(EU) č. 182/2011Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 182/2011 ze dne 16. února 2011, kterým se stanoví pravidla a obecné zásady způsobu, jakým členské státy kontrolují Komisi při výkonu prováděcích pravomocí

Publikováno: Úř. věst. L 55, 28.2.2011, s. 13-18 Druh předpisu: Nařízení
Přijato: 16. února 2011 Autor předpisu: Evropský parlament; Rada Evropské unie
Platnost od: 1. března 2011 Nabývá účinnosti: 1. března 2011
Platnost předpisu: Ano Pozbývá platnosti:
Původní znění předpisu

Text předpisu s celou hlavičkou je dostupný pouze pro registrované uživatele.



NAŘÍZENÍ EVROPSKÉHO PARLAMENTU A RADY (EU) č 182/2011

ze dne 16. února 2011,

kterým se stanoví pravidla a obecné zásady způsobu, jakým členské státy kontrolují Komisi při výkonu prováděcích pravomocí

EVROPSKÝ PARLAMENT A RADA EVROPSKÉ UNIE,

s ohledem na Smlouvu o fungování Evropské unie, a zejména na čl. 291 odst. 3 této smlouvy,

s ohledem na návrh Evropské komise,

po postoupení návrhu legislativního aktu vnitrostátním parlamentům,

v souladu s řádným legislativním postupem (1),

vzhledem k těmto důvodům:

(1)

Jsou-li pro provedení právně závazných aktů Unie (dále jen „základní akty“) nezbytné jednotné podmínky, mají základní akty svěřit prováděcí pravomoci Komisi nebo ve zvláštních, náležitě odůvodněných případech a v případech stanovených v článcích 24 a 26 Smlouvy o Evropské unii Radě.

(2)

Je na zákonodárci, aby plně v souladu s kritérii stanovenými ve Smlouvě o fungování Evropské unie rozhodl v každém základním aktu o svěření prováděcích pravomocí Komisi podle čl. 291 odst. 2 Smlouvy o fungování Evropské unie (dále jen „Smlouvy o fungování EU“).

(3)

Doposud byl výkon prováděcích pravomocí Komisí upraven rozhodnutím 1999/468/ES (2).

(4)

Smlouva o fungování EU nyní vyžaduje, aby Evropský parlament a Rada stanovily pravidla a obecné zásady způsobu, jakým členské státy kontrolují Komisi při výkonu prováděcích pravomocí.

(5)

Je nezbytné zajistit, aby postupy této kontroly byly jednoznačné, účinné a přiměřené povaze prováděcích aktů a aby odrážely institucionální požadavky Smlouvy o fungování EU, jakož i získané zkušenosti a ustálené postupy používané při provádění rozhodnutí 1999/468/ES.

(6)

V základních aktech, které vyžadují při přijímání prováděcích aktů Komisí kontrolu ze strany členských států, je vhodné, aby pro účely takovéto kontroly byly ustaveny výbory složené ze zástupců členských států, jimž předsedá Komise.

(7)

Tam, kde je to vhodné, by měl kontrolní mechanismus zahrnovat předložení věci odvolacímu výboru, který by se měl scházet na příslušné úrovni.

(8)

V zájmu zjednodušení by měla Komise vykonávat prováděcí pravomoci pouze podle jednoho ze dvou postupů, a to buď poradního postupu, nebo přezkumného postupu.

(9)

Za účelem dalšího zjednodušení by se na výbory měla vztahovat společná procesní pravidla, včetně hlavních ustanovení týkajících se jejich činnosti a možnosti vydávat stanoviska písemným postupem.

(10)

Je třeba stanovit kritéria pro určování postupu, jenž má být použit při přijímání prováděcích aktů Komisí. Za účelem větší konzistentnosti by procesní požadavky měly být přiměřené povaze a dopadům prováděcích aktů, jež mají být přijaty.

