(EU) č. 1077/2011Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1077/2011 ze dne 25. října 2011 , kterým se zřizuje Evropská agentura pro provozní řízení rozsáhlých informačních systémů v prostoru svobody, bezpečnosti a práva

Publikováno:	Úř. věst. L 286, 1.11.2011, s. 1-17	Druh předpisu:	Nařízení
Přijato:	25. října 2011	Autor předpisu:	Evropský parlament; Rada Evropské unie
Platnost od:	21. listopadu 2011	Nabývá účinnosti:	21. listopadu 2011
Platnost předpisu:	Zrušen předpisem (EU) 2018/1726	Pozbývá platnosti:	11. prosince 2018

Původní znění předpisu

Text předpisu s celou hlavičkou je dostupný pouze pro registrované uživatele.

NAŘÍZENÍ EVROPSKÉHO PARLAMENTU A RADY (EU) č. 1077/2011

ze dne 25. října 2011,

kterým se zřizuje Evropská agentura pro provozní řízení rozsáhlých informačních systémů v prostoru svobody, bezpečnosti a práva

EVROPSKÝ PARLAMENT A RADA EVROPSKÉ UNIE,

s ohledem na Smlouvu o fungování Evropské unie, a zejména na článek 74, čl. 77 odst. 2 písm. a) a b), čl. 78 odst. 2 písm. e), čl. 79 odst. 2 písm. c), čl. 82 odst. 1 písm. d), čl. 85 odst. 1, čl. 87 odst. 2 písm. a) a čl. 88 odst. 2 této smlouvy,

s ohledem na návrh Evropské komise,

po postoupení návrhu legislativního aktu vnitrostátním parlamentům,

v souladu s řádným legislativním postupem (1),

vzhledem k těmto důvodům:

(1)

Schengenský informační systém druhé generace (SIS II) byl zřízen nařízením Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1987/2006 ze dne 20. prosince 2006 o zřízení, provozu a využívání Schengenského informačního systému druhé generace (SIS II) (2) a rozhodnutím Rady 2007/533/SVV ze dne 12. června 2007 o zřízení, provozování a využívání Schengenského informačního systému druhé generace (SIS II) (3). Nařízení (ES) č. 1987/2006 a rozhodnutí 2007/533/SVV stanoví, že během přechodného období odpovídá za provozní řízení centrálního SIS II Komise. Po uplynutí přechodného období má za řízení centrálního SIS II a některých aspektů komunikační infrastruktury odpovídat řídící orgán.

(2)

Vízový informační systém (VIS) byl zřízen rozhodnutím Rady 2004/512/ES ze dne 8. června 2004 o zřízení Vízového informačního systému (VIS) (4). Nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 767/2008 ze dne 9. července 2008 o Vízovém informačním systému (VIS) a o výměně údajů o krátkodobých vízech mezi členskými státy (nařízení o VIS) (5) stanoví, že během přechodného období odpovídá za provozní řízení VIS Komise. Po uplynutí přechodného období má za provozní řízení centrálního VIS a národních rozhraní a za některé aspekty komunikační infrastruktury odpovídat řídící orgán.

(3)	Eurodac byl zřízen nařízením Rady (ES) č. 2725/2000 ze dne 11. prosince 2000 o zřízení systému „Eurodac“ pro porovnávání otisků prstů za účelem účinného uplatňování Dublinské úmluvy (6). Nařízení Rady (ES) č. 407/2002 (7) stanoví nezbytná prováděcí pravidla.

(4)

Je nezbytné zřídit řídící orgán s cílem zajistit provozní řízení SIS II, VIS, Eurodacu a některých aspektů komunikační infrastruktury po uplynutí přechodného období a případně dalších rozsáhlých systémů informačních technologií (dále jen „informační systémy“) v rámci prostoru svobody, bezpečnosti a práva, což předpokládá přijetí samostatných legislativních nástrojů.

(5)	V zájmu dosažení synergií je nezbytné umožnit provozní řízení těchto rozsáhlých informačních systémů v jediném subjektu, a tak využít úspor z rozsahu, dosáhnout kritické míry a zajistit co nejvyšší využití kapitálu a lidských zdrojů.

(6)

Evropský parlament a Rada ve společných prohlášeních připojených k legislativním nástrojům pro SIS II a VIS vyzvaly Komisi, aby po posouzení dopadů předložila nezbytné legislativní návrhy na svěření dlouhodobého provozního řízení centrálního SIS II a některých aspektů komunikační infrastruktury, jakož i VIS, zvláštní agentuře.

(7)

Řídící orgán by měl být právně, administrativně a finančně samostatný, a proto by měl být zřízen v podobě regulační agentury (dále jen „agentura“), která má právní subjektivitu. Jak bylo dohodnuto, mělo by být sídlo agentury v Tallinu v Estonsku. Protože však úkoly spojené s technickým vývojem SIS II a VIS a přípravou na jejich provozní řízení jsou prováděny ve Štrasburku ve Francii a zálohové místo pro tyto informační systémy je umístěno v Sankt Johann im Pongau v Rakousku, mělo by tomu tak být i nadále. Na těchto dvou místech by též měly být prováděny úkoly spojené s technickým vývojem a provozním řízením Eurodacu (Štrasburk) a zřízeno zálohové místo pro Eurodac (Sankt Johann im Pongau). Na těchto dvou místech by měly také probíhat technický vývoj a provozní řízení jiných rozsáhlých informačních systémů v prostoru svobody, bezpečnosti a práva, a pokud je tak stanoveno v příslušném legislativním nástroji, by se mělo nalézat zálohové místo schopné zajistit fungování rozsáhlého informačního systému v případě jeho selhání.

(8)	Úkoly řídícího orgánu stanovené v nařízeních (ES) č. 1987/2006 a (ES) č. 767/2008 by proto měla vykonávat agentura. Tyto úkoly zahrnují další technický vývoj.

(9)

V souladu s nařízením (ES) č. 2725/2000 a (ES) č. 407/2002 byla v Komisi zřízena ústřední jednotka odpovědná za provoz ústřední databáze Eurodacu a další související úkoly. V zájmu využití synergií by měla agentura převzít od Komise její úkoly související s provozním řízením Eurodacu, včetně některých úkolů souvisejících s komunikační infrastrukturou, a to ode dne, kdy zahájí činnost.

(10)

Ústřední funkcí agentury by mělo být plnění úkolů provozního řízení SIS II, VIS a Eurodacu, a bude-li tak rozhodnuto, i dalších rozsáhlých informačních systémů v prostoru svobody, bezpečnosti a práva. Agentura by rovněž měla odpovídat za technická opatření nenormativní povahy, která jsou nezbytná v zájmu úkolů, jež jsou agentuře svěřeny. Touto odpovědností by neměly být dotčeny normativní úkoly vyhrazené Komisi jednající samostatně nebo s pomocí výboru v příslušných legislativních nástrojích upravujících systémy, jejichž provozní řízení je svěřeno agentuře.

(11)	Kromě toho by agentura měla vykonávat úkoly související s odbornou přípravou zaměřenou na technickou stránku používání SIS II, VIS, Eurodacu a dalších rozsáhlých informačních systémů, které by jí mohly být v budoucnu svěřeny.

(12)

Dále by agentura mohla odpovídat rovněž za přípravu, vývoj a provozní řízení dodatečných rozsáhlých informačních systémů na základě článků 67 až 89 Smlouvy o fungování Evropské unie (dále jen „Smlouva o fungování EU“). Tyto úkoly by agentuře měly být svěřeny pouze pozdějšími a zvláštními legislativními nástroji, jimž bude předcházet posouzení dopadů.

(13)

Agentura by měla v souladu s čl. 49 odst. 6 písm. a) nařízení Rady (ES, Euratom) č. 1605/2002 ze dne 25. června 2002, kterým se stanoví finanční nařízení o souhrnném rozpočtu Evropských společenství (8), zodpovídat za sledování výzkumu a za provádění pilotních projektů pro rozsáhlé informační systémy na základě článků 67 až 89 Smlouvy o fungování EU a na výslovnou a konkrétní žádost Komise. Bude-li agentura pověřena prováděním pilotního projektu, měla by věnovat zvláštní pozornost strategii Evropské unie pro správu informací.

(14)

Pověřením agentury provozním řízením rozsáhlých informačních systémů v prostoru svobody, bezpečnosti a práva by neměla být dotčena zvláštní pravidla platná pro tyto systémy. Zejména se na každý rozsáhlý informační systém, jehož provozním řízením je agentura pověřena, plně vztahují zvláštní pravidla upravující účel, přístupová práva, bezpečnostní opatření a další požadavky na ochranu údajů.

(15)

V zájmu účinné kontroly fungování agentury by v její správní radě měly být zastoupeny členské státy a Komise. Správní radě by měly být svěřeny nezbytné funkce, zejména k přijetí ročního pracovního programu, plnění jejích funkcí spojených s rozpočtem agentury, přijímání finančních předpisů platných pro agenturu, jmenování výkonného ředitele a stanovení postupů, jimiž výkonný ředitel přijímá rozhodnutí týkající se provozních úkolů agentury.

