(EU) č. 1175/2011Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1175/2011 ze dne 16. listopadu 2011 , kterým se mění nařízení Rady (ES) č. 1466/97 o posílení dohledu nad stavy rozpočtů a nad hospodářskými politikami a o posílení koordinace hospodářských politik

Publikováno: Úř. věst. L 306, 23.11.2011, s. 12-24 Druh předpisu: Nařízení
Přijato: 16. listopadu 2011 Autor předpisu: Evropský parlament; Rada Evropské unie
Platnost od: 13. prosince 2011 Nabývá účinnosti: 13. prosince 2011
Platnost předpisu: Zrušen předpisem (EU) 2024/1263 Pozbývá platnosti: 30. dubna 2024
Původní znění předpisu

Text předpisu s celou hlavičkou je dostupný pouze pro registrované uživatele.



NAŘÍZENÍ EVROPSKÉHO PARLAMENTU A RADY (EU) č. 1175/2011

ze dne 16. listopadu 2011,

kterým se mění nařízení Rady (ES) č. 1466/97 o posílení dohledu nad stavy rozpočtů a nad hospodářskými politikami a o posílení koordinace hospodářských politik

EVROPSKÝ PARLAMENT A RADA EVROPSKÉ UNIE,

s ohledem na Smlouvu o fungování Evropské unie, a zejména na čl. 121 odst. 6 této smlouvy,

s ohledem na návrh Evropské komise,

po postoupení návrhu legislativního aktu vnitrostátním parlamentům,

s ohledem na stanovisko Evropské centrální banky (1),

v souladu s řádným legislativním postupem (2),

vzhledem k těmto důvodům:

(1)

Koordinace hospodářských politik členských států v rámci Unie stanovená ve Smlouvě o fungování Evropské unie (dále jen „Smlouva o fungování EU“) by měla vést k dodržování hlavních zásad, jimiž jsou stabilní ceny, zdravé veřejné finance a měnové podmínky a udržitelná platební bilance.

(2)

Pakt o stabilitě a růstu původně sestával z nařízení Rady (ES) č. 1466/97 ze dne 7. července 1997 o posílení dohledu nad stavy rozpočtů a nad hospodářskými politikami a o posílení koordinace hospodářských politik (3), nařízení Rady (ES) č. 1467/97 ze dne 7. července 1997 o urychlení a vyjasnění postupu při nadměrném schodku (4) a usnesení Evropské rady ze dne 17. června 1997 o Paktu o stabilitě a růstu (5). V roce 2005 bylo nařízení (ES) č. 1466/97 změněno nařízením (ES) č. 1055/2005 (6) a nařízení (ES) č. 1467/97 bylo změněna nařízením (ES) č. 1056/2005 (7). Kromě toho byla dne 20. března 2005 přijata zpráva Rady s názvem„Zlepšení provádění Paktu o stabilitě a růstu (8)“.

(3)

Cílem Paktu o stabilitě a růstu jsou zdravé veřejné finance jakožto prostředek posilující podmínky pro stabilitu cen a silný udržitelný růst podpořený finanční stabilitou, což napomůže k dosažení cílů Unie v oblasti udržitelného růstu a zaměstnanosti.

(4)

Preventivní složka Paktu o stabilitě a růstu ukládá členským státům povinnost dosáhnout střednědobého rozpočtového cíle a udržet jej a za tímto účelem předložit programy stability a konvergenční programy. Přínosem pro ni by byly přísnější formy dohledu, aby byl zajištěn soulad s rámcem Unie pro rozpočtovou koordinaci a jeho dodržování v členských státech.

(5)

Je třeba dále rozvíjet na vnitrostátní úrovni i na úrovni Unie obsah programů stability a konvergenčních programů a postup jejich posuzování v závislosti na zkušenostech získaných při provádění Paktu o stabilitě a růstu.

(6)

Rozpočtové cíle v programech stability a konvergenčních programech by měly jasně zohledňovat opatření přijatá v souladu s hlavními směry hospodářských politik, s hlavními zásadami politik zaměstnanosti členských států a Unie a obecně s národními programy reforem.

(7)

Programy stability a konvergenční programy by měly být předloženy a posouzeny dříve, než budou přijata klíčová rozhodnutí o vnitrostátních rozpočtech na následující roky. Proto je třeba pro předkládání programů stability a konvergenčních programů stanovit vhodnou lhůtu. S ohledem na specifika rozpočtového roku ve Spojeném království by pro termín pro předkládání jeho konvergenčních programů měla být stanovena zvláštní ustanovení.

(8)

Zkušenosti získané a chyby učiněné v prvním desetiletí hospodářské a měnové unie ukazují, že je třeba v Unii zdokonalit správu ekonomických záležitostí, která by se měla zakládat na větší odpovědnosti členských států za společně dohodnutá pravidla a politiky a na pevnějším rámci na úrovni Unie pro dohled nad vnitrostátními hospodářskými politikami.

(9)

Zdokonalený rámec pro správu ekonomických záležitostí by se měl opírat o několik vzájemně propojených a soudržných politik zaměřených na udržitelný růst a zaměstnanost, zejména o strategii Unie pro růst a zaměstnanost, se zvláštním zaměřením na rozvoj a posilování vnitřního trhu, podporu mezinárodního obchodu a konkurenceschopnosti, o evropský semestr pro posílenou koordinaci hospodářských a rozpočtových politik (evropský semestr) a o účinný rámec pro prevenci a nápravu nadměrných schodků veřejných financí (Pakt o stabilitě a růstu), o pevný rámec pro prevenci a nápravu makroekonomické nerovnováhy, o minimální požadavky na vnitrostátní rozpočtové rámce a o posílenou regulaci finančního trhu a dohled nad ním, včetně makroobezřetnostního dohledu prováděného Evropskou radou pro systémová rizika.

(10)

Pakt o stabilitě a růstu i celý rámec správy ekonomických záležitostí doplňují a podporují strategii Unie pro růst a zaměstnanost. Z tohoto propojení jednotlivých prvků by však neměly plynout výjimky z ustanovení Paktu o stabilitě a růstu.

(11)

Posílení správy ekonomických záležitostí by mělo zahrnovat užší a včasnější zapojení Evropského parlamentu a vnitrostátních parlamentů. I když se uznává, že partnery Evropského parlamentu v rámci tohoto dialogu jsou příslušné orgány Unie a jejich zástupci, může příslušný výbor Evropského parlamentu nabídnout možnost zúčastnit se výměny názorů členskému státu, na nějž se vztahuje doporučení Rady podle čl. 6 odst. 2 nebo čl. 10 odst. 2. Účast členského státu na této výměně názorů je dobrovolná.

(12)

Komise by měla zastávat důraznější úlohu v rámci postupů posíleného dohledu, pokud jde o posuzování jednotlivých členských států, sledování, mise na místě, doporučení a varování.

(13)

Programy stability a konvergenční programy a národní programy reforem by měly být vypracovány jednotným způsobem a harmonogram jejich předkládání by měl být sladěn. Tyto programy by měly být předkládány Radě a Komisi. Měly by být zveřejněny.

(14)

Cyklus dohledu nad politikou a její koordinace začíná v rámci evropského semestru na začátku roku horizontálním přezkumem, v rámci něhož Evropská rada na základě informací od Komise a Rady stanoví hlavní výzvy, s nimiž se potýká Unie a eurozóna, a poskytne strategické pokyny k politikám. Dále by se s dostatečným předstihem před zahájením diskuzí v Evropské radě na začátku ročního cyklu dohledu měla uskutečnit diskuze v Evropském parlamentu. Při přípravě programů stability, konvergenčních programů a národních programů reforem by členské státy měly zohlednit horizontální pokyny Evropské rady.

