(EU) č. 402/2012Nařízení komise (EU) č. 402/2012 ze dne 10. května 2012 o uložení prozatímního antidumpingového cla na dovoz hliníkových radiátorů pocházejících z Čínské lidové republiky

(1)

Oznámením zveřejněným v Úředním věstníku Evropské unie  (2) (dále jen „oznámení o zahájení řízení“) dne 12. srpna 2011 informovala Evropská komise (dále jen „Komise“) o zahájení antidumpingového řízení týkajícího se dovozu hliníkových radiátorů pocházejících z Čínské lidové republiky (dále jen „ČLR“) do Unie.

(2)

Řízení bylo zahájeno na základě podnětu, který podalo mezinárodní sdružení výrobců hliníkových radiátorů AIRAL S.c.r.l (International Association of Aluminium Radiator Manufacturers Limited Liability Consortium, dále jen „žadatel“) představující významný podíl, v tomto případě více než 25 %, celkové výroby hliníkových radiátorů v Unii. Podnět obsahoval zjevné důkazy o dumpingu uvedeného výrobku a o podstatné újmě z něj vyplývající, což bylo považováno za dostačující pro zahájení šetření.

(3)

O zahájení řízení Komise úředně vyrozuměla žadatele, další známé výrobce v Unii, vyvážející výrobce v ČLR, výrobce ve srovnatelné zemi, dovozce, distributory a další strany, o nichž bylo známo, že se jich řízení týká, jakož i zástupce ČLR. Zúčastněné strany dostaly možnost, aby ve lhůtě stanovené v oznámení o zahájení písemně sdělily svá stanoviska a požádaly o slyšení.

(4)

Žadatel, další výrobci v Unii, vyvážející výrobci v ČLR, dovozci a distributoři předložili svá stanoviska. Všechny zúčastněné strany, které o to požádaly a které prokázaly, že mají zvláštní důvody ke slyšení, byly vyslechnuty.

(5)

Vzhledem ke zjevně velkému počtu výrobců, dovozců a vyvážejících výrobců v Unii se v oznámení o zahájení počítalo s výběrem vzorku v souladu s článkem 17 základního nařízení. Aby mohla Komise rozhodnout, zda je výběr vzorku nutný, a pokud ano, vzorek vybrat, byli dovozci a vyvážející výrobci požádáni, aby se Komisi přihlásili a aby v souladu s oznámením o zahájení poskytli základní údaje o svých činnostech souvisejících s dotčeným výrobkem (jak je popsán v oddíle 3 níže) v období od července 2010 do června 2011.

(6)

Aby bylo vyvážejícím výrobcům, kteří o to projevili zájem, umožněno předložit žádost o zacházení jako v tržním hospodářství nebo o individuální zacházení, zaslala Komise formuláře žádosti čínským vyvážejícím výrobcům, o nichž bylo známo, že se jich řízení týká, a orgánům ČLR. Přihlásila se pouze jedna skupina společností, kam patří společnosti Sira (Tianjin) Aluminium Products Co. Ltd a Sira Group (Tianjin) Heating Radiators Co. Ltd (dále jen „skupina Sira“), která požádala o zacházení jako v tržním hospodářství. O individuální zacházení požádaly společnosti Zhejiang Flyhigh Metal Products Co., Ltd. a Metal Group Co., Ltd.

(7)

Pokud jde o výrobce v Unii a jak je řádně uvedeno ve 24. bodě odůvodnění, požadované informace poskytlo a se zařazením do vzorku souhlasilo osm výrobců v Unii. Na základě informací poskytnutých spolupracujícími výrobci v Unii Komise vybrala vzorek čtyř výrobců v Unii, a to podle objemu výroby/prodeje, velikosti a zeměpisného umístění v Unii.

(8)

Jak je uvedeno ve 27. bodě odůvodnění, požadované informace poskytli a se zařazením do vzorku souhlasili pouze tři dovozci, kteří nejsou ve spojení. Dva z těchto dovozců však dotčený výrobek nedováželi/nenakupovali. Proto se vzhledem k omezenému počtu spolupracujících dovozců výběr vzorku již nepovažoval za nutný.

(9)

Jak je uvedeno v 28. bodě odůvodnění, požadované informace poskytlo a se zařazením do vzorku souhlasilo osmnáct vyvážejících výrobců v ČLR. Na základě informací poskytnutých těmito stranami Komise vybrala vzorek dvou vyvážejících výrobců s největším objemem vývozu do Unie.

(10)

Komise zaslala dotazníky všem stranám, o nichž bylo známo, že se jich řízení týká, a všem ostatním společnostem, které se přihlásily ve lhůtě stanovené v oznámení o zahájení, tj. vyvážejícím výrobcům v ČLR, čtyřem výrobcům v Unii zařazeným do vzorku, spolupracujícím dovozcům v Unii a Evropské organizaci spotřebitelů (BEUC); Komise tuto organizaci požádala, aby svým přidruženým společnostem zaslala dotazníky pro uživatele.

(11)

Odpovědi poskytli dva vyvážející výrobci v ČLR zařazení do vzorku, čtyři výrobci v Unii zařazení do vzorku a jeden dovozce, který není ve spojení. Na dotazník neodpověděl žádný uživatel.

(12)

Kromě toho jedna skupina vyvážejících výrobců ve spojení předložila žádost o individuální zjišťování v souladu s čl. 17 odst. 3 základního nařízení. Přezkoumání takových žádostí v předběžné fázi by však znamenalo příliš velké zatížení. O žádosti této skupiny společností o individuální zjišťování bude proto rozhodnuto v konečné fázi.

(13)

Komise si vyžádala a ověřila všechny údaje, které považovala za nezbytné k předběžnému stanovení dumpingu, výsledné újmy a zájmu Unie. Inspekce na místě se uskutečnily v prostorách těchto společností:

(14)

Šetření dumpingu a újmy se týkalo období od 1. července 2010 do 30. června 2011 (dále jen „období šetření“). Zkoumání trendů významných pro posouzení újmy se týkalo období od ledna 2008 do konce období šetření (dále jen „posuzované období“).

(15)

Dotčeným výrobkem jsou hliníkové radiátory a jejich součásti a díly smontované do bloků nebo jednotlivě, ze kterých jsou tyto radiátory složeny, kromě radiátorů elektrického typu (dále jen „dotčený výrobek“). Dotčený výrobek v současnosti spadá pod kódy KN ex 7615 10 10, ex 7615 10 90, ex 7616 99 10 a ex 7616 99 90.

(16)

Na základě údajných rozdílů mezi oběma existujícími postupy výroby radiátorů skupina Sira popis výrobku zpochybnila. Ve skupině Sira jsou dva čínští vyvážející výrobci, z nichž jeden používá technologii lití pod tlakem a druhý technologii průtlačného lisování. Tato skupina uvedla, že výrobky vyrobené metodou průtlačného lisování by měly být vzhledem k údajným rozdílům ve fyzikálních a technických vlastnostech, surovinách, výrobních nákladech a prodejních cenách a také vzhledem k tomu, že metoda průtlačného lisování není v EU a v ČLR běžná, vyloučeny z popisu dotčeného výrobku.