(11)

Přezkumný postup by se měl použít zejména při přijímání aktů s obecnou působností určených k provádění základních aktů, a zvláštních prováděcích aktů, které mohou mít značný dopad. Tento postup by měl zajistit, aby Komise nemohla tyto prováděcí akty přijmout, nejsou-li v souladu se stanoviskem výboru, s výjimkou mimořádných situací, v nichž mohou být tyto akty uplatňovány po omezenou dobu. Tento postup by měl rovněž zajistit, aby Komise mohla přezkoumat návrhy prováděcích aktů v případě, že výbor nevydá žádné stanovisko, s přihlédnutím k názorům vyjádřeným ve výboru.

(12)

Přezkumný postup by se měl použít tehdy, jestliže základní akt svěřuje Komisi prováděcí pravomoci týkající se programů se značným dopadem na rozpočet nebo zaměřených na třetí země.

(13)

Předseda výboru by měl usilovat o nalezení řešení, která mají co nejširší podporu v rámci výboru nebo v odvolacím výboru, a měl by vysvětlit, jakým způsobem byla zohledněna jednání a navrhované změny. Za tímto účelem by Komise měla věnovat zvláštní pozornost názorům vyjádřeným ve výboru nebo v odvolacím výboru, pokud jde o návrhy konečných antidumpingových nebo vyrovnávacích opatření.

(14)

Zvažuje-li Komise přijetí dalších návrhů prováděcích aktů týkajících se zvláště citlivých oblastí, zejména daní, zdraví spotřebitelů, bezpečnosti potravin a ochrany životního prostředí, bude ve snaze o nalezení vyváženého řešení pokud možno respektovat převládající názor, který by se mohl objevit v odvolacím výboru a zpochybňoval by vhodnost prováděcího aktu.

(15)

Poradní postup by se měl zpravidla použít ve všech ostatních případech, nebo je-li považován za vhodnější.

(16)

Mělo by být možné přijmout prováděcí akty, je-li to stanoveno v základním aktu, které se ze závažných naléhavých důvodů použijí okamžitě.

(17)

Evropský parlament a Rada by měly být bezodkladně a pravidelně informovány o činnosti výborů.

(18)

Evropský parlament nebo Rada by měly mít možnost kdykoli sdělit Komisi, že návrh prováděcího aktu překračuje podle jejich názoru prováděcí pravomoci stanovené v základním aktu, a to se zřetelem k jejich právům, pokud jde o přezkoumání legality aktů Unie.

(19)

V souladu s nařízením Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1049/2001 ze dne 30. května 2001 o přístupu veřejnosti k dokumentům Evropského parlamentu, Rady a Komise (3) je třeba zajistit přístup veřejnosti k informacím o činnosti výborů.

(20)

Komise by měla vést rejstřík obsahující informace o činnosti výborů. Na rejstřík by se v důsledku toho měla vztahovat pravidla týkající se ochrany utajovaných dokumentů platná pro Komisi.

(21)

Rozhodnutí 1999/468/ES by mělo být zrušeno. Za účelem zajištění přechodu mezi režimem stanoveným v rozhodnutí 1999/468/ES a tímto nařízením by měly být veškeré odkazy ve stávajících právních předpisech na postupy stanovené v uvedeném rozhodnutí, s výjimkou regulativního postupu s kontrolou stanoveného v článku 5a uvedeného rozhodnutí, považovány za odkazy na příslušné postupy stanovené v tomto nařízení. Účinky článku 5a rozhodnutí 1999/468/ES by měly být dočasně zachovány pro účely stávajících základních aktů, které odkazují na uvedený článek.

(22)

Tímto nařízením nejsou dotčeny pravomoci Komise stanovené Smlouvou o fungování EU týkající se provádění pravidel hospodářské soutěže,

PŘIJALY TOTO NAŘÍZENÍ:

Článek 1

Předmět

Toto nařízení stanoví pravidla a obecné zásady, které se použijí, pokud právně závazný akt Unie (dále jen „základní akt“) stanoví, že jsou nezbytné jednotné podmínky k jeho provedení, a vyžaduje, aby přijetí prováděcích aktů Komisí podléhalo kontrole členských států.