(16)

Pokud jde o SIS II, měly by mít Evropský policejní úřad (Europol) a Evropská jednotka pro soudní spolupráci (Eurojust), jež mají na základě rozhodnutí 2007/533/SVV právo přístupu k údajům uloženým v SIS II a právo jejich přímého vyhledávání, status pozorovatelů na zasedáních správní rady v případech, kdy je na pořadu jednání otázka související s uplatňováním rozhodnutí 2007/533/SVV. Europol a Eurojust by měly mít možnost jmenovat každý svého zástupce do poradní skupiny pro SIS II, zřízené tímto nařízením.

(17)

Pokud jde o VIS, měl by mít Europol rovněž status pozorovatele na zasedáních správní rady v případech, kdy je na pořadu jednání otázka související s uplatňováním rozhodnutí Rady 2008/633/SVV ze dne 23. června 2008 o konzultačním přístupu určených orgánů členských států a Europolu do Vízového informačního systému (VIS) pro účely prevence, odhalování a vyšetřování teroristických trestných činů a jiných závažných trestných činů (9). Europol by měl mít možnost jmenovat svého zástupce do poradní skupiny pro VIS, zřízené tímto nařízením.

(18)

Členské státy by měly mít ve správní radě agentury hlasovací práva související s určitým rozsáhlým informačním systémem, pokud jsou podle práva Unie vázány kterýmkoli z legislativních nástrojů upravujících vývoj, zřízení, provoz a používání daného systému. Hlasovací práva v souvislosti s určitým rozsáhlým informačním systémem by mělo mít i Dánsko, pokud se v souladu s článkem 4 Protokolu (č. 22) o postavení Dánska, připojeného ke Smlouvě o Evropské unii (dále jen „Smlouva o EU“) a ke Smlouvě o fungování EU (dále jen „Protokol o postavení Dánska“) rozhodne ve svém vnitrostátním právu provést legislativní nástroj upravující vývoj, zřízení, provoz a používání daného systému.

(19)

Členské státy by měly jmenovat zástupce do poradní skupiny pro určitý rozsáhlý informační systém, pokud jsou podle práva Unie vázány kterýmkoli z legislativních nástrojů upravujících vývoj, zřízení, provoz a používání daného systému. Dále by zástupce do poradní skupiny pro určitý rozsáhlý informační systém mělo jmenovat Dánsko, pokud se v souladu s článkem 4 Protokolu o postavení Dánska rozhodne ve svém vnitrostátním právu provést legislativní nástroj upravující vývoj, zřízení, provoz a používání daného systému.

(20)

Aby byla zaručena plná samostatnost a nezávislost agentury, měla by obdržet samostatný rozpočet s příjmy ze souhrnného rozpočtu Evropské unie. Financování agentury by mělo podléhat schválení rozpočtovým orgánem ve smyslu bodu 47 interinstitucionální dohody ze dne 17. května 2006 mezi Evropským parlamentem, Radou a Komisí o rozpočtové kázni a o řádném finančním řízení (10). Je třeba uplatňovat rozpočtový postup Unie a postup Unie pro udělení absolutoria. Audit účetnictví a legality a správnosti uskutečněných operací by měl provádět Účetní dvůr.

(21)

V rámci jejich příslušných pravomocí by agentura měla spolupracovat s ostatními agenturami Unie, zejména agenturami zřízenými v prostoru svobody, bezpečnosti a práva, a zvláště s Agenturou Evropské unie pro základní práva. Pokud jde o bezpečnost sítí, měla by případně konzultovat také Evropskou agenturu pro bezpečnost sítí a informací a zohledňovat její doporučení.

(22)	Při zajišťování vývoje a provozního řízení rozsáhlých informačních systémů by se agentura měla řídit evropskými a mezinárodními normami s přihlédnutím k nejvyšším odborným požadavkům, zejména ke strategii Evropské unie pro správu informací.

(23)

Na zpracování osobních údajů agenturou by se mělo vztahovat nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 45/2001 ze dne 18. prosince 2000 o ochraně fyzických osob v souvislosti se zpracováním osobních údajů orgány a institucemi Společenství a o volném pohybu těchto údajů (11). Evropský inspektor ochrany údajů by měl mít možnost získat od agentury přístup k veškerým informacím nezbytným pro svá šetření. V souladu s článkem 28 nařízení (ES) č. 45/2001 Komise konzultovala evropského inspektora pro ochranu údajů, jenž vydal stanovisko dne 7. prosince 2009.

(24)

V zájmu zajištění transparentního fungování agentury by se na agenturu mělo vztahovat nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1049/2001 ze dne 30. května 2001 o přístupu veřejnosti k dokumentům Evropského parlamentu, Rady a Komise (12). V souladu s článkem 228 Smlouvy o fungování EU by činnosti agentury měly podléhat přezkumu evropského veřejného ochránce práv.

(25)

Na agenturu by se mělo vztahovat nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1073/1999 ze dne 25. května 1999 o vyšetřování prováděném Evropským úřadem pro boj proti podvodům (OLAF) (13); agentura by měla přistoupit k interinstitucionální dohodě ze dne 25. května 1999 mezi Evropským parlamentem, Radou Evropské unie a Komisí Evropských společenství o vnitřním vyšetřování prováděném Evropským úřadem pro boj proti podvodům (OLAF) (14).

(26)	Hostitelské členské státy agentury by měly zajistit co nejvhodnější podmínky k zajištění jejího řádného fungování, například prostřednictvím mnohojazyčného a evropsky orientovaného vzdělávání a vhodných dopravních spojení.

(27)

S cílem zajistit otevřené a transparentní podmínky zaměstnávání a rovné zacházení se zaměstnanci by se na zaměstnance a výkonného ředitele agentury měl vztahovat služební řád úředníků Evropské unie (dále jen „služební řád úředníků“) a pracovní řád ostatních zaměstnanců Evropské unie (dále jen „pracovní řád“), stanovené v nařízení (EHS, Eutratom, ESUO) č. 259/68 (15) (společně dále jen „služební řád“), včetně pravidel týkajících se služebního tajemství a jiných srovnatelných povinností zachovat důvěrnost.

(28)	Agentura je subjekt zřízený Unií ve smyslu čl. 185 odst. 1 nařízení (ES, Euratom) č. 1605/2002, a proto by měla přijmout své finanční předpisy v souladu s uvedeným nařízením.

(29)	Na agenturu by se mělo vztahovat nařízení Komise (ES, Euratom) č. 2343/2002 ze dne 19. listopadu 2002 o rámcovém finančním nařízení pro subjekty uvedené v článku 185 nařízení (ES, Euratom) č. 1605/2002 (16).

(30)

Jelikož cílů tohoto nařízení, totiž zřízení agentury na úrovni Unie odpovědné za provozní řízení a případně vývoj rozsáhlých informačních systémů v prostoru svobody, bezpečnosti a práva, nemůže být uspokojivě dosaženo na úrovni členských států, a proto jich může být z důvodu rozsahu a účinků opatření lépe dosaženo na úrovni Unie, může Unie přijmout opatření v souladu se zásadou subsidiarity stanovenou v článku 5 Smlouvy o EU. V souladu se zásadou proporcionality stanovenou v uvedeném článku nepřekračuje toto nařízení rámec toho, co je nezbytné pro dosažení těchto cílů.

(31)	Toto nařízení dodržuje základní práva a ctí zásady uznávané Listinou základních práv Evropské unie v souladu s čl. 6 odst. 1 Smlouvy o EU.

(32)

V souladu s články 1 a 2 Protokolu o postavení Dánska se Dánsko neúčastní přijímání tohoto nařízení a toto nařízení pro ně není závazné ani použitelné. Vzhledem k tomu, že toto nařízení navazuje na schengenské acquis, pokud jde o SIS II a VIS, rozhodne se Dánsko v souladu s článkem 4 uvedeného protokolu do šesti měsíců ode dne přijetí tohoto nařízení, zda je provede ve svém vnitrostátním právu. V souladu s článkem 3 Dohody mezi Evropským společenstvím a Dánským královstvím o kritériích a mechanismech pro určení státu příslušného pro posuzování žádosti o azyl podané v Dánsku nebo jiném členském státě Evropské unie a o systému „Eurodac“ pro porovnávání otisků prstů za účelem účinného uplatňování Dublinské úmluvy (17) má Dánsko Komisi oznámit, zda provede obsah tohoto nařízení, pokud jde o Eurodac.

(33)

Pokud jde o jeho ustanovení související se SIS II ve smyslu úpravy obsažené v rozhodnutí 2007/533/SVV, účastní se Spojené království tohoto nařízení v souladu s čl. 5 odst. 1 Protokolu (č. 19) o schengenském acquis začleněném do rámce Evropské unie, připojeného ke Smlouvě o EU a ke Smlouvě o fungování EU (dále jen „Protokol o schengenském acquis“), a v souladu s čl. 8 odst. 2 rozhodnutí Rady 2000/365/ES ze dne 29. května 2000 o žádosti Spojeného království Velké Británie a Severního Irska, aby se na ně vztahovala některá ustanovení schengenského acquis (18).

