(EU) č. 582/2011Nařízení Komise (EU) č. 582/2011 ze dne 25. května 2011 , kterým se provádí a mění nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 595/2009 z hlediska emisí z těžkých nákladních vozidel (Euro VI) a kterým se mění přílohy I a III směrnice Evropského parlamentu a Rady 2007/46/ES Text s významem pro EHP

Publikováno: Úř. věst. L 167, 25.6.2011, s. 1-168 Druh předpisu: Nařízení
Přijato: 25. května 2011 Autor předpisu: Evropská komise
Platnost od: 15. července 2011 Nabývá účinnosti: 15. července 2011
Platnost předpisu: Ano Pozbývá platnosti:

Text předpisu s celou hlavičkou je dostupný pouze pro registrované uživatele.



NAŘÍZENÍ KOMISE (EU) č. 582/2011

ze dne 25. května 2011,

kterým se provádí a mění nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 595/2009 z hlediska emisí z těžkých nákladních vozidel (Euro VI) a kterým se mění přílohy I a III směrnice Evropského parlamentu a Rady 2007/46/ES

(Text s významem pro EHP)

EVROPSKÁ KOMISE,

s ohledem na Smlouvu o fungování Evropské Unie,

s ohledem na nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 595/2009 ze dne 18. června 2009 o schvalování typu motorových vozidel a motorů z hlediska emisí z těžkých nákladních vozidel (Euro VI) a o přístupu k informacím o opravách a údržbě vozidel, o změně nařízení (ES) č. 715/2007 a směrnice 2007/46/ES a o zrušení směrnic 80/1269/EHS, 2005/55/ES a 2005/78/ES (1) a zejména na čl. 4 odst. 3, čl. 5 odst. 4, čl. 6 odst. 2 a článek 12 uvedeného nařízení,

s ohledem na směrnici Evropského parlamentu a Rady 2007/46/ES ze dne 5. září 2007, kterou se stanoví rámec pro schvalování motorových vozidel a jejich přípojných vozidel, jakož i systémů, konstrukčních částí a samostatných technických celků určených pro tato vozidla (rámcová směrnice) (2), a zejména na čl. 39 odst. 7 uvedené směrnice,

vzhledem k těmto důvodům:

(1)

Nařízení (ES) č. 595/2009 je jedním ze zvláštních regulačních aktů v rámci postupu schvalování typu stanoveného směrnicí 2007/46/ES.

(2)

Nařízení (ES) č. 595/2009 vyžaduje, aby nová těžká vozidla a motory splňovaly nové mezní hodnoty emisí, a zavádí dodatečné požadavky týkající se přístupu k informacím. Pro nové typy vozidel budou technické požadavky platit od 31. prosince 2012 a pro všechna nová vozidla od 31. prosince 2013. K provádění nařízení (ES) č. 595/2009 je nezbytné přijmout zvláštní technická opatření. Toto nařízení si tedy klade za cíl stanovit nezbytné požadavky pro schvalování typu vozidel a motorů splňujících normu Euro VI.

(3)

Čl. 5 odst. 4 nařízení (ES) č. 595/2009 vyžaduje, aby Komise přijala prováděcí právní předpis, který stanoví konkrétní technické požadavky týkající se regulace emisí z vozidel. Je proto vhodné takové požadavky přijmout.

(4)

Po přijetí hlavních požadavků pro schvalování typu těžkých nákladních motorových vozidel a motorů nařízením (ES) č. 595/2009 je nyní nutné zavést správní předpisy pro toto ES schvalování typu. Tyto správní požadavky by měly zahrnovat ustanovení týkající se shodnosti výroby a shodnosti v provozu, aby došlo k zajištění trvale dobré výkonnosti vyráběných vozidel a motorů.

(5)

V souladu s článkem 6 nařízení (ES) č. 595/2009 je rovněž nezbytné stanovit požadavky, které zajistí, že informace týkající se palubního diagnostického systému vozidla (dále jen „OBD“) či informace o opravách a údržbě vozidla budou snadno přístupné, aby bylo zajištěno, že k těmto informacím budou mít přístup samostatní provozovatelé.

(6)

V souladu s nařízením (ES) č. 595/2009 by se jím stanovená opatření, která se týkají přístupu k informacím o opravách a údržbě vozidla, informacím určeným pro diagnostické nástroje a kompatibilitě náhradních dílů s palubními diagnostickými systémy vozidla neměla omezovat jen na konstrukční části a systémy související s emisemi, nýbrž by měla zahrnovat všechny aspekty vozidla, na které se vztahuje schvalování typu, které spadá do oblasti působnosti tohoto nařízení.

(7)

V souladu s článkem 5 nařízení (ES) č. 595/2009 by Komise měla přijmout opatření k provedení použití přenosného zařízení pro měření za účelem ověřování emisí v provozu a ověřování a snižování emisí mimo cyklus. Ve vhodném časovém rámci je tedy nezbytné stanovit opatření ohledně emisí mimo cyklus, a to jak při schvalování typu, tak pro účely ověřování a snižování emisí mimo cyklus při používání vozidel. Pro účely shodnosti v provozu by měl být zaveden postup používající přenosný systém pro měření emisí (dále jen „PEMS“). Postupy PEMS zavedené tímto nařízením by měly být podrobeny posouzení, na jehož základě by Komise měla být zmocněna měnit ustanovení v provozu.

(8)

V souladu s čl. 5 odst. 4. písm. d) nařízení (ES) č. 595/2009 je nezbytné stanovit požadavky pro schválení typu náhradního zařízení k regulaci znečišťujících látek a zajistit tak jejich správné fungování.

(9)

V souladu s čl. 5 odst. 4. písm. d) nařízení (ES) č. 595/2009 je nezbytné stanovit požadavky pro určení faktorů zhoršení, které se budou používat k ověřování životnosti systémů motoru. Na základě výsledků výzkumu a rozvoje týkajících se metod zkoušek stárnutí systémů motoru by Komise měla být zmocněna měnit ustanovení pro určení faktorů zhoršení.

(10)

Podle čl. 12 odst. 1 nařízení (ES) č. 595/2009 je třeba zavést nové mezní hodnoty a postupy měření pro počet emitovaných částic. Postup měření by měl být založen na práci programu Evropské hospodářské komise Organizace spojených národů (dále jen „EHK/OSN“) pro měření částic (Particulate Measurement Programme – PMP).

(11)

V souladu s čl. 12 odst. 2 nařízení (ES) č. 595/2009 se zavádějí mezní hodnoty pro celosvětově harmonizovaný neustálený jízdní cyklus (dále jen „WHTC“) a pro celosvětově harmonizovaný cyklus v ustáleném stavu (dále jen „WHSC“), jak uvádí příloha 4B předpisu Evropské hospodářské komise Organizace spojených národů (EHK/OSN) č. 49 – Jednotná ustanovení o opatřeních proti emisím plynných znečišťujících látek a znečišťujících částic ze vznětových motorů vozidel a emisím plynných znečišťujících látek ze zážehových motorů vozidel poháněných zemním plynem nebo zkapalněným ropným plynem (3).

(12)

Komise by měla posoudit nezbytnost zvláštních opatření týkajících se motorů s více možnostmi seřízení a měla by být zmocněna měnit ustanovení v souladu s výsledky tohoto posouzení.

(13)

Nařízení (ES) č. 595/2009 a směrnice 2007/46/ES by proto měly být odpovídajícím způsobem změněny.

(14)

Opatření stanovená tímto nařízením jsou v souladu se stanoviskem Technického výboru – motorová vozidla,

PŘIJALA TOTO NAŘÍZENÍ:

Článek 1

Předmět

Toto nařízení stanoví prováděcí opatření k článkům 4, 5, 6 a 12 nařízení (ES) č. 595/2009.

Mění rovněž nařízení (ES) č. 595/2009 a směrnici 2007/46/ES.

Článek 2

Definice

Pro účely tohoto nařízení se použijí tyto definice:

1)

„systémem motoru“ se rozumí motor, systém regulace emisí a komunikační rozhraní (technické vybavení a hlášení) mezi elektronickou řídicí jednotkou nebo jednotkami motoru (dále jen „ECU“) a jinou hnací jednotkou nebo řídicí jednotkou vozidla;

2)

„programem akumulace doby provozu“ se rozumí cyklus stárnutí a akumulace doby provozu pro určení faktorů zhoršení u rodiny motorů se stejným systémem následného zpracování výfukových plynů;

3)

„rodinou motorů“ se rozumí výrobcem stanovená skupina motorů, které vzhledem ke své konstrukci definované v oddílu 6 přílohy I mají podobné emisní vlastnosti; všechny jednotlivé motory rodiny musí splňovat platné mezní hodnoty emisí;

4)

„typem motoru“ se rozumí motory, které se neliší v zásadních vlastnostech definovaných v dodatku 4 k příloze I;

5)

„typem vozidla z hlediska emisí a informací o opravách a údržbě vozidla“ se rozumí skupina vozidel, které se neliší v zásadních vlastnostech motoru a vozidla definovaných v dodatku 4 k příloze I;

6)

„systémem ke snížení emisí NOx“ se rozumí systém selektivní katalytické redukce (dále jen „SCR“), adsorbenty NOx, pasivní a aktivní katalyzátory chudých NOx nebo jakékoli jiné systémy následného zpracování výfukových plynů, které mají snížit emise oxidů dusíku (NOx);

7)

„systémem následného zpracování výfukových plynů“ se rozumí katalyzátor (oxidační nebo třícestný), filtr částic, systém ke snížení emisí NOx, kombinovaný systém ke snížení emisí NOx s filtrem částic nebo jiné zařízení ke snížení emisí, které je namontováno za motorem;

8)

„systémem OBD“ se rozumí systém na palubě vozidla nebo v prostoru motoru, který je schopen:

a)

zjistit chybné funkce ovlivňující emisní vlastnosti systému motoru a

b)

indikovat jejich přítomnost prostřednictvím varovného systému a

c)

určit pravděpodobnou oblast chybné funkce prostřednictvím informací ukládaných do paměti počítače a/nebo přenosem těchto informací mimo vozidlo;

9)

„vhodnou poškozenou součástí nebo systémem“ (dále jen „QDC“) se rozumí součást nebo systém, který byl záměrně poškozen například prostřednictvím zrychleného stárnutí nebo se kterým bylo manipulováno řízeným způsobem a který byl přijat schvalovacím orgánem v souladu se stanovenými ustanoveními, bodem 6.3.2 přílohy 9B předpisu EHK/OSN č. 49 a bodem 2.2 k dodatku 3 k příloze X tohoto nařízení, který se používá během prokazování činnosti OBD systému motoru;

10)

„ECU“ se rozumí elektronická řídicí jednotka motoru;

11)

„diagnostickým chybovým kódem“ (dále jen „DTC“) se rozumí numerický nebo alfanumerický identifikátor, který identifikuje nebo označuje chybnou funkci;

12)

„přenosným systémem pro měření emisí“ (dále jen „PEMS“) se rozumí přenosný systém pro měření emisí splňující požadavky stanovené v dodatku 2 k příloze II tohoto nařízení;

13)

„indikátorem chybné funkce“ (dále jen „MI“) se rozumí optický indikátor, který je součástí varovného systému a který zřetelně informuje řidiče vozidla v případě chybné funkce;

14)

„cyklem stárnutí“ se rozumí provoz vozidla a motoru (rychlost, otáčky a výkon) prováděný během doby akumulace provozu;

15)

„kritickými součástmi souvisejícími s emisemi“ se rozumí následující součásti určené především ke kontrole emisí: jakýkoli systém následného zpracování výfukových plynů, ECU a s ní související čidla a ovládací členy a systém recirkulace výfukových plynů (dále jen „EGR“) včetně všech příslušných filtrů, chladičů, regulačních ventilů a potrubí;

16)

„kritickou údržbou související s emisemi“ se rozumí údržba prováděná na kritických součástech souvisejících s emisemi;

17)

„údržbou související s emisemi“ se rozumí údržba, která podstatně ovlivňuje emise či pravděpodobně ovlivní zhoršení emisí vozidla či motoru během běžných podmínek provozu;

18)

„rodinou motorů se stejným systémem následného zpracování výfukových plynů“ se rozumí výrobcem stanovená skupina motorů odpovídající definici rodiny motorů, které se však dále seskupují podle motorů používajících stejný systém následného zpracování výfukových plynů;

19)

„Wobbeho indexem (dolním Wl nebo horním Wu)“ se rozumí poměr odpovídající výhřevnosti plynu na jednotku objemu k druhé odmocnině poměrné hustoty plynu za stejných referenčních podmínek:

Formula

20)

„faktorem posunu λ (dále Sλ)“ se rozumí výraz, který popisuje požadovanou pružnost systému řízení motoru z hlediska změny poměru přebytku vzduchu λ, jestliže motor pracuje s plynem rozdílného složení, než má čistý methan, jak je stanoveno v bodu 4.1 přílohy 6 předpisu EHK/OSN č. 49;

21)

„údržbou nesouvisející s emisemi“ se rozumí údržba, která neovlivňuje podstatným způsobem emise a která nemá trvalý vliv na zhoršení emisí vozidla nebo motoru během běžných podmínek v okamžiku, kdy je údržba provedena;

22)

„rodinou motorů s OBD“ se rozumí výrobcem stanovená skupina systémů motorů, které používají stejné metody monitorování a diagnostiky chybných funkcí souvisejících s emisemi;

23)

„čtecím nástrojem“ se rozumí externí zkušební zařízení používané pro normovanou komunikaci se systémem OBD mimo vozidlo v souladu s požadavky tohoto nařízení;

24)

„pomocnou strategií pro emise“ (dále jen „AES“) se rozumí strategie řízení emisí, která se aktivuje nebo která nahrazuje či mění základní strategii pro emise za specifickým účelem nebo v reakci na specifický soubor okolních a/nebo provozních podmínek a která je aktivní pouze za těchto provozních podmínek;

25)

„základní strategií pro emise“ (dále jen „BES“) se rozumí strategie pro emise, která je aktivní v celém rozsahu otáček a zatížení motoru, dokud se neaktivuje AES;

26)

„podílem výkonu v provozu“ se rozumí podíl počtu období, během kterých existovaly podmínky, v rámci kterých sledování či soubor sledování mohl zjistit chybnou funkci k počtu jízdních cyklů k tomuto sledování či souboru sledování;

27)

„spuštění motoru“ zahrnuje zapnutí zapálení, roztáčení a spuštění spalování a je dokončeno v okamžiku, kdy otáčky motoru klesnou na hodnotu 150 min-1 pod normální otáčky volnoběhu zahřátého motoru;

28)

„pořadí operací“ se rozumí pořadí, které sestává z nastartování motoru, doby provozu (motoru), vypnutí motoru a doby do příštího nastartování motoru, je-li monitorování OBD spuštěno a pokud by se vyskytla nesprávná funkce, byla by odhalena;

29)

„monitorováním mezních hodnot emisí“ se rozumí monitorování chybné funkce, která vede k překročení mezních hodnot OBD (OTLs) a která sestává z jednoho či obou následujících bodů:

a)

z přímého měření emisí čidlem/čidly ve výfukové trubce a z postupu, kterým se usouvztažňují přímé emise a specifické emise zkušebního cyklu;

b)

z určení nárůstu emisí usouvztažněním vstupních a výstupních údajů počítače a specifických emisí zkušebního cyklu;

30)

„monitorováním činnosti“ se rozumí monitorování chybných funkcí, které sestává z kontrol funkčnosti a z monitorování parametrů, které nejsou přímo usouvztažňovány s mezními hodnotami emisí; provádí se u součástí nebo systémů za účelem ověření, zda pracují v příslušném rozsahu;

31)

„selháním snímačů“ se rozumí taková chybná funkce, kdy se signál z konkrétního čidla nebo součásti, když je vyhodnocován podle signálů dostupných z jiných čidel nebo součástí regulačního systému, liší od očekávaného signálu, a to včetně případů, kdy se všechny měřené signály a výstupní údaje ze součástí jednotlivě nacházejí v rozmezí odpovídajícím běžnému provozu daného čidla či součásti a kdy žádné z čidel či součástí jednotlivě nevykazuje chybnou funkci;

32)

„monitorováním celkového selhání funkce“ se rozumí monitorování za účelem zjištění chybné funkce, která povede k úplné ztrátě požadované funkce systému;

33)

„chybnou funkcí“ se rozumí selhání nebo zhoršení činnosti systému motoru, včetně systému OBD, u kterého se dá důvodně očekávat, že povede buď ke zvýšení hladiny kterékoli regulované znečišťující látky emitované systémem motoru nebo ke snížení účinnosti systému OBD;

34)

„obecným jmenovatelem“ se rozumí počítadlo, měřící kolikrát bylo vozidlo uvedeno do provozu, přičemž bere v úvahu obecné podmínky;

35)

„počítadlem cyklů zapalování“ se rozumí počítadlo uvádějící počet startů motoru, kterým vozidlo prošlo;

36)

„jízdním cyklem“ se rozumí sled, který sestává z nastartování motoru, doby provozu (vozidla), vypnutí motoru a doby do příštího nastartování motoru;

37)

„souborem sledovacích zařízení“ se pro účely vyhodnocení výkonu OBD rodiny motorů v provozu rozumí soubor sledovacích zařízení OBD použitý pro určení správné činnosti systému kontroly emisí;

38)

„netto výkonem“ se rozumí výkon získaný na zkušebním stavu na konci klikového hřídele nebo rovnocenného orgánu při odpovídajících otáčkách motoru spolu s pomocným zařízením v souladu s přílohou XIV a stanovený za referenčních atmosférických podmínek;

39)

„maximálním netto výkonem“ se rozumí maximální hodnota netto výkonu měřená při plném zatížení motoru;

40)

„filtrem částic vznětového motoru typu wall–flow“ se rozumí filtr částic vznětového motoru (DPF), ve kterém jsou výfukové plyny tlačeny proudem skrze stěnu, která filtruje pevné látky;

41)

„nepřetržitou regenerací“ se rozumí proces regenerace systému následného zpracování výfukových plynů, k němuž dochází buď nepřetržitě nebo alespoň jednou během zkoušky WHTC s teplým startem.

Článek 3

Požadavky pro schvalování typu

1.   Za účelem získání ES schválení typu systému motoru nebo rodiny motoru jako samostatného technického celku, ES schválení typu vozidla se schváleným systémem motoru z hlediska emisí a informací o opravách a údržbě vozidla či ES schválení vozidla z hlediska emisí a informací o opravách a údržbě vozidla výrobce v souladu s ustanoveními přílohy I prokáže, že se na vozidlo či systém motoru vztahují zkoušky a splňuje požadavky stanovené v přílohách III až VIII, X, XIII a XIV. Výrobce rovněž zajistí shodu se specifikacemi referenčních paliv uvedenými v příloze IX.

2.   Za účelem získání ES schválení typu vozidla se schváleným systémem motoru z hlediska emisí a informací o opravách a údržbě vozidla či ES schválení typu vozidla z hlediska emisí a informací o opravách a údržbě vozidla zajistí výrobce shodu s požadavky na montáž stanovenými v oddílu 4 přílohy I.

3.   Za účelem získání rozšíření ES schválení typu vozidla z hlediska emisí a informací o opravách a údržbě vozidla typu schváleného v rámci tohoto nařízení, jehož referenční hmotnost je vyšší než 2 380 kg, ale nepřesahuje 2 610 kg, musí výrobce splňovat požadavky stanovené v dodatku 1 k příloze VIII.

4.   Ustanovení pro alternativní schválení stanovená v bodě 2.4.1 přílohy X a v bodě 2.1 přílohy XIII neslouží pro účely ES schválení typu systému motoru nebo rodiny motorů jako samostatného technického celku.

5.   Jakýkoliv systém motoru a konstrukční prvek, který by mohl ovlivnit plynné emise a emise částic, je navržen, konstruován, montován a instalován tak, aby motor za běžného užívání mohl splňovat ustanovení uvedená v nařízení (ES) č. 595/2009 a v tomto nařízení. Výrobce rovněž zajistí shodu s požadavky na emise mimo cyklus stanovenými v článku 14 a příloze VI.

6.   Za účelem získání ES schválení typu systému motoru nebo rodiny motoru jako samostatného technického celku či ES schválení vozidla z hlediska emisí a informací o opravách a údržbě vozidla výrobce zajistí shodu s požadavky na použitelnost paliv pro univerzální schválení pro všechna paliva, nebo v případě zážehového motoru poháněného zemním plynem a zkapalněným ropným plynem (LPG) zajistí schválení omezené použitelnosti paliv, jak je stanoveno v oddílu 1 přílohy I.

7.   Za účelem získání ES schválení typu v případě motoru poháněného benzinem nebo E85 výrobce zajistí, že zvláštní požadavky pro hrdla palivových nádrží vozidel poháněných benzinem a E85, stanovené v bodu 4.3 přílohy I jsou splněny.

8.   Za účelem získání ES schválení typu výrobce zajistí, že zvláštní požadavky pro bezpečnost elektronických systémů,stanovené v příloze X jsou splněny.

9.   Výrobce přijme v souladu s tímto nařízením technická opatření k účinnému snížení emisí z výfuku, a to během běžné životnosti vozidla a za běžných podmínek používání. To se také týká provozní bezpečnosti hadic, spojek a přípojek užívaných v systému pro regulaci emisí, které musí být konstruovány tak, aby odpovídaly původnímu konstrukčnímu záměru.

10.   Výrobce zajistí, aby výsledky zkoušek emisí splňovaly danou mezní hodnotu podle konkrétních zkušebních podmínek stanovených tímto nařízením.

11.   Výrobce stanoví faktory zhoršení, které se budou používat k prokázání, zda plynné emise a emise částic rodiny motorů nebo rodiny motorů se stejným systémem následného zpracování výfukových plynů jsou v souladu s příslušnými mezními hodnotami emisí stanovenými v příloze I nařízení (ES) č. 595/2009 během běžné doby životnosti stanovené v čl. 4 odst. 2 tohoto nařízení.

Postupy k prokázání shodnosti rodiny motorů nebo rodiny motorů se stejným systémem následného zpracování výfukových plynů během běžné doby životnosti jsou stanoveny v příloze VII.

12.   Pro zážehové motory, na které se vztahují zkoušky stanovené v příloze IV, je maximální povolený obsah oxidu uhelnatého ve výfukových plynech při volnoběhu takový, jaký uvádí výrobce vozidla. Maximální obsah oxidu uhelnatého nicméně nepřekročí 0,3 % obj.

Při vysokých volnoběžných otáčkách, kdy rychlost motoru dosahuje minimálně 2 000 min-1 a lambda je 1 ± 0,03 nebo odpovídá specifikacím výrobce, objem oxidu uhelnatého ve výfukových plynech nepřekročí 0,2 % obj.

13.   Jestliže se jedná o uzavřenou klikovou skříň, výrobci zajistí, aby při zkoušce stanovené v příloze V větrací systém motoru zabraňoval úniku emisí jakýchkoli plynů z klikové skříně do atmosféry. Jestliže je kliková skříň otevřeného typu, emise jsou měřeny a připočteny k emisím z výfuku, a to v návaznosti na ustanovení přílohy V.

14.   Při žádosti o schválení typu výrobci schvalovacímu orgánu předkládají informace, které dokládají, že systém ke snížení emisí NOx zachoval svoji funkci regulace emisí za všech podmínek prostředí a během všech podmínek pravidelně se vyskytujících na území Unie, zejména při nízkých teplotách prostředí.

Kromě toho výrobci schvalovacímu orgánu poskytnou informace o strategii fungování systému recirkulace výfukových plynů (ERG) včetně jeho fungování za nízkých teplot prostředí.

Tyto informace rovněž zahrnou popis veškerých dopadů na emise během fungování systému za nízkých teplot prostředí.

15.   Ke schválení typu vozidla a motoru v souladu s nařízením (ES) č. 595/2009 a tímto nařízením dojde až v okamžiku, kdy jsou přijaty postupy měření pro měření hodnot PM, jak je stanoveno v příloze I nařízení (ES) č. 595/2009, jakákoli potřebná zvláštní ustanovení týkající se motorů s více možnostmi seřízení a zařízení a prováděcí ustanovení k článku 6 uvedeného nařízení.

Článek 4

Palubní diagnostika

1.   Výrobce zajistí, aby veškeré systémy motoru a veškerá vozidla byla vybavena systémem OBD.

2.   Systém OBD musí být navržen, konstruován a instalován ve vozidle v souladu s přílohou X tak, aby umožnil identifikovat, zaznamenávat a sdělovat druhy zhoršení výkonu nebo chybných funkcí uvedené v uvedené příloze, a to během celé doby životnosti vozidla.

3.   Výrobce zajistí, aby systém OBD splňoval požadavky stanovené v příloze X včetně požadavků týkajících se výkonu palubní diagnostiky v provozu, a to za všech běžných a důvodně předvídatelných podmínek jízdy v rámci Unie včetně běžných podmínek užívání stanovených v příloze X.

4.   Při testování vhodné poškozené části je indikátor chybné funkce systému OBD aktivován v souladu s přílohou X. Indikátor chybné funkce systému OBD může být aktivován také tehdy, pokud jsou emise pod mezními hodnotami emisí uvedenými v příloze X.

5.   Výrobce zajistí, že ustanovení pro výkon OBD rodiny motorů v provozu jsou stanovena v příloze X.

6.   Údaje týkající se výkonu OBD v provozu jsou systémem OBD uchovávány a zpřístupněny v nešifrované formě prostřednictvím standardního komunikačního protokolu OBD, a to v souladu s ustanoveními přílohy X.

7.   Pokud se tak během tří let po datech uvedených v čl. 8 odst. 1 a 2 nařízení (ES) č. 595/2009 výrobce rozhodne, mohou systémy OBD splňovat alternativní ustanovení uvedená v příloze X a odkazující na tento odstavec.

8.   Pokud se tak výrobce rozhodne, může ke sledování DPF v případě nových typů vozidel nebo motorů do 1. září 2014 a v případě všech nových vozidel prodaných, zaregistrovaných nebo uvedených do provozu v Unii do 1. září 2015 použít alternativní ustanovení uvedená v bodě 2.3.3.3 přílohy X.

Článek 5

Žádost o ES schválení typu systému motoru nebo rodiny motorů jako samostatného technického celku

1.   Výrobce předloží schvalovacímu orgánu žádost o ES schválení typu systému motoru nebo rodiny motorů jako samostatného technického celku.

2.   Žádost uvedená v odstavci 1 je vyhotovena podle vzoru informačního dokumentu uvedeného v dodatku 4 k příloze I. Pro tento účel se použije část 1 uvedeného dodatku.

3.   Výrobce dodá společně s žádostí soubor dokumentace, který plně osvětluje jakékoliv konstrukční prvky ovlivňující emise, strategii regulace emisí systému motoru a prostředky, kterými tento systém řídí své výstupní veličiny, které souvisejí s emisemi, ať již je toto řízení přímé nebo nepřímé, a který plně osvětluje systém varování a upozornění tak, jak je požadováno v oddíle 4 a 5 přílohy XIII. Soubor dokumentace se skládá z následujících částí včetně informací stanovených v oddílu 8 přílohy I:

a)

souboru formální dokumentace, který je uložen u schvalovacího orgánu. Soubor formální dokumentace může být na požádání zpřístupněn zúčastněným stranám;

b)

souboru doplňkové dokumentace, který zůstává důvěrný. Soubor doplňkové dokumentace může být uložen u schvalovacího orgánu či u výrobce, a to po zvážení schvalovacího orgánu, nicméně má být zpřístupněn k inspekci schvalovacím orgánem při schvalování nebo kdykoli během doby platnosti schválení. V případě, že je soubor dokumentace uložen u výrobce, provede schvalovací orgán nezbytná opatření, aby zajistil, že dokumentace nebude po schválení pozměněna.