(17)

Jiná čínská zúčastněná strana, čínská obchodní komora pro dovoz a vývoz strojírenských a elektronických produktů (China Chamber of Commerce for Import and Export of Machinery and Electronic Products, CCCME), požádala o objasnění tohoto bodu vzhledem k rozdílům ve výrobních nákladech a v cenách radiátorů, které jsou vyráběny za použití dvou výše uvedených technologií.

(18)

Přestože v tomto ohledu existují drobné rozdíly, je zřejmé, že radiátory vyrobené uvedenými postupy mají shodné základní fyzikální a technické vlastnosti a jsou určeny ke stejnému použití. Radiátory vyrobené oběma metodami jsou do značné míry zaměnitelné. Základními vlastnostmi jsou v prvé řadě lehkost, nízká tepelná setrvačnost a vysoká tepelná vodivost. Rozdíly v nákladech a cenách a rovněž skutečnost, že technologie průtlačného lisování může zahrnovat použití mírně odlišné slitiny hliníku, tyto základní vlastnosti nemění. Pokud jde o srovnání cen, veškeré rozdíly jsou řádně zohledněny ve struktuře systému srovnávání druhů výrobku, který byl pro toto šetření použit (dále jen „systém PCN“), což znamená, že se provádí srovnání pouze podobných výrobků.

(19)

Dále by měly být hliníkové radiátory pokládány za jediný výrobek nezávisle na výrobním postupu proto, že jsou prodávány prostřednictvím stejných distribučních cest a koneční uživatelé a spotřebitelé je vnímají jako vyrobené z hliníku (s dobře známými vlastnostmi, jež jsou uvedeny výše) a nečiní mezi nimi rozdíl podle výrobního postupu. Vzhledem k výše uvedeným skutečnostem se toto tvrzení zamítá.

(20)

Komora CCCME rovněž zpochybnila skutečnost, že radiátory z ocelového plechu či dokonce z litiny nejsou zařazeny do popisu výrobku. Avšak přestože se takové výrobky používají k podobným účelům, mají odlišné základní fyzikální a technické vlastnosti, neboť základní surovina (hliníková slitina) se nahrazuje ocelí či železem, které mají jiné fyzikální a technické vlastnosti, pokud jde o hmotnost, tepelnou setrvačnost a vodivost. Toto tvrzení se proto zamítá.

(21)

Komora CCCME vyjádřila další připomínky k odkazům v podnětu, které se týkají prodeje prostřednictvím výzvy k předkládání nabídek. Její připomínky ukázaly, že předpokládala, že se jedná o veřejné zakázky. Výzva k předkládání nabídek, na niž se v podnětu odkazuje, se však týkala běžné obchodní praxe, v rámci níž odběratel radiátorů z EU žádá potenciální dodavatele, aby ho seznámili s cenami před tím, než objedná zboží. Veřejná zakázka nebyla součástí žádného dovozu z ČLR, který byl při výpočtech použit.

(22)

Komora CCCME také vyjádřila připomínky k odkazům v podnětu, které se týkaly „designových radiátorů“; domnívala se, že takové radiátory byly vyloučeny z popisu výrobku. Tyto připomínky však opět vyplynuly z nedorozumění, neboť popis výrobku tyto radiátory zahrnuje. Uvedené připomínky byly proto zamítnuty.

(23)

Šetřením se prokázalo, že hliníkové radiátory vyráběné v ČLR a z této země vyvážené a hliníkové radiátory vyráběné a prodávané v Unii výrobci v Unii mají stejné základní fyzikální a technické vlastnosti a stejné základní použití, a považují se proto za obdobné výrobky ve smyslu čl. 1 odst. 4 základního nařízení.

(24)

V souladu s článkem 17 základního nařízení a s ohledem na zjevně velký počet výrobců v Unii se v oznámení o zahájení počítalo s výběrem vzorku pro účely zjištění újmy.

(25)

V oznámení o zahájení Komise uvedla, že prozatímně vybrala vzorek výrobců v Unii. Tento vzorek tvořily čtyři společnosti vybrané z osmi výrobců v Unii, o nichž bylo před zahájením šetření známo, že vyrábějí obdobný výrobek, a to na základě objemu prodeje, velikosti a zeměpisného umístění v rámci Unie. Tyto společnosti představovaly 66 % celkové odhadované výroby v Unii v průběhu období šetření. Zúčastněné strany byly vyzvány, aby se seznámily s dokumentací a vyjádřily se ke vhodnosti výběru do 15 dnů ode dne zveřejnění oznámení o zahájení. Jedna ze zúčastněných stran požádala, aby se při výběru vzorku zohlednil též objem výroby. Bylo rozhodnuto vzorek odpovídajícím způsobem změnit. Žádná ze zúčastněných stran nevznesla námitky proti konečnému vzorku sestávajícímu ze čtyř společností.

(26)

S ohledem na potenciálně velký počet dovozců zapojených do řízení se v souladu s článkem 17 základního nařízení v oznámení o zahájení řízení počítalo s výběrem vzorku dovozců.

(27)

Pouze tři dovozci, kteří nejsou ve spojení, poskytli požadované informace a souhlasili se spoluprací. Vzhledem k tomu, že dva z těchto dovozců nevykázali dovoz ani nákup dotčeného výrobku, se výběr vzorku již nepovažoval za nutný.

(28)

Požadované informace poskytlo a se zařazením do vzorku souhlasilo všech osmnáct vyvážejících výrobců v ČLR. Tyto společnosti vyvezly přibližně 5 milionů součástí (3), což je o něco méně než 50 % čínského vývozu na trh EU v období šetření. Na základě informací poskytnutých těmito stranami Komise vybrala vzorek dvou vyvážejících výrobců s největším objemem výroby, prodeje a vývozu, jež mohl být ve stanovené lhůtě přiměřeně prošetřen. Na oba vyvážející výrobce, společnosti Zhejiang Flyhigh Metal Products Co., Ltd. a Metal Group Co., Ltd., připadalo přibližně 62 % objemu prodeje všech osmnácti vyvážejících výrobců, kteří poskytli údaje pro výběr vzorku.

(29)

Jedna skupina vyvážejících výrobců (skupina Sira) zpochybnila své nezařazení do vzorku na základě skutečnosti, že vyrábí určitý druh radiátorů (výroba technologií průtlačného lisování) a její zařazení do vzorku by proto zvýšilo reprezentativnost vzorku. Avšak zařazení jedné zvláštní skupiny nebylo nutné, neboť původně vybraný vzorek již představoval více než 60 % vývozu vykázaného spolupracujícími společnostmi. Kromě toho není nezbytné, aby ve vzorku byly obsaženy všechny typy dotčeného výrobku. Žádost skupiny Sira o zařazení byla proto zamítnuta a původně vybraný vzorek byl potvrzen.