Pokud jde o jeho ustanovení související se SIS II ve smyslu úpravy obsažené v nařízení (ES) č. 1987/2006 a s VIS, jež rozvíjejí ta ustanovení schengenského acquis, kterých se Spojené království neúčastní v souladu s rozhodnutím 2000/365/ES, požádalo Spojené království v souladu s článkem 4 Protokolu o schengenském acquis dopisem ze dne 5. října 2010 určeným předsedovi Rady o povolení účastnit se přijímání tohoto nařízení. Na základě článku 1 rozhodnutí Rady 2010/779/EU ze dne 14. prosince 2010 o žádosti Spojeného království Velké Británie a Severního Irska, aby se na ně vztahovala některá ustanovení schengenského acquis týkající se zřízení Evropské agentury pro provozní řízení rozsáhlých informačních systémů v rámci prostoru svobody, bezpečnosti a práva (19) bylo Spojenému království povoleno, aby se tohoto nařízení účastnilo. Pokud jde dále o jeho ustanovení související s Eurodacem, oznámilo Spojené království v souladu s článkem 3 Protokolu (č. 21) o postavení Spojeného království a Irska s ohledem na prostor svobody, bezpečnosti a práva, připojeného ke Smlouvě o EU a ke Smlouvě o fungování EU (dále jen „Protokol o postavení Spojeného království a Irska“) dopisem ze dne 23. září 2009 určeným předsedovi Rady, že se chce účastnit přijímání a používání tohoto nařízení. Spojené království se tedy účastní přijímání tohoto nařízení a toto nařízení je pro ně závazné a použitelné.

(34)

Pokud jde o jeho ustanovení související se SIS II ve smyslu úpravy obsažené v nařízení (ES) č. 1987/2006 a s VIS, rozvíjí toto nařízení ta ustanovení schengenského acquis, jichž se neúčastní Irsko v souladu s rozhodnutím Rady 2002/192/ES ze dne 28. února 2002 o žádosti Irska, aby se na ně vztahovala některá ustanovení schengenského acquis (20).

Irsko nepožádalo o účast na přijímání tohoto nařízení v souladu s článkem 4 Protokolu o schengenském acquis. Irsko se proto neúčastní přijímání tohoto nařízení a toto nařízení pro ně není závazné ani použitelné, pokud jde o jeho opatření rozvíjející ta ustanovení schengenského acquis související se SIS II ve smyslu úpravy obsažené v nařízení (ES) č. 1987/2006 a s VIS.

Pokud jde o jeho ustanovení související s Eurodacem, neúčastní se Irsko v souladu s články 1 a 2 Protokolu o postavení Spojeného království a Irska přijímání tohoto nařízení a toto nařízení pro ně není závazné ani použitelné. Jelikož za těchto okolností není možné zajistit použitelnost tohoto nařízení jako celku ve vztahu k Irsku, jak vyžaduje článek 288 Smlouvy o fungování EU, neúčastní se Irsko přijímání tohoto nařízení a toto nařízení pro ně není závazné ani použitelné, aniž jsou dotčena jeho práva plynoucí z výše uvedených protokolů.

(35)

Pokud jde o Island a Norsko, rozvíjí toto nařízení ta ustanovení schengenského acquis, pokud jde o SIS II a VIS, ve smyslu Dohody uzavřené Radou Evropské unie a Islandskou republikou a Norským královstvím o přidružení těchto dvou států k provádění, uplatňování a rozvoji schengenského acquis (21), která spadají do oblasti uvedené v čl. 1 bodech A, B a G rozhodnutí Rady 1999/437/ES ze dne 17. května 1999 o některých opatřeních pro uplatňování uvedené dohody (22). Pokud jde o Eurodac, představuje toto nařízení nové opatření související s Eurodacem ve smyslu Dohody mezi Evropským společenstvím a Islandskou republikou a Norským královstvím o kritériích a mechanismech určení státu příslušného pro posuzování žádosti o azyl podané v některém z členských států nebo na Islandu nebo v Norsku (23). Proto by delegace Islandské republiky a Norského království měly být zastoupeny ve správní radě agentury, rozhodnou-li se provést toto nařízení ve svém vnitrostátním právu. K určení dalších podrobných pravidel umožňujících účast Islandské republiky a Norského království na činnostech agentury, například ohledně hlasovacích práv, je nutno uzavřít mezi Unií a těmito státy další ujednání.

(36)

Pokud jde o Švýcarsko, rozvíjí toto nařízení ta ustanovení schengenského acquis, pokud jde o SIS II a VIS, ve smyslu Dohody uzavřené Evropskou unií, Evropským společenstvím a Švýcarskou konfederací o přidružení Švýcarské konfederace k provádění, uplatňování a rozvoji schengenského acquis (24), která spadají do oblasti uvedené v čl. 1 bodech A, B a G rozhodnutí 1999/437/ES ve spojení s článkem 3 rozhodnutí Rady 2008/146/ES (25). Pokud jde o Eurodac, představuje toto nařízení nové opatření související s Eurodacem ve smyslu Dohody mezi Evropským společenstvím a Švýcarskou konfederací o kritériích a mechanismech určení státu příslušného pro posuzování žádosti o azyl podané v některém z členských států nebo ve Švýcarsku (26). Proto by delegace Švýcarské konfederace měla být zastoupena ve správní radě agentury, rozhodne-li se provést toto nařízení ve svém vnitrostátním právu. K určení dalších podrobných pravidel umožňujících účast Švýcarské konfederace na činnostech agentury, například ohledně hlasovacích práv, je nutno uzavřít mezi Unií a Švýcarskou konfederací další ujednání.

(37)

Pokud jde o Lichtenštejnsko, rozvíjí toto nařízení ta ustanovení schengenského acquis, pokud jde o SIS II a VIS, ve smyslu Protokolu mezi Evropskou unií, Evropským společenstvím, Švýcarskou konfederací a Lichtenštejnským knížectvím o přistoupení Lichtenštejnského knížectví k Dohodě mezi Evropskou unií, Evropským společenstvím a Švýcarskou konfederací o přidružení Švýcarské konfederace k provádění, uplatňování a rozvoji schengenského acquis (27), která spadají do oblasti uvedené v čl. 1 bodech A, B a G rozhodnutí 1999/437/ES ve spojení s článkem 3 rozhodnutí Rady 2011/350/EU (28). Pokud jde o Eurodac, představuje toto nařízení nové opatření související s Eurodacem ve smyslu Protokolu mezi Evropským společenstvím, Švýcarskou konfederací a Lichtenštejnským knížectvím o přistoupení Lichtenštejnského knížectví k Dohodě mezi Evropským společenstvím a Švýcarskou konfederací o kritériích a mechanismech určení státu příslušného pro posuzování žádosti o azyl podané v některém z členských států nebo ve Švýcarsku (29). Proto by delegace Lichtenštejnského knížectví měla být zastoupena ve správní radě agentury. K určení dalších podrobných pravidel umožňujících účast Lichtenštejnského knížectví na činnostech agentury, například ohledně hlasovacích práv, je nutno uzavřít mezi Unií a Lichtenštejnským knížectvím další ujednání,

PŘIJALY TOTO NAŘÍZENÍ:

KAPITOLA I

PŘEDMĚT

Článek 1

Zřízení agentury

1. Zřizuje se Evropská agentura pro provozní řízení rozsáhlých informačních systémů v prostoru svobody, bezpečnosti a práva (dále jen „agentura“).

2. Agentura odpovídá za provozní řízení Schengenského informačního systému druhé generace (SIS II), Vízového informačního systému (VIS) a Eurodacu.

3. Agenturu lze rovněž pověřit přípravou, vývojem a provozním řízením rozsáhlých informačních systémů v prostoru svobody, bezpečnosti a práva jiných než uvedených v odstavci 2, pokud tak stanoví příslušné legislativní nástroje založené na článcích 67 až 89 Smlouvy o fungování EU, případně s přihlédnutím k vývoji ve výzkumu ve smyslu článku 8 tohoto nařízení a k výsledkům pilotních projektů ve smyslu článku 9 tohoto nařízení.

4. Provozní řízení zahrnuje veškeré úkoly nezbytné pro zachování funkčnosti rozsáhlých informačních systémů v souladu se zvláštními předpisy, jež se na každý z nich vztahují, a to včetně zodpovědnosti za komunikační infrastrukturu, kterou užívají. Tyto rozsáhlé informační systémy si nevyměňují údaje ani neumožňují sdílení informací a poznatků, ledaže tak stanoví zvláštní právní základ.

Článek 2

Cíle

Aniž je dotčena odpovědnost Komise a členských států na základě legislativních nástrojů, jimiž se řídí rozsáhlé informační systémy, agentura zajišťuje:

a)	účinný, bezpečný a nepřetržitý provoz rozsáhlých informačních systémů;

b)	účinné a finančně odpovědné řízení rozsáhlých informačních systémů;

c)	patřičnou úroveň služeb uživatelům rozsáhlých informačních systémů;

d)	plynulý a nepřetržitý provoz;

e)	vysokou úroveň ochrany údajů v souladu s platnými pravidly, včetně zvláštních předpisů pro každý z rozsáhlých informačních systémů;

f)	vhodnou úroveň zabezpečení údajů a fyzické bezpečnosti v souladu s platnými pravidly, včetně zvláštních předpisů pro každý z rozsáhlých informačních systémů; a

g)	používání struktury projektového řízení vhodné k účinnému vývoji rozsáhlých informačních systémů.