Článek 2

Výběr postupů

1.   Základní akt může s ohledem na povahu nebo dopady požadovaného prováděcího aktu stanovit použití poradního postupu, nebo přezkumného postupu.

2.   Přezkumný postup se použije zejména při přijímání:

a)

prováděcích aktů s obecnou působností;

b)

ostatních prováděcích aktů týkajících se:

i)

programů se značným dopadem,

ii)

společné zemědělské politiky a společné rybářské politiky,

iii)

životního prostředí, zabezpečení a bezpečnosti, ochrany zdraví nebo bezpečnosti osob, zvířat nebo rostlin,

iv)

společné obchodní politiky,

v)

daní.

3.   Poradní postup se zpravidla použije při přijímání prováděcích aktů v oblastech neuvedených v odstavci 2. V řádně odůvodněných případech jej lze ovšem použít také při přijímání prováděcích aktů zmíněných v odstavci 2.

Článek 3

Společná ustanovení

1.   Společná ustanovení tohoto článku se použijí na všechny postupy uvedené v článcích 4 až 8.

2.   Komisi je nápomocen výbor složený ze zástupců členských států. Výboru předsedá zástupce Komise. Předseda se neúčastní hlasování výboru.

3.   Předseda předloží výboru návrh prováděcího aktu, který má Komise přijmout.

S výjimkou řádně odůvodněných případů svolá předseda zasedání nejdříve 14 dnů poté, co byl výboru předložen návrh prováděcího aktu a návrh pořadu jednání. Výbor vydá stanovisko k návrhu prováděcího aktu ve lhůtě, kterou může předseda stanovit podle naléhavosti dané věci. Lhůty musejí být přiměřené a musejí členům výboru umožnit včas a účinně přezkoumat navrhovaný prováděcí akt a vyjádřit svůj názor.

4.   Až do vydání stanoviska výboru může kterýkoliv člen výboru navrhovat změny a předseda může předkládat pozměněná znění navrhovaného prováděcího aktu.

Předseda usiluje o nalezení řešení, která mají ve výboru co nejširší podporu. Předseda informuje výbor o tom, jakým způsobem byla zohledněna jednání a návrhy změn, zejména pokud jde o návrhy, které mají většinovou podporu ve výboru.

5.   Předseda si může v řádně odůvodněných případech vyžádat stanovisko výboru písemným postupem. Předseda zašle členům výboru návrh prováděcího aktu a stanoví lhůtu pro vydání stanoviska podle naléhavosti dané věci. Má se za to, že člen výboru, který před uplynutím stanovené lhůty nevznesl námitku proti navrhovanému prováděcímu aktu nebo se výslovně nezdržel hlasování o tomto aktu, vyslovil s návrhem prováděcího aktu tichý souhlas.

Nestanoví-li základní akt jinak a jestliže tak rozhodne předseda nebo o to požádá člen výboru, a to ve lhůtě uvedené v prvním pododstavci, ukončí se písemný postup bez výsledku. V tomto případě předseda svolá v přiměřené lhůtě zasedání výboru.

6.   Stanovisko výboru se uvede do zápisu z jednání. Členové výboru mají právo požádat, aby byl v zápisu z jednání uveden jejich postoj. Předseda zašle zápis neprodleně členům výboru.

7.   Kontrolní mechanismus zahrnuje, je-li to stanoveno, možnost předložit věc odvolacímu výboru.

Odvolací výbor přijme na návrh Komise svůj jednací řád prostou většinou všech svých členů.

V případě předložení věci odvolacímu výboru se uskuteční jeho zasedání, s výjimkou řádně odůvodněných případů, nejdříve 14 dní a nejpozději šest týdnů ode dne předložení věci. Aniž je dotčen odstavec 3, vydá odvolací výbor stanovisko do dvou měsíců ode dne předložení věci.

Zasedáním odvolacího výboru předsedá zástupce Komise.

