(EU) č. 142/2011Nařízení Komise (EU) č. 142/2011 ze dne 25. února 2011 , kterým se provádí nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1069/2009 o hygienických pravidlech pro vedlejší produkty živočišného původu a získané produkty, které nejsou určeny k lidské spotřebě, a provádí směrnice Rady 97/78/ES, pokud jde o určité vzorky a předměty osvobozené od veterinárních kontrol na hranici podle uvedené směrnice Text s významem pro EHP

Publikováno: Úř. věst. L 54, 26.2.2011, s. 1-254 Druh předpisu: Nařízení
Přijato: 25. února 2011 Autor předpisu: Evropská komise
Platnost od: 18. března 2011 Nabývá účinnosti: 4. března 2011
Platnost předpisu: Ano Pozbývá platnosti:

Text předpisu s celou hlavičkou je dostupný pouze pro registrované uživatele.



NAŘÍZENÍ KOMISE (EU) č. 142/2011

ze dne 25. února 2011,

kterým se provádí nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1069/2009 o hygienických pravidlech pro vedlejší produkty živočišného původu a získané produkty, které nejsou určeny k lidské spotřebě, a provádí směrnice Rady 97/78/ES, pokud jde o určité vzorky a předměty osvobozené od veterinárních kontrol na hranici podle uvedené směrnice

(Text s významem pro EHP)

EVROPSKÁ KOMISE,

s ohledem na Smlouvu o fungování Evropské unie,

s ohledem na nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1069/2009 ze dne 21. října 2009 o hygienických pravidlech pro vedlejší produkty živočišného původu a získané produkty, které nejsou určeny k lidské spotřebě, a o zrušení nařízení (ES) č. 1774/2002 (nařízení o vedlejších produktech živočišného původu) (1), a zejména na čl. 5 odst. 2 a čl. 6 odst. 1 písm. b) bod ii) a čl. 6 odst. 1 druhý pododstavec, čl. 6 odst. 2 druhý pododstavec, čl. 11 odst. 2 písm. b) a (c) a čl. 11 odst. 2 druhý pododstavec, čl. 15 odst. 1 písm. b), d), e), h) a i) a čl. 15 odst. 1 druhý pododstavec, čl. 17 odst. 2 a čl. 18 odst. 3, čl. 19 odst. 4 písm. a), b) a c) a čl. 19 odst. 4 druhý pododstavec, čl. 20 odst. 10 a 11, čl. 21 odst. 5 a 6, čl. 22 odst. 3 a čl. 23 odst. 3, čl. 27 písm. a), b), c) a e) až h) a článek 27 druhý pododstavec, čl. 31 odst. 2, čl. 32 odst. 3, článek 40, čl. 41 odst. 3 první a třetí pododstavec, článek 42, čl. 43 odst. 3, čl. 45 odst. 4, čl. 47 odst. 2, čl. 48 odst. 2, čl. 48 odst. 7 písm. a), čl. 48 odst. 8 písm. a) a čl. 48 odst. 8 druhý pododstavec uvedeného nařízení,

s ohledem na směrnici Rady 97/78/ES ze dne 18. prosince 1997, kterou se stanoví základní pravidla pro veterinární kontroly produktů ze třetích zemí dovážených do Společenství (2), a zejména na čl. 16 odst. 3 uvedené směrnice,

vzhledem k těmto důvodům:

(1)

Nařízení (ES) č. 1069/2009 stanoví veterinární a hygienická pravidla pro vedlejší produkty živočišného původu a produkty z nich získané. Uvedené nařízení určuje okolnosti, za nichž mají být vedlejší produkty živočišného původu neškodně odstraněny, aby se zabránilo šíření rizik pro zdraví lidí a zvířat. Nařízení navíc upřesňuje, za jakých podmínek lze vedlejší produkty živočišného původu používat v krmivech a pro různé jiné účely, například v kosmetických prostředcích, léčivých přípravcích a pro technická použití. Rovněž stanoví povinnosti pro provozovatele, podle nichž mají s vedlejšími produkty živočišného původu manipulovat v zařízeních a podnicích, které podléhají úředním kontrolám.

(2)

Nařízení (ES) č. 1069/2009 stanoví, že by podrobná pravidla pro manipulaci s vedlejšími produkty živočišného původu a získanými produkty, například normy zpracování, hygienické podmínky a formát dokumentace, která musí být přiložena k zásilkám vedlejších produktů živočišného původu a získaných produktů pro účely sledovatelnosti, měla být přijata prostřednictvím prováděcích opatření.

(3)

Podrobná pravidla pro používání a neškodné odstraňování vedlejších produktů živočišného původu v tomto nařízení by měla být stanovena tak, aby bylo dosaženo cílů nařízení (ES) č. 1069/2009, zejména udržitelného využívání materiálů živočišného původu, a vysoké úrovně ochrany zdraví lidí a zvířat v Evropské unii.

(4)

Nařízení (ES) č. 1069/2009 se nevztahuje na celá těla volně žijících zvířat nebo jejich části, u nichž neexistuje podezření na infekci ani postižení onemocněním přenosným na člověka nebo zvířata, s výjimkou vodních živočichů vylovených k obchodním účelům. Navíc se nevztahuje na celá těla zvěře nebo jejich části, které nebyly po zabití sebrány v souladu se správnou mysliveckou praxí. Pokud jde o vedlejší produkty živočišného původu získané při lovu, měly by být neškodně odstraňovány způsobem, který brání přenosu rizik, odpovídá konkrétní myslivecké praxi a je v souladu se správnou praxí popsanou odborníky v oboru myslivosti.