(30)

Podle čl. 2 odst. 7 písm. b) základního nařízení se běžná hodnota v antidumpingových šetřeních týkajících se dovozu z ČLR stanoví v souladu s odstavci 1 až 6 uvedeného článku pro ty vyvážející výrobce, u kterých se zjistilo, že splňují kritéria stanovená v čl. 2 odst. 7 písm. c) základního nařízení.

(31)

Oba vyvážející výrobci zařazení do vzorku požádali však pouze o individuální zacházení. Splnění kritérií pro zacházení jako v tržním hospodářství nebylo proto zjišťováno.

(32)

Podle čl. 2 odst. 7 písm. a) základního nařízení se pro země spadající pod uvedený článek případné clo ukládá s celostátní platností kromě případů, kdy jsou společnosti schopny prokázat, že splňují kritéria stanovená v čl. 9 odst. 5 základního nařízení. Tato kritéria jsou uvedena níže ve stručné a souhrnné podobě pouze pro orientaci:

(33)

Oba vyvážející výrobci zařazení do vzorku požádali o individuální zacházení. Jejich žádost byla přezkoumána. Šetření prokázalo, že společnosti zařazené do vzorku splnily veškeré podmínky čl. 9 odst. 5 základního nařízení.

(34)

Oběma vyvážejícím výrobcům zařazeným do vzorku bylo proto přiznáno individuální zacházení.

(35)

Podle čl. 2 odst. 7 písm. a) základního nařízení se běžná hodnota pro vyvážející výrobce, jimž nebylo přiznáno zacházení jako v tržním hospodářství, určí na základě cen na domácím trhu nebo na základě početně zjištěné běžné hodnoty ve srovnatelné zemi.

(36)

V oznámení o zahájení řízení Komise uvedla, že má v úmyslu použít jako vhodnou srovnatelnou zemi pro účely určení běžné hodnoty pro ČLR Rusko, a vyzvala zúčastněné strany, aby se k tomu vyjádřily.

(37)

Ohledně Ruska jako navrhované srovnatelné země nebyly vzneseny žádné připomínky. Žádná ze zúčastněných stran nenavrhla jiné výrobce obdobného výrobku ze srovnatelné země navíc k těm, kteří byli uvedeni v podnětu v průběhu šetření.

(38)

Ze strany Ruska nebyla poskytnuta žádná spolupráce, přestože všichni známí ruští výrobci byli v průběhu šetření opakovaně kontaktováni a obdrželi dotazníky pro srovnatelnou zemi.

(39)

Komise se sama pokusila vyhledat další výrobce ze třetích zemí.

(40)

Byly proto zaslány dopisy a dotazníky všem známým výrobcům v dalších třetích zemích (tj. Turecku, Íránu, Chorvatsku, Indii, Jižní Africe a Švýcarsku). Avšak přes podniknuté kroky nakonec k žádné spolupráci nedošlo.

(41)

Jak je uvedeno v 38., 39. a 40. bodě odůvodnění, šetření neodhalilo žádnou třetí zemi s tržním hospodářstvím, která mohla být v řízení použita jakou srovnatelná země. V případě neexistence takové třetí země s tržním hospodářstvím se proto v souladu s čl. 2 odst. 7 písm. a) základního nařízení předběžně došlo k závěru, že není možné určit běžnou hodnotu pro výrobce zařazené do vzorku na základě cen na domácím trhu nebo početně zjištěné běžné hodnoty v třetí zemi s tržním hospodářstvím, včetně Unie, a proto je nutné určit běžnou hodnotu na základě jiného přiměřeného základu, v tomto případě na základě skutečně zaplacených cen nebo cen, které je třeba zaplatit za obdobný výrobek v Unii. To se považovalo za vhodné vzhledem k nedostatečné spolupráci uvedené výše, ale rovněž s ohledem na velikost trhu EU, dovoz dotčeného výrobku a silnou vnitřní hospodářskou soutěž s uvedeným výrobkem na trhu EU.

(42)

Vzhledem k tomu, že obě společnosti zařazené do vzorku nepožádaly o zacházení jako v tržním hospodářství, byla běžná hodnota pro všechny čínské vyvážející výrobce určena, jak je uvedeno v 41. bodě odůvodnění, na základě skutečně zaplacených cen nebo cen, které je třeba zaplatit za obdobný výrobek v Unii. Poté, co byly za základ pro stanovení běžné hodnoty zvoleny ceny zaplacené nebo které je třeba zaplatit v Unii, byla běžná hodnota vypočtena na základě údajů ověřených v provozovnách výrobců v Unii zařazených do vzorku a uvedených v 13. bodě odůvodnění.

(43)

Komise v souladu s čl. 2 odst. 2 základního nařízení nejprve zkoumala, zda byl prodej obdobného výrobku v EU nezávislým odběratelům reprezentativní. Bylo zjištěno, že prodej v Unii uskutečněný výrobci obdobného výrobku v Unii je reprezentativní ve srovnání s dotčeným výrobkem vyváženým do Unie vyvážejícími výrobci zařazenými do vzorku.

(44)

Komise poté zkoumala, zda tento prodej může být považován za uskutečněný v běžném obchodním styku podle čl. 2 odst. 4 základního nařízení. Toto ověření proběhlo stanovením podílu ziskového prodeje v EU nezávislým odběratelům. Transakce v rámci prodeje v EU byly považovány za ziskové v případě, že se jednotková cena rovnala výrobním nákladům, nebo byla vyšší. Proto byly stanoveny výrobní náklady na trhu Unie v období šetření. Uvedená analýza prokázala, že prodej v EU určitých druhů výrobku byl ziskový, to znamená, že čistá jednotková prodejní cena byla vyšší než vypočtené jednotkové výrobní náklady.

(45)

Běžná hodnota každého druhu výrobku byla založena na skutečných prodejních cenách (ze závodu), pokud jde o ziskový prodej, a na vypočtené běžné hodnotě, pokud jde o neziskový prodej.

(46)

Běžná hodnota byla stanovena tak, že se k výrobním nákladům výrobního odvětví EU přičetly prodejní, správní a režijní náklady a zisk. Podle čl. 2 odst. 6 základního nařízení byly částky pro prodejní, správní a režijní náklady a zisk ve výši 4,43 % stanoveny na základě skutečných údajů, které výrobci v EU skutečně zaznamenali při výrobě a prodeji obdobného výrobku v běžném obchodním styku.

(47)

Jelikož vyvážející výrobci zařazení do vzorku, kterým bylo přiznáno individuální zacházení, prodávali na vývoz do Unie přímo nezávislým odběratelům v Unii, byly vývozní ceny v souladu s čl. 2 odst. 8 základního nařízení stanoveny na základě cen za dotčený výrobek skutečně zaplacených nebo cen, které je za něj třeba zaplatit.

