(EU) č. 225/2012Nařízení Komise (EU) č. 225/2012 ze dne 15. března 2012 , kterým se mění příloha II nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 183/2005, pokud jde o schvalování provozů, které uvádějí na trh výrobky získané z rostlinných olejů a směsné tuky k použití v krmivech, a pokud jde o zvláštní požadavky na výrobu, skladování a přepravu olejů, tuků a výrobků z nich získaných a na zkoušení obsahu dioxinů v nich Text s významem pro EHP

Publikováno: Úř. věst. L 77, 16.3.2012, s. 1-5 Druh předpisu: Nařízení
Přijato: 15. března 2012 Autor předpisu: Evropská komise
Platnost od: 5. dubna 2012 Nabývá účinnosti: 5. dubna 2012
Platnost předpisu: Ano Pozbývá platnosti:
Původní znění předpisu

Text předpisu s celou hlavičkou je dostupný pouze pro registrované uživatele.



NAŘÍZENÍ KOMISE (EU) č. 225/2012

ze dne 15. března 2012,

kterým se mění příloha II nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 183/2005, pokud jde o schvalování provozů, které uvádějí na trh výrobky získané z rostlinných olejů a směsné tuky k použití v krmivech, a pokud jde o zvláštní požadavky na výrobu, skladování a přepravu olejů, tuků a výrobků z nich získaných a na zkoušení obsahu dioxinů v nich

(Text s významem pro EHP)

EVROPSKÁ KOMISE,

s ohledem na Smlouvu o fungování Evropské unie,

s ohledem na nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 183/2005 ze dne 12. ledna 2005, kterým se stanoví požadavky na hygienu krmiv (1), a zejména na čl. 27 písm. b) a f) uvedeného nařízení,

vzhledem k těmto důvodům:

(1)

Nařízení (ES) č. 183/2005 stanoví obecná pravidla pro hygienu krmiv a další podmínky a postupy, aby bylo zajištěno, že budou dodržovány podmínky zpracování, které mají minimalizovat a kontrolovat potenciální nebezpečí. Provozy krmivářských podniků musí být registrovány nebo schváleny příslušným orgánem. Provozovatelé krmivářských podniků z nižších článků krmivového řetězce jsou navíc povinni odebírat krmivo pouze z registrovaných nebo schválených provozů.

(2)

Nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 767/2009 ze dne 13. července 2009 o uvádění na trh a používání krmiv (2) požaduje, aby krmiva uváděná na trh byla bezpečná a aby příslušný druh krmiva byl výslovně uveden v označení. Nařízení Komise (EU) č. 575/2011 ze dne 16. června 2011 o Katalogu pro krmné suroviny (3) navíc pro účely označování uvádí podrobný popis vybraných krmných surovin.

(3)

Souhra těchto požadavků by měla zajistit dohledatelnost a vysokou úroveň ochrany spotřebitele v celém krmivovém a potravinovém řetězci.

(4)

Úřední kontroly a kontroly provedené provozovateli krmivářských podniků ukázaly, že některé oleje, tuky a výrobky z nich získané, které nebyly určeny k použití v krmivech, byly použity jako krmné suroviny, a v důsledku toho byly v některých krmivech překročeny maximální obsahy dioxinů stanovené směrnicí Evropského parlamentu a Rady 2002/32/ES ze dne 7. května 2002 o nežádoucích látkách v krmivech (4). Potraviny získané ze zvířat krmených kontaminovaným krmivem mohou tudíž představovat riziko pro veřejné zdraví. Stažení kontaminovaných krmiv a potravin z trhu navíc může zapříčinit finanční ztráty.

(5)

V zájmu zvýšení hygieny krmiv a aniž je dotčena pravomoc členských států stanovená v čl. 10 odst. 2 nařízení (ES) č. 183/2005, by měly být schvalovány v souladu s uvedeným nařízením provozy, kde se dále zpracovávají surové rostlinné oleje, vyrábějí se výrobky získané z olejů rostlinného původu a mísí se tuky, pokud jsou tyto výrobky určeny k použití v krmivech.