(5)

Nařízení (ES) č. 1069/2009 se vztahuje na vedlejší produkty živočišného původu používané ke zhotovení loveckých trofejí. Zhotovování takovýchto trofejí, jakož i preparátů ze zvířat a jejich částí, pro které jsou používány jiné metody, například plastinace, by mělo probíhat za podmínek, které brání přenosu rizik pro zdraví lidí nebo zvířat.

(6)

Nařízení (ES) č. 1069/2009 se vztahuje na odpad ze stravovacích zařízení, pokud tento odpad pochází z dopravních prostředků mezinárodní přepravy, například materiály z potravin podávaných na palubě letadel či lodí, které přilétají nebo připlouvají do Evropské unie ze třetí země. Odpad ze stravovacích zařízení rovněž spadá do oblasti uvedeného nařízení, pokud je určen ke krmným účelům, ke zpracování v souladu s jednou z povolených zpracovatelských metod popsaných v tomto nařízení nebo k přeměně na bioplyn nebo ke kompostování. Nařízení (ES) č. 1069/2009 zakazuje, aby byla odpadem ze stravovacích zařízení krmena jiná hospodářská zvířata než zvířata kožešinová. Z toho důvodu lze v souladu s nařízením (ES) č. 1069/2009 odpad ze stravovacích zařízení zpracovávat a následně používat za předpokladu, že tato zvířata nejsou krmena produktem, který je z tohoto odpadu získán.

(7)

V zájmu jednotnosti právních předpisů Unie by jako základ definice krmných surovin živočišného původu v tomto nařízení měla být použita definice krmných surovin v nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 767/2009 ze dne 13. července 2009 o uvádění na trh a používání krmiv, o změně nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1831/2003 a o zrušení směrnice Rady 79/373/EHS, směrnice Komise 80/511/EHS, směrnic Rady 82/471/EHS, 83/228/EHS, 93/74/EHS, 93/113/EHS a 96/25/ES a rozhodnutí Komise 2004/217/ES (3).

(8)

Nařízení (ES) č. 1069/2009 zakazuje, aby byly vedlejší produkty živočišného původu a získané produkty z vnímavých živočišných druhů odesílány z hospodářství, zařízení, podniků nebo oblastí, které podléhají omezením z důvodu výskytu závažného přenosného onemocnění. Aby byla zaručena vysoká úroveň ochrany zdraví zvířat v Unii, měl by být jako seznam závažných přenosných onemocnění pro účely stanovení rozsahu tohoto zákazu určen seznam nákaz uvedený v Kodexu zdraví suchozemských živočichů a Kodexu zdraví vodních živočichů Světové organizace pro zdraví zvířat (OIE).

(9)

Jelikož spalování a spoluspalování některých vedlejších produktů živočišného původu nespadá do oblasti působnosti směrnice Evropského parlamentu a Rady 2000/76/ES ze dne 4. prosince 2000 o spalování odpadů (4), měla by být v tomto nařízení stanovena odpovídající pravidla pro prevenci zdravotních rizik vyplývajících z takovýchto činností, a to s ohledem na možné dopady na životní prostředí. Zbytky ze spalování nebo spoluspalování vedlejších produktů živočišného původu nebo získaných produktů by měly být recyklovány nebo neškodně odstraněny v souladu s právními předpisy Unie v oblasti životního prostředí, jelikož tyto právní předpisy zejména umožňují, aby byla fosforová složka popela použita v hnojivech a aby byl popel zvířat v zájmovém chovu předáván majitelům těchto zvířat.

(10)

Aby se zmírnila možná zdravotní rizika, měly by být produkty živočišného původu nebo potraviny, které takovéto produkty obsahují, neškodně odstraňovány pouze na skládku v souladu se směrnicí Rady 1999/31/ES ze dne 26. dubna 1999 o skládkách odpadů (5), pokud byly zpracovány způsobem, který je vymezen v nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 852/2004 ze dne 29. dubna 2004 o hygieně potravin (6).

(11)

Mělo by být zakázáno neškodně odstraňovat vedlejší produkty živočišného původu nebo získané produkty do toku odpadních vod, jelikož na takovýto tok se nevztahují požadavky, které by zajistily, že jsou odpovídajícím způsobem zvládána rizika pro zdraví lidí a zvířat. Měla by být přijata odpovídající opatření, aby se zabránilo nepřijatelným rizikům vyplývajícím z neúmyslného odstranění tekutých vedlejších produktů živočišného původu, které vznikají například při mytí podlah a čištění vybavení používaného při zpracování.