(48)

Srovnání mezi běžnou hodnotou a vývozní cenou bylo provedeno na základě ceny ze závodu. Za účelem zajištění spravedlivého srovnání běžné hodnoty a vývozní ceny byly podle čl. 2 odst. 10 základního nařízení provedeny náležité individuální úpravy o rozdíly ovlivňující ceny a srovnatelnost cen. Odpovídající úpravy nepřímých daní, nákladů na dopravu, pojištění, balení, manipulaci a úvěrových nákladů byly provedeny ve všech případech, kdy byly považovány za přiměřené, správné a podložené ověřenými podklady.

(49)

U jednoho z vyvážejících výrobců se ukázalo, že příslušná společnost nezařadila při použití dotazníkem požadovaného systému dotčený výrobek správně. Jedna z charakteristik dotčeného výrobku se týkala tepelného výkonu radiátorů. Příslušná společnost však nedisponovala důkazy, které by podpořily údaje o tepelném výkonu vyvážených modelů. Skutečně udaný tepelný výkon nebyl uveden správně a neodpovídal dalším charakteristikám, jako je hmotnost a rozměry. Proto bylo pro účely srovnání nutné použít pouze zbývající charakteristiky.

(50)

Když byl ke klasifikaci druhů výrobku použit systém PCN, byla u jednoho z vyvážejících výrobců zařazených do vzorku zjištěna vysoká shoda. U druhého vyvážejícího výrobce však byla použita metoda podobnosti, neboť nebylo možné zjistit žádnou přímou shodu. V případě použití metody podobnosti byly dotčené straně sděleny podrobné informace.

(51)

Podle čl. 2 odst. 11 a 12 základního nařízení se dumpingové rozpětí zjišťovalo na základě srovnání váženého průměru běžné hodnoty s váženým průměrem vývozních cen a bylo vyjádřeno jako procentní podíl ceny CIF s dodáním na hranice Unie před proclením.

(52)

Výpočet váženého průměru těchto dvou dumpingových rozpětí byl proveden pro spolupracující společnosti nezařazené do vzorku.

(53)

Vzhledem k malé spolupráci ze strany ČLR (méně než 50 %) se považovalo za vhodné, aby se celostátní dumpingové rozpětí platné pro všechny ostatní vyvážející výrobce v ČLR stanovilo na základě nejvíce dumpingové transakce s určitým odběratelem spolupracujících vývozců.

(54)

Stanovená prozatímní dumpingová rozpětí, vyjádřená jako procento ceny CIF s dodáním na hranice Unie před proclením:

Tabulka č. 1

(55)

K zjištění celkové výroby v Unii v posuzovaném období byly použity veškeré dostupné informace týkající se výrobců v Unii, včetně informací uvedených v podnětu, údajů shromážděných od výrobců v Unii před zahájením šetření a po něm a ověřených odpovědí na dotazník poskytnutých výrobci v Unii zařazenými do vzorku.

(56)

Hliníkové radiátory byly během období šetření vyráběny osmi výrobci v Unii. K zjištění celkové výroby v Unii během období šetření byly použity veškeré dostupné informace týkající se výrobců v Unii, včetně informací uvedených v podnětu a údajů shromážděných od výrobců v Unii před zahájením šetření a po něm.

(57)

Na tomto základě byla celková výroba v Unii, posuzovaná podle množství součástí, odhadnuta na přibližně 64 milionů součástí během období šetření. Vzhledem k tomu, že výrobci v Unii, kteří podpořili podnět, tvořili celkovou výrobu v Unii, představují tito výrobci výrobní odvětví Unie ve smyslu čl. 4 odst. 1 a čl. 5 odst. 4 základního nařízení a budou proto nazýváni „výrobní odvětví Unie“.

(58)

Pro šetření nemohly být použity dovozní statistiky Eurostatu, neboť kódy KN, pod nimiž jsou uvedeny hliníkové radiátory, obsahují rovněž jiné výrobky z hliníku, např. elektrické radiátory.

(59)

Spotřeba v Unii byla proto stanovena na základě údajů obsažených v podnětu, které se týkaly zejména objemu prodeje v Unii uskutečněného subjekty výrobního odvětví Unie a dovozu ze strany vyvážejících výrobců v ČLR. Tyto údaje byly prověřeny obdrženými odpověďmi na výběrové dotazníky a informacemi získanými a ověřenými v prostorách výrobců v Unii zařazených do vzorku a vyvážejících výrobců v ČLR.

(60)

Na tomto základě se spotřeba v Unii vyvíjela takto:

Tabulka č. 2

(61)

Celková spotřeba na trhu EU se v průběhu posuzovaného období snížila o 3,8 %. V souladu s celosvětovými nepříznivými dopady finanční krize došlo v letech 2008–2009 k poklesu přibližně o 12 %, a poté o dalších 3,7 %. Od roku 2010 do období šetření se však spotřeba zvýšila o 13,5 %, ale nedosáhla počáteční úrovně z roku 2008. Tabulka č. 2 rovněž ukazuje, že od roku 2009 do období šetření se spotřeba zvýšila o 9 %.

(62)

Během posuzovaného období se dovoz z ČLR do Unie vyvíjel takto:

Tabulka č. 3

(63)

Bez ohledu na vývoj spotřeby objem dovozu z ČLR v posuzované období výrazně narostl o 77 %. Tento nárůst byl nepřetržitý, nejvýraznější pak byl mezi rokem 2010 a obdobím šetření (zvýšení o 33 %). Podobně i podíl čínských vyvážejících výrobců na trhu vykazuje v posuzovaném období trvale rostoucí trend, kdy během období šetření dosahuje 24 % oproti 13 % v roce 2008. Uvedený nárůst by měl být posuzován v souvislosti s celkovým snížením spotřeby o 3,8 % v témže období.

(64)

Tabulka č. 4 ukazuje, že průměrná dovozní cena z ČLR se během posuzovaného období mírně snížila. Nejprve se mezi lety 2008 a 2009 značně snížila o 20 %, poté se mezi lety 2009 a 2010 zvýšila o 25 %. Ke konci posuzovaného období pak opět poklesla.

(65)

Z šetření rovněž vyplynulo, že dovozní ceny z ČLR byly setrvale nižší než prodejní ceny výrobního odvětví Unie v posuzovaném období. Propad cen v roce 2009 se kryl s výrazným nárůstem čínského podílu na trhu EU, který stoupl z 13 % na 17,3 %, a trvající cenové podbízení vysvětluje nepřetržitý nárůst podílu čínských vyvážejících výrobců na trhu zejména mezi rokem 2009 a obdobím šetření.

(66)

S cílem určit cenové podbízení během období šetření byly vážené průměrné prodejní ceny jednotlivých druhů výrobku prodávaných výrobci v Unii zařazenými do vzorku účtované odběratelům na trhu Unie, kteří nejsou ve spojení, upravené na úroveň cen ze závodu, porovnány s odpovídajícími váženými průměrnými cenami dovozu spolupracujících čínských výrobců prodávaného prvnímu nezávislému odběrateli na trhu Unie, stanovenými na základě cen CIF s příslušnou úpravou o stávající celní poplatky a náklady po dovozu.

