2012/539/EU2012/539/EU: Prováděcí rozhodnutí Komise ze dne 26. září 2012 o vynětí výroby a velkoobchodního prodeje elektřiny z konvenčních zdrojů v makrozóně Sever a makrozóně Jih v Itálii z použití směrnice Evropského parlamentu a Rady 2004/17/ES o koordinaci postupů při zadávání zakázek subjekty působícími v odvětví vodního hospodářství, energetiky, dopravy a poštovních služeb a o změně rozhodnutí Komise 2010/403/EU (oznámeno pod číslem C(2012) 6665) Text s významem pro EHP

Publikováno: Úř. věst. L 271, 5.10.2012, s. 4-11 Druh předpisu: Prováděcí rozhodnutí
Přijato: 15. dubna 2013 Autor předpisu: Evropská komise
Platnost od: 27. září 2012 Nabývá účinnosti: 15. dubna 2013
Platnost předpisu: Ano Pozbývá platnosti:
Původní znění předpisu

Text předpisu s celou hlavičkou je dostupný pouze pro registrované uživatele.



PROVÁDĚCÍ ROZHODNUTÍ KOMISE

ze dne 26. září 2012

o vynětí výroby a velkoobchodního prodeje elektřiny z konvenčních zdrojů v makrozóně Sever a makrozóně Jih v Itálii z použití směrnice Evropského parlamentu a Rady 2004/17/ES o koordinaci postupů při zadávání zakázek subjekty působícími v odvětví vodního hospodářství, energetiky, dopravy a poštovních služeb a o změně rozhodnutí Komise 2010/403/EU

(oznámeno pod číslem C(2012) 6665)

(Pouze italské znění je závazné)

(Text s významem pro EHP)

(2012/539/EU)

EVROPSKÁ KOMISE,

s ohledem na Smlouvu o fungování Evropské unie,

s ohledem na směrnici Evropského parlamentu a Rady 2004/17/ES ze dne 31. března 2004 o koordinaci postupů při zadávání zakázek subjekty působícími v odvětví vodního hospodářství, energetiky, dopravy a poštovních služeb (1), a zejména na čl. 30 odst. 5 a 6 uvedené směrnice,

s ohledem na žádost podanou společností EniPower S.p.A. (dále jen „EniPower“) předloženou prostřednictvím elektronické pošty ze dne 29. března 2012,

vzhledem k těmto důvodům:

I.   SKUTEČNOSTI

(1)

Dne 29. března 2012 EniPower předal Komisi prostřednictvím e-mailu žádost podle čl. 30 odst. 5 směrnice 2004/17/ES. Komise informovala dne 11. dubna 2012 italské orgány o výše uvedené žádosti a elektronickou poštou ze dne 25. května a 25. července 2012 si od italských orgánů vyžádala další informace a 25. května 2012 si elektronickou poštou vyžádala další informace od společnosti EniPower. Italské orgány odeslaly tyto další informace elektronickou poštou dne 20. června 2012, 21. června 2012 a 8. srpna 2012 a společnost EniPower je odeslala dne 20. června 2012.

(2)

Žádost předložená společností EniPower se týká výroby elektřiny a velkoobchodu s ní na území Itálie s výjimkou Sardinie a Sicílie.

II.   PRÁVNÍ RÁMEC

(3)

Článek 30 směrnice 2004/17/ES stanoví, že zakázky určené pro umožnění výkonu jedné z činností, na něž se uvedená směrnice vztahuje, se touto směrnicí neřídí, pokud je v členském státě, ve kterém má být činnost vykonávána, přímo vystavena hospodářské soutěži na trzích, na které není omezen přístup. Přímé vystavení hospodářské soutěži se posuzuje na základě objektivních kritérií s přihlédnutím ke zvláštním rysům dotčeného odvětví. Přístup na trh se považuje za neomezený, pokud členský stát provedl a uplatňuje příslušné právní předpisy Společenství k otevření daného odvětví nebo jeho části. Tyto právní předpisy jsou uvedeny v příloze XI směrnice 2004/17/ES, která, pokud jde o odvětví elektřiny, odkazuje na směrnici Evropského parlamentu a Rady 96/92/ES ze dne 19. prosince 1996 o společných pravidlech pro vnitřní trh s elektřinou (2). Směrnice 96/92/ES byla nahrazena směrnicí Evropského parlamentu a Rady 2003/54/ES ze dne 26. června 2003 o společných pravidlech pro vnitřní trh s elektřinou a o zrušení směrnice 96/92/ES (3), která byla nahrazena směrnicí Evropského parlamentu a Rady 2009/72/ES ze dne 13. července 2009 o společných pravidlech pro vnitřní trh s elektřinou a o zrušení směrnice 2003/54/ES (4).

(4)

Itálie provedla a uplatnila nejen směrnici 96/92/ES, ale i směrnici 2003/54/ES a směrnici 2009/72/ES. Přístup na trh by proto v souladu s čl. 30 odst. 3 prvním pododstavcem směrnice 2004/17/ES měl být na celém území Itálie považován za neomezený.

(5)

Přímé vystavení hospodářské soutěži by mělo být hodnoceno na základě různých ukazatelů, z nichž žádný není nutně sám o sobě rozhodující. Pokud jde o trhy dotčené tímto rozhodnutím, je jedním kritériem, které by mělo být vzato v úvahu, souhrnný podíl hlavních účastníků na daném trhu. Dalším kritériem je stupeň koncentrace na těchto trzích. Vzhledem k charakteristice dotčených trhů by měla být vzata v úvahu i další kritéria, jako je fungování vyrovnávacího trhu, cenová konkurence a míra, v jaké zákazníci přecházejí k jiným dodavatelům.

(6)

Tímto rozhodnutím není dotčeno uplatňování pravidel hospodářské soutěže.