Předseda stanoví datum konání zasedání odvolacího výboru v úzké spolupráci se členy výboru, aby mohly členské státy a Komise zajistit zastoupení na příslušné úrovni. Do 1. dubna 2011 svolá Komise první zasedání odvolacího výboru, aby mohl přijmout svůj jednací řád.

Článek 4

Poradní postup

1.   Pokud se použije poradní postup, vydá výbor stanovisko, pokud je to nutné, na základě hlasování. Pokud výbor vydává stanovisko na základě hlasování, přijímá jej prostou většinou všech svých členů.

2.   Komise rozhodne o návrhu prováděcího aktu, jenž má být přijat, přičemž přihlédne co nejvíce k závěrům z jednání ve výboru a k vydanému stanovisku.

Článek 5

Přezkumný postup

1.   Pokud se použije přezkumný postup, rozhoduje výbor o vydání stanoviska k prováděcím aktům většinou hlasů stanovenou v čl. 16 odst. 4 a 5 Smlouvy o Evropské unii, případně většinou hlasů stanovenou v čl. 238 odst. 3 Smlouvy o fungování EU pro akty přijímané na návrh Komise. Hlasy zástupců členských států ve výboru mají váhu podle uvedených článků.

2.   Pokud výbor vydá kladné stanovisko, Komise navrhovaný prováděcí akt přijme.

3.   Aniž je dotčen článek 7, pokud výbor vydá záporné stanovisko, Komise tento návrh prováděcího aktu nepřijme. Pokud je přijetí prováděcího aktu považováno za nezbytné, může předseda buď předložit do dvou měsíců od vydání negativního stanoviska stejnému výboru pozměněné znění navrhovaného prováděcího aktu, nebo předložit návrh prováděcího aktu do jednoho měsíce od vydání uvedeného stanoviska odvolacímu výboru k dalšímu projednání.

4.   Není-li vydáno žádné stanovisko, může Komise navrhovaný prováděcí akt přijmout, s výjimkou případů stanovených v druhém pododstavci. Pokud Komise navrhovaný prováděcí akt nepřijme, může předseda výboru předložit pozměněné znění navrhovaného aktu.

Aniž je dotčen článek 7, Komise navrhovaný prováděcí akt nepřijme, jestliže:

a)

se týká daní, finančních služeb, bezpečnosti nebo ochrany zdraví lidí, zvířat či rostlin nebo konečných mnohostranných ochranných opatření;

b)

základní akt stanoví, že návrh prováděcího aktu nemůže být přijat, pokud nebylo vydáno žádné stanovisko, nebo

c)

prostá většina všech členů výboru s navrhovaným aktem nesouhlasí.

Pokud je v jakémkoli z případů uvedených ve druhém pododstavci přijetí prováděcího aktu považováno za nezbytné, může předseda buď předložit do dvou měsíců od hlasování o stanovisku stejnému výboru pozměněné znění navrhovaného prováděcího aktu, nebo předložit návrh prováděcího aktu do jednoho měsíce od hlasování o stanovisku odvolacímu výboru k dalšímu projednání.

5.   Odchylně od odstavce 4 se při přijímání návrhu konečných antidumpingových a vyrovnávacích opatření v případě, že přezkumný výbor nevydá žádné stanovisko a prostá většina všech jeho členů s návrhem prováděcího aktu nesouhlasí, použije následující postup.

Komise vede konzultace s členskými státy. Nejdříve 14 dní a nejpozději jeden měsíc od konání zasedání výboru informuje Komise členy výboru o výsledcích těchto konzultací a předloží návrh prováděcího aktu odvolacímu výboru. Odchylně od čl. 3 odst. 7 se zasedání odvolacího výboru uskuteční nejdříve 14 dní a nejpozději jeden měsíc od předložení návrhu prováděcího aktu. Odvolací výbor vydá stanovisko v souladu s článkem 6. Lhůtami stanovenými v tomto odstavci není dotčena povinnost dodržovat lhůty stanovené v příslušných základních aktech.

