(EU) č. 679/2011Prováděcí nařízení Komise (EU) č. 679/2011 ze dne 14. července 2011 o změně nařízení (ES) č. 1974/2006, kterým se stanoví podrobná pravidla pro použití nařízení Rady (ES) č. 1698/2005 o podpoře pro rozvoj venkova z Evropského zemědělského fondu pro rozvoj venkova (EZFRV)

(1)

Nařízení (ES) č. 1698/2005 stanovilo jednotný právní rámec pro podporu rozvoje venkova v celé Unii z Evropského zemědělského fondu pro rozvoj venkova (EZFRV). Uvedený právní rámec byl doplněn prováděcími pravidly, která stanovilo nařízení Komise (ES) č. 1974/2006 (2). Na základě zkušeností získaných při provádění programů rozvoje venkova a problémů, které při tom vznikly, je nezbytné změnit některá ustanovení uvedeného nařízení a doplnit některá prováděcí pravidla.

(2)

Operace spojené s produkcí obnovitelné energie v zemědělských hospodářstvích podle článku 26 nařízení (ES) č. 1698/2005 mohou spadat mimo oblast působnosti článku 42 Smlouvy. V zájmu zajištění souladu s pravidly státní podpory v oblasti zemědělství je třeba přijmout zvláštní ustanovení pro investice do produkce obnovitelné energie v zemědělských hospodářstvích.

(3)

V čl. 27 odst. 12 nařízení (ES) č. 1974/2006 se stanoví, že agroenvironmentální závazky nebo závazky v oblasti dobrých životních podmínek zvířat mohou mít formu prodloužení trvání závazku. Aby nedocházelo k překrývání s dalším programovým obdobím, mělo by být toto přizpůsobení omezeno na konec prémiového období, k němuž se vztahuje žádost o platbu za rok 2013.

(4)

Článek 47 nařízení (ES) č. 1698/2005 stanoví, že lesnicko-environmentální závazky se přijímají zpravidla na období mezi pěti a sedmi lety. Aby se obnovené závazky nepřekrývaly s dalším programovým obdobím, měly by mít členské státy možnost dovolit prodloužení těchto závazků do konce prémiového období, k němuž se vztahuje žádost o platbu za rok 2013.

(5)

V čl. 62 odst. 1 písm. b) nařízení (ES) č. 1698/2005 se stanoví, že v místní akční skupině musí podíl hospodářských a sociálních partnerů a jiných zástupců občanské společnosti v místním partnerství na úrovni rozhodování činit alespoň 50 %. Členské státy by měly zajistit, aby místní akční skupiny splňovaly tento minimální procentní podíl také při hlasování, aby nemohl veřejný sektor převládnout při rozhodování. Dále by mělo být zajištěno, aby organizátoři projektů nemohli ovlivnit rozhodnutí o výběru projektu. Je proto třeba zavést účinné záruky, aby při posuzování a volbě návrhů projektů nemohlo dojít ke střetu zájmů. Patřičným zviditelněním by měla být také zaručena transparentnost rozhodovacího procesu.

(6)

Podle čl. 38 odst. 2 nařízení (ES) č. 1974/2006 je také možné vyplatit místním akčním skupinám zálohu na provozní náklady. Ukázalo se, že v zájmu zajištění potřeb místních akčních skupin v oblasti peněžních toků je nezbytné rozšířit možnost vyplacení záloh i na náklady spojené se získáváním dovedností a oživením daného území, jak je uvedeno v čl. 63 písm. c) nařízení (ES) č. 1698/2005.

(7)

Ustanovení čl. 44 odst. 3 nařízení (ES) č. 1974/2006 umožňuje členským státům přijmout zvláštní opatření, aby zajistily, že malé změny v situaci hospodářství nepovedou k nepřiměřeným výsledkům, pokud jde o přijaté závazky, s ohledem na povinnost příjemce zaplatit pomoc, jestliže nabyvatel části hospodářství nepřevezme závazek. V zájmu zajištění právní jistoty je třeba vymezit, co se rozumí malou změnou v případě, kdy se sníží výměra hospodářství.