III.   POSOUZENÍ

(7)

V Itálii se velkoobchodní prodej elektrické energie provádí na burzách prostřednictvím spotových obchodů nebo forwardů nebo bilaterálně.

(8)

Spotový trh se skládá z mezidenního trhu (Mercato del Giorno Prima – MGP), na kterém se obchoduje s elektrickou energií na další den, a z trhu v průběhu dne (Mercato Infragiornaliero), na kterém mohou organizátoři přizpůsobit prodej a nákup vzhledem k obchodování na mezidenním trhu a trhu pomocných služeb (Mercato dei Servizi di Dispacciamento), na kterých Terna – italský provozovatel přepravní soustavy pořizuje zdroje nezbytné pro správu a kontrolu soustavy s cílem řešit přetížení v rámci zón, vytvořit rezervy energie a vyvážit systém v reálném čase.

(9)

Forwardové kontrakty se vyjednávají na regulovaných trzích: na forwardovém trhu s elektřinou (Mercato a Termine MTE) a na Italské derivátové burze s elektřinou (IDEX) a/nebo na mimoburzovních platformách (OTC). Italská derivátová burza s energií je platforma zaměřená na obchodování s nástroji na základě průměrné nákupní ceny (jednotná vnitrostátní cena).

(10)

Podle nejnovějších dostupných informací je nejdůležitějším palivem v italském mixu elektrické energie zemní plyn a zajišťuje se jím více než polovina vyráběné elektrické energie. Druhé v pořadí jsou obnovitelné zdroje energie, které v roce 2011 představovaly 28 % elektrické energie, z nichž 55 % pocházelo z vodní energie, 12 % z větrné energie, 13 % ze solární energie, 13 % z bioenergie a 7 % z geotermální energie (5).

(11)

Podle precedentů Komise (6) lze v odvětví elektrické energie rozlišovat tyto relevantní výrobkové trhy: i) výroba a velkoobchodní dodávky; ii) přenos, iii) distribuce a iv) maloobchodní dodávky. Zatímco některé tyto trhy lze dále rozčlenit, dle dosavadní praxe Komise (7) se nerozlišovalo mezi trhem výroby elektřiny a trhem velkoobchodních dodávek, neboť výroba jako taková představuje pouze první krok v hodnotovém řetězci, zatímco objem vyrobené elektřiny je prodáván na velkoobchodního trhu.

(12)

Žádost společnosti EniPower se týká výroby elektřiny a velkoobchodu s elektřinou. Podle posouzení italského úřadu na ochranu hospodářské soutěže a trhu (Autorita Garante della Concorenza e del mercato) a italského orgánu pro elektrickou energii a plynárenství (Autorita per l’energie elettrica e il gas) se velkoobchodní trh vymezuje jako „smlouvy o nákupu a prodeji elektrické energie dohodnuté provozovateli, kteří vlastní primární zdroje energie (vnitrostátní vyrobené a dovážené energie) na jedné straně, a velkými průmyslovými zákazníky (Acquirente Unico a velkoobchodníci) na straně druhé“.

(13)

Žadatel uvádí, že pro účely jeho žádosti může být analýza velkoobchodního trhu omezena na analýzu mezidenního trhu, protože uvedený trh zahrnuje i forwardy, které musí být v každém případě naprogramované na mezidenním trhu po dosažení času fyzického doručení. Z tohoto důvodu objemy, s nimiž se obchoduje prostřednictvím forwardů, které jsou fyzicky doručovány, přispívají k tvorbě ceny na mezidenním trhu. Žadatel tvrdí, že trh v průběhu dne je doplňujícím obchodním obdobím mezidenního trhu a že obchodovaná množství na trhu v průběhu dne jsou v porovnání s množstvím obchodovaným na mezidenním trhu jen nepatrná. Trh pomocných služeb je organizován podstatně odlišným způsobem než mezidenní trh a trh v průběhu dne a Terna je na tomto trhu zásadní protistranou a obstarává zdroje potřebné pro bezpečné řízení a kontrolu vnitrostátní soustavy. Posouzení žadatele je schváleno italským úřadem pro hospodářskou soutěž (8) a italským orgánem pro elektrickou energii a plynárenství (9).

(14)

V nejnovějším rozhodnutí Komise na základě článku 30 směrnice 2004/17/ES, prováděcím rozhodnutí Komise 2012/218/EU ze dne 24. dubna 2012 o vynětí výroby a velkoobchodního prodeje elektřiny z konvenčních zdrojů v Německu z použití směrnice Evropského parlamentu a Rady 2004/17/ES o koordinaci postupů při zadávání zakázek subjekty působícími v odvětví vodního hospodářství, energetiky, dopravy a poštovních služeb (10) se s ohledem na výrobu a velkoobchodní prodej elektrické energie rozlišuje mezi dvěma výrobkovými trhy, konkrétně mezi trhem s elektrickou energií vyrobenou z konvenčních zdrojů a trhem s elektrickou energií vyrobenou z obnovitelných zdrojů (11). Toto rozlišení se uskutečnilo z důvodu zvláštního režimu, který se vztahuje na elektřinu vyrobenou z obnovitelných zdrojů (12) v Německu.

(15)

V souladu s prováděcím rozhodnutím 2012/218/EU by mělo být přezkoumáno, zda by se měl italský trh s výrobou a velkoobchodním prodejem elektřiny rozdělit na dva samostatné výrobkové trhy. Pro uvedený účel byli žadatel a italské orgány vyzváni, aby vyjádřili své stanovisko k dané věci.

(16)

V Itálii výroba elektrické energie z obnovitelných zdrojů využívá zvláštních podmínek (13), jakými jsou:

a)

zjednodušený postup získávání povolení od regionů nebo místních orgánů na zařízení poháněná energií z obnovitelných zdrojů;

b)

pevná sazba poplatků za připojení a přednostní zacházení;

c)

systémy stimulačního odměňování;

d)

přednostní využití v případě rovnocenných nabídek na mezidenním trhu.