Článek 6

Předložení věci odvolacímu výboru

1.   Odvolací výbor rozhodne o vydání stanoviska většinou hlasů podle čl. 5 odst. 1.

2.   Až do vydání stanoviska odvolacího výboru může kterýkoliv člen odvolacího výboru navrhovat změny navrhovaného prováděcího aktu a předseda může rozhodnout, že se navrhovaný akt upraví.

Předseda usiluje o nalezení řešení, která mají v odvolacím výboru co nejširší podporu.

Předseda informuje odvolací výbor o tom, jakým způsobem byla zohledněna jednání a návrhy změn, zejména pokud jde o návrhy, které mají širokou podporu v odvolacím výboru.

3.   Pokud odvolací výbor vydá kladné stanovisko, Komise navrhovaný prováděcí akt přijme.

Pokud výbor žádné stanovisko nevydá, může Komise navrhovaný prováděcí akt přijmout.

Pokud odvolací výbor vydá záporné stanovisko, Komise navrhovaný prováděcí akt nepřijme.

4.   Odchylně od odstavce 3, pokud při přijímání konečných mnohostranných ochranných opatření nevydá výbor kladné stanovisko přijaté většinou podle čl. 5 odst. 1, Komise navrhovaná opatření nepřijme.

5.   Odchylně od odstavce 1 rozhoduje odvolací výbor do 1. září 2012 o vydání stanoviska k návrhům konečných antidumpingových nebo vyrovnávacích opatření prostou většinou všech svých členů.

Článek 7

Přijímání prováděcích aktů ve výjimečných případech

Odchylně od čl. 5 odst. 3 a čl. 5 odst. 4 druhého pododstavce může Komise přijmout navrhovaný prováděcí akt, pokud je jeho neprodlené přijetí nezbytné k tomu, aby nedošlo ke značnému narušení trhů v oblasti zemědělství nebo k ohrožení finančních zájmů Unie ve smyslu článku 325 Smlouvy o fungování EU.

Komise v takovém případě předloží přijatý prováděcí akt okamžitě odvolacímu výboru. Pokud odvolací výbor vydá k přijatému prováděcímu aktu záporné stanovisko, Komise tento akt okamžitě zruší. Pokud odvolací výbor vydá kladné stanovisko nebo žádné stanovisko nevydá, zůstává tento prováděcí akt nadále v platnosti.

Článek 8

Okamžitě použitelné prováděcí akty

1.   Odchylně od článků 4 a 5 může základní akt stanovit, že v závažných, naléhavých a řádně odůvodněných případech se použije tento článek.

2.   Komise přijme prováděcí akt, který bude okamžitě použitelný, aniž by byl předtím předložen výboru, a zůstane v platnosti po dobu nejdéle šesti měsíců, nestanoví-li základní akt jinak.

3.   Předseda předloží akt uvedený v odstavci 2 nejpozději 14 dní po jeho přijetí příslušnému výboru ke stanovisku.

4.   Pokud v rámci přezkumného postupu výbor vydá záporné stanovisko, Komise okamžitě prováděcí akt přijatý podle odstavce 2 zruší.

5.   Pokud přijímá Komise prozatímní antidumpingová nebo vyrovnávací opatření, použije se postup stanovený v tomto článku. Komise přijme tato opatření po ukončení konzultací nebo v mimořádně naléhavém případě poté, co o něm informuje členské státy. V mimořádně naléhavém případě se konzultace zahájí nejpozději deset dnů poté, co byla členským státům oznámena opatření přijatá Komisí.

Článek 9

Jednací řád

1.   Každý výbor přijme na návrh předsedy prostou většinou všech svých členů svůj jednací řád na základě vzorového jednacího řádu, který vypracuje Komise po konzultaci s členskými státy. Tento vzorový jednací řád Komise zveřejní v Úředním věstníku Evropské unie.

Stávající výbory přizpůsobí v nezbytné míře své jednací řády vzorovému jednacímu řádu.