(15)

Pro posílení odpovědnosti jednotlivých států za naplňování Paktu o stabilitě a růstu by měly být vnitrostátní rozpočtové rámce plně sladěny s cíli mnohostranného dohledu v Unii, a zejména s evropským semestrem.

(16)

V souladu s právními a politickými ustanoveními každého členského státu by vnitrostátní parlamenty měly být řádně zapojeny do evropského semestru a do přípravy programů stability, konvergenčních programů a národních programů reforem s cílem zvýšit transparentnost, vlastní odpovědnost a odpovědnost v souvislosti s přijímanými rozhodnutími. V rámci evropského semestru by měly být případně vedeny konzultace s Hospodářským a finančním výborem, Výborem pro hospodářskou politiku, Výborem pro zaměstnanost a Výborem pro sociální ochranu. V souladu s ustanoveními Smlouvy o fungování EU a vnitrostátními právními a politickými ustanoveními by v rámci evropského semestru měly být případně zapojeny v souvislosti s hlavními politickými otázkami příslušné zainteresované strany, zejména sociální partneři.

(17)

Dodržování střednědobého cíle v rámci rozpočtových pozic by mělo členským státům umožnit, aby měly dostatečnou rezervu vůči referenční hodnotě 3 % HDP, zajistit tak udržitelné veřejné finance či dosáhnout rychlého vývoje směrem k udržitelnosti a zároveň zachovat prostor pro volnější nakládání s rozpočtem, zejména s ohledem na potřeby veřejných investic. Střednědobý rozpočtový cíl by měl být pravidelně aktualizován na základě společně dohodnuté metody náležitě zohledňující rizika explicitních i implicitních závazků pro veřejné finance, jak je zakotveno v cílech Paktu o stabilitě a růstu.

(18)

Povinnost dosáhnout střednědobého rozpočtového cíle a udržet jej je třeba začít účinně uplatňovat upřesněním zásad pro postupné dosažení střednědobého cíle. Tyto zásady by měly mimo jiné zajistit, aby neplánované příjmy, zejména ty, jež přesahují běžně očekávané příjmy z hospodářského růstu, byly použity ke snížení dluhu.

(19)

Povinnost dosáhnout střednědobého rozpočtového cíle a udržet jej by měla platit pro všechny členské státy.

(20)

Dostatečný pokrok k naplnění střednědobého rozpočtového cíle by měl být vyhodnocován na základě celkového posouzení, v němž je jako měřítko použito strukturální saldo, včetně analýzy výdajů očištěných o vliv diskrečních opatření na straně příjmů. Z toho pohledu by tempo růstu veřejných výdajů za normálních okolností nemělo přesáhnout referenční střednědobé tempo potenciálního růstu HDP, dokud nebude dosaženo střednědobého rozpočtového cíle, přičemž nárůst přesahující tuto normu by měl být kompenzován diskrečním navýšením veřejných příjmů a diskreční snížení příjmů by mělo být kompenzováno snížením výdajů. Referenční střednědobé tempo potenciálního růstu HDP by se mělo vypočítávat na základě společně dohodnuté metody. Komise by měla zveřejnit metodu výpočtu pro tyto projekce a výsledné referenční střednědobé tempo potenciálního růstu HDP. Měla by se zohledňovat potenciálně velmi vysoká variabilita investičních výdajů, zejména v případě malých členských států.

(21)

V případě členských států, jejichž zadlužení přesahuje 60 % HDP nebo jež čelí výrazným rizikům z hlediska udržitelnosti celkového zadlužení, by měla být požadována rychlejší cesta k postupnému dosažení střednědobého rozpočtového cíle.

(22)

Mělo by být umožněno dočasné odchýlení se od cesty k postupnému dosažení střednědobého rozpočtového cíle, pokud je způsoben neobvyklou událostí, kterou dotčený členský stát nemůže ovlivnit, která má zásadní dopad na finanční situaci vládních institucí, nebo v případě závažného hospodářského útlumu v eurozóně nebo v Unii jako celku, za předpokladu, že tím nedojde k ohrožení udržitelnosti veřejných financí ve střednědobém horizontu, aby se usnadnilo hospodářské oživení. Při povolení dočasného odchýlení od střednědobého rozpočtového cíle nebo od vhodné cesty k jeho postupnému dosažení by mělo být rovněž zohledněno provádění významných strukturálních reforem za předpokladu, že bude zachována rezerva vzhledem k referenční hodnotě schodku. Zvláštní pozornost by měla být v této souvislosti věnována systémovým důchodovým reformám, kde by odchýlení mělo odrážet přímé dodatečné náklady na přesměrování příspěvků z veřejně spravovaného do plně fondově financovaného pilíře. Opatření, kterými se majetek plně fondově financovaného pilíře převádí zpět do veřejně spravovaného pilíře, by měla být považována za jednorázová a dočasná, a neměla by tak být zahrnuta ve strukturálním saldu používaném pro posouzení pokroku k dosažení střednědobého rozpočtového cíle.

(23)

V případě výrazného odchýlení se od cesty k postupnému dosažení střednědobého rozpočtového cíle by Komise měla dotčenému členskému státu zaslat varování, po němž by do jednoho měsíce následovalo přezkoumání situace Radou a doporučení týkající se nezbytných úprav. Doporučení by mělo pro nápravu tohoto odchýlení stanovit lhůtu v délce nejvýše pěti měsíců. Dotčený členský stát by měl Radě podat zprávu o provedených opatřeních. Nepřijme-li dotčený členský stát odpovídající opatření ve lhůtě stanovené Radou, měla by Rada přijmout rozhodnutí o tom, že nebyla přijata žádná účinná opatření, a podat zprávu Evropské radě. Je důležité, aby bylo včas konstatováno, že určitý členský stát nepřijal odpovídající opatření, a to zejména v případě, že tento stav nadále trvá. Komise by měla mít možnost doporučit Radě, aby přijala revidovaná doporučení. Komise by měla mít možnost v případě potřeby vyzvat ECB, aby se zúčastnila kontrolní mise v členských státech eurozóny a státech, které se účastní Dohody ze dne 16. března 2006 mezi Evropskou centrální bankou a národními centrálními bankami členských států mimo eurozónu o provozních postupech mechanismu směnných kurzů ve třetí etapě hospodářské a měnové unie (9) (ERM II). Komise by měla podat Radě zprávu o výsledcích mise a případně by měla mít možnost rozhodnout, že svá zjištění zveřejní.

(24)

Pravomoc přijmout individuální rozhodnutí konstatující nesplnění doporučení, která přijala Rada na základě čl. 121 odst. 4 Smlouvy o fungování EU a která zavádějí politická opatření v případech, kdy se členský stát výrazně odchýlil od cesty k postupnému dosažení střednědobého rozpočtového cíle, by měla být svěřena Radě. Součástí koordinace hospodářských politik členských států vedené v Radě v souladu s ustanoveními čl. 121 odst. 1 Smlouvy o fungování EU jsou také tato individuální rozhodnutí, která představují nedílnou součást dohledu nad plněním uvedených doporučení přijatých Radou na základě čl. 121 odst. 4 Smlouvy o fungování EU. Pozastavení hlasovacích práv členů Rady zastupujících členské státy, jejichž měnou není euro, pokud jde o přijímání rozhodnutí Rady konstatující nesplnění doporučení určených členskému státu, jehož měnou je euro, na základě čl. 121 odst. 4 Smlouvy o fungování EU, je přímým důsledkem skutečnosti, že uvedené rozhodnutí je nedílnou součástí dohledu nad plněním uvedeného doporučení, a ustanovení čl. 139 odst. 4 Smlouvy o fungování EU, které v případě takových doporučení vyhrazuje hlasovací právo pouze členským státům, jejichž měnou je euro.

