(EU) č. 906/2011Prováděcí nařízení Rady (EU) č. 906/2011 ze dne 2. září 2011 , kterým se mění nařízení (ES) č. 193/2007 o uložení konečného vyrovnávacího cla z dovozu polyethylentereftalátu pocházejícího z Indie a nařízení (ES) č. 192/2007, kterým se ukládá konečné antidumpingové clo na dovozy některých polyethylentereftalátů pocházejících mimo jiné z Indie

(1)

Nařízením (ES) č. 2603/2000 (2) uložila Rada konečné vyrovnávací clo z dovozu polyethylentereftalátů (dále jen „PET“) pocházejících mimo jiné z Indie (dále jen „původní antisubvenční šetření“). Po přezkumu před pozbytím platnosti uložila Rada nařízením (ES) č. 193/2007 (3) konečné vyrovnávací clo na další období pěti let. Vyrovnávací opatření byla pozměněna nařízením Rady (ES) č. 1286/2008 (4) v návaznosti na částečný prozatímní přezkum (dále jen „poslední přezkumné šetření“). Vyrovnávací opatření mají podobu zvláštního cla. Celní sazba se pohybuje v rozmezí od 0 EUR do 106,5 EUR za tunu pro jednotlivě vyjmenované indické výrobce se zbytkovou celní sazbou 69,4 EUR za tunu uloženou na dovoz od ostatních výrobců.

(2)

Nařízením (ES) č. 2604/2000 (5) uložila Rada konečné antidumpingové clo z dovozu PET pocházejících mimo jiné z Indie (dále jen „původní antidumpingové šetření“). Po přezkumu před pozbytím platnosti uložila Rada nařízením (ES) č. 192/2007 (6) konečné antidumpingové clo na další období pěti let. Antidumpingová opatření byla pozměněna nařízením Rady (ES) č. 1286/2008 v návaznosti na poslední přezkumné šetření. Opatření byla stanovena na úrovni odstranění újmy a měla podobu zvláštních antidumpingových cel. Celní sazba se pohybovala v rozmezí od 87,5 EUR do 200,9 EUR za tunu pro jednotlivě vyjmenované indické výrobce se zbytkovou celní sazbou 153,6 EUR za tunu uloženou na dovoz od ostatních výrobců (dále jen „stávající antidumpingová opatření“).

(3)

Rozhodnutím 2000/745/ES (7) přijala Komise závazky nabídnuté několika vyvážejícími výrobci stanovící minimální dovozní cenu (dále jen „závazky“).

(4)

Společnost Reliance Industries Limited, indický vyvážející výrobce PET (dále jen „žadatel“), podala žádost o částečný prozatímní přezkum podle článku 19 základního nařízení. Žádost byla omezena na subvencování a na žadatele. Žadatel zároveň rovněž požádal o přezkum stávajících antidumpingových opatření. Zbytkové antidumpingové clo a vyrovnávací clo jsou použitelná na dovoz výrobků vyrobených žadatelem a prodej žadatele do Unie se řídí závazkem.

(5)

Žadatel poskytl důkazy prima facie o tom, že k vyrovnání napadnutelného subvencování není nutno nadále zachovávat současnou výši opatření. Žadatel zejména poskytl důkazy prima facie o tom, že výše jeho subvencí klesla výrazně pod celní sazbu, která se na něj v současné době vztahuje. Uvedené snížení celkové výše subvencí je patrně především důsledkem významného poklesu výhod využitých v rámci režimu „Duty Entitlement Passbook Scheme (DEPB)“.

(6)

Po konzultaci s poradním výborem a vyvození závěru, že žádost obsahuje dostatečné důkazy prima facie, Komise dne 10. června 2010 oznámila zveřejněním oznámení v Úředním věstníku Evropské unie  (8) zahájení částečného prozatímního přezkumu (dále jen „stávající přezkum“) podle článku 19 základního nařízení. Přezkum byl omezen na posouzení subvencování ve vztahu k žadateli.

(7)

O zahájení přezkumu Komise úředně vyrozuměla žadatele, zástupce vyvážející země a sdružení výrobců v Unii. Zúčastněné strany dostaly příležitost, aby písemně sdělily svá stanoviska a požádaly o slyšení ve lhůtě stanovené v oznámení o zahájení.

(8)

Všechny zúčastněné strany, které o to požádaly a prokázaly, že mají zvláštní důvody ke slyšení, byly vyslechnuty.

(9)

S cílem získat informace, které pro své šetření považovala za nezbytné, zaslala Komise žadateli a indické vládě dotazník a ve lhůtě stanovené k tomuto účelu obdržela odpovědi.

(10)

Komise si opatřila a ověřila veškeré informace považované za nezbytné pro stanovení subvencování. Komise provedla inspekce na místě v prostorách žadatele v Bombaji v Indii a v prostorách indické vlády v Novém Dillí (generální ředitelství pro zahraniční obchod a ministerstvo obchodu) a v Bombaji (regionální kancelář generálního ředitelství pro zahraniční obchod).

(11)

Šetření subvencování se týkalo období od 1. dubna 2009 do 31. března 2010 (dále jen „období přezkumného šetření“).

(12)

Dne 10. června 2010 (9) oznámila Komise zahájení částečného prozatímního přezkumu stávajících antidumpingových opatření podle čl. 11 odst. 3 nařízení Rady (ES) č. 1225/2009 (10) (dále jen „základní antidumpingové nařízení“), který se omezil na posouzení dumpingu vzhledem k žadateli.

(13)

V rámci souběžného antidumpingového šetření se zjistilo, že okolnosti ohledně dumpingu se podstatně a trvale nezměnily, a proto bylo šetření ukončeno beze změny stávajících antidumpingových opatření použitelných na žadatele.