2.   Zásady a podmínky přístupu veřejnosti k dokumentům a pravidla týkající se ochrany údajů, které se vztahují na Komisi, se použijí i na výbory.

Článek 10

Informace o činnosti výborů

1.   Komise vede rejstřík činnosti výborů, který obsahuje:

a)

seznam výborů;

b)

pořady jednání výboru;

c)

stručné zápisy spolu se seznamy orgánů a subjektů, ke kterým náleží osoby určené členskými státy, aby je zastupovaly;

d)

návrhy prováděcích aktů, k nimž mají výbory vydat stanovisko;

e)

výsledky hlasování;

f)

konečné návrhy prováděcích aktů na základě stanoviska výborů;

g)

informace o přijetí konečných návrhů prováděcích aktů Komisí a

h)

statistické údaje o činnosti výborů.

2.   Komise zveřejní rovněž výroční zprávu o činnosti výborů.

3.   K informacím uvedeným v odstavci 1 mají v souladu s příslušnými pravidly přístup Evropský parlament a Rada.

4.   Souběžně se zasláním dokumentů uvedených v odst. 1 písm. b), d) a f) členům výborů je Komise poskytne i Evropskému parlamentu a Radě, které zároveň informuje o tom, že tyto dokumenty jsou dostupné.

5.   Odkazy na všechny dokumenty uvedené v odst. 1 písm. a) až g), jakož i informace uvedené v odst. 1 písm. h) se zveřejní v rejstříku.

Článek 11

Kontrolní pravomoci Evropského parlamentu a Rady

V případě, že je základní akt přijímán řádným legislativním postupem, Evropský parlament nebo Rada mohou Komisi kdykoli sdělit, že se domnívají, že návrh prováděcího aktu překračuje prováděcí pravomoci stanovené v základním aktu. V tomto případě Komise návrh prováděcího aktu přezkoumá se zřetelem k vyjádřeným postojům a informuje Evropský parlament a Radu o tom, zda hodlá návrh prováděcího aktu ponechat beze změn, pozměnit či vzít zpět.

Článek 12

Zrušení rozhodnutí 1999/468/ES

Rozhodnutí 1999/468/ES se zrušuje.

Účinky článku 5a rozhodnutí 1999/468/ES jsou zachovány pro účely stávajících základních aktů, které na něj odkazují.

Článek 13

Přechodná ustanovení: úprava stávajících základních aktů

1.   Pokud základní akty přijaté před vstupem tohoto nařízení v platnost stanoví výkon prováděcích pravomocí Komisí v souladu s rozhodnutím 1999/468/ES, použijí se tato pravidla:

a)

pokud základní akt odkazuje na článek 3 rozhodnutí 1999/468/ES, použije se poradní postup uvedený v článku 4 tohoto nařízení;

b)

pokud základní akt odkazuje na článek 4 rozhodnutí 1999/468/ES, použije se přezkumný postup uvedený v článku 5 tohoto nařízení s výjimkou čl. 5 odst. 4 druhého a třetího pododstavce;

c)

pokud základní akt odkazuje na článek 5 rozhodnutí 1999/468/ES, použije se přezkumný postup uvedený v článku 5 tohoto nařízení a má se za to, že základní akt stanoví, že pokud výbor nevydá stanovisko, nemůže Komise přijmout navrhovaný prováděcí akt ve smyslu čl. 5 odst. 4 druhého pododstavce písmene b);

d)

pokud základní akt odkazuje na článek 6 rozhodnutí 1999/468/ES, použije se článek 8 tohoto nařízení;

e)

pokud základní akt odkazuje na články 7 a 8 rozhodnutí 1999/468/ES, použijí se články 10 a 11 tohoto nařízení;

2.   Články 3 a 9 tohoto nařízení se pro účely odstavce 1 použijí na veškeré stávající výbory.

3.   Článek 7 tohoto nařízení se použije pouze na stávající postupy, které odkazují na článek 4 rozhodnutí 1999/468/ES.