(12)

Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2008/98/ES ze dne 19. listopadu 2008 o odpadech a o zrušení některých směrnic (7) stanoví určitá opatření na ochranu životního prostředí a lidského zdraví. V čl. 2 odst. 2 písm. b) uvedené směrnice se stanoví, že z oblasti působnosti uvedené směrnice jsou vyňaty určité látky, a to v rozsahu, v jakém se na ně vztahují jiné právní předpisy Unie, včetně vedlejších produktů živočišného původu upravených nařízením Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1774/2002 ze dne 3. října 2002 o hygienických pravidlech pro vedlejší produkty živočišného původu, které nejsou určeny pro lidskou spotřebu (8), kromě těch, které jsou určeny ke spalování, skládkování nebo využití v zařízení na výrobu bioplynu nebo kompostování. Uvedené nařízení bylo ke dni 4. března 2011 zrušeno a nahrazeno nařízením (ES) č. 1069/2009. V zájmu soudržnosti právních předpisů Unie by procesy, při nichž jsou vedlejší produkty živočišného původu a získané produkty přeměňovány na bioplyn a kompostovány, měly být v souladu s hygienickými pravidly stanovenými v tomto nařízení, jakož i s opatřeními na ochranu životního prostředí, která jsou stanovena ve směrnici 2008/98/ES.

(13)

Příslušný orgán členského státu by měl mít možnost povolit alternativní parametry pro přeměnu vedlejších produktů živočišného původu na bioplyn a pro jejich kompostování, a to na základě ověření podle harmonizovaného vzoru. V takovém případě by mělo být možné uvádět zbytky rozkladu a kompost na trh v celé Evropské unii. Příslušný orgán členského státu by navíc měl mít možnost povolit určité parametry pro specifické vedlejší produkty živočišného původu, například odpad ze stravovacích zařízení a směsi odpadu ze stravovacích zařízení s některými jinými materiály, které jsou přeměňovány na bioplyn nebo kompostovány. Jelikož takováto povolení nejsou vydávána podle harmonizovaného vzoru, měly by být zbytky rozkladu a kompost uváděny na trh pouze ve členském státě, v němž byly dané parametry povoleny.

(14)

Aby se zabránilo kontaminaci potravin patogenními původci, měly by zařízení nebo podniky, které zpracovávají vedlejší produkty živočišného původu, provádět činnosti v místě odděleném od jatek nebo jiných zařízení, v nichž jsou zpracovávány potraviny, a to zejména v souladu s nařízením Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 853/2004 ze dne 29. dubna 2004, kterým se stanoví zvláštní hygienická pravidla pro potraviny živočišného původu (9), pokud ke zpracování vedlejších produktů živočišného původu nedochází za podmínek schválených příslušným orgánem, aby se zabránilo přenosu rizik pro zdraví lidí a zvířat do zařízení pro zpracování potravin.

(15)

Nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 999/2001 ze dne 22. května 2001 o stanovení pravidel pro prevenci, tlumení a eradikaci některých přenosných spongiformních encefalopatií (10) stanoví, že členské státy mají provádět roční programy sledování přenosných spongiformních encefalopatií (TSE). Do těchto programů sledování by měla být zařazena těla zvířat, jimiž jsou v zájmu zvyšování biologické rozmanitosti krmeny určité druhy, a to v rozsahu, který je nutný, aby se zaručilo, že tyto programy zajišťují dostatek informací o prevalenci TSE v konkrétních členských státech.

(16)

Za účelem podpory biologické rozmanitosti povoluje nařízení (ES) č. 1069/2009 krmení ohrožených či chráněných druhů mrchožravých ptáků a dalších druhů žijících ve svém přírodním stanovišti určitým materiálem kategorie 1. Takovéto krmení by mělo být povoleno u některých druhů masožravých živočichů uvedených ve směrnici Rady 92/43/EHS ze dne 21. května 1992 o ochraně přírodních stanovišť, volně žijících živočichů a planě rostoucích rostlin (11) a některých druhů dravých ptáků uvedených ve směrnici Evropského parlamentu a Rady 2009/147/ES ze dne 30. listopadu 2009 o ochraně volně žijících ptáků (12), aby se zohlednily přirozené způsoby krmení těchto druhů.

(17)

Nařízení (ES) č. 1069/2009 zavedlo řízení o povolení alternativních metod pro využívání nebo neškodné odstranění vedlejších produktů živočišného původu nebo získaných produktů. Takovéto metody může Komise povolit po obdržení stanoviska od Evropského úřadu pro bezpečnost potravin (dále jen „EFSA“). Aby se úřadu EFSA usnadnilo hodnocení žádostí, měl by být stanoven standardní formát, který by žadatelům objasňoval povahu důkazů, které je třeba předložit. V souladu se Smlouvami by mělo být možné předkládat žádosti o alternativní metody v úředních jazycích Unie, jak stanoví nařízení Rady EHS č. 1 o užívání jazyků v Evropském hospodářském společenství (13).

(18)

V souladu s nařízením Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 183/2005 ze dne 12. ledna 2005, kterým se stanoví požadavky na hygienu krmiv (14), se od provozovatelů potravinářských podniků s výjimkou primárních producentů požaduje, aby skladovali a přepravovali krmiva za určitých hygienických podmínek. Jelikož tyto podmínky zajišťují rovnocenné zmírnění možných rizik, neměly by se na krmné směsi získané z vedlejších produktů živočišného původu vztahovat požadavky tohoto nařízení týkající skladování a přepravy.

(19)

S cílem podpořit vědu a výzkum a zaručit, aby byly vedlejší produkty živočišného původu a získané produkty co nejlépe využívány při diagnostice onemocnění lidí a zvířat, by příslušný orgán měl být oprávněn stanovit podmínky pro odběr vzorků z těchto materiálů pro výzkumné, vzdělávací a diagnostické účely. Takovéto podmínky by však neměly být stanoveny pro vzorky patogenních původců, pro něž jsou stanovena zvláštní pravidla ve směrnici Rady 92/118/EHS ze dne 17. prosince 1992 o veterinárních a hygienických předpisech pro obchod s produkty živočišného původu ve Společenství a jejich dovoz do Společenství, pokud se na ně nevztahují zvláštní předpisy Společenství uvedené v kapitole I přílohy A směrnice 89/662/EHS, a pokud jde o patogenní původce, směrnice 90/425/EHS (15).