KAPITOLA II

ÚKOLY

Článek 3

Úkoly související se SIS II

V souvislosti se SIS II plní agentura:

a)	úkoly svěřené řídícímu orgánu nařízením (ES) č. 1987/2006 a rozhodnutím 2007/533/SVV a

b)	úkoly související s odbornou přípravou zaměřenou na používání SIS II, zejména pro zaměstnance SIRENE (SIRENE – Supplementary Information Request at National Entries), a s odbornou přípravou pro odborníky zaměřenou na technické aspekty SIS II v rámci schengenského hodnocení.

Článek 4

Úkoly související s VIS

V souvislosti s VIS plní agentura:

a)	úkoly svěřené řídícímu orgánu nařízením (ES) č. 767/2008 a rozhodnutím 2008/633/SVV a

b)	úkoly související s odbornou přípravou zaměřenou na technické aspekty používání VIS.

Článek 5

Úkoly související s Eurodacem

V souvislosti s Eurodacem plní agentura:

a)	úkoly svěřené Komisi jakožto orgánu odpovědnému za provozní řízení Eurodacu v souladu s nařízeními (ES) č. 2725/2000 a (ES) č. 407/2002;

b)	úkoly související s komunikační infrastrukturou, totiž dozor, bezpečnost a koordinace vztahů mezi členskými státy a poskytovatelem; a

c)	úkoly související s odbornou přípravou zaměřenou na technické aspekty používání Eurodacu.

Článek 6

Úkoly související s vývojem a provozním řízením jiných rozsáhlých informačních systémů

Je-li agentuře svěřena příprava, vývoj a provozní řízení jiných rozsáhlých informačních systémů podle čl. 1 odst. 3, plní agentura podle potřeby úkoly související s odbornou přípravou zaměřenou na technické aspekty používání těchto systémů.

Článek 7

Úkoly související s komunikační infrastrukturou

1. Agentura vykonává úkoly související s komunikační infrastrukturou, které byly svěřeny řídícímu orgánu legislativními nástroji, které upravují vývoj, zřízení, provoz a používání rozsáhlých informačních systémů uvedených v čl. 1 odst. 2.

2. Podle legislativních nástrojů uvedených v odstavci 1 jsou úkoly související s komunikační infrastrukturou, včetně provozního řízení a bezpečnosti, rozděleny mezi agenturu a Komisi. V zájmu zajištění soudržnosti při výkonu svých příslušných úkolů uzavřou agentura a Komise provozní pracovní ujednání zachycené v memorandu o porozumění.

3. Komunikační infrastruktura musí být v zájmu ochrany před hrozbami a zajištění její bezpečnosti a bezpečnosti rozsáhlých informačních systémů, včetně údajů vyměňovaných jejím prostřednictvím, řádně řízena a kontrolována.

4. Je třeba přijmout vhodná opatření, včetně bezpečnostních plánů, zejména aby bylo možné zabránit neoprávněnému čtení, kopírování, úpravám nebo vymazávání osobních údajů během jejich přenosu nebo přepravy nosičů údajů, zejména prostřednictvím vhodných technik šifrování. Žádná operativní informace týkající se systému nesmí být rozeslána prostřednictvím komunikační infrastruktury nešifrovaně.

5. Úkoly související s provozním řízením komunikační infrastruktury lze svěřit vnějším soukromoprávním subjektům podle nařízení (ES, Euratom) č. 1605/2002. V takovém případě je poskytovatel sítě povinen dodržovat bezpečnostní opatření podle odstavce 4 a nesmí mít žádný přístup k operativním údajům SIS II, VIS nebo Eurodacu ani k výměně údajů související se SIS II prostřednictvím SIRENE.

6. Aniž jsou dotčeny stávající smlouvy týkající se sítí SIS II, VIS a Eurodacu, zůstává správa šifrovacích klíčů v pravomoci agentury a nelze ji zadat žádnému vnějšímu soukromoprávnímu subjektu.

Článek 8

Sledování výzkumu

1. Agentura sleduje vývoj ve výzkumu, který je důležitý pro provozní řízení SIS II, VIS, Eurodacu a jiných rozsáhlých informačních systémů.

2. Agentura o vývoji uvedeném v odstavci 1 pravidelně informuje Evropský parlament, Radu, Komisi a v případech, kdy se jedná o otázky ochrany údajů, také evropského inspektora ochrany údajů.

Článek 9

Pilotní projekty

1. Pouze na výslovnou a konkrétní žádost Komise, jež nejméně tři měsíce předem uvědomila Evropský parlament a Radu, a po rozhodnutí správní rady může agentura v souladu s čl. 12 odst. 1 písm. l) tohoto nařízení provádět pilotní projekty uvedené v čl. 49 odst. 6 písm. a) nařízení (ES, Euratom) č. 1605/2002 v zájmu vývoje či provozního řízení rozsáhlých informačních systémů na základě článků 67 až 89 Smlouvy o fungování EU.

Agentura pravidelně informuje Evropský parlament, Radu a v případech, kdy se jedná o otázky ochrany údajů, také evropského inspektora ochrany údajů o vývoji pilotních projektů uvedených v prvním pododstavci.

2. Finanční prostředky na pilotní projekty na žádost Komise se zaznamenávají do rozpočtu pro nejvýše dva po sobě následující rozpočtové roky.

KAPITOLA III

STRUKTURA A ORGANIZACE

Článek 10

Právní postavení

1. Agentura je subjektem Unie a má právní subjektivitu.

2. Agentura má v každém členském státě nejširší způsobilost k právním úkonům, kterou jeho vnitrostátní právo přiznává právnickým osobám. Zejména může nabývat a zcizovat movitý a nemovitý majetek a vystupovat před soudem. Může rovněž uzavírat dohody o svém sídle a místech působení zřízených v souladu s odstavcem 4 se členským státem, na jehož území se sídlo a technická nebo zálohová místa nacházejí (dále jen „hostitelský členský stát“).

3. Agenturu zastupuje její výkonný ředitel.

4. Sídlo agentury je v Tallinu v Estonsku.

Úkoly související s vývojem a provozním řízením podle čl. 1 odst. 3 a článků 3, 4, 5 a 7 se provádějí ve Štrasburku ve Francii.

Zálohové místo schopné zajistit provoz rozsáhlého informačního systému v případě jeho selhání bude instalováno v Sankt Johann im Pongau v Rakousku, stanoví-li existenci zálohového místa legislativní nástroj upravující jeho vývoj, zřízení, provoz a používání.

Článek 11

Struktura

1. Řídící a správní struktura Agentury se skládá ze:

a)	správní rady;

b)	výkonného ředitele;

c)	poradních skupin.

2. Struktura agentury rovněž zahrnuje:

a)	inspektora ochrany údajů;

b)	úředníka pro bezpečnost;

účetního.

Článek 12

Funkce správní rady

1. Aby bylo zajištěno, že agentura plní své úkoly, správní rada:

a)	jmenuje, a je-li to vhodné, odvolává výkonného ředitele v souladu s článkem 18;

b)	vykonává disciplinární pravomoc nad výkonným ředitelem a dohlíží na jeho činnost včetně provádění rozhodnutí správní rady;

c)	po konzultaci s Komisí stanoví organizační strukturu agentury;

d)	po konzultaci s Komisí stanoví jednací řád agentury;

e)	na návrh výkonného ředitele schvaluje dohodu o sídle agentury a dohody o technických a zálohových místech zřízených v souladu s čl. 10 odst. 4, které podepisuje výkonný ředitel s hostitelskými členskými státy;

f)	po dohodě s Komisí přijímá potřebná prováděcí opatření uvedená v článku 110 služebního řádu úředníků;

g)	přijímá nezbytná prováděcí opatření o vysílání národních odborníků do agentury;

po konzultaci s poradními skupinami uvedenými v článku 19 a po obdržení stanoviska Komise přijímá víceletý pracovní program založený na úkolech uvedených v kapitole II, přičemž základem pro tento program je návrh předložený výkonným ředitelem uvedeným v článku 17. Aniž je dotčen roční rozpočtový postup, zahrnuje víceletý pracovní program víceletý rozpočtový výhled a hodnocení ex ante, jež umožní stanovit strukturu cílů a jednotlivé fáze víceletého plánování;

i)	přijímá víceletý plán zaměstnanecké politiky a návrh ročního pracovního programu agentury a předkládá je do 31. března každého roku Komisi a rozpočtovému orgánu;

po obdržení stanoviska Komise přijímá do 30. září každého roku dvoutřetinovou většinou svých členů s hlasovacím právem a v souladu s ročním rozpočtovým postupem a legislativním programem Unie v oblastech působnosti článků 67 až 89 Smlouvy o fungování EU roční pracovní program agentury na nadcházející rok; a zajišťuje předložení přijatého pracovního programu Evropskému parlamentu, Radě a Komisi a jeho zveřejnění;