4.   K informacím uvedeným v odstavci 3 výrobce dále přiloží následující informace:

a)

v případě zážehových motorů prohlášení výrobce o minimálním procentu selhání zapalování z celkového počtu zážehů, které by buď vedly k překročení emisních limitů stanovených v příloze X, pokud by uvedené procento selhání bývalo bylo přítomno od začátku zkoušky emisí, jak stanoví příloha III, nebo by mohly způsobit přehřátí jednoho či více katalyzátorů, což by vedlo k nevratnému poškození;

b)

popis opatření přijatých v zájmu toho, aby se zabránilo nedovoleným úpravám a zásahům do počítače či počítačů pro kontrolu emisí včetně zařízení pro aktualizaci využívající výrobcem schválený program či kalibraci;

c)

dokumentace systému OBD v souladu s požadavky stanovenými v oddílu 5 přílohy X;

d)

informace týkající se OBD za účelem přístupu do OBD a k informacím o opravách a údržbě, a to v souladu s požadavky tohoto nařízení;

e)

prohlášení o dodržení emisí mimo cyklus podle požadavků stanovených v článku 14 a oddílu 9 přílohy VI;

f)

prohlášení o dodržení výkonu OBD v provozu podle požadavků stanovených v dodatku 6 k příloze X;

g)

prohlášení o dodržení požadavků týkajících se přístupu do OBD a k informacím o opravách a údržbě;

h)

prvotní plán na zkoušení v provozu v souladu s bodem 2.4 přílohy II;

i)

případně kopie dalších schválení typu s příslušnými údaji, které umožní rozšířit schválení a stanovit faktory zhoršení.

5.   Výrobce předloží technické zkušebně odpovídající za zkoušky schválení typu motor či základní motor reprezentující typ, který má být schválen.

6.   Změny značky systému, části nebo samostatného technického celku, k nimž dojde po schválení typu, platnost tohoto schválení automaticky neruší, pokud nedojde ke změně původních vlastností či technických parametrů takovým způsobem, který ovlivní funkčnost motoru či systému k regulaci emisí.

Článek 6

Správní ustanovení pro ES schválení typu systému motoru nebo rodiny motorů jako samostatného technického celku

1.   V případě splnění všech odpovídajících požadavků schvalovací orgán udělí ES schválení typu systému motoru nebo rodiny motorů jako samostatného technického celku a vydá číslo schválení typu v souladu se systémem číslování stanoveným v příloze VII směrnice 2007/46/ES.

Aniž jsou dotčena ustanovení přílohy VII směrnice 2007/46/ES, oddíl 3 čísla schválení typu bude vypracován podle dodatku 9 k příloze I tohoto nařízení.

Schvalovací orgán nesmí přidělit stejné číslo jinému typu motoru.

2.   Schvalovací orgán při udělení ES schválení typu podle odstavce 1 vydá certifikát ES schválení typu s použitím vzoru uvedeného v dodatku 5 k příloze I.

Článek 7

Žádost o ES schválení typu vozidla se schváleným systémem motoru z hlediska emisí a přístupu k informacím o opravách a údržbě vozidla

1.   Výrobce předloží schvalovacímu orgánu žádost o ES schválení typu vozidla se schváleným systémem motoru z hlediska emisí a přístupu k informacím o opravách a údržbě vozidla.

2.   Žádost uvedená v odstavci 1 je vyhotovena podle vzoru informačního dokumentu uvedeného v části 2 dodatku 4 k příloze I. K žádosti se přikládá kopie certifikátu ES schválení typu pro systém motoru nebo rodiny motorů jako samostatného technického celku, který byl vydán v souladu s požadavky stanovenými v článku 6.

3.   Výrobce dodá soubor dokumentace, který plně osvětluje konstrukční prvky systému varování a upozornění, který je umístěn na palubě vozidla tak, jak je požadováno v příloze XIII. Tento soubor dokumentace je poskytnut v souladu s čl. 5 odst. 3.

4.   K informacím uvedeným v odstavci 3 výrobce dále přiloží následující informace:

a)

popis opatření přijatých s cílem zabránit nedovoleným úpravám a zásahům do řídicích jednotek vozidla, na které se toto nařízení vztahuje, včetně zařízení pro aktualizaci využívající výrobcem schválený program či kalibraci;

b)

popis konstrukčních částí OBD na palubě vozidla v souladu s požadavky stanovenými v oddílu 5 přílohy X;

c)

informace týkající se konstrukčních částí OBD na palubě vozidla pro účely přístupu k OBD a informacím o opravách a údržbě;

d)

prohlášení o dodržení požadavků týkajících se přístupu do OBD a k informacím o opravách a údržbě;

e)

případně kopie dalších schválení typu s příslušnými údaji, které umožní rozšířit schválení.

5.   Změny značky systému, části nebo samostatného technického celku, k nimž dojde po schválení typu, platnost tohoto schválení automaticky neruší, pokud nedojde ke změně původních vlastností či technických parametrů takovým způsobem, který ovlivní funkčnost motoru či systému k regulaci emisí.

Článek 8

Správní ustanovení pro ES schválení typu vozidla se schváleným systémem motoru z hlediska emisí a přístupu k informacím o opravách a údržbě vozidla

1.   Jestliže jsou splněny všechny odpovídající požadavky, schvalovací orgán udělí ES schválení typu vozidla se schváleným systémem motoru z hlediska emisí a přístupu k informacím o opravách a údržbě a vydá číslo schválení typu v souladu se systémem číslování stanoveným v příloze VII směrnice 2007/46/ES.

Aniž jsou dotčena ustanovení přílohy VII směrnice 2007/46/ES, oddíl 3 čísla schválení typu bude vypracován podle dodatku 9 k příloze I.

Schvalovací orgán nesmí přidělit stejné číslo jinému typu vozidla.

2.   Schvalovací orgán při udělení ES schválení typu podle oddílu 1 vydá certifikát ES schválení typu s použitím vzoru uvedeného v dodatku 6 k příloze I.

Článek 9

Žádost o ES schválení typu vozidla z hlediska emisí a přístupu k informacím o opravách a údržbě vozidla

1.   Výrobce předloží schvalovacímu orgánu žádost o ES schválení typu vozidla z hlediska emisí a přístupu k informacím o opravách a údržbě vozidla.

2.   Žádost uvedená v odstavci 1 je vyhotovena podle vzoru informačního dokumentu uvedeného v dodatku 4 k příloze I. Pro tento účel se použije část 1 a část 2 uvedeného dodatku.

3.   Výrobce poskytne soubor dokumentace, který plně osvětluje jakékoliv konstrukční prvky ovlivňující emise, strategii regulace emisí systému motoru a prostředky, kterými tento systém řídí své výstupní veličiny, ať již je toto řízení přímé nebo nepřímé, a který plně osvětluje systém varování a upozornění tak, jak je požadováno v příloze XIII. Tento soubor dokumentace se poskytne v souladu s čl. 5 odst. 3.

4.   K informacím podle odstavce 3 výrobce dále předloží informace požadované v čl. 5 odst. 4 písm. a) až i) a v čl. 7 odst. 4 písm. a) až e).

5.   Výrobce předloží technické zkušebně odpovídající za zkoušky schválení typu motor reprezentující typ, který má být schválen.

6.   Změny značky systému, části nebo samostatného technického celku, k nimž dojde po schválení typu, platnost tohoto schválení automaticky neruší, pokud nedojde ke změně původních vlastností či technických parametrů takovým způsobem, který ovlivní funkčnost motoru či systému k regulaci emisí.

Článek 10

Správní ustanovení pro ES schválení typu vozidla z hlediska emisí a přístupu k informacím o opravách a údržbě vozidla

1.   Jestliže jsou splněny všechny odpovídající požadavky, schvalovací orgán udělí ES schválení typu vozidla z hlediska emisí a přístupu k informacím o opravách a údržbě a vydá číslo schválení typu v souladu se systémem číslování stanoveným v příloze VII směrnice 2007/46/ES.

Aniž jsou dotčena ustanovení přílohy VII směrnice 2007/46/ES, oddíl 3 čísla schválení typu bude vypracován podle dodatku 9 k příloze I.

Schvalovací orgán nesmí přidělit stejné číslo jinému typu vozidla.

2.   Schvalovací orgán při udělení ES schválení typu podle odstavce 1 vydá certifikát ES schválení typu s použitím vzoru uvedeného v dodatku 7 k příloze I.

Článek 11

Shodnost výroby

1.   Opatření vedoucí k zajištění shodnosti výroby jsou přijímána v souladu s ustanoveními článku 12 směrnice 2007/46/ES.

2.   Shodnost výroby se případně kontroluje na základě údajů v certifikátech schválení typu, jejichž vzor je uveden v dodatcích 5, 6 a 7 k příloze I.

3.   Shodnost výroby je posuzována v souladu se zvláštními podmínkami stanovenými v oddílu 7 přílohy I a příslušnými statistickými metodami stanovenými v dodatcích 1, 2 a 3 k uvedené příloze.

Článek 12

Shodnost v provozu

1.   Přijmou se opatření k zajištění shodnosti v provozu vozidel nebo systémů motorů, jejichž typ byl schválen podle tohoto nařízení nebo směrnice Evropského parlamentu a Rady 2005/55/ES (4) v souladu s článkem 12 směrnice 2007/46/ES a dále v souladu s požadavky stanovenými v příloze II tohoto nařízení, pokud jde o vozidla nebo systémy motorů, jejichž typ byl schválen podle tohoto nařízení, a v souladu s požadavky stanovenými v příloze XII tohoto nařízení, pokud jde o vozidla nebo systémy motorů, jejichž typ byl schválen podle směrnice 2005/55/ES.

2.   Výrobce přijme technická opatření k účinnému snížení emisí z výfuku, a to během běžné životnosti vozidla a za běžných podmínek používání. Shodnost s ustanoveními tohoto nařízení je kontrolována během běžné doby životnosti systému motoru instalovaného ve vozidle za běžných podmínek používání, jak uvádí příloha II tohoto nařízení.

3.   Výrobce předloží schvalovacímu orgánu, který udělil původní schválení typu, zprávu s výsledky zkoušení v provozu, a to v souladu s prvotním plánem předloženým při schvalování typu. Jakékoliv odchylky od prvotního plánu musí být uspokojivě zdůvodněny schvalovacímu orgánu.

4.   Jestliže schvalovací orgán, který udělil původní schválení typu, není spokojen se zprávou výrobce v souladu s oddílem 10 přílohy II nebo s oznámeným důkazem o neuspokojivé shodnosti v provozu, může tento orgán výrobci nařídit, aby provedl zkoušku za účelem potvrzení. Schvalovací orgán přezkoumá zprávu o potvrzující zkoušce, kterou výrobce předloží.

5.   Jestliže schvalovací orgán, který udělil původní schválení typu, není spokojen s výsledky zkoušek v provozu či potvrzujících zkoušek podle kritérií definovaných v příloze II tohoto nařízení nebo na základě zkoušek v provozu provedených členským státem, požádá výrobce, aby mu předložil plán nápravných opatření, jimiž se stav neshodnosti odstraní v souladu s článkem 13 a oddílem 9 přílohy II.

6.   Jakýkoliv členský stát může provést a oznámit své kontrolní zkoušky na základě postupu pro zkoušení shodnosti v provozu, jak je popsáno v příloze II. Je možno zaznamenat informace o pořízení, údržbě a účasti výrobce na činnostech. Schvalovací orgán, který udělil původní schválení typu, poskytne schvalovacímu orgánu na požádání nezbytné informace o schválení typu, které umožní zkoušení v souladu s postupem uvedeným v příloze II.

7.   Jestliže členský stát zjistil, že typ motoru či vozidla není v souladu s příslušnými požadavky tohoto článku a přílohy II, musí to prostřednictvím svého schvalovacího orgánu neprodleně oznámit schvalovacímu orgánu, který udělil původní schválení typu, a to v souladu s požadavky stanovenými v čl. 30 odst. 3 směrnice 2007/46/ES.

Po uvedeném oznámení a s výhradou čl. 30 odst. 6 směrnice 2007/46/ES schvalovací orgán členského státu, který udělil původní schválení typu, neprodleně informuje výrobce, že typ motoru či vozidla nesplňuje požadavky uvedených ustanovení.

8.   Po oznámení popsaném v odstavci 7 a v případech, kdy dřívější zkoušení v provozu ukázalo shodnost, schvalovací orgán, který udělil původní schválení typu, může vyzvat výrobce, aby provedl dodatečnou potvrzující zkoušku, a to po konzultaci s odborníky členského státu, který oznámil, že vozidlo nesplňuje požadavky.

Jestliže takové údaje o zkoušení nejsou k dispozici, výrobce nejpozději do 60 pracovních dnů od obdržení oznámení popsaného v odstavci 7 buď předloží schvalovacímu orgánu, který udělil původní schválení typu, plán nápravných opatření v souladu s článkem 13 nebo provede dodatečné zkoušení v provozu s rovnocenným vozidlem za účelem ověření, zda typ motoru či vozidla nesplňuje požadavky. Pokud však výrobce příslušnému schvalovacímu orgánu uspokojivě prokáže, že k provedení dodatečné zkoušky je třeba více času, prodloužení může být povoleno.

9.   Odborníci členského státu, který oznámil nesplňující typ motoru či vozidla v souladu s odstavcem 7, budou přizváni k dodatečným zkouškám v provozu, popsaným v odstavci 8. Výsledky testů budou dále předloženy tomuto členskému státu a schvalovacím orgánům.

Jestliže tyto zkoušky shodnosti v provozu či potvrzující zkoušky potvrdí neshodnost typu motoru či vozidla, schvalovací orgán požádá výrobce, aby předložil plán nápravných opatření, jimiž se stav neshodnosti odstraní. Plán nápravných opatření musí splňovat ustanovení uvedená v článku 13 a v oddílu 9 přílohy II.

Jestliže zkoušky shodnosti v provozu či potvrzující zkoušky potvrdí shodnost, výrobce předloží zprávu schvalovacímu orgánu, který udělil původní schválení typu. Schvalovací orgán, který udělil původní schválení typu, předloží zprávu členskému státu, který oznámil, že typ vozidla nesplňuje požadavky a schvalovacímu orgánu. Zpráva musí obsahovat výsledky v souladu s oddílem 10 přílohy II.

10.   Schvalovací orgán, který udělil původní schválení typu, nadále informuje členský stát, který zjistil, že typ motoru či vozidla není v souladu s příslušnými požadavky, o postupu a výsledcích diskuzí s výrobcem, ověřovacích zkouškách a nápravných opatřeních.

Článek 13

Nápravná opatření

1.   Na žádost schvalovacího orgánu a v návaznosti na zkoušení v provozu předloží výrobce schvalovacímu orgánu v souladu s článkem 12 plán nápravných opatření, a to nejpozději do 60 pracovních dnů od data obdržení oznámení vydaného schvalovacím orgánem. Pokud však výrobce příslušnému schvalovacímu orgánu uspokojivě prokáže, že je třeba více času k prozkoumání důvodu neshodnosti, aby mohl být předložen plán nápravných opatření, prodloužení může být povoleno.

2.   Nápravná opatření se uplatňují na všechny motory v provozu, které patří ke stejné rodině motorů nebo OBD rodině motorů, a mohou být rozšířena také na rodinu motorů a OBD rodinu motorů, u kterých se může vyskytnout obdobná závada. Výrobce musí vyhodnotit, zda je potřeba změnit dokumentaci schválení typu a výsledek předloží schvalovacímu orgánu.

3.   Schvalovací orgán konzultuje výrobce s cílem zajistit dohodu o plánu nápravných opatření a provedení tohoto plánu. Jestliže schvalovací orgán, který udělil původní schválení typu, zjistí, že dohody nelze dosáhnout, zahájí se postup podle čl. 30 odst. 1 a čl. 30 odst. 5 směrnice 2007/46/ES.

4.   Schvalovací orgán do 30 pracovních dnů od data obdržení plánu nápravných opatření plán nápravných opatření schválí nebo zamítne. Schvalovací orgán ve stejné lhůtě rovněž oznámí výrobci a všem členským státům, zda se plán nápravných opatření rozhodl schválit či zamítnout.

5.   Výrobce je odpovědný za provádění schváleného plánu nápravných opatření.

6.   Výrobce uchová záznam o každém navráceném, opraveném či upraveném systému motoru nebo vozidle a dílně, ve které byla oprava provedena. Schvalovací orgán má k těmto záznamům přístup na požádání, a to během provádění plánu a po dobu pěti let po jeho ukončení.

7.   Jakákoli oprava či změna uvedená v odstavci 6 je zaznamenána v certifikátu, který výrobce předloží majiteli motoru nebo vozidla.

Článek 14

Požadavky na omezování emisí mimo cyklus

1.   Výrobce přijme v souladu s tímto nařízením a článkem 4 nařízení (ES) č. 595/2009 nezbytná opatření k účinnému snížení emisí z výfuku během běžné životnosti vozidla a za běžných podmínek používání.

Tato opatření zohlední:

a)

obecné požadavky včetně požadavků týkajících se výkonu a zákazu odpojovacích strategií;

b)

požadavky na účinné snížení emisí z výfuku za různých podmínek prostředí, o kterých se předpokládá, že by v nich vozidlo mohlo být provozováno, a dále za různých provozních podmínek, které mohou být předvídány;

c)

požadavky s ohledem na laboratorní zkoušení emisí mimo cyklus při schvalování typu;

d)

jakékoliv dodatečné požadavky s ohledem na zkoušení emisí vozidla v provozu mimo cyklus, jak je stanoveno v tomto nařízení;

e)

požadavek, aby výrobce předložil prohlášení o dodržení požadavků omezujících emise mimo cyklus.

2.   Výrobce splní konkrétní požadavky společně se souvisejícími zkušebními postupy, stanovenými v příloze VI.

3.   Jakékoliv dodatečné požadavky s ohledem na zkoušení emisí vozidla mimo cyklus uvedené v odst. 1 písm. d) jsou zavedeny po posouzení postupů PEMS stanovených v příloze II. Posouzení bude dokončeno do 31. prosince 2014.

Článek 15

Zařízení k regulaci znečisťujících látek

1.   Výrobce zajistí, aby náhradní zařízení k regulaci znečišťujících látek, jež mají být namontována do systému motoru nebo do vozidel s ES schválením typu spadajících do oblasti působnosti nařízení (ES) č. 595/2009, měla ES schválení typu jakožto samostatné technické celky, a to v souladu s požadavky tohoto článku a článků 16 a 17.

Katalyzátory, zařízení na snižování emisí NOx a filtry částic se pro účely tohoto nařízení považují za zařízení k regulaci znečišťujících látek.

2.   Původní náhradní zařízení k regulaci znečišťujících látek, která patří k typu, na nějž se vztahuje bod 3.2.12 dodatku 4 k příloze I a která jsou určena k montáži na vozidlo, k němuž odkazuje příslušný dokument o schválení typu, nemusejí splňovat všechny požadavky přílohy XI za podmínky, že splňují požadavky bodů 2.1, 2.2 a 2.3 uvedené přílohy.

3.   Výrobce zajistí, aby původní zařízení k regulaci znečišťujících látek nesla identifikační značení.

4.   Identifikační značení uvedená v odstavci 3 musí zahrnovat:

a)

název či výrobní značku výrobce vozidla nebo motoru;

b)

značku a identifikační číslo původního zařízení k regulaci znečišťujících látek uvedeného v informacích podle bodu 3.2.12.2 dodatku 4 k příloze I.

5.   Náhradní zařízení k regulaci znečišťujících látek je schváleno v souladu s nařízením (ES) č. 595/2009 a s tímto nařízením až v okamžiku, kdy konkrétní požadavky na zkoušení budou uvedeny v příloze XI tohoto nařízení.

Článek 16

Žádost o ES schválení typu náhradního zařízení k regulaci znečišťujících látek jako samostatného technického celku

1.   Výrobce předloží schvalovacímu orgánu žádost o ES schválení typu pro typ náhradního zařízení k regulaci znečišťujících látek jako samostatného technického celku.

2.   Žádost musí být vypracována podle vzoru informačního dokumentu uvedeného v dodatku 1 k příloze XI.

3.   Výrobce předloží prohlášení o dodržení požadavků týkajících se přístupu do OBD a k informacím o opravách a údržbě.

4.   Výrobce předloží technické zkušebně odpovídající za zkoušky schválení typu:

a)

typ systému nebo systémů motorů schválených v souladu s tímto nařízením a vybavených původním zařízením k regulaci znečišťujících látek;

b)

jeden vzorek typu náhradního zařízení k regulaci znečišťujících látek;

c)

další vzorek typu náhradního zařízení k regulaci znečišťujících látek v případě náhradního zařízení k regulaci znečišťujících látek určeného k montáži na vozidlo vybaveného systémem OBD.

5.   Pro účely odst. 4 písm. a) vybere žadatel po dohodě se schvalovacím orgánem zkušební motory.

Zkušební podmínky musí splňovat požadavky stanovené v oddílu 6 přílohy 4B předpisu EHK/OSN č. 49.

Zkušební motory musejí vyhovovat těmto požadavkům:

a)

nesmí mít závady na systému regulace emisí;

b)

všechny vadné nebo nadměrně opotřebované původní díly související s emisemi musí být opraveny nebo vyměněny;

c)

musí být před zkouškami emisí řádně seřízeny a nastaveny podle pokynů výrobce.

6.   Pro účely odst. 4 písm. b) a c) musí být tento vzorek zřetelně a nesmazatelně označen obchodním názvem žadatele nebo jeho značkou a obchodním označením.

7.   Pro účely odst. 4 písm. c) vzorek představuje vhodnou poškozenou část.

Článek 17

Správní ustanovení pro ES schválení typu náhradního zařízení k regulaci znečišťujících látek jako samostatného technického celku

1.   Jestliže jsou splněny všechny příslušné požadavky, schvalovací orgán udělí ES schválení typu pro náhradní zařízení k regulaci znečišťujících látek jako samostatný technický celek a vydá číslo schválení typu v souladu se systémem číslování stanoveným v příloze VII směrnice 2007/46/ES.

Schvalovací orgán nesmí přidělit stejné číslo jinému typu náhradního zařízení k regulaci znečišťujících látek.

Totéž číslo schválení typu může platit pro použití tohoto typu náhradního zařízení k regulaci znečišťujících látek pro několik různých typů vozidel.

2.   Pro účely odstavce 1 vydá schvalovací orgán certifikát ES schválení typu podle vzoru uvedeného v dodatku 2 k příloze XI.

3.   Jestliže výrobce může schvalujícímu orgánu prokázat, že náhradní zařízení k regulaci znečišťujících látek představuje typ uvedený v bodě 2.3.12.2 dodatku 4 k příloze I, nezávisí udělení schválení typu na ověření, zda jsou splněny požadavky stanovené v oddílu 4 přílohy XI.

Článek 18

Změny nařízení (ES) č. 595/2009

Nařízení (ES) č. 595/2009 se mění v souladu s přílohou XV.

Článek 19

Změny směrnice 2007/46/ES

Směrnice 2007/46/ES se mění v souladu s přílohou XVI.

Článek 20

Vstup v platnost

Toto nařízení vstupuje v platnost dvacátým dnem po vyhlášení v Úředním věstníku Evropské unie.

Toto nařízení je závazné v celém rozsahu a přímo použitelné ve všech členských státech.

V Bruselu dne 25. května 2011.

Za Komisi

José Manuel BARROSO

předseda


(1)  Úř. věst. L 188, 18.7.2009, s. 1.

(2)  Úř. věst. L 263, 9.10.2007, s. 1.

(3)  Úř. věst. L 229, 31.8.2010, s. 1.

(4)  Úř. věst. L 275, 20.10.2005, s. 1.


SEZNAM PŘÍLOH

PŘÍLOHA I

Správní ustanovení pro ES schválení typu

Dodatek 1

Postup zkoušek kontroly shodnosti výroby, pokud je směrodatná odchylka vyhovující

Dodatek 2

Postup zkoušek kontroly shodnosti výroby, pokud je směrodatná odchylka nevyhovující nebo není k dispozici

Dodatek 3

Postup ověření kontroly shodnosti výroby na žádost výrobce

Dodatek 4

Vzory informačního dokumentu

Dodatek 5

Vzory certifikátu ES schválení typu motoru / součásti jako samostatného technického celku

Dodatek 6

Vzory certifikátu ES schválení typu vozidla se schváleným motorem

Dodatek 7

Vzory certifikátu ES schválení typu vozidla z hlediska systému

Dodatek 8

Příklad značky ES schválení typu

Dodatek 9

Systém číslování certifikátů ES schválení typu

Dodatek 10

Vysvětlivky

PŘÍLOHA II

Shodnost motorů nebo vozidel v provozu

Dodatek 1

Postup zkoušky pro zkoušení emisí vozidel s přenosným systémem pro měření emisí

Dodatek 2

Přenosná měřicí zařízení

Dodatek 3

Kalibrace přenosných měřicích zařízení

Dodatek 4

Metoda kontroly shodnosti signálu točivého momentu z ECU

PŘÍLOHA III

Přezkoušení emisí z výfuku

Dodatek 1

Postup pro měření čpavku

Dodatek 2

Stanovení emisí ze zážehových motorů poháněných benzinem nebo E85

PŘÍLOHA IV

Údaje o emisích požadované při schválení typu pro účely technické prohlídky

PŘÍLOHA V

Ověřování emisí plynů z klikové skříně

PŘÍLOHA VI

Požadavky na omezování emisí mimo cyklus (OCE) a emisí v provozu

PŘÍLOHA VII

Ověření životnosti systémů motoru

PŘÍLOHA VIII

Emise CO2 a spotřeba paliva

Dodatek 1

Ustanovení o emisích CO2 a spotřebě paliva pro rozšíření ES schválení typu vozidla schváleného podle nařízení (ES) č. 595/2009 a tohoto nařízení, jehož referenční hmotnost je vyšší než 2 380 kg, ale nepřesahuje 2 610 kg

PŘÍLOHA IX

Specifikace referenčních paliv

PŘÍLOHA X

Palubní diagnostika (OBD)

Dodatek 1

Dodatečné požadavky na monitorování

Dodatek 2

Monitorování činnosti

Dodatek 3

Požadavky na prokazování v případě monitorování činnosti filtru částic vznětového motoru typu wall–flow

Dodatek 4

Posouzení výkonu palubního diagnostického systému v provozu

Dodatek 5

Posouzení výkonu palubního diagnostického systému v provozu během zaváděcího období

Dodatek 6

Vzor prohlášení o splnění požadavků týkajících se výkonu systémů OBD v provozu

PŘÍLOHA XI

ES schválení typu pro náhradní zařízení k regulaci znečišťujících látek jako samostatný technický celek

Dodatek 1

Vzor informačního dokumentu

Dodatek 2

Vzor certifikátu ES schválení typu

Dodatek 3

Postup opotřebování pro účely hodnocení životnosti

PŘÍLOHA XII

Shodnost motorů a vozidel typu schváleného podle směrnice 2005/55/ES v provozu

PŘÍLOHA XIII

Požadavky k zajištění správné funkce opatření k regulaci emisí NOx

Dodatek 1

Požadavky na prokazování

Dodatek 2

Popis mechanismů aktivace a deaktivace varování a upozornění řidiče

Dodatek 3

Schéma snížení točivého momentu při mírném upozornění

Dodatek 4

Prokazování správné montáže motorů s ES schválením typu jakožto samostatných technických celků do vozidla

Dodatek 5

Přístup k „informacím o regulaci emisí NOx

Dodatek 6

Prokazování nejnižší přípustné koncentrace činidla Cdmin

PŘÍLOHA XIV

Měření netto výkonu motorů

PŘÍLOHA XV

Změny nařízení (ES) č. 595/2009

PŘÍLOHA XVI

Změny směrnice 2007/46/ES

PŘÍLOHA I

SPRÁVNÍ USTANOVENÍ PRO ES SCHVÁLENÍ TYPU

1.   POŽADAVKY NA POUŽITELNOST PALIV

1.1   Požadavky na schválení typu s univerzální použitelností paliv

Schválení typu s univerzální použitelností paliv se udělí, jsou-li splněny požadavky uvedené v bodech 1.1.1. až 1.1.6.1.

1.1.1

Základní motor musí splňovat požadavky tohoto nařízení na odpovídající referenční paliva uvedená v příloze IX. Zvláštní požadavky se vztahují na motory poháněné zemním plynem, jak je uvedeno v bodě 1.1.3.

1.1.2

Pokud výrobce umožní u dané rodiny motorů používání tržních paliv, která nebyla zařazena do směrnice Evropského parlamentu a Rady 98/70/ES (1), norem EN 228 CEN v případě bezolovnatého benzinu a normy EN 590 CEN v případě motorové nafty, jako je například používání B100, musí výrobce vedle požadavků uvedených v bodě 1.1.1.

a)

uvést paliva, na která je daná rodina motorů schopna provozu, v bodě 3.2.2.2.1 části 1 dodatku 4;

b)

prokázat schopnost základního motoru splnit požadavky tohoto nařízení na uvedená paliva;

c)

splnit požadavky kontroly shodnosti uvedených paliv v provozu uvedené v příloze II včetně veškerých směsí uvedených paliv a tržních paliv uvedených ve směrnici 98/70/ES a příslušných normách CEN.

