení dopadů. Toto nařízení z uvedeného doporučení agentury vychází.

(3)

Aby bylo možné bezpečně začlenit strukturální subsystémy do železničního systému a zajistit jejich provoz a údržbu v rámci tohoto systému a aby bylo zajištěno, že za provozu budou splněny základní požadavky, měly by systémy zajišťování bezpečnosti železničních podniků a provozovatelů infrastruktury a systémy údržby subjektů odpovědných za údržbu zahrnovat veškerá nezbytná opatření, včetně procesů, postupů a technických, provozních a organizačních opatření ke kontrole rizik. Z tohoto důvodu by do sledování správného uplatňování a účinnosti systémů zajišťování bezpečnosti železničních podniků a provozovatelů infrastruktury, jakož i systémů údržby subjektů odpovědných za údržbu měly být zahrnuty požadavky na strukturální subsystémy v rámci provozních podmínek.

(4)	Toto nařízení by mělo umožnit účinné řízení bezpečnosti železničního systému během činností spojených s jeho provozem a údržbou, a je-li to nezbytné a přiměřeně proveditelné, mělo by tento systém řízení zlepšit.

(5)

Toto nařízení by rovněž mělo umožnit zjistit co nejdříve možný nesoulad při uplatňování systému řízení způsobem, který by mohl vyústit v nehody, incidenty, nebezpečné situace nebo jiné nebezpečné jevy. Aby bylo možné tyto formy nesouladu během činností spojených s provozem a údržbou řídit, měl by se ke sledování těchto činností používat harmonizovaný proces. Tento harmonizovaný proces by měl být zejména použit ke kontrole dosažení očekávaného výsledku u systémů zajišťování bezpečnosti železničních podniků a provozovatelů infrastruktury a ke kontrole dosažení očekávaného výsledku u systému údržby subjektů odpovědných za údržbu.

(6)	Železniční podniky a provozovatelé infrastruktury by měli sledovat řádné uplatňování a výsledky opatření, jež vytvořili pomocí svého systému zajišťování bezpečnosti proto, aby byl jejich provoz bezpečný, a to i ve zvláštních sítích.

(7)

Toto nařízení by mělo harmonizací procesu sledování usnadnit přístup služeb železniční dopravy na trh s cílem trvale zajistit požadovaný výkon železničního systému v oblasti bezpečnosti. Kromě toho by toto nařízení mělo přispět k nastolení vzájemné důvěry a transparentnosti mezi členskými státy prostřednictvím harmonizované výměny informací týkajících se bezpečnosti mezi různými zúčastněnými subjekty v rámci železničního odvětví s cílem řídit bezpečnost mezi různými rozhraními tohoto odvětví a harmonizované důkazy o uplatňování procesu sledování.

(8)

Agentura by za účelem podávání zpráv Komisi o účinnosti a uplatňování tohoto nařízení a případně za účelem vydávání doporučení ke zlepšení tohoto nařízení měla mít možnost shromažďovat příslušné informace od různých zúčastněných subjektů, mimo jiné od vnitrostátních bezpečnostních orgánů, od orgánů udělujících osvědčení subjektům odpovědným za údržbu nákladních vozů a od jiných subjektů odpovědných za údržbu, které nespadají do oblasti působnosti nařízení Komise (EU) č. 445/2011 ze dne 10. května 2011 o systému udělování osvědčení pro subjekty odpovědné za údržbu nákladních vozů (2).

(9)	Opatření stanovená tímto nařízením jsou v souladu se stanoviskem výboru uvedeného v čl. 27 odst. 1 směrnice 2004/49/ES,

PŘIJALA TOTO NAŘÍZENÍ:

Článek 1

Předmět o oblast působnosti

1. Toto nařízení stanoví společnou bezpečnostní metodu (CSM) sledování, která umožňuje účinné řízení bezpečnosti v železničním systému během činností spojených s jeho provozem a údržbou a která případně systém řízení zlepšuje.