4.   Přechodnými ustanoveními tohoto článku není dotčena povaha příslušných aktů.

Článek 14

Přechodné opatření

Tímto nařízením nejsou dotčeny již zahájené postupy, v nichž některý z výborů zaujal stanovisko v souladu s rozhodnutím 1999/468/ES.

Článek 15

Přezkum

Do dne 1. března 2016 předloží Komise Evropskému parlamentu a Radě zprávu o uplatňování tohoto nařízení, k níž případně připojí vhodné legislativní návrhy.

Článek 16

Vstup v platnost

Toto nařízení vstupuje v platnost dne 1. března 2011.

Toto nařízení je závazné v celém rozsahu a přímo použitelné ve všech členských státech.

Ve Štrasburku dne 16. února 2011.

Za Evropský parlament

předseda

J. BUZEK

Za Radu

předseda

MARTONYI J.


(1)  Postoj Evropského parlamentu ze dne 16. prosince 2010 (dosud nezveřejněný v Úředním věstníku) a rozhodnutí Rady ze dne 14. února 2011.

(2)  Úř. věst. L 184, 17.7.1999, s. 23.

(3)  Úř. věst. L 145, 31.5.2001, s. 43.


PROHLÁŠENÍ EVROPSKÉHO PARLAMENTU, RADY A KOMISE

V čl. 5 odst. 2 tohoto nařízení se stanoví, že Komise přijme návrh prováděcího aktu, pokud výbor vydá kladné stanovisko. Toto ustanovení nevylučuje, že Komise může, jak je tomu v současnosti, ve velmi výjimečných případech zohlednit nové okolnosti, které se objevily po hlasování, a rozhodnout o nepřijetí návrhu prováděcího aktu, poté, co o této skutečnosti řádně informuje výbor a normotvůrce.


PROHLÁŠENÍ KOMISE

Komise přistoupí k přezkumu všech platných legislativních aktů, které nebyly před vstupem Lisabonské smlouvy v platnost upraveny v souladu s regulativním postupem s kontrolou, aby mohla posoudit, zda musí být tyto nástroje upraveny v souladu s režimem aktů v přenesené pravomoci zavedeným článkem 290 Smlouvy o fungování Evropské unie. Komise co nejdříve předloží vhodné návrhy, a to nejpozději ve lhůtách uvedených v orientačním kalendáři, který je přiložen k tomuto prohlášení.

V průběhu uvedeného slaďování bude Komise pravidelně informovat Evropský parlament o návrzích prováděcích opatření souvisejících s těmito nástroji, které by se měly v budoucnu stát akty v přenesené pravomoci.

Pokud jde o platné legislativní akty, které v současnosti odkazují na regulativní postup s kontrolou, Komise provede přezkum ustanovení spojených s tímto postupem u každého nástroje, který má v úmyslu pozměnit, aby je mohla ve vhodnou dobu upravit podle kritérií stanovených ve Smlouvě. Evropský parlament a Rada budou mít navíc právo upozornit na základní akty, jejichž úprava je podle jejich názoru prioritní.

Komise zhodnotí výsledky tohoto procesu do konce roku 2012, aby posoudila kolik legislativních aktů odkazujících na regulativní postup s kontrolou je stále v platnosti. Komise poté připraví vhodné legislativní iniciativy za účelem dokončení úprav. Celkovým cílem Komise je, aby byla všechna ustanovení odkazující na regulativní postup s kontrolou do konce sedmého volebního období Parlamentu vyškrtnuta ze všech legislativních nástrojů.

Komise poznamenává, že v nedávné době zahájila studii, jež poskytne ucelený a objektivní přezkum všech aspektů politiky a praxe EU v oblasti ochrany trhu. Studie mimo jiné posoudí metody a fungování stávajícího nástroje na ochranu trhu, jeho využití a účinnost při dosahování cílů Komise v oblasti obchodní politiky, posoudí účinnost stávajících a budoucích politických rozhodnutí Evropské unie (pokud jde například o test unijních zájmů, pravidlo nižšího cla, systém výběru cla) ve srovnání s politickými rozhodnutími přijatými určitými obchodními partnery a prozkoumá základní antidumpingové a antisubvenční právní předpisy na základě správní praxe orgánů EU, rozsudků Soudního dvora Evropské unie a doporučení a rozhodnutí Orgánu pro řešení sporů při Světové obchodní organizaci.