(14)

Přezkoumávaným výrobkem je PET s viskozitním číslem nejméně 78 ml/g podle normy ISO 1628–5, v současnosti kódu KN 3907 60 20, pocházející z Indie (dále jen „dotčený výrobek“).

(15)

Šetření odhalilo, že dotčený výrobek vyráběný v Indii a prodávaný do Unie je z hlediska fyzikálních a chemických vlastností a užití shodný s výrobkem, jenž se vyrábí a prodává na domácím trhu v Indii. Byl proto vyvozen závěr, že výrobky prodávané na domácím trhu a na vývozním trhu jsou obdobné výrobky ve smyslu čl. 1 odst. 4 základního nařízení. Jelikož byl stávající přezkum omezen na zjištění subvencování ve vztahu k žadateli, nebyly učiněny závěry ohledně výrobku vyráběného a prodávaného výrobním odvětvím Unie na trhu Unie.

(16)

Na základě informací, které předložila indická vláda a žadatel, a odpovědí na dotazník Komise byly prošetřeny následující režimy, které údajně zahrnují poskytování subvencí:

(17)

Výše uvedené režimy a) až e) vycházejí ze zákona o zahraničním obchodu (rozvoj a regulace) z roku 1992 (č. 22 z roku 1992), který vstoupil v platnost dne 7. srpna 1992 (dále jen „zákon o zahraničním obchodu“). Zákon o zahraničním obchodu opravňuje indickou vládu vydávat oznámení o vývozní a dovozní politice. Tato oznámení jsou shrnuta v dokumentech o politice zahraničního obchodu, které jsou každých pět let vydávány ministerstvem obchodu a pravidelně aktualizovány. Pro období přezkumného šetření, které se vztahuje na daný případ, jsou relevantní dva dokumenty o politice zahraničního obchodu, a sice „FTP 04–09“ a „FTP 09–14“. Druhý dokument vstoupil v platnost v srpnu 2009. Indická vláda kromě toho stanoví postupy pro dokumenty FTP 04–09 a FTP 09–14 v Příručce postupů, svazku I („Handbook of Procedures, Volume I”, dále jen „HOP I 04–09“ respektive „HOP I 09–14“). Příručka postupů je také pravidelně aktualizována.

(18)

Režim f) se zakládá na zákonu o dani z příjmu z roku 1961, který je každoročně novelizován finančním zákonem.

(19)

Režim g) je spravován vládou státu Gudžarát a vychází z politiky státu Gudžarát týkající se průmyslových pobídek.

(20)

Podrobný popis tohoto režimu je uveden v odstavcích 4.1.1 až 4.1.14 dokumentů FTP 04-09 a FTP 09–14 a v odstavcích 4.1 až 4.30A příruček HOP I 04–09 a HOP I 09–14.

(21)

Režim předběžného povolení sestává z šesti podrežimů, jak je podrobněji popsáno v 22. bodě odůvodnění. Tyto podrežimy se mimo jiné liší rozsahem způsobilosti. Vyvážející výrobci a vyvážející obchodníci, kteří jsou „vázáni“ na podpůrné výrobce, jsou způsobilí pro režim PP na fyzický vývoz a režim PP na roční potřebu. Vyvážející výrobci poskytující dodávky konečnému vývozci jsou způsobilí pro režim PP na dodávky meziproduktů. Hlavní dodavatelé dodávající v rámci kategorií „domnělého vývozu“ uvedených v odstavci 8.2 dokumentů FTP 04–09 a FTP 09–14, jako např. dodavatelé jednotky orientované na vývoz, jsou způsobilí pro režim PP na domnělý vývoz. Dodavatelé meziproduktů vyvážejícím výrobcům jsou způsobilí pro výhody „domnělého vývozu“ v rámci podrežimů předběžného příkazu k uvolnění (Advance Release Order, dále jen „ARO“) a tuzemského back-to-back akreditivu.

(22)

Předběžná povolení mohou být vydávána na:

i)   fyzický vývoz: jedná se o hlavní podrežim. Umožňuje bezcelní dovoz vstupních materiálů potřebných k výrobě určitého výsledného výrobku určeného na vývoz. „Fyzický“ v tomto kontextu znamená, že výrobek určený na vývoz musí opustit indické území. Bezcelní dovozní množství a vývozní povinnost zahrnující typ výrobku určeného na vývoz jsou uvedeny v povolení,

ii)   roční potřebu: toto povolení není určeno pro konkrétní výrobek na vývoz, nýbrž pro širší skupinu výrobků (např. chemické látky a příbuzné výrobky). Držitel povolení může – do určité mezní hodnoty stanovené jeho předchozí vývozní činností – bezcelně dovážet jakýkoli vstup potřebný k výrobě jakékoli položky spadající do dané skupiny výrobků. Může vyvážet jakýkoli výsledný výrobek spadající do dané skupiny výrobků, který byl vyroben s použitím takového materiálu osvobozeného od cla,

iii)   dodávky meziproduktů: tento podrežim se vztahuje na případy, kdy dva výrobci chtějí vyrábět jeden výrobek určený na vývoz a podílet se na procesu výroby. Vyvážející výrobce, jenž vyrábí meziprodukt, smí bezcelně dovážet vstupní materiál a pro tento účel může získat předběžné povolení na dodávky meziproduktů. Konečný vývozce dokončuje výrobu a je povinen hotový výrobek vyvézt,

iv)   domnělý vývoz: tento podrežim umožňuje hlavnímu dodavateli bezcelně dovážet vstupy potřebné k výrobě zboží, které má být prodáno jako „domnělý vývoz“ kategoriím zákazníků uvedeným v odstavci 8.2 písm. b) až f), g), i) a j) dokumentů FTP 04–09 a FTP 09–14. Podle indické vlády znamená domnělý vývoz ty transakce, při nichž dodané zboží neopouští zemi. Za domnělý vývoz je považována celá řada kategorií dodávek za předpokladu, že je zboží vyrobeno v Indii, jako např. dodávky zboží pro jednotky orientované na vývoz nebo pro společnost, která se nachází ve zvláštní ekonomické zóně,