(17)

Systémy pobídek uvedené v písm. c) 16. bodu odůvodnění se mohou uplatňovat prostřednictvím jednoho z těchto nástrojů: mechanismus CIP 6 (14) (Meccanismo CIP6), komplexní sazba (Tariffe Omnicomprensive – FIT), ekologická osvědčení (Certificati Verd i – CV) a energetické účty (Conto Energia – CE).

a)

Mechanismus CIP6 spočívá v zákonné vstupní sazbě za elektřinu vyrobenou z obnovitelných zdrojů energie a ze zdrojů „podobných obnovitelným zdrojům energie“, především elektřinu vyrobenou v kombinovaných elektrárnách a teplárnách. V roce 2011 byla 1 GWh z 3,5 GWh, na které se vztahoval mechanismus CIP 6, vyrobená z obnovitelných zdrojů energie (15). Tento mechanismus se vztahuje na provozní náklady, kapitálové náklady, palivové náklady a zahrnuje i stimulační složku uplatněnou během prvních 8 let od zavedení. Tento systém se postupně opouští (16).

b)

Komplexní sazba (dále jen „mechanismus FIT“) se vztahuje na elektrárny s instalovanou kapacitou méně než 200 kW pro větrné elektrárny a méně než 1 MW pro jiné typy obnovitelných zdrojů energie. Tento systém je garantován na 15 let, je dobrovolný a představuje alternativu k systému ekologických osvědčení. Komplexní sazba zahrnuje cenu energie a pobídky.

c)

Mechanismus ekologických osvědčení (dále jen „mechanismus CV“) je založen na uložení povinných kvót pro výrobce a dovozce elektřiny vyrobené z konvenčních zdrojů, kteří musí ročně předkládat několik ekologických osvědčení. Ekologická osvědčení jsou pak přidělena zařízením na výrobu energie z obnovitelných zdrojů v závislosti na zdroji vyráběné energie a mohou se obchodovat na samostatném trhu, který je odlišný od trhu s energií. Výrobci elektřiny z obnovitelných zdrojů získávají příjmy z prodeje energie z obnovitelných zdrojů a z prodeje ekologických osvědčení. Hodnota ekologických osvědčení je určena na základě vztahu mezi poptávkou (ze strany výrobců a dovozců elektrické energie z konvenčních zdrojů) a nabídkou (ze strany výrobců elektřiny z obnovitelných zdrojů). Systémy ekologických osvědčení se vztahují na zařízení nad 1 MW (kromě fotovoltaických zařízení) a v případě větrné energie nad 200 kW.

d)

Systém energetických účtů (dále jen „mechanismus CE“) stimuluje výrobu elektrické energie z fotovoltaických zdrojů a představuje výkupní příplatek, v jehož rámci výrobci získají na mezidenním trhu tržní cenu a stimulační poplatek. Tento stimulační systém je garantován na 20 let.

(18)

Podle nejnovějších informací (17) 45 % elektřiny vyrobené z obnovitelných zdrojů, což v roce 2011 představovalo asi 12,6 % celkové obchodované elektřiny na mezidenním trhu, využívalo regulovanou cenu a je nezávislých na nabídce elektrické energie a poptávce po ní. Se zbývajícími 55 % elektřiny vyrobené z obnovitelných zdrojů se obchoduje přímo prostřednictvím dvoustranných smluv nebo na burzách za tržní cenu, ale této elektrické energii se mohou i tak poskytovat pobídky ve formě ekologických osvědčení nebo energetických účtů.

(19)

Jak však italské orgány upozorňují (18), je zřejmé, že určitá část elektrické energie, i přesto, že se vyrábí z obnovitelných zdrojů, nedostává pobídky ve smyslu odměny a nevyužívá přednostního využití (19). Tato elektrická energie se prodává na mezidenním trhu za tržní ceny podobně jako elektrická energie vyráběná z konvenčních zdrojů.

(20)

Jelikož elektrická energie vyráběná ze všech obnovitelných zdrojů má obecně přednost výkupu, výrobu této elektrické energie lze považovat za nezávislou na poptávce (20).

(21)

Pokud jde o elektrickou energii, která podléhá mechanismu CIP 6 a mechanismu FIT, výroba a výkup jsou rovněž nezávislé na cenách, protože provozovatelé mají nárok na zákonnou platbu. Pokud jde o elektrickou energii, která podléhá mechanismu CV a CE, prodává se elektrická energie na velkoobchodním trhu za cenu, která je závislá na mezidenním trhu, ale je podporována pobídkami nad rámec ceny, za kterou se elektrická energie prodává na trhu.

(22)

Kromě toho se prodej elektřiny vyrobené z obnovitelných zdrojů, které jsou předmětem mechanismů CIP 6 a FIT, uskutečňuje převážně prostřednictvím provozovatele energetických služeb (21) (Gestore dei Servizi Energetici – dále jen „GSE“), který odebírá elektrickou energii a v druhé fázi ji pak prodává na velkoobchodním trhu. Trh se proto zjevně odlišuje také po stránce poptávky od velkoobchodního trhu pro konvenční elektrickou energii.

(23)

Italský úřad pro ochranu hospodářské soutěže uvádí, že trh s úplně dotovanou elektrickou energií z obnovitelných zdrojů (na základě mechanismů CIP 6 a FIT), který představuje pouze přibližně 12 % energie vyráběné v Itálii, je menší než německý trh s elektřinou z obnovitelných zdrojů (14 % z celého trhu s elektřinou), a proto se nepovažuje za vhodné rozdělit italský výrobkový trh s elektřinou tak jako v případě Německa. Komise však zastává názor, že v tomto případě není možné dovolávat se zásady de minimis. I když se zaručená cena vztahuje pouze na 12 % celkového trhu, elektřina z obnovitelných zdrojů, která se prodává na trhu, obecně využívá přednostního připojení a přednostního výkupu a část výrobců elektřiny využívá i jiné podpory, než je zaručená cena (např. mechanismus CE a/nebo CV).