Na základě výsledků studie a vývoje jednání v rámci rozvojového programu z Dohá má Komise v úmyslu prozkoumat, zda dále aktualizovat a modernizovat nástroje EU na ochranu trhu a jakým způsobem tak učinit.

Komise rovněž připomíná nedávné iniciativy, které přijala za účelem zlepšení průhlednosti provádění nástrojů na ochranu trhu (jako například jmenování úředníka pro slyšení), a spolupráci s členskými státy při objasňování klíčových prvků praktik ochrany trhu. Komise této práci přikládá velkou důležitost a bude se v rámci konzultací s členskými státy snažit o vymezení dalších iniciativ, které by v tomto ohledu mohly být přijaty.

Podle pravidel postupu projednávání ve výborech založených na rozhodnutí Rady 1999/468/ES musí Komise v případě záporného stanoviska regulativního výboru SZP předložit dotčený návrh opatření Radě, která může během jednoho měsíce přijmout rozdílné rozhodnutí. Komise nicméně není zproštěna možnosti jednat, může buď dané opatření zavést nebo odložit jeho použitelnost. Komise tedy může opatření přijmout, pokud se po zralé úvaze domnívá, že pozastavení jeho použitelnosti by mělo například nevratné negativní dopady na trh. Přijme-li později Rada opačné rozhodnutí, opatření provedené Komisí se pochopitelně stává zbytečným. Stávající pravidla tak Komisi poskytují nástroj, který umožňuje ochranu společného zájmu celé Unie přijetím opatření alespoň na prozatímní bázi.

Článek 7 tohoto nařízení sleduje cíl zachovat tento přístup v rámci nových ustanovení o postupu projednávání ve výborech, ale omezit jej na výjimečné situace a na základě jasně vymezených a restriktivních kritérií. Komise by mohla návrhy opatření přijmout i přes záporné stanovisko přezkumného výboru, pokud by „jejich urychlené nepřijetí vedlo k významnému narušení trhů (…) nebo finančních zájmů Unie“. Toto ustanovení se týká situací, ve kterých není možné čekat, až výbor opět odhlasuje tentýž či jiný návrh opatření, neboť mezitím by došlo k výraznému narušení trhu, například z důvodu spekulativního chování subjektů. Členským státům a Komisi by toto ustanovení – v zájmu zajištění schopnosti Unie jednat – poskytlo příležitost k další podložené debatě o návrhu opatření, aniž by záležitosti zůstaly nedořešeny a otevřeny spekulacím s negativními důsledky pro trhy a rozpočet.

Takové situace mohou nastat zejména v kontextu každodenního řízení SZP (například stanovení vývozních náhrad, správa licencí, zvláštní ochranná doložka), kdy musejí být rozhodnutí často přijímána rychle a mohou mít důležité hospodářské důsledky pro trhy, a tedy i chovatele a subjekty, ale také pro rozpočet Unie.

V případech, kdy Evropský parlament nebo Rada Komisi oznámí, že návrh prováděcího aktu podle jejich názoru překračuje prováděcí pravomoci uvedené v základním aktu, Komise návrh prováděcího aktu okamžitě přezkoumá, přičemž zohlední postoj, který zaujaly Evropský parlament nebo Rada.

Komise bude jednat způsobem, jenž patřičně zohlední naléhavost věci.

Před tím, než se Komise rozhodne, zda by měl být návrh prováděcího aktu přijat, pozměněn či stažen, bude Evropský parlament nebo Radu informovat o opatřeních, která zamýšlí přijmout a o důvodech, jež ji k tomu vedly.


© Evropská unie, https://eur-lex.europa.eu/ , 1998-2022
Zavřít
MENU