(20)

Směrnice 97/78/ES osvobozuje vedlejší produkty živočišného původu, které jsou určeny pro výstavy, ovšem za předpokladu, že nejsou určeny k uvádění na trh, a vedlejší produkty živočišného původu, které jsou určeny pro zvláštní studie nebo analýzy, od veterinárních kontrol na stanovišti hraniční kontroly v místě vstupu do Unie. Uvedená směrnice umožňuje přijmout pro výše uvedené případy osvobození prováděcí opatření. V tomto nařízení by měly být stanoveny odpovídající podmínky pro dovoz vedlejších produktů živočišného původu a získaných produktů určených pro výstavy a zvláštní studie nebo analýzy, aby bylo zaručeno, že při vstupu takovýchto produktů do Unie nedojde k rozšíření nepřijatelných rizik pro zdraví lidí nebo zvířat. V zájmu soudržnosti právních předpisů Unie a s cílem poskytnout provozovatelům právní jistotu by tyto podmínky a prováděcí opatření pro směrnici 97/78/ES měly být stanoveny v tomto nařízení.

(21)

Po sběru by mělo být s vedlejšími produkty živočišného původu manipulováno za odpovídajících podmínek, které zaručují, že nedojde k přenosu nepřijatelných rizik pro zdraví lidí nebo zvířat. Zařízení nebo podniky, v nichž jsou prováděny určité úkony ještě před tím, než jsou vedlejší produkty živočišného původu podrobeny dalšímu zpracování, by měly být zkonstruovány a provozovány způsobem, který brání takovému přenosu rizik. To by se mělo týkat také zařízení nebo podniků, v nichž jsou prováděny úkony, při nichž dochází k manipulaci s vedlejšími produkty živočišného původu podle veterinárních předpisů Unie kromě manipulace s vedlejšími produkty živočišného původu při léčebných činnostech soukromých veterinárních lékařů.

(22)

Podle nařízení (ES) č. 1069/2009 mají provozovatelé zaručit, že vedlejší produkty živočišného původu a získané produkty jsou ve všech fázích řetězce výroby, používání a neškodného odstranění sledovatelné, aby se zabránilo zbytečnému narušování vnitřního trhu, dojde-li k událostem, které souvisejí se skutečnými nebo možnými riziky pro zdraví lidí a zvířat. Sledovatelnost by tudíž neměli zaručovat pouze provozovatelé, kteří vyrábějí, sbírají nebo přepravují vedlejší produkty živočišného původu, ale také provozovatelé, kteří vedlejší produkty živočišného původu nebo získané produkty neškodně odstraňují, a to spalováním, spoluspalováním nebo na skládky.

(23)

Nádoby nebo dopravní prostředky, které se používají pro vedlejší produkty živočišného původu nebo získané produkty, by měly být udržovány v čistém stavu, aby se zamezilo kontaminaci. Jsou-li určeny pro přepravu specifického materiálu, například tekutého vedlejšího produktu živočišného původu, který nepředstavuje nepřijatelné riziko pro zdraví, mohou provozovatelé přizpůsobit svá opatření, která mají zabránit kontaminaci, skutečnému riziku, které daný materiál představuje.

(24)

Členské státy by měly být oprávněny požadovat od provozovatelů, aby k předkládání důkazu o tom, že zásilka vedlejších produktů živočišného původu nebo získaných produktů byla doručena na místo určení, používali integrovaný počítačový veterinární systém (Traces), který byl zaveden rozhodnutím Komise 2004/292/ES ze dne 30. března 2004 o zavedení systému Traces a o změně rozhodnutí 92/486/EHS (16) (dále jen „systém TRACES“). Jinak by důkaz o doručení zásilek měl být předkládán prostřednictvím čtvrté kopie obchodního dokladu, která se vrátí výrobci. Po prvním roce provádění tohoto nařízení by měly být zkušenosti s oběma možnostmi vyhodnoceny.

(25)

Nařízení (ES) č. 853/2004 stanoví určité parametry pro ošetřování tavených/škvařených tuků, rybího tuku a vaječných výrobků, které zajišťují, že jsou odpovídajícím způsobem zvládána možná rizika pro zdraví v případech, kdy jsou takovéto produkty používány k jiným účelům než k lidské spotřebě. Uvedené parametry by tudíž měly být povoleny jako alternativy k ošetření vedlejších produktů živočišného původu, která jsou stanovena v tomto nařízení.

(26)

Mlezivo a výrobky z mleziva by proto měly být získávány od stád skotu, která jsou prostá určitých nákaz uvedených ve směrnici Rady 64/432/EHS ze dne 26. června 1964 o veterinárních otázkách obchodu se skotem a prasaty uvnitř Společenství (17).