(24)

Italský úřad pro elektrickou energii a zemní plyn se domnívá, že elektrická energie vyrobená z obnovitelných zdrojů je součástí stejného trhu jako je trh s elektřinou vyrobenou z konvenčních zdrojů, protože elektrická energie z obnovitelných zdrojů vyvíjí konkurenční tlak na konvenční elektrickou energii.

(25)

Komise uznává, že elektrická energie vyrobená z obnovitelných zdrojů vyvíjí konkurenční tlak na elektřinu vyrobenou z konvenčních zdrojů. Z uvedených skutkových okolností, zejména z 19. až 22. bodu odůvodnění vyplývá, že opačně tomu tak není. Kromě toho ani žadatel, ani italské orgány neuvedly žádný přesvědčivý důkaz ve prospěch zjištění, že konvenční elektrická energie vyvíjí konkurenční tlak na elektřinu vyrobenou z obnovitelných zdrojů. Elektrická energie vyráběná z obnovitelných zdrojů nemůže být proto začleněna do stejného trhu jako konvenční elektrická energie.

(26)

Vzhledem ke skutečnostem přezkoumaným v 11. až 25. bodě odůvodnění pro účely posouzení, zda jsou splněny podmínky stanovené v čl. 30 odst. 1 směrnice 2004/17/ES a aniž jsou dotčena pravidla hospodářské soutěže, se tímto vymezují dva relevantní výrobkové trhy. První výrobkový trh se definuje jako trh s výrobou elektřiny vyrobené z konvenčních zdrojů a velkoobchodem s ní. Elektrická energie uvedená v 19. bodě odůvodnění, která nevyužívá odměňování v rámci žádného ze stimulačních systémů a není přednostně využívána i přesto, že se vyrábí z obnovitelných zdrojů, se pro účely tohoto rozhodnutí považuje za součást výrobkového trhu s výrobou elektrické energie vyráběné z konvenčních zdrojů a velkoobchodem s ní. Druhý výrobkový trh se definuje jako trh s výrobou elektřiny vyrobené z obnovitelných zdrojů a velkoobchodem s ní. Elektrická energie vyráběná ze zdrojů „podobných obnovitelným zdrojům“ podléhající mechanismu CIP 6 uvedenému v 17. bodě odůvodnění písm. a) se pro účely tohoto rozhodnutí považuje za součást výrobkového trhu s výrobou elektrické energie vyrobené z obnovitelných zdrojů a velkoobchodem s ní.

(27)

Dle dosavadní praxe Komise byly trhy s elektřinou ve většině případů co do rozsahu definovány jako vnitrostátní (22) či ještě menší (23). V některých případech byla otázka, zda mohou existovat trhy větší než vnitrostátní (24), ponechána otevřená.

(28)

Trh s elektřinou v Itálii byl předmětem jiného řízení na základě článku 30 směrnice 2004/17/ES, které vedlo k rozhodnutí Komise 2010/403/EU ze dne 14. července 2010 o vynětí výroby a velkoobchodního prodeje elektřiny v italské makrozóně Sever a maloobchodního prodeje elektřiny konečným zákazníkům napojeným na soustavu středního, vysokého a velmi vysokého napětí v Itálii z použití směrnice Evropského parlamentu a Rady 2004/17/ES o koordinaci postupů při zadávání zakázek subjekty působícími v odvětví vodního hospodářství, energetiky, dopravy a poštovních služeb (25). Žádost byla předložena společností Compagnia Valdostana delle Acque a týkala se výroby elektrické energie a velkoobchodu s ní na celém území Itálie nebo případně v makrozóně Sever. Pro účely posouzení, zda byly splněny podmínky stanovené v čl. 30 odst. 1 směrnice 2004/17/ES, Komise omezila své šetření na stav hospodářské soutěže na území makrozóny Sever, pokud jde o výrobu a velkoobchodní dodávky elektřiny. Italské orgány v té době potvrdily, že vymezení makrozóny Sever je platné jako relevantní trh; přitom však dodaly, že „probíhají změny a vymezení jiných makrozón tedy není prozatím jasné a že až do skončení rozsáhlých přezkumů není v současnosti možné provést konečné vyhodnocení stavu hospodářské soutěže na těchto zeměpisných trzích“.

(29)

Žadatel uvádí, že zeměpisný trh by měl být znovu vymezen na základě významných změn v uspořádání přenosové soustavy a ve struktuře nabídky a poptávky. Konkrétněji, za poslední tři roky došlo na straně nabídky k významnému vstupu nové paroplynové kapacity v severních a jižních regionech země, kapacity vysoce účinného spalování uhlí ve střední Itálii a energie z obnovitelných zdrojů v jižních oblastech a na Sardinii a Sicílii. Na straně poptávky se od roku 2008 zaznamenává z důvodu hospodářské krize klesající poptávka ve všech odvětvích ekonomiky. V důsledku toho žadatel vymezuje jako relevantní zeměpisný trh s výrobou elektrické energie a velkoobchodem s ní území Itálie s výjimkou Sardinie a Sicílie (dále jen „kontinentální Itálie“).

(30)

Úřad pro elektrickou energii a zemní plyn a úřad na ochranu hospodářské soutěže provedly v roce 2005 hloubkovou analýzu zeměpisného trhu s elektrickou energií v Itálii, jejíž výsledky byly prezentovány ve studii s názvem „Průzkum stavu liberalizace odvětví elektrické energie“ („Indagine Conoscitiva sullo stato della liberalizzazione nel settore dell’energia elettrica e del gas naturale“ – IC22). V rámci této analýzy byly identifikovány čtyři odlišné zeměpisné trhy:

a)

makrozóna Sever (tvoří ji oblast severu (26) a sídla s omezenou výrobou Turbigo a Monfalcone);

b)

makrozóna Jih, která odpovídá zbytku kontinentální Itálie (skládá se ze tří oblastí – středo-sever (27), středo-jih (28), jih (29) a Kalábrie a sídel s omezenou výrobou Piombino, Rossano a Brindisi);

c)

makrozóna Sicílie (odpovídá jí Sicílie a sídlo s omezenou výrobou Priolo);

d)

makrozóna Sardinie.