1.1.3

V případě motoru poháněného zemním plynem je výrobce povinen prokázat schopnost základního motoru přizpůsobit se jakémukoli složení paliva, které může být nabízeno na trhu v rámci Evropské unie.

U zemního plynu obecně existují dva druhy paliva: palivo s velkou výhřevností (plyn H) a palivo s malou výhřevností (plyn L), avšak s velkým rozptylem v obou řadách; liší se výrazně svým obsahem energie vyjádřeným Wobbeho indexem a svým faktorem Sλ posunu λ. Zemní plyny s faktorem posunu λ mezi 0,89 a 1,08 (0,89 ≤ Sλ ≤ 1,08) se považují za paliva s velkou výhřevností (rozsah H), zatímco zemní plyny s faktorem posunu λ mezi 1,08 a 1,19 (1,08 ≤ Sλ ≤ 1,19) se považují za paliva s malou výhřevností (rozsah L). Složení referenčních paliv odráží extrémní proměnlivost Sλ.

Základní motor musí splňovat požadavky na referenční paliva GR (palivo 1) a G25 (palivo 2) tohoto nařízení uvedené v příloze IX, aniž by se provedlo jakékoli nové nastavení přívodu paliva mezi oběma zkouškami. Po změně paliva je přípustný jeden přizpůsobovací průběh jedním horkým cyklem WHTC bez měření. Po změně paliva bude motor zchlazen v souladu s bodem 7.6.1 přílohy 4B předpisu EHK/OSN č. 49.

1.1.3.1

Na žádost výrobce se motor může zkoušet s třetím palivem (palivo 3), jestliže se faktor Sλ posunu λ pohybuje mezi 0,89 (tj. nižší rozsah paliva GR) a 1,19 (tj. vyšší rozsah paliva G25), například tehdy, je-li palivo 3 tržním palivem. Výsledky této zkoušky se mohou použít jako základ pro hodnocení shodnosti výroby.

1.1.4

U motoru na zemní plyn, který se může samočinně přizpůsobit jednak pro skupinu plynů H a jednak pro skupinu plynů L a u něhož se mezi skupinou H a skupinou L přepíná přepínačem, se musí základní motor zkoušet s odpovídajícím referenčním palivem uvedeným v příloze IX pro každou skupinu při všech polohách přepínače. Tato paliva jsou GR (palivo 1) a G23 (palivo 3) pro skupinu plynů H a G25 (palivo 2) a G23 (palivo 3) pro skupinu plynů L. Základní motor musí splňovat požadavky tohoto nařízení v obou polohách přepínače bez jakéhokoli nového nastavení přívodu paliva mezi oběma zkouškami provedenými při jedné a druhé poloze přepínače. Po změně paliva je přípustný jeden přizpůsobovací průběh jedním horkým cyklem WHTC bez měření. Po tomto přizpůsobovacím průběhu bude motor zchlazen v souladu s bodem 7.6.1 přílohy 4B předpisu EHK/OSN č. 49.

1.1.4.1

Na žádost výrobce se motor může zkoušet s třetím palivem (palivo 3) místo paliva G23, jestliže se faktor Sλ posunu λ pohybuje mezi 0,89 (tj. nižší rozsah paliva GR) a 1,19 (tj. vyšší rozsah paliva G25), například tehdy, je-li palivo 3 tržním palivem. Výsledky této zkoušky se mohou použít jako základ pro hodnocení shodnosti výroby.

1.1.5

U motorů na zemní plyn se určí poměr výsledků měření emisí „r“ pro každou znečišťující látku takto:

Formula

nebo

Formula

a

Formula

1.1.6

U LPG je výrobce povinen prokázat schopnost základního motoru přizpůsobit se jakémukoli složení paliva, které může být nabízeno na trhu v rámci Evropské unie.

U LPG kolísá složení C3/C4. Tato kolísání se odrážejí v referenčních palivech. Základní motor musí splňovat požadavky na emise s referenčními palivy A a B uvedenými v příloze IX, aniž by se provedlo jakékoli nové nastavení přívodu paliva mezi oběma zkouškami. Po změně paliva je přípustný jeden přizpůsobovací průběh jedním horkým cyklem WHTC bez měření. Po tomto přizpůsobovacím průběhu bude motor zchlazen v souladu s bodem 7.6.1 přílohy 4B předpisu EHK/OSN č. 49.

1.1.6.1

Poměr výsledků měření emisí „r“ se určí pro každou znečišťující látku takto:

Formula

1.2   Požadavky na schválení typu s omezenou použitelností paliv u zážehových motorů vozidel poháněných zemním plynem nebo LPG

Schválení s omezenou použitelností paliv bude vydáno při splnění požadavků uvedených v bodech 1.2.1 až 1.2.2.3.

1.2.1

Schválení z hlediska emisí z výfuku pro motor na zemní plyn a konstruovaný pro provoz jak se skupinou plynů H, tak se skupinou plynů L.

Základní motor se zkouší s příslušným referenčním palivem uvedeným v příloze IX prodanou skupinu. Tato paliva jsou GR (palivo 1) a G23 (palivo 3) pro skupinu plynů H a G25 (palivo 2) a G23 (palivo 3) pro skupinu plynů L. Základní motor musí splňovat požadavky tohoto nařízení bez jakéhokoli nového nastavení přívodu paliva mezi oběma zkouškami. Po změně paliva je přípustný jeden přizpůsobovací průběh jedním horkým cyklem WHTC bez měření. Po tomto přizpůsobovacím průběhu bude motor zchlazen v souladu s bodem 7.6.1 přílohy 4B předpisu EHK/OSN č. 49.

1.2.1.1

Na žádost výrobce se motor může zkoušet s třetím palivem (palivo 3) místo paliva G23, jestliže je faktor Sλ posunu λ v rozmezí od 0,89 (tj. nižší rozsah paliva GR) do 1,19 (tj. vyšší rozsah paliva G25), například tehdy, je-li palivo 3 tržním palivem. Výsledky této zkoušky se mohou použít jako základ pro hodnocení shodnosti výroby.

1.2.1.2

Poměr výsledků měření emisí „r“ se určí pro každou znečišťující látku takto:

Formula

nebo

Formula

a

Formula

1.2.1.3

Při dodání zákazníkovi musí být na motoru štítek podle požadavků bodu 3.3 udávající, pro kterou skupinu plynů je motor schválen.

1.2.2

Schválení typu z hlediska emisí z výfuku pro motor na zemní plyn nebo LPG a konstruovaný pro provoz s jedním specifickým složením paliva.

Základní motor musí splňovat požadavky na emise s referenčními palivy GR a G25 v případě zemního plynu nebo s referenčními palivy A a B v případě LPG podle požadavků přílohy IX. Mezi zkouškami je přípustné jemné seřízení palivového systému. Toto jemné seřízení se skládá z překalibrování databáze palivového systému, aniž by přitom došlo ke změně základní strategie řízení nebo základní struktury databáze. V případě potřeby se připouští výměna částí, které mají přímý vztah k průtočnému množství paliva; jako jsou vstřikovací trysky.

1.2.2.1

Na žádost výrobce se motor může zkoušet s referenčními palivy GR a G23 nebo G25 a G23, přičemž schválení typu platí pouze pro skupinu plynů H nebo v druhém případě pro skupinu plynů L.

1.2.2.2

Při dodání zákazníkovi musí být na motoru štítek podle požadavků bodu 3.3 udávající, pro jaké složení paliva je motor kalibrován.

2.   SCHVÁLENÍ TYPU Z HLEDISKA EMISÍ Z VÝFUKU PRO ČLENA RODINY MOTORU;

2.1

S výjimkou případu uvedeného v bodě 2.2 se schválení typu základního motoru rozšíří bez dalšího zkoušení na všechny členy rodiny motorů pro všechna složení paliva ve skupině, pro kterou byl schválen základní motor (v případě motorů popsaných v bodě 1.2.2), nebo pro tutéž skupinu paliv (v případě motorů popsaných buď v bodě 1.1, nebo v bodě 1.2), pro kterou byl základní motor schválen jako typ.

2.2

Pokud technická zkušebna zjistí, že z hlediska vybraného základního motoru předložená žádost ne zcela reprezentuje rodinu motorů definovanou v části 1 dodatku 4, může technická zkušebna vybrat a zkoušet alternativní referenční zkušební motor, případně další referenční zkušební motor.

3.   OZNAČENÍ MOTORU

3.1   V případě schválení typu motoru jako samostatného technického celku nebo schválení typu vozidla z hlediska emisí a přístupu k informacím o opravách a údržbě vozidel musí být motor označen:

a)

výrobní nebo obchodní značkou výrobce motoru;

b)

obchodním označením výrobce motoru;

c)

jedním z následujících označení umístěných za značkou ES schválení typu u motoru na zemní plyn:

i)

H u motoru schváleného a kalibrovaného pro skupinu plynů H;

ii)

L u motoru schváleného a kalibrovaného pro skupinu plynů L;

iii)

HL u motoru schváleného a kalibrovaného jak pro skupinu plynů H, tak pro skupinu plynů L;

iv)

Ht u motoru schváleného a kalibrovaného pro specifické složení plynu ve skupině plynů H a přestavitelného jemným seřízením palivového systému motoru pro jiný specifický plyn ve skupině plynů H;

v)

Lt u motoru schváleného a kalibrovaného pro specifické složení plynu ve skupině plynů L a přestavitelného jemným seřízením palivového systému motoru pro jiný specifický plyn ve skupině plynů L;

vi)

HLt u motoru schváleného a kalibrovaného pro specifické složení plynu ve skupině plynů H nebo ve skupině plynů L a přestavitelného jemným seřízením palivového systému motoru pro jiný specifický plyn ve skupině plynů H nebo ve skupině plynů L.

3.2   Každý motor, který odpovídá údajům o typu schváleným podle tohoto nařízení jako samostatný technický celek, bude označen značkou ES schválení typu. Tuto značku tvoří:

3.2.1

Obdélník, ve kterém je vepsáno malé písmeno „e“, po kterém následuje rozlišovací písmeno (písmena) nebo číslo členského státu, který udělil ES schválení typu samostatného technického celku:

1

pro Německo

2

pro Francii

3

pro Itálii

4

pro Nizozemsko

5

pro Švédsko

6

pro Belgii

7

pro Maďarsko

8

pro Českou republiku

9

pro Španělsko

11

pro Spojené království

12

pro Rakousko

13

pro Lucembursko

17

pro Finsko

18

pro Dánsko

19

pro Rumunsko

20

pro Polsko

21

pro Portugalsko

23

pro Řecko

24

pro Irsko

26

pro Slovinsko

27

pro Slovensko

29

pro Estonsko

32

pro Lotyšsko

34

pro Bulharsko

36

pro Litvu

49

pro Kypr

50

pro Maltu

3.2.2

Značka ES schválení typu obsahuje u obdélníku také „základní číslo schválení typu“ obsažené v oddílu 4 čísla schválení typu podle přílohy VII směrnice 2007/46/ES, před nímž jsou uvedeny dvě číslice, které udávají pořadové číslo poslední technické změny nařízení (ES) č. 595/2009 nebo tohoto nařízení ke dni, kdy bylo uděleno ES schválení typu samostatného technického celku. U tohoto nařízení je toto pořadové číslo 00.

3.2.3

Značka ES schválení typu se umístí na motor tak, aby byla nesmazatelná a zřetelně čitelná. Musí být umístěna na viditelném místě, je-li motor namontován na vozidle, a musí být připevněna k části motoru, která je nezbytná pro běžný provoz motoru a která obvykle nevyžaduje výměnu v průběhu života motoru.

3.2.4

V dodatku 8 jsou uvedeny příklady značky ES schválení typu.

3.3   Štítky u motorů pracujících na NG a na LPG

Na motory pracující na NG a na LPG se schválením typu s omezenou použitelností paliv se umístí následující štítky obsahující informace uvedené v bodě 3.3.1:

3.3.1   Na štítku je třeba uvést následující údaje:

V případě bodu 1.2.1.3 musí být na štítku uvedeno „POUŽÍVAT JEN SE ZEMNÍM PLYNEM SKUPINY H“. V případě potřeby se „H“ nahradí „L“.

V případě bodu 1.2.2.2 musí být na štítku uvedeno „POUŽÍVAT JEN SE ZEMNÍM PLYNEM SPECIFIKACE …“ nebo případně „POUŽÍVAT JEN SE ZKAPALNĚNÝM ROPNÝM PLYNEM SPECIFIKACE …“. Musí být uvedeny všechny údaje z příslušné tabulky v příloze IX spolu s jednotlivými složkami a mezními hodnotami uvedenými výrobcem motoru.

Písmena a číslice musí mít výšku nejméně 4 mm.

Jestliže takové označení není možné z důvodu nedostatku místa, může se použít zjednodušený kód. V takovém případě musí být vysvětlení obsahující všechny výše uvedené údaje snadno dostupné každému, kdo plní palivovou nádrž nebo provádí údržbu nebo opravu motoru a jeho příslušenství, a také příslušným orgánům. Umístění a obsah tohoto vysvětlení budou stanoveny dohodou mezi výrobcem a schvalovacím orgánem.

3.3.2   Vlastnosti

Štítky musí mít trvanlivost po dobu životnosti motoru. Štítky musí být snadno čitelné a jejich písmena a číslice musí být nesmazatelné. Kromě toho musí být připevnění štítků trvanlivé po dobu životnosti motoru a nesmí být možné, aby se daly odstranit, aniž by byly přitom zničeny nebo se jejich nápis stal nečitelným.

3.3.3   Umístění

Štítky musí být umístěny na části motoru, která je nezbytná pro běžný provoz motoru a která obvykle nevyžaduje výměnu v průběhu života motoru. Kromě toho musí být tyto štítky umístěny tak, aby byly dobře viditelné poté, co byla na motor namontována všechna pomocná zařízení nutná pro provoz motoru.

3.4   Při žádosti o ES schválení typu vozidla se schváleným motorem z hlediska emisí a přístupu k informacím o opravách a údržbě vozidel nebo o ES schválení typu vozidla z hlediska emisí a přístupu k informacím o opravách a údržbě vozidel musí být štítek uvedený v bodu 3.3 umístěn také v blízkosti otvoru k plnění paliva.

4.   MONTÁŽ DO VOZIDLA

4.1   Montáž motoru do vozidla bude provedena tak, aby bylo zajištěno splnění požadavků na schválení typu. Budou zohledněny následující požadavky z hlediska schválení typu motoru:

4.1.1

podtlak v sání nesmí být vyšší než podtlak uvedený pro schválení typu motoru v části 1 dodatku 4;

4.1.2

protitlak ve výfuku nesmí být vyšší než protitlak uvedený pro schválení typu motoru v části 1 dodatku 4;

4.1.3

příkon pomocných zařízení nezbytných pro provoz motoru nesmí přesáhnout výkon uvedený pro schválení typu motoru v části 1 dodatku 4;

4.1.4

vlastnosti následného zpracování výfukových plynů se musí shodovat s vlastnostmi uvedenými pro schválení typu motoru v části 1 dodatku 4.

4.2   Instalace motoru schváleného typu do vozidla

Instalace motoru, jehož typ byl schválen jako samostatný technický celek, do vozidla musí navíc splňovat tyto požadavky:

a)

Pokud jde o zajištění shodnosti systému OBD, musí instalace v souladu s dodatkem 1 přílohy 9B předpisu EHK/OSN č. 49 splňovat požadavky na instalaci uvedené výrobcem v části 1 dodatku 4;

b)

pokud jde o zajištění shodnosti systému zajišťujícího správnou funkci opatření k regulaci emisí NOx, musí instalace v souladu s dodatkem 4 přílohy XIII splňovat požadavky na instalaci uvedené výrobcem v části 1 dodatku 4.

4.3   Plnicí hrdlo palivových nádrží u motoru poháněného benzinem nebo ethanolem E85

4.3.1

Plnicí hrdlo palivové nádrže na benzin nebo ethanol (E85) musí být konstruováno tak, aby se zabránilo plnění nádrže z palivového čerpadla hadicí s nátrubkem, který má vnější průměr 23,6 mm nebo větší.

4.3.2

Bod 4.3.1 se nepoužije pro vozidlo, u něhož jsou splněny obě následující podmínky:

a)

vozidlo je navrženo a konstruováno tak, že žádné zařízení určené k regulaci emisí plynných znečišťujících látek nebude nepříznivě ovlivněno olovnatým benzinem;

b)

vozidlo je v místě bezprostředně viditelném pro osobu, která plní palivovou nádrž, nápadně, zřetelně a nesmazatelně označeno symbolem pro bezolovnatý benzin podle normy ISO 2575:2004. Připouštějí se doplňková značení.

4.3.3

Musejí se učinit opatření k zamezení nadměrných emisí způsobených vypařováním a úniku paliva působeného chybějícím víčkem plnicího hrdla palivové nádrže. To je dosaženo jedním z následujících opatření:

a)

neodnímatelné, automaticky se otvírající a zavírající víčko plnicího hrdla palivové nádrže;

b)

konstrukční opatření, která zabrání nadměrným emisím způsobeným vypařováním v případě chybějícího víčka plnicího hrdla palivové nádrže;

c)

nebo v případě vozidel M1 nebo N1 jakékoliv jiné opatření, které má stejný účinek. Jako příklad může kromě jiného sloužit připoutané víčko plnicího hrdla, víčko připevněné řetízkem nebo využití stejného klíčku pro víčko plnicího hrdla a zapalování vozidla. V tomto případě musí být možno klíček z víčka plnicího hrdla vyjmout jen v poloze zamknuto.

5.   POŽADAVKY A TESTY PRO ZKOUŠENÍ VOZIDEL V PROVOZU

5.1   Úvod

Tato část stanoví požadavky a zkoušky dat ECU při schvalování typu pro účely zkoušek vozidel v provozu.

5.2   Obecné požadavky

5.2.1

Pro účely zkoušek vozidel v provozu musí systém OBD v reálném čase poskytnout informace o vypočítaném zatížení (točivý moment motoru jako procentuální hodnota maximálního točivého momentu a maximální točivý moment při momentálních otáčkách motoru), otáčkách motoru, teplotě chladiva motoru, momentální spotřebě paliva a maximálním referenčním točivém momentu motoru jako funkci otáček motoru s frekvencí nejméně 1Hz, jako povinné informace datového toku.

5.2.2

ECU může odhadnout točivý moment na výstupu s využitím zabudovaných algoritmů, s jejichž pomocí lze vypočítat výsledný vnitřní točivý moment a třecí točivý moment.

5.2.3

Točivý moment motoru v Nm, vypočtený na základě uvedených informací datového toku, umožní přímé porovnání s hodnotami naměřenými při stanovování výkonu motoru podle přílohy XIV. V uvedených informacích datového toku budou uvedeny zejména veškeré případné opravy týkající se pomocných zařízení.

5.2.4

Přístup k informacím vyžadovaným v bodě 5.2.1 bude umožněn v souladu s požadavky uvedenými v příloze X a s normami, na něž odkazuje dodatek 6 přílohy 9B předpisu EHK/OSN č. 49.

5.2.5

Průměrné zatížení při jednotlivých podmínkách provozu v Nm vypočítané podle informací požadovaných v bodě 5.2.1 se nesmí lišit od průměrného naměřeného zatížení při dané podmínce provozu o více než

a)

7 procent pro stanovení výkonu motoru v souladu s přílohou XIV;

b)

10 procent při provádění zkoušky celosvětově harmonizovaného cyklu v ustáleném stavu (dále jen „WHSC“) v souladu s přílohou III.

Předpis EHK/OSN č. 85 (2) připouští, aby se skutečné maximální zatížení motoru lišilo od referenčního maximálního zatížení o 5 procent s cílem zohlednit variabilitu výrobního procesu. U výše uvedených hodnot je tato tolerance zohledněna.

5.2.6

Vnější přístup k informacím požadovaným v bodě 5.2.1 nesmí ovlivnit emise nebo výkon vozidla.

5.3   Ověření dostupnosti a shodnosti informací ECU požadovaných pro zkoušky vozidel v provozu

5.3.1

Dostupnost informací datového toku požadovaných v bodě 5.2.1 v souladu s požadavky stanovenými v bodě 5.2.2 bude prokázána s využitím vnějšího čtecího nástroje OBD popsaného v příloze X.

5.3.2

Pokud nelze tuto informaci řádně získat s využitím řádně fungujícího čtecího nástroje, bude motor považován za nevyhovující.

5.3.3

Shodnost signálu točivého momentu ECU s požadavky uvedenými v bodech 5.2.2 a 5.2.3 bude prokázána při stanovení výkonu motoru podle přílohy XIV a při provádění zkoušky WHSC podle přílohy III.

5.3.4

Pokud zkoušený motor nesplňuje požadavky na pomocná zařízení uvedené v příloze XIV, bude měřený točivý moment upraven v souladu s metodou úprav stanovenou v příloze 4B předpisu EHK/OSN č. 49.

5.3.5

Shodnost signálu točivého momentu ECU je považována za prokázanou, pokud se signál točivého momentu pohybuje v rámci tolerancí uvedených v bodě 5.2.5.

6.   RODINA MOTORŮ

6.1   Parametry vymezující rodinu motorů

Rodina motorů určená výrobcem motoru musí být v souladu s bodem 5.2 přílohy 4B předpisu EHK/OSN č. 49.

6.2   Volba základního motoru

Výběr základního motoru rodiny se řídí požadavky uvedenými v bodě 5.2.4 přílohy 4B předpisu EHK/OSN č. 49.

6.3   Parametry vymezující rodinu motorů s OBD

Rodinu motorů s OBD je možno vymezit základními konstrukčními parametry, které musí být společné systémům motorů této rodiny v souladu s bodem 6.1 přílohy 9B předpisu EHK/OSN č. 49.

7.   SHODNOST VÝROBY

7.1   Obecné požadavky

Opatření k zajištění shodnosti výroby jsou přijímána v souladu s článkem 12 směrnice 2007/46/ES. Shodnost výroby se kontroluje na základě údajů v certifikátu schválení typu, jehož vzor je uveden v dodatku 4 k této příloze. S použitím dodatků 1, 2 nebo 3 se naměřené emise plynných znečišťujících látek nebo znečišťujících částic z motorů, které podléhají kontrole shodnosti výroby, upraví použitím příslušných faktorů zhoršení (DF) u těchto motorů, jak je uvedeno v dodatku k certifikátu ES schválení typu uděleném v souladu s tímto nařízením.

Není-li schvalovací orgán spokojen s postupem kontroly u výrobce, použijí se ustanovení přílohy X směrnice 2007/46/ES.

Všechny motory, které budou podrobeny zkouškám, budou vybrány namátkou ze sériové výroby.

7.2   Emise znečišťujících látek

7.2.1

Jestliže se měří emise znečišťujících látek a schválení typu motoru byla jednou nebo vícekrát rozšířena, provedou se zkoušky na motorech popsaných ve schvalovací dokumentaci, která se týká příslušného rozšíření.

7.2.2

Shodnost motoru, který byl podroben zkoušce emisí znečišťujících látek:

Po předání motorů schvalovacímu orgánu nesmí výrobce provádět na vybraných motorech žádná seřízení.

7.2.2.1

Z dané sériové výroby se namátkově odeberou tři motory. Motory budou pro kontrolu shodnosti výroby podrobeny zkouškám na WHTC a případně i na WHSC. Jako mezní hodnoty budou použity hodnoty uvedené v příloze I nařízení (ES) č. 595/2009.

7.2.2.2

Pokud schvalovací orgán souhlasí se směrodatnou odchylkou výroby udanou výrobcem v souladu s přílohou X směrnice 2007/46/ES, provedou se zkoušky podle dodatku 1 k této příloze.

Pokud schvalovací orgán nesouhlasí se směrodatnou odchylkou výroby udanou výrobcem v souladu s přílohou X směrnice 2007/46/ES, provedou se zkoušky podle dodatku 2 k této příloze.

Na žádost výrobce se mohou zkoušky provést podle dodatku 3 k této příloze.

7.2.2.3

Na základě zkoušek odebraných motorů podle 7.2.2.2 se sériová výroba daných motorů pokládá za shodnou, pokud podle zkušebních kritérií v příslušném dodatku bylo splněno kritérium vyhovění pro všechny znečisťující látky, a za neshodnou, pokud bylo splněno kritérium nevyhovění pro jednu znečisťující látku.

Jestliže bylo dosaženo kritéria vyhovění u jedné znečišťující látky, nelze toto rozhodnutí změnit na základě výsledku jakýchkoli doplňkových zkoušek určených k dosažení určitého kritéria pro ostatní znečišťující látky.

Jestliže nebylo dosaženo kritéria vyhovění pro všechny znečišťující látky a nebylo dosaženo kritéria nevyhovění pro jednu znečišťující látku, podrobí se zkoušce jiný motor (viz obrázek 1).

Výrobce může kdykoli rozhodnout o zastavení zkoušek, jestliže nebylo dosaženo žádného kritéria. V takovém případě se zaznamená kritérium nevyhovění.

Obrázek 1

Schéma zkoušek shodnosti výroby

Image

7.2.3

Zkoušky se provedou na nově vyrobených motorech.

7.2.3.1

Na žádost výrobce se však mohou zkoušky provést na motorech, které byly v záběhu po dobu nejvýše 125 hodin. V tomto případě záběh provede výrobce, který však nesmí motory jakkoli seřizovat.

7.2.3.2

Pokud výrobce žádá o souhlas se záběhem podle bodu 7.2.3.1, může se tento záběh provést buď na:

a)

všech motorech, které se zkoušejí;

b)

na prvním zkoušeném motoru s určením součinitele vývoje emisí takto:

i)

emise znečišťujících látek se změří jak na nově vyrobeném motoru, tak před dosažením maximální doby 125 hodin na prvním motoru, který se zkouší, v souladu s bodem 7.2.3.1,

ii)

součinitel vývoje emisí mezi oběma zkouškami se vypočte pro každou znečišťující látku:

 

Emise u druhé zkoušky / Emise u první zkoušky

 

Hodnota součinitele vývoje emisí může být menší než jedna.

Další motory určené ke zkoušce se nezabíhají, avšak jejich hodnoty emisí naměřené u nově vyrobených motorů se upraví součinitelem vývoje emisí.

V tomto případě se uvažují tyto hodnoty:

a)

hodnoty z druhé zkoušky pro první motor;

b)

u ostatních motorů hodnoty nově vyrobených motorů násobené součinitelem vývoje emisí.

7.2.3.3

U motorů poháněných motorovou naftou, ethanolem (ED95), benzinem, E85 a LPG mohou všechny tyto zkoušky proběhnout s příslušným tržním palivem. Na žádost výrobce lze však použít referenční paliva podle přílohy IX. To znamená, že zkoušky, které jsou popsány v oddílu 1 této přílohy, se provedou s nejméně dvěma z referenčních paliv pro každý plynový motor.

7.2.3.4

U motorů na zemní plyn se mohou všechny tyto zkoušky provést s tržním palivem takto:

a)

u motorů označených písmenem H s tržním palivem skupiny H (0,89 ≤ Sλ ≤ 1,00);

b)

u motorů označených písmenem L s tržním palivem skupiny L (1,00 ≤ Sλ ≤ 1,19);

c)

u motorů označených písmenem HL s tržním palivem s extrémním rozsahem faktoru posunu (0,89 ≤ Sλ ≤ 1,19).

Na žádost výrobce však lze použít referenční paliva podle přílohy IX. To znamená provedení zkoušek, které jsou popsány v oddílu 1 této přílohy.

7.2.3.5

V případě sporu způsobeného nevyhověním plynových motorů při použití tržního paliva se musí zkoušky provést s referenčním palivem, se kterým byl zkoušen základní motor, nebo popřípadě s dalším palivem 3 podle bodů 1.1.4.1 a 1.2.1.1, s kterým byla případně provedena zkouška základního motoru. Výsledky se pak musí přepočítat s použitím příslušných faktorů „r“, „ra“ nebo „rb“ podle bodů 1.1.5, 1.1.6.1 a 1.2.1.2. Jestliže r, ra nebo rb jsou menší než jedna, korekce se neprovádí. Naměřené výsledky a vypočtené výsledky musí prokázat, že motor splňuje mezní hodnoty se všemi odpovídajícími palivy (paliva 1, 2 a popřípadě 3 u motorů na zemní plyn nebo paliva A a B u motorů na LPG).