2. Toto nařízení se použije pro účely:

kontroly správného uplatňování a účinnosti všech procesů a postupů v rámci systému řízení, včetně technických, provozních a organizačních opatření ke kontrole rizik. V případě železničních podniků a správců infrastruktury tyto kontroly zahrnují technické, provozní a organizační prvky, jež jsou nezbytné k vydání osvědčení uvedeného v čl. 10 odst. 2 písm. a) a čl. 11 odst. 1 písm. a) směrnice 2004/49/ES, a opatření přijatá za účelem získání osvědčení uvedeného v čl. 10 odst. 2 písm. b) a čl. 11. odst. 1 písm. b) uvedené směrnice;

b)	kontroly správného uplatňování celého systému řízení a toho, zda tento systém dosahuje očekávaných výsledků, a

c)	určení a zavedení vhodných preventivních, nápravných nebo obojích opatření, je-li zjištěn významný případ nesouladu s písmeny a) a b).

3. Toto nařízení se vztahuje na železniční podniky, provozovatele infrastruktury poté, co získají osvědčení o bezpečnosti nebo schválení z hlediska bezpečnosti, a subjektů odpovědných za údržbu.

Článek 2

Definice

Pro účely tohoto nařízení se použijí definice článku 3 směrnice 2004/49/ES.

Kromě toho se použijí i tyto definice:

„systémem řízení“ se rozumí buď systém zajišťování bezpečnosti železničních podniků a provozovatelů infrastruktury, které jsou definovány v čl. 3 písm. i) směrnice 2004/49/ES a jsou v souladu s požadavky stanovenými v článku 9 a příloze III uvedené směrnice, nebo systém údržby subjektů odpovědných za údržbu, které jsou v souladu s požadavky stanovenými v čl. 14a odst. 3 uvedené směrnice;

b)	„sledováním“ se rozumí opatření zavedená železničními podniky, provozovateli infrastruktury nebo subjekty odpovědnými za údržbu ke kontrole toho, zda je jejich systém řízení používán správně a zda je účinný;

c)	„rozhraními“ se rozumějí rozhraní definovaná v čl. 3 odst. 7 nařízení Komise (ES) č. 352/2009 (3).

Článek 3

Proces sledování

1. Každý železniční podnik, provozovatel infrastruktury a subjekt odpovědný za údržbu:

a)	nese odpovědnost za provádění procesu sledování stanoveného v příloze;

b)	zajistí, aby v souladu s tímto nařízením byla sledována také opatření ke kontrole rizik, která zavedou jejich smluvní dodavatelé. Za tímto účelem použijí proces sledování stanovený v příloze nebo své smluvní dodavatele požádají, aby tento postup uplatňovali na základě smluvních ujednání.

2. Proces sledování zahrnuje tyto činnosti:

a)	vymezení strategie, priorit a plánu či plánů sledování;

b)	shromažďování a analýzu informací;

c)	vypracování akčního plánu pro případy nepřijatelného nesouladu s požadavky stanovenými v systému řízení;

d)	provedení akčního plánu, je-li tento plán již vypracován;

e)	hodnocení účinnosti opatření akčního plánu, je-li tento plán již vypracován.

Článek 4

Výměna informací mezi zúčastněnými subjekty

1. Železniční podniky, provozovatelé infrastruktury a subjekty odpovědné za údržbu, včetně jejich smluvních dodavatelů, zajistí prostřednictvím smluvních ujednání, aby si vzájemně vyměňovali veškeré významné informace týkající se bezpečnosti, které vzejdou z uplatňování procesu sledování stanoveného v příloze, a umožnili tak druhé straně přijmout nápravná opatření nezbytná k trvalému zajištění požadovaného výkonu železničního systému v oblasti bezpečnosti.

2. Pokud železniční podniky, provozovatelé infrastruktury a subjekty odpovědné za údržbu zjistí v důsledku uplatnění procesu sledování významné bezpečnostní riziko spojené s poruchami a konstrukčními vadami nebo selháním technického vybavení, včetně poruch a konstrukčních vad nebo selhání technického vybavení strukturálních subsystémů, podají o tomto riziku zprávu ostatním zúčastněným stranám, aby jim umožnili přijmout nápravná opatření nezbytná k trvalému zajištění požadovaného výkonu železničního systému v oblasti bezpečnosti.

Článek 5

Podávání zpráv

1. Provozovatelé infrastruktury a železniční podniky informují vnitrostátní bezpečnostní orgán o uplatňování tohoto nařízení prostřednictvím své výroční zprávy o bezpečnosti předkládané v souladu s čl. 9 odst. 4 směrnice 2004/49/ES.