(67)

Toto cenové srovnání bylo provedeno podle druhu u transakcí na stejné úrovni obchodní činnosti, v případě potřeby s náležitou úpravou a po odečtení rabatů a slev z cen. Výsledek srovnání vyjádřený jako procentuální část obratu výrobců v Unii zařazených do vzorku v období šetření poukázal na vážené průměrné rozpětí cenového podbízení 6,1 % ze strany čínských vyvážejících výrobců.

(68)

Jak je uvedeno v 24. a 25. bodě odůvodnění, byl za účelem posouzení možné podstatné újmy způsobené výrobnímu odvětví Unie proveden výběr vzorku. Je třeba uvést, že jeden z výrobců v Unii zařazených do vzorku zahájil výrobu hliníkových radiátorů teprve v roce 2009. Za účelem konzistentní analýzy tendencí v posuzovaném období se považovalo za vhodné stanovit rok 2009 jako referenční rok pro přezkum újmy, tj. jako index 100. Pro úplnost byl na základě dostupných údajů stanoven rovněž index pro rok 2008.

(69)

Za účelem stanovení mikroukazatelů, jako jsou jednotkové ceny, jednotkové výrobní náklady, ziskovost, peněžní tok, investice, návratnost investic, schopnost získávat kapitál a zásoby, byly čtyřmi výrobci v EU zařazenými do vzorku poskytnuty a ověřeny potřebné údaje. Index pro rok 2008 byl stanoven na základě údajů, které byly k dispozici pro tři výrobce působící v roce 2008 a byly srovnány s údaji o těchto třech výrobcích z roku 2009 (index 100).

(70)

Ke stanovení makroukazatelů, jako jsou výroba výrobního odvětví Unie, výrobní kapacita, využití kapacity, objem prodeje, podíl na trhu a zaměstnanost, byly použity údaje poskytnuté osmi výrobci hliníkových radiátorů v EU. Index pro rok 2008 byl stanoven na základě údajů, které byly k dispozici pro sedm výrobců působících v roce 2008 a byly srovnány s údaji o těchto sedmi výrobcích z roku 2009 (index 100).

(71)

V souvislosti s čl. 3 odst. 5 základního nařízení zahrnuje hodnocení hospodářské situace výrobního odvětví Unie během posuzovaného období posouzení všech hospodářských činitelů uvedených ve zmíněném článku.

(72)

K zjištění celkové výroby v Unii v posuzovaném období byly použity veškeré dostupné informace týkající se výrobců v Unii, včetně informací uvedených v podnětu, údajů shromážděných od výrobců v Unii před zahájením šetření a posléze a ověřených odpovědí na dotazník poskytnutých výrobci v Unii zařazenými do vzorku.

(73)

Z výše uvedené tabulky vyplývá, že v posuzovaném období výroba klesla. Zároveň se snížením poptávky v roce 2009 výroba prudce poklesla, načež vzrostla v roce 2010 během období šetření. I při nárůstu spotřeby o 9 % byla výroba mezi rokem 2009 a obdobím šetření poměrně stabilní. Výroba je rovněž závislá na vývozní činnosti výrobního odvětví EU, a ta byla během posuzovaného období významná.

(74)

Přestože spotřeba poklesla pouze mírně, využití kapacity se ze 70 % v roce 2008 snížilo na 60 % během období šetření. Mezi rokem 2009 a obdobím šetření bylo poměrně stálé.

(75)

Objem prodeje výrobního odvětví Unie se během posuzovaného období snížil o 16 % a jeho podíl na trhu setrvale klesal z 87 % v roce 2008 na 76 % v průběhu období šetření. V roce 2009 se objem prodeje výrobního odvětví Unie snížil o 16 % a to ztratilo tedy více než čtyři procentní body podílu na trhu. V roce 2010 se objem prodeje propadl o dalších 7 % a podíl výrobního odvětví Unie na trhu se zmenšil z 82,7 % na 79,5 %. V období šetření, za zvyšující se spotřeby (nárůst o 13,5 %), došlo k dalšímu zmenšení podílu na trhu výrobního odvětví Unie na 76 %. Toto odvětví nemohlo tedy využít rostoucí spotřebu a získat zpět část podílu na trhu, který ztratilo.

(76)

V průběhu posuzovaného období se ukázalo, že spotřeba v Unii mírně poklesla o 3,8 %, přičemž se ve stejném období objem prodeje výrazně snížil o 15,9 % a podíl výrobního odvětví Unie na trhu o 12,6 %. Zároveň se v posuzovaném období značně zvýšil dovoz z ČLR, a to o 76,9 %. V důsledku toho se během téhož období zmenšil podíl výrobního odvětví Unie na trhu, a to o 11 procentních bodů.

(77)

Počet zaměstnanců v posuzovaném období mírně vzrostl, což však vedlo k poklesu výroby. Je však třeba poznamenat, že vzrůstající tendence, pokud jde o zaměstnanost, je výhradně důsledkem toho, že jedna ze společností zařazených do vzorku, konkrétně nejmenší ze společností ve vzorku, zahájila výrobu v roce 2009. V opačném případě by zaměstnanost vykazovala negativní vývoj.

(78)

Produktivita pracovních sil výrobního odvětví Unie, měřená jako výkon na osobu a na rok, v posuzovaném období mírně klesla. Své nejnižší hodnoty dosáhla v roce 2009, načež se až do období šetření zvyšovala, nedosáhla však své počáteční úrovně. Mezi rokem 2009 a obdobím šetření produktivita vzrostla o 12 %.

(79)

Vývoj průměrných prodejních cen zaznamenal v posuzovaném období výrazný pokles o 6 %. Od roku 2009 do období šetření se ceny zvedly o 6 %, zároveň se zvýšením spotřeby a zlepšením situace na trhu, nedosáhly však výše z roku 2008.

(80)

Současně se v posuzovaném období mírně snížily poměrné výrobní a prodejní náklady na obdobný výrobek, výrobní odvětví Unie však v roce 2010 a v období šetření nadále nebylo ziskové. V roce 2009 se náklady snížily o 11,5 %, což ovlivnilo snížení prodejních cen o 11,5 % v roce 2010 a v období šetření, poté výrobní odvětví Unie zaznamenalo strmý růst nákladů a mohlo pouze mírně zvýšit ceny k pokrytí mimořádných nákladů. Tento vývoj vedl k dalšímu snížení ziskovosti a ke zmenšení podílu na trhu, neboť ceny účtované výrobním odvětvím Unie byly setrvale vyšší než čínské dovozní ceny.

(81)

Ziskovost výrobního odvětví Unie byla stanovena tak, že čistý zisk před zdaněním z prodeje obdobného výrobku byl vyjádřen jako procentní podíl z obratu z tohoto prodeje. V posuzovaném období a rovněž od roku 2009 do období šetření se ziskovost výrobního odvětví Unie výrazně snížila, a to téměř až na samou svou hranici.