7.2.3.6

Zkoušky shodnosti výroby plynového motoru konstruovaného pro provoz s jedním specifickým složením paliva se provedou s palivem, pro které byl motor kalibrován.

7.3   Palubní diagnostický systém (OBD)

7.3.1

Pokud schvalovací orgán usoudí, že jakost výroby je neuspokojivá, může si vyžádat ověření shodnosti výroby systému OBD. Toto ověření bude provedeno v souladu s následujícími pokyny:

Ze sériové výroby bude namátkou vybrán motor, který bude podroben zkouškám uvedeným v příloze 9B předpisu EHK/OSN č. 49. Zkoušky lze provést na motoru, který byl v záběhu po dobu nejvýše 125 hodin.

7.3.2

Výroba se pokládá za shodnou, pokud tento motor splňuje požadavky zkoušek popsaných v příloze 9B předpisu EHK/OSN č. 49.

7.3.3

Jestliže motor, který byl vybrán ze sériové výroby, nesplňuje požadavky bodu 7.3.1, je nutno ze sériové výroby vybrat další namátkový vzorek čtyř motorů a provést zkoušky popsané v příloze 9B předpisu EHK/OSN č. 49. Zkoušky lze provést na motoru, který byl v záběhu po dobu nejvýše 125 hodin.

7.3.4

Výroba se pokládá za shodnou, pokud nejméně tři motory z tohoto dalšího namátkového vzorku čtyř motorů splňují požadavky zkoušek popsaných v příloze 9B předpisu EHK/OSN č. 49.

7.4   Informace ECU požadované pro zkoušky vozidel v provozu

7.4.1

Dostupnost informací datového toku vyžadovaných v bodě 5.2.1 v souladu s požadavky stanovenými v bodě 5.2.2 bude prokázána využitím vnějšího čtecího nástroje OBD popsaného v příloze X.

7.4.2

Pokud nelze tuto informaci řádně získat s využitím řádně fungujícího čtecího nástroje v souladu s přílohou X, bude motor považován za neshodný.

7.4.3

Shodnost signálu točivého momentu ECU s požadavky uvedenými v bodech 5.2.2 a 5.2.3 bude prokázána při provádění zkoušky WHSC podle přílohy III.

7.4.4

Pokud zkušební zařízení nesplňuje požadavky na pomocná zařízení uvedené v příloze XIV, bude měřený točivý moment upraven v souladu s metodou úprav stanovenou v příloze 4B předpisu EHK/OSN č. 49.

7.4.5

Shodnost signálu točivého momentu ECU je považována za dostatečnou, pokud vypočtený točivý moment zůstane v rámci tolerancí uvedených v bodě 5.2.5.

7.4.6

Poskytování a kontrolu shodnosti informací ECU nezbytných pro zkoušky vozidel v provozu bude pravidelně zajišťovat výrobce pro každý vyrobený typ motoru v rámci každé vyrobené rodiny motorů.

7.4.7

Výsledky průzkumu výrobce budou na vyžádání zpřístupněny schvalovacímu orgánu.

7.4.8

Výrobce musí na základě žádosti schvalovacího orgánu prokázat dostupnost nebo shodnost informací ECU v sériové výrobě provedením příslušných zkoušek uvedených v bodech 7.4.1 až 7.4.4 na vzorku motorů vybraných ze stejného typu motoru. Při odebírání vzorků včetně velikosti vzorku a statistických kritérií vyhověl/nevyhověl při kontrole shodnosti emisí se použijí pravidla uvedená v této příloze.

8.   DOKUMENTACE

8.1

Soubor dokumentace požadovaný v článcích 5, 7, a 9, který umožňuje schvalovacímu orgánu vyhodnotit strategie regulace emisí, palubní systémy ve vozidle a motor s cílem zajistit správnou funkci opatření k regulaci emisí NOx, se skládá z těchto dvou částí:

a)

„složka formální dokumentace“, která může být na požádání poskytnuta zúčastněným stranám;

b)

„rozšířená složka dokumentace“, která zůstane přísně důvěrná.

8.2

Složka formální dokumentace může být stručná za předpokladu, že je z ní zřejmé, že byly identifikovány všechny výstupy, které připouští matice vytvořená z průběhu kontrol signálů jednotlivých vstupních jednotek. Dokumentace musí popisovat provozní funkce systému upozornění řidiče, který vyžaduje příloha XIII, včetně parametrů nezbytných pro získávání informací spojených s tímto systémem. Tyto materiály uchovává schvalovací orgán.

8.3

Rozšířená složka dokumentace musí zahrnovat informace o činnosti všech pomocných emisních strategií a základních emisních strategií včetně popisu parametrů, které jsou měněny kteroukoli pomocnou emisní strategií, dále mezní podmínky činnosti pomocných emisních strategií a údaje o tom, které pomocné emisní strategie a základní emisní strategie jsou schopny činnosti v podmínkách postupu zkoušek podle přílohy VI. Rozšířená složka dokumentace zahrnuje popis řídicí jednotky palivového systému, způsob časování a okamžiky sepnutí v obou pracovních režimech. Musí zahrnovat rovněž úplný popis systému upozornění řidiče, který vyžaduje příloha XIII, včetně souvisejících monitorovacích strategií.

8.3.1

Rozšířená složka dokumentace zůstane přísně důvěrná. Schvalovací orgán si ji může ponechat, případně si ji může se svolením schvalovacího orgánu ponechat výrobce. V případě, že si složku dokumentace ponechá výrobce, musí ji schvalovací orgán po kontrole a schválení identifikovat a datovat. Musí ji poskytnout schvalovacímu orgánu k přezkoumání během schvalování nebo kdykoli během doby platnosti schválení.


(1)  Úř. věst. L 350, 28.12.1998, s. 58.

(2)  Úř. věst. L 326, 24.11.2006, s. 55.

Dodatek 1

Postup zkoušek kontroly shodnosti výroby, pokud je směrodatná odchylka vyhovující

1.

V tomto dodatku je popsán postup, který se použije pro ověření shodnosti výroby z hlediska zkoušky emisí znečišťujících látek, pokud je směrodatná odchylka výroby udaná výrobcem vyhovující. Příslušný postup je definován v dodatku 1 předpisu EHK/OSN č. 49 s těmito výjimkami:

1.1

V oddílu 3 dodatku 1 k předpisu EHK/OSN č. 49 je odkaz na bod 5.2.1 uvedeného dodatku chápán jako odkaz na tabulku v příloze I nařízení (ES) č. 595/2009.

1.2

V oddílu 3 dodatku 1 k předpisu EHK/OSN č. 49 je odkaz na obrázek 2 chápán jako odkaz na obrázek 1 v příloze I tohoto nařízení.

Dodatek 2

Postup zkoušek kontroly shodnosti výroby, pokud je směrodatná odchylka nevyhovující nebo není k dispozici

1.

V tomto dodatku je popsán postup, který se použije pro ověření shodnosti výroby z hlediska zkoušky emisí znečišťujících látek, pokud je směrodatná odchylka výroby udaná výrobcem buď nevyhovující, nebo není k dispozici. Příslušný postup je definován v dodatku 2 předpisu EHK/OSN č. 49 s těmito výjimkami:

1.1

V oddílu 3 dodatku 2 k předpisu EHK/OSN č. 49 je odkaz na bod 5.2.1 uvedeného dodatku chápán jako odkaz na tabulku v příloze I nařízení (ES) č. 595/2009.

Dodatek 3

Postup ověření kontroly shodnosti výroby na žádost výrobce

1.

V tomto dodatku je popsán postup, který se použije na žádost výrobce k ověření shodnosti výroby z hlediska zkoušky emisí znečišťujících látek. Použitelný postup je definován v dodatku 3 předpisu EHK/OSN č. 49 s těmito výjimkami:

1.1

V oddílu 3 dodatku 3 k předpisu EHK/OSN č. 49 je odkaz na bod 5.2.1 uvedeného dodatku chápán jako odkaz na tabulku v příloze I nařízení (ES) č. 595/2009.

1.2

V oddílu 3 dodatku 3 k předpisu EHK/OSN č. 49 je odkaz na obrázek 2 chápán jako odkaz na obrázek 1 v příloze I tohoto nařízení.

1.3

V oddílu 5 dodatku 3 k předpisu EHK/OSN č. 49 odkaz na bod 8.3.1 chápán jako odkaz na bod 7.2.2 této přílohy.

Dodatek 4

Vzory informačního dokumentu

pro

 

ES schválení typu motoru nebo rodiny motorů jako samostatného technického celku,

 

ES schválení typu vozidla se schváleným motorem z hlediska emisí a přístupu k informacím o opravách a údržbě vozidel,

 

ES schválení typu vozidla z hlediska emisí a přístupu k informacím o opravách a údržbě vozidel.

Následující informace se spolu se soupisem obsahu dodávají trojmo. Předkládají-li se výkresy, musí být vypracovány ve vhodném měřítku na formátu A4 nebo musí být na tento formát složeny a musí být dostatečně podrobné. Předkládají-li se fotografie, musí být dostatečně detailní.

Mají-li systémy, konstrukční části nebo samostatné technické celky, na které tento dodatek odkazuje, elektronické řízení, musí být dodány informace o jeho vlastnostech.

Vysvětlivky (týkající se vyplnění tabulky)

Písmena A, B, C, D, E, která odpovídají členům rodiny motorů, budou nahrazena skutečnými názvy členů rodiny motorů.

V případě, že u některé vlastnosti motoru platí stejná hodnota/popis pro všechny členy dané rodiny motorů, buňky pro A-E se sloučí.

V případě, že se rodina skládá z více než 5 členů, lze přidat další sloupce.

V případě žádosti o ES schválení typu motoru nebo rodiny motorů jako samostatného technického celku se vyplní obecná část a část 1.

V případě žádosti o ES schválení typu vozidla se schváleným motorem z hlediska emisí a přístupu k informacím o opravách a údržbě vozidel se vyplní obecná část a část 2.

V případě žádosti o ES schválení typu vozidla z hlediska emisí a přístupu k informacím o opravách a údržbě se vyplní obecná část a části 1 a 2.

Vysvětlující poznámky pod čarou naleznete v dodatku 10 k této příloze.

 

 

Základní motor nebo typ motoru

Členové rodiny motorů

A

B

C

D

E

0.

OBECNÉ

0.1

Značka (obchodní název výrobce):

 

0.2

Typ

 

0.2.0.3

Typ motoru jako samostatný technický celek / rodina motorů jako samostatný technický celek / vozidlo se schváleným motorem z hlediska emisí a přístupu k informacím o opravách a údržbě vozidel / typ vozidla z hlediska emisí a přístupu k informacím o opravách a údržbě vozidel (1)

 

0.2.1

Obchodní název (názvy) (je-li/jsou-li k dispozici):

 

 

 

 

 

 

0.3

Způsob označení typu, je-li na samostatném technickém celku vyznačen (b):

 

 

 

 

 

 

0.3.1

Umístění takového označení:

 

 

 

 

 

 

0.5

Název a adresa výrobce:

 

0.7

U konstrukčních částí a samostatných technických celků umístění a způsob připevnění značky ES schválení typu:

 

 

 

 

 

 

0.8

Adresa/adresy montážního závodu / montážních závodů:

 

 

 

 

 

 

0.9

Název a adresa případného zástupce výrobce:

 

Část 1

:

ZÁKLADNÍ VLASTNOSTI (ZÁKLADNÍHO) MOTORU A TYPY MOTORŮ V RÁMCI RODINY MOTORŮ

Část 2

:

ZÁKLADNÍ VLASTNOSTI SOUČÁSTEK A SYSTÉMŮ PRO MOTOROVÁ VOZIDLA S OHLEDEM NA EMISE Z VÝFUKU

Dodatek k informačnímu dokumentu: informace o podmínkách při zkoušce

FOTOGRAFIE A/NEBO VÝKRESY ZÁKLADNÍHO MOTORU, TYPU MOTORU A POPŘÍPADĚ MOTOROVÉHO PROSTORU.

SEZNAM DALŠÍCH PŘÍPADNÝCH PŘÍLOH.

DATUM, SPIS

ČÁST 1

ZÁKLADNÍ VLASTNOSTI (ZÁKLADNÍHO) MOTORU A TYPY MOTORŮ V RÁMCI RODINY MOTORŮ

 

 

Základní motor nebo typ motoru

Členové rodiny motorů

A

B

C

D

E

3.2

Motor s vnitřním spalováním

 

 

 

 

 

 

3.2.1

Specifické údaje o motoru

 

 

 

 

 

 

3.2.1.1

Pracovní princip: zážehový/vznětový (1)

Cyklus: čtyřtakt/dvoutakt/rotační (1):

 

3.2.1.2

Počet a uspořádání válců:

 

 

 

 

 

 

3.2.1.2.1

Vrtání (l) mm

 

 

 

 

 

 

3.2.1.2.2

Zdvih (l) mm

 

 

 

 

 

 

3.2.1.2.3

Pořadí zapalování

 

 

 

 

 

 

3.2.1.3

Zdvihový objem motoru (m) cm3

 

 

 

 

 

 

3.2.1.4

Objemový kompresní poměr (2):

 

 

 

 

 

 

3.2.1.5

Výkresy spalovacího prostoru, hlavy pístu a u zážehových motorů pístních kroužků

 

 

 

 

 

 

3.2.1.6

Běžné volnoběžné otáčky (2) ot/min

 

 

 

 

 

 

3.2.1.6.1

Zvýšené volnoběžné otáčky (2) ot/min

 

 

 

 

 

 

3.2.1.7

Obsah oxidu uhelnatého ve výfukových plynech při volnoběhu (2): % podle výrobce (jen pro zážehové motory)

 

 

 

 

 

 

3.2.1.8

Maximální netto výkon (n) … kW při … ot/min (hodnota podle výrobce)

 

 

 

 

 

 

3.2.1.9

Maximální přípustné otáčky motoru podle výrobce: ot/min

 

 

 

 

 

 

3.2.1.10

Maximální netto točivý moment (n) … Nm při … ot/min (hodnota podle výrobce)

 

 

 

 

 

 

3.2.1.11

Odkazy výrobce na soubor dokumentace vyžadovaný v článcích 5, 7 a 9 nařízení (EU) č. 582/2011, který umožňuje schvalovacímu orgánu vyhodnotit strategie regulace emisí, palubní systémy ve vozidle a motor s cílem zajistit správnou funkci opatření k regulaci emisí NOx.

 

 

 

 

 

 

3.2.2

Palivo

 

 

 

 

 

 

3.2.2.2

Těžká nákladní vozidla: motorová nafta / benzin / zkapalněný ropný plyn (LPG) / zemní plyn (NG-H) / zemní plyn (NG-L) / zemní plyn (NG-HL) / ethanol (ED95)/ ethanol (E85) (1) (6)

 

 

 

 

 

 

3.2.2.2.1

Paliva, která jsou kompatibilní s využitím motoru uváděným výrobcem v souladu s bodem 1.1.2. přílohy I nařízení (EU) č. 582/2011 (v případě potřeby)

 

 

 

 

 

 

3.2.4

Dodávka paliva

 

 

 

 

 

 

3.2.4.2

Vstřikem paliva (pouze u vznětových motorů): ano/ne (1)

 

 

 

 

 

 

3.2.4.2.1

Popis systému

 

 

 

 

 

 

3.2.4.2.2

Pracovní princip: přímý vstřik/komůrkový/vírová komůrka (1)

 

 

 

 

 

 

3.2.4.2.3

Vstřikovací čerpadlo

 

 

 

 

 

 

3.2.4.2.3.1

Značka (značky)

 

 

 

 

 

 

3.2.4.2.3.2

Typ (typy)

 

 

 

 

 

 

3.2.4.2.3.3

Maximální dodávka paliva (1) (2) … mm3 /zdvih nebo cyklus při otáčkách motoru … ot/min nebo charakteristický diagram

(Jestliže se použije regulace přeplňovacího tlaku, uvede se charakteristická dodávka paliva a přeplňovací tlak v závislosti na otáčkách motoru.)

 

 

 

 

 

 

3.2.4.2.3.4

Statické časování vstřiku (2)

 

 

 

 

 

 

3.2.4.2.3.5

Křivka předvstřiku (2)

 

 

 

 

 

 

3.2.4.2.3.6

Postup kalibrace: zkušební stav/motor (1)

 

 

 

 

 

 

3.2.4.2.4

Regulátor

 

 

 

 

 

 

3.2.4.2.4.1

Typ

 

 

 

 

 

 

3.2.4.2.4.2

Bod omezení otáček

 

 

 

 

 

 

3.2.4.2.4.2.1

Otáčky, při kterých začíná omezení při zatížení: ot/min

 

 

 

 

 

 

3.2.4.2.4.2.2

Nejvyšší otáčky bez zatížení: ot/min

 

 

 

 

 

 

3.2.4.2.4.2.3

Volnoběžné otáčky: ot/min

 

 

 

 

 

 

3.2.4.2.5

Vstřikovací potrubí

 

 

 

 

 

 

3.2.4.2.5.1

Délka: mm

 

 

 

 

 

 

3.2.4.2.5.2

Vnitřní průměr: mm

 

 

 

 

 

 

3.2.4.2.5.3

Vstřikování se společným tlakovým potrubím, značka a typ:

 

 

 

 

 

 

3.2.4.2.6

Vstřikovač (vstřikovače)

 

 

 

 

 

 

3.2.4.2.6.1

Značka (značky)

 

 

 

 

 

 

3.2.4.2.6.2

Typ (typy)

 

 

 

 

 

 

3.2.4.2.6.3

Otevírací tlak (2): kPa nebo charakteristický diagram (2):

 

 

 

 

 

 

3.2.4.2.7

Systém pro studený start

 

 

 

 

 

 

3.2.4.2.7.1

Značka (značky):

 

 

 

 

 

 

3.2.4.2.7.2

Typ (typy):

 

 

 

 

 

 

3.2.4.2.7.3

Popis

 

 

 

 

 

 

3.2.4.2.8

Pomocný startovací prostředek

 

 

 

 

 

 

3.2.4.2.8.1

Značka (značky)

 

 

 

 

 

 

3.2.4.2.8.2

Typ (typy)

 

 

 

 

 

 

3.2.4.2.8.3

Popis systému

 

 

 

 

 

 

3.2.4.2.9

Elektronicky řízený vstřik: ano/ne (1)

 

 

 

 

 

 

3.2.4.2.9.1

Značka (značky)

 

 

 

 

 

 

3.2.4.2.9.2

Typ (typy):

 

 

 

 

 

 

3.2.4.2.9.3

Popis systému (v případě jiné dodávky paliva, než je jeho trvalý vstřik, uveďte odpovídající podrobnosti):

 

 

 

 

 

 

3.2.4.2.9.3.1

Značka a typ řídicí jednotky (ECU)

 

 

 

 

 

 

3.2.4.2.9.3.2

Značka a typ regulátoru paliva

 

 

 

 

 

 

3.2.4.2.9.3.3

Značka a typ čidla průtoku vzduchu

 

 

 

 

 

 

3.2.4.2.9.3.4

Značka a typ rozdělovače paliva

 

 

 

 

 

 

3.2.4.2.9.3.5

Značka a typ skříně klapky

 

 

 

 

 

 

3.2.4.2.9.3.6

Značka a typ čidla teploty vody

 

 

 

 

 

 

3.2.4.2.9.3.7

Značka a typ čidla teploty vzduchu:

 

 

 

 

 

 

3.2.4.2.9.3.8

Značka a typ čidla tlaku vzduchu

 

 

 

 

 

 

3.2.4.2.9.3.9

Softwarové kalibrační číslo (čísla):

 

 

 

 

 

 

3.2.4.3

Vstřikem paliva (pouze u zážehových motorů): ano/ne (1)

 

 

 

 

 

 

3.2.4.3.1

Pracovní princip: vstřik do sacího potrubí (jednobodový/vícebodový/přímý vstřik (1)/jiný (uveďte jaký):

 

 

 

 

 

 

3.2.4.3.2

Značka (značky)

 

 

 

 

 

 

3.2.4.3.3

Typ (typy):

 

 

 

 

 

 

3.2.4.3.4

Popis systému (v případě jiné dodávky paliva, než je jeho trvalý vstřik, uveďte odpovídající podrobnosti):

 

 

 

 

 

 

3.2.4.3.4.1

Značka a typ řídicí jednotky (ECU)

 

 

 

 

 

 

3.2.4.3.4.2

Značka a typ regulátoru paliva:

 

 

 

 

 

 

3.2.4.3.4.3

Značka a typ čidla průtoku vzduchu:

 

 

 

 

 

 

3.2.4.3.4.4

Značka a typ rozdělovače paliva:

 

 

 

 

 

 

3.2.4.3.4.5

Značka a typ regulátoru tlaku:

 

 

 

 

 

 

3.2.4.3.4.6

Značka a typ mikrospínače:

 

 

 

 

 

 

3.2.4.3.4.7

Značka a typ šroubu pro nastavení volnoběhu:

 

 

 

 

 

 

3.2.4.3.4.8

Značka a typ skříně klapky:

 

 

 

 

 

 

3.2.4.3.4.9

Značka a typ čidla teploty vody

 

 

 

 

 

 

3.2.4.3.4.10

Značka a typ čidla teploty vzduchu

 

 

 

 

 

 

3.2.4.3.4.11

Značka a typ čidla tlaku vzduchu

 

 

 

 

 

 

3.2.4.3.4.12

Softwarové kalibrační číslo (čísla):

 

 

 

 

 

 

3.2.4.3.5

Vstřikovače: otevírací tlak (2): … kPa nebo charakteristický diagram (2):

 

 

 

 

 

 

3.2.4.3.5.1

Značka:

 

 

 

 

 

 

3.2.4.3.5.2

Typ

 

 

 

 

 

 

3.2.4.3.6

Časování vstřiku

 

 

 

 

 

 

3.2.4.3.7

Systém pro studený start

 

 

 

 

 

 

3.2.4.3.7.1

Pracovní princip (principy):

 

 

 

 

 

 

3.2.4.3.7.2

Pracovní omezení/seřízení (1) (2)

 

 

 

 

 

 

3.2.4.4

Podávací palivové čerpadlo

 

 

 

 

 

 

3.2.4.4.1

Tlak (2): … kPa nebo charakteristický diagram (2):

 

 

 

 

 

 

3.2.5

Elektrický systém

 

 

 

 

 

 

3.2.5.1

Jmenovité napětí: … V, na kostře kladný/záporný pól (1)

 

 

 

 

 

 

3.2.5.2

Generátor

 

 

 

 

 

 

3.2.5.2.1

Typ:

 

 

 

 

 

 

3.2.5.2.2

Jmenovitý výkon: VA

 

 

 

 

 

 

3.2.6

Systém zapalování (jen zážehové motory)

 

 

 

 

 

 

3.2.6.1

Značka (značky)

 

 

 

 

 

 

3.2.6.2

Typ (typy)

 

 

 

 

 

 

3.2.6.3

Pracovní princip

 

 

 

 

 

 

3.2.6.4

Křivka nebo mapa předvstřiku zapalování (2):

 

 

 

 

 

 

3.2.6.5

Statické časování zážehu (2) … stupňů před horní úvratí TDC

 

 

 

 

 

 

3.2.6.6

Zapalovací svíčky

 

 

 

 

 

 

3.2.6.6.1

Značka:

 

 

 

 

 

 

3.2.6.6.2

Typ:

 

 

 

 

 

 

3.2.6.6.3

Nastavení mezery: … mm

 

 

 

 

 

 

3.2.6.7

Zapalovací cívka (cívky)

 

 

 

 

 

 

3.2.6.7.1

Značka:

 

 

 

 

 

 

3.2.6.7.2

Typ:

 

 

 

 

 

 

3.2.7

Systém chlazení kapalina/vzduch (1)

 

 

 

 

 

 

3.2.7.2

Kapalina

 

 

 

 

 

 

3.2.7.2.1

Druh kapaliny

 

 

 

 

 

 

3.2.7.2.2

Oběhové čerpadlo (čerpadla): ano/ne (1)

 

 

 

 

 

 

3.2.7.2.3

Vlastnosti: … nebo

 

 

 

 

 

 

3.2.7.2.3.1

Značka (značky):

 

 

 

 

 

 

3.2.7.2.3.2

Typ (typy):

 

 

 

 

 

 

3.2.7.2.4

Převodový poměr (poměry) pohonu:

 

 

 

 

 

 

3.2.7.3

Vzduch

 

 

 

 

 

 

3.2.7.3.1

Ventilátor: ano/ne (1)

 

 

 

 

 

 

3.2.7.3.2

Vlastnosti … nebo

 

 

 

 

 

 

3.2.7.3.2.1

Značka (značky)

 

 

 

 

 

 

3.2.7.3.2.2

Typ (typy):

 

 

 

 

 

 

3.2.7.3.3

Převodový poměr (poměry) pohonu

 

 

 

 

 

 

3.2.8

Systém sání

 

 

 

 

 

 

3.2.8.1

Přeplňování: ano/ne (1)

 

 

 

 

 

 

3.2.8.1.1

Značka (značky)

 

 

 

 

 

 

3.2.8.1.2

Typ (typy):

 

 

 

 

 

 

3.2.8.1.3

Popis systému (např. maximální plnicí tlak: … kPa; popřípadě odpouštěcí zařízení):

 

 

 

 

 

 

3.2.8.2

Mezichladič: ano/ne (1)

 

 

 

 

 

 

3.2.8.2.1

Typ: Vzduch-vzduch/vzduch-voda (1)

 

 

 

 

 

 

3.2.8.3

Podtlak v sání při jmenovitých otáčkách motoru a při plném zatížení (pouze u vznětových motorů)

 

 

 

 

 

 

3.2.8.3.1

Přípustná minimální hodnota: … kPa

 

 

 

 

 

 

3.2.8.3.2

Přípustná maximální hodnota: … kPa

 

 

 

 

 

 

3.2.8.4

Popis a výkres potrubí sání a jeho příslušenství (sběrná komora, ohřev, přídavné vstupy sání atd.)

 

 

 

 

 

 

3.2.8.4.1

Popis sacího potrubí motoru (přiložte výkresy a/nebo fotografie)

 

 

 

 

 

 

3.2.9

Výfukový systém

 

 

 

 

 

 

3.2.9.1

Popis a/nebo výkresy výfukového potrubí motoru

 

 

 

 

 

 

3.2.9.2

Popis a/nebo výkres výfukového systému

 

 

 

 

 

 

3.2.9.2.1

Popis a/nebo výkres prvků výfukového systému, které tvoří součást systému motoru

 

 

 

 

 

 

3.2.9.3

Maximální přípustný protitlak výfuku při jmenovitých otáčkách motoru a při plném zatížení (pouze u vznětových motorů): … kPa (3)

 

 

 

 

 

 

3.2.9.7

Objem výfukového systému: … dm3

 

 

 

 

 

 

3.2.9.7.1

Přijatelný objem výfukového systému: … dm3

 

 

 

 

 

 

3.2.10

Minimální průřezy vstupních a výstupních průchodů:

 

 

 

 

 

 

3.2.11

Časování ventilů nebo obdobné údaje

3.2.11.1

Maximální zdvih ventilů, úhly otevření a zavření nebo podrobnosti časování jiných systémů řízení ve vztahu k úvratím. Maximální a minimální hodnoty časování u systémů s proměnným časováním

 

 

 

 

 

 

3.2.11.2

Referenční a/nebo seřizovací rozpětí (3):

 

 

 

 

 

 

3.2.12

Opatření proti znečišťování ovzduší

3.2.12.1.1

Zařízení pro recyklaci plynů z klikové skříně: ano/ne (2)

Pokud ano, popis a výkresy:

Pokud ne, je požadována shoda s přílohou V nařízení (EU) č. 582/2011

 

 

 

 

 

 

3.2.12.2

Přídavná zařízení k omezování emisí škodlivin (jsou-li užita a nejsou-li uvedena v jiném bodě)

 

 

 

 

 

 

3.2.12.2.1

Katalyzátor: ano/ne (1)

 

 

 

 

 

 

3.2.12.2.1.1

Počet katalyzátorů a jejich částí (níže požadované informace uveďte pro každou samostatnou jednotku):

 

 

 

 

 

 

3.2.12.2.1.2

Rozměry, tvar a objem katalyzátoru (katalyzátorů):

 

 

 

 

 

 

3.2.12.2.1.3

Druh katalytické činnosti

 

 

 

 

 

 

3.2.12.2.1.4

Celková náplň drahých kovů:

 

 

 

 

 

 

3.2.12.2.1.5

Poměrná koncentrace

 

 

 

 

 

 

3.2.12.2.1.6

Nosič (struktura a materiál)

 

 

 

 

 

 

3.2.12.2.1.7

Hustota komůrek:

 

 

 

 

 

 

3.2.12.2.1.8

Druh pouzdra katalyzátoru (katalyzátorů):

 

 

 

 

 

 

3.2.12.2.1.9

Umístění katalyzátoru (katalyzátorů) (místo a vztažná vzdálenost ve výfukovém potrubí):

 

 

 

 

 

 

3.2.12.2.1.10

Tepelný kryt: ano/ne (1)

 

 

 

 

 

 

3.2.12.2.1.11

Systémy/metody regenerace systémů následného zpracování výfukových plynů, popis:

 

 

 

 

 

 

3.2.12.2.1.11.5

Běžné rozmezí provozní teploty: … K

 

 

 

 

 

 

3.2.12.2.1.11.6

Pomocná činidla: ano/ne (1)

 

 

 

 

 

 

3.2.12.2.1.11.7

Druh a koncentrace činidla potřebného pro katalytickou činnost:

 

 

 

 

 

 

3.2.12.2.1.11.8

Běžné rozmezí provozní teploty činidla K

 

 

 

 

 

 

3.2.12.2.1.11.9

Mezinárodní norma

 

 

 

 

 

 

3.2.12.2.1.11.10.