(6)

Měly by být stanoveny zvláštní požadavky na výrobu, označování, skladování a přepravu uvedených krmných surovin, jež zohlední zkušenosti získané z uplatňování systémů založených na analýze nebezpečí a kritických kontrolních bodů (HACCP).

(7)

Posílené monitorování dioxinů by usnadnilo odhalení případů nedodržování pravidel a napomohlo by při vymáhání právních předpisů o krmivech. Je nutné provozovatelům krmivářských podniků uložit povinnost provádět u tuků, olejů a výrobků z nich získaných zkoušky na obsah dioxinů a PCB s dioxinovým efektem, aby se snížilo riziko, že se kontaminované výrobky dostanou do potravinového řetězce, a podpořila se tak strategie snižování expozice občanů EU dioxinům. Riziko kontaminace dioxiny by mělo být základem pro vypracování plánu monitorování. Za to, že se na trh uvádějí bezpečná krmiva, odpovídají provozovatelé krmivářských podniků. Náklady na laboratorní zkoušení by tudíž měli nést v plném rozsahu. Podrobná ustanovení o odběru vzorků a laboratorním zkoušení, která nejsou obsažena v tomto nařízení, by měla být ponechána v pravomoci členských států. Členské státy se navíc vyzývají, aby se zaměřily na kontrolu provozovatelů krmivářských podniků, na které se sice monitorování dioxinů nevztahuje, ale které využívají výše uvedené výrobky.

(8)

Systém povinného monitorování na základě rizika nesmí ovlivnit povinnost provozovatelů krmivářských podniků splnit požadavky právních předpisů Unie týkajících se hygieny krmiv. Měl by být začleněn do správné hygienické praxe a systému založeného na HACCP. Toto by měl v souvislosti s udělováním schválení provozovateli krmivářského podniku ověřit příslušný orgán. Přezkum vlastního posouzení rizik, který provozovatel pravidelně provádí, by měl výsledky monitorování dioxinů zohlednit.

(9)

V zájmu větší transparentnosti je třeba, aby laboratoře, které provádějí zkoušku na obsah dioxinů, byly povinny informovat o výsledcích, jež překročí maximální povolené obsahy stanovené ve směrnici 2002/32/ES, nejen provozovatele krmivářského podniku, ale také příslušný orgán; provozovatel krmivářského podniku tím není zproštěn povinnosti informovat příslušný orgán.

(10)

Je třeba stanovit, aby byl po dvou letech proveden přezkum s cílem prověřit účinnost ustanovení o povinném monitorování dioxinů a jeho začlenění do systémů HACCP provozovatelů krmivářských podniků.

(11)

Příslušným orgánům a provozovatelům krmivářských podniků je třeba poskytnout dostatečnou dobu na to, aby měli možnost přizpůsobit se ustanovením tohoto nařízení.

(12)

Opatření stanovená tímto nařízením jsou v souladu se stanoviskem Stálého výboru pro potravinový řetězec a zdraví zvířat a ani Evropský parlament ani Rada nevyjádřily s těmito opatřeními nesouhlas,

PŘIJALA TOTO NAŘÍZENÍ:

Článek 1

Příloha II nařízení (ES) č. 183/2005 se mění v souladu s přílohou tohoto nařízení.

Článek 2

Toto nařízení vstupuje v platnost dvacátým dnem po vyhlášení v Úředním věstníku Evropské unie.

Použije se ode dne 16. září 2012.

Toto nařízení je závazné v celém rozsahu a přímo použitelné ve všech členských státech.

V Bruselu dne 15. března 2012.

Za Komisi

José Manuel BARROSO

předseda


(1)  Úř. věst. L 35, 8.2.2005, s. 1.

(2)  Úř. věst. L 229, 1.9.2009, s. 1.

(3)  Úř. věst. L 159, 17.6.2011, s. 25.

(4)  Úř. věst. L 140, 30.5.2002, s. 10.