(27)

Měly by být aktualizovány odkazy na směrnici Rady 76/768/EHS ze dne 27. července 1976 o sbližování právních předpisů členských států týkajících se kosmetických prostředků (18), směrnici Rady 96/22/ES ze dne 29. dubna 1996 o zákazu používání některých látek s hormonálním nebo tyreostatickým účinkem a beta-sympatomimetik v chovech zvířat (19) a na směrnici Rady 96/23/ES ze dne 29. dubna 1996 o kontrolních opatřeních u některých látek a jejich reziduí v živých zvířatech a živočišných produktech (20) a v hygienických pravidlech pro obchod s nezpracovaným hnojem by měl být aktualizován odkaz na směrnici Rady 2009/158/ES ze dne 30. listopadu 2009 o veterinárních podmínkách pro obchod s drůbeží a násadovými vejci uvnitř Společenství a jejich dovoz ze třetích zemí (21).

(28)

S některými dováženými materiály určenými k výrobě krmiva pro zvířata v zájmovém chovu by mělo být manipulováno a měly by být používány za podmínek, jež odpovídají riziku, které mohou takovéto materiály představovat. Zejména by mělo být vypracováno ustanovení pro jejich bezpečnou přepravu do zařízení nebo podniků určení, v nichž jsou takovéto materiály a materiál kategorie 3 zapracovány do krmiva pro zvířata v zájmovém chovu. Pokud jde o zařízení nebo podniky určení, měl by být příslušný orgán oprávněn povolovat skladování dovezených materiálů společně s materiálem kategorie 3, pokud je možné dovezené materiály sledovat.

(29)

Nařízení (ES) č. 1069/2009 poukazuje na určité získané produkty, které lze uvádět na trh v souladu podmínkami stanovenými v některých jiných právních předpisech Unie. Tyto právní předpisy rovněž stanoví podmínky pro dovoz, sběr a přemísťování vedlejších produktů živočišného původu a získaných produktů pro účely výroby takovýchto získaných produktů. Nařízení (ES) č. 1069/2009 se však použije v případech, kdy tyto jiné právní předpisy Unie nestanoví podmínky týkající se rizik pro zdraví lidí a zvířat, která mohou takovéto suroviny představovat. Jelikož takovéto podmínky nebyly stanoveny pro materiály, které před tím, než začaly splňovat podmínky pro uvedení na trh stanovené v těchto jiných právních předpisech Unie, prošly určitými fázemi zpracování, měly by být stanoveny v tomto nařízení. Zejména by měly být stanoveny podmínky upravující dovoz takovýchto materiálů a manipulaci s nimi v Unii, a to za přísné kontroly, a požadavky na dokumentaci, aby se zabránilo přenosu možných zdravotních rizik z takovýchto materiálů.

(30)

V tomto nařízení by zejména měly být stanoveny odpovídající hygienické podmínky pro materiály, které se používají pro výrobu léčivých přípravků v souladu se směrnicí Evropského parlamentu a Rady 2001/83/ES ze dne 6. listopadu 2001 o kodexu Společenství týkajícím se humánních léčivých přípravků (22), veterinárních léčivých přípravků v souladu se směrnicí Evropského parlamentu a Rady 2001/82/ES ze dne 6. listopadu 2001 o kodexu Společenství týkajícím se veterinárních léčivých přípravků (23), zdravotnických prostředků v souladu se směrnicí Rady 93/42/EHS ze dne 14. června 1993 o zdravotnických prostředcích (24), diagnostických zdravotnických prostředků in vitro v souladu se směrnicí Evropského parlamentu a Rady 98/79/ES ze dne 27. října 1998 o diagnostických zdravotnických prostředcích in vitro (25), aktivních implantabilních zdravotnických prostředků v souladu se směrnicí 90/385/EHS ze dne 20. června 1990 o sbližování právních předpisů členských států týkajících se aktivních implantabilních zdravotnických prostředků (26) nebo laboratorních činidel („hotové výrobky“). Pokud jsou rizika vyplývající z takovýchto materiálů zmírněna čištěním, koncentrací v produktu nebo v důsledku podmínek, za nichž je s nimi manipulováno a za nichž jsou neškodně odstraňovány, měly by se použít pouze požadavky nařízení (ES) č. 1069/2009 a tohoto nařízení, které se týkají sledovatelnosti. V takovém případě by se neměly použít požadavky týkající se oddělení různých kategorií vedlejších produktů živočišného původu v zařízení nebo podniku, které vyrábějí hotové výrobky, jelikož následné použití materiálů k jiným účelům, zejména k zapracování do potravin nebo krmiv, lze vyloučit, pokud budou provozovatelé řádně uplatňovat pravidla, za což by měl nést odpovědnost příslušný orgán. Zásilky takovýchto materiálů, které mají být dovezeny do Unie, by měly být na stanovišti hraniční kontroly vstupu v souladu se směrnicí 97/78/ES podrobeny veterinárním kontrolám, aby se zaručilo, že tyto produkty splňují požadavky, aby mohly být v Unii uvedeny na trh.

(31)

Podle směrnice Rady 2009/156/ES ze dne 30. listopadu 2009 o veterinárních pravidlech pro přesun koňovitých a jejich dovoz ze třetích zemí (27) jsou určité nákazy, vůči nimž jsou koňovití vnímaví, povinné hlášením. Krevní výrobky z koňovitých, které jsou určeny k jiným účelům než ke krmení, například krevní výrobky určené pro veterinární léčivé přípravky, by měly pocházet z koňovitých, kteří nevykazovali klinické příznaky těchto nákaz, aby se zmírnilo riziku přenosu těchto nákaz.