(25)

Aby byl zajištěn soulad s rámcem rozpočtového dohledu Unie pro členské státy, jejichž měnou je euro, měl by být na základě článku 136 Smlouvy o fungování EU zaveden zvláštní donucovací mechanismus pro případy, kdy dojde k výraznému odchýlení se od cesty k postupnému dosažení střednědobého rozpočtového cíle.

(26)

Odkazy použité v nařízení (ES) č. 1466/97 by měly zohlednit nové číslování článků Smlouvy o fungování EU.

(27)

Nařízení (ES) č. 1466/97 by proto mělo být odpovídajícím způsobem změněno,

PŘIJALY TOTO NAŘÍZENÍ:

Článek 1

Nařízení (ES) č. 1466/97 se mění takto:

1)

Článek 1 se nahrazuje tímto:

„Článek 1

Toto nařízení stanoví pravidla týkající se obsahu, předkládání, posuzování a sledování programů stability a konvergenčních programů v rámci mnohostranného dohledu ze strany Rady a Komise s cílem včas předejít vzniku nadměrných schodků veřejných financí a posílit dohled nad hospodářskými politikami a jejich koordinaci, a tím podporovat dosažení cílů Unie v oblasti růstu a zaměstnanosti.“.

2)

Článek 2 se nahrazuje tímto:

„Článek 2

Pro účely tohoto nařízení se rozumí:

a)

„zúčastněnými členskými státy“ členské státy, jejichž měnou je euro;

b)

„nezúčastněnými členskými státy“ členské státy jiné než ty, jejichž měnou je euro.“

3)

Vkládá se nový oddíl, který zní:

„ODDÍL 1-A

EVROPSKÝ SEMESTR PRO KOORDINACI HOSPODÁŘSKÝCH POLITIK

Článek 2-a

1.   S cílem zajistit užší koordinaci hospodářských politik a trvalou konvergenci hospodářské výkonnosti členských států Rada provádí mnohostranný dohled jako nedílnou součást Evropského semestru pro koordinaci hospodářských politik v souladu s cíli a požadavky uvedenými ve Smlouvě o fungování Evropské unie (dále jen ‚Smlouva o fungování EU‘).

2.   Evropský semestr zahrnuje:

a)

definování hlavních směrů hospodářských politik členských států a Unie (hlavní směry hospodářských politik) a dohled nad jejich prováděním v souladu s čl. 121 odst. 2 Smlouvy o fungování EU;

b)

definování a přezkum provádění hlavních zásad zaměstnanosti, které musí být zohledněny členskými státy v souladu s čl. 148 odst. 2 Smlouvy o fungování EU (hlavní zásady zaměstnanosti);

c)

předkládání a posuzování programů stability a konvergenčních programů členských států podle tohoto nařízení;

d)

předkládání a posuzování národních programů reforem členských států, které podporují strategii Unie pro růst a zaměstnanost a které byly sestaveny v souladu se zásadami uvedenými v písmenech a) a b) a v souladu s obecnými pokyny určenými členským státům, jež vydaly Komise a Evropská rada na začátku ročního cyklu dohledu;

e)

dohled za účelem předcházení makroekonomické nerovnováze a její nápravy podle nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1176/2011 ze dne 16. listopadu 2011 o prevenci a nápravě makroekonomické nerovnováhy (10).

3.   S cílem zajistit včasné a integrované politické poradenství o makrofiskálních a makrostrukturálních politických záměrech vydá Rada v průběhu evropského semestru po posouzení těchto programů a na základě doporučení Komise zpravidla pokyny členským státům, přičemž využije v plném rozsahu právní nástroje podle článků 121 a 148 Smlouvy o fungování EU a podle tohoto nařízení a nařízení (EU) č. 1176/2011.

Než členské státy přijmou klíčová rozhodnutí o vnitrostátních rozpočtech na následující roky, zohlední řádně při vypracovávání svých hospodářských a rozpočtových politik a politik zaměstnanosti pokyny, které obdržely. Komise sleduje dosažený pokrok.

Nejedná-li členský stát podle pokynů, které obdržel, může to vést k:

a)

dalším doporučením, aby přijal konkrétní opatření;

b)

varování ze strany Komise podle čl. 121 odst. 4 Smlouvy o fungování EU;

c)

opatřením podle tohoto nařízení, nařízení (ES) č. 1467/97 nebo nařízení (EU) č. 1176/2011.

Komise podrobně dohlíží nad prováděním uvedených opatření a v rámci tohoto dohledu může vysílat kontrolní mise podle článku -11 tohoto nařízení.

4.   Evropský parlament je řádně zapojen do evropského semestru s cílem zvýšit transparentnost, vlastní odpovědnost a odpovědnost členských států v souvislosti s přijímanými rozhodnutími, zejména prostřednictvím hospodářského dialogu vedeného podle článku 2-ab tohoto nařízení. Případně jsou v rámci evropského semestru vedeny konzultace s Hospodářským a finančním výborem, Výborem pro hospodářskou politiku, Výborem pro zaměstnanost a Výborem pro sociální ochranu. V souladu s ustanoveními Smlouvy o fungování EU a vnitrostátními právními a politickými ustanoveními jsou v rámci evropského semestru případně zapojeny v souvislosti s hlavními politickými otázkami příslušné zainteresované strany, zejména sociální partneři.

Předseda Rady a Komise, a případně i předseda euroskupiny, podávají každoročně v souladu s článkem 121 Smlouvy o fungování EU Evropskému parlamentu a Evropské radě zprávu o výsledcích mnohostranného dohledu. Tyto zprávy by měly být součástí hospodářského dialogu uvedeného v článku 2-ab tohoto nařízení.

4)

Vkládá se nový oddíl, který zní:

„ODDÍL 1-Aa

HOSPODÁŘSKÝ DIALOG

Článek 2-ab

1.   Pro posílení dialogu mezi orgány Unie, především mezi Evropským parlamentem, Radou a Komisí, a pro zajištění větší transparentnosti a odpovědnosti může příslušný výbor Evropského parlamentu vyzvat předsedu Rady a Komisi, a případně předsedu Evropské rady nebo euroskupiny, aby se zúčastnili diskuze ve výboru o:

a)

informacích, které výboru poskytla Rada o hlavních směrech hospodářských politik podle čl. 121 odst. 2 Smlouvy o fungování EU;

b)

obecných pokynech určených členských státům, které vydala Komise na začátku ročního cyklu dohledu;

c)

veškerých závěrech Evropské rady ohledně orientace hospodářských politik v souvislosti s evropským semestrem;

d)

výsledcích mnohostranného dohledu prováděného podle tohoto nařízení;

e)

veškerých závěrech Evropské rady ohledně orientace mnohostranného dohledu a jeho výsledků;

f)

jakémkoli přezkumu provádění mnohostranného dohledu na konci evropského semestru;

g)

doporučeních Rady určených členským státům v souladu s čl. 121 odst. 4 Smlouvy o fungování EU v případě závažného odchýlení a o zprávě předložené Radou Evropské radě, jak je uvedeno v čl. 6 odst. 2 a čl. 10 odst. 2 tohoto nařízení;

2.   Očekává se, že se Rada bude zpravidla řídit doporučeními a návrhy Komise; není-li tomu tak, veřejně vysvětlí svůj postoj.

3.   Příslušný výbor Evropského parlamentu může členskému státu, na nějž se vztahuje doporučení Rady podle čl. 6 odst. 2 nebo čl. 10 odst. 2, nabídnout možnost zúčastnit se výměny názorů.