k)	do 31. března každého roku přijímá výroční zprávu o činnosti agentury za předchozí rok, v níž zejména srovná dosažené výsledky s cíli ročního pracovního programu, a předkládá ji do 15. června téhož roku Evropskému parlamentu, Radě, Komisi a Účetnímu dvoru; výroční zpráva o činnosti se zveřejní;

l)	plní funkce spojené s rozpočtem agentury podle článku 32, čl. 33 odst. 6 a článku 34, včetně zavádění pilotních projektů uvedených v článku 9;

m)	přijímá finanční předpisy použitelné pro agenturu v souladu s článkem 34;

n)	jmenuje účetního, který je při plnění svých povinností funkčně nezávislý;

o)	zajišťuje náležité následné kroky na základě zjištění a doporučení vyplývajících z různých zpráv o interním či externím auditu a hodnocení;

p)	přijímá potřebná bezpečnostní opatření, včetně bezpečnostního plánu a plánu pro pokračování v činnosti a odstraňování následků katastrof, s přihlédnutím k případným doporučením odborníků na bezpečnost účastnících se poradních skupin;

q)	jmenuje úředníka pro bezpečnost;

r)	jmenuje inspektora ochrany údajů v souladu s nařízením (ES) č. 45/2001;

s)	do 22. května 2012 přijme praktická opatření k provedení nařízení (ES) č. 1049/2001;

t)	přijímá zprávy o technickém fungování SIS II podle čl. 50 odst. 4 nařízení (ES) č. 1987/2006 a čl. 66 odst. 4 rozhodnutí 2007/533/SVV a o technickém fungování VIS podle čl. 50 odst. 3 nařízení (ES) č. 767/2008 a čl. 17 odst. 3 rozhodnutí 2008/633/SVV;

u)	přijímá výroční zprávu o činnosti ústřední jednotky Eurodacu podle čl. 24 odst. 1 nařízení (ES) č. 2725/2000;

v)	vyjadřuje se ke zprávám evropského inspektora ochrany údajů o auditu podle článku 45 nařízení (ES) č. 1987/2006 a čl. 42 odst. 2 nařízení (ES) č. 767/2008 a zajišťuje patřičná opatření v návaznosti na audit;

w)	zveřejňuje statistiky související se SIS II podle čl. 50 odst. 3 nařízení (ES) č. 1987/2006 a čl. 66 odst. 3 rozhodnutí 2007/533/SVV;

x)	vypracovává statistiky o činnosti ústřední jednotky Eurodacu podle čl. 3 odst. 3 nařízení (ES) č. 2725/2000;

zajišťuje každoroční zveřejnění seznamu příslušných orgánů, které jsou oprávněny přímo vyhledávat v údajích obsažených v SIS II, podle čl. 31 odst. 8 nařízení (ES) č. 1987/2006 a čl. 46 odst. 8 rozhodnutí 2007/533/SVV spolu se seznamem úřadů vnitrostátních systémů SIS II (N.SIS II) a centrál SIRENE podle čl. 7 odst. 3 nařízení (ES) č. 1987/2006 a čl. 7 odst. 3 rozhodnutí 2007/533/SVV;

z)	zajišťuje každoroční zveřejnění seznamu určených orgánů podle čl. 15 odst. 2 nařízení (ES) č. 2725/2000;

aa)	vykonává veškeré další úkoly, které jí byly svěřeny v souladu s tímto nařízením.

2. Správní rada může radit výkonnému řediteli v jakékoli věci jednoznačně související s vývojem nebo provozním řízením rozsáhlých informačních systémů.

Článek 13

Složení správní rady

1. Správní rada se skládá z jednoho zástupce každého členského státu a dvou zástupců Komise.

2. Každý členský stát a Komise jmenují členy správní rady a jejich náhradníky do 22. ledna 2012. Po uplynutí této lhůty Komise správní radu svolá. Náhradníci zastupují členy v případě jejich nepřítomnosti.

3. Členové správní rady jsou jmenováni na základě vysoké úrovně svých relevantních zkušeností a odborných znalostí v oblasti rozsáhlých informačních systémů v prostoru svobody, bezpečnosti a práva, jakož i znalostí v oblasti ochrany údajů.

4. Funkční období členů činí čtyři roky. Mohou být jmenováni jednou opětovně. Po uplynutí svého funkčního období nebo v případě odstoupení zastávají členové svou funkci až do okamžiku, kdy je jejich jmenování obnoveno nebo kdy jsou nahrazeni.

5. Na činnostech agentury se podílejí země přidružené k provádění, uplatňování a rozvoji schengenského acquis a opatření souvisejících s Eurodacem. Každá z nich má ve správní radě jednoho zástupce a jednoho náhradníka.

Článek 14

Předsednictví správní rady

1. Správní rada volí ze svých členů předsedu a místopředsedu.

2. Funkční období předsedy a místopředsedy činí dva roky. Mohou být jmenováni jednou opětovně. Skončí-li však jejich členství ve správní radě v průběhu jejich funkčního období, zaniká týmž dnem bez dalšího též jejich funkce předsedy či místopředsedy.

3. Předseda a místopředseda jsou voleni pouze z těch členů správní rady, které jmenují členské státy, jež jsou podle práva Unie v plné míře vázány legislativními nástroji upravujícími vývoj, zřízení, provoz a používání všech rozsáhlých informačních systémů, jež agentura řídí.

Článek 15

Zasedání správní rady

1. Zasedání správní rady se svolávají na žádost:

a)	jejího předsedy;

b)	alespoň jedné třetiny jejích členů;

Komise;

d)	výkonného ředitele.

Správní rada koná řádná zasedání nejméně jednou za šest měsíců.

2. Zasedání správní rady se účastní výkonný ředitel.

3. Členům správní rady mohou být nápomocni odborníci, kteří jsou členy poradních skupin.

4. Europol a Eurojust se mohou účastnit zasedání správní rady jako pozorovatelé, jsou-li na pořadu jednání otázky týkající se SIS II v souvislosti s uplatňováním rozhodnutí 2007/533/SVV. Europol se také může účastnit zasedání správní rady jako pozorovatel, jsou-li na pořadu jednání otázky týkající se VIS v souvislosti s uplatňováním rozhodnutí 2008/633/SVV.

5. Správní rada může přizvat kohokoli, jehož stanovisko může být důležité, aby se zúčastnil jejích schůzí jako pozorovatel.

6. Sekretariát správní rady zajišťuje agentura.

Článek 16

Hlasování

1. Aniž je dotčen odstavec 5 tohoto článku, čl. 12 odst. 1 písm. j) a čl. 18 odst. 1 a 7, přijímá správní rada svá rozhodnutí většinou hlasů všech svých členů s hlasovacím právem.

2. Aniž je dotčen odstavec 3, má každý člen ve správní radě jeden hlas.

3. Každý člen jmenovaný členským státem, který je podle práva Unie vázán kterýmkoli legislativním nástrojem upravujícím vývoj, zřízení, provoz a používání určitého rozsáhlého informačního systému řízeného agenturou, může hlasovat o otázce, která se tohoto rozsáhlého informačního systému týká.

Dále může o otázkách souvisejících s určitým rozsáhlým informačním systémem hlasovat Dánsko, pokud se v souladu s článkem 4 Protokolu o postavení Dánska rozhodne ve svém vnitrostátním právu provést legislativní nástroj upravující vývoj, zřízení, provoz a používání takového rozsáhlého informačního systému.

4. Pokud jde o země přidružené k provádění, uplatňování a rozvoji schengenského acquis a opatření souvisejících s Eurodacem, použije se článek 37.

5. V případě neshody mezi členy ohledně toho, zda výsledek hlasování má dopad na konkrétní rozsáhlý informační systém, se rozhodnutí o neexistenci dopadu přijímá dvoutřetinovou většinou.

6. Výkonný ředitel nehlasuje.

7. Jednací řád agentury stanoví podrobnější pravidla pro hlasování, zejména podmínky, za nichž může člen jednat v zastoupení jiného člena, a jakékoli případné požadavky na usnášeníschopnost.

Článek 17

Funkce a pravomoci výkonného ředitele

1. Agenturu řídí a zastupuje její výkonný ředitel.

2. Výkonný ředitel je při výkonu svých povinností nezávislý. Aniž jsou dotčeny příslušné pravomoci Komise a správní rady, výkonný ředitel nevyhledává ani nepřijímá pokyny od žádné vlády ani od žádného jiného subjektu.

3. Aniž je dotčen článek 12, nese výkonný ředitel plnou odpovědnost za plnění úkolů svěřených agentuře a podléhá postupu pro udělení absolutoria za plnění rozpočtu Evropským parlamentem.