(32)

Mělo by být přípustné uvádět na trh čerstvé kůže a kožky určené k jiným účelům než k lidské spotřebě, pokud splňují veterinární podmínky pro čerstvé maso stanovené v souladu se směrnicí Rady 2002/99/ES ze dne 16. prosince 2002, kterou se stanoví veterinární předpisy pro produkci, zpracování, distribuci a dovoz produktů živočišného původu určených k lidské spotřebě (28), neboť tyto podmínky zajišťují odpovídající zmírnění možných rizik pro zdraví.

(33)

Hygienická pravidla stanovená v tomto nařízení pro výrobu loveckých trofejí a jiných preparátů ze zvířat a jejich uvádění na trh, která eliminují možná rizika, by měla být doplňková k pravidlům pro ochranu určitých druhů volně žijících živočichů, která jsou stanovena v nařízení Rady (ES) č. 338/97 ze dne 9. prosince 1996 o ochraně druhů volně žijících živočichů a planě rostoucích rostlin regulováním obchodu s nimi (29), neboť uvedené nařízení má odlišný cíl. Na anatomické preparáty ze zvířat nebo vedlejších produktů živočišného původu, jež byly podrobeny procesům, jako je například plastinace, které rovnocenně eliminují možná rizika, by se neměla vztahovat veterinární omezení, aby se usnadnilo používání těchto preparátů, zejména v rámci vzdělávání.

(34)

Vedlejší produkty včelařství, které mají být uvedeny na trh, by měly být prosté určitých nákaz, vůči nimž jsou včely vnímavé a které jsou vyjmenovány ve směrnici Rady 92/65/EHS ze dne 13. července 1992 o veterinárních předpisech pro obchod se zvířaty, spermatem, vajíčky a embryi uvnitř Společenství a jejich dovoz do Společenství, pokud se na ně nevztahují zvláštní veterinární předpisy Společenství uvedené v příloze A oddíle I směrnice 90/425/EHS (30).

(35)

Evropský parlament a Rada vyzvaly Komisi, aby stanovila konečný bod výrobního řetězce tukových produktů, za kterým se na ně již nevztahují požadavky nařízení (ES) č. 1069/2009. Rozhodnutí o konečném bodě by mělo být přijato, jakmile bude k dispozici posouzení, které zhodnotí schopnost tukových procesů zmírnit možná zdravotní rizika, která může představovat každá kategorie zpracovávaných živočišných tuků.

(36)

V tomto nařízení by měl být uveden odkaz na nařízení Komise (EU) č. 206/2010 ze dne 12. března 2010, kterým se stanoví seznamy třetích zemí, území nebo jejich částí, z nichž je povolen vstup některých zvířat a čerstvého masa na území Evropské unie, a požadavky na veterinární osvědčení (31), jelikož by z uvedených třetích zemí a ostatních území měl být povolen dovoz určitých vedlejších produktů živočišného původu nebo získaných produktů, protože rizika, která tyto produkty představují, jsou totožná s riziky, která mohou případně souviset s dovozem živých zvířat nebo čerstvého masa.

(37)

Měl by být uveden odkaz na další seznamy třetích zemí, z nichž lze dovážet určité materiály živočišného původu, aby bylo možné na základě obdobných úvah o rizicích pro zdraví a v zájmu zaručení soudržnosti právních předpisů Unie určit třetí země, z nichž je možné dovážet vedlejší produkty živočišného původu z příslušných druhů. Takovéto seznamy byly stanoveny rozhodnutím Komise 2004/211/ES ze dne 6. ledna 2004, kterým se stanoví seznam třetích zemí a částí jejich území, ze kterých členské státy povolují dovoz živých koňovitých a spermatu, vajíček a embryí druhů koňovitých, a kterým se mění rozhodnutí 93/195/EHS a 94/63/ES (32), nařízením Komise (EU) č. 605/2010 ze dne 2. července 2010, kterým se stanoví veterinární a hygienické podmínky a podmínky veterinárních osvědčení pro dovoz syrového mléka a mléčných výrobků určených k lidské spotřebě do Evropské unie (33), rozhodnutím Komise 2006/766/ES ze dne 6. listopadu 2006, kterým se stanoví seznamy třetích zemí a území, ze kterých je povolen dovoz mlžů, ostnokožců, pláštěnců, mořských plžů a produktů rybolovu (34), nařízením Komise (ES) č. 798/2008 ze dne 8. srpna 2008, kterým se stanoví seznam třetích zemí, území, oblastí nebo jednotek, z nichž lze do Společenství dovážet a přes jeho území přepravovat drůbež a drůbeží produkty, a požadavky na vydání veterinárního osvědčení (35), a nařízením Komise (ES) č. 119/2009 ze dne 9. února 2009, kterým se stanoví seznam třetích zemí nebo jejich území pro účely dovozu masa volně žijících zajícovitých, některých volně žijících suchozemských savců a králíků ve farmovém chovu do Společenství nebo jeho tranzitu přes území Společenství a požadavky týkající se veterinárního osvědčení (36).

(38)

Jelikož odpad z fotografického průmyslu, v němž jsou používány určité vedlejší produkty živočišného původu, například páteř skotu, představuje rizika nejen pro zdraví lidí a zvířat, ale také pro životní prostředí, měl by být buď neškodně odstraněn, nebo vyvezen do třetí země původu vedlejších produktů živočišného původu v souladu s nařízením Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1013/2006 ze dne 14. června 2006 o přepravě odpadů (37).