v)   ARO: držitel předběžného povolení, který hodlá odebírat vstupy z domácích zdrojů místo přímého dovozu, má možnost za tímto účelem použít ARO. V takových případech jsou předběžná povolení validována jako ARO a převedena na domácího dodavatele při dodávce v nich uvedených položek. Schválení ARO dává domácímu dodavateli nárok využívat výhod domnělého vývozu, jak je uvedeno v odstavci 8.3 dokumentů FTP 04–09 a FTP 09–14 (tj. režim předběžného povolení na dodávky meziproduktů/domnělý vývoz, vrácení cla při domnělém vývozu a náhrady konečné spotřební daně). V rámci mechanismu ARO jsou daně a cla vraceny dodavateli místo konečnému vývozci ve formě vrácení/náhrady cla. Vrácení daní/cla je možné v případě domácích vstupů i v případě dovezených vstupů,

vi)   tuzemský back-to-back akreditiv: tento podrežim se opět vztahuje na domácí dodávky držiteli předběžného povolení. Držitel předběžného povolení může požádat banku o otevření tuzemského akreditivu ve prospěch domácího dodavatele. Na povolení pro přímý dovoz bude banka započítávat pouze hodnotu a množství položek opatřených z domácích zdrojů místo z dovozu. Domácí dodavatel bude mít nárok na výhody domnělého vývozu, jak je uvedeno v odstavci 8.3 dokumentů FTP 04–09 a FTP 09–14 (tj. režim předběžného povolení na dodávky meziproduktů/domnělý vývoz, vrácení cla při domnělém vývozu a náhrady konečné spotřební daně).

(23)

Bylo zjištěno, že během období přezkumného šetření získal žadatel úlevy spadající pouze do jednoho podrežimu vztahujícího se k dotyčnému výrobku, a to.: iv) domnělý vývoz v rámci režimu PP. Tudíž není nezbytné zjišťovat napadnutelnost zbývajících nevyužívaných podrežimů.

(24)

Pokud jde o využití režimu PP pro domnělý vývoz během období přezkumného šetření, jsou povolený dovoz i povinný vývoz pevně stanoveny co do množství a hodnoty indickou vládou a jsou zaznamenány v povolení. Kromě toho mají být při dovozu a vývozu předmětné transakce pro doložení zaznamenány státními úředníky přímo do povolení. Objem dovozu povolený v rámci tohoto režimu je určen indickou vládou na základě standardních norem vstupů a výstupů. Standardní normy vstupů a výstupů existují pro většinu výrobků včetně dotyčného výrobku a vydává je indická vláda.

(25)

Pro účely ověření indickými orgány je držitel předběžného povolení ze zákona povinen vést registr skutečné spotřeby bezcelně dováženého zboží/zboží nakupovaného z domácích zdrojů pro každé povolení, ve stanoveném formátu (odstavce 4.26 a 4.30 a dodatek 23 HOP I 04–09 a HOP I 09–14). Tento registr musí ověřit externí autorizovaný účetní/kontrolor nákladů a provedené práce, který vydává potvrzení, že stanovené registry a příslušné záznamy byly zkontrolovány a že informace předávané podle dodatku 23 jsou po všech stránkách pravdivé a správné.

(26)

Vývozní povinnost musí být splněna v předepsané lhůtě (24 měsíců, lhůtu lze dvakrát prodloužit, pokaždé o šest měsíců) po vydání povolení.

(27)

Bylo zjištěno, že neexistuje žádná spojitost mezi dováženými vstupy a vyváženými hotovými výrobky. Způsobilými vstupními materiály mohou být také suroviny používané při výrobě předcházejících výrobků. Dále vyšlo najevo, že žadatel, ačkoli je to jeho povinností, nevedl pro všechny licence registr spotřeby výše uvedený ve 25. bodě odůvodnění, ověřitelný externím účetním. Žadatel i přes porušení tohoto požadavku využíval výhody v rámci režimu PP, které kromě toho, s ohledem na zjištěné nadhodnocení standardních norem vstupů a výstupů, převyšovaly rozsah stanovený právními předpisy.

(28)

Osvobození od dovozního cla je subvencí ve smyslu čl. 3 odst. 1 písm. a) bodu ii) a odst. 2 základního nařízení, tj. finanční příspěvek indické vlády, která poskytla zvýhodnění vývozci, jenž je předmětem šetření.

(29)

Navíc režim PP pro domnělý vývoz jasně právně závisí na vývozní výkonnosti, a je proto považován za specifický a napadnutelný podle čl. 4 odst. 4) písm. a) základního nařízení. Bez vývozního závazku nemůže společnost využívat výhod vyplývajících z tohoto režimu.

(30)

Stávající přezkum tudíž potvrdil, že hlavní podrežim využitý v aktuálním případě nelze považovat za povolený systém vracení cla nebo systém navracení u náhradních vstupů ve smyslu čl. 3 odst. 1 písm. a) bodu ii) základního nařízení. Nevyhovuje pravidlům stanoveným v příloze I bodě i), příloze II (definice a pravidla pro navracení) a příloze III (definice a pravidla pro navracení u náhradních vstupů) základního nařízení. Indická vláda neuplatnila účinně svůj ověřovací systém nebo postup za účelem potvrzení, zda a v jakém množství byly vstupy spotřebovány při výrobě vyváženého výrobku (příloha II část II odst. 4 základního nařízení a v případě programů navracení u náhradních vstupů příloha III část II odst. 2 základního nařízení). Standardní normy vstupů a výstupů nemohou být samy o sobě považovány za ověřovací systém skutečné spotřeby, protože se zjistilo, že jsou nadměrně velkorysé a že indická vláda nepožaduje zpět výhody získané navíc. Neprováděla se účinná kontrola ze strany indické vlády na základě náležitě vedeného registru skutečné spotřeby. Indická vláda kromě toho neprovedla další přezkoumání na základě skutečných vstupů, ačkoli za normálních okolností by takové přezkoumání bylo vzhledem k absenci účinně uplatňovaného ověřovacího systému potřebné (příloha II část II odst. 5 a příloha III část II odst. 3 základního nařízení). Navíc se potvrdilo, že ačkoli to vyžaduje zákon, není v praxi zaručeno zapojení autorizovaných účetních do ověřovacího procesu.

