(EU) č. 291/2011Nařízení Komise (EU) č. 291/2011 ze dne 24. března 2011 o základním použití jiných regulovaných látek než hydrochlorfluoruhlovodíků pro laboratorní a analytické účely v Unii podle nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1005/2009 o látkách, které poškozují ozonovou vrstvu

Publikováno:	Úř. věst. L 79, 25.3.2011, s. 4-6	Druh předpisu:	Nařízení
Přijato:	24. března 2011	Autor předpisu:	Evropská komise
Platnost od:	14. dubna 2011	Nabývá účinnosti:	14. dubna 2011
Platnost předpisu:	Ano	Pozbývá platnosti:

Původní znění předpisu

Text předpisu s celou hlavičkou je dostupný pouze pro registrované uživatele.

NAŘÍZENÍ KOMISE (EU) č. 291/2011

ze dne 24. března 2011

o základním použití jiných regulovaných látek než hydrochlorfluoruhlovodíků pro laboratorní a analytické účely v Unii podle nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1005/2009 o látkách, které poškozují ozonovou vrstvu

EVROPSKÁ KOMISE,

s ohledem na Smlouvu o fungování Evropské unie,

s ohledem na nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1005/2009 ze dne 16. září 2009 o látkách, které poškozují ozonovou vrstvu (1), a zejména na čl. 10 odst. 2 uvedeného nařízení,

vzhledem k těmto důvodům:

(1)	Unie již ukončila výrobu a spotřebu regulovaných látek pro většinu použití. Komise musí pro jiné regulované látky než hydrochlorfluoruhlovodíky stanovit základní laboratorní a analytická použití.

(2)

Rozhodnutí XXI/6 smluvních stran Montrealského protokolu konsoliduje stávající rozhodnutí a prodlužuje obecnou výjimku ze základního laboratorního a analytického použití po dni 31. prosince 2010 do dne 31. prosince 2014 pro všechny regulované látky vyjma hydrochlorfluoruhlovodíků. Povoluje tedy výrobu a spotřebu nutnou k uspokojení základních laboratorních a analytických použití regulovaných látek při dodržení podmínek stanovených Montrealským protokolem.

(3)

Rozhodnutí VI/25 smluvních stran Montrealského protokolu upřesňuje, že použití lze považovat za základní, pouze pokud nejsou dostupné žádné technicky a ekonomicky schůdné alternativy nebo náhrady, které jsou přijatelné z hlediska životního prostředí a zdraví. Skupina pro technická a hospodářská hodnocení ve své průběžné zprávě za rok 2010 určila značné množství postupů, v jejichž případě jsou již k použití regulovaných látek dostupné alternativy. Na základě uvedených informací a rozhodnutí XXI/6 by měl být stanoven seznam těch použití, pro něž jsou dostupné technicky a ekonomicky schůdné alternativy, které jsou přijatelné z hlediska ochrany životního prostředí a zdraví.

(4)	Podle dohody smluvních stran v rozhodnutí XVIII/15 by měl být rovněž stanoven taxativní seznam povolených základních použití methylbromidu, jakož i použití, u nichž skupina pro technická a hospodářská hodnocení určila, že pro ně neexistují alternativy.

(5)

Navíc by mělo být ujasněno, že použití regulovaných látek pro účely primárního a sekundárního vzdělávání nemůže být považováno za základní a mělo by být omezeno na vysokoškolské či odborné vzdělávání. Kromě toho použití regulovaných látek v testovacích chemických soupravách, jež jsou dostupné široké veřejnosti, by nemělo být považováno za základní.

(6)	Opatření stanovená tímto nařízením jsou v souladu se stanoviskem výboru zřízeného podle čl. 25 odst. 1 nařízení (ES) č. 1005/2009,

PŘIJALA TOTO NAŘÍZENÍ:

Článek 1

Výroba, dovoz a použití jiných regulovaných látek než hydrochlorfluoruhlovodíků mohou být povoleny pro kterékoli základní laboratorní a analytické použití uvedené v příloze tohoto nařízení.

Článek 2

Toto nařízení vstupuje v platnost dvacátým dnem po vyhlášení v Úředním věstníku Evropské unie.

Toto nařízení je závazné v celém rozsahu a přímo použitelné ve všech členských státech.

V Bruselu dne 24. března 2011.

Za Komisi

José Manuel BARROSO

předseda

(1) Úř. věst. L 286, 31.10.2009, s. 1.

PŘÍLOHA

Základní laboratorní a analytická použití jiných regulovaných látek než hydrochlorfluoruhlovodíků

Následující použití jiných regulovaných látek než hydrochlorfluoruhlovodíků se považují za základní laboratorní a analytická použití:

Použití regulovaných látek jako jako referenční hodnoty nebo normy

—	ke kalibraci zařízení, které používá regulované látky,

—	k monitorování úrovní emisí regulovaných látek,

—	ke stanovení hladin reziduí regulovaných látek ve zboží, v rostlinách a komoditách;

b)	použití regulovaných látek v laboratorních toxikologických studiích;

c)	laboratorní použití, v němž je regulovaná látka změněna chemickou reakcí, jako jsou regulované látky využívané jako vstupní surovina;

d)	použití methylbromidu v laboratoři s cílem porovnat účinnost methylbromidu a jeho alternativ;

e)	použití tetrachlormethanu jako rozpouštědla v reakcích při bromování s N-bromsukcinimidem;

f)	použití tetrachlormethanu jako přenašeče řetězce v radikálových polymerizačních reakcích;

g)	jakékoli jiné laboratorní a analytické použití, pro které není dostupná technicky a ekonomicky schůdná alternativa.

Následující použití všech jiných regulovaných látek než hydrochlorfluoruhlovodíků se nepovažují za základní laboratorní a analytická použití:

a)	chladicí a klimatizační zařízení používané v laboratořích, včetně chladicího laboratorního zařízení, jako jsou ultraodstředivky;

b)	čištění, přepracovávání, oprava nebo přestavba elektronických součástí nebo soustav;

c)	uchovávání publikací a archivů;

d)	sterilizace materiálů v laboratoři;

e)	jakékoli použití v primárním a sekundárním vzdělávání;

f)	jako složky v testovacích chemických soupravách, jež jsou dostupné široké veřejnosti a nejsou určeny k používání ve vysokoškolském vzdělávání;

g)	při čištění a sušení včetně odstraňování mastnoty z výrobků ze skla a jiných zařízení;

h)	při stanovení uhlovodíků, olejů a tuků ve vodě, půdě, vzduchu nebo odpadu;

i)	testování dehtu v dlažebních materiálech;

j)	forenzní snímání otisků prstů;

k)	testování organických látek v uhlí;

l)	jako rozpouštědla při stanovení kyanokobalaminu (Vitamin B12) a bromového čísla;

m)	při metodách, při nichž se v regulované látce využívá selektivní rozpustnost, včetně stanovení kaskarosidů, výtažků štítné žlázy a tvorby pikrátů;

n)	prekoncentrace analytů v chromatografických metodách (např. vysokoúčinná kapalinová chromatografie (HPLC), plynová chromatografie (GC), adsorpční chromatografie), atomová absorpční spektrometrie (AAS), spektrometrie s indukčně vázaným plazmatem (ICP), rentgenová fluorescenční analýza;

o)	při stanovení jodového čísla v tucích a olejích;

p)	jakékoli jiné laboratorní a analytické použití, pro které je dostupná technicky a ekonomicky schůdná alternativa.

Zavřít

Vyhledání konkrétního předpisu

Fulltextové vyhledávání