(8)

Článek 46 nařízení (ES) č. 1974/2006 stanoví poskytnutí doložky o přezkumu v případě změny výchozí situace pro některá opatření. Doložka o přezkumu by měla být rovněž poskytnuta v případě, že se trvání nových agroenvironmentálních závazků, závazků v oblasti dobrých životních podmínek zvířat nebo lesnicko-environmentálních závazků přijatých na určité období mezi pěti a sedmi lety prodlouží tak, že přesáhne konec stávajícího programového období, aby nedocházelo k rozporu s právním a politickým rámcem stanoveným na období následující po tomto stávajícím programovém období.

(9)

V zájmu objasnění použití čl. 52 odst. 1 nařízení (ES) č. 1974/2006 je třeba stanovit základ pro uplatnění sazby spolufinancování v případě finančního inženýrství.

(10)

Pokud jde o záruční fondy v rámci finančního inženýrství podle kapitoly IV oddílu 1 pododdílu 3 nařízení (ES) č. 1974/2006, je třeba poskytnout podrobnější informace o způsobu výpočtu způsobilých výdajů na operace spojené s těmito intervencemi, aby bylo zajištěno účinnější využívání finančních prostředků Unie.

(11)

Ačkoli uznáváme zvláštnosti rozvoje venkova, které se týkají hlavně menšího rozsahu podporovaných operací, je třeba v zájmu maximalizace pákového účinku nástroje finančního inženýrství vyjasnit opětovné využití zdrojů navrácených do operace finančního inženýrství během programového období a rovněž vymezit rozdíl mezi ním a opětovným využitím po konečném datu způsobilosti programu rozvoje venkova.

(12)

Vezmeme-li v úvahu charakter některých investic do lesnictví a skutečnost, že platby by mohly být v některých případech vázány na plochu, mělo by být možno využít výpočet standardních nákladů jako alternativu k systému založenému na fakturách, který se používá pro stanovení míry podpory u opatření podle článku 27 nařízení (ES) č. 1698/2005. Ustanovení čl. 53 odst. 1 nařízení (ES) č. 1974/2006 by proto mělo být odpovídajícím způsobem změněno.

(13)

V čl. 54 odst. 1 nařízení (ES) č. 1974/2006 se stanoví podmínky, za jakých mohou být příspěvky ve formě věcných plnění považovány za způsobilé výdaje. Ve své současné podobě považuje čl. 54 odst. 1 příspěvky ve formě věcných plnění za způsobilé pouze u investičních opatření. Zkušenosti ukázaly, že tato podmínka je pro účinné provádění opatření příliš omezující. Je proto třeba stanovit, aby příspěvky ve formě věcného plnění mohly být způsobilé u všech druhů operací.

(14)

Článek 55 nařízení (ES) č. 1974/2006 stanoví soubor pravidel pro vymezení způsobilých výdajů na investiční operace. V zájmu zvýšení srozumitelnosti, pokud jde o provádění tohoto článku, by mělo být výslovně uvedeno, že získání platebních nároků mezi způsobilé výdaje nepatří. Je rovněž třeba vysvětlit, že vzhledem ke své povaze představují investice nahrazující potenciál zemědělské produkce po přírodních katastrofách způsobilé výdaje.

(15)

Aby se za současné finanční krize zvýšil účinek záloh a s přihlédnutím ke zvláštní úloze, kterou hrají orgány regionální správy při provádění politiky rozvoje venkova, měla by se možnost poskytnout zálohu podle článku 56 nařízení (ES) č. 1974/2006 vztahovat i na orgány regionální správy.

(16)

Aby se zjednodušilo provádění investičních projektů v době současné hospodářské a finanční krize, zvýšily se u investic v roce 2009 a 2010 maximální stropy pro zálohy na 50 %. Aby se zohlednily přetrvávající negativní účinky hospodářské a finanční krize, měl by být tento vyšší strop zachován až do konce programového období. V zájmu zajištění kontinuity při provádění programů rozvoje venkova mezi koncem roku 2010 a vstupem tohoto nařízení v platnost by se mělo příslušné ustanovení použít zpětně od 1. ledna 2011.

(17)

V zájmu zohlednění poměrně malého rozsahu projektů rozvoje venkova a obtíží, kterým tyto projekty čelí při získávání bankovních záruk na zálohy, by měla být přijata opatření, která by umožnila nahradit uvedené záruky písemnými zárukami od veřejnoprávních orgánů.

(18)

V zájmu lepšího využívání záloh by mělo být ponecháno na příslušné platební agentuře, aby stanovila, kdy se záruky uvolní.