PŘÍLOHA

Příloha II nařízení (ES) č. 183/2005 se mění takto:

1)

Za nadpis přílohy II se vkládá nový oddíl, který zní:

„DEFINICE

Pro účely této přílohy se použijí tyto definice:

a)

„šarží“ se rozumí identifikovatelné množství krmiva, které má vykazovat jednotné vlastnosti, jako je původ, druh, typ balení, balírna, dodavatel nebo označení; a v případě výrobního procesu jednotka vyrobeného množství z jednoho výrobního zařízení za použití jednotných výrobních parametrů nebo řada takových jednotek, pokud jsou vyráběny kontinuálně a skladovány společně;

b)

„výrobky získanými z rostlinných olejů“ se rozumí všechny výrobky získané ze surových nebo recyklovaných rostlinných olejů zpracováním nebo destilací tuků nebo bionafty či chemickou nebo fyzikální rafinací, s výjimkou rafinovaného oleje;

c)

„mísením tuků“ se rozumí smíchávání surových olejů, rafinovaných olejů, živočišných tuků, recyklovaných olejů z potravinářského průmyslu a/nebo výrobků z nich získaných za účelem výroby směsného oleje nebo tuku s výjimkou případů, kdy se jedná pouze o skladování po sobě následujících šarží.“

2)

Do oddílu nazvaného „ZAŘÍZENÍ A VYBAVENÍ“ se doplňuje nový bod, který zní:

„10.

V souladu s čl. 10 odst. 3 musí být schvalovány provozy, které za účelem uvádět na trh výrobky k použití v krmivech provádějí jednu nebo více z těchto činností:

a)

zpracování surových rostlinných olejů s výjimkou provozů spadajících do oblasti působnosti nařízení (ES) č. 852/2004;

b)

výroba mastných kyselin z tuků;

c)

výroba bionafty;

d)

mísení tuků.“

3)

Do oddílu nazvaného „VÝROBA“ se doplňují nové body, které znějí:

„7.

Provozy, v nichž se mísí tuky a jež uvádějí na trh výrobky určené k použití jako krmivo, musí všechny výrobky, které jsou určeny k použití jako krmivo, uchovávat fyzicky oddělené od výrobků určených pro jiné účely, pokud výrobky určené pro jiné účely nejsou v souladu:

s požadavky tohoto nařízení nebo čl. 4 odst. 2 nařízení (ES) č. 852/2004 a

s přílohou I směrnice Evropského parlamentu a Rady 2002/32/ES (1).

8.

V označení výrobků musí být jasně uvedeno, zda jsou určeny k použití jako krmivo nebo pro jiné účely. Pokud výrobce deklaruje, že určitá šarže výrobku není určena k použití jako krmivo nebo jako potravina, nesmí provozovatel tuto deklaraci v pozdější fázi řetězce následně změnit.

4)

Za oddíl nazvaný „KONTROLA JAKOSTI“ se vkládá nový oddíl, který zní:

„MONITOROVÁNÍ DIOXINŮ

1.

Provozovatelé krmivářských podniků, kteří uvádějí na trh tuky, oleje nebo výrobky z nich získané, jež jsou určeny k použití v krmivech, včetně krmných směsí, musí v akreditovaných laboratořích provést laboratorní zkoušky těchto výrobků z hlediska sumy dioxinů a PCB s dioxinovým efektem v souladu s nařízením Komise (ES) č. 152/2009 (2).

2.

Za účelem doplnění systému HACCP provozovatele krmivářského podniku musí být laboratorní zkoušky uvedené v bodě 1 provedeny minimálně v těchto frekvencích:

a)

Zpracovatelé surových rostlinných olejů:

i)

musí být provedena laboratorní zkouška 100 % šarží surového kokosového oleje. Šarži může tvořit nejvýše 1 000 tun těchto výrobků;

ii)

musí být provedena laboratorní zkouška 100 % šarží výrobků získaných z rostlinných olejů, s výjimkou glycerolu, lecitinu a klovatin, určených k použití jako krmivo. Šarži může tvořit nejvýše 1 000 tun těchto výrobků.

b)

Výrobci živočišných tuků:

musí být provedena jedna reprezentativní laboratorní zkouška na každých 2 000 tun živočišných tuků a výrobků z nich získaných náležejících do kategorie 3, uvedených v článku 10 nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1069/2009 (3).

c)