(31)

Na základě analýzy uvedené v 30. bodě odůvodnění a na základě skutečných tržních údajů za roky 2008–2011 žadatel vyhodnotil tyto ukazatele:

a)

saturace limitů přenosu mezi zónami z hlediska hodin přetížení (počet hodin, během kterých jsou limity přenosu mezi dvěma přilehlými oblastmi saturované). Nízká frekvence přetížení mezi přilehlými zónami znamená, že patří na stejný zeměpisný trh, protože podmínky hospodářské soutěže jsou v rámci příslušné oblasti stejné; na druhé straně vysoká frekvence zatížení je projevem určité úrovně roztříštěnosti trhu a možné existence rozdílných podmínek hospodářské soutěže v rámci příslušné oblasti;

b)

cenové rozdíly a zónová cenová soutěž a

c)

zkouška zbytkové poptávky vymezená jako rozdíl mezi celkovou poptávkou v každé zóně a maximálním možným dovozem z přilehlých zón.

(32)

Italské orgány byly vyzvány, aby vyjádřily svá stanoviska k současnému vymezení relevantního zeměpisného trhu v rámci Itálie. Italský úřad pro elektrickou energii a plynárenství potvrdil, že vymezení relevantního zeměpisného trhu, které bylo stanoveno v roce 2005 ve studii „Průzkum stavu liberalizace odvětví elektrické energie“ je nadále platné, a uvedl, že na základě údajů, které má k dispozici, by měl být relevantní zeměpisný trh pro účely tohoto postupu udělování výjimky nadále rozčleněn do čtyř makrozón: makrozóna Sever, makrozóna Jih, makrozóna Sicílie a makrozóna Sardinie.

(33)

Italský úřad na ochranu hospodářské soutěže také potvrdil stanovisko úřadu pro elektrickou energii a zemní plyn. I když uznává, že některé původní problémy elektrizační soustavy byly díky investicím ze strany Terna překonány, z vývoje vztahu mezi nabídkou (rozvoj nových výrobních kapacit) a poptávkou nedávno vyplynula nová omezení sítě, která vedla k nižším cenám na jihu a ve významném procentním podílu plných hodin. Kromě toho úřad na ochranu hospodářské soutěže uvedl, že použitím zkoušky zbytkové poptávky se potvrdilo rozdělení kontinentální Itálie na dvě samostatné zóny, konkrétně na makrozónu Sever a makrozónu Jih.

(34)

Vzhledem k uvedeným skutečnostem a k chybějícím dostatečným podpůrným důkazům, kterými by se potvrdila jedna tržní zóna pokrývající kontinentální Itálii, Komise nesdílí stanovisko žadatele, že kontinentální Itálie je relevantní zeměpisný trh, pokud jde o konvenční elektrickou energii.

(35)

Na závěr, vzhledem ke skutečnostem přezkoumaným v 27. až 34. bodě odůvodnění pro účely posouzení, zda jsou splněny podmínky stanovené v čl. 30 odst. 1 směrnice 2004/17/ES, a aniž jsou dotčena pravidla hospodářské soutěže, se makrozóna Sever a makrozóna Jih považují za relevantní zeměpisné trhy s výrobou elektrické energie z konvenčních zdrojů a velkoobchodem s ní.

(36)

Pokud jde o výrobu elektřiny z obnovitelných zdrojů a velkoobchod s ní, jak je uvedeno ve 26. bodě odůvodnění, není třeba dospět k přesnému zeměpisnému rozsahu, protože výsledek analýzy by byl podle jakýchkoli alternativních vymezení trhu stejný (celé území Itálie, kontinentální Itálie nebo makrozóny Sever a makrozóny Jih).

(37)

Je však třeba podotknout, že soubor pobídek uvedených v 16. bodě odůvodnění se používá jednotně v rámci celého území Itálie.

a)   Tržní podíly a tržní koncentrace

(38)

V souladu se svou ustálenou praxí (30) se Komise domnívá, že pokud jde o výrobu elektřiny, „jedním z ukazatelů míry hospodářské soutěže na vnitrostátních trzích je celkový podíl tří největších výrobců na trhu“.

(39)

Podle informací poskytnutých žadatelem kumulativní tržní podíly prvních tří výrobců elektřiny z konvenčních zdrojů byly v roce 2010 ve výši 48,9 % v makrozóně Sever a 62,7 % v makrozóně Jih. Trh s konvenční elektrickou energií se tak ve srovnání s dřívějšími rozhodnutími o vynětí podle článku 30 směrnice 2004/17/ES (31) řadí mezi trhy se střední koncentrací.

(40)

Herfindahl-Hirschmanův index (HHI) (32) vypočtený pro výrobce konvenční elektrické energie dosáhl v roce 2010 v makrozóně Sever hodnoty 1 302 a v makrozóně Jih hodnoty 1 714 (33), proto jsou obě makrozóny zařazeny do kategorie „středně koncentrovaných trhů“.

(41)

Cílem tohoto rozhodnutí je stanovit, zda jsou činnosti výroby a velkoobchodního prodeje elektrické energie vystaveny takové úrovni hospodářské soutěže (na trzích, na které je volný přístup), že i v případě nedodržení disciplíny uložené podrobnými pravidly pro zadávání zakázek stanovenými ve směrnici 2004/17/ES se bude zakázka na provádění předmětných činností uskutečňovat transparentním a nediskriminačním způsobem založeným na kritériích, která zadavatelům umožní najít řešení, které je z celkového hlediska ekonomicky nejvýhodnější. V této souvislosti je třeba uvést, že společnosti vyrábějící elektřinu z obnovitelných zdrojů, kterou kupuje provozovatel energetických služeb za regulované ceny (mechanismy CIP 6 a FIT) nebo která jakýmkoli způsobem podléhá odměňování (mechanismy CV a CE) v rámci působení na trzích s elektřinou, mají možnost vyvíjet konkurenční tlak na výrobce elektřiny z konvenčních zdrojů.