(31)

Režim PP pro domnělý vývoz je tudíž napadnutelný.

(32)

Při neexistenci povoleného systému navracení cla nebo systému navracení u náhradních vstupů má napadnutelná výhoda podobu prominutí celkových dovozních cel obvykle splatných při dovozu vstupů. V této souvislosti je třeba poznamenat, že základní nařízení nestanoví pouze napadnutí „nadměrného“ vrácení cla. Podle čl. 3 odst. 1 písm. a) bodu ii) základního nařízení a písm. i) jeho přílohy I lze napadnout pouze nadměrné vrácení cla za předpokladu, že jsou splněny podmínky obsažené v přílohách II a III základního nařízení. Tyto podmínky však v tomto případě splněny nebyly. Je-li zjištěno, že neexistuje odpovídající proces sledování, výše uvedenou výjimku pro systémy navracení nelze použít a namísto údajného nadměrného vrácení se použije obvyklé pravidlo napadnutí výše nezaplaceného cla (ušlého příjmu). Jak je uvedeno v příloze II části II a příloze III části II základního nařízení, není výpočet takového nadměrného vrácení povinností vyšetřujícího orgánu. Naopak podle čl. 3 odst. 1 písm. a) bodu ii) základního nařízení musí vyšetřující orgán pouze získat dostatečné důkazy k vyvrácení vhodnosti údajného ověřovacího systému.

(33)

Výše subvencí pro žadatele byla vypočtena na základě ušlého dovozního cla (základní clo a zvláštní dodatečné clo) z materiálu dovezeného v rámci podrežimu domnělého vývozu během období přezkumného šetření (čitatel). V souladu s čl. 7 odst. 1 písm. a) základního nařízení byly poplatky nezbytně vynaložené za účelem získání subvence v případě oprávněné žádosti z výše subvencí odečteny. V souladu s čl. 7 odst. 2 základního nařízení byla tato výše subvence přepočtena na celkový vývozní obrat v období přezkumného šetření (jmenovatel), protože subvence závisí na vývozní výkonnosti a nebyla poskytnuta na základě množství zhotovených, vyrobených, vyvezených nebo přepravených výrobků.

(34)

Sazba subvence zjištěná pro tento režim během období přezkumného šetření pro žadatele činí 0,52 %.

(35)

Podrobný popis režimu DEPB je uveden v bodě 4.3 dokumentů FTP 04–09 a FTP 09–14 a v kapitole 4 příruček HOP I 04–09 a HOP I 09–14.

(36)

Pro tento režim je způsobilý kterýkoli vyvážející výrobce nebo vyvážející obchodník.

(37)

Způsobilý vývozce může zažádat o úvěry v rámci režimu DEPB, které jsou vypočteny jako procento hodnoty výrobků vyvezených v rámci tohoto režimu. Tyto sazby režimu DEPB byly stanoveny indickými orgány pro většinu výrobků včetně dotčeného výrobku. Jsou stanoveny na základě standardních norem vstupů a výstupů (viz výše 24. bod odůvodnění) a daňového zatížení předpokládaného dovezeného obsahu bez ohledu na to, zda bylo dovozní clo skutečně zaplaceno, či nikoli. Sazba DEPB pro dotčený výrobek během období přezkumného šetření v rámci stávajícího šetření činila 8 % s maximální hodnotou 58 Rs/kg.

(38)

Aby mohla společnost využívat výhod tohoto režimu, musí vyvážet. V čase vývozní transakce musí vývozce podat orgánům v Indii prohlášení, že probíhá vývoz v rámci režimu DEPB. Aby mohlo být zboží vyvezeno, vydají indické celní úřady během odeslání vývozní přepravní doklad. Ten obsahuje mimo jiné výši úvěru v rámci režimu DEPB, který má být poskytnut pro danou vývozní transakci. V tomto okamžiku zná vývozce výši výhody, kterou obdrží. Jakmile celní úřady vydají vývozní přepravní doklad, je indická vláda povinna poskytnout úvěr DEPB. Příslušná sazba režimu DEPB pro výpočet výše výhody je sazba, která je použita v okamžiku podání vývozní deklarace. Neexistuje tudíž možnost zpětné úpravy výše výhody.

(39)

Bylo zjištěno, že v souladu s indickými účetními standardy mohou být úvěry DEPB při splnění vývozní povinnosti zaúčtovány do komerčních účtů na základě časového rozlišení jako příjem. Tyto úvěry mohou být použity k zaplacení cla z následného dovozu jakéhokoliv volně dováženého zboží, s výjimkou výrobních statků. Zboží dovezené na základě takových úvěrů může být prodáno na domácím trhu (přičemž podléhá dani z prodeje), nebo použito jinak. Úvěry v rámci režimu DEPB jsou volně přenosné a jsou platné po dobu 24 měsíců od data vydání.

(40)

Žádosti o úvěry v rámci režimu DEPB jsou uchovávány v elektronické podobě a mohou pokrývat neomezený počet vývozních transakcí. Lhůta pro podání žádostí činí tři měsíce po vývozu, avšak, jak je jasně stanoveno v odstavci 9.3 příruček HOP I 04–09 a HOP 09–14, žádosti obdržené po uplynutí lhůt pro podávání lze vždy přijmout a přitom uložit drobnou pokutu (tj. 10 % z nároku).