4. Evropský parlament a Rada mohou výkonného ředitele vyzvat, aby podal zprávu o plnění svých úkolů.

5. Výkonný ředitel:

a)	zajišťuje běžnou správu agentury;

b)	zajišťuje fungování agentury v souladu s tímto nařízením;

c)	připravuje a provádí postupy, rozhodnutí, strategie, programy a činnosti schválené správní radou v mezích stanovených tímto nařízením, prováděcími pravidly k němu a použitelným právem;

vytváří a zavádí účinný systém umožňující pravidelné sledování a hodnocení:

i)	rozsáhlých informačních systémů, včetně statistik, a

ii)	agentury, a to i z hlediska účinného a účelného dosahování jejích cílů;

e)	účastní se schůzí správní rady bez práva hlasovat;

f)	ve vztahu k zaměstnancům agentury vykonává pravomoci stanovené v čl. 20 odst. 3 a řídí personální záležitosti;

aniž je dotčen článek 17 služebního řádu úředníků, stanoví požadavky na důvěrnost údajů k zajištění souladu s článkem 17 nařízení (ES) č. 1987/2006, článkem 17 rozhodnutí 2007/533/SVV a čl. 26 odst. 9 nařízení (ES) č. 767/2008 a k uplatňování vhodných pravidel služebního tajemství nebo jiných srovnatelných povinností zachovat důvěrnost pro všechny zaměstnance agentury, kteří musí pracovat s údaji Eurodacu;

h)	jedná a po schválení správní rady podepisuje dohodu o sídle agentury a dohody o technických a zálohových místech s vládami hostitelských členských států.

6. Výkonný ředitel předkládá správní radě ke schválení zejména návrhy:

a)	ročního pracovního programu agentury a její výroční zprávy o činnosti, po konzultaci poradních skupin;

b)	finančních předpisů použitelných pro agenturu;

c)	víceletého pracovního programu;

d)	rozpočtu na nadcházející rok, sestaveného podle činností,

e)	víceletého plánu zaměstnanecké politiky;

f)	rámců pro hodnocení uvedené v článku 31;

g)	praktických opatření k provedení nařízení (ES) č. 1049/2001;

h)	nezbytných bezpečnostních opatření, včetně bezpečnostního plánu a plánu pro pokračování v činnosti a odstraňování následků katastrof;

i)	zpráv o technickém fungování jednotlivých rozsáhlých informačních systémů uvedených v čl. 12 odst. 1 písm. t) a výroční zprávy o činnosti ústřední jednotky Eurodacu uvedené v čl. 12 odst. 1 písm. u), na základě výsledků monitorování a hodnocení,

j)	ročního zveřejňovaného seznamu příslušných orgánů, které jsou oprávněny přímo vyhledávat v údajích obsažených v SIS II, včetně seznamu úřadů N.SIS II a centrál SIRENE, podle čl. 12 odst. 1 písm. y) a seznamu orgánů uvedených v čl. 12 odst. 1 písm. z) tohoto nařízení.

7. Výkonný ředitel vykonává veškeré další úkoly v souladu s tímto nařízením.

Článek 18

Jmenování výkonného ředitele

1. Výkonného ředitele agentury jmenuje správní rada na funkční období pěti let ze seznamu způsobilých kandidátů vybraných na základě otevřeného výběrového řízení pořádaného Komisí. V tomto výběrovém řízení bude stanoveno, že se v Úředním věstníku Evropské unie i jinde zveřejní výzva k vyjádření zájmu. Správní rada může požadovat nové řízení, dojde-li k závěru, že žádný z kandidátů na seznamu není vhodný. Správní rada jmenuje výkonného ředitele na základě osobních zásluh, zkušeností v oblasti rozsáhlých informačních systémů a správních, finančních a manažerských dovedností, jakož i znalostí v oblasti ochrany údajů. Správní rada přijímá rozhodnutí o jmenování výkonného ředitele dvoutřetinovou většinou hlasů všech svých členů s hlasovacím právem.

2. Před jmenováním je kandidát vybraný správní radou pozván, aby vystoupil před příslušným výborem nebo příslušnými výbory Evropského parlamentu a odpověděl na otázky jejich členů. Po tomto vystoupení Evropský parlament přijme stanovisko, v němž vyjádří svůj názor na vybraného kandidáta. Správní rada uvědomí Evropský parlament o způsobu, jakým k jeho stanovisku přihlédla. Se stanoviskem je až do jmenování kandidáta nakládáno jako s důvěrným dokumentem obsahujícím osobní údaje.

3. V průběhu devíti měsíců před skončením pětiletého funkčního období provede správní rada za úzké konzultace s Komisí hodnocení, ve kterém zhodnotí zejména výsledky dosažené v prvním funkčním období výkonného ředitele a způsob, jakým byly dosaženy.

4. Správní rada může s přihlédnutím k hodnotící zprávě a pouze v případech odůvodněných cíli a úkoly agentury jednou prodloužit funkční období výkonného ředitele o nejvýše tři roky.

5. Správní rada uvědomí o svém záměru prodloužit funkční období výkonného ředitele Evropský parlament. V měsíci před takovým prodloužením je výkonný ředitel pozván, aby vystoupil před příslušným výborem či příslušnými výbory Evropského parlamentu a zodpověděl dotazy jejich členů.

6. Výkonný ředitel odpovídá správní radě.

7. Správní rada může výkonného ředitele odvolat. Přijímá toto rozhodnutí dvoutřetinovou většinou hlasů všech svých členů s hlasovacím právem.

Článek 19

Poradní skupiny

1. Správní radě poskytují odborné poznatky související s rozsáhlými informačními systémy, a zejména v rámci vypracovávání ročního pracovního programu a výroční zprávy o činnosti, tyto poradní skupiny:

a)	poradní skupina pro SIS II;

b)	poradní skupina pro VIS;

c)	poradní skupina pro Eurodac;

d)	jakákoli jiná poradní skupina pro určitý rozsáhlý informační systém, pokud tak stanoví příslušný legislativní nástroj upravující vývoj, zřízení, provoz a používání daného rozsáhlého informačního systému.

2. Každý členský stát, který je podle práva Unie vázán kterýmkoli legislativním nástrojem upravujícím vývoj, zřízení, provoz a používání určitého rozsáhlého informačního systému, a Komise jmenuje jednoho člena poradní skupiny pro daný rozsáhlý informační systém, a to na dobu tří let; členové mohou být jmenováni opakovaně.

Zástupce do poradní skupiny pro určitý rozsáhlý informační systém jmenuje rovněž Dánsko, pokud se v souladu s článkem 4 Protokolu o postavení Dánska rozhodne ve svém vnitrostátním právu provést legislativní nástroj upravující vývoj, zřízení, provoz a používání daného rozsáhlého informačního systému.

Každá země přidružená k provádění, uplatňování a rozvoji schengenského acquis, opatření souvisejících s Eurodacem a opatření souvisejících s jinými rozsáhlými informačními systémy, jež se účastní některého rozsáhlého informačního systému, jmenuje člena poradní skupiny pro daný rozsáhlý informační systém.

3. Europol a Eurojust mohou každý jmenovat svého zástupce do poradní skupiny pro SIS II. Europol může také jmenovat svého zástupce do poradní skupiny pro VIS.

4. Členové správní rady nesmějí být členy žádné z poradních skupin. Výkonný ředitel či jeho zástupce jsou oprávněni účastnit se všech schůzí poradních skupin jako pozorovatelé.

5. Postupy pro fungování a spolupráci poradních skupin stanoví jednací řád agentury.

6. Při vypracovávání stanoviska se členové každé poradní skupiny vynasnaží dosáhnout shody. Není-li shody dosaženo, vyjadřuje stanovisko poradní skupiny odůvodněný postoj většiny členů. Zaznamenáno je rovněž odůvodněné menšinové stanovisko nebo stanoviska. Ustanovení čl. 16 odst. 3 a 4 se použijí obdobně. Členové zastupující země přidružené k provádění, uplatňování a rozvoji schengenského acquis a opatření souvisejících s Eurodacem mohou vyjadřovat svá stanoviska i k otázkám, o nichž nemají právo hlasovat.

7. Každý členský stát a každá země přidružená k provádění, uplatňování a rozvoji schengenského acquis a opatření souvisejících s Eurodacem usnadňují činnost poradních skupin.

8. Co se týká předsednictví poradních skupin, použije se obdobně článek 14.

KAPITOLA IV

OBECNÁ USTANOVENÍ

Článek 20

Zaměstnanci

1. Na zaměstnance agentury a na jejího výkonného ředitele se vztahuje služební řád a pravidla společně přijatá orgány Unie pro jeho uplatňování.

2. Pro účely provádění služebního řádu je agentura pokládána za agenturu ve smyslu čl. 1a odst. 2 služebního řádu úředníků.

3. Agentura vykonává ve vztahu ke svým zaměstnancům pravomoci, které služební řád úředníků svěřuje orgánu oprávněnému ke jmenování a pracovní řád orgánu oprávněnému uzavírat smlouvy.

4. Zaměstnance agentury tvoří úředníci, dočasní zaměstnanci nebo smluvní zaměstnanci. Správní rada uděluje každoročně svůj souhlas v případech, kde by se smlouvy, jež má ředitel v úmyslu obnovit, staly podle pracovního řádu smlouvami na dobu neurčitou.