(42)

S ohledem na uvedená čísla lze pro účely tohoto rozhodnutí a aniž tím jsou dotčeny právní předpisy o hospodářské soutěži vycházet z toho, že stupeň koncentrace trhu lze považovat za ukazatel určitého stupně vystavení výroby a velkoobchodu s elektřinou z konvenčních zdrojů v obou makrozónach hospodářské soutěži.

b)   Jiné faktory

(43)

Přesto, že makrozóna Sever a makrozóna Jih tvoří relevantní trhy jednotlivě, nelze je vnímat jako zcela izolované od okolních regionů. Itálie je v současnosti velkým dovozcem elektrické energie a dovoz se uskutečňuje zejména přes severní hranici. Podle italských orgánů vyvíjí dovoz konkurenční tlak zejména na makrozónu Sever (34). Pro makrozónu Jih dodává elektrickou energii makrozóna Sever (35). Tím je zajištěno, že investice v odvětví elektrické energie v makrozóně Sever i makrozóně Jih nelze provádět bez ohledu na ostatní výrobce v okolních regionech. Tyto faktory by proto měly být vnímány tak, že nejsou v rozporu se závěrem, podle kterého jsou zadavatelé působící na trhu pro výrobu elektřiny z konvenčních zdrojů v obou makrozónách vystaveni hospodářské soutěži.

(44)

Za doplňkový ukazatel by se také mělo považovat fungování vyrovnávacích mechanismů, byť představují malý podíl na celkovém množství elektřiny vyrobené a/nebo spotřebované v členském státě. Podle dostupných informací působení vyrovnávacího mechanismu, fungování obchodování na trhu v průběhu dne a na trhu pomocných služeb působí podle dostupných informací tak, že nepředstavuje samo o sobě překážku tomu, aby byla výroba elektřiny přímo vystavena hospodářské soutěži.

(45)

Nakonec, z analýzy situace, pokud jde o změnu dodavatele ze strany zákazníků (36), vyplývá, že úroveň změny dodavatelů ze strany zákazníků není v rozporu se závěrem, že výrobci elektrické energie z konvenčních zdrojů v makrozóně Sever i makrozóně Jih jsou vystaveni hospodářské soutěži.

(46)

Elektrická energie vyrobená z obnovitelných zdrojů využívá přednostního připojení na distribuční soustavu elektřiny a má při dodávání elektrické energie do soustavy přednost před konvenční elektrickou energií, což znamená, že výroba elektřiny z obnovitelných zdrojů je v zásadě nezávislá na poptávce.

(47)

Pokud jde o odměňování, v současnosti existuje několik mechanismů pobídek, které se vztahují na elektrickou energii z obnovitelných zdrojů, jak je uvedeno v 17. bodě odůvodnění. Mechanismy závisejí na konkrétním typu zdroje obnovitelné elektrické energie, kapacitě produkce a/nebo roku, v němž byla elektrárna uvedena do provozu.

(48)

Z celkového objemu elektrické energie vyrobené v Itálii kupuje GSE 12,6 % za zákonnou sazbu odměny (37). GSE je zodpovědná za prodej této elektrické energie v druhé etapě na mezidenním trhu. Proto jsou výroba a výkup v tomto případě také zcela nezávislé na cenách, protože provozovatelé mají nárok na zákonnou platbu.

(49)

Elektrickou energii z obnovitelných zdrojů, která je předmětem stimulačních mechanismů CV a CE, prodávají výrobci na velkoobchodním trhu, ale i tak dostávají pobídku nad rámec ceny, za kterou prodali elektrickou energii na trhu. Tento stimul, který může být v některých případech dosti vysoký (např. CE v případě solární elektřiny), představuje konkurenční výhodu oproti výrobcům elektřiny z konvenčních zdrojů.

(50)

Z důvodů uvedených v 46. až 49. bodě odůvodnění je výroba a velkoobchodní prodej elektřiny vyrobené z obnovitelných zdrojů, jak je definována ve 26. bodě odůvodnění, v Itálii součástí regulovaného systému. Proto nelze vyvodit závěr, že činnost výrobců elektřiny z obnovitelných zdrojů je vystavena hospodářské soutěži. Z toho důvodu není třeba posuzovat žádné další ukazatele, jako například ty, které jsou uvedeny v 5. bodě odůvodnění.

(51)

V zájmu zohlednění současné situace právního a skutkového rámce vymezujícího výrobu a velkoobchodní prodej elektřiny z obnovitelných zdrojů v Itálii, která se objevila během posuzování žádosti společnosti EniPower, a s cílem zajistit konzistentní zacházení s trhem s elektřinou z obnovitelných zdrojů v rámci vnitřního trhu v souladu s dřívějším rozhodnutím Komise vyneseným v prováděcím rozhodnutí 2012/218/EU je třeba rozhodnutí 2010/403/EU odpovídajícím způsobem změnit.

IV.   ZÁVĚRY

(52)

Na základě faktorů posouzených v 38. až 45. bodě odůvodnění by se podmínka přímého vystavení hospodářské soutěži stanovená v čl. 30 odst. 1 směrnice 2004/17/ES měla považovat za splněnou, pokud jde o výrobu a velkoobchodní dodávky elektrické energie z konvenčních zdrojů, jak je vymezen ve 26. bodě odůvodnění, v makrozóně Sever i makrozóně Jih v Itálii.