(41)

Bylo zjištěno, že žadatel tohoto režimu během období přezkumného šetření využíval.

(42)

Režim DEPB poskytuje subvence ve smyslu čl. 3 odst. 1 písm. a) bodu ii) a odst. 2 základního nařízení. Úvěr v rámci režimu DEPB je finančním příspěvkem indické vlády, protože bude nakonec použit ke kompenzaci dovozního cla, a sníží se tak příjmy indické vlády z cla, které by bylo jinak splatné. Nadto úvěr v rámci režimu DEPB poskytuje vývozci výhodu, protože zlepšuje jeho likviditu.

(43)

Režim DEPB je kromě toho právně závislý na vývozní výkonnosti, a proto je považován za specifický a napadnutelný podle čl. 4 odst. 4 písm. a) základního nařízení.

(44)

Tento režim nelze považovat za povolený systém vracení cla nebo systém navracení u náhradních vstupů ve smyslu čl. 3 odst. 1 písm. a) bodu ii) základního nařízení, jak tvrdil žadatel. Nevyhovuje přísným pravidlům uvedeným v příloze I písm. i), příloze II (definice a pravidla pro navracení) a příloze III (definice a pravidla pro navracení u náhradních vstupů) základního nařízení. Vývozce nemá žádnou povinnost skutečně spotřebovat bezcelně dovezené zboží ve výrobním procesu a částka úvěru není vypočtena ve vztahu ke skutečně využitému vstupnímu materiálu. Navíc neexistuje systém nebo postup pro potvrzení, jaké vstupní materiály jsou spotřebovány ve výrobním procesu vyváženého výrobku nebo zda došlo k nadměrné platbě dovozního cla ve smyslu přílohy I písm. i) a příloh II a III základního nařízení. V neposlední řadě má vývozce nárok čerpat výhody režimu DEPB bez ohledu na to, zda vůbec nějaké vstupy doveze. Pro získání výhody stačí, aby vývozce prostě vyvezl zboží, aniž by prokazoval, že byl dovezen nějaký vstupní materiál. Dokonce i vývozci, kteří obstarávají veškeré vstupy na místě a nedovážejí žádné zboží, které lze použít jako vstupy, mají tedy nárok na čerpání výhod v rámci režimu DEPB.

(45)

V souladu s čl. 3 odst. 2 a článkem 5 základního nařízení byla výše napadnutelných subvencí vypočtena na základě výhody u příjemce, která byla zjištěna za období přezkumného šetření. V tomto ohledu se mělo zato, že výhodu příjemce získá v okamžiku, kdy dojde k vývozní transakci uskutečněné v rámci tohoto režimu. V uvedeném okamžiku se musí indická vláda vzdát cla, které představuje finanční příspěvek ve smyslu čl. 3 odst. 1 písm. a) bodu ii) základního nařízení.

(46)

Bylo zjištěno, že výhody vyplývající z režimu DEPB se soustředily na dotčený výrobek. Proto se považuje za vhodné stanovit, že výhoda vyplývající z režimu DEPB odpovídá výši úvěrů získaných ze všech vývozních transakcí týkajících se dotčeného výrobku provedených podle tohoto režimu v období přezkumného šetření.

(47)

V případě, že byla podána oprávněná žádost, byly podle čl. 7 odst. 1 písm. a) základního nařízení poplatky nezbytně vynaložené na získání subvence odečteny z takto zjištěných úvěrů a výsledná částka byla použita jako čitatel pro výpočet výše subvence.

(48)

V souladu s čl. 7 odst. 2 základního nařízení byly tyto výše subvence přepočteny na celkový vývozní obrat dotčeného výrobku v průběhu období přezkumného šetření (jmenovatel), protože subvence závisí na vývozní výkonnosti a nebyla poskytnuta podle množství zhotovených, vyrobených, vyvezených nebo přepravených výrobků.

(49)

Na základě výše uvedených skutečností činí sazba subvence pro žadatele zjištěná v souvislosti s tímto režimem během období přezkumného šetření 7,52 %.

(50)

Podrobný popis režimu EPCG je uveden v kapitole 5 dokumentů FTP 04–09 a FTP 09–14 a v kapitole 5 příruček HOP I 04–09 a HOP I 09–14.

(51)

Pro tento režim jsou způsobilí výrobci-vývozci a obchodníci-vývozci „vázaní“ na podpůrné výrobce a poskytovatele služeb.

(52)

Pod podmínkou povinnosti vývozu je společnosti dovoleno dovážet výrobní statky (nové i použité výrobní statky až 10 let staré) za sníženou celní sazbu. Za tímto účelem indická vláda vydá na požádání a po zaplacení poplatku licenci EPCG. Režim EPCG stanoví sníženou sazbu dovozního cla ve výši 3 %, platnou pro všechny výrobní statky dovezené podle tohoto režimu. Aby byla splněna vývozní povinnost, musí být dovezené výrobní statky v průběhu určitého období využity k výrobě daného množství zboží na vývoz. Při opatřeních FTP 09–14 mohou být výrobní statky dováženy v rámci EPCG při sazbě v nulové výši, avšak v takovém případě je lhůta pro splnění vývozní povinnosti kratší.

(53)

Držitel licence EPCG může také pořídit kapitálové zboží z domácích zdrojů. V takovém případě může domácí výrobce kapitálového zboží využít výhody bezcelního dovozu dílů nutných pro výrobu tohoto kapitálového zboží. Alternativně může domácí výrobce požadovat výhodu domnělého vývozu pro dodávky kapitálového zboží držiteli licence EPCG.