(39)

V pravidlech pro tranzit určitých vedlejších produktů živočišného původu a získaných produktů přes Evropskou unii, k němuž dochází při přemísťování mezi územími Ruské federace, by měl být uveden odkaz na seznam stanovišť hraniční kontroly stanovený rozhodnutím Komise 2009/821/ES ze dne 28. září 2009, kterým se stanoví seznam schválených stanovišť hraniční kontroly, některá prováděcí pravidla týkající se inspekcí prováděných veterinárními odborníky Komise a veterinární jednotky v TRACES (38). Pro účely takového tranzitu by měl být používán společný veterinární vstupní doklad stanovený nařízením Komise (ES) č. 136/2004 ze dne 22. ledna 2004, kterým se stanoví postupy veterinárních kontrol produktů dovážených ze třetích zemí na stanovištích hraniční kontroly Společenství (39).

(40)

Toto nařízení by mělo stanovit, že veterinární osvědčení, která mají v místě vstupu do Unie, v němž probíhají veterinární kontroly, doprovázet zásilky vedlejších produktů živočišného původu nebo získaných produktů, by měla být vydávána v souladu se zásadami osvědčování, které jsou rovnocenné zásadám stanoveným ve směrnici Rady 96/93/ES ze dne 17. prosince 1996 o osvědčeních pro zvířata a živočišné produkty (40).

(41)

V zájmu jednotnosti právních předpisů Unie by úřední kontroly v celém řetězci vedlejších produktů živočišného původu a získaných produktů měly být prováděny v souladu s obecnými povinnostmi při úředních kontrolách, které jsou stanoveny v nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 882/2004 ze dne 29. dubna 2004 o úředních kontrolách za účelem ověření dodržování právních předpisů týkajících se krmiv a potravin a pravidel o zdraví zvířat a dobrých životních podmínkách zvířat (41).

(42)

Z toho důvodu je nutné stanovit v tomto nařízení prováděcí opatření k nařízení (ES) č. 1069/2009.

(43)

Nařízení (ES) č. 1069/2009 s účinkem ode dne 4. března 2011 zrušuje nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1774/2002.

(44)

Po přijetí nařízení (ES) č. 1774/2002 byly přijaty určité prováděcí akty, konkrétně nařízení Komise (ES) č. 811/2003 o zákazu opětovného použití ryb v rámci téhož druhu a zakopání nebo spálení vedlejších produktů živočišného původu (42), rozhodnutí Komise 2003/322/ES o krmení některých druhů mrchožravých ptáků některým materiálem kategorie 1 (43), rozhodnutí Komise 2003/324/ES o odchylce od zákazu opětovného použití v rámci téhož druhu pro kožešinová zvířata (44), nařízení Komise (ES) č. 79/2005 o mléku a mléčných výrobcích (45), (ES) č. 92/2005 o způsobech zneškodňování či využití (46), (ES) č. 181/2006 o organických hnojivech a půdních přídavcích s výjimkou hnoje (47), (ES) č. 1192/2006 o seznamech schválených zařízení (48) a (ES) č. 2007/2006 o dovozu a tranzitu některých meziproduktů z materiálů kategorie 3 (49).

(45)

Kromě toho byla přijata určitá přechodná opatření, zejména nařízení Komise (ES) č. 878/2004 o dovozu některých materiálů kategorie 1 a 2 a manipulaci s nimi (50), rozhodnutí Komise 2004/407/ES o dovozu určitých materiálů pro výrobu fotografické želatiny (51) a nařízení Komise (ES) č. 197/2006 o manipulaci se zmetkovými potravinami a jejich zneškodňování (52), aby byla stanovena opatření úměrná příslušnému riziku pro určitá specifická využití vedlejších produktů živočišného původu.

(46)

V zájmu dalšího zjednodušení pravidel Unie týkajících se vedlejších produktů živočišného původu, požadovaného předsednictvím Rady v době přijetí nařízení (ES) č. 1069/2009, by měla být uvedená prováděcí a přechodná opatření podrobena přezkumu. Měla by být podle potřeby zrušena a nahrazena tímto nařízením, aby tvořila soudržný právní rámec pro vedlejší produkty živočišného původu a získané produkty.

(47)

Nařízení (ES) č. 1069/2009 se použije od 4. března 2011, a proto by se toto nařízení rovněž mělo používat od uvedeného data. Kromě toho je nezbytné stanovit přechodné období, aby zúčastněné subjekty měly čas přizpůsobit se novým pravidlům stanoveným v tomto nařízení a uvést na trh určité produkty, jež byly vyrobeny podle hygienických pravidel Unie, která byla použitelná před uvedeným datem, a aby mohl nadále probíhat dovoz, až budou požadavky stanovené tímto nařízením použitelné.

(48)

Uvádění určitých produktů uvedených v nařízení (ES) č. 878/2004 na trh a jejich vývoz by měly být nadále prováděny v souladu s vnitrostátními opatřeními, jelikož rizika spojená s omezeným množstvím dotčených materiálů je v současné době možné regulovat na vnitrostátní úrovni, a to až do případné budoucí harmonizace. Dokud nebudou na základě dalších důkazů přijata opatření pro sběr a neškodné odstraňování určitých omezených množství produktů živočišného původu z maloobchodního sektoru, měl by mít příslušný orgán nadále možnost povolovat sběr a neškodné odstraňování takovýchto produktů jinými způsoby, a to pod podmínkou, že je zaručena rovnocenná ochrana zdraví lidí a zvířat.