(53)

Jelikož se podmínka neomezeného přístupu na trh považuje za splněnou, směrnice 2004/17/ES by se neměla vztahovat na zadávání zakázek, jejichž cílem je umožnit výrobu a velkoobchodní dodávky elektrické energie z konvenčních zdrojů v makrozóně Sever a makrozóně Jih a ani na soutěže návrhů, které se organizují na výkon takové činnosti v uvedené zeměpisné oblasti.

(54)

Podmínka přímého vystavení hospodářské soutěži, která je stanovena v čl. 30 odst. 1 směrnice 2004/17/ES, by však neměla být považována za splněnou, pokud jde o výrobu a velkoobchodní dodávky elektrické energie vyrobené z obnovitelných zdrojů, jak je definována ve 26. bodě odůvodnění, na celém území Itálie. Jelikož rozhodnutím 2010/403/EU byla udělena výjimka zakázkám, které mají umožnit výrobu a velkoobchodní dodávky elektřiny v makrozóně Sever, aniž by se rozlišovalo mezi konvenčními a obnovitelnými zdroji, je vhodné změnit uvedené rozhodnutí s cílem omezit vynětí týkající se výroby a velkoobchodního prodeje elektrické energie z konvenčních zdrojů. S cílem umožnit hospodářským subjektům přizpůsobit se novému rozsahu výjimky, která se již nebude vztahovat na obnovitelné zdroje elektrické energie, je třeba stanovit přechodné období.

(55)

Jelikož na výrobu a velkoobchodní dodávky elektrické energie vyrobené z obnovitelných zdrojů, jak je definována ve 26. bodě odůvodnění, se i nadále vztahuje směrnice 2004/17/ES, připomíná se, že se smlouvami o zakázkách vztahujícími se na několik činností se má nakládat v souladu s článkem 9 směrnice 2004/17/ES. To znamená, že pokud se zadavatel angažuje ve „smíšených“ zakázkách, tedy zakázkách využívaných na podporu provádění obou činností – činností vyňatých z působnosti směrnice 2004/17/ES a činností takto nevyňatých – musí se zohlednit činnosti, na které se zakázka primárně vztahuje. V případě takových smíšených zakázek, ve kterých je účelem v zásadě podporovat výrobu a velkoobchodní prodej elektřiny vyrobené z obnovitelných zdrojů, se použijí ustanovení směrnice 2004/17/ES. V případě, že je objektivně nemožné určit, na kterou činnost se zakázka primárně vztahuje, se zakázka udělí v souladu s pravidly uvedenými v čl. 9 odst. 2 a 3 směrnice 2004/17/ES.

(56)

Toto rozhodnutí je založeno na právním a skutkovém stavu mezi březnem 2012 až zářím 2012, jak se jeví na základě informací předložených společností EniPower a italskými orgány. Může být revidováno, pokud by v případě významných změn právního či skutkového stavu došlo k tomu, že podmínky pro použití čl. 30 odst. 1 směrnice 2004/17/ES, pokud jde o výrobu a velkoobchodní dodávky elektřiny z konvenčních zdrojů, již nejsou splněny.

(57)

Opatření stanovená tímto rozhodnutím jsou v souladu se stanoviskem Poradního výboru pro veřejné zakázky,

PŘIJALA TOTO ROZHODNUTÍ:

Článek 1

Směrnice 2004/17/ES se nevztahuje na zakázky zadané zadavateli, které mají umožnit výrobu a velkoobchodní prodej elektřiny vyrobené z konvenčních zdrojů a mají být provedeny v makrozóně Jih v Itálii.

Směrnice 2004/17/ES se nadále vztahuje na zakázky zadané zadavateli, které mají umožnit výrobu a velkoobchodní prodej elektřiny vyrobené z obnovitelných zdrojů a mají být provedeny v makrozóně Jih v Itálii.

Článek 2

Článek 1 rozhodnutí 2010/403/EU se mění takto:

a)

Písmeno a) se nahrazuje tímto:

„a)

výroba a velkoobchodní prodej elektřiny vyrobené z konvenčních zdrojů mají být provedeny v makrozóně Sever v Itálii.“

b)

Doplňuje se nový odstavec, který zní:

„Směrnice 2004/17/ES se vztahuje na zakázky zadané zadavateli, které mají umožnit výrobu a velkoobchodní prodej elektřiny vyrobené z obnovitelných zdrojů a mají být provedeny v makrozóně Sever v Itálii.“

Článek 3

Ustanovení článku 2 se použijí ode dne 15. dubna 2013.

Článek 4

Toto rozhodnutí je určeno Italské republice.

V Bruselu dne 26. září 2012.

Za Komisi

Michel BARNIER

člen Komise


(1)  Úř. věst. L 134, 30.4.2004, s. 1.

(2)  Úř. věst. L 27, 30.1.1997, s. 20.

(3)  Úř. věst. L 176, 15.7.2003, s. 37.

(4)  Úř. věst. L 211, 14.8.2009, s. 55.

(5)  Podle dopisu italského úřadu pro hospodářskou soutěž ze dne 21.6.2012, s. 3.

(6)  Věc COMP/M.4110 – E.ON/ENDESA, 25.4.2006, bod 10, s. 3.

(7)  Věc COMP/M. 3696 E.ON/MOL, 21.12.2005, bod 223, věc COMP/M.5467, RWE- ESSENT, 23.6.2009, bod 23.

(8)  Podle dopisu italského úřadu pro hospodářskou soutěž ze dne 21.6.2012, s. 2.

(9)  Podle dopisu italského úřadu pro hospodářskou soutěž ze dne 20.6.2012, s. 3.

(10)  Úř. věst. L 114, 26.4.2012, s. 21.

(11)  V tomto případě je vymezen jako podléhající německému zákonu o energii z obnovitelných zdrojů (Gesetz für den Vorrang Erneuerbarer Energien).