(54)

Režim EPCG poskytuje subvence ve smyslu čl. 3 odst. 1 písm. a) bodu ii) a odst. 2 základního nařízení. Snížení cla představuje finanční příspěvek indické vlády, neboť tato úleva snižuje příjmy indické vlády z cla, které by bylo jinak splatné. Nadto snížení cla poskytuje vývozci výhodu, protože ušetřením cla při dovozu se zvyšuje likvidita společnosti.

(55)

Navíc EPCG právně závisí na vývozní výkonnosti, protože takové licence nelze získat bez závazku vyvážet. Je proto považován za specifický a napadnutelný podle čl. 4 odst. 4 písm. a) základního nařízení.

(56)

Režim EPCG nelze považovat za povolený režim vracení cla nebo režim vracení cla u náhradních vstupů ve smyslu čl. 3 odst. 1 písm. a) bodu ii) základního nařízení. Výrobní statky nejsou zahrnuty do rozsahu takových povolených režimů, jak je uvedeno v příloze I písm. i) základního nařízení, protože nejsou spotřebovány ve výrobě vyvážených výrobků.

(57)

Výše subvence byla vypočtena v souladu s čl. 7 odst. 3 základního nařízení rozložením nezaplaceného cla z dovážených výrobních statků používaných v petrochemickém odvětví a dalších odvětvích, na něž žadatel dostal takovéto výhody, na dobu odpovídající běžné době amortizace takových výrobních statků v dotčeném výrobním odvětví. K této částce byl připočten úrok, aby byla zohledněna úplná hodnota výhody v čase. Za vhodnou pro tento účel byla považována komerční úroková sazba pro úvěry uplatňovaná žadatelem na prodej v průběhu období přezkumného šetření.

(58)

V souladu s čl. 7 odst. 2 a 3 základního nařízení byla tato výše subvence přepočtena na vývozní obrat petrochemického odvětví a dalších odvětví, na něž byly tyto výhody během období přezkumného šetření získány (jmenovatel), protože subvence závisí na vývozní výkonnosti.

(59)

Sazba subvence zjištěná pro tento režim během období přezkumného šetření činí 1,49 %.

(60)

Podrobný popis režimu FMS je uveden v odstavcích 3.9.1 až 3.9.2.2 dokumentu FTP 04-09 a v odstavcích 3.14.1 až 3.14.3 dokumentu FTP 09–14 a v odstavcích 3.20 až 3.20.3 příručky HOP I 04–09 a v odstavcích 3.8 až 3.8.2 příručky HOP I 09–14.

(61)

Pro tento režim je způsobilý kterýkoli vyvážející výrobce nebo vyvážející obchodník.

(62)

Vývoz všech výrobků v rámci tohoto režimu do zemí uvedených v dodatku 37 (C) příruček HOP I 04–09 a HOP I 09–14 má nárok na úvěry na clo rovnající se 2,5 % až 3 % hodnoty FOB výrobků vyvezených v rámci tohoto režimu. Na určitý typ vývozních činností, např. na vývoz dováženého či překládaného zboží, domnělý vývoz, vývoz služeb a vývozní obrat jednotek působících v rámci zvláštních ekonomických zón/jednotek orientovaných na vývoz, se tento režim nevztahuje. Nevztahuje se ani na určité typy výrobků, např. na diamanty, vzácné kovy, rudy, obilí, cukr a ropné produkty.

(63)

Úvěry na clo v rámci FMS jsou volně přenosné a platné po dobu 24 měsíců ode dne vydání příslušného osvědčení o nároku na úvěr. Mohou být použity k zaplacení cla u následného dovozu jakéhokoliv vstupního materiálu nebo zboží včetně výrobních statků.

(64)

Osvědčení o nároku na úvěr se vydává v přístavu, ze kterého se vývoz realizuje, po uskutečnění vývozu nebo po odeslání zboží. Pokud žadatel předloží orgánům kopie všech příslušných vývozních dokumentů (např. vývozních zakázek, faktur, přepravních dokladů, potvrzení banky o uskutečnění vývozu), nemůže indická vláda poskytnutí úvěrů na clo nikterak ovlivnit.

(65)

Režim FMS poskytuje subvence ve smyslu čl. 3 odst. 1 písm. a) bodu ii) a odst. 2 základního nařízení. Úvěr na clo v rámci FMS je finančním příspěvkem indické vlády, protože bude nakonec použit ke kompenzaci dovozního cla, a bude tak snižovat výnosy indické vlády z cla, které by bylo jinak splatné. Nadto úvěr na clo v rámci FMS poskytuje vývozci výhodu, protože zlepšuje jeho likviditu.

(66)

Kromě toho režim FMS právně závisí na vývozní výkonnosti, a proto je považován za specifický a napadnutelný podle čl. 4 odst. 4 písm. a) základního nařízení.

(67)

Tento režim nelze považovat za povolený systém navracení cla nebo systém navracení u náhradních vstupů ve smyslu čl. 3 odst. 1 písm. a) bodu ii) základního nařízení. Nevyhovuje přísným pravidlům uvedeným v příloze I písm. i), příloze II (definice a pravidla pro navracení) a příloze III (definice a pravidla pro navracení u náhradních vstupů) základního nařízení. Vývozce nemá žádnou povinnost skutečně spotřebovat bezcelně dovezené zboží ve výrobním procesu a částka úvěru není vypočtena ve vztahu ke skutečně využitému vstupnímu materiálu. Neexistuje systém nebo zavedený postup pro potvrzení, jaké vstupní materiály jsou spotřebovány ve výrobním procesu vyváženého výrobku nebo zda došlo k nadměrné platbě dovozního cla ve smyslu přílohy I písm. i) a příloh II a III základního nařízení. Vývozce je způsobilý obdržet výhody FMS bez ohledu na to, zda vůbec nějaké vstupní materiály doveze. Pro získání výhody stačí, aby vývozce prostě vyvezl zboží, aniž by prokazoval, že byl dovezen nějaký vstupní materiál. Dokonce i vývozci, kteří nakupují veškeré své vstupní materiály v místě a nedovážejí žádné zboží, které lze použít jako vstupní materiál, mají tedy přesto nárok na výhodu z FMS. Kromě toho může vývozce využít úvěry na clo v rámci FMS k dovozu výrobních statků, ačkoliv výrobní statky nespadají do působnosti povolených systémů navracení cla, jak je uvedeno v příloze I písm. i) základního nařízení, protože nejsou spotřebovány při výrobě vyvážených výrobků.