(82)

Trend zaznamenaný u peněžního toku, což je schopnost výrobního odvětví samofinancovat své činnosti, odrážel do velké míry negativní vývoj ziskovosti. Nejnižší úrovně bylo dosaženo v období šetření. Obdobně i návratnost investic klesla z 36 % v roce 2008 na 2 % v období šetření.

(83)

Uvedený vývoj ziskovosti, peněžního toku a návratnosti investic v posuzovaném období snížil schopnost výrobního odvětví Unie investovat do svých činností a ohrozil jeho rozvoj. Na počátku posuzovaného období se výrobnímu odvětví Unie dařilo významně investovat a modernizovat strojní zařízení, a tak vyrábět efektivněji, poté se však investice trvale snižovaly, až ve zbytku posuzovaného období snížení dosáhlo 64,7 %.

(84)

Stav zásob výrobního odvětví Unie zařazeného do vzorku během posuzovaného období značně vzrostl V roce 2009 se úroveň konečného stavu zásob snížila o 27 %; následně se v roce 2010 zvýšila o 30,8 % a v období šetření o 128,4 %.

(85)

Dumpingová rozpětí jsou uvedena výše v oddíle o dumpingu. Všechna stanovená rozpětí jsou podstatně vyšší než nepatrná. Navíc vzhledem k objemu dumpingového dovozu z ČLR a jeho cenám není možné považovat dopad skutečného dumpingového rozpětí na trh EU za zanedbatelný.

(86)

Šetřením bylo prokázáno, že se většina ukazatelů újmy pro hospodářskou situaci výrobního odvětví Unie během posuzovaného odvětví zhoršila, nebo se nevyvíjela v souladu se spotřebou. To se týká především období od roku 2009 do konce období šetření.

(87)

V posuzovaném období v souvislosti s klesající spotřebou nepřetržitě a výrazně rostl dovoz z ČLR. Zároveň klesl objem prodeje výrobního odvětví Unie celkem o 16 % a jeho podíl na trhu se z 87 % v roce 2008 propadl na 76 % v období šetření. Přestože se spotřeba od roku 2009 do období šetření zvýšila o 9 %, podíl výrobního odvětví Unie na trhu se i nadále zmenšoval. Vzhledem k expanzi dumpingového dovozu z ČLR na trh EU se výrobnímu odvětví Unie nezdařilo opět nabýt podílu na trhu, který ztratilo. Levný dumpingový dovoz v posuzovaném období nepřetržitě rostl, doprovázen setrvalým podbízením ve vztahu k cenám účtovaným výrobním odvětvím Unie.

(88)

Dále byly významně dotčeny ukazatele újmy týkající se finanční situace výrobního odvětví Unie, jako je peněžní tok a ziskovost. To znamená, že byla rovněž oslabena schopnost výrobního odvětví Unie získávat kapitál a investovat.

(89)

Na základě výše uvedených skutečností byl vyvozen závěr, že výrobnímu odvětví Unie byla způsobena podstatná újma ve smyslu čl. 3 odst. 5 základního nařízení.

(90)

V souladu s čl. 3 odst. 6 a čl. 3 odst. 7 základního nařízení bylo zkoumáno, zda dumpingový dovoz pocházející z ČLR způsobil výrobnímu odvětví Unie újmu v takové míře, že ji lze označit za podstatnou. Dále byly zkoumány i jiné známé činitele, které by mohly vedle dumpingového dovozu způsobit výrobnímu odvětví Unie újmu, aby se zajistilo, že jakákoli újma způsobená těmito jinými činiteli nebude připisována dumpingovému dovozu.

(91)

Šetření prokázalo, že se spotřeba v Unii během posuzovaného období snížila o 3,8 % a objem dumpingového dovozu z ČLR výrazně vzrostl o přibližně 77 %, přičemž podíl tohoto dovozu na trhu rovněž vzrostl, a to z 13 % v roce 2008 na 24 % v období šetření. Zároveň klesl objem prodeje výrobního odvětví Unie o 16 % a zmenšil se jeho podíl na trhu, a to z 87 % v roce 2008 na 76 % v období šetření.

(92)

Od roku 2009 do období šetření se spotřeba v Unii zvýšila o 9 %, podíl výrobního odvětví Unie na trhu se však opět zmenšil, a to na rozdíl od ročního nárůstu dumpingového dovozu z ČLR o 52 % v uvedeném období.

(93)

S ohledem na silný tlak na ceny je třeba zdůraznit, že v roce 2009 klesly průměrné dovozní ceny z ČLR o 20 %, což přinutilo výrobní odvětví Unie výrazně snížit své prodejní ceny o přibližně 11,5 %. V roce 2010 a během období šetření se z důvodu zvýšení nákladů výrobní odvětví Unie pokusilo zvýšit své ceny. Tento vývoj vedl k další ztrátě podílu na trhu, neboť ceny účtované výrobním odvětvím Unie byly setrvale vyšší než ceny dumpingového dovozu z ČLR. Tento stav vedl zejména k výraznému zhoršení, pokud jde o ziskovost, objem prodeje a podíl výrobního odvětví Unie na trhu.

(94)

V posuzovaném období se ceny dumpingového dovozu z ČLR snížily. Přestože se ceny dovozu z ČLR od roku 2009 do období šetření zvýšily o 23 %, zůstávaly během posuzovaného období a zejména v průběhu období šetření setrvale nižší než prodejní ceny účtované výrobním odvětvím Unie, a tak se na trhu Unie udržovaly na stejné úrovni.

(95)

Z výše uvedeného vyplývá, že výrazný nárůst dumpingového dovozu z ČLR, a to při cenách, které v porovnání s výrobním odvětvím Unie neustále vykazovaly cenové podbízení, byl určující pro podstatnou újmu způsobenou výrobnímu odvětví Unie, což se odráží zejména v jeho špatné finanční situaci, poklesu objemu prodeje a podílu na trhu a zhoršení většiny ukazatelů újmy.

(96)

Jak je uvedeno v 58. bodě odůvodnění, pro šetření nemohly být použity dovozní statistiky Eurostatu, neboť kódy KN, pod nimiž jsou uvedeny hliníkové radiátory, jejich součásti a díly, obsahují všechny druhy výrobků z hliníku. Jelikož nebyly k dispozici žádné další spolehlivé informace, byl na základě podnětu vyvozen závěr, že kromě ČLR neexistuje žádná další země, která není členem Evropské unie, která během posuzovaného období vyráběla a vyvážela hliníkové radiátory do EU.

(97)

Hospodářská krize částečně vysvětluje snížení spotřeby v Unii zejména v roce 2009 a 2010. Je však třeba uvést, že v situaci, kdy se snižovala spotřeba v posuzovaném období, a v situaci, kdy se mezi rokem 2009 a obdobím šetření spotřeba zvyšovala, objem dumpingového dovozu z ČLR za ceny, které v porovnání s výrobním odvětvím Unie vykazovaly cenové podbízení, na trhu Unie stále rostl.