4.   Rada a Komise pravidelně informují Evropský parlament o uplatňování tohoto nařízení.“

5)

Článek 2a se nahrazuje tímto:

„Článek 2a

Každý členský stát má odlišný střednědobý cíl pro svou rozpočtovou situaci. Tyto střednědobé rozpočtové cíle specifické pro jednotlivé státy se mohou odklánět od požadavku na téměř vyrovnaný nebo přebytkový stav a současně stanovit dostatečnou rezervu, pokud jde o míru schodku veřejných financí ve výši 3 % HDP. Střednědobé rozpočtové cíle zajišťují udržitelnost veřejných financí či rychlý pokrok směrem k jejich udržitelnosti, přičemž umožňují volnější nakládání s rozpočtem, především pokud jde o potřeby veřejných investic.

S přihlédnutím k uvedeným faktorům je pro zúčastněné členské státy a pro členské státy, které se účastní ERM II, vymezeno rozmezí střednědobých rozpočtových cílů stanovených konkrétně pro jednotlivé země v cyklicky očištěném vyjádření a bez jednorázových a dočasných opatření pohybující se mezi -1 % HDP a vyrovnaným nebo přebytkovým stavem.

Střednědobý rozpočtový cíl se reviduje každé tři roky. Střednědobý rozpočtový cíl členského státu může být dále revidován v případě, že je prováděna strukturální reforma s výrazným dopadem na udržitelnost veřejných financí.

Dodržování střednědobého rozpočtového cíle je zahrnuto do vnitrostátních střednědobých rozpočtových rámců v souladu s kapitolou IV směrnice Rady 2011/85/EU ze dne 8. listopadu 2011 o požadavcích na rozpočtové rámce členských států (11).

6)

Článek 3 se mění takto:

a)

odstavec 1 se nahrazuje tímto:

„1.   Každý zúčastněný členský stát předkládá Radě a Komisi pravidelně podle článku 121 Smlouvy o fungování EU informace potřebné k mnohostrannému dohledu v podobě programu stability, který poskytuje základ pro udržitelnost veřejných financí, jež vede k cenové stabilitě, silnému udržitelnému růstu a vytváření pracovních míst.“;

b)

v odstavci 2 se písmena a), b) a c) nahrazují tímto:

„a)

střednědobý rozpočtový cíl a cestu k postupnému dosažení uvedeného cíle pro saldo veřejných financí v procentuálním vyjádření k HDP, očekávaný vývoj poměru veřejného dluhu, plánovaný vývoj růstu veřejných výdajů, včetně přidělení odpovídajících prostředků na tvorbu hrubého fixního kapitálu, zejména při zohlednění podmínek a kritérií pro stanovení růstu výdajů podle čl. 5 odst. 1, plánovaný vývoj růstu veřejných příjmů při zachování stávající politiky a vyčíslení plánovaných diskrečních opatření na straně příjmů;

aa)

informace o implicitních závazcích souvisejících se stárnutím obyvatelstva a podmíněných závazcích, jako jsou státní záruky, které mohou mít potenciálně velký dopad na účty vládních institucí;

ab)

informace o souladu mezi programem stability a hlavními směry hospodářských politik a národním programem reforem;

b)

hlavní předpoklady očekávaného hospodářského vývoje a důležitých ekonomických proměnných vztahujících se k plnění programu stability, jako jsou veřejné investiční výdaje, růst reálného HDP, zaměstnanost a inflace;

c)

kvantitativní vyhodnocení přijímaných nebo navrhovaných rozpočtových opatření a jiných opatření hospodářské politiky k dosažení cílů programu, obsahující analýzu nákladů a přínosů významných strukturálních reforem majících přímé dlouhodobé příznivé dopady na rozpočet, mimo jiné zvýšením potenciálního udržitelného růstu;“;

c)

vkládá se nový odstavec, který zní:

„2a.   Program stability je založen na nejpravděpodobnějším makrofiskálním scénáři nebo na obezřetnějším scénáři. Makroekonomické a rozpočtové prognózy se srovnávají s nejaktuálnějšími prognózami Komise a v případě potřeby s prognózami dalších nezávislých subjektů. Případné podstatné rozdíly mezi zvoleným makrofiskálním scénářem a prognózou Komise jsou popsány a odůvodněny, zejména pokud se úroveň či růst vnějších předpokladů výrazně liší od hodnot, jež uvádějí prognózy vypracované Komisí.

Přesná povaha informací uvedených v odst. 2 písm. a), aa), b), c) a d) je uvedena v harmonizovaném rámci vytvořeném Komisí ve spolupráci s členskými státy.“;

d)

odstavec 3 se nahrazuje tímto:

„3.   Informace o vývoji salda veřejných financí a poměru veřejného dluhu, růstu veřejných výdajů, plánovaném vývoji růstu veřejných příjmů při zachování stávající politiky, náležitě kvantifikovaných plánovaných diskrečních opatřeních na straně příjmů a o hlavních hospodářských předpokladech uvedených v odst. 2 písm. a) a b) se předkládají každoročně a zahrnují předcházející rok, běžný rok a nejméně tři následující roky.

4.   Každý program obsahuje informace o tom, v jakém stádiu v rámci vnitrostátních postupů se nachází, zejména zda byl s daným programem seznámen vnitrostátní parlament, zda měl vnitrostátní parlament příležitost projednat stanovisko Rady k předchozímu programu nebo případně jakékoli doporučení či varování a zda tento parlament program schválil.“

7)

Článek 4 se nahrazuje tímto:

„Článek 4

1.   Programy stability se předkládají každoročně v dubnu, pokud možno do poloviny dubna a nejpozději do 30. dubna.

2.   Členské státy své programy stability zveřejní.“

8)

Článek 5 se nahrazuje tímto:

„Článek 5

1.   Na základě hodnocení Komise a Hospodářského a finančního výboru Rada v rámci mnohostranného dohledu podle článku 121 Smlouvy o fungování EU přezkoumá střednědobé rozpočtové cíle předložené dotčenými členskými státy v jejich programech stability, posoudí, zda jsou hospodářské předpoklady, na nichž je program založen, věrohodné, zda je cesta k postupnému dosažení střednědobého rozpočtového cíle vhodná, včetně zvážení souvisejícího vývoje míry zadlužení, a zda jsou opatření přijímaná nebo navrhovaná pro dodržování této cesty dostatečná k tomu, aby bylo střednědobého rozpočtového cíle dosaženo v průběhu cyklu.

Při hodnocení cesty k postupnému dosažení střednědobého rozpočtového cíle Rada a Komise přezkoumají, zda dotčený členský stát dosahuje odpovídajícího ročního zlepšení svého cyklicky očištěného rozpočtového salda bez vlivu jednorázových a jiných dočasných opatření, o doporučenou hodnotu 0,5 % HDP které se požaduje pro splnění střednědobého rozpočtového cíle daného státu. U členských států, které se potýkají s mírou zadlužení přesahující 60 % HDP nebo s výrazným rizikem z hlediska udržitelnosti celkového zadlužení, Rada a Komise přezkoumají, zda je roční zlepšení cyklicky očištěného rozpočtového salda bez vlivu jednorázových a jiných dočasných opatření vyšší než 0,5 % HDP. Rada a Komise berou v úvahu, zda je úsilí o rychlejší tempo vyvíjeno v hospodářsky příznivém období, přičemž v hospodářsky nepříznivých obdobích může být vyvíjené úsilí menší. Zohledněny by měly být zejména neplánované příjmy a výpadky příjmů.