(49)

V souladu s žádostí, kterou vyjádřil Evropský parlament při souhlasu s nařízením (ES) č. 1069/2009, jehož dosáhl při prvním čtení, a s ohledem na konkrétnější návrhy Parlamentu na řešení určitých technických otázek byla předloha tohoto nařízení dne 27. září 2010 předložena Výboru pro životní prostředí, veřejné zdraví a bezpečnost potravin k výměně názorů.

(50)

Opatření stanovená tímto nařízením jsou v souladu se stanoviskem Stálého výboru pro potravinový řetězec a zdraví zvířat,

PŘIJALA TOTO NAŘÍZENÍ:

KAPITOLA I

OBECNÁ USTANOVENÍ

Článek 1

Předmět a oblast působnosti

Toto nařízení stanoví prováděcí opatření:

a)

pro hygienická a veterinární pravidla pro vedlejší produkty živočišného původu a získané produkty stanovená nařízením (ES) č. 1069/2009;

b)

týkající se určitých vzorků a předmětů osvobozených od veterinárních kontrol na stanovištích hraniční kontroly stanovených v čl. 16 odst. 1 písm. e) a f) směrnice 97/78/ES.

Článek 2

Definice

Pro účely tohoto nařízení se použijí definice stanovené v příloze I.

Článek 3

Konečný bod výrobního řetězce pro některé získané produkty

Následující získané produkty je možné uvádět na trh, jinak než dovozem, bez omezení, jak stanoví čl. 5 odst. 2 nařízení (ES) č. 1069/2009:

a)

bionaftu, která splňuje požadavky na neškodné odstraňování a využívání získaných produktů stanovené v odst. 2 písm. b) oddílu 3 kapitoly IV přílohy IV;

b)

zpracované krmivo pro zvířata v zájmovém chovu, které splňuje zvláštní požadavky na zpracované krmivo pro zvířata v zájmovém chovu stanovené v odst. 7 písm. a) kapitoly II přílohy XIII;

c)

žvýkací pamlsky pro psy, které splňují zvláštní požadavky na žvýkací pamlsky pro psy stanovené v odst. 7 písm. b) kapitoly II přílohy XIII;

d)

kůže kopytníků, které splňují zvláštní požadavky na konečný bod pro tyto produkty stanovené v bodě C kapitoly V přílohy XIII;

e)

vlnu a srst, které splňují zvláštní požadavky na konečný bod pro tyto produkty stanovené v bodě B kapitoly VII přílohy XIII;

f)

peří a prachové peří, které splňuje zvláštní požadavky na konečný bod pro tyto produkty stanovené v bodě C kapitoly VII přílohy XIII;

g)

kožešinu, která splňuje podmínky kapitoly VIII přílohy XIII.

Článek 4

Závažná přenosná onemocnění

Pro účely obecných veterinárních omezení podle čl. 6 odst. 1 písm. b) bodu ii) nařízení (ES) č. 1069/2009 jsou za závažná přenosná onemocnění považovány nákazy uvedené organizací OIE v článku 1.2.3 Kodexu zdraví suchozemských živočichů ve vydání z roku 2010 a v kapitole 1.3 Kodexu zdraví vodních živočichů ve vydání z roku 2010.

KAPITOLA II

NEŠKODNÉ ODSTRAŇOVÁNÍ A POUŽÍVÁNÍ VEDLEJŠÍCH PRODUKTŮ ŽIVOČIŠNÉHO PŮVODU A ZÍSKANÝCH PRODUKTŮ

Článek 5

Omezení týkající se používání vedlejších produktů živočišného původu a získaných produktů

1.   Provozovatelé v členských státech uvedených v kapitole I přílohy II musí splňovat podmínky pro krmení kožešinových zvířat určitými materiály získanými z těl zvířat stejného druhu nebo jejich částí, které jsou stanoveny v téže kapitole.

2.   Provozovatelé musí dodržovat omezení pro krmení hospodářských zvířat rostlinným porostem z půdy, na níž byla aplikována určitá organická hnojiva nebo půdní přídavky, stanovená v kapitole II přílohy II.

Článek 6

Neškodné odstraňování spalováním a spoluspalováním

1.   Příslušný orgán zaručí, že spalování a spoluspalování vedlejších produktů živočišného původu a získaných produktů probíhá pouze:

a)

ve spalovacích a spoluspalovacích zařízeních, kterým bylo uděleno povolení podle směrnice 2000/76/ES; nebo

b)

v případě zařízení, která nemusí mít povolení podle směrnice 2000/76/ES, ve spalovacích a spoluspalovacích zařízeních, která příslušný orgán schválil pro účely neškodného odstraňování vedlejších produktů živočišného původu nebo získaných produktů spalováním nebo neškodného odstraňování nebo využívání vedlejších produktů živočišného původu nebo získaných produktů spoluspalováním, pokud představují odpad, a to v souladu s čl. 24 odst. 1 písm. b) nebo c) nařízení (ES) č. 1069/2009.

2.   V souladu s čl. 24 odst. 1 písm. b) nebo c) nařízení (ES) č. 1069/2009 příslušný orgán schválí spalovací a spoluspalovací zařízení uvedená