(12)  Situace v Německu je následující: elektrická energie z obnovitelných zdrojů využívá prioritního připojení na distribuční soustavu elektřiny a má při dodávání elektrické energie do soustavy přednost před konvenční elektrickou energií. Jelikož náklady na výrobu elektřiny z obnovitelných zdrojů jsou obecně vyšší než tržní cena, vytvořil se systém, v jehož rámci je tato elektrická energie zvlášť podporována. Provozovatelé zařízení elektrické energie z obnovitelných zdrojů mají právo obdržet zákonnou sazbu odměny od provozovatelů přenosových soustav po dobu 20 let a za rok uvedení do provozu. Touto odměnou se zajišťuje krytí jejich nákladů, a je proto vyšší než tržní cena. Elektrickou energii, kterou vyrábějí, mohou proto dodávat do elektrizační soustavy bez ohledu na cenu na burzách.

(13)  Podle dopisu italského úřadu pro hospodářskou soutěž ze dne 20.6.2012, s. 2.

(14)  CIP je zkratka pro Comitato Interministeriale Prezzi, instituci, která zavedla tento mechanismus v roce 1992.

(15)  Podle dopisu italského úřadu pro elektrickou energii a plyn ze dne 8.8.2012, s. 7.

(16)  Přístup k tomuto mechanismu již není možný, protože ho nahradilo zavedení zákonné vyhlášky č. 79/1999 o ekologickém certifikačním systému, avšak elektrárny, kterým byl udělen přístup v minulosti, ho budou využívat i nadále.

(17)  Podle dopisu italského úřadu pro hospodářskou soutěž ze dne 21.6.2012, s. 3.

(18)  Podle dopisu italského úřadu pro hospodářskou soutěž ze dne 8.8.2012, s. 2.

(19)  Většinou je tomu tak v případě elektřiny vyráběné velkými vodními elektrárnami.

(20)  Prováděcí rozhodnutí 2012/218/EU 18. bod odůvodnění.

(21)  GSE je státní společnost, která v Itálii prosazuje a podporuje energii z obnovitelných zdrojů. GSE je mateřskou společností tří dceřiných společností: Jediný odběratel (Acquirente Unico AU), Provozovatel trhu s energiemi (Gestore dei Mercati Energetici – GME) a Výzkum energetického systému (Ricerca sul Sistema Energetico RSE), který se zabývá výzkumem.

(22)  Rozhodnutí Komise 2008/585/ES (Úř. věst. L 188, 16.7.2008, s. 28), 9. bod odůvodnění, rozhodnutí Komise 2008/741/ES (Úř. věst. L 251, 19.9.2008, s. 35) 9. bod odůvodnění, věc COMP/M.3440 ENI/EDP/GDP, 9.12.2004, bod 76–77.

(23)  Rozhodnutí Komise 2010/403/ES (Úř. věst. L 186, 20.7.2010, s. 44) 9. bod odůvodnění.

(24)  Věc COMP/M. č. 3268 SYDKRAFT/GRANINGE, 30.10.2003, bod 27 a věc COMP/M. č. 3665 ENEL/SLOVENSKE ELEKTRARNE, 26.4.2005, bod 14.

(25)  Úř. věst. L 186, 20.7.2010, s. 44.

(26)  Tvoří ji tyto regiony: Valle d’aosta, Piemont, Ligurie, Lombardie, Trentino, Benátsko, Furlansko - Julské Benátsko a Emilia Romagna.

(27)  Tvoří ji tyto regiony: Toskánsko, Umbrie a Marche.

(28)  Tvoří ji tyto regiony: Lazio, Abruzzo a Kampánie.

(29)  Tvoří ji tyto regiony: Molise, Apulie, Basilicata a Kalábrie.

(30)  Rozhodnutí Komise 2009/47/ES (Úř. věst. L 19, 23.1.2009, s. 57); 2008/585/ES; 2008/741/ES; 2007/141/ES, (Úř. věst, L 62, 1.3.2007, s. 23); 2007/706/ES, (Úř. věst, L 287, 1.11.2007, s. 18); 2006/211/ES, (Úř. věst. L 76, 15.3.2006, s. 6) a 2006/422/ES, (Úř. věst. L 168, 21.6.2006, s. 33).

(31)  Souhrnné podíly na trhu tří největších výrobců mají nižší hodnoty ve Spojeném království (39 %), v Rakousku (52 %) a v Polsku (55 %), avšak ve Finsku (73,6 %) a Švédsku (87 %) jsou odpovídající hodnoty vyšší.

(32)  Herfindahl-Hirshmanův index: je definován jako součet druhých mocnin tržních podílů každého jednotlivého podniku. Může nabývat hodnot od téměř 0 do 10 000, přičemž popisuje širokou škálu různých tržních podmínek od velmi vysokého počtu velmi malých firem až po jediného monopolního výrobce. Hodnota HHI klesá se zvyšující se mírou hospodářské soutěže a naopak.

(33)  Podle dodatečných informací obdržených od žadatele dne 20.6.2012 v reakci na dopis Komise ze dne 25.5.2012.

(34)  Podle dopisu italského úřadu pro elektrickou energii a plyn ze dne 20.6.2012.

(35)  Jak již bylo uvedeno, výrobci elektřiny na Severu v současnosti nepodléhají směrnici 2004/17/ES po udělení výjimky podle článku 30 v roce 2010.

(36)  Podle výroční zprávy AEEG z roku 2011 dosáhla změna dodavatelů ze strany zákazníků v případě velkých průmyslových zákazníků napojených na síť vysokého napětí 17,8 % odběrných míst a 39,1 % z hlediska objemu.

(37)  Tato elektrická energie odpovídá elektřině vyrobené z obnovitelných zdrojů, která je předmětem pobídkových mechanismů CIP 6 a FIT uvedených v 17. bodě odůvodnění.


© Evropská unie, https://eur-lex.europa.eu/ , 1998-2022
Zavřít
MENU