Dostatečný pokrok k naplnění střednědobého rozpočtového cíle se vyhodnocuje na základě celkového posouzení, v němž je strukturální saldo použito jako měřítko, včetně analýzy výdajů očištěných o vliv diskrečních opatření na straně příjmů. Rada a Komise za tímto účelem posoudí, zda je vývoj růstu veřejných výdajů v kombinaci s účinky opatření přijímaných nebo plánovaných na straně příjmů v souladu s následujícími podmínkami:

a)

u členských států, které dosáhly střednědobého rozpočtového cíle, nepřesahuje roční růst výdajů referenční střednědobé tempo potenciálního růstu HDP, pokud ovšem překročení není kompenzováno diskrečními opatřeními na straně příjmů;

b)

u členských států, které ještě nedosáhly svého střednědobého rozpočtového cíle, nepřesahuje roční růst výdajů tempo pod hranicí referenčního střednědobého tempa potenciálního růstu HDP, pokud ovšem překročení není kompenzováno diskrečními opatřeními na straně příjmů. Míra, o kterou tempo růstu veřejných výdajů zaostává za referenčním střednědobým tempem potenciálního růstu HDP, je nastavena takovým způsobem, aby bylo zajištěno postupné dosažení střednědobého rozpočtového cíle;

c)

u členských států, které ještě nedosáhly svého střednědobého rozpočtového cíle, je diskreční snížení položek veřejných příjmů kompenzováno buď snížením výdajů, nebo diskrečním zvýšením jiných položek veřejných příjmů, případně obojím.

Ze sumy výdajů se vyloučí výdaje na úroky, výdaje na programy Unie plně kompenzované příjmy z prostředků Unie a nediskreční změny výdajů na dávky v nezaměstnanosti.

Překročení střednědobého referenčního tempa růstu výdajů se nepovažuje za porušení doporučené hodnoty, pokud je plně kompenzováno zvýšením příjmů založeným právními předpisy.

Referenční střednědobé tempo potenciálního růstu HDP se určí na základě výhledových projekcí a zpětných odhadů. Tyto projekce jsou pravidelně aktualizovány. Komise zveřejní metodu výpočtu pro tyto projekce a výsledné referenční střednědobé tempo potenciálního růstu HDP.

Při definování cesty k postupnému dosažení střednědobého rozpočtového cíle pro členské státy, které tohoto cíle ještě nedosáhly, a povolením dočasného odchýlení se od tohoto cíle pro členské státy, které jej již dosáhly, za podmínky, že bude zachována dostatečná rezerva vzhledem k referenční hodnotě schodku a že se během programového období předpokládá návrat stavu rozpočtu na úroveň střednědobého rozpočtového cíle, zohlední Rada a Komise provádění významných strukturálních reforem, které mají přímé dlouhodobé příznivé dopady na rozpočet, mimo jiné zvýšením potenciálního udržitelného růstu, a které tedy prokazatelně ovlivňují dlouhodobou udržitelnost veřejných financí.

Zvláštní pozornost je věnována reformám důchodového systému zavádějícím vícepilířový systém, který zahrnuje povinný plně fondově financovaný pilíř. Členské státy, které takové reformy provádějí, se od cesty k postupnému dosažení střednědobého rozpočtového cíle nebo od cíle samotného mohou odchýlit, přičemž by odchylka měla odrážet částku přímého dodatečného dopadu reformy na saldo veřejných financí, za podmínky, že zůstane zachována dostatečná rezerva vzhledem k referenční hodnotě schodku.

Rada a Komise také přezkoumají, zda program stability usnadňuje dosažení trvalé a skutečné konvergence v rámci eurozóny a užší koordinaci hospodářských politik a zda jsou hospodářské politiky dotčených členských států v souladu s hlavními směry hospodářských politik a s hlavními zásadami zaměstnanosti členských států a Unie.

V případě neobvyklé události, kterou dotčený členský stát nemůže ovlivnit a která má zásadní dopad na finanční situaci vládních institucí, nebo v obdobích závažného hospodářského útlumu v eurozóně nebo v Unii jako celku může být členským státům dočasně povoleno odchýlit se od cesty k postupnému dosažení střednědobého rozpočtového cíle uvedeného ve třetím pododstavci, a to pod podmínkou, že tím nedojde k ohrožení udržitelnosti veřejných financí ve střednědobém horizontu.

2.   Rada a Komise přezkoumají program stability nejdéle do tří měsíců od jeho předložení. Na doporučení Komise a po konzultaci s Hospodářským a finančním výborem Rada v případě potřeby zaujme k programu stanovisko. Jestliže Rada v souladu s článkem 121 Smlouvy o fungování EU usoudí, že cíle a obsah programu by měly být posíleny se zvláštním zřetelem k cestě k postupnému dosažení střednědobého rozpočtového cíle, vyzve ve svém stanovisku dotčený členský stát, aby program upravil.“

9)

Článek 6 se nahrazuje tímto:

„Článek 6

1.   Jako součást mnohostranného dohledu podle čl. 121 odst. 3 Smlouvy o fungování EU sledují Rada a Komise provádění programů stability na základě informací poskytovaných zúčastněnými členskými státy a na základě hodnocení Komise a Hospodářského a finančního výboru, zejména za účelem odhalení současných nebo očekávaných závažných odchýlení stavu rozpočtu od střednědobého rozpočtového cíle nebo od vhodné cesty k postupnému dosažení tohoto cíle.

2.   V případě zjištění závažného odchýlení od cesty k postupnému dosažení střednědobého rozpočtového cíle uvedeného v čl. 5 odst. 1 třetím pododstavci tohoto nařízení a za účelem zabránění vzniku nadměrného schodku zašle Komise dotčenému členskému státu varování v souladu s čl. 121 odst. 4 Smlouvy o fungování EU.

Do jednoho měsíce ode dne přijetí varování uvedeného v prvním pododstavci Rada přezkoumá situaci a na základě doporučení Komise v souladu s čl. 121 odst. 4 Smlouvy o fungování EU přijme doporučení ohledně nezbytných politických opatření. V tomto doporučení stanoví lhůtu v délce nejvýše pěti měsíců pro nápravu odchýlení. Pokud Komise ve svém varování usoudí, že situace je obzvláště závažná a vyžaduje bezodkladné kroky, zkrátí se lhůta na tři měsíce. Na návrh Komise Rada toto doporučení zveřejní.

Ve lhůtě stanovené Radou v doporučení podle čl. 121 odst. 4 Smlouvy o fungování EU podá dotčený členský stát Radě zprávu o opatřeních přijatých v reakci na toto doporučení.

Pokud dotčený členský stát ve lhůtě stanovené v doporučení Rady uvedeném v druhém pododstavci vhodná opatření nepřijme, Komise neprodleně doporučí Radě, aby kvalifikovanou většinou přijala rozhodnutí o tom, že nebyla přijata žádná účinná opatření. Komise zároveň může Radě doporučit, aby přijala revidované doporučení o nezbytných politických opatřeních podle čl. 121 odst. 4 Smlouvy o fungování EU.

Nepřijme-li Rada na doporučení Komise rozhodnutí o tom, že nebyla přijata žádná účinná opatření, a dotčený členský stát současně stále nepřijal vhodná opatření, doporučí Komise Radě jeden měsíc po svém předchozím doporučení, aby přijala rozhodnutí konstatující, že nebylo přijato žádné účinné opatření. Toto rozhodnutí se považuje za přijaté Radou, pokud Rada nerozhodne prostou většinou o jeho zamítnutí do deseti dnů od jeho přijetí Komisí. Komise zároveň může Radě doporučit, aby přijala revidované doporučení o nezbytných politických opatřeních podle čl. 121 odst. 4 Smlouvy o fungování EU.

Při přijímání rozhodnutí uvedeného ve čtvrtém a pátém pododstavci o tom, že nebyla přijata žádná účinná opatření, hlasují pouze ti členové Rady, kteří zastupují zúčastněné členské státy, a při přijímání svého rozhodnutí Rada jedná bez ohledu na hlas člena Rady zastupujícího dotčený členský stát.

Rada předloží Evropské radě formální zprávu o příslušných přijatých rozhodnutích.