Častost doplňování činidla: průběžně/při údržbě (1):

 

 

 

 

 

 

3.2.12.2.1.12

Značka katalyzátoru

 

 

 

 

 

 

3.2.12.2.1.13

Identifikační číslo části

 

 

 

 

 

 

3.2.12.2.2

Kyslíková sonda: ano/ne (1)

 

 

 

 

 

 

3.2.12.2.2.1

Značka:

 

 

 

 

 

 

3.2.12.2.2.2

Umístění:

 

 

 

 

 

 

3.2.12.2.2.3

Regulační rozsah:

 

 

 

 

 

 

3.2.12.2.2.4

Typ:

 

 

 

 

 

 

3.2.12.2.2.5

Identifikační číslo části:

 

 

 

 

 

 

3.2.12.2.3

Přípusť vzduchu: ano/ne (1)

 

 

 

 

 

 

3.2.12.2.3.1

Druh (pulsující vzduch, vzduchové čerpadlo atd.):

 

 

 

 

 

 

3.2.12.2.4

Recirkulace výfukových plynů (EGR): ano/ne (1)

 

 

 

 

 

 

3.2.12.2.4.1

Vlastnosti (značka, typ, průtok atd.):

 

 

 

 

 

 

3.2.12.2.6

Filtr částic (PT): ano/ne (1)

 

 

 

 

 

 

3.2.12.2.6.1

Rozměry, tvar a objem filtru částic:

 

 

 

 

 

 

3.2.12.2.6.2

Konstrukce filtru částic:

 

 

 

 

 

 

3.2.12.2.6.3

Umístění (vztažná vzdálenost ve výfukovém potrubí):

 

 

 

 

 

 

3.2.12.2.6.4

Postup nebo systém regenerace, popis nebo výkres:

 

 

 

 

 

 

3.2.12.2.6.5

Značka filtru částic

 

 

 

 

 

 

3.2.12.2.6.6

Identifikační číslo části:

 

 

 

 

 

 

3.2.12.2.6.7

Běžné rozmezí provozní teploty: … (K) a tlaku: (kPa)

 

 

 

 

 

 

3.2.12.2.6.8

U periodické regenerace

 

 

 

 

 

 

3.2.12.2.6.8.1.1

Počet cyklů zkoušek WHTC bez regenerace (n)

 

 

 

 

 

 

3.2.12.2.6.8.2.1

Počet cyklů zkoušek WHTC s regenerací (nR):

 

 

 

 

 

 

3.2.12.2.6.9

Ostatní systémy: ano/ne (1)

 

 

 

 

 

 

3.2.12.2.6.9.1

Popis a činnost

 

 

 

 

 

 

3.2.12.2.7

Palubní diagnostický systém (OBD):

 

 

 

 

 

 

3.2.12.2.7.0.1

Počet rodin motorů OBD v rámci dané rodiny motorů

 

3.2.12.2.7.0.2

Seznam rodin motorů OBD (v případě potřeby)

Rodina motorů OBD 1: …

Rodina motorů OBD 2: …

atd …

3.2.12.2.7.0.3

Číslo rodiny motorů OBD, do které náleží základní motor / člen rodiny motorů:

 

 

 

 

 

 

3.2.12.2.7.0.4

Odkazy výrobce na dokumentaci OBD, stanovenou v čl. 5 odst. 4 písm. c) a v čl. 9 odst. 4 nařízení (EU) č. 582/2011 a uvedenou v příloze X tohoto nařízení pro účely schvalování systému OBD

 

3.2.12.2.7.0.5

Tam, kde je to vhodné, odkaz výrobce na dokumentaci k montáži systému motoru vybaveného systémem OBD do vozidla

 

3.2.12.2.7.2

Seznam a účel všech součástí sledovaných systémem OBD (4)

 

3.2.12.2.7.3

Písemný popis (obecné principy fungování) pro

 

3.2.12.2.7.3.1

Zážehové motory (4)

 

3.2.12.2.7.3.1.1

Monitorování katalyzátoru (4)

 

3.2.12.2.7.3.1.2

Detekce selhání zapalování: (4)

 

3.2.12.2.7.3.1.3

Monitorování kyslíkové sondy: (4)

 

3.2.12.2.7.3.1.4

Ostatní prvky monitorované systémem OBD:

 

3.2.12.2.7.3.2

Vznětové motory: (4)

 

3.2.12.2.7.3.2.1

Monitorování katalyzátoru: (4)

 

3.2.12.2.7.3.2.2

Monitorování filtru částic: (4)

 

3.2.12.2.7.3.2.3

Monitorování elektronického systému dodávky paliva: (4)

 

3.2.12.2.7.3.2.4

Monitorování systému ke snížení emisí NOx: (4)

 

3.2.12.2.7.3.2.5

Ostatní prvky monitorované systémem OBD: (4)

 

3.2.12.2.7.4

Kritéria pro aktivaci indikátoru chybné funkce MI (pevný počet cyklů nebo statistická metoda): (4)

 

3.2.12.2.7.5

Seznam všech výstupních kódů OBD a použitých formátů (vždy s vysvětlením): (4)

 

3.2.12.2.7.6.5

Standard komunikačního protokolu OBD: (4)

 

3.2.12.2.7.7

Odkazy výrobce na informace o systémech OBD stanovené v čl. 5 odst. 4 písm. d) a v čl. 9 odst. 4 nařízení (EU) č. 582/2011 za účelem splnění ustanovení o přístupu k systému OBD ve vozidle a k informacím o opravách a údržbě vozidel, nebo

 

3.2.12.2.7.7.1

Jako alternativu k odkazům výrobce uvedeným v bodě 3.2.12.2.7.7 odkaz na přílohu k tomuto dodatku, který obsahuje následující tabulku vyplněnou podle uvedeného příkladu:

Součást – Chybový kód – Strategie monitorování – Kritéria zjištění chyb – Kritéria pro aktivaci MI – Sekundární parametry – Stabilizace – Předváděcí zkouška

Katalyzátor – PO420 – Signály kyslíkové sondy 1 a 2 – Rozdíl mezi signály ze sondy 1 a sondy 2 – 3. cyklus – Otáčky a zatížení motoru, režim A/F, teplota katalyzátoru – Dva cykly typu 1 – Typ 1

 

3.2.12.2.8

Ostatní systémy (popis a činnost):

 

 

 

 

 

 

3.2.12.2.8.1

Systémy pro zajištění správné funkce opatření k regulaci emisí NOx

 

 

 

 

 

 

3.2.12.2.8.2

Motor s trvalou deaktivací systému upozornění řidiče, využívaný záchrannými službami nebo ve vozidlech uvedených v čl. 2 odst. 3 písm. b) směrnice 2007/46/ES: ano/ne

 

 

 

 

 

 

3.2.12.2.8.3

Počet rodin motorů OBD v rámci posuzované rodiny motorů při zajišťování správné funkce opatření k regulaci emisí NOx

 

3.2.12.2.8.4

Seznam rodin motorů OBD (v případě potřeby)

Rodina motorů OBD 1: …

Rodina motorů OBD 2: …

atd …

3.2.12.2.8.5

Číslo rodiny motorů OBD, do níž patří základní motor / člen rodiny motorů

 

 

 

 

 

 

3.2.12.2.8.6

Nejnižší koncentrace aktivní složky v činidle, která neaktivuje výstražný systém (CDmin): %(obj.)

 

3.2.12.2.8.7

Tam, kde je to vhodné, odkaz výrobce na dokumentaci k montáži systému motoru pro zajištění správné funkce opatření k regulaci NOx do vozidla

 

 

 

 

 

 

3.2.17

Specifické informace vztahující se na motory pro těžká nákladní vozidla poháněné plynnými palivy (u jinak uspořádaných systémů uveďte rovnocenné údaje)

 

 

 

 

 

 

3.2.17.1

Palivo: zkapalněný ropný plyn / zemní plyn (NG-H) / zemní plyn (NG-L) / zemní plyn (NG-HL) (1)

 

 

 

 

 

 

3.2.17.2

Regulátor (regulátory) tlaku nebo odpařovač / regulátor (regulátory) tlaku (1)

 

 

 

 

 

 

3.2.17.2.1

Značka (značky):

 

 

 

 

 

 

3.2.17.2.2

Typ (typy):

 

 

 

 

 

 

3.2.17.2.3

Počet stupňů redukce tlaku:

 

 

 

 

 

 

3.2.17.2.4

Tlak v koncovém stupni minimální: … kPa – maximální. kPa

 

 

 

 

 

 

3.2.17.2.5

Počet hlavních seřizovacích bodů:

 

 

 

 

 

 

3.2.17.2.6

Počet seřizovacích bodů volnoběhu:

 

 

 

 

 

 

3.2.17.2.7

Číslo schválení typu:

 

 

 

 

 

 

3.2.17.3

Palivový systém: směšovač / přípusť plynu / vstřik kapaliny / přímý vstřik (1)

 

 

 

 

 

 

3.2.17.3.1

Řízení směsi:

 

 

 

 

 

 

3.2.17.3.2

Popis systému nebo schéma a výkresy:

 

 

 

 

 

 

3.2.17.3.3

Číslo schválení typu:

 

 

 

 

 

 

3.2.17.4

Směšovač

 

 

 

 

 

 

3.2.17.4.1

Počet:

 

 

 

 

 

 

3.2.17.4.2

Značka (značky):

 

 

 

 

 

 

3.2.17.4.3

Typ (typy):

 

 

 

 

 

 

3.2.17.4.4

Umístění:

 

 

 

 

 

 

3.2.17.4.5

Možnosti seřizování:

 

 

 

 

 

 

3.2.17.4.6

Číslo schválení typu:

 

 

 

 

 

 

3.2.17.5

Vstřik do sacího potrubí

 

 

 

 

 

 

3.2.17.5.1

Způsob vstřiku: jednobodový/vícebodový (1)

 

 

 

 

 

 

3.2.17.5.2

Způsob vstřiku: spojitě/simultánně/sekvenčně (1)

 

 

 

 

 

 

3.2.17.5.3

Vstřikovací zařízení:

 

 

 

 

 

 

3.2.17.5.3.1

Značka (značky):

 

 

 

 

 

 

3.2.17.5.3.2

Typ (typy):

 

 

 

 

 

 

3.2.17.5.3.3

Možnosti seřizování:

 

 

 

 

 

 

3.2.17.5.3.4

Číslo schválení typu:

 

 

 

 

 

 

3.2.17.5.4

Podávací čerpadlo (popřípadě):

 

 

 

 

 

 

3.2.17.5.4.1

Značka (značky):

 

 

 

 

 

 

3.2.17.5.4.2

Typ (typy):

 

 

 

 

 

 

3.2.17.5.4.3

Číslo schválení typu:

 

 

 

 

 

 

3.2.17.5.5

Vstřikovač (vstřikovače):

 

 

 

 

 

 

3.2.17.5.5.1

Značka (značky):

 

 

 

 

 

 

3.2.17.5.5.2

Typ (typy):

 

 

 

 

 

 

3.2.17.5.5.3

Číslo schválení typu:

 

 

 

 

 

 

3.2.17.6

Přímý vstřik

 

 

 

 

 

 

3.2.17.6.1

Vstřikovací čerpadlo / regulátor tlaku (1)

 

 

 

 

 

 

3.2.17.6.1.1

Značka (značky):

 

 

 

 

 

 

3.2.17.6.1.2

Typ (typy):

 

 

 

 

 

 

3.2.17.6.1.3

Časování vstřiku:

 

 

 

 

 

 

3.2.17.6.1.4

Číslo schválení typu:

 

 

 

 

 

 

3.2.17.6.2

Vstřikovač (vstřikovače):

 

 

 

 

 

 

3.2.17.6.2.1

Značka (značky):

 

 

 

 

 

 

3.2.17.6.2.2

Typ (typy):

 

 

 

 

 

 

3.2.17.6.2.3

Otevírací tlak nebo charakteristický diagram (2):

 

 

 

 

 

 

3.2.17.6.2.4

Číslo schválení typu:

 

 

 

 

 

 

3.2.17.7

Elektronická řídicí jednotka (ECU)

 

 

 

 

 

 

3.2.17.7.1

Značka (značky):

 

 

 

 

 

 

3.2.17.7.2

Typ (typy):

 

 

 

 

 

 

3.2.17.7.3

Možnosti seřizování:

 

 

 

 

 

 

3.2.17.7.4

Softwarové kalibrační číslo (čísla):

 

 

 

 

 

 

3.2.17.8

Specifické vybavení pro zemní plyn jako palivo

 

 

 

 

 

 

3.2.17.8.1

Varianta 1 (pouze pro případ schválení typu motoru pro některá daná složení paliva)

 

 

 

 

 

 

3.2.17.8.1.0.1

Vybavení automatickou přizpůsobivostí? ano/ne (1)

 

 

 

 

 

 

3.2.17.8.1.0.2

Kalibrace pro specifické složení plynu NG-H/NG-L/NG-HL (1)

Seřízení pro specifické složení plynu NG-Ht/NG-Lt/NG-HLt (1)

 

 

 

 

 

 

3.2.17.8.1.1

methan (CH4): … základ:

% mol

min. … % mol

max. % mol

ethan (C2H6): … základ:

% mol

min. … % mol

max. % mol

propan (C3H8): … základ:

% mol

min. … % mol

max. % mol

butan (C4H10): … základ:

% mol

min. … % mol

max. % mol

C5/C5+: … základ:

% mol

min. … % mol

max. % mol

kyslík (O2): … základ:

% mol

min. … % mol

max. % mol

inertní plyn (N2, He atd.) … základ:

% mol

min. … % mol

max. % mol

3.5.4

Emise CO2 pro motory velkého výkonu

 

 

 

 

 

 

3.5.4.1

Hmotnostní emise CO2 – zkouška WHSC: … g/kWh

 

 

 

 

 

 

3.5.4.2

Hmotnostní emise CO2 – zkouška WHTC: … g/kWh

 

 

 

 

 

 

3.5.5

Spotřeba paliva pro motory velkého výkonu

 

 

 

 

 

 

3.5.5.1

Spotřeba paliva – zkouška WHSC: … g/kWh

 

 

 

 

 

 

3.5.5.2

Spotřeba paliva – zkouška WHSC: (5) … g/kWh

 

 

 

 

 

 

3.6

Přípustné teploty podle výrobce

 

 

 

 

 

 

3.6.1

Chladicí soustava

 

 

 

 

 

 

3.6.1.1

Chlazení kapalinou

Maximální teplota na výstupu: … K

 

 

 

 

 

 

3.6.1.2

Chlazení vzduchem

 

 

 

 

 

 

3.6.1.2.1

Vztažný bod:

 

 

 

 

 

 

3.6.1.2.2

Maximální teplota ve vztažném bodě: … K

 

 

 

 

 

 

3.6.2

Maximální výstupní teplota mezichladiče plnicího vzduchu: … K

 

 

 

 

 

 

3.6.3

Maximální teplota výfukových plynů ve výfukovém potrubí (potrubích) v blízkosti výstupní příruby (přírub) sběrného výfukového potrubí nebo turbodmychadla: … K

 

 

 

 

 

 

3.6.4

Teplota paliva minimální:

K – maximální: K

u vznětových motorů ve vstupu do vstřikovacího čerpadla, u plynových motorů v koncovém stupni regulátoru tlaku

 

 

 

 

 

 

3.6.5

Teplota maziva

minimální: K – maximální: K

 

 

 

 

 

 

3.8

Systém mazání

 

 

 

 

 

 

3.8.1

Popis systému

 

 

 

 

 

 

3.8.1.1

Umístění nádrže maziva

 

 

 

 

 

 

3.8.1.2

Systém dodávky maziva (čerpadlem/vstřikem do sání/směsi s palivem atd.) (1)

 

 

 

 

 

 

3.8.2

Olejové čerpadlo

 

 

 

 

 

 

3.8.2.1

Značka (značky)

 

 

 

 

 

 

3.8.2.2

Typ (typy)

 

 

 

 

 

 

3.8.3

Směs s palivem

 

 

 

 

 

 

3.8.3.1

Procentní složení:

 

 

 

 

 

 

3.8.4

Chladič oleje: ano/ne (1)

 

 

 

 

 

 

3.8.4.1

Výkres (výkresy)

 

 

 

 

 

 

3.8.4.1.1

Značka (značky):

 

 

 

 

 

 

3.8.4.1.2

Typ (typy)

 

 

 

 

 

 


ČÁST 2

ZÁKLADNÍ VLASTNOSTI SOUČÁSTEK A SYSTÉMŮ PRO MOTOROVÁ VOZIDLA S OHLEDEM NA EMISE Z VÝFUKU

 

 

Základní motor nebo typ motoru

Členové rodiny motorů

A

B

C

D

E

3.1

Výrobce motoru

 

3.1.1

Kód motoru podle výrobce (vyznačen na motoru nebo jinak identifikován)

 

 

 

 

 

 

3.1.2

Číslo schválení (v případě potřeby) včetně identifikačního označení paliva:

 

 

 

 

 

 

3.2.2

Palivo

 

3.2.2.3

Hrdlo palivové nádrže: zúžené hrdlo / označení

 

3.2.3

Palivová nádrž (nádrže)

 

3.2.3.1

Provozní palivová nádrž (nádrže)

 

3.2.3.1.1

Počet nádrží a objem každé z nich:

 

3.2.3.2

Záložní palivová nádrž (nádrže)

 

3.2.3.2.1

Počet nádrží a objem každé z nich:

 

3.2.8

Systém sání

 

3.2.8.3.3

Skutečný podtlak v systému sání při jmenovitých otáčkách a při plném zatížení vozidla: kPa

 

3.2.8.4.2

Čistič sání, výkresy: … nebo …

 

3.2.8.4.2.1

Značka (značky)

 

3.2.8.4.2.2

Typ (typy):

 

3.2.8.4.3

Tlumič sání, výkresy:

 

3.2.8.4.3.1

Značka (značky):

 

3.2.8.4.3.2

Typ (typy):

 

3.2.9

Výfukový systém

 

3.2.9.2

Popis a/nebo výkres výfukového systému

 

3.2.9.2.2

Popis a/nebo výkres prvků výfukového systému, které netvoří součást systému motoru

 

3.2.9.3.1

Skutečný protitlak výfuku při jmenovitých otáčkách motoru a při plném zatížení vozidla (pouze u vznětových motorů): … kPa (3)

 

3.2.9.7

Objem výfukového systému: … dm3

 

3.2.9.7.1

Skutečný objem kompletního výfukového systému (systém vozidla a motoru): … dm3

 

3.2.12.2.7

Palubní diagnostický systém (OBD)

 

3.2.12.2.7.0

Použito alternativní schválení podle bodu 2.4 přílohy X nařízení (EU) č. 582/2011: ano/ne

 

3.2.12.2.7.1

Komponenty OBD ve vozidle

 

3.2.12.2.7.2

Popřípadě odkazy výrobce na dokumentaci k montáži systému OBD na schválený motor do vozidla

 

3.2.12.2.7.3

Písemný popis a/nebo výkres indikátoru chybné funkce (6)

 

3.2.12.2.7.4

Písemný popis a/nebo výkres komunikačního rozhraní OBD mimo vozidlo (6)

 

3.2.12.2.8

Systémy pro zajištění správné funkce opatření k regulaci emisí NOx

 

3.2.12.2.8.0

Požito alternativní schválení podle bodu 2.1 přílohy XIII nařízení (EU) č. 582/2011: ano/ne

 

3.2.12.2.8.1

Komponenty systémů ve vozidle, které zajišťují správné funkce opatření k regulaci emisí NOx

 

3.2.12.2.8.2

Aktivace funkce popojíždění:

„deaktivovat po opětovném startu“ / „deaktivovat po doplnění paliva“ / „deaktivovat po zaparkování“ (7)

 

3.2.12.2.8.3

Tam, kde je to vhodné, odkaz výrobce na dokumentaci k montáži systému pro zajištění správné funkce opatření k regulaci emisí NOx u schváleného motoru do vozidla.

 

3.2.12.2.8.4

Písemný popis a/nebo výkres varovného upozornění (6)

 

3.2.12.2.8.5

Vyhřívaná/nevyhřívaná nádrž s činidlem a dávkovací systém (viz bod 2.4 přílohy XIII nařízení (EU) č. 582/2011)

 

Dodatek

k informačnímu dokumentu

Informace o podmínkách zkoušky

1.   Zapalovací svíčky

1.1

Značka:

1.2

Typ:

1.3

Mezera mezi kontakty:

2.   Zapalovací cívka

2.1

Značka:

2.2

Typ:

3.   Použité mazivo

3.1

Značka:

3.2

Typ: (jestliže jsou olej a palivo smíšeny, uveďte procento oleje ve směsi)

4.   Příslušenství poháněné motorem

4.1

Příkon pomocných zařízení/zařízení je nutno určit jen tehdy,

a)

jestliže pomocné zařízení/zařízení není do motoru namontováno a/nebo

b)

jestliže je do motoru namontováno pomocné zařízení/zařízení, které není nutné.

Poznámka: požadavky na příslušenství poháněné motorem se liší podle toho, zda se jedná o zkoušku emisí nebo zkoušku ke stanovení výkonu

4.2

Výčet a údaje pro identifikaci:

4.3

Příkon při otáčkách motoru specifických pro zkoušku emisí

Tabulka 1

Příkon při otáčkách motoru specifických pro zkoušku emisí

Zařízení

Volnoběh

Dolní otáčky

Horní otáčky

Preferované otáčky (2)

n95h

Pa

Zařízení/příslušenství vyžadovaná podle předpisu EHK/OSN 49, příloha 4B, dodatek 7

 

 

 

 

 

Pb

Zařízení/příslušenství nevyžadovaná podle předpisu EHK/OSN 49, příloha 4B, dodatek 7

 

 

 

 

 

5.   Výkon motoru (uvedený výrobcem) (8)

5.1

Zkušební otáčky motoru pro zkoušku emisí podle přílohy III (9)

Dolní otáčky (nlo) … ot/min

Horní otáčky (nlo) … ot/min

Volnoběh … ot/min

Preferované otáčky … ot/min

n95h … ot/min

5.2

Deklarované hodnoty pro zkoušku ke stanovení výkonu podle přílohy XIV nařízení (EU) č. 582/2011

5.2.1

Volnoběh … ot/min

5.2.2

Otáčky při maximálním výkonu … ot/min

5.2.3

Maximální výkon … kW

5.2.4

Otáčky při maximálním točivém momentu … ot/min

5.2.5

Maximální točivý moment … Nm

6.   Informace o seřízení dynamometru pro zatížení (jsou-li použitelné)

6.3

Informace o seřízení dynamometrů s pevnou křivkou zatížení (je-li použito)

6.3.1

Použití alternativní metody seřízení dynamometru pro zatížení (ano/ne)

6.3.2

Setrvačná hmotnost (kg):

6.3.3

Skutečný výkon pohlcený při rychlosti 80 km/h včetně ztrát při jízdě na dynamometru (kW)

6.3.4

Skutečný výkon pohlcený při rychlosti 50 km/h včetně ztrát při jízdě na dynamometru (kW)

6.4

Informace o seřízení dynamometrů s nastavitelnou křivkou zatížení (je-li použito)

6.4.1

Informace o doběhu na zkušební dráze:

6.4.2

Značka a typ pneumatik:

6.4.3

Rozměry pneumatik (přední/zadní):

6.4.4

Tlak pneumatik (přední/zadní) (kPa):

6.4.5

Hmotnost vozidla při zkoušce včetně řidiče (kg):

6.4.6

Údaje o doběhu na silnici (je-li použit)

Tabulka 2

Údaje o doběhu na silnici

V (km/h)

V2 (km/h)

V1 (km/h)

Průměrný přepočtený čas doběhu

120

 

 

 

100

 

 

 

80

 

 

 

60

 

 

 

40

 

 

 

20

 

 

 

6.4.7

Průměrný přepočtený silniční výkon (je-li použit)

Tabulka 3

Průměrný přepočtený silniční výkon

V (km/h)

Přepočtený výkon (kW)

120

 

100

 

80

 

60

 

40

 

20

 

7.   Zkušební podmínky pro zkoušky OBD

7.1

Zkušební cyklus používaný k ověření systému OBD:

7.2

Počet stabilizačních cyklů použitých před ověřovacími zkouškami OBD:

Dodatek 5

Vzor certikátu ES schválení typu motoru / součásti jako samostatného technického celku

Vysvětlující poznámky pod čarou naleznete v dodatku 10 k této příloze.

Maximální formát: A4 (210 × 297 mm)

CERTIFIKÁT ES SCHVÁLENÍ TYPU

Sdělení týkající se:

ES schválení typu (1)

rozšíření ES schválení typu (1)

odmítnutí ES schválení typu (1)

odejmutí ES schválení typu (1)

Razítko ES schvalovacího orgánu

typu konstrukční části/samostatného technického celku (1) s ohledem na nařízení (ES) č. 595/2009 provedené nařízením (EU) č. 582/2011.

Nařízení (ES) č. 595/2009 a nařízení (EU) č. 582/2011, naposledy pozměněné …

Číslo ES schválení typu:

Důvod rozšíření:

ODDÍL I

0.1

Značka (obchodní název výrobce):

0.2

Typ:

0.3

Způsob označení typu, je-li na konstrukční části / samostatném technickém celku vyznačen (1) (a):

0.3.1

Umístění uvedeného označení:

0.4

Název a adresa výrobce:

0.5

U konstrukčních částí a samostatných technických celků umístění a způsob připevnění značky ES schválení typu:

0.6

Název (názvy) a adresa (adresy) montážního závodu (závodů):

0.7

Jméno a adresa případného zástupce výrobce:

ODDÍL II

1.

Další informace (přicházejí-li v úvahu): viz doplněk

2.

Technická zkušebna provádějící zkoušky:

3.

Datum zkušebního protokolu:

4.

Číslo zkušebního protokolu:

5.

Poznámky (jsou-li nějaké): viz doplněk

6.

Místo:

7.

Datum:

8.

Podpis:

Přílohy: Soubor informací.

Zkušební protokol.