Provozovatelé krmivářských podniků vyrábějících rybí tuk:

i)

musí být provedena laboratorní zkouška 100 % šarží rybího tuku, pokud je vyroben

z výrobků získaných ze surového rybího tuku s výjimkou rafinovaného rybího tuku,

z úlovků ryb, které dosud nebyly monitorovány, které jsou neurčeného původu nebo pocházejí z Baltského moře,

z vedlejších rybích produktů z provozů, jež nejsou schváleny EU, zpracovávajících ryby pro lidskou spotřebu,

z tresky modravé nebo menhadena;

šarži může tvořit nejvýše 1 000 tun rybího tuku,

ii)

musí být provedena laboratorní zkouška 100 % odcházejících šarží výrobků získaných ze surového rybího tuku s výjimkou rafinovaného rybího tuku. Šarži může tvořit nejvýše 1 000 tun těchto výrobků,

iii)

pokud se jedná o rybí tuk, jenž není uveden v podbodě i), musí být provedena jedna reprezentativní laboratorní zkouška na každých 2 000 tun,

iv)

rybí tuk, jenž byl dekontaminován úředně schváleným postupem, musí být analyzován podle zásad HACCP v souladu s článkem 6.

d)

Tukový průmysl a odvětví bionafty:

i)

musí být provedena laboratorní zkouška 100 % dodávaných šarží surového kokosového oleje a výrobků získaných z rostlinných olejů, s výjimkou glycerolu, lecitinu a klovatin, živočišných tuků neuvedených v písmenu b), rybího tuku neuvedeného v písmenu c), recyklovaných olejů z potravinářského průmyslu a směsných tuků určených k použití jako krmivo. Šarži může tvořit nejvýše 1 000 tun těchto výrobků,

ii)

musí být provedena laboratorní zkouška 100 % šarží výrobků získaných zpracováním výrobků uvedených v podbodě i) s výjimkou glycerolu, lecitinu a klovatin.

e)

Provozy, v nichž se mísí tuky:

i)

musí být provedena laboratorní zkouška 100 % dodávaných šarží surového kokosového oleje a výrobků získaných z rostlinných olejů s výjimkou glycerolu, lecitinu a klovatin, živočišných tuků neuvedených v písmenu b), rybího tuku neuvedeného v písmenu c), recyklovaných olejů z potravinářského průmyslu a směsných tuků určených k použití jako krmivo. Šarži může tvořit nejvýše 1 000 tun těchto výrobků;

nebo

ii)

musí být provedena laboratorní zkouška 100 % šarží směsných tuků určených k použití jako krmivo. Šarži může tvořit nejvýše 1 000 tun těchto výrobků.

V souvislosti se svým vlastním posouzením rizik provozovatel krmivářského podniku sdělí příslušnému orgánu, kterou možnost si zvolil.

f)

Výrobci krmných směsí pro zvířata určená k produkci potravin s výjimkou výrobců krmných směsí zmíněných v písmenu e):

i)

musí být provedena laboratorní zkouška 100 % dodávaných šarží surového kokosového oleje a výrobků získaných z rostlinných olejů s výjimkou glycerolu, lecitinu a klovatin, živočišných tuků neuvedených v písmenu b), rybího tuku neuvedeného v písmenu c), recyklovaných olejů z potravinářského průmyslu a směsných tuků určených k použití jako krmivo. Šarži může tvořit nejvýše 1 000 tun těchto výrobků;

ii)

pokud jde o vyráběné krmné směsi, jež obsahují výrobky uvedené v podbodě i), musí být provedena zkouška vzorků v rozsahu 1 % šarží.

3.

Je-li prokazatelné, že homogenní zásilka je větší, než je maximální velikost šarže uvedená v bodě 2, a že vzorky z ní odebrané jsou reprezentativní, budou výsledky laboratorní zkoušky řádně odebraného a zapečetěného vzorku považovány za přípustné.

4.

Jestliže provozovatel krmivářského podniku prokáže, že konkrétní šarže určitého výrobku nebo všechny složky konkrétní šarže uvedené v bodě 2, které použije při svých operacích, již podstoupily laboratorní zkoušky v dřívější fázi výroby, zpracování nebo distribuce nebo splňují požadavky uvedené v bodě 2 písm. b) nebo písm. c) podbodě iii), zprošťuje se provozovatel krmivářského podniku povinnosti provést laboratorní zkoušku této šarže a musí ji analyzovat podle obecných zásad HACCP v souladu s článkem 6.