3.   Odchýlení od střednědobého rozpočtového cíle nebo od vhodné cesty k jeho postupnému dosažení se vyhodnotí na základě celkového posouzení, v němž je jako měřítko použito strukturální saldo, včetně analýzy výdajů očištěných o vliv diskrečních opatření na straně příjmů, jak je vymezeno v čl. 5 odst. 1.

Při posouzení, zda je odchýlení závažné, se zohlední zejména tato kritéria:

a)

u členského státu, který nesplnil střednědobý rozpočtový cíl, se při posuzování změny strukturálního salda posoudí, zda odchýlení činí nejméně 0,5 % HDP v jediném roce nebo nejméně v průměru 0,25 % HDP ročně ve dvou po sobě následujících letech;

b)

při posuzování vývoje výdajů očištěných o vliv diskrečních opatření na straně příjmů se posoudí, zda celkový dopad odchýlení na saldo veřejných financí činí alespoň 0,5 % HDP v jednom roce nebo kumulativně za dva po sobě jdoucí roky.

Odchýlení vývoje výdajů se nepovažuje za závažné, pokud dotčený členský stát překonal střednědobý rozpočtový cíl s přihlédnutím k možnosti významných neplánovaných příjmů a rozpočtové plány předložené v programu stability neohrožují dosažení uvedeného cíle v průběhu programového období.

Obdobně se odchýlení nemusí brát v úvahu, pokud je způsobeno neobvyklou událostí, kterou dotčený členský stát nemůže nikterak ovlivnit a která má zásadní dopad na finanční situaci vládních institucí, nebo v případě závažného hospodářského útlumu v eurozóně nebo v Unii jako celku, za předpokladu, že tím nedojde k ohrožení udržitelnosti veřejných financí ve střednědobém horizontu.“

10)

Článek 7 se mění takto:

a)

odstavec 1 se nahrazuje tímto:

„1.   Každý nezúčastněný členský stát předkládá Radě a Komisi pravidelně podle článku 121 Smlouvy o fungování EU informace potřebné k mnohostrannému dohledu v podobě konvergenčního programu, který poskytuje základ pro udržitelnost veřejných financí, jež vede k cenové stabilitě, silnému udržitelnému růstu a vytváření pracovních míst.“;

b)

v odstavci 2 se písmena a), b) a c) nahrazují tímto:

„a)

střednědobý rozpočtový cíl a cestu k postupnému dosažení tohoto cíle pro saldo veřejných financí v procentuálním vyjádření k HDP, očekávaný vývoj poměru veřejného dluhu, plánovaný vývoj růstu veřejných výdajů, včetně přidělení odpovídajících prostředků na tvorbu hrubého fixního kapitálu, zejména při zohlednění podmínek a kritérií pro stanovení růstu výdajů podle čl. 9 odst. 1, plánovaný vývoj růstu veřejných příjmů při zachování stávající politiky a vyčíslení plánovaných diskrečních opatření na straně příjmů, střednědobé cíle měnové politiky, vztah těchto cílů ke stabilitě cen a směnných kurzů a k dosažení trvalé konvergence;

aa)

informace o implicitních závazcích souvisejících se stárnutím obyvatelstva a podmíněných závazcích, jako jsou státní záruky, které mohou mít potenciálně velký dopad na účty vládních institucí;

ab)

informace o souladu mezi konvergenčním programem, hlavními směry hospodářských politik a národním programem reforem;

b)

hlavní předpoklady očekávaného hospodářského vývoje a důležitých ekonomických proměnných vztahujících se k plnění konvergenčního programu, jako jsou veřejné investiční výdaje, růst reálného hrubého domácího produktu (HDP), zaměstnanost a inflace;

c)

kvantitativní vyhodnocení přijímaných nebo navrhovaných rozpočtových opatření a jiných opatření hospodářské politiky k dosažení cílů programu, obsahující analýzu nákladů a přínosů významných strukturálních reforem majících přímé dlouhodobé příznivé dopady na rozpočet, mimo jiné zvýšením potenciálního udržitelného růstu;“;

c)

vkládá se nový odstavec, který zní:

„2a.   Konvergenční program je založen na nejpravděpodobnějším makrofiskálním scénáři nebo na obezřetnějším scénáři. Makroekonomické a rozpočtové prognózy se srovnávají s nejaktuálnějšími prognózami Komise a v případě potřeby s prognózami dalších nezávislých subjektů. Případné podstatné rozdíly mezi zvoleným makrofiskálním scénářem a prognózou Komise jsou popsány a odůvodněny, zejména pokud se úroveň či růst vnějších předpokladů výrazně liší od hodnot, jež uvádějí prognózy vypracované Komisí.

Přesná povaha informací uvedených v odst. 2 písm. a), aa), b), c) a d) je objasněna v harmonizovaném rámci vytvořeném Komisí ve spolupráci s členskými státy.“;

d)

odstavec 3 se nahrazuje tímto:

„3.   Informace o vývoji salda veřejných financí a poměru veřejného dluhu, růstu veřejných výdajů, plánovaném vývoji růstu veřejných příjmů při zachování stávající politiky, náležitě kvantifikovaných plánovaných diskrečních opatřeních na straně příjmů a o hlavních hospodářských předpokladech uvedených v odst. 2 písm. a) a b) se předkládají každoročně a zahrnují předcházející rok, běžný rok a nejméně tři následující roky.

4.   Každý program obsahuje informace o tom, v jakém stádiu v rámci vnitrostátních postupů se nachází, zejména zda byl s daným programem seznámen vnitrostátní parlament, zda měl vnitrostátní parlament příležitost projednat stanovisko Rady k předchozímu programu nebo případně jakékoli doporučení či varování a zda parlament program schválil.“

11)

Článek 8 se nahrazuje tímto:

„Článek 8

1.   Konvergenční programy se předkládají každoročně v dubnu, pokud možno do poloviny dubna a nejpozději do 30. dubna.

2.   Členské státy své konvergenční programy zveřejní.“

12)

Článek 9 se nahrazuje tímto:

„Článek 9

1.   Na základě hodnocení Komise a Hospodářského a finančního výboru Rada v rámci mnohostranného dohledu podle článku 121 Smlouvy o fungování EU přezkoumá střednědobé rozpočtové cíle předložené dotčenými členskými státy v jejich konvergenčních programech, posoudí, zda jsou hospodářské předpoklady, na nichž je program založen, věrohodné, zda je cesta k postupnému dosažení střednědobého rozpočtového cíle vhodná, včetně zvážení souvisejícího vývoje míry zadlužení, a zda jsou opatření přijímaná nebo navrhovaná pro dodržování této cesty dostatečná k tomu, aby bylo střednědobého rozpočtového cíle dosaženo v průběhu cyklu a aby bylo dosaženo trvalé konvergence.

Při hodnocení cesty k postupnému dosažení střednědobého rozpočtového cíle berou Rada a Komise v úvahu, zda je úsilí o rychlejší tempo vyvíjeno v hospodářsky příznivém období, přičemž v hospodářsky nepříznivých obdobích může být vyvíjené úsilí menší. Zohledněny by měly být zejména neplánované příjmy a výpadky příjmů. U členských států, které se potýkají s mírou zadlužení přesahující 60 % HDP nebo s výrazným rizikem z hlediska udržitelnosti celkového zadlužení, Rada a Komise přezkoumají, zda je roční zlepšení cyklicky očištěného rozpočtového salda bez vlivu jednorázových a jiných dočasných opatření vyšší než 0,5 % HDP. U členských států, které se účastní ERM II, Rada a Komise přezkoumají, zda dotčený členský stát dosahuje odpovídajícího ročního zlepšení svého cyklicky očištěného salda bez vlivu jednorázových a jiných dočasných opatření o doporučenou hodnotu 0,5 % HDP, které se požaduje pro splnění střednědobého rozpočtového cíle daného státu.