Doplněk

k certifikátu ES schválení typu č. …

1.   DALŠÍ INFORMACE

1.1   Údaje, které je potřebné uvést ke schválení typu vozidla s namontovaným motorem:

1.1.1

Značka motoru (název podniku):

1.1.2

Typ a obchodní název (uveďte případné varianty):

1.1.3

Kód výrobce vyznačený na motoru:

1.1.4

Případná kategorie vozidla (b):

1.1.5

Kategorie motoru: naftový / benzínový /na zkapalněný ropný plyn (LPG) / na zemní plyn (NG-H) / na zemní plyn (NG-L) / na zemní plyn (NG-HL) / na ethanol (ED95) / na ethanol (E85) (1)

1.1.6

Název a adresa výrobce:

1.1.7

Jméno a adresa případného zplnomocněného zástupce výrobce:

1.2   Jestliže motor uvedený v bodě 1.1 byl schválen jako typ samostatného technického celku:

1.2.1

Číslo schválení typu pro motor/rodinu motorů (1):

1.2.2

Kalibrační číslo softwaru řídicí jednotky motoru (ECU):

1.3   Údaje, které je potřebné uvést ke schválení typu pro motor/rodinu motorů (1) jako samostatného technického celku (podmínky, které se musí dodržet při montáži motoru do vozidla):

1.3.1

Maximální a minimální podtlak v sání:

1.3.2

Maximální přípustný protitlak:

1.3.3

Objem výfukového systému:

1.3.4

Případné omezení užití:

1.4   Hodnoty emisí motoru/základního motoru (1):

Faktor zhoršení (DF): vypočtený/stanovený (1)

V následující tabulce uveďte hodnoty DF a emisí při případné zkoušce WHSC a při zkoušce WHTC

Jsou-li zkoušeny motory na stlačený zemní plyn (CNG) a na zkapalněný ropný plyn (LPG) za použití různých referenčních paliv, musí být tabulka vyplněna pro každé zkoušené referenční palivo.

1.4.1   Zkouška WHSC

Tabulka 4

Zkouška WHSC

Zkouška WHSC (pokud se použije)

DF

násob/sčít (1)

CO

THC

NOx

hmotnost PM

NH3

počet PM

 

 

 

 

 

 

Emise

CO

(mg/kWh)

THC

(mg/kWh)

NOx

(mg/kWh)

hmotnost PM

(mg/kWh)

NH3

ppm

počet PM

(#/kWh)

Výsledek zkoušky

 

 

 

 

 

 

Vypočteno za použití DF

 

 

 

 

 

 

Hmotnostní emise CO2: … g/kWh

Spotřeba paliva: … g/kWh

1.4.2   Zkouška WHTC

Tabulka 5

Zkouška WHTC

Zkouška WHTC

DF

násob/sčít (1)

CO

THC

NOx

hmotnost PM

NH3

počet PM

 

 

 

 

 

 

Emise

CO

(mg/kWh)

THC

(mg/kWh)

NOx

(mg/kWh)

hmotnost PM

(mg/kWh)

NH3

ppm

počet PM

Studený start

 

 

 

 

 

 

Teplý start bez regenerace

 

 

 

 

 

 

Teplý start s regenerací (1)

 

 

 

 

 

 

Faktor regenerace kr,u (násob/sčít) (1)

Faktor regenerace kr,d (násob/sčít) (1)

 

 

 

 

 

 

Vážený výsledek zkoušky

 

 

 

 

 

 

Celkový výsledek zkoušky za použití DF

 

 

 

 

 

 

Hmotnostní emise CO2 … g/kWh

Spotřeba paliva: … g/kWh

1.4.3   Zkouška při volnoběhu

Tabulka 6

Zkouška při volnoběhu

Zkouška

Hodnota CO

(% obj)

Lambda (1)

Otáčky motoru (min–1)

Teplota oleje motoru (°C)

Zkouška při nízkém volnoběhu

 

neuvedeno

 

 

Zkouška při vysokém volnoběhu

 

 

 

 

1.5   Měření výkonu

1.5.1   Výkon motoru měřený na zkušebním stavu

Tabulka 7

Výkon motoru měřený na zkušebním stavu

Měřené otáčky motoru (ot/min)

 

 

 

 

 

 

 

Měřený průtok paliva (g/h)

 

 

 

 

 

 

 

Měřený točivý moment (Nm)

 

 

 

 

 

 

 

Měřený výkon (kW)

 

 

 

 

 

 

 

Barometrický tlak (kPa)

 

 

 

 

 

 

 

Tlak vodních par (kPa)

 

 

 

 

 

 

 

Teplota nasávaného vzduchu (K)

 

 

 

 

 

 

 

Korekční součinitel výkonu

 

 

 

 

 

 

 

Korigovaný výkon (kW)

 

 

 

 

 

 

 

Pomocný pohon (kW)

 

 

 

 

 

 

 

Netto výkon (kW)

 

 

 

 

 

 

 

Netto točivý moment (Nm)

 

 

 

 

 

 

 

Korigovaná specifická spotřeba paliva (g/kWh)

 

 

 

 

 

 

 

1.5.2   Další údaje

Dodatek 6

Vzor certikátu ES schválení typu vozidla se schváleným motorem

Vysvětlující poznámky pod čarou naleznete v dodatku 10 k této příloze.

Maximální formát: A4 (210 × 297 mm)

CERTIFIKÁT ES SCHVÁLENÍ TYPU

Sdělení týkající se:

ES schválení typu (1)

rozšíření ES schválení typu (1)

odmítnutí ES schválení typu (1)

odejmutí ES schválení typu (1)

Razítko ES schvalovacího orgánu

typu vozidla s ohledem na nařízení (ES) č. 595/2009 provedené nařízením (EU) č. 582/2011.

Nařízení (ES) č. 595/2009 a nařízení (EU) č. 582/2011 naposledy pozměněné …

Číslo ES schválení typu:

Důvod rozšíření:

ODDÍL I

0.1

Značka (obchodní název výrobce):

0.2

Typ:

0.3

Způsob označení typu, je-li na konstrukční části/samostatném technickém celku vyznačen (1) (a):

0.3.1

Umístění uvedeného označení:

0.4

Název a adresa výrobce:

0.5

U konstrukčních částí a samostatných technických celků umístění a způsob připevnění značky ES schválení typu:

0.6

Název (názvy) a adresa (adresy) montážního závodu (závodů):

0.7

Jméno a adresa případného zástupce výrobce:

ODDÍL II

1.

Další informace (přicházejí-li v úvahu): viz doplněk

2.

Technická zkušebna provádějící zkoušky:

3.

Datum zkušebního protokolu:

4.

Číslo zkušebního protokolu:

5.

Poznámky (jsou-li nějaké): viz doplněk

6.

Místo:

7.

Datum:

8.

Podpis:

Dodatek 7

Vzor certikátu ES schválení typu vozidla z hlediska systému

Vysvětlující poznámky pod čarou naleznete v dodatku 10 k této příloze.

Maximální formát: A4 (210 × 297 mm)

CERTIFIKÁT ES SCHVÁLENÍ TYPU

Sdělení týkající se:

ES schválení typu (1)

rozšíření ES schválení typu (1)

odmítnutí ES schválení typu (1)

odejmutí ES schválení typu (1)

Razítko ES schvalovacího orgánu

typu vozidla s ohledem na nařízení (ES) č. 595/2009 provedené nařízením (EU) č. 582/2011.

Nařízení (ES) č. 595/2009 a nařízení (EU) č. 582/2011 naposledy pozměněné …

Číslo ES schválení typu:

Důvod rozšíření:

ODDÍL I

0.1

Značka (obchodní název výrobce):

0.2

Typ:

0.2.1

Obchodní označení (je-li k dispozici):

0.3

Způsob označení typu, je-li na vozidle vyznačen (1) (a):

0.3.1

Umístění uvedeného označení:

0.4

Kategorie vozidla (b):

0.5

Název a adresa výrobce:

0.6

Název (názvy) a adresa (adresy) montážního závodu (závodů):

0.7

Jméno a adresa zástupce výrobce:

ODDÍL II

1.

Další informace (přicházejí-li v úvahu): viz doplněk

2.

Technická zkušebna provádějící zkoušky:

3.

Datum zkušebního protokolu:

4.

Číslo zkušebního protokolu:

5.

Poznámky (jsou-li nějaké): viz doplněk

6.

Místo:

7.

Datum:

8.

Podpis:

Přílohy: Soubor informací.

Zkušební protokol.

Doplněk

Doplněk

k certifikátu ES schválení typu č. …

1.   DALŠÍ INFORMACE

1.1   Údaje, které je potřebné uvést ke schválení typu vozidla se zamontovaným motorem:

1.1.1

Značka motoru (název podniku):

1.1.2

Typ a obchodní název (uveďte případné varianty):

1.1.3

Kód výrobce vyznačený na motoru:

1.1.4

Případná kategorie vozidla:

1.1.5

Kategorie motoru: vznětový / benzínový / na LPG / na NG-H / na NG-L/ na NG-HL / na ethanol (ED95) / na ethanol (E85) (1)

1.1.6

Název a adresa výrobce:

1.1.7

Jméno a adresa zástupce výrobce:

1.2   Jestliže motor uvedený v bodě 1.1 byl schválen jako typ samostatného technického celku:

1.2.1

Číslo schválení typu pro motor/rodinu motorů (1)

1.2.2

Kalibrační číslo softwaru řídicí jednotky motoru (ECU):

1.3   Údaje, které je potřebné uvést ke schválení typu pro motor / rodinu motorů (1) jako samostatného technického celku (podmínky, které se musí dodržet při montáži motoru do vozidla):

1.3.1

Maximální a minimální podtlak v sání:

1.3.2

Maximální přípustný protitlak:

1.3.3

Objem výfukového systému:

1.3.4

Případné omezení užití:

1.4   Hodnoty emisí motoru / základního motoru (1):

Faktor zhoršení (DF): vypočtený/stanovený (1)

V následující tabulce uveďte hodnoty DF a emisí při případné zkoušce WHSC a při zkoušce WHTC

Jsou-li zkoušeny motory na stlačený zemní plyn (CNG) a na zkapalněný ropný plyn (LPG) za použití různých referenčních paliv, musí být tabulka vyplněna pro každé zkoušené referenční palivo.

1.4.1   Zkouška WHSC

Tabulka 4

Zkouška WHSC

Zkouška WHSC (pokud se použije)

DF

násob/sčít (1)

CO

THC

NOx

hmotnost PM

NH3

počet PM

 

 

 

 

 

 

Emise

CO

(mg/kWh)

THC

(mg/kWh)

NOx

(mg/kWh)

hmotnost PM

(mg/kWh)

NH3

ppm

počet

PM(#/kWh)

Výsledek zkoušky

 

 

 

 

 

 

Vypočteno za použití DF

 

 

 

 

 

 

Hmotnostní emise CO2: … g/kWh

Spotřeba paliva: … g/kWh

1.4.2   Zkouška WHTC

Tabulka 5

Zkouška WHTC

Zkouška WHTC

DF

násob/sčít (1)

CO

THC

NOx

hmotnost PM

NH3

počet PM

 

 

 

 

 

 

Emise

CO

(mg/kWh)

THC

(mg/kWh)

NOx

(mg/kWh)

hmotnost PM

(mg/kWh)

NH3

ppm

počet PM

Studený start

 

 

 

 

 

 

Teplý start bez regenerace

 

 

 

 

 

 

Teplý start s regenerací (1)

 

 

 

 

 

 

Faktor regenerace kr,u (násob/sčít) (1)

Faktor regenerace kr,d (násob/sčít) (1)

 

 

 

 

 

 

Vážený výsledek zkoušky

 

 

 

 

 

 

Celkový výsledek zkoušky za použití DF

 

 

 

 

 

 

Hmotnostní emise CO2 … g/kWh

Spotřeba paliva: … g/kWh

1.4.3   Zkouška při volnoběhu

Tabulka 6

Zkouška při volnoběhu

Zkouška

Hodnota CO

(% obj)

Lambda (1)

Otáčky motoru (min–1)

Teplota oleje motoru (°C)

Zkouška při nízkém volnoběhu

 

neuvedeno

 

 

Zkouška při vysokém volnoběhu

 

 

 

 

1.5   Měření výkonu

1.5.1   Výkon motoru měřený na zkušebním stavu

Tabulka 7

Výkon motoru měřený na zkušebním stavu

Měřené otáčky motoru (ot/min)

 

 

 

 

 

 

 

Měřený průtok paliva (g/h)

 

 

 

 

 

 

 

Měřený točivý moment (Nm)

 

 

 

 

 

 

 

Měřený výkon (kW)

 

 

 

 

 

 

 

Barometrický tlak (kPa)

 

 

 

 

 

 

 

Tlak vodních par (kPa)

 

 

 

 

 

 

 

Teplota nasávaného vzduchu (K)

 

 

 

 

 

 

 

Korekční součinitel výkonu

 

 

 

 

 

 

 

Korigovaný výkon (kW)

 

 

 

 

 

 

 

Pomocný pohon (kW) (1)

 

 

 

 

 

 

 

Netto výkon (kW)

 

 

 

 

 

 

 

Netto točivý moment (Nm)

 

 

 

 

 

 

 

Korigovaná specifická spotřeba paliva (g/kWh)

 

 

 

 

 

 

 

1.5.2   Další údaje

Dodatek 8

Příklad značky ES schválení typu

Image

Značka schválení typu vyobrazená v tomto dodatku upevněná na motoru schváleného jako samostatná technická jednotka prokazuje, že dotyčný typ byl schválen v Belgii (e 6), podle tohoto nařízení. První dvě číslice čísla schválení (00) znamenají, že tento motor je schválen jako samostatná technická jednotka podle tohoto nařízení. Následující čtyři číslice (0004) jsou číslice přidělené schvalovacím orgánem motoru, který byl schválen jako samostatná technická jednotka jakožto základní schvalovací číslo.

Dodatek 9

Systém číslování certifikátů ES schválení typu

1.

Oddíl 3 čísla ES schválení typu vydaného podle čl. 6 odst. 1, čl. 8 odst. 1 a čl. 10 odst. 1 se skládá z čísla posledního regulačního aktu či posledního pozměňujícího regulačního aktu použitelného na ES schválení typu. Po tomto čísle následuje písmeno označující požadavky na systémy OBD a SCR podle tabulky 1:

Tabulka 1

Písmeno

OTL pro NOx  (1)

OTL pro PM (2)

Jakost a spotřeba činidla

Data provedení: nové typy

Data provedení: všechna vozidla

Poslední datum registrace

A

Řádek „zaváděcí období“ v tabulkách 1 a 2

Monitorování činnosti (3)

Zaváděcí (4)

31. 12. 2012

31. 12. 2013

1. 9. 2015

B

Řádek „zaváděcí období“ v tabulkách 1 a 2

Řádek „zaváděcí období“ v tabulce 1

Zaváděcí (4)

1. 9. 2014

1. 9. 2015

31. 12. 2016

C

Řádek „obecné požadavky“ v tabulkách 1 a 2

Řádek „obecné požadavky“ v tabulce 1

Obecné (5)

31. 12. 2015

31. 12. 2016

 


(1)  Požadavky na monitorování „OTL pro NOx“ stanovené v tabulkách 1 a 2 přílohy X.

(2)  Požadavky na monitorování „OTL pro PM“ stanovené v tabulce 1 přílohy X.

(3)  Požadavky na „monitorování činnosti“ stanovené v bodě 2.3.3.3 přílohy X.

(4)  „Zaváděcí“ požadavky na jakost a spotřebu činidla stanovené v bodech 7.1.1.1 a 8.4.1.1 přílohy XIII.

(5)  „Obecné“ požadavky na jakost a spotřebu činidla stanovené v bodech 7.1.1 a 8.4.1 přílohy XIII.

Dodatek 10

Vysvětlivky

(1)

Nehodící se škrtněte (jsou případy, kdy není třeba nic vypustit, pokud se vyplňuje více záznamů).

(2)

Uveďte dovolenou odchylku.

(3)

Uveďte minimální a maximální hodnoty pro každou variantu.

(4)

Je nutné doložit v případě, že se jedná o jedinou rodinu motorů s OBD a pokud nebylo již doloženo ve složce dokumentace uvedené na řádku 3.2.12.2.7.0.4.

(5)

Spotřeba paliva při kombinované zkoušce WHTC zahrnující studenou a teplou složku podle přílohy VIII.

(6)

Je nutné doložit, nebylo-li doloženo v dokumentaci uvedené v bodě 3.2.12.2.7.1.1.

(7)

Nehodící se škrtněte.

(8)

Informace týkající se výkonu motoru se musí podávat jen u základního motoru.

(9)

Uveďte povolenou odchylku; má být v rozmezí ± 3 % hodnot udávaných výrobcem.

(a)

Pokud způsob označení typu obsahuje znaky, které nejsou důležité pro popis typu vozidla, konstrukční části nebo samostatného technického celku, kterých se týká tento informační dokument, nahradí se takové znaky v dokumentaci znakem „?“ (např. ABC??123??).

(b)

Klasifikace podle definic uvedených v oddíle A přílohy II směrnice 2007/46/ES.

(l)

Tento údaj se zaokrouhlí na nejbližší desetinu milimetru.

(m)

Tato hodnota se vypočte a zaokrouhlí na nejbližší cm3.

(n)

Určený v souladu s požadavky přílohy XIV.

PŘÍLOHA II

SHODNOST MOTORŮ NEBO VOZIDEL V PROVOZU

1.   ÚVOD

1.1   Tato příloha stanoví požadavky pro ověřování a prokazování shodnosti motorů a vozidel v provozu.

2.   POSTUP PROKAZOVÁNÍ SHODNOSTI V PROVOZU

2.1   Shodnost vozidel nebo motorů z jedné rodiny motorů v provozu se prokazuje zkoušením vozidel na silnicích provozovaných v normálním jízdním režimu, za běžných jízdních podmínek a s normálním užitečným zatížením. Zkouška shodnosti v provozu musí být reprezentativní pro vozidla provozovaná na jejich skutečných jízdních trasách, s normálním zatížením a s obvyklým profesionálním řidičem daného vozidla. Je-li vozidlo řízeno jiným řidičem, než je obvyklý profesionální řidič příslušného vozidla, musí mít tento alternativní řidič příslušné dovednosti a musí být vyškolen pro řízení vozidel kategorie, jež má být zkoušena.

2.2   Jestliže jsou běžné jízdní podmínky určitého vozidla považovány za neslučitelné s řádným provedením zkoušek, může výrobce nebo schvalovací orgán požádat, aby byly použity jiné jízdní trasy a jiná užitečná zatížení.

2.3   Výrobce musí schvalovacímu orgánu prokázat, že vybrané vozidlo, jízdní režimy, jízdní podmínky a užitečná zatížení jsou pro tuto rodinu motorů reprezentativní. Pro posouzení, zda tyto jízdní režimy a užitečná zatížení jsou přijatelné pro provedení zkoušky shodnosti v provozu, se použijí požadavky uvedené v bodech 4.1 a 4.5.

2.4   Výrobce oznámí plán průběhu zkoušky a plán odběru vzorků pro provedení zkoušky shodnosti při původním schvalování typu nové rodiny motorů.

2.5   Vozidla bez komunikačního rozhraní, jež umožňuje odběr nezbytných údajů ECU uvedených v bodech 5.2.1 a 5.2.2 přílohy I, s chybějícími údaji nebo s nestandardním záznamem údajů se považují za nevyhovující.

2.6   Vozidla, u kterých odběr údajů ECU ovlivňuje emise vozidla nebo výkon vozidla, se považují za nevyhovující.

3.   VÝBĚR MOTORŮ NEBO VOZIDEL

3.1   Po udělení schválení typu pro rodinu motorů provede výrobce zkoušku této rodiny motorů v provozu do 18 měsíců od první registrace vozidla vybaveného motorem z této rodiny. V případě vícestupňového schválení typu se první registrací rozumí první registrace dokončeného vozidla.

Zkoušky se pravidelně opakují nejméně každé dva roky pro každou rodinu motorů, a to po celou dobu životnosti vozidel uvedenou v článku 4 nařízení (ES) č. 595/2009.

Na žádost výrobce mohou být zkoušky zastaveny po uplynutí pěti let od ukončení výroby.

3.1.1   Při vzorku o velikosti nejméně tří motorů je postup výběru vzorku nastaven tak, aby pravděpodobnost, že série vyhoví zkoušce, byla při 20 % vadných vozidel nebo motorů rovna 0,9 (riziko výrobce = 10 %), a pravděpodobnost, že série vyhoví zkoušce, byla při 60 % vadných vozidel nebo motorů rovna 0,1 (riziko spotřebitele = 10 %).

3.1.2   Pro vzorek se vypočte statistický údaj zkoušek, který kvantifikuje kumulativní počet nevyhovujících zkoušek při n-tých testech.

3.1.3   Rozhodnutí o vyhovění nebo nevyhovění zkoušce pro danou sérii je učiněno na základě těchto požadavků:

a)

je-li statistický údaj zkoušek menší nebo rovný hodnotě kritéria vyhovění uvedené pro velikost vzorku v tabulce 1, bylo dosaženo kritéria vyhovění pro danou sérii;

b)

je-li statistický údaj zkoušek větší nebo rovný hodnotě kritéria nevyhovění uvedené pro velikost vzorku v tabulce 1, bylo dosaženo kritéria nevyhovění pro danou sérii;

c)

nastane-li jiný případ, přezkouší se další motor podle této přílohy a postup výpočtu se použije pro vzorek navýšený o jednu jednotku.

V tabulce 1 jsou hodnoty kritéria vyhovění a kritéria nevyhovění vypočteny podle mezinárodní normy ISO 8422/1991.

Tabulka 1

Hodnoty kritérií úspěšného a neúspěšného výsledku pro plán odběru vzorků

Nejmenší velikost vzorku: 3

Kumulativní počet zkoušených motorů

(velikost vzorku)

Hodnota kritéria vyhovění

Hodnota kritéria nevyhovění

3

3

4

0

4

5

0

4

6

1

4

7

1

4

8

2

4

9

2

4

10

3

4

Schvalovací orgán schvaluje vybraná uspořádání motorů a vozidel před zahájením zkušebních postupů. Výběr se provede tak, že schvalujícímu orgánu jsou předána kritéria použitá pro výběr příslušných vozidel.

3.2   Vybrané motory a vozidla musí být provozovány a registrovány v Unii. Vozidlo musí mít najeto alespoň 25 000 km.

3.3   Každé zkoušené vozidlo musí mít zápis o údržbě dokazující, že bylo vozidlo řádně udržováno podle doporučení výrobce.

3.4   Podle systému OBD se prověří správná funkce motoru. Zaznamenají se jakékoli příznaky chybné funkce a kódy pohotovosti v paměti OBD a provedou se veškeré potřebné opravy.

Motory vykazující chybnou funkci třídy C není nutné před zkoušením opravovat. Diagnostické chybové kódy (DTC) nesmí být vymazány.

Motory, u nichž některé z počítadel, jež vyžadují ustanovení přílohy XIII, není na „0“, nelze zkoušet. Je nutné o tom informovat schvalovací orgán.

3.5   Motor nebo vozidlo nesmí vykazovat žádné známky nevhodného používání (jako přetěžování, chybné tankování nebo další nesprávné užívání) nebo další faktory (jako nedovolené zásahy), které by mohly ovlivnit stav emisí. Je třeba vzít v úvahu chybové kódy v systému OBD a údaje o hodinách chodu motoru uložené v počítači.

3.6   Všechny součásti systému pro regulaci emisí na vozidle musí být shodné s těmi, které jsou uvedeny v příslušných dokumentech o schválení typu.

3.7   Po dohodě výrobce se schvalovacím orgánem mohou zkoušky shodnosti v provozu zahrnovat méně motorů nebo vozidel, než kolik je stanoveno v bodě 3.1, je-li v rámci jedné rodiny motorů ročně vyrobeno méně než 500 kusů.

4.   PODMÍNKY ZKOUŠEK

4.1   Užitečná hmotnost vozidla

Pro účely zkoušek shodnosti v provozu může být nově stanoveno užitečné zatížení a může být použito umělé zatížení.

Neexistují-li statistické údaje, které by prokázaly, že dané užitečné zatížení je pro dané vozidlo reprezentativní, stanoví se užitečné zatížení vozidla jako 50–60 % maximálního užitečného zatížení vozidla.

Maximální užitečné zatížení je rozdíl mezi maximální technicky přípustnou hmotností naloženého vozidla a hmotností vozidla v provozním stavu stanovenou podle přílohy I směrnice 2007/46/ES.

4.2   Podmínky prostředí

Zkoušky se provádějí za podmínek prostředí splňujících tyto požadavky:

atmosférický tlak vyšší nebo rovný 82,5 kPa,

teplota vyšší nebo rovna 266 K (–7 °C) a nižší nebo rovna teplotě určené podle této rovnice při uvedeném atmosférickém tlaku:

T = – 0,4514 × (101,3 – pb) + 311

kde:

T je teplota okolního vzduchu, K

pb je atmosférický tlak, kPa

4.3   Teplota chladicí kapaliny

Teplota chladicí kapaliny musí odpovídat bodu 2.6.1 dodatku 1.

4.4   Mazací olej, palivo a činidlo musí splňovat požadavky stanovené výrobcem.

4.4.1   Mazací olej

Odeberou se vzorky oleje.

4.4.2   Palivo

Zkušebním palivem musí být palivo z prodejní sítě odpovídající směrnici 98/70/ES a příslušným normám CEN nebo referenční palivo specifikované v příloze IX tohoto nařízení. Odeberou se vzorky paliva.

4.4.2.1   Jestliže výrobce v souladu s oddílem 1 přílohy I tohoto nařízení prohlásil, že je schopen splnit požadavky tohoto nařízení týkající se paliv z prodejní sítě stanovené v bodě 3.2.2.2.1 dodatku 4 k příloze I tohoto nařízení, musí zkoušky zahrnovat alespoň jedno z deklarovaných paliv z prodejní sítě nebo směs deklarovaných paliv z prodejní sítě a paliv z prodejní sítě uvedených ve směrnici 98/70/ES a příslušných norem CEN.

4.4.3   Činidlo

U systémů následného zpracování výfukových plynů, které používají činidlo pro snížení emisí, se odebere vzorek činidla. Činidlo nesmí být zmrazené.

4.5   Požadavky na jízdu

Části jízdy se vyjadřují v procentech z celkové délky jízdy.

Jízda sestává z jízdy v městském provozu, po které následuje jízda v silničním a dálničním provozu v poměru stanoveném v bodech 4.5.1 až 4.5.4. V případě, že je z praktických důvodů opodstatněné jiné pořadí zkoušek, a se souhlasem schvalovacího orgánu může být zvoleno jiné pořadí jízdy v městském, silničním a dálničním provozu.

Pro účely tohoto oddílu „přibližně“ znamená cílovou hodnotu ± 5 %.

Pro jízdu v městském provozu je typická rychlost vozidla mezi 0 až 50 km/h,

pro jízdu v silničním provozu je typická rychlost vozidla mezi 50 až 75 km/h,

pro jízdu v dálničním provozu je typická rychlost vozidla nad 75 km/h.

4.5.1   U vozidel kategorie M1 a N1 jízda sestává přibližně ze 45 % z jízdy v městském provozu, z 25 % z jízdy v silničním provozu a z 30 % z jízdy v dálničním provozu.

4.5.2   U vozidel kategorie M2 a M3 jízda sestává přibližně ze 45 % z jízdy v městském provozu, z 25 % z jízdy v silničním provozu a z 30 % z jízdy v dálničním provozu. Vozidla kategorie M2 a M3 třídy I, II nebo třídy A definovaná v příloze I směrnice Evropského parlamentu a Rady 2001/85/ES (1) budou zkoušena přibližně ze 70 % za jízdy v městském provozu a z 30 % za jízdy v silničním provozu.

4.5.3   U vozidel kategorie N2 jízda sestává přibližně ze 45 % z jízdy v městském provozu, z 25 % z jízdy v silničním provozu a z 30 % z jízdy v dálničním provozu.

4.5.4   U vozidel kategorie N3 jízda sestává jízda přibližně z 20 % z jízdy v městském provozu, z 25 % z jízdy v silničním provozu a z 55 % z jízdy v dálničním provozu.

4.5.5   Jako doplňkové vodítko při hodnocení jízdy může posloužit toto rozvržení typických charakteristik jízdy v databázi WHDC:

a)

akcelerace: 26,9 % doby jízdy;

b)

zpomalování: 22,6 % doby jízdy;

c)

jízda rovnoměrnou rychlostí: 38,1 % doby jízdy;

d)

stání (rychlost vozidla = 0): 12,4 % doby jízdy.

4.6   Provozní požadavky

4.6.1   Jízda se zvolí tak, aby zkouška nebyla přerušována a údaje byly odebírány nepřetržitě, přičemž zkouška musí trvat nejméně po dobu stanovenou v bodě 4.6.5.

4.6.2   Odběr hodnot emisí a dalších údajů musí začít před nastartováním motoru. Z hodnocení emisí mohou být vyloučeny veškeré emise při studeném startu podle bodu 2.6 dodatku 1.