(98)

Výsledky levného dumpingového dovozu kontrastují s výsledky výrobního odvětví Unie. Šetření skutečně ukázalo, že přestože se spotřeba v Unii od roku 2009 do období šetření zvýšila v souvislosti s všeobecným hospodářským oživením, podíl výrobního odvětví Unie na trhu nadále klesal. Přestože objem produkce se spíše zvyšoval, část nadvýroby bylo nutné ponechat jako zásoby.

(99)

Za běžných hospodářských podmínek a v případě neexistence silného cenového tlaku a prudkého nárůstu dovozu dumpingových výrobků by se výrobní odvětví Unie mohlo potýkat s určitými problémy při vyrovnávání se s poklesem spotřeby a zvýšením fixních nákladů na jednotku kvůli nižšímu využití kapacity. Výsledky šetření však jednoznačně ukazují, že dumpingový dovoz z ČLR prohloubil účinky hospodářského propadu. Výrobní odvětví Unie se nevzpamatovalo ani v období všeobecného hospodářského oživení a nemohlo vykázat svůj původní objem prodeje a získat zpět podíl na trhu, který ztratilo během posuzovaného období.

(100)

Přestože tedy není vyloučeno, že hospodářská krize mohla celkově přispět ke zhoršení výkonnosti výrobního odvětví Unie, nelze její dopad považovat za takový, aby narušil příčinnou souvislost mezi dumpingovým dovozem a újmou, která byla tomuto výrobnímu odvětví způsobena.

(101)

Šetřením se prokázalo, že náklady na výrobu hliníkových radiátorů jsou v přímé souvislosti s vývojem cen hliníku, což je hlavní surovina pro výrobu tohoto výrobku. Přestože se, jak ukazuje tabulka č. 8 výše, výrobní náklady v roce 2009 výrazně snížily, prodejní ceny se snižovaly stejným tempem. V roce 2010 a v období šetření náklady stouply více než prodejní ceny, a proto ve výrobním odvětví Unie nedošlo k oživení, zejména pokud jde o ziskovost. K tomu došlo v době, kdy dovozní ceny výrobku dováženého z ČLR v porovnání s cenami účtovanými výrobním odvětvím Unie setrvale vykazovaly podbízení.

(102)

V tržním hospodářství by bylo možné očekávat, že se ceny na trhu budou pravidelně přizpůsobovat tak, aby zohledňovaly vývoj různých složek výrobních nákladů. K tomu však nedošlo. Šetření potvrdilo, že dumpingový dovoz z ČLR, podbízivý ve vztahu k cenám účtovaným výrobním odvětvím Unie, nadále stlačoval ceny na trhu Unie, a tak zabránil tomuto výrobnímu odvětví, aby si udrželo svůj podíl na trhu a upravovalo ceny tak, aby mohlo pokrývat své náklady a dosahovat přiměřené úrovně zisku, a to zejména v období šetření.

(103)

Nárůst cen surovin proto nebyl takový, aby narušil příčinnou souvislost mezi dumpingovým dovozem a podstatnou újmou způsobenou výrobnímu odvětví Unie zejména v období šetření.

(104)

Vývozní činnost výrobního odvětví Unie představovala v posuzovaném období významný podíl jeho obchodních činností. Hlavním cílem vývozu výrobního odvětví Unie byly zejména trhy v Rusku a dalších zemích východní Evropy, kde měly prodávané výrobky poměrně nižší kvalitu, a proto byly levnější než radiátory prodávané na trhu Unie.

(105)

Výše uvedená tabulka ukazuje, že vývozní obrat výrobního odvětví Unie v posuzovaném období poklesl. Jak naznačují dostupné informace, lze tuto situaci částečně vysvětlit tak, že na těchto vývozních trzích byl rovněž přítomen rostoucí objem vývozu hliníkových radiátorů z ČLR.

(106)

Je nicméně zřejmé, že uvedená vývozní činnost umožnila výrobnímu odvětví Unie dosáhnout úspor z rozsahu a tím snížit celkové výrobní náklady. Lze proto oprávněně uvažovat o tom, že vývozní činnost výrobního odvětví Unie nemohla být potenciální příčinou podstatné újmy, která byla tomuto odvětví způsobena zejména v období šetření. Ať měl pokles vývozního prodeje na výrobní odvětví Unie jakkoli negativní dopad, nebyl takový, aby narušil příčinnou souvislost mezi uvedenou újmou a levným dumpingovým dovozem z ČLR.

(107)

Z výše uvedené analýzy vyplývá, že v posuzovaném období a od roku 2009 do období šetření došlo k podstatnému nárůstu objemu dumpingového dovozu z ČLR a jeho podílu na trhu. Bylo zjištěno, že ceny v rámci tohoto dovozu byly trvale podbízivé ve vztahu k cenám účtovaným výrobním odvětvím Unie na trhu Unie, zejména v období šetření.

(108)

Uvedený růst objemu levného dumpingového dovozu z ČLR a jeho podílu na trhu byl setrvalý a probíhal současně s negativním vývojem hospodářské situace výrobního odvětví Unie. Tato situace se zhoršila v období šetření, kdy výrobní odvětví Unie nemohlo opět získat ztracený podíl na trhu a být znovu ziskové a kdy ostatní finanční ukazatele, jako peněžní tok a návratnost investic, dosáhly nejnižších hodnot.

(109)

Analýza ostatních známých činitelů, včetně hospodářské krize, ukazuje, že negativní dopad těchto činitelů není natolik významný, aby narušil příčinnou souvislost mezi dumpingovým dovozem z ČLR a újmou, která byla způsobena výrobnímu odvětví Unie.

(110)

Na základě výše uvedené analýzy, v jejímž rámci byly účinky všech známých činitelů na situaci výrobního odvětví Unie náležitě odlišeny a odděleny od účinků dumpingového vývozu působících újmu, se předběžně vyvozuje závěr, že vývoz z ČLR způsobil výrobnímu odvětví Unie podstatnou újmu ve smyslu čl. 3 odst. 6 základního nařízení.

(111)

V souladu s článkem 21 základního nařízení Komise zkoumala, zda navzdory předběžnému závěru o dumpingu působícím újmu neexistují přesvědčivé důvody pro závěr, že v tomto konkrétním případě není v zájmu Unie přijímat antidumpingová opatření. Analýza zájmu Unie vycházela z posouzení všech různých relevantních zájmů, včetně zájmů výrobního odvětví Unie, dovozců a uživatelů dotčeného výrobku.

(112)

Výrobní odvětví Unie utrpělo podstatnou újmu způsobenou dumpingovým dovozem z ČLR. Je třeba připomenout, že většina ukazatelů újmy vykazovala během posuzovaného období záporný trend. Pokud by opatření nebyla uložena, jeví se další zhoršení situace výrobního odvětví Unie jako nevyhnutelné.