2. Vnitrostátní bezpečnostní orgán podává zprávu o uplatňování tohoto nařízení železničními podniky, provozovateli infrastruktury, a je-li si toho vědom, subjekty odpovědnými za údržbu v souladu s článkem 18 směrnice 2004/49/ES.

3. Výroční zpráva o údržbě podávaná subjekty odpovědnými za údržbu nákladních vozů, již stanoví bod I podbod 7.4 písm. k) přílohy III nařízení (EU) č. 445/2011, obsahuje informace o zkušenostech subjektů odpovědných za údržbu s uplatňováním tohoto nařízení. Agentura tyto informace shromažďuje v koordinaci s příslušnými orgány udělujícími osvědčení.

4. Své zkušenosti s uplatňováním tohoto nařízení sdílejí s agenturou i ostatní subjekty odpovědné za údržbu, které nespadají do oblasti působnosti nařízení (EU) č. 445/2011. Agentura sdílení zkušeností s těmito subjekty odpovědnými za údržbu koordinuje.

5. Agentura shromažďuje veškeré informace o zkušenostech s uplatňováním tohoto nařízení a v případě potřeby vydává doporučení Komisi s cílem toto nařízení zlepšit.

6. Vnitrostátní bezpečnostní orgány agenturu při shromažďování těchto informací od železničních podniků a provozovatelů infrastruktury podporují.

7. Nejpozději do tří let od vstupu tohoto nařízení v platnost předloží agentura Komisi zprávu analyzující účinnost metody a zkušenosti železničních podniků, provozovatelů infrastruktury a subjektů odpovědných za údržbu s uplatňováním tohoto nařízení.

Článek 6

Vstup v platnost a použitelnost

Toto nařízení vstupuje v platnost dvacátým dnem po vyhlášení v Úředním věstníku Evropské unie.

Toto nařízení se použije ode dne 7. června 2013.

Toto nařízení je závazné v celém rozsahu a přímo použitelné ve všech členských státech.

V Bruselu dne 16. listopadu 2012.

Za Komisi

José Manuel BARROSO

předseda

(1) Úř. věst. L 164, 30.4.2004, s. 44.

(2) Úř. věst. L 122, 11.5.2011, s. 22.

(3) Úř. věst. L 108, 29.4.2009, s. 4.

PŘÍLOHA

PROCES SLEDOVÁNÍ

1. Obecně

1.1	Vstupem do procesu sledování jsou veškeré procesy a postupy obsažené v systému řízení, včetně technických, provozních a organizačních opatření ke kontrole rizik.

1.2	Činnosti uvedené v čl. 3 odst. 2 procesu sledování jsou popsány v oddílech 2 až 6.

1.3	Tento proces sledování je procesem, který se neustále opakuje, jak znázorňuje diagram uvedený níže v dodatku.

2. Vymezení strategie, priorit a plánu či plánů sledování

2.1	Každý železniční podnik, provozovatel infrastruktury a subjekt odpovědný za údržbu nese na základě svého systému řízení odpovědnost za vymezení své strategie, priorit a plánu či plánů sledování.

2.2

Při rozhodování o tom, co pokládat za prioritní, se zohlední informace z oblastí, které představují největší riziko a které by v případě, že by nebyly účinně sledovány, mohly mít neblahé důsledky pro bezpečnost. Stanoví se pořadí priorit činností sledování a u každé z nich se uvede požadovaný čas, úsilí a zdroje. Při stanovování priorit se rovněž vezmou v úvahu výsledky z předchozích případů uplatnění procesu sledování.

2.3	V procesu sledování se co nejdříve určí případy nesouladu při uplatňování systému řízení, které by mohly vyústit v nehody, incidenty, nebezpečné situace nebo jiné nebezpečné jevy. Výsledkem procesu musí být zavedení opatření, jimiž se takovéto případy nesouladu odstraní.

2.4

Ve strategii a plánu či plánech sledování jsou definovány kvantitativní nebo kvalitativní ukazatele nebo kombinace obou ukazatelů, které:

a)	včas upozorní na jakoukoli odchylku od očekávaného výsledku nebo zaručí, že bylo dosaženo očekávaného výsledku v souladu s plánem;

b)	poskytnou informace o nežádoucích výsledcích;

c)	napomáhají rozhodování.