4.6.3   Není dovoleno kombinovat údaje z různých jízd nebo pozměňovat či odstraňovat údaje o jízdě.

4.6.4   Jestliže se motor zastaví, může být znovu nastartován, ale odběr údajů se nesmí přerušit.

4.6.5   Minimální délka zkoušky musí být taková, aby umožnila provést pětkrát práce při WHTC, případně získat pětkrát referenční hmotnost CO2 v kg/cyklus při WHTC.

4.6.6   Napájení přenosného systému měření emisí musí být zajištěno z vnější napájecí jednotky, a nikoli ze zdroje, který odebírá energii buď přímo, nebo nepřímo ze zkoušeného motoru.

4.6.7   Montáž zařízení přenosného systému měření emisí nesmí ovlivnit emise vozidla ani výkon vozidla.

4.6.8   Vozidla se doporučuje provozovat v podmínkách běžného denního provozu.

4.6.9   Jestliže schvalovací orgán nebude spokojen s výsledky ověření souladu údajů podle bodu 3.2 dodatku 1 k této příloze, může prohlásit zkoušku za neplatnou.

4.6.10   Pro zkoušky vozidel v rámci vzorku popsané v bodech 3.1.1, 3.1.2 a 3.1.3 musí být použita stejná jízdní trasa.

5.   DATOVÝ TOK ECU

5.1   Ověření dostupnosti a shodnosti informací z datového toku ECU požadovaných při zkouškách v provozu.

5.1.1   Před zkouškou v provozu musí být prokázána dostupnost informací z datového toku podle požadavků bodu 5.2 přílohy I.

5.1.1.1   Jestliže tyto informace nelze řádným způsobem vyhledat přenosným systémem měření emisí, musí být dostupnost těchto informací prokázána pomocí externího čtecího nástroje OBD, jak je uvedeno v příloze X.

5.1.1.1.1   Pokud tyto informace lze řádným způsobem vyhledat čtecím nástrojem, považuje se přenosný systém měření emisí za vadný a zkouška je neplatná.

5.1.1.1.2   Pokud tyto informace nelze vyhledat řádným způsobem u dvou vozidel s motory ze stejné rodiny motorů, avšak čtecí zařízení funguje správně, považuje se motor za nevyhovující.

5.1.2   Shodnost signálu točivého momentu vypočteného zařízením přenosného systému měření emisí podle informací z datového toku ECU požadovaných v bodě 5.2.1 přílohy I se ověřuje při plném zatížení.

5.1.2.1   Způsob ověřování této shodnosti je popsán v dodatku 4.

5.1.2.2   Shodnost signálu točivého momentu z ECU se považuje za dostačující, jestliže vypočtený točivý moment zůstane v rámci tolerance pro točivý moment při plném zatížení uvedené v bodě 5.2.5 přílohy I.

5.1.2.3   Jestliže vypočtený točivý moment nezůstane v rámci tolerance točivého momentu při plném zatížení uvedené v bodě 5.2.5 přílohy I, má se za to, že motor zkoušce nevyhověl.

6.   HODNOCENÍ EMISÍ

6.1   Zkouška se provádí a výsledky zkoušky vypočtou podle ustanovení dodatku 1 k této příloze.

6.2   Faktory shodnosti musí být vypočteny a předloženy jak při způsobu výpočtu založeném na hmotnosti CO2, tak u metody založené na práci motoru. O vyhovění či nevyhovění zkoušce se rozhodne na základě výsledků způsobu výpočtu založeného na práci motoru.

6.3   Kumulativní 90 % percentil faktorů shodnosti emisí výfukových plynů u každého zkoušeného systému motoru určený v souladu s postupy měření a výpočtů uvedenými v dodatku 1 nesmí překročit žádnou z hodnot stanovených v tabulce 2.

Tabulka 2

Nejvyšší povolené faktory shodnosti pro zkoušky shodnosti emisí v provozu

Znečišťující látka

Nejvyšší povolený faktor shodnosti

CO

1,50

THC (2)

1,50

NMHC (3)

1,50

CH4  (3)

1,50

NOx

1,50

Hmotnost PM

Počet PM

7.   HODNOCENÍ VÝSLEDKŮ SHODNOSTI V PROVOZU

7.1   Na základě zprávy o shodnosti v provozu, uvedené v oddílu 10, schvalovací orgán buď:

a)

rozhodne, že výsledky zkoušky shodnosti rodiny motorových systémů v provozu jsou uspokojivé, a nepodnikne žádná další opatření;

b)

rozhodne, že předložené údaje jsou nedostatečné k rozhodnutí, a vyžádá si od výrobce doplňující informace a údaje ze zkoušek;

c)

rozhodne, že shodnost rodiny motorových systémů v provozu je neuspokojivá, a přistoupí k opatřením uvedeným v článku 13 a v oddílu 9 této přílohy.

8.   POTVRZUJÍCÍ ZKOUŠKY VOZIDLA

8.1   Potvrzující zkoušky se provádějí za účelem potvrzení funkčnosti rodiny motorů v provozu s ohledem na emise.

8.2   Potvrzující zkoušky mohou provést schvalovací orgány.

8.3   Potvrzující zkouška se provádí jako zkouška vozidla stanovená v bodech 2.1 a 2.2. Vyberou se reprezentativní vozidla provozovaná za běžných podmínek a provede se zkouška podle postupů stanovených v této příloze.

8.4   Výsledek zkoušky je možno považovat za neuspokojivý, pokud u zkoušek dvou nebo více motorů reprezentujících stejnou rodinu motorů je u jakékoli regulované znečišťující látky významně překročena mezní hodnota uvedená v oddílu 6.

9.   PLÁN NÁPRAVNÝCH OPATŘENÍ

9.1   Pokud výrobce plánuje provést nápravné opatření, podá zprávu schvalovacímu orgánu členského státu, ve kterém jsou motory nebo vozidla podléhající nápravným opatřením registrovány nebo provozovány, a předloží tuto zprávu při přijetí rozhodnutí o provedení opatření. Zpráva musí obsahovat podrobnosti o nápravném opatření a popis rodin motorů, na něž se opatření vztahuje. Po zahájení nápravného opatření výrobce pravidelně podává zprávy schvalovacímu orgánu.

9.2   Výrobce musí poskytnout kopii všech zpráv týkajících se plánu nápravných opatření a musí také vést záznamy o odvolacích akcích a posílat pravidelné zprávy schvalovacímu orgánu o stavu prováděných opatření.

9.3   Výrobce musí plánu nápravných opatření přidělit jedinečné identifikační označení nebo číslo.

9.4   Výrobce předloží plán nápravných opatření, který bude obsahovat informace uvedené v bodech 9.4.1 až 9.4.11.

9.4.1   Popis všech typů systémů motorů zahrnutých do plánu nápravných opatření.

9.4.2   Popis zvláštních modifikací, změn, oprav, úprav, seřízení nebo dalších změn, které mají být provedeny, aby motory byly shodné, včetně stručného přehledu údajů a technických studií, které podpoří rozhodnutí výrobce s ohledem na zvláštní opatření k nápravě neshodnosti.

9.4.3   Popis způsobu, jakým výrobce informuje majitele motorů nebo vozidel o nápravných opatřeních.

9.4.4   Popřípadě popis správné údržby nebo užívání, které výrobce stanoví v rámci plánu nápravných opatření jako podmínku k oprávnění pro opravy, a vysvětlení důvodů, které vedou výrobce k ukládání takové podmínky. Nesmí být vyžadována žádná údržba nebo podmínky užívání kromě takových, které prokazatelně souvisejí s neshodností a nápravnými opatřeními.

9.4.5   Popis postupu, jenž mají majitelé motorů nebo vozidel použít k nápravě neshodnosti. Tento popis musí zahrnovat datum, po kterém smějí být použita nápravná opatření, předpokládanou dobu oprav v dílně a místo oprav. Oprava musí být provedena bez průtahů, v přiměřené lhůtě po dodání vozidla.

9.4.6   Kopie informací předaných majiteli motoru nebo vozidla.

9.4.7   Stručný popis systému používaného výrobcem k zajištění odpovídající dodávky součástí nebo systémů sloužících k nápravnému opatření. Je nutno uvést, kdy daná dodávka součástí nebo systémů umožní zahájit opravy.

9.4.8   Kopie všech instrukcí rozeslaných osobám, které provádějí opravu.

9.4.9   Popis dopadu navržených nápravných opatření na emise, spotřebu paliva, jízdní vlastnosti a bezpečnost každého typu motorů nebo vozidel, kterého se týká plán nápravných opatření, včetně dat, technických prohlídek atd., které podporují tyto závěry.

9.4.10   Všechny další informace, zprávy nebo údaje, které může schvalovací orgán důvodně pokládat za potřebné k vyhodnocení plánu nápravných opatření.

9.4.11   Pokud plán nápravných opatření zahrnuje i stažení vozidel z provozu, musí být schvalovacímu orgánu předložen popis metody záznamů oprav. Užije-li se štítek, předloží se jeho vzorek.

9.5   Výrobce může být požádán, aby provedl přiměřené a nezbytné zkoušky součástí a motorů, na nichž byly provedeny navržené změny, opravy nebo úpravy, aby prokázal účinnost těchto změn, oprav nebo úprav.

10.   POSTUPY PODÁVÁNÍ ZPRÁV

10.1   Pro každou zkoušenou rodinu motorů se schvalovacímu orgánu předloží technická zpráva. Ve zprávě se uvedou činnosti při zkoušení motorů v provozu a dosažené výsledky. Zpráva musí obsahovat nejméně tyto body:

10.1.1   Obecně

10.1.1.1

Jméno a adresa výrobce:

10.1.1.2

Adresa montážního závodu (závodů):

10.1.1.3

Jméno, adresa, telefon, číslo faxu a e-mail zástupce výrobce:

10.1.1.4

Typ a obchodní název (uveďte případné varianty):

10.1.1.5

Rodina motorů:

10.1.1.6

Základní motor:

10.1.1.7

Členové rodiny motorů:

10.1.1.8

Kódy identifikačního čísla vozidla (VIN), které se použijí na vozidla vybavená motorem, který je součástí zkoušky shodnosti v provozu:

10.1.1.9

Způsob a umístění označení typu, je-li na vozidle vyznačen:

10.1.1.10

Kategorie vozidla:

10.1.1.11

Typ motoru: benzinový, ethanol (E85), vznětový / NG / LPG / ethanol (ED95) (nehodící se škrtněte):

10.1.1.12

Čísla schválení typu platící pro tyto typy motorů patřící do rodiny motorů v provozu, popřípadě čísla všech rozšíření a dodatečných změn/vyřazení vozidel z provozu (provedení úprav):

10.1.1.13

Podrobnosti o rozšíření, dodatečných změnách/vyřazení motorů z provozu, týkajících se schválení typu pro motory, na které se vztahují informace výrobce.

10.1.1.14

Doba výroby motorů, na které se vztahují informace výrobce (např. „vozidla nebo motory vyrobené v průběhu kalendářního roku 2014“).

10.1.2   Výběr motoru / vozidla

10.1.2.1

Způsob lokalizace vozidla nebo motoru

10.1.2.2

Kritéria výběru vozidel, motorů a rodin motorů v provozu;

10.1.2.3

Zeměpisná území, odkud výrobce vozidla získal.

10.1.3   Vybavení

10.1.3.1

Přenosné systémy měření emisí, značka a typ

10.1.3.2

Kalibrace přenosných systémů měření emisí

10.1.3.3

Napájení přenosných systémů měření emisí

10.1.3.4

Použitý výpočetní software a jeho verze (např. EMROAD 4.0)

10.1.4   Údaje o zkouškách

10.1.4.1

Datum a čas konání zkoušky

10.1.4.2

Místo konání zkoušky včetně podrobných informací o zkušební trase

10.1.4.3

Povětrnostní podmínky / vnější prostředí (např. teplota, vlhkost, nadmořská výška)

10.1.4.4

Vzdálenost ujetá každým vozidlem na zkušební trase

10.1.4.5

Specifikace paliva použitého při zkoušce

10.1.4.6

Specifikace činidla (v případě potřeby)

10.1.4.7

Specifikace mazacího oleje

10.1.4.8

Výsledky zkoušky emisí podle dodatku 1 k této příloze

10.1.5   Údaje o motoru

10.1.5.1

Typ paliva, kterým je motor poháněn (např. motorová nafta, ethanol ED95, zemní plyn (NG), zkapalněný ropný plyn (LPG), benzin, E85)

10.1.5.2

Systém spalování motoru (např. vznětový motor nebo zážehový motor)

10.1.5.3

Číslo schválení typu

10.1.5.4

Přestavba motoru

10.1.5.5

Výrobce motoru

10.1.5.6

Model motoru

10.1.5.7

Rok a měsíc výroby motoru

10.1.5.8

Identifikační číslo motoru

10.1.5.9

Zdvihový objem motoru [l]

10.1.5.10

Počet válců

10.1.5.11

Jmenovitý výkon motoru: [kW @ ot/min]

10.1.5.12

Nejvyšší točivý moment motoru: [Nm @ ot/min]

10.1.5.13

Otáčky volnoběhu [ot/min]

10.1.5.14

Je k dispozici křivka točivého momentu při plném zatížení od výrobce (ano/ne)

10.1.5.15

Referenční číslo křivky točivého momentu při plném zatížení od výrobce

10.1.5.16

Systém ke snížení emisí NOx (např. EGR, SCR)

10.1.5.17

Typ katalyzátoru

10.1.5.18

Typ zachycovače částic

10.1.5.19

Následné zpracování výfukových plynů upraveno podle schválení typu? (ano/ne)

10.1.5.20

Údaje o ECU motoru (softwarové kalibrační číslo)

10.1.6   Údaje o vozidle

10.1.6.1

Majitel vozidla

10.1.6.2

Typ vozidla (např. M3, N3) a využití vozidla (např. nákladní automobil bez přívěsu, s návěsem nebo přívěsem, městský autobus)

10.1.6.3

Výrobce vozidla

10.1.6.4

Identifikační číslo vozidla

10.1.6.5

Registrační číslo vozidla a země registrace

10.1.6.6

Model vozidla

10.1.6.7

Rok a měsíc výroby vozidla

10.1.6.8

Typ převodovky (např. manuální, automatická nebo jiná)

10.1.6.9

Počet rychlostních stupňů pro jízdu vpřed

10.1.6.10

Stav počítadla ujetých kilometrů při zahájení zkoušky [km]

10.1.6.11

Celková kombinovaná hmotnost vozidla (GVW) [kg]

10.1.6.12

Rozměry pneumatik [není povinné]

10.1.6.13

Průměr výfukové trubky [mm] [není povinné]

10.1.6.14

Počet náprav

10.1.6.15

Objem palivové nádrže (nádrží) [l] [není povinné]

10.1.6.16

Počet palivových nádrží [není povinné]

10.1.6.17

Objem nádrže (nádrží) s činidlem [l] [není povinné]

10.1.6.18

Počet nádrží s činidlem [není povinné]

10.1.7   Vlastnosti zkušební trasy

10.1.7.1

Stav počítadla ujetých kilometrů při zahájení zkoušky [km]

10.1.7.2

Trvání [s]

10.1.7.3

Průměrné podmínky prostředí (vypočteno z okamžitých naměřených údajů)

10.1.7.4

Údaje čidel prostředí (typ a umístění čidel)

10.1.7.5

Údaje o rychlosti vozidla (např. kumulativní rozložení rychlostí)

10.1.7.6

Podíly doby jízdy charakterizované městským provozem, silničním provozem a dálničním provozem podle popisu v bodu 4.5

10.1.7.7

Podíly doby jízdy charakterizované akcelerací, zpomalováním, jízdou rovnoměrnou rychlostí a stáním podle popisu v bodu 4.5.5

10.1.8   Okamžité naměřené údaje

10.1.8.1

Koncentrace THC [ppm]

10.1.8.2

Koncentrace CO [ppm]

10.1.8.3

Koncentrace NOx [ppm]

10.1.8.4

Koncentrace CO2 [ppm]

10.1.8.5

Koncentrace CH4 [ppm] pouze u zážehových motorů

10.1.8.6

Průtok výfukových plynů [kg/h]

10.1.8.7

Teplota výfukových plynů [°C]

10.1.8.8

Teplota okolního vzduchu [°C]

10.1.8.9

Atmosférický tlak [kPa]

10.1.8.10

Vlhkost prostředí [g/kg] [není povinné]

10.1.8.11

Točivý moment motoru [Nm]

10.1.8.12

Otáčky motoru [ot/min]

10.1.8.13

Tok paliva v motoru [g/s]

10.1.8.14

Teplota chladicí kapaliny [°C]

10.1.8.15

Rychlost vozidla [km/h] z ECU a GPS

10.1.8.16

Zeměpisná šířka vozidla [stupně] (přesnost musí být dostatečná, aby umožnila zpětnou kontrolu zkušební trasy)

10.1.8.17

Zeměpisná délka vozidla [stupně]

10.1.9   Okamžité vypočtené údaje

10.1.9.1

Hmotnost THC [g/s]

10.1.9.2

Hmotnost CO [g/s]

10.1.9.3

Hmotnost NOx [g/s]

10.1.9.4

Hmotnost CO2 [g/s]

10.1.9.5

Hmotnost CH4 [ppm] pouze u zážehových motorů

10.1.9.6

Kumulovaná hmotnost THC [g]

10.1.9.7

Kumulovaná hmotnost CO [g]

10.1.9.8

Kumulovaná hmotnost NOx [g]

10.1.9.9

Kumulovaná hmotnost CO2 [g]

10.1.9.10

Kumulovaná hmotnost CH4 [g] pouze u zážehových motorů

10.1.9.11

Vypočtený průtok paliva [g/s]

10.1.9.12

Výkon motoru [kW]

10.1.9.13

Práce motoru [kWh]

10.1.9.14

Trvání okénka práce [s]

10.1.9.15

Průměrný výkon motoru v okénku práce [%]

10.1.9.16

Faktor shodnosti THC v okénku práce [-]

10.1.9.17

Faktor shodnosti CO v okénku práce [-]

10.1.9.18

Faktor shodnosti NOx v okénku práce [-]

10.1.9.19

Faktor shodnosti CH4 v okénku práce [-] pouze u zážehových motorů

10.1.9.20

Trvání okénka hmotnosti CO2 [s]

10.1.9.21

Faktor shodnosti THC v okénku hmotnosti CO2 [-]

10.1.9.22

Faktor shodnosti CO v okénku hmotnosti CO2 [-]

10.1.9.23

Faktor shodnosti NOx v okénku hmotnosti CO2 [-]

10.1.9.24

Faktor shodnosti CH4 v okénku hmotnosti CO2 [-] pouze u zážehových motorů

10.1.10   Střední hodnoty a integrované údaje

10.1.10.1

Průměrná koncentrace THC [ppm] [není povinné]

10.1.10.2

Průměrná koncentrace CO [ppm] [není povinné]

10.1.10.3

Průměrná koncentrace NOx [ppm] [není povinné]

10.1.10.4

Průměrná koncentrace CO2 [ppm] [není povinné]

10.1.10.5

Průměrná koncentrace CH4 [ppm] pouze u plynových motorů [není povinné]

10.1.10.6

Průměrný průtok výfukových plynů [kg/h] [není povinné]

10.1.10.7

Průměrná teplota výfukových plynů [°C] [není povinné]

10.1.10.8

Emise THC [g]

10.1.10.9

Emise CO [g]

10.1.10.10

Emise NOx [g]

10.1.10.11

Emise CO2 [g]

10.1.10.12

Emise CH4 [g] pouze u plynových motorů

10.1.11   Vyhovující a nevyhovující výsledky

10.1.11.1

Nejnižší, nejvyšší a 90 % kumulativní percentil pro:

10.1.11.2

faktor shodnosti THC v okénku práce [-]

10.1.11.3

faktor shodnosti CO v okénku práce [-]

10.1.11.4

faktor shodnosti NOx v okénku práce [-]

10.1.11.5

faktor shodnosti CH4 v okénku práce [-] pouze u zážehových motorů

10.1.11.6

faktor shodnosti THC v okénku hmotnosti CO2 [-]

10.1.11.7

faktor shodnosti CO v okénku hmotnosti CO2 [-]

10.1.11.8

faktor shodnosti NOx v okénku hmotnosti CO2 [-]

10.1.11.9

faktor shodnosti CH4 v okénku hmotnosti CO2 [-] pouze u zážehových motorů

10.1.11.10

Okénko práce motoru: průměrný výkon v okénku s nejnižší a nejvyšší hodnotou [%]

10.1.11.11

Okénko hmotnosti CO2: trvání okénka s nejnižší a nejvyšší hodnotou [s]

10.1.11.12

Okénko práce motoru: procento platných okének

10.1.11.13

Okénko hmotnosti CO2: procento platných okének

10.1.12   Ověření zkoušek

10.1.12.1

Výsledky kontroly analyzátoru THC, vynulovaného, kalibrovaného, před zkouškou a po zkoušce

10.1.12.2

Výsledky kontroly analyzátoru CO, vynulovaného, kalibrovaného, před zkouškou a po zkoušce

10.1.12.3

Výsledky kontroly analyzátoru NOx, vynulovaného, kalibrovaného, před zkouškou a po zkoušce

10.1.12.4

Výsledky kontroly analyzátoru CO2, vynulovaného, kalibrovaného, před zkouškou a po zkoušce

10.1.12.5

Výsledky ověření souladu údajů podle bodu 3.2 dodatku 1 k této příloze

10.1.13   Popřípadě seznam dalších příloh.


(1)  Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2001/85/ES ze dne 20. listopadu 2001 o zvláštních ustanoveních pro vozidla používaná k přepravě osob, která mají více než osm sedadel kromě sedadla řidiče, a o změně směrnic 70/156/EHS a 97/27/ES (Úř. věst. L 42, 13.2.2002, s. 1).

(2)  U vznětových motorů.

(3)  U zážehových motorů.

Dodatek 1

Postup zkoušky při zkoušení emisí vozidla pomocí přenosných systémů měření emisí

1.   ÚVOD

Tento dodatek popisuje postup zjišťování plynných emisí měřením pomocí přenosných systémů měření emisí umístěných na silničních vozidlech. Plynné emise z výfuku motoru, které se mají měřit, obsahují tyto složky: oxid uhelnatý, celkové uhlovodíky a oxidy dusíku u vznětových motorů a dále methan u plynových motorů. Kromě toho se měří oxid uhličitý, aby byly umožněny postupy při výpočtu popsané v oddílech 4 a 5.

2.   POSTUP ZKOUŠKY

2.1   Obecné požadavky

Zkoušky se provádějí pomocí přenosných systémů měření emisí, jež sestávají z:

2.1.1

analyzátorů plynů pro měření koncentrací regulovaných plynných znečišťujících látek ve výfukovém plynu;

2.1.2

měřiče hmotnostního průtoku výfukových plynů na bázi průměrných hodnot získaných Pitotovou sondou nebo na rovnocenném základě;

2.1.3

globálního systému pro určování polohy (dále jen „GPS“);

2.1.4

čidel k měření okolní teploty a tlaku;

2.1.5

spojení s ECU;

2.2   Zkušební parametry

Měří se a zaznamenávají se parametry shrnuté v tabulce 1:

Tabulka 1

Zkušební parametry

Parametr

Jednotka

Zdroj

Koncentrace THC (1)

ppm

analyzátor

Koncentrace CO (1)

ppm

analyzátor

Koncentrace NOx  (1)

ppm

analyzátor

Koncentrace CO2  (1)

ppm

analyzátor

Koncentrace CH4  (1)  (2)

ppm

analyzátor

Průtok výfukových plynů

kg/h

průtokoměr výfukových plynů

Teplota výfukových plynů

°K

průtokoměr výfukových plynů

Teplota prostředí (3)

°K

čidlo

Atmosférický tlak prostředí

kPa

čidlo

Točivý moment motoru (4)

Nm

ECU nebo čidlo

Otáčky motoru

rpm

ECU nebo čidlo

Tok paliva v motoru

g/s

ECU nebo čidlo

Teplota chladicí kapaliny

°K

ECU nebo čidlo

Teplota vzduchu nasávaného motorem (3)

°K

čidlo

Rychlost vozidla

km/h

ECU a GPS

Zeměpisná šířka vozidla

stupeň

GPS

Zeměpisná délka vozidla

stupeň

GPS

2.3   Příprava vozidla

Příprava vozidla zahrnuje:

a)

kontrolu systému OBD: všechny zjištěné problémy se po jejich vyřešení zaznamenají a oznámí schvalovacímu orgánu;

b)

výměnu oleje, paliva a popřípadě činidla.

2.4   Instalace měřicího zařízení

2.4.1   Hlavní jednotka

Přenosný systém měření emisí se instaluje pokud možno tam, kde je vystaven co nejmenšímu vlivu těchto faktorů:

a)

změn okolní teploty;

b)

změn atmosférického tlaku prostředí;

c)

elektromagnetického záření;

d)

mechanických otřesů a vibrací;

e)

uhlovodíků v daném prostředí – v případě použití analyzátoru typu plamenoionizační detektor (FID), který používá v hořáku okolní vzduch.

Při instalaci musí být dbáno pokynů výrobce přenosného systému měření emisí.

2.4.2   Průtokoměr výfukových plynů

Průtokoměr výfukových plynů se připojí k výfukové trubce vozidla. Čidla průtokoměru výfukových plynů je nutno umístit mezi dvě rovné trubky, jejichž délka by měla být nejméně dvojnásobkem průměru průtokoměru výfukových plynů (před oblastí měření a za ní). Průtokoměr výfukových plynů se doporučuje umístit za tlumič vozidla, aby se omezil vliv pulsací výfukových plynů na signály měření.

2.4.3   Globální systém pro určování polohy

Anténa by měla být namontována co nejvýše, kde nehrozí působení jakýchkoli rušivých vlivů během silničního provozu.

2.4.4   Připojení k ECU vozidla

K záznamu parametrů motoru uvedených v tabulce 1 se použije zařízení k záznamu dat. Toto zařízení může využívat k přístupu k údajům elektronické řídicí jednotky vysílaným po síti Control Area Network (CAN) podle standardních protokolů, jako je SAE J1939, J1708 nebo ISO 15765-4 sběrnici sítě CAN.

2.4.5   Odběr vzorků plynných emisí

Odběrné potrubí musí být vyhřáto podle požadavků bodu 2.3 dodatku 2 a v bodech spojení (odběrná sonda a zadní část hlavní jednotky) musí být řádně izolováno, aby se zabránilo výskytu chladných míst, jež by mohly vést ke znečištění odběrného systému kondenzovanými uhlovodíky.

Odběrná sonda musí být instalována na výfukové trubce podle požadavků bodu 9.3.10 přílohy 4B předpisu EHK/OSN č. 49.

Změní-li se délka odběrného potrubí, ověří se doby dopravy systému a podle potřeby se opraví.

2.5   Postupy před zkouškou

2.5.1   Uvedení do činnosti a stabilizace přístrojů přenosného systému měření emisí

Hlavní jednotky musí být zahřáty a stabilizovány podle požadavků výrobce přístrojů, dokud tlaky, teploty a průtoky nedosáhnou svých provozních bodů seřízení.

2.5.2   Čištění systému pro odběr vzorků

Aby se zabránilo znečištění systému, odběrné potrubí přístrojů přenosného systému měření emisí musí být před zahájením odběru důkladně vyčištěno podle požadavků výrobce přístrojů.

2.5.3   Ověření a kalibrace analyzátorů

Analyzátory se vynulují a zkalibrují a ověří se jejich linearita s použitím kalibračních plynů splňujících požadavky bodu 9.3.3 přílohy 4B předpisu EHK/OSN č. 49.

2.5.4   Čištění průtotokoměru výfukových plynů (EFM)

Průtokoměr výfukových plynů se důkladně vyčistí na místech připojení čidla tlaku podle požadavků výrobce přístroje. Tímto postupem se odstraní kondenzace a částice nafty z tlakového potrubí a přilehlých kanálů měření tlaku.

2.6   Provedení zkoušky emisí

2.6.1   Zahájení zkoušky

S odběrem emisí, měřením parametrů výfukových plynů a záznamem údajů o motoru a o prostředí se začne před nastartováním motoru. Hodnocení údajů začne poté, co teplota chladicí kapaliny poprvé dosáhla 343 K (70 °C) nebo poté, co se teplota chladicí kapaliny stabilizovala po dobu 5 minut v rozmezí +/– 2 K podle toho, co nastane dříve, ale nejpozději do 20 minut po nastartování motoru.