(68)

Výše napadnutelných subvencí byla vypočtena na základě výhody, kterou získal příjemce na vývoz dotčeného výrobku a u které bylo zjištěno, že během období přezkumného šetření byla zaúčtována žadatelem využívajícím tohoto režimu na základě časového rozlišení jako příjem ve stádiu vývozní transakce. V souladu s čl. 7 odst. 2 a 3 základního nařízení byla tato výše subvence (čitatel) přepočtena na vývozní obrat dotčeného výrobku v průběhu období přezkumného šetření (jmenovatel), protože subvence závisí na vývozní výkonnosti a nebyla poskytnuta podle množství zhotovených, vyrobených, vyvezených nebo přepravených výrobků.

(69)

V případě, že byla podána oprávněná žádost, byly podle čl. 7 odst. 1 písm. a) základního nařízení poplatky nezbytně vynaložené na získání subvence odečteny z takto zjištěných úvěrů a výsledná částka byla použita jako čitatel pro výpočet výše subvence.

(70)

Sazba subvence zjištěná pro tento režim během období přezkumného šetření pro žadatele činí 0,87 %.

(71)

V průběhu šetření bylo zjištěno, že žadatel během období přezkumného šetření nezískal v rámci režimu FPS žádné výhody. Proto nebylo nutné tento režim v rámci tohoto šetření dále analyzovat.

(72)

V průběhu šetření bylo zjištěno, že žadatel během období přezkumného šetření nezískal v rámci režimu ITES žádné výhody. Proto nebylo nutné tento režim v rámci tohoto šetření dále analyzovat.

(73)

Stát Gudžarát poskytuje způsobilým průmyslovým podnikům pobídky ve formě osvobození a/nebo odkladu daně z prodeje a nákupu, aby podpořil rozvoj průmyslu v ekonomicky zaostalých oblastech tohoto státu.

(74)

Podrobný popis tohoto režimu, tak jak je uplatňován vládou státu Gudžarát, je uveden v usnesení vlády státu Gudžarát č. INC-1095/2000(3)/I ze dne 11. září 1995, ve vládním oznámení finančního odboru č. (GHN-43) VAT-2006/S.5(2)(2)-TH ze dne 1. dubna 2006 a v pravidle 18 A pravidel státu Gudžarát týkajících se daně z přidané hodnoty (2006).

(75)

Způsobilé pro využívání výhod v rámci tohoto režimu jsou společnosti zřizující nový průmyslový závod nebo provádějící rozsáhlé rozšíření již existujícího průmyslového závodu v zaostalých oblastech. Existují však kompletní seznamy nezpůsobilých výrobních odvětví, které společnostem působícím v určitých hospodářských oblastech brání těchto pobídek využít.

(76)

V rámci tohoto režimu musí společnosti investovat v zaostalých oblastech. Tyto oblasti, které reprezentují určité teritoriální celky státu Gudžarát, jsou rozděleny podle svého ekonomického rozvoje do různých kategorií, současně však existují oblasti, které jsou z využívání pobídkových režimů vyloučeny nebo kterým bylo využívání pobídkových režimů „zakázáno“. Hlavními kritérii pro zjištění výše pobídek jsou velikost investice a oblast, ve které se podnik nachází nebo bude nacházet.

(77)

Pobídky mohou být poskytnuty kdykoli, neboť neexistují žádná časová omezení ani pro podání žádosti o pobídky, ani pro splnění množstevních kritérií.

(78)

Tento režim poskytuje subvence ve smyslu čl. 3 odst. 1 písm. a) bodu ii) a odst. 2 základního nařízení. Tvoří finanční příspěvek vlády státu Gudžarát, neboť poskytnuté pobídky, v tomto případě osvobození od daně z prodeje a nákupu, snižují výnosy z daní, které by jinak byly splatné. Kromě toho tyto pobídky poskytují společnosti výhody, protože vylepšují její finanční situaci, neboť daň, která by jinak byla splatná, se neplatí.

(79)

Režim je dále regionálně specifický ve smyslu čl. 4 odst. 2 písm. a) a čl. 4 odst. 3 základního nařízení, protože je dostupný pouze jistým společnostem, které investovaly v určitých vymezených územních oblastech v působnosti dotčeného státu. Není dostupný společnostem majícím sídlo mimo tyto oblasti a kromě toho se míra výhody liší podle příslušné oblasti.

(80)

Pobídkový režim vlády státu Gudžarát zaměřený na kapitálové investice je tudíž napadnutelný.

(81)

Žadatel tvrdil, že již není způsobilý využívat výhod v rámci pobídkového režimu vlády státu Gudžarát zaměřeného na kapitálové investice pro jeden ze svých závodů. Šetření toto tvrzení potvrdilo. Během stávajícího šetření pozbyla platnosti způsobilost společnosti týkající se dalšího z jejích závodů. Subvence získané v souvislosti s činností těchto závodů tedy nebyly při výpočtu výše subvence zohledněny.