(19)

Nařízení (ES) č. 1974/2006 by proto mělo být odpovídajícím způsobem změněno.

(20)

Opatření stanovená tímto nařízením jsou v souladu se stanoviskem Výboru pro rozvoj venkova,

1)

Vkládá se nový článek 16a, který zní:

„Článek 16a

Pro účely článku 26 nařízení (ES) č. 1698/2005 jsou u investic do produkce tepelné energie a/nebo energie z obnovitelných zdrojů v zemědělských hospodářstvích zařízení na produkci obnovitelné energie způsobilá pro podporu pouze v případě, že není jejich kapacita produkce vyšší než ekvivalent kombinované průměrné roční spotřeby tepelné energie a elektřiny v zemědělském hospodářství, a to včetně domácnosti zemědělce.

Pokud jsou v zemědělských hospodářstvích uskutečněny investice do výroby biopaliva ve smyslu směrnice Evropského parlamentu a Rady 2009/28/ES (3), jsou zařízení na produkci obnovitelné energie způsobilá pro podporu pouze v případě, že není jejich kapacita produkce vyšší než ekvivalent roční průměrné spotřeby pohonných hmot v zemědělském hospodářství.

2)

V čl. 27 odst. 12 se druhý pododstavec nahrazuje tímto:

„Toto přizpůsobení může mít také formu prodloužení trvání závazku. Prodloužení nesmí přesáhnout konec období, k němuž se vztahuje žádost o platbu za rok 2013.“

3)

Vkládá se nový článek 32a, který zní:

„Článek 32a

Pro účely článku 47 nařízení (ES) č. 1698/2005 mohou členské státy povolit, aby se lesnicko-environmentální závazky prodloužily až do konce období, k němuž se vztahuje žádost o platbu za rok 2013.“

4)

V článku 37 se doplňuje odstavec, který zní:

„5.   Pro účely čl. 62 odst. 4 nařízení (ES) č. 1698/2005 rozhodují rozhodovací orgány místních akčních skupin o výběru projektů hlasováním, při kterém činí podíl hospodářských a sociálních partnerů a jiných zástupců občanské společnosti podle čl. 62 odst. 1 písm. b) uvedeného nařízení alespoň 50 % hlasů. V procesu rozhodování o výběru projektů je třeba dodržet příslušné předpisy, aby se zaručila transparentnost a aby nedocházelo ke střetu zájmů.“

5)

V článku 38 se odstavec 2 nahrazuje tímto:

„2.   Členské státy mohou na žádost vyplatit místním akčním skupinám zálohu. Částka zálohy nesmí překročit 20 % veřejné podpory související s náklady uvedenými v čl. 63 písm. c) nařízení (ES) č. 1698/2005 a podmínkou jejího vyplacení je poskytnutí bankovní záruky nebo rovnocenné jistoty ve výši 110 % částky zálohy. Záruka se uvolní nejpozději při ukončení strategie místního rozvoje.

Ustanovení čl. 24 odst. 6 nařízení Komise (EU) č. 65/2011 (4) se nepoužije na platbu uvedenou v prvním pododstavci.

6)

V čl. 44 odst. 3 se doplňuje pododstavec, který zní:

„Pro účely prvního pododstavce se za malou změnu považuje nejvýše 10% zmenšení výměry hospodářství, na které se vztahuje závazek.“

7)

V článku 46 se doplňuje odstavec, který zní:

„Doložka o přezkumu se poskytne od roku 2012 pro závazky přijaté na období mezi pěti a sedmi lety podle článků 39, 40 a 47 nařízení (ES) č. 1698/2005 a prodloužené tak, že přesáhnou konec stávajícího programového období, aby se mohly přizpůsobit právnímu rámci dalšího programového období. Členské státy však mohou rozhodnout o zavedení této doložky o přezkumu již v roce 2011. S ohledem na tento odstavec se použije také druhý pododstavec.“

8)

Článek 52 se nahrazuje tímto:

„Článek 52

1.   Pokud jde o akce finančního inženýrství podle článku 51 tohoto nařízení, výdaje uvedené Komisi v souladu s čl. 26 odst. 3 písm. a) nařízení (ES) č. 1290/2005 jsou celkovými výdaji zaplacenými při vytváření těchto fondů nebo přispívání do nich.