5.

Každá dodávka výrobků uvedených v bodě 2 písm. d) podbodě i), písm. e) podbodě i) a písm. f) podbodě i) musí být provázena dokladem, že tyto výrobky nebo veškeré jejich složky podstoupily laboratorní zkoušku nebo jsou v souladu s požadavky uvedenými v bodě 2 písm. b) nebo písm. c) podbodě iii).

6.

Pokud všechny dodávané šarže výrobků uvedených v bodě 2 písm. d) podbodě i), písm. e) podbodě i) a písm. f) podbodě i), které vstupují do výrobního procesu, již podstoupily laboratorní zkoušky v souladu s požadavky tohoto nařízení a pokud lze zaručit, že výrobní proces, manipulace s výrobky a jejich skladování nezvýší kontaminaci dioxiny, zprošťuje se provozovatel krmivářského podniku povinnosti provést laboratorní zkoušku konečného výrobku a musí jej analyzovat podle obecných zásad HACCP v souladu s článkem 6.

7.

Pokud provozovatel krmivářského podniku pověří určitou laboratoř provedením laboratorní zkoušky uvedené v bodě 1, udělí této laboratoři pokyn, aby v případě, že budou překročeny maximální obsahy dioxinů stanovené v bodech 1 a 2 kapitoly V přílohy I směrnice 2002/32/ES, sdělila výsledky laboratorní zkoušky příslušnému orgánu.

Pokud provozovatel krmivářského podniku pověří provedením laboratorní zkoušky laboratoř, která sídlí v jiném členském státě než provozovatel krmivářského podniku, který si zkoušku objednává, udělí této laboratoři pokyn, aby podala zprávu svému příslušnému orgánu, který informuje příslušný orgán členského státu, v němž má tento provozovatel krmivářského podniku sídlo.

Pokud provozovatelé krmivářských podniků pověří provedením laboratorní zkoušky laboratoř, která sídlí ve třetí zemi, informují příslušný orgán členského státu, v němž mají sídlo. Je třeba předložit důkazy, že pověřená laboratoř provádí laboratorní zkoušku v souladu s nařízením (ES) č. 152/2009.

8.

Požadavky na zkoušení obsahu dioxinů se přezkoumají do 16. března 2014.

5)

Do oddílu nazvaného „SKLADOVÁNÍ A PŘEPRAVA“ se doplňuje nový bod, který zní:

„7.

Kontejnery, které mají sloužit ke skladování nebo přepravě směsných tuků, olejů rostlinného původu nebo výrobků z nich získaných, jež jsou určeny k použití v krmivech, nesmí být použity k přepravě nebo skladování jiných výrobků, pokud tyto výrobky nesplňují požadavky

tohoto nařízení nebo čl. 4 odst. 2 nařízení (ES) č. 852/2004 a

přílohy I směrnice 2002/32/ES.

Pokud hrozí riziko kontaminace, musí být uchovávány odděleně od veškerých ostatních zásilek.

Pokud toto oddělené použití není možné, musí být kontejnery účinně vyčištěny tak, aby byly odstraněny veškeré stopy výrobku, pokud byly uvedené kontejnery předtím použity na výrobky, jež nesplňují požadavky

tohoto nařízení nebo čl. 4 odst. 2 nařízení (ES) č. 852/2004 a

přílohy I směrnice 2002/32/ES.

Živočišné tuky kategorie 3 uvedené v článku 10 nařízení (ES) č. 1069/2009, jež jsou určeny k použití v krmivech, musí být skladovány a přepravovány v souladu s uvedeným nařízením.“


(1)  Úř. věst. L 140, 30.5.2002, s. 10.“

(2)  Úř. věst. L 54, 26.2.2009, s. 1.

(3)  Úř. věst. L 300, 14.11.2009, s. 1


© Evropská unie, https://eur-lex.europa.eu/ , 1998-2022
Zavřít
MENU