5. K plnění finančních úkolů, které jsou považovány za citlivé, nepřijímá agentura dočasné zaměstnance.

6. Komise a členské státy mohou do agentury vysílat na přechodnou dobu úředníky nebo národní odborníky. Za tímto účelem přijme správní rada nezbytná prováděcí pravidla, přičemž přihlédne k víceletému plánu zaměstnanecké politiky.

7. Aniž je dotčen článek 17 služebního řádu úředníků, uplatňuje agentura vhodná pravidla týkající se služebního tajemství nebo jiných srovnatelných povinností zachovat důvěrnost.

8. Správní rada po dohodě s Komisí přijímá potřebná prováděcí opatření uvedená v článku 110 služebního řádu úředníků.

Článek 21

Veřejný zájem

Členové správní rady, výkonný ředitel a členové poradních skupin se zavazují jednat ve veřejném zájmu. Za tímto účelem učiní každoročně závazné písemné veřejné prohlášení.

Seznam členů správní rady se zveřejní na internetových stránkách agentury.

Článek 22

Dohoda o sídle a dohody o technických a zálohových místech

Nezbytná ujednání týkající se umístění agentury v hostitelských členských státech a zařízení, jež tyto členské státy poskytnou, a zvláštní pravidla vztahující se v hostitelských členských státech na výkonného ředitele, členy správní rady, zaměstnance agentury a jejich rodinné příslušníky jsou stanovena v dohodě o sídle agentury a v dohodách o technických a zálohových místech mezi agenturou a hostitelskými členskými státy, které jsou uzavřeny po schválení správní radou.

Článek 23

Výsady a imunity

Na agenturu se vztahuje Protokol o výsadách a imunitách Evropské unie.

Článek 24

Odpovědnost

1. Smluvní odpovědnost agentury se řídí právem rozhodným pro danou smlouvu.

2. Soudní dvůr Evropské unie má pravomoc rozhodovat na základě rozhodčí doložky ve smlouvě uzavřené agenturou.

3. V případě mimosmluvní odpovědnosti nahradí agentura v souladu s obecnými zásadami společnými právním řádům členských států veškerou škodu způsobenou jejími útvary nebo jejími zaměstnanci při výkonu jejich povinností.

4. Soudní dvůr Evropské unie má pravomoc rozhodovat spory o náhradu škody podle odstavce 3.

5. Osobní odpovědnost zaměstnanců agentury vůči agentuře se řídí služebním řádem.

Článek 25

Jazykový režim

1. Na agenturu se vztahuje nařízení č. 1 ze dne 15. dubna 1958 o užívání jazyků v Evropském hospodářském společenství (30).

2. Aniž jsou dotčena rozhodnutí přijatá podle článku 342 Smlouvy o fungování EU, jsou roční pracovní program a výroční zpráva o činnosti podle čl. 12 odst. 1 písm. j) a k) vypracovávány ve všech úředních jazycích Unie.

3. Překladatelské služby potřebné pro činnost agentury poskytuje Překladatelské středisko pro instituce Evropské unie.

Článek 26

Přístup k dokumentům

1. Na základě návrhu výkonného ředitele a nejpozději šest měsíců po 1. prosinci 2012 přijme správní rada pravidla upravující přístup k dokumentům agentury v souladu s nařízením (ES) č. 1049/2001.

2. Proti rozhodnutím přijatým agenturou podle článku 8 nařízení (ES) č. 1049/2001 lze podat stížnost evropskému veřejnému ochránci práv nebo žalobu k Soudnímu dvoru Evropské unie za podmínek stanovených v článcích 228 a 263 Smlouvy o fungování EU.

Článek 27

Informační a komunikační činnosti

1. Agentura komunikuje v souladu s legislativními nástroji upravujícími vývoj, zřízení, provoz a používání rozsáhlých informačních systémů, jakož i z vlastního podnětu agentury v oblastech vymezených jejími úkoly. Agentura zejména zajišťuje, aby kromě zveřejňování uvedeného v čl. 12 odst. 1 písm. j), k), w) a y) a čl. 33 odst. 8 veřejnost a každý zúčastněný subjekt rychle obdržely objektivní, spolehlivé a snadno srozumitelné informace o její práci.

2. Správní rada stanoví praktická opatření pro používání odstavce 1.

Článek 28

Ochrana údajů

1. Aniž jsou dotčena ustanovení o ochraně údajů obsažená v legislativních nástrojích upravujících vývoj, zřízení, provoz a používání rozsáhlých informačních systémů, na zpracování informací agenturou podle tohoto nařízení se vztahuje nařízení (ES) č. 45/2001.

2. Správní rada stanoví opatření pro uplatňování nařízení (ES) č. 45/2001 agenturou, zejména oddílu 8, který se týká inspektora ochrany údajů.

Článek 29

Bezpečnostní předpisy týkající se ochrany utajovaných skutečností a citlivých neutajovaných skutečností

1. Agentura uplatňuje bezpečnostní zásady stanovené v rozhodnutí Komise 2001/844/ES, ESUO, Euratom ze dne 29. listopadu 2001, kterým se mění její jednací řád (31), včetně ustanovení o výměně, zpracování a uchovávání utajovaných skutečností a opatření v oblasti fyzické bezpečnosti.

2. Agentura rovněž uplatňuje bezpečnostní zásady týkající se zpracování citlivých neutajovaných skutečností, jak je přijala a provádí Komise.

3. V souladu s článkem 2 a s čl. 12 odst. 1 písm. p) správní rada rozhodne o vnitřní struktuře agentury, jež je nezbytná pro dodržování patřičných bezpečnostních zásad.

Článek 30

Zabezpečení agentury

1. Agentura odpovídá za bezpečnost a zachování pořádku v budovách, prostorech a na pozemcích, jež využívá. Agentura uplatňuje bezpečnostní zásady a příslušná ustanovení legislativních nástrojů upravujících vývoj, zřízení, provoz a používání rozsáhlých informačních systémů.

2. Hostitelské členské státy přijmou veškerá účinná a přiměřená opatření pro zachování pořádku a bezpečnosti v bezprostřední blízkosti budov, prostor a pozemků využívaných agenturou, poskytnou agentuře náležitou ochranu v souladu s příslušnou dohodou o sídle agentury a příslušnými dohodami o technických a zálohových místech a osobám pověřeným agenturou zaručí do těchto budov, prostor a na tyto pozemky volný přístup.

Článek 31

Hodnocení

1. Do tří let od 1. prosince 2012, a poté každé čtyři roky, provede Komise za úzké konzultace se správní radou hodnocení činnosti agentury. Cílem tohoto hodnocení je posoudit, jakým způsobem a do jaké míry agentura účinně přispívá k provoznímu řízení rozsáhlých informačních systémů v prostoru svobody, bezpečnosti a práva a plní úkoly stanovené v tomto nařízení. Toto hodnocení rovněž posoudí úlohu agentury v rámci strategie Unie zaměřené na koordinované, nákladově efektivní a soudržné informační prostředí na úrovni Unie, jež má být zpracována v následujících letech.

2. Komise vydá na základě hodnocení uvedeného v odstavci 1 a po konzultaci se správní radou doporučení o změnách tohoto nařízení, a to i za účelem jeho dalšího sladění se strategií Unie uvedenou v odstavci 1. Komise poté tato doporučení spolu se stanoviskem správní rady a příslušnými návrhy předá Evropskému parlamentu, Radě a evropskému inspektorovi ochrany údajů.

KAPITOLA V

FINANČNÍ USTANOVENÍ

Článek 32

Rozpočet

1. Aniž jsou dotčeny jiné druhy příjmů, sestávají příjmy agentury

a)	z dotace od Unie zapsané do souhrnného rozpočtu Evropské unie (pod oddílem „Komise“);

b)	z příspěvku od zemí přidružených k provádění, uplatňování a rozvoji schengenského acquis a opatření souvisejících s Eurodacem;

c)	z jakéhokoli finančního příspěvku členských států.

2. Výdaje agentury zahrnují mimo jiné odměny zaměstnanců, výdaje na správu a infrastrukturu, provozní náklady a výdaje spojené se smlouvami nebo dohodami uzavřenými agenturou. Výkonný ředitel každý rok sestavuje návrh odhadu příjmů a výdajů agentury pro následující rozpočtový rok, přičemž zohlední činnosti agentury, a spolu s plánem pracovních míst jej předává správní radě.

3. Příjmy a výdaje agentury musí být vyrovnané.

4. Správní rada schválí na základě návrhu vypracovaného výkonným ředitelem návrh odhadu příjmů a výdajů agentury pro následující rozpočtový rok.

5. Správní rada předá návrh odhadu příjmů a výdajů agentury a obecné zásady, na nichž je tento odhad založen, Komisi a zemím přidruženým k provádění, uplatňování a rozvoji schengenského acquis a opatření souvisejících s Eurodacem do 10. února každého roku a konečný odhad do 31. března každého roku.