Dostatečný pokrok k naplnění střednědobého rozpočtového cíle se vyhodnocuje na základě celkového posouzení, v němž je strukturální saldo použito jako měřítko, včetně analýzy výdajů očištěných o vliv diskrečních opatření na straně příjmů. Rada a Komise za tímto účelem posoudí, zda je vývoj růstu veřejných výdajů v kombinaci s účinky opatření přijímaných nebo plánovaných na straně příjmů v souladu s následujícími podmínkami:

a)

u členských států, které dosáhly svého střednědobého rozpočtového cíle, nepřesahuje roční růst výdajů referenční střednědobé tempo potenciálního růstu HDP, pokud ovšem překročení není kompenzováno diskrečními opatřeními na straně příjmů;

b)

u členských států, které ještě nedosáhly svého střednědobého rozpočtového cíle, nepřesahuje roční růst výdajů tempo pod hranicí referenčního střednědobého tempa potenciálního růstu HDP, pokud ovšem překročení není kompenzováno diskrečními opatřeními na straně příjmů. Míra, o kterou tempo růstu veřejných výdajů zaostává za referenčním střednědobým tempem potenciálního růstu HDP, je nastavena takovým způsobem, aby bylo zajištěno postupné dosažení střednědobého rozpočtového cíle;

c)

u členských států, které ještě nedosáhly svého střednědobého rozpočtového cíle, je diskreční snížení položek veřejných příjmů kompenzováno buď omezením výdajů, nebo diskrečním zvýšením jiných položek veřejných příjmů, případně obojím.

Ze sumy výdajů se vyloučí výdaje na úroky, výdaje na programy Unie plně kompenzované příjmy z prostředků Unie a nediskreční změny výdajů na dávky v nezaměstnanosti.

Překročení referenční střednědobé hodnoty u růstu výdajů se nepovažuje za porušení doporučené hodnoty, pokud je plně kompenzováno zvýšením příjmů založeným právními předpisy.

Referenční střednědobé tempo potenciálního růstu HDP se určí na základě výhledových projekcí a zpětných odhadů. Tyto projekce jsou pravidelně aktualizovány. Komise zveřejní metodu výpočtu pro tyto projekce a výsledné referenční střednědobé tempo potenciálního růstu HDP.

Při definování cesty k postupnému dosažení střednědobého rozpočtového cíle pro členské státy, které tohoto cíle ještě nedosáhly, a povolením dočasného odchýlení se od tohoto cíle pro členské státy, které jej již dosáhly, za podmínky, že bude zachována dostatečná rezerva vzhledem k referenční hodnotě schodku a že se během programového období předpokládá návrat stavu rozpočtu na úroveň střednědobého rozpočtového cíle, zohlední Rada a Komise provádění významných strukturálních reforem, které mají přímé dlouhodobé příznivé dopady na rozpočet, mimo jiné zvýšením potenciálního udržitelného růstu, a které tedy prokazatelně ovlivňují dlouhodobou udržitelnost veřejných financí.

Zvláštní pozornost je věnována reformám důchodového systému zavádějícím vícepilířový systém, který zahrnuje povinný plně fondově financovaný pilíř. Členské státy, které takové reformy provádějí, se od cesty k postupnému dosažení střednědobého rozpočtového cíle nebo od cíle samotného mohou odchýlit, přičemž by odchylka měla odrážet částku přímého dodatečného dopadu reformy na saldo veřejných financí, za podmínky, že zůstane zachována dostatečná rezerva vzhledem k referenční hodnotě schodku.

Rada a Komise rovněž přezkoumají, zda konvergenční program usnadňuje dosažení trvalé a skutečné konvergence a užší koordinaci hospodářských politik a zda jsou hospodářské politiky dotčeného členského státu v souladu s hlavními směry hospodářských politik a s hlavními zásadami zaměstnanosti členských států a Unie. U členských států, které se účastní ERM II, navíc Rada přezkoumá, zda konvergenční program zajišťuje bezproblémovou účast v mechanismu směnných kurzů.

V případě neobvyklé události, kterou dotčený členský stát nemůže ovlivnit a která má zásadní dopad na finanční situaci vládních institucí, nebo v obdobích závažného hospodářského útlumu v eurozóně nebo v Unii jako celku může být členským státům dočasně povoleno odchýlit se od cesty k postupnému dosažení střednědobého rozpočtového cíle uvedeného ve třetím pododstavci, a to za podmínky, že tím nedojde k ohrožení udržitelnosti veřejných financí ve střednědobém horizontu.

2.   Rada a Komise přezkoumají konvergenční program nejdéle do tří měsíců od jeho předložení. Na doporučení Komise a po konzultaci s Hospodářským a finančním výborem Rada v případě potřeby zaujme k programu stanovisko. Jestliže Rada v souladu s článkem 121 Smlouvy o fungování EU usoudí, že cíle a obsah programu by měly být posíleny se zvláštním zřetelem k cestě k postupnému dosažení střednědobého rozpočtového cíle, vyzve ve svém stanovisku dotčený členský stát, aby program upravil.“

13)

Článek 10 se nahrazuje tímto:

„Článek 10

1.   Jako součást mnohostranného dohledu podle čl. 121 odst. 3 Smlouvy o fungování EU sledují Rada a Komise provádění konvergenčních programů na základě informací poskytovaných členskými státy, na něž se vztahuje výjimka, a na základě hodnocení Komise a Hospodářského a finančního výboru, zejména za účelem odhalení současných nebo očekávaných závažných odchýlení stavu rozpočtu od střednědobého rozpočtového cíle nebo od vhodné cesty k postupnému dosažení tohoto cíle.

Rada a Komise dále sledují hospodářské politiky nezúčastněných členských států s ohledem na cíle konvergenčních programů, aby zajistily, že jejich politiky jsou zaměřeny na stabilitu, a tím na předcházení nevyrovnanostem reálných směnných kurzů a nadměrným výkyvům nominálních směnných kurzů.

2.   V případě zjištění závažného odchýlení od cesty k postupnému dosažení střednědobého rozpočtového cíle uvedeného v čl. 9 odst. 1 třetím pododstavci tohoto nařízení a za účelem zabránění vzniku nadměrného schodku zašle Komise dotčenému členskému státu varování v souladu s čl. 121 odst. 4 Smlouvy o fungování EU.

Do jednoho měsíce ode dne přijetí varování uvedeného v prvním pododstavci Rada přezkoumá situaci a na základě doporučení Komise v souladu s čl. 121 odst. 4 Smlouvy o fungování EU přijme doporučení ohledně nezbytných politických opatření. V tomto doporučení stanoví lhůtu v délce nejvýše pěti měsíců pro nápravu odchýlení. Pokud Komise ve svém varování usoudí, že situace je obzvláště závažná a vyžaduje bezodkladné kroky, zkrátí se lhůta na tři měsíce. Na návrh Komise Rada toto doporučení zveřejní.

Ve lhůtě stanovené Radou v doporučení podle čl. 121 odst. 4 Smlouvy o fungování EU podá dotčený členský stát Radě zprávu o opatřeních přijatých v reakci na toto doporučení.

Pokud dotčený členský stát ve lhůtě stanovené v doporučení Rady uvedeném v druhém pododstavci vhodná opatření nepřijme, Komise neprodleně doporučí Radě, aby kvalifikovanou většinou přijala rozhodnutí o tom, že nebyla přijata žádná účinná opatření. Komise zároveň může Radě doporučit, aby přijala revidované doporučení podle čl. 121 odst. 4 Smlouvy o fungování EU o nezbytných politických opatřeních.