3. Shromažďování a analýza informací

3.1	Shromažďování a analýza informací se provádějí v souladu se strategií, prioritami a plánem či plány sledování.

3.2

U jednotlivých definovaných ukazatelů uvedených v bodě 2.4 se provádějí tyto činnosti:

a)	shromáždění nezbytných informací;

b)	hodnocení toho, zda jsou procesy, postupy a technická, provozní a organizační opatření ke kontrole rizik zavedeny správně;

c)	kontrola toho, zda jsou procesy, postupy a technická, provozní a organizační opatření ke kontrole rizik účinné a zda dosahují očekávaných výsledků;

d)	hodnocení toho, zda je celý systém řízení správně používán a zda dosahuje očekávaných výsledků;

e)	analýza a hodnocení zjištěných případů nesouladu s písmeny b), c) a d) a určení jejich příčin.

4. Vypracování akčního plánu

4.1

Pro zjištěné případy nesouladu, jež jsou považovány za nepřijatelné, musí být vypracován akční plán. Tento plán musí:

a)	vést k prosazování správně zavedených procesů, postupů a technických, provozních a organizačních opatření ke kontrole rizik, jež byly stanoveny, nebo

b)	zlepšovat stávající procesy, postupy a technická, provozní a organizační opatření ke kontrole rizik nebo

c)	určit a zavést dodatečná opatření ke kontrole rizik.

4.2

Akční plán zahrnuje zejména tyto informace:

a)	cíle a očekávané výsledky;

b)	požadovaná nápravná, preventivní nebo obojí opatření;

c)	osoby odpovědné za zavedení opatření;

d)	lhůty, v nichž mají být opatření zavedena;

e)	osoby odpovědné za hodnocení účinnosti opatření akčního plánu v souladu s oddílem 6;

f)	přezkum dopadu akčního plánu na strategii, priority a plán či plány sledování.

4.3	Pro účely řízení bezpečnosti na rozhraních železniční podnik, provozovatel infrastruktury nebo subjekt odpovědný za údržbu ve shodě s ostatními zúčastněnými subjekty rozhodne, kdo má být provedením požadovaného akčního plánu nebo jeho částí pověřen.

5. Provedení akčního plánu

5.1	Akční plán vymezený v oddílu 4 se provádí za účelem nápravy zjištěných případů nesouladu.

6. Hodnocení účinnosti opatření akčního plánu

6.1	Správné provedení, vhodnost a účinnost opatření stanovených v akčním plánu jsou kontrolovány pomocí téhož procesu sledování, jaký je popsán v této příloze.

6.2

Hodnocení účinnosti akčního plánu zahrnuje zejména tato opatření:

a)	ověření toho, zda je akční plán správně proveden a dokončen podle harmonogramu;

b)	ověření toho, zda bylo dosaženo očekávaného výsledku;

c)	ověření toho, zda se v průběhu času nezměnily výchozí podmínky a zda jsou opatření ke kontrole rizik, vymezená v akčním plánu, pro danou situaci stále vhodná;

d)	ověření toho, zda jsou nezbytná další opatření ke kontrole rizik.

7. Důkazy o uplatňování procesu sledování

7.1

Aby bylo možné prokázat, že je proces sledování uplatňován správně, musí být zdokumentován. Tato dokumentace musí být k dispozici především pro účely vnitřního posouzení. Na požádání:

a)	železniční podniky a provozovatelé infrastruktury tuto dokumentaci dají k dispozici vnitrostátnímu bezpečnostnímu orgánu;

b)	subjekty odpovědné za údržbu tuto dokumentaci dají k dispozici orgánu udělujícímu osvědčení. Jsou-li rozhraní spravována na základě smluv, subjekty odpovědné za údržbu zajistí dostupnost této dokumentace pro příslušné železniční podniky a provozovatele infrastruktury.

7.2

Dokumentace vypracovaná podle bodu 7.1 obsahuje zejména:

a)	popis organizace pověřené výkonem procesu sledování a jejích zaměstnanců;

b)	výsledky různých činností procesu sledování uvedených v čl. 3 odst. 2, a zejména přijatých rozhodnutí;

c)	v případě zjištěných nesouladů, jež jsou považovány za nepřijatelné, seznam všech nezbytných opatření, jež mají být provedena za účelem dosažení požadovaného výsledku.

Dodatek

Rámec procesu sledování

Zavřít

Vyhledání konkrétního předpisu

Fulltextové vyhledávání