6. Do 31. března každého roku správní rada předá Komisi a rozpočtovému orgánu:

a)	návrh ročního pracovního programu;

b)	aktualizovaný víceletý plán zaměstnanecké politiky vypracovaný podle pokynů stanovených Komisí;

c)	informace o počtu úředníků a dočasných a smluvních zaměstnanců podle služebního řádu pro roky n-1 a n a rovněž odhad pro rok n + 1;

d)	informace o nefinančních příspěvcích poskytnutých agentuře hostitelskými členskými státy;

e)	odhad zůstatku výsledného účtu plnění rozpočtu pro rok n-1.

7. Komise předloží odhad příjmů a výdajů rozpočtovému orgánu spolu s návrhem souhrnného rozpočtu Evropské unie.

8. Komise na základě tohoto odhadu zanese do návrhu souhrnného rozpočtu Evropské unie odhady, které považuje za nezbytné pro plán pracovních míst, a výši dotace ze souhrnného rozpočtu a předloží je rozpočtovému orgánu v souladu s článkem 314 Smlouvy o fungování EU.

9. Rozpočtový orgán schvaluje prostředky na dotaci pro agenturu. Rozpočtový orgán přijímá plán pracovních míst agentury.

10. Rozpočet agentury přijímá správní rada. Rozpočet se stává konečným po konečném schválení souhrnného rozpočtu Evropské unie. V případě potřeby se rozpočet upraví.

11. Pro každou změnu rozpočtu, včetně plánu pracovních míst, se použije stejný postup.

12. Správní rada co nejdříve oznámí rozpočtovému orgánu svůj záměr provést jakýkoli projekt, který může mít významný finanční dopad na financování jejího rozpočtu, zejména jedná-li se o projekty, které se vztahují k nemovitostem, například nájem nebo koupě budov. Uvědomí o tom Komisi a rovněž země přidružené k provádění, uplatňování a rozvoji schengenského acquis a opatření souvisejících s Eurodacem. Pokud některá složka rozpočtového orgánu hodlá zaujmout stanovisko, sdělí správní radě svůj úmysl do dvou týdnů od přijetí informací o projektu. Neobdrží-li agentura odpověď, může přikročit k plánované operaci.

Článek 33

Plnění rozpočtu

1. Rozpočet agentury plní výkonný ředitel.

2. Výkonný ředitel předá každoročně rozpočtovému orgánu veškeré informace týkající se výsledků postupů hodnocení.

3. Do 1. března následujícího roku předloží účetní agentury účetnímu Komise a Účetnímu dvoru prozatímní účetní závěrky agentury se zprávou o rozpočtovém a finančním řízení za rozpočtový rok. Účetní Komise konsoliduje prozatímní účetní závěrky orgánů a decentralizovaných subjektů v souladu s článkem 128 nařízení (ES, Euratom) č. 1605/2002.

4. Do 31. března následujícího roku účetní agentury předloží rozpočtovému orgánu zprávu o rozpočtovém a finančním řízení.

5. Po obdržení vyjádření Účetního dvora k prozatímní účetní závěrce podle článku 129 nařízení (ES, Euratom) č. 1605/2002 vypracuje výkonný ředitel konečnou účetní závěrku agentury na vlastní odpovědnost a předloží ji správní radě k vyjádření.

6. Správní rada ke konečné účetní závěrce agentury vydá stanovisko.

7. Do 1. července následujícího roku výkonný ředitel předá konečnou účetní závěrku spolu se stanoviskem správní rady rozpočtovému orgánu, účetnímu Komise, Účetnímu dvoru a zemím přidruženým k provádění, uplatňování a rozvoji schengenského acquis a opatření související s Eurodacem.

8. Konečná účetní závěrka se zveřejňuje.

9. Výkonný ředitel odpoví Účetnímu dvoru na jeho vyjádření do 30. září. Tuto odpověď zašle též správní radě.

10. Výkonný ředitel předloží Evropskému parlamentu na jeho žádost veškeré informace nezbytné pro řádný průběh udělení absolutoria za uvedený rozpočtový rok v souladu s čl. 146 odst. 3 nařízení (ES, Euratom) č. 1605/2002.

11. Evropský parlament uděluje na základě doporučení Rady přijatého kvalifikovanou většinou do 15. května roku n + 2 výkonnému řediteli absolutorium za plnění rozpočtu rozpočtového roku n.

Článek 34

Finanční předpisy

Správní rada přijme po konzultaci s Komisí finanční přepisy použitelné na agenturu. Tyto předpisy se mohou odchýlit od nařízení (ES, Euratom) č. 2343/2002 pouze v případě, že je to nezbytné pro zvláštní potřeby činnosti agentury, a s předchozím souhlasem Komise.

Článek 35

Boj proti podvodům

1. Za účelem boje proti podvodům, úplatkářství a jakékoli jiné nedovolené činnosti se použije nařízení (ES) č. 1073/1999.

2. Agentura přistoupí k interinstitucionální dohodě o vnitřním vyšetřování prováděném Evropským úřadem pro boj proti podvodům (OLAF) a neprodleně vydá odpovídající předpisy platné pro všechny její zaměstnance.

3. Rozhodnutí o financování a prováděcí dohody a nástroje z nich vyplývající výslovně stanoví, že Účetní dvůr a OLAF mohou v případě potřeby provádět kontroly na místě u příjemců finančních prostředků od agentury a zaměstnanců zodpovědných za přidělování těchto prostředků.

KAPITOLA VI

ZÁVĚREČNÁ USTANOVENÍ

Článek 36

Přípravná opatření

1. Komise odpovídá za zřízení a počáteční provoz agentury až do doby, než bude mít agentura provozní kapacitu k plnění vlastního rozpočtu.

2. Do doby, než se výkonný ředitel ujme svých povinností po jmenování správní radou v souladu s článkem 18, může Komise pro tento účel dočasně přidělit omezený počet svých úředníků, včetně jednoho k plnění funkcí výkonného ředitele. Dočasného výkonného ředitele lze jmenovat až po svolání správní rady v souladu s čl. 13 odst. 2.

Pokud dočasný výkonný ředitel nedodržuje povinnosti stanovené tímto nařízením, může správní rada požádat Komisi o přidělení nového dočasného výkonného ředitele.

3. Dočasný výkonný ředitel může schvalovat všechny platby pokryté prostředky stanovenými v rozpočtu agentury, pokud je schválila správní rada, a může uzavírat smlouvy, včetně smluv se zaměstnanci po přijetí plánu pracovních míst agentury. Správní rada může pravomoci dočasného výkonného ředitele v odůvodněných případech omezit.

Článek 37

Účast zemí přidružených k provádění, uplatňování a rozvoji schengenského acquis a opatření souvisejících s Eurodacem

Podle příslušných ustanovení dohod o přidružení se přijmou ujednání s cílem určit mimo jiné povahu a rozsah a podrobná pravidla účasti zemí přidružených k provádění, uplatňování a rozvoji schengenského acquis a opatření souvisejících s Eurodacem na práci agentury, včetně poskytování finančních příspěvků, zaměstnanců a hlasovacích práv.

Článek 38

Vstup v platnost a použitelnost

Toto nařízení vstupuje v platnost dvacátým dnem po vyhlášení v Úředním věstníku Evropské unie.

Agentura převezme úkoly stanovené v článcích 3 až 9 dne 1. prosince 2012.

Toto nařízení je závazné v celém rozsahu a přímo použitelné v členských státech v souladu se smlouvami.

Ve Štrasburku dne 25. října 2011.

Za Evropský parlament

předseda

J. BUZEK

Za Radu

předseda

M. DOWGIELEWICZ

(1) Postoj Evropského parlamentu ze dne 5. července 2011 (dosud nezveřejněný v Úředním věstníku) a rozhodnutí Rady ze dne 12. září 2011.

(2) Úř. věst. L 381, 28.12.2006, s. 4.

(3) Úř. věst. L 205, 7.8.2007, s. 63.

(4) Úř. věst. L 213, 15.6.2004, s. 5.

(5) Úř. věst. L 218, 13.8.2008, s. 60.

(6) Úř. věst. L 316, 15.12.2000, s. 1.

(7) Nařízení Rady (ES) č. 407/2002 ze dne 28. února 2002, kterým se stanoví některá prováděcí pravidla k nařízení (ES) č. 2725/2000 o zřízení systému Eurodac pro porovnávání otisků prstů za účelem účinného uplatňování Dublinské úmluvy (Úř. věst. L 62, 5.3.2002, s. 1).

(8) Úř. věst. L 248, 16.9.2002, s. 1.

(9) Úř. věst. L 218, 13.8.2008, s. 129.

(10) Úř. věst. C 139, 14.6.2006, s. 1.

(11) Úř,. věst. L 8, 12.1.2001, s. 1.

(12) Úř,. věst. L 145, 31.5.2001, s. 43.

(13) Úř. věst. L 136, 31.5.1999, s. 1.

(14) Úř. věst. L 136, 31.5.1999, s. 15.

(15) Úř. věst. L 56, 4.3.1968, s. 1.

(16) Úř. věst. L 357, 31.12.2002, s. 72.

(17) Úř. věst. L 66, 8.3.2006, s. 38.

(18) Úř. věst. L 131, 1.6.2000, s. 43.

(19) Úř. věst. L 333, 17.12.2010, s. 58.