Při platbě vyrovnání a uzavření programu rozvoje venkova podle článku 28 nařízení (ES) č. 1290/2005 však budou způsobilé výdaje součtem:

Uplatněná sazba spolufinancování musí odpovídat sazbě spolufinancování opatření, na něž fond přispívá. Pokud fond přispívá na několik opatření s rozdílnou sazbou spolufinancování, použijí se tyto sazby v poměru k příslušným způsobilým výdajům.

Rozdíl mezi příspěvky z EZFRV skutečně zaplacenými podle prvního pododstavce a způsobilými výdaji podle druhého pododstavce písm. a) nebo b) bude odstraněn v rámci účetní závěrky posledního roku provádění programu. V této závěrce budou podrobně uvedeny potřebné finanční údaje.

2.   Pokud EZFRV spolufinancuje operace zahrnující záruční fondy pro návratné investice podle článku 50 tohoto nařízení, je nutné provést hodnocení ex ante očekávaných ztrát a zohlednit při něm stávající tržní praxi u podobných operací s dotyčným typem investic a trhu. Hodnocení očekávaných ztrát je možno přezkoumat, pokud je to odůvodněno následnými tržními podmínkami. Zdroje vázané na proplacení záruk musí vycházet z tohoto hodnocení.

3.   Zdroje navrácené během programového období do operace z investic vložených fondy nebo zbylých po zaplacení záruky jsou fondem opětovně použity podle dohody o financování uvedené v čl. 51 odst. 6 tohoto nařízení nebo vyrovnány v rámci účetní závěrky. Po konečném datu způsobilosti programu rozvoje venkova budou zdroje navrácené do operace z investic vložených fondy nebo zbylých po zaplacení všech záruk opět použity dotčenými členskými státy ve prospěch jednotlivých podniků.

Úroky vzniklé platbami z programů rozvoje venkova do fondů budou použity podle prvního pododstavce.“

9)

V čl. 53 odst. 1 se první pododstavec nahrazuje tímto:

„Členské státy mohou případně určit míru podpory stanovené v článcích 27, 31, 37 až 41 a 43 až 49 nařízení (ES) č. 1698/2005 na základě standardních nákladů a standardního předpokladu ušlých příjmů.“

10)

V čl. 54 odst. 1 se úvodní věta prvního pododstavce nahrazuje tímto:

„Příspěvky veřejného nebo soukromého příjemce ve formě věcného plnění, totiž poskytování zboží nebo služeb, pro něž neexistuje platba v hotovosti podložená fakturami nebo podobnými dokumenty, mohou být způsobilými výdaji za předpokladu, že jsou splněny následující podmínky:“.

11)

V článku 55 se odstavec 2 nahrazuje tímto:

„2.   V případě zemědělských investic není nákup zemědělských výrobních práv, platebních nároků, zvířat, jednoletých rostlin a jejich vysazování způsobilým výdajem.

Jednoduché náhradové investice nejsou způsobilým výdajem.

V případech obnovy zemědělského produkčního potenciálu poškozeného přírodními katastrofami podle čl. 20 písm. b) bodu vi) nařízení (ES) č. 1698/2005 však mohou být nákup zvířat a náhradové investice způsobilým výdajem.“

12)

Článek 56 se nahrazuje tímto:

„Článek 56

1.   Odchylně od čl. 24 odst. 6 nařízení (EU) č. 65/2011 mohou členské státy na požádání vyplatit příjemcům podpory investic zálohu. Pokud jde o veřejné příjemce, lze tuto zálohu poskytnout obcím, jejich sdružením, orgánům regionální správy a veřejnoprávním subjektům.

2.   Částka zálohy nesmí překročit 50 % veřejné podpory související s investicí a podmínkou jejího vyplacení je poskytnutí bankovní záruky nebo rovnocenné jistoty ve výši 110 % částky zálohy.

Za rovnocennou jistotu podle prvního pododstavce se považuje zařízení poskytnuté veřejným orgánem jako záruka za předpokladu, že se tento orgán zaváže vyplatit částku pokrytou touto zárukou, pokud není prokázán nárok na vyplacenou zálohu.

3.   Jistota se může uvolnit, jakmile příslušná platební agentura zjistí, že částka skutečných výdajů na investice, která se vztahuje k veřejné podpoře, přesahuje částku zálohy.“