(82)

Výše subvence byla vypočtena na základě částky daně z prodeje a nákupu běžně splatné v období přezkumného šetření, která však podle tohoto režimu zůstala nezaplacena. V souladu s čl. 7 odst. 2 základního nařízení byla tato výše subvence (čitatel) přepočtena na celkový prodej během období přezkumného šetření (jmenovatel), neboť tato subvence není závislá na vývozu a nebyla poskytnuta podle množství zhotovených, vyrobených, vyvezených nebo přepravených výrobků. Získaná sazba subvence činila 0,31 %.

(83)

Celková výše napadnutelných subvencí stanovená v souladu s ustanoveními základního nařízení vyjádřená podle hodnoty činí u žadatele 10,73 %. Tato výše subvencí je vyšší než nepatrná ve smyslu čl. 14 odst. 5 základního nařízení.

(84)

Má se tudíž za to, že podle článku 18 základního nařízení byly v období přezkumného šetření nadále poskytovány subvence.

(85)

V souladu s čl. 19 odst. 2 základního nařízení se zkoumalo, zda se během období přezkumného šetření významně změnily okolnosti týkající se subvencování.

(86)

Bylo zjištěno, že v období přezkumného šetření žadatel nadále požíval výhod v rámci napadnutelného subvencování poskytovaného indickou vládou. Kromě toho je sazba subvence zjištěná během stávajícího přezkumu nižší než sazba zjištěná během posledního přezkumného šetření. Nejsou k dispozici doklady o tom, že tyto uvedené režimy budou v blízké budoucnosti ukončeny nebo že budou zavedeny režimy nové.

(87)

Jelikož bylo prokázáno, že žadatel je příjemcem nižších objemů subvencování než dříve a že i nadále pravděpodobně bude příjemcem subvencí nižších, než určilo poslední přezkumné šetření, byl učiněn závěr, že zachování stávajícího opatření překročí účinek napadnutelných subvencí, které působí újmu, a že je tudíž třeba změnit výši opatření tak, aby zohlednila tato nová zjištění.

(88)

V souladu s článkem 19 základního nařízení a s odůvodněními stávajícího přezkumu uvedenými v oznámení o zahájení přezkumu se konstatuje, že se rozpětí subvencování pro žadatele snížila z 13,8 na 10,7 %, a proto je třeba odpovídajícím způsobem změnit výši vyrovnávacího cla uloženého pro tohoto vyvážejícího výrobce nařízením (ES) č. 1286/2008.

(89)

Změněná sazba vyrovnávacího cla by měla být stanovena výší nové sazby subvencování, zjištěnou při tomto přezkumu, jelikož rozpětí újmy vypočtená při původním antisubvenčním šetření zůstávají vyšší.

(90)

Aby se předešlo tomu, že kolísání cen PET způsobované kolísáním cen ropy povede k vybírání vyšších cel, bylo při původním antisubvenčním šetření rozhodnuto, že opatření by měla mít podobu zvláštního cla. Ze stejného důvodu se má za to, že tento přístup by měl být použit v rámci stávajícího přezkumu. Upravená výše zvláštního cla tedy činí 90,4 EUR/t.

(91)

Změna sazby vyrovnávacího cla bude mít dopad na konečné antidumpingové clo uložené nařízením (ES) č. 192/2007 na dovoz PET vyrobených žadatelem.

(92)

Při všech předchozích šetřeních bylo antidumpingové clo upraveno, aby se zabránilo dvojímu započtení účinků výhod vyplývajících z vývozních subvencí. V této souvislosti čl. 14 odst. 1 základního antidumpingového nařízení a čl. 24 odst. 1 základního nařízení stanoví, že na jeden výrobek nesmí být současně uloženo antidumpingové i vyrovnávací clo, aby se napravila táž situace, která vzniká dumpingem nebo poskytnutím vývozní subvence. Při předchozích šetřeních i při stávajícím přezkumu bylo zjištěno, že některé z prošetřovaných režimů subvencí, které byly shledány napadnutelnými, představovaly vývozní subvence ve smyslu čl. 4 odst. 4 písm. a) základního nařízení. V souvislosti s ostatními režimy subvencí a zejména s pobídkovým režimem vlády státu Gudžarát nebyly předloženy žádné důkazy ani žádné argumenty, ze kterých by vyplývalo, zda a do jaké míry jsou tytéž subvence vyrovnávány dvakrát, když je na tentýž dovážený výrobek uloženo antidumpingové a vyrovnávací clo. Konkrétně neexistovaly žádné důkazy, že v rámci pobídkového režimu vlády státu Gudžarát se snížila vývozní cena výrobku jiným způsobem než cena výrobků prodávaných na domácím trhu. Pobídkový režim vlády státu Gudžarát tedy ovlivňuje ceny, za které výrobce prodává své zboží na domácím trhu a na vývozních trzích, stejným způsobem a ve stejné míře.

(93)

Jako takové tyto subvence ovlivňovaly pouze vývozní cenu žadatele, a vedly tak ke zvýšenému dumpingovému rozpětí. Jinými slovy, konečná dumpingová rozpětí stanovená při původním antidumpingovém šetření byla zčásti způsobena existencí vývozních subvencí.

(94)

Sazby konečného antidumpingového cla pro žadatele proto nyní musí být upraveny tak, aby zohledňovaly přezkoumanou výši výhody získané z vývozních subvencí v průběhu období přezkumného šetření v rámci stávajícího přezkumu a aby odrážely skutečné dumpingové rozpětí zachované po uložení upraveného konečného vyrovnávacího cla k vyrovnání účinku vývozních subvencí.

(95)

Jinými slovy se budou muset za účelem úpravy dříve zjištěných dumpingových rozpětí zohlednit nové výše subvencí.

(96)

Sazba antidumpingového cla pro žadatele by tedy měla činit 132,6 EUR za tunu.

(97)

Žadatel a ostatní zúčastněné strany byli informováni o skutečnostech a úvahách, na jejichž základě bylo navrženo ukončení šetření,