2.6.2   Provedení zkoušky

Odběr emisí, měření parametrů výfukových plynů a záznam údajů o motoru a okolním prostředí pokračují po celou dobu normálního provozního chodu motoru. Motor lze zastavit a znovu nastartovat, ale odběr emisí musí pokračovat po celou dobu zkoušky.

Nejméně každé dvě hodiny se provádí pravidelná kontrola analyzátorů plynů přenosného systému měření emisí. Údaje zaznamenané při kontrolách musí být označeny a nesmí se používat pro výpočet emisí.

2.6.3   Ukončení postupů zkoušky

Na konci zkoušky musí být poskytnut dostatek času, než uplynou časové intervaly odezvy odběrných systémů. Motor lze vypnout před ukončením odběrů nebo po něm.

2.7   Ověření měření

2.7.1   Kontrola analyzátorů

Analyzátory se vynulují a zkalibrují a ověří se jejich linearita podle bodu 2.5.3 s použitím kalibračních plynů splňujících požadavky bodu 9.3.3 přílohy 4B předpisu EHK/OSN č. 49.

2.7.2   Posun nuly

Odezva na nulu je vymezena jako střední hodnota odezvy (včetně šumu) na nulovací plyn v časovém intervalu nejméně 30 s. Posun odezvy na nulu musí být menší než 2 % plného rozsahu stupnice na nejnižším používaném rozsahu.

2.7.3   Posun kalibračního rozpětí

Odezva na kalibrační rozpětí je vymezena jako střední hodnota odezvy (včetně šumu) na nulovací plyn v časovém intervalu nejméně 30 s. Posun odezvy na kalibrační rozpětí musí být menší než 2 % plného rozsahu stupnice na nejnižším používaném rozsahu.

2.7.4   Ověření posunu

Použije se jen v případě, že nebyla provedena žádná úprava posunu nuly během zkoušky.

Jakmile to bude prakticky možné, ale nejpozději do 30 minut po dokončení zkoušky je třeba vynulovat použité rozsahy analyzátorů plynů a provést jejich kalibraci, aby se prověřil jejich posun oproti výsledkům před zahájením zkoušky.

Pro posun analyzátorů se použijí tato ustanovení:

a)

jestliže je rozdíl mezi výsledky před zkouškou a po ní menší než 2 % hodnoty uvedené v bodech 2.7.2 a 2.7.3, naměřené koncentrace lze použít bez úprav nebo může být provedena úprava posunu podle bodu 2.7.5;

b)

jestliže je rozdíl mezi výsledky před zkouškou a po ní rovný nebo větší než 2 % hodnoty uvedené v bodech 2.7.2 a 2.7.3, test je neplatný nebo musí být provedena úprava posunu u naměřených koncentrací podle bodu 2.7.5.

2.7.5   Úprava posunu

Jestliže se provede úprava posunu podle bodu 2.7.4, musí být vypočtena upravená hodnota koncentrací podle bodu 8.6.1 přílohy 4B předpisu EHK/OSN č. 49.

Rozdíl mezi neupravenými a upravenými hodnotami emisí specifických pro brzdu musí být v intervalu ± 6 % neupravených hodnot emisí specifických pro brzdu. Je-li posun větší než 6 %, je zkouška neplatná. Jestliže se použije úprava posunu, použijí se pro hlášení emisí pouze výsledky měření emisí s upravenými posuny.

3.   VÝPOČET EMISÍ

Konečný výsledek zkoušky se jedním krokem zaokrouhlí na takový počet desetinných míst za desetinnou čárkou, který je v souladu s příslušnou emisní normou a jedním dalším významným číselným údajem, v souladu s ASTM E 29-06b. Zaokrouhlování mezihodnot, na kterých jsou založeny konečné výsledné hodnoty emisí specifických pro brzdu, není povoleno.

3.1   Časová synchronizace údajů

K minimalizování zkreslujícího účinku časové prodlevy mezi různými signály při výpočtu hmotnostních emisí je nutné údaje směrodatné pro výpočet emisí časově synchronizovat, jak je popsáno v bodech 3.1.1 až 3.1.4.

3.1.1   Údaje analyzátorů plynů

Údaje z analyzátorů plynů musí být náležitě sychronizovány postupem uvedeným v bodu 9.3.5 přílohy 4B předpisu EHK/OSN č. 49.

3.1.2   Údaje analyzátorů plynů a průtokoměru výfukových plynů

Údaje z analyzátorů plynů musí být náležitě synchronizovány s údaji průtokoměru výfukových plynů postupem uvedeným v bodě 3.1.4.

3.1.3   Údaje přenosného systému měření emisí a motoru

Údaje přenosného systému měření emisí (analyzátorů plynů a průtokoměru výfukových plynů) je nutné náležitě synchronizovat s údaji ECU motoru postupem uvedeným v bodě 3.1.4.

3.1.4   Postup pro lepší časovou synchronizaci údajů přenosného systému měření emisí

Údaje ze zkoušek uvedené v tabulce 1 se dělí do 3 různých kategorií:

1

:

analyzátory plynů (koncentrace THC, CO, CO2, NOx);

2

:

průtokoměr výfukových plynů (hmotnostní průtok výfukových plynů a teplota výfukových plynů);

3

:

motor (točivý moment, otáčky, teploty, tok paliva, rychlost vozidla podle ECU).

Časová synchronizace každé kategorie s ostatními kategoriemi se ověří nalezením nejvyššího korelačního koeficientu mezi dvěma řadami parametrů. U všech parametrů v každé kategorii se musí provést posun tak, aby bylo dosaženo co nejvyššího korelačního faktoru. Pro výpočet korelačních koeficientů se použijí tyto parametry:

časově synchronizovat:

a)

kategorii 1 a 2 (údaje analyzátorů a průtokoměru výfukových plynů) s kategorií 3 (údaje o motoru): rychlost vozidla podle GPS a podle ECU;

b)

kategorii 1 s kategorií 2: koncentraci CO2 a hmotnost výfukových plynů;

c)

kategorii 2 s kategorií 3: koncentraci CO2 a tok paliva v motoru.

3.2   Kontroly shody údajů

3.2.1   Údaje analyzátorů a průtokoměru výfukových plynů

Shoda údajů (hmotnostní průtok výfukových plynů naměřený průtokoměrem výfukových plynů a koncentrace plynů) se ověří pomocí korelace mezi naměřeným průtokem paliva v motoru z ECU a průtokem paliva vypočteným pomocí vzorce v bodě 8.4.1.6 přílohy 4B předpisu EHK/OSN č. 49. Provede se lineární regrese naměřených a vypočtených hodnot průtoku paliva. Musí se použít postup nejmenších čtverců, přičemž rovnice k nejlepšímu přizpůsobení má tento tvar:

y = mx + b

kde:

y

vypočtený průtok paliva [g/s]

m

je sklon regresní přímky

x

je naměřený průtok paliva [g/s]

b

je pořadnice průsečíku regresní přímky s osou y

Pro každou regresní přímku se vypočte sklon (m) a koeficient určení (r2). Tuto analýzu se doporučuje provést v intervalu od 15 % nejvyšší hodnoty do nejvyšší hodnoty a při kmitočtu 1 Hz nebo větším. Aby se zkouška mohla pokládat za platnou, musí být posouzena tato dvě kritéria:

Tabulka 2

Mezní odchylky

Sklon regresní přímky, m

0,9 až 1,1 – doporučený

Koeficient určení, r2

min. 0,9 – povinný

3.2.2   Údaje točivého momentu z ECU

Shoda údajů točivého momentu z ECU se ověří porovnáním nejvyšších hodnot točivého momentu z ECU při různých otáčkách motoru s odpovídajícími hodnotami na oficiální křivce točivého momentu při plném zatížení motoru podle oddílu 5 přílohy II.

3.2.3   Spotřeba paliva specifická pro brzdu

Spotřeba paliva specifická pro brzdu se kontroluje pomocí:

a)

spotřeby paliva vypočtené z údajů o emisích (koncentrace plynů podle analyzátorů a údaje o hmotnostním průtoku výfukových plynů), podle vzorců v bodě 8.4.1.6 přílohy 4B předpisu EHK/OSN č. 49;

b)

práce motoru vypočtené na základě údajů ECU (točivý moment motoru a otáčky motoru).

3.2.4   Počitadlo ujetých kilometrů

Údaje počitadla ujetých kilometrů vozidla se porovnají s údaji GPS a ověří se.

3.2.5   Atmosférický tlak

Atmosférický tlak se porovná s údajem o nadmořské výšce podle GPS.

3.3   Korekce suchého-vlhkého stavu

Jestliže se měří koncentrace na suchém základě, převede se na vlhký základ podle vzorce v bodu 8.1 přílohy 4B předpisu EHK/OSN č. 49.

3.4   Korekce na vlhkost a teplotu u NOx

U koncentrací NOx naměřených přenosným systémem měření emisí se nesmí provádět korekce podle okolní teploty a vlhkosti.

3.5   Výpočet okamžitých plynných emisí

Hmotnostní emise se zjistí způsobem popsaným v bodě 8.4.2.3 přílohy 4B předpisu EHK/OSN č. 49.

4.   URČENÍ EMISÍ A FAKTORŮ SHODNOSTI

4.1   Zásada zprůměrňovacích okének

Emise se integrují pomocí metody pohyblivých zprůměrňovacích okének založené na referenční hmotnosti CO2 nebo referenční práci motoru. Výpočet se provede podle této zásady: hmotnostní emise se nevypočítávají pro úplný soubor dat, ale pro dílčí soubory úplného souboru dat, přičemž délka těchto dílčích souborů se určí tak, aby odpovídala hmotnosti CO2 z motoru nebo práci motoru změřené za neustálený cyklus v referenční laboratoři. Výpočty pohyblivých průměrů se provádějí s časovým intervalem Δt, který je rovný době odběru emisí. Tyto dílčí soubory používané ke zjišťování průměrných údajů o emisích se v dalších bodech označují jako „zprůměrňovací okénka“.

Pro výpočet práce motoru nebo hmotnosti CO2 a emisí ve zprůměrňovacím okénku se nesmí používat žádné části zneplatněných údajů.

Za zneplatněné údaje se považují tyto údaje:

a)

pravidelné ověřování přístrojů nebo ověřování po posunu nuly;

b)

údaje nesplňující podmínky stanovené v bodech 4.2 a 4.3 přílohy II.

Hmotnostní emise (mg/okénko) se určí způsobem popsaným v bodě 8.4.2.3 přílohy 4B předpisu EHK/OSN č. 49.

Obrázek 1

Rychlost vozidla v čase a průměrné emise vozidla v čase, počínaje od prvního zprůměrňovacího okénka

Image

4.2   Způsob výpočtu založený na práci motoru

Obrázek 2

Způsob výpočtu založený na práci motoru

Image

Trvání (t 2,i t 1,i ) zprůměrňovacího okénka i se určuje:

Formula

kde:

W(tj,i ) je práce motoru naměřená mezi nastartováním a časem tj,i , kWh;

Wref je práce motoru pro WHTC, kWh

t 2,i se zvolí tak, aby:

Formula

kde Δt je časový interval odběru údajů rovný 1 s nebo menší.

4.2.1   Výpočet specifických emisí

Specifické emise e gas (mg/kWh) se vypočtou pro každé okénko a každou znečišťující látku takto:

Formula

kde:

m je hmotnostní emise složky, mg/okénko –

W(t2,i) – W(t1,i) je práce motoru během zprůměrňovacího okénka i, kWh

4.2.2   Výběr platných okének

Platná okénka jsou taková okénka, v nichž průměrný výkon překročí výkonovou hranici 20 % maximálního výkonu motoru. Procento platných okének musí být rovné nebo větší než 50 %.

4.2.2.1   Jestliže je procento platných okének menší než 50 %, provede se opakované hodnocení údajů, přičemž se použije nižší výkonová hranice. Výkonová hranice se snižuje v krocích po 1 %, dokud procento platných okének nebude rovné nebo větší než 50 %.

4.2.2.2   V žádném případě však nižší hranice nesmí být nižší než 15 %.

4.2.2.3   Zkouška je neplatná, jestliže při výkonové hranici 15 % je procento platných okének menší než 50 %.

4.2.3   Výpočet faktorů shodnosti

Faktory shodnosti se vypočtou pro každé jednotlivé platné okénko a každou jednotlivou znečišťující látku takto:

Formula

kde:

e je emise znečišťující látky specifická pro brzdu, mg/kWh,

L je mezní hodnota, mg/kWh.

4.3   Způsob výpočtu založený na hmotnosti CO2

Obrázek 3

Způsob výpočtu založený na hmotnosti CO2

Image

Trvání (t2,i – t1,i ) zprůměrňovacího okénka i se určuje:

Formula

kde:

m CO2(tj,i ) je hmotnost CO2 naměřená mezi zahájením zkoušky a časem tj,i , kg;

m CO2,ref je hmotnost CO2 určená pro WHTC, kg

t 2,i se zvolí tak, aby:

Formula

kde Δt je doba odběru údajů, která je rovna 1 s nebo méně.

Hmotnosti CO2 v okénkách se vypočtou integrováním okamžitých emisí vypočtených podle požadavků stanovených v bodě 3.5.

4.3.1   Výběr platných okének

Platná okénka jsou taková okénka, jejichž trvání nepřekročí maximální přípustné trvání vypočtené z:

Formula

kde:

D max je maximální přípustné trvání okénka, s

P max je maximální výkon motoru, kW.

4.3.2   Výpočet faktorů shodnosti

Faktory shodnosti se vypočtou pro každé jednotlivé okénko a každou jednotlivou znečišťující látku takto:

Formula

při Formula (provozní poměr) a

Formula (certifikační poměr)

kde:

m je hmotnostní emise složky, mg/okénko

m CO2(t 2,i ) – m CO2(t 1,i ) je hmotnost CO2 během zprůměrňovacího okénka i, kg

m CO2,ref je hmotnost CO2 určená pro WHTC, kg

mL je hmotnostní emise složky odpovídající příslušné mezní hodnotě pro WHTC, mg.


(1)  Změřené nebo upravené na vlhkém základě.

(2)  Pouze plynové motory.

(3)  Použijte čidlo okolní teploty nebo čidlo teploty nasávaného vzduchu.

(4)  Zaznamená se hodnota buď a) netto točivého momentu nebo b) netto točivého momentu vypočteného ze skutečného procenta točivého momentu motoru, třecího točivého momentu a referenčního točivého momentu podle normy SAE J1939-71.

Dodatek 2

Přenosná měřicí zařízení

1.   OBECNĚ

Plynné emise se měří podle postupu stanoveného v dodatku 1. Tento dodatek popisuje vlastnosti přenosných měřicích zařízení, jež se používají k provádění takových zkoušek.

2.   MĚŘICÍ ZAŘÍZENÍ

2.1   Obecné vlastnosti analyzátorů plynů

Vlastnosti analyzátorů plynů v přenosných systémech měření emisí musí splňovat požadavky stanovené v bodě 9.3.1 přílohy 4B předpisu EHK/OSN č. 49.

2.2   Technologie analyzátorů plynů

Plyny se analyzují s použitím technologií specifikovaných v bodě 9.3.1 přílohy 4B předpisu EHK/OSN č. 49.

Analyzátor oxidů dusíku může být také nedisperzního typu, s absorpcí v ultrafialovém pásmu (NDUV).

2.3   Odběr vzorků plynných emisí

Odběrné sondy musí splňovat požadavky stanovené v bodě 3.1.2 dodatku 3 k příloze 4B předpisu EHK/OSN č. 49. Odběrné potrubí musí být zahřáto na 190 °C (+/–10 °C).

2.4   Ostatní přístroje

Měřicí přístroje musí vyhovovat požadavkům stanoveným v tabulce 7 a v bodě 9.3.1 přílohy 4B předpisu EHK/OSN č. 49.

3.   POMOCNÁ ZAŘÍZENÍ

3.1   Připojení průtokoměru výfukových plynů k výfukové trubce

Montáží průtokoměru výfukových plynů se nesmí zvýšit protitlak výfukového systému na hodnotu vyšší, než je hodnota doporučená výrobcem motoru a délka výfukové trubky se nesmí zvětšit o více než 1,2 m. Stejně jako u všech součástí zařízení přenosného systému měření emisí musí montáž průtokoměru výfukových plynů splňovat požadavky platných místních pravidel bezpečnosti silničního provozu a pojistné požadavky.

3.2   Umístění přenosných měřicích systémů emisí a montážní zařízení

Zařízení přenosných systémů měření emisí musí být instalováno podle požadavků bodu 2.4 dodatku 1.

3.3   Napájení

Zařízení přenosných systémů měření emisí musí být napájeno způsobem popsaným v bodě 4.6.6 přílohy II.

Dodatek 3

Kalibrace přenosných měřicích zařízení

1.   KALIBRACE ZAŘÍZENÍ A JEJÍ OVĚŘOVÁNÍ

1.1   Kalibrační plyny

Analyzátory plynů v přenosných systémech měření emisí musí být kalibrovány s použitím plynů splňujících požadavky stanovené v bodě 9.3.3 přílohy 4B předpisu EHK/OSN č. 49.

1.2   Zkouška těsnosti

Zkoušky těsnosti přenosných systémů měření emisí se provádějí podle požadavků definovaných v bodě 9.3.4 přílohy 4B předpisu EHK/OSN č. 49.

1.3   Kontrola doby odezvy analytického systému

Kontrola doby odezvy analytického systému přenosných systémů měření emisí se provádí podle požadavků stanovených v bodě 9.3.5 přílohy 4B předpisu EHK/OSN č. 49.

Dodatek 4

Způsob ověřování shody signálu točivého momentu z ECU

1.   ÚVOD

Tento dodatek rámcově popisuje způsob, jakým se ověřuje shoda signálu točivého momentu z ECU při zkouškách s použitím řízení volnoběžných otáček (ISC) a přenosných systémů měření emisí.

Podrobný postup, který je třeba uplatňovat, je ponechán na výrobci motoru a podléhá schválení schvalovacího orgánu.

2.   METODA „MAXIMÁLNÍHO TOČIVÉHO MOMENTU“

2.1

Metodou „maximálního točivého momentu“ se prokazuje, že při zkouškách vozidla byl dosažen určitý bod na referenční křivce maximálního točivého momentu motoru jako funkce otáček motoru.

2.2

Jestliže při zkouškách emisí s použitím ISC tohoto bodu na referenční křivce maximálního točivého momentu jako funkce otáček motoru nebylo dosaženo, je výrobce v případě potřeby oprávněn změnit zatížení vozidla nebo zkušební trasu, aby po zkouškách emisí s použitím ISC a přenosného systému měření emisí bylo prokázáno splnění tohoto požadavku.

PŘÍLOHA III

PŘEZKOUŠENÍ EMISÍ Z VÝFUKU

1.   ÚVOD

1.1

Tato příloha stanoví zkušební postup pro přezkoušení emisí z výfuku.

2.   OBECNÉ POŽADAVKY

2.1

Obecné požadavky na provedení zkoušek a interpretaci výsledků jsou stanoveny v příloze 4B předpisu EHK/OSN č. 49, s výjimkami, které jsou popsány v bodech 2.2 až 2.6.

2.2

Pro zkoušky se používají vhodná referenční paliva popsaná v příloze IX tohoto nařízení.

2.3

Jsou-li emise měřeny v surových výfukových plynech, nahrazuje se tabulka 5 v bodě 8.4.2.3 přílohy 4B předpisu EHK/OSN č. 49 následující tabulkou:

Tabulka 1

Hodnoty u a hustoty složek surových výfukových plynů

Palivo

ρ e

Plyn

NOx

CO

HC

CO2

O2

CH4

ρ gas [kg/m3]

2,053

1,250

 (1)

1,9636

1,4277

0,716

u gas  (2)

Motorová nafta (B7)

1,2943

0,001586

0,000966

0,000482

0,001517

0,001103

0,000553

Ethanol (ED95)

1,2768

0,001609

0,000980

0,000780

0,001539

0,001119

0,000561

CNG (3)

1,2661

0,001621

0,000987

0,000528 (4)

0,001551

0,001128

0,000565

Propan

1,2805

0,001603

0,000976

0,000512

0,001533

0,001115

0,000559

Butan

1,2832

0,001600

0,000974

0,000505

0,001530

0,001113

0,000558

LPG (5)

1,2811

0,001602

0,000976

0,000510

0,001533

0,001115

0,000559

2.4

Jsou-li emise měřeny ve zředěných výfukových plynech, nahrazuje se tabulka 6 v bodě 8.5.2.3.1 přílohy 4B předpisu EHK/OSN č. 49 následující tabulkou:

Tabulka 2

Hodnoty u a hustoty složek zředěných výfukových plynů

Palivo

ρ de

Plyn

NOx

CO

HC

CO2

O2

CH4

ρ gas [kg/m3]

2,053

1,250

 (6)

1,9636

1,4277

0,716

u gas  (7)

Motorová nafta (B7)

1,293

0,001588

0,000967

0,000483

0,001519

0,001104

0,000553

Ethanol (ED95)

1,293

0,001588

0,000967

0,000770

0,001519

0,001104

0,000553

CNG (8)

1,293

0,001588

0,000967

0,000517 (9)

0,001519

0,001104

0,000553

Propan

1,293

0,001588

0,000967

0,000507

0,001519

0,001104

0,000553

Butan

1,293

0,001588

0,000967

0,000501

0,001519

0,001104

0,000553

LPG (10)

1,293

0,001588

0,000967

0,000505

0,001519

0,001104

0,000553

2.5

Čpavek (NH3) se určuje podle dodatku 1 k této příloze.

2.6

Emise ze zážehových motorů poháněných benzinem nebo E85 se určují podle dodatku 2 k této příloze.


(1)  V závislosti na palivu.

(2)  Při λ = 2, suchý vzduch, 273 K, 101,3 kPa.

(3)  u s přesností v rozmezí 0,2 % pro složení: C = 66–76 %; H = 22–25 %; N = 0–12 %.

(4)  NMHC na základě CH2.93 (pro celek HC se použije koeficient u gas CH4).

(5)  u s přesností v rozmezí 0,2 % pro složení: C3 = 70–90 %; C4 = 10–30 %.

(6)  V závislosti na palivu.

(7)  Při λ = 2, suchý vzduch, 273 K, 101,3 kPa.

(8)  u s přesností v rozmezí 0,2 % pro složení: C = 66–76 %; H = 22–25 %; N = 0–12 %.

(9)  NMHC na základě CH2.93 (pro celek HC se použije koeficient u gas CH4).

(10)  u s přesností v rozmezí 0,2 % pro složení: C3 = 70–90 %; C4 = 10–30 %.

Dodatek 1

Postup pro měření čpavku

1.   Tento dodatek popisuje postup pro měření čpavku (NH3). U nelineárních analyzátorů je přípustné použití linearizačních obvodů.

2.   Pro měření NH3 jsou určeny dva principy měření a každý z principů lze použít za předpokladu, že splňuje kritéria specifikovaná v bodě 2.1, resp. 2.2. Pro měření NH3 nejsou povoleny sušičky plynu.

2.1   Laserový diodový spektrometr (LDS)

2.1.1   Princip měření

LDS využívá principu jednopaprskové spektroskopie. Je zvolena absorpční čára NH3 v blízkém infračerveném spektrálním pásmu, která je skenována jednopaprskovým diodovým laserem.

2.1.2   Instalace

Analyzátor se instaluje buď přímo na výfukovou trubku (in-situ) nebo ve skříňce analyzátoru používajícího extrakční odběr vzorků podle pokynů výrobce přístroje. V případě instalace ve skříňce analyzátoru musí být cesta vzorku (odběrné potrubí, předfiltr (předfiltry) a ventily) vyrobena z nerezavějící oceli nebo z polytetrafluoretylenu (PTFE) a vyhřívána na 463 ± 10 K (190 ± 10 °C) pro minimalizaci ztrát NH3 a artefaktů vzorkování. Kromě toho by odběrné potrubí mělo být co nejkratší.

Musí být minimalizován vliv teploty a tlaku výfukových plynů, instalačního prostředí a vibrací na měření nebo musí být použity kompenzační techniky.

Případný obalový vzduch využitý ve spojení s měřením in-situ k ochraně přístroje nesmí ovlivnit koncentraci žádné složky výfukového plynu měřené za přístrojem, nebo bude odběr vzorků ostatních složek výfukového plynu proveden před přístrojem.

2.1.3   Křížová interference

Spektrální rozlišení laseru bude v rozmezí 0,5 cm-1, aby se minimalizovala křížová interference jiných plynů přítomných ve výfukovém plynu.

2.2   Analyzátor využívající Fourierovu transformaci infračerveného pásma (dále jen FTIR)

2.2.1   Princip měření

FTIR využívá principu spektroskopie širokého vlnového infračerveného pásma. Umožňuje souběžné měření složek výfukového plynu, jejichž standardizovaná spektra přístroj obsahuje. Absorpční spektrum (intenzita/vlnová délka) se vypočítává z naměřeného interferogramu (intenzita/čas) pomocí Fourierovy transformační metody.

2.2.2   Instalace a odběr vzorků

Analyzátor FTIR se instaluje podle požadavků výrobce přístroje. Pro vyhodnocení se zvolí vlnová délka NH3. Cesta vzorku (odběrné potrubí, předfiltr (předfiltry) a ventily) musí být vyrobena z nerezavějící oceli nebo z polytetrafluorethylenu (PTFE) a vyhřívána na 463 ± 10 K (190 ± 10 °C) pro minimalizaci ztrát NH3 a artefaktů vzorkování. Kromě toho by odběrné potrubí mělo být co nejkratší.

2.2.3   Křížová interference

Spektrální rozlišení vlnové délky NH3 bude v rozmezí 0,5 cm-1, aby se minimalizovala křížová interference jiných plynů přítomných ve výfukovém plynu.

3.   POSTUP A VYHODNOCENÍ ZKOUŠKY EMISÍ

3.1   Kontrola analyzátorů

Před zkouškou emisí se zvolí rozsah analyzátoru. Analyzátory emisí s automatickým nebo manuálním přepínáním rozsahu jsou přípustné. Během zkušebního cyklu nebude rozsah analyzátorů měněn.

Pokud se pro přístroj nepoužijí ustanovení bodu 3.4.2, určí se odezva na nulu a kalibrační rozpětí. Pro kalibrační rozpětí se použije plyn NH3 splňující specifikace podle bodu 4.2.7. Je povoleno použití referenčních komor obsahujících kalibrační plyn NH3.

3.2   Sběr údajů směrodatných pro emise

Na počátku zkušební sekvence bude souběžně zahájen sběr údajů pro NH3. Koncentrace NH3 se musí měřit trvale a ukládat do počítačového systému s frekvencí alespoň 1 Hz.

3.3   Úkony po zkoušce

Po dokončení zkoušky odběr vzorků pokračuje, než uplynou časové intervaly odezvy systémů. Určení posunu analyzátoru podle bodu 3.4.1 se vyžaduje pouze v případě, že nejsou k dispozici údaje podle bodu 3.4.2.

3.4   Posun analyzátoru

3.4.1   Jakmile to je prakticky možné, nejpozději však do 30 minut po dokončení zkušebního cyklu nebo během doby stabilizace je třeba určit odezvu na nulu a kalibrační rozpětí analyzátoru. Rozdíl mezi výsledky získanými před zkouškou a po zkoušce musí být menší než 2 procenta plného rozsahu.

3.4.2   Určení posunu analyzátoru se nevyžaduje v těchto případech:

a)

jestliže posun nuly a kalibračního rozpětí specifikované výrobcem přístroje podle bodů 4.2.3 a 4.2.4 splňuje požadavky bodu 3.4.1;

b)

jestliže časový interval pro posun nuly a kalibračního rozpětí specifikovaný výrobcem přístroje podle bodů 4.2.3 a 4.2.4 překračuje dobu trvání zkoušky.

3.5   Vyhodnocení údajů

Průměrná koncentrace NH3 (ppm/zkouška) se určuje integrováním okamžitých hodnot za celý cyklus. Použije se následující rovnice:

Formula v ppm/zkouška)

kde:

 

c NH3,i je okamžitá koncentrace NH3 ve výfukových plynech, ppm

 

n je počet provedených měření

Pro WHTC bude konečný výsledek zkoušky určen pomocí následující rovnice:

c NH3 = (0,14 × c