(113)

Očekává se, že uložení prozatímních antidumpingových cel obnoví účinné obchodní podmínky na trhu Unie a výrobnímu odvětví Unie umožní přizpůsobit ceny výrobku, který je předmětem šetření, tak, aby zohledňovaly náklady různých složek a podmínky na trhu. Lze rovněž očekávat, že uložení prozatímních opatření umožní výrobnímu odvětví Unie získat zpět alespoň část podílu na trhu, o nějž přišlo v průběhu posuzovaného období, což bude mít další kladný dopad na jeho ziskovost a celkovou finanční situaci.

(114)

Pokud by opatření uložena nebyla, lze očekávat, že by došlo k další ztrátě podílu na trhu a že by výrobní odvětví Unie zůstalo i nadále ztrátové. To by bylo ze střednědobého a dlouhodobého hlediska neudržitelné. Vzhledem k vzniklým ztrátám a k vysoké úrovni investic do výroby na začátku posuzovaného období se dá očekávat, že by v případě neuložení opatření většina výrobců v Unii nemohla své investice získat zpět.

(115)

Vyvozuje se proto předběžný závěr, že uložení vyrovnávacích cel by bylo v zájmu výrobního odvětví Unie.

(116)

Uživatelé v rámci tohoto šetření nespolupracovali.

(117)

Pokud jde o dovozce, v rámci tohoto šetření spolupracoval pouze jediný dovozce, působící v Polsku, který vyplnil dotazník a umožnil inspekci na místě. Tento dovozce utrpěl v souvislosti s dotčeným výrobkem v období šetření drobné ztráty. Činnosti spojené s dotčeným výrobkem jsou však poměrně skromné ve srovnání s veškerými činnostmi této společnosti. Je proto pravděpodobné, že uložení opatření by nemělo závažný dopad na její celkový zisk.

(118)

Vzhledem k výše uvedenému byl učiněn předběžný závěr, že na základě dostupných informací o zájmu Unie neexistují přesvědčivé důvody proti uložení prozatímních opatření na dovoz dotčeného výrobku pocházejícího z ČLR.

(119)

Vzhledem k dosaženým závěrům ohledně dumpingu, újmy, příčinných souvislostí a zájmu Unie by měla být uložena prozatímní antidumpingová opatření, aby se předešlo vzniku další újmy, kterou výrobnímu odvětví Unie způsobuje dumpingový dovoz.

(120)

Za účelem stanovení výše těchto opatření byla vzata v úvahu zjištěná dumpingová rozpětí a výše cla nezbytná pro odstranění újmy, kterou utrpělo výrobní odvětví Unie, aniž by přitom byla překročena zjištěná dumpingová rozpětí.

(121)

Při výpočtu výše cla nezbytného k odstranění účinků dumpingu působícího újmu se mělo za to, že by případná opatření měla výrobnímu odvětví Unie umožnit pokrýt výrobní náklady a dosáhnout zisku před zdaněním, kterého mohou přiměřeně dosáhnout výrobci ve výrobním odvětví tohoto typu za běžných podmínek hospodářské soutěže, tj. bez dumpingového dovozu, u prodeje obdobného výrobku v Unii. Má se za to, že zisk, kterého by bylo možné dosáhnout, pokud by nedocházelo k dumpingovému dovozu, by měl vycházet z průměrného ziskového rozpětí před zdaněním dosahovaného výrobci v Unii v roce 2008. Má se tedy za to, že ziskové rozpětí 7,4 % z obratu lze chápat jako přiměřené minimum, kterého by mohlo výrobní odvětví Unie pravděpodobně dosáhnout, pokud by neexistoval dumping působící újmu.

(122)

Na tomto základě byla vypočtena cena obdobného výrobku nepůsobící újmu výrobnímu odvětví Unie. K ceně nepůsobící újmu se dospělo úpravou prodejní ceny výrobců v Unii zařazených do vzorku o skutečné zisky/ztráty dosažené v průběhu období šetření a připočtením zmíněného ziskového rozpětí.

(123)

Nezbytné zvýšení ceny pak bylo určeno na základě porovnání vážené průměrné dovozní ceny spolupracujících vyvážejících výrobců v ČLR, jež byla stanovena pro účely výpočtů v souvislosti s cenovým podbízením, s cenou výrobku prodávaného výrobním odvětvím Unie na trhu Unie v období šetření nepůsobící újmu. Veškeré rozdíly, jež byly výsledkem tohoto srovnání, pak byly vyjádřeny jako procento průměrné celkové hodnoty CIF dovozu.

(124)

Vzhledem k výše uvedenému se má za to, že by se v souladu s čl. 7 odst. 2 základního nařízení měla uložit prozatímní antidumpingová opatření ohledně dovozu pocházejícího z ČLR, a to na úrovni nižších z hodnot dumpingového rozpětí a rozpětí újmy podle pravidla nižšího cla.

(125)

Na základě výše uvedených skutečností byly sazby antidumpingového cla stanoveny porovnáním rozpětí pro odstranění újmy a dumpingového rozpětí. Navrhované antidumpingové clo se proto stanoví takto:

(126)

Individuální sazby antidumpingového cla, stanovené pro jednotlivé společnosti a uvedené v tomto nařízení, byly stanoveny na základě zjištění současného šetření. Odrážejí tedy stav týkající se těchto společností zjištěný během šetření. Tyto celní sazby (na rozdíl od celostátního cla použitelného pro „všechny ostatní společnosti“) jsou proto použitelné výlučně na dovoz výrobků pocházejících z ČLR a vyráběných těmito společnostmi, tedy uvedenými konkrétními právními subjekty. Na dovážené výrobky vyrobené jakoukoli jinou společností, která není konkrétně uvedena v normativní části tohoto nařízení, včetně subjektů ve spojení se společnostmi konkrétně uvedenými, se tyto sazby nevztahují a tyto výrobky podléhají celní sazbě použitelné na „všechny ostatní společnosti“.

(127)

Všechny stížnosti požadující použití těchto sazeb antidumpingových cel pro jednotlivé společnosti (např. po změně názvu právnické osoby nebo po zřízení nových výrobních nebo prodejních subjektů) musí být adresovány Komisi (4) bezodkladně se všemi příslušnými informacemi, zejména pokud jde o jakoukoli změnu činností společnosti spojených s výrobou, tuzemským obchodem a vývozem související např. se změnou názvu nebo změnou výrobních a prodejních subjektů. Bude-li to vhodné, bude nařízení odpovídajícím způsobem změněno formou aktualizace seznamu společností, na něž se vztahují individuální celní sazby.

(128)

V zájmu řádného úředního postupu je nutno stanovit období, během kterého mohou zúčastněné strany, které se přihlásily ve lhůtě stanovené v oznámení o zahájení řízení, písemně předložit svá stanoviska a požádat o slyšení. Je třeba rovněž uvést, že zjištění týkající se uložení cel, k nimž se dospělo pro účely tohoto nařízení, jsou prozatímní a za účelem uložení konečného cla mohou být znovu uvážena,