Nepřijme-li Rada na doporučení Komise rozhodnutí o tom, že nebyla přijata žádná účinná opatření, a dotčený členský stát současně stále nepřijal vhodná opatření, doporučí Komise Radě jeden měsíc po svém předchozím doporučení, aby přijala rozhodnutí konstatující, že nebylo přijato žádné účinné opatření. Toto rozhodnutí se považuje za přijaté Radou, pokud Rada nerozhodne prostou většinou o jeho zamítnutí do deseti dnů od jeho přijetí Komisí. Komise zároveň může Radě doporučit, aby přijala revidované doporučení o nezbytných politických opatřeních podle čl. 121 odst. 4 Smlouvy o fungování EU.

Při přijímání rozhodnutí uvedeného ve čtvrtém a pátém pododstavci o tom, že nebyla přijata žádná účinná opatření, jedná Rada bez ohledu na hlas člena Rady zastupujícího dotčený členský stát.

Rada předloží Evropské radě formální zprávu o příslušných přijatých rozhodnutích.

3.   Odchýlení od střednědobého rozpočtového cíle nebo od vhodné cesty k jeho postupnému dosažení se vyhodnotí na základě celkového posouzení, v němž je jako měřítko použito strukturální saldo, včetně analýzy výdajů očištěných o vliv diskrečních opatření na straně příjmů, jak je vymezeno v čl. 9 odst. 1.

Při posouzení, zda je odchýlení závažné, se zohlední zejména tato kritéria:

a)

u členského státu, který nesplnil střednědobý rozpočtový cíl, se při posuzování změny strukturálního salda posoudí, zda odchýlení činí nejméně 0,5 % HDP v jediném roce nebo nejméně v průměru 0,25 % HDP ročně ve dvou po sobě následujících letech;

b)

při posuzování vývoje výdajů očištěných o vliv diskrečních opatření na straně příjmů se posoudí, zda celkový dopad odchýlení na saldo veřejných financí činí alespoň 0,5 % HDP v jednom roce nebo kumulativně za dva po sobě jdoucí roky.

Odchýlení vývoje výdajů se nepovažuje za závažné, pokud dotčený členský stát překonal střednědobý rozpočtový cíl s přihlédnutím k možnosti významných neplánovaných příjmů a rozpočtové plány předložené v konvergenčním programu neohrožují dosažení uvedeného cíle v průběhu programového období.

Obdobně se odchýlení nemusí brát v úvahu, pokud je způsobeno neobvyklou událostí, kterou dotčený členský stát nemůže nikterak ovlivnit a která má zásadní dopad na finanční situaci vládních institucí, nebo v případě závažného hospodářského útlumu v eurozóně nebo v Unii jako celku, za předpokladu, že tím nedojde k ohrožení udržitelnosti veřejných financí ve střednědobém horizontu.“

14)

Vkládá se nový oddíl, který zní:

„ODDÍL 3 A

ZÁSADA STATISTICKÉ NEZÁVISLOSTI

Článek 10a

Členské státy zajistí odbornou nezávislost vnitrostátních statistických úřadů v souladu s Kodexem evropské statistiky podle nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 223/2009 ze dne 11. března 2009 o evropské statistice (12), aby zaručily, že se mnohostranný dohled zakládá na spolehlivých a nezávislých statistických údajích. To vyžaduje přinejmenším:

a)

transparentní postup přijímání a propouštění pracovníků, který musí vycházet výlučně z odborných kritérií;

b)

přidělování prostředků z rozpočtu, které musí být prováděno na ročním či víceletém základě;

c)

termín zveřejnění klíčových statistických údajů musí být stanoven s výrazným předstihem.

15)

Vkládá se článek, který zní:

„Článek -11

1.   Komise zajistí nepřetržitý dialog s příslušnými orgány členského státu v souladu s cíli tohoto nařízení. Za tímto účelem Komise zejména vysílá mise, které posuzují hospodářskou situaci členského státu a zjišťují, zda tu existují jakákoli rizika či obtíže spojené s plněním cílů tohoto nařízení.

2.   Komise může uskutečnit posílené kontrolní mise v členských státech, kterých se týkají doporučení vydaná podle čl. 6 odst. 2 nebo čl. 10 odst. 2, za účelem dohledu na místě. Dotčené členské státy poskytnou veškeré informace nezbytné pro přípravu a průběh těchto misí.

3.   Je-li dotčeným státem zúčastněný členský stát, nebo členský stát, který se účastní ERM II, může Komise případně vyzvat zástupce Evropské centrální banky, aby se zúčastnili kontrolní mise.

4.   Komise podá Radě zprávu o výsledcích misí uvedených v odstavci 2 a případně může rozhodnout, že svá zjištění zveřejní.

5.   Při organizování misí uvedených v odstavci 2 předá Komise dotčenému členskému státu prozatímní zjištění, aby se k nim mohl vyjádřit.“

16)

Vkládá se článek, který zní:

„Článek 12a

1.   Do 14. prosince 2014 a poté každých pět let zveřejní Komise zprávu o uplatňování tohoto nařízení.

V této zprávě mimo jiné posoudí:

a)

účinnost tohoto nařízení, zejména s ohledem na to, zda se ustanovení upravující rozhodovací proces ukázala jako dostatečně odolná;

b)

pokrok při zajišťování užší koordinace hospodářských politik a trvalé konvergence hospodářské výkonnosti členských států v souladu se Smlouvou o fungování EU.

2.   Ke zprávě bude případně přiložen návrh na změny tohoto nařízení, včetně změn v postupech v rámci rozhodovacího procesu.

3.   Zpráva bude předložena Evropskému parlamentu a Radě.“

17)

Všechny odkazy na „článek 99 Smlouvy“ se v celém nařízení nahrazují odkazy na „článek 121 Smlouvy o fungování EU“.

Článek 2

Toto nařízení vstupuje v platnost dvacátým dnem po vyhlášení v Úředním věstníku Evropské unie.

Toto nařízení je závazné v celém rozsahu a přímo použitelné ve všech členských státech.

Ve Štrasburku dne 16. listopadu 2011.

Za Evropský parlament

předseda

J. BUZEK

Za Radu

předseda

W. SZCZUKA


(1)  Úř. věst. C 150, 20.5.2011, s. 1.

(2)  Postoj Evropského parlamentu ze dne 28. září 2011 (dosud nezveřejněný v Úředním věstníku) a rozhodnutí Rady ze dne 8. listopadu 2011.

(3)  Úř. věst. L 209, 2.8.1997, s. 1.

(4)  Úř. věst. L 209, 2.8.1997, s. 6.

(5)  Úř. věst. C 236, 2.8.1997, s. 1.

(6)  Nařízení Rady (ES) č. 1055/2005 ze dne 27. června 2005, kterým se mění nařízení (ES) č. 1466/97 o posílení dohledu nad stavy rozpočtů a nad hospodářskými politikami a o posílení koordinace hospodářských politik (Úř. věst. L 174, 7.7.2005, s. 1).

(7)  Nařízení Rady (ES) č. 1056/2005 ze dne 27. června 2005, kterým se mění nařízení (ES) č. 1467/97 o urychlení a vyjasnění postupu při nadměrném schodku (Úř. věst. L 174, 7.7.2005, s. 5).

(8)  Viz dokument 7423/4/05 na http://www.consilium.europa.eu/documents.aspx?lang=cs.

(9)  Úř. věst. C 73, 25.3.2006, s. 21.

(10)  Úř. věst. L 306, 23.11.2011, s. 25.“

(11)  Úř. věst. L 306, 23.11.2011, s. 41.“

(12)  Úř. věst. L 87, 31.3.2009, s. 164.“


© Evropská unie, https://eur-lex.europa.eu/ , 1998-2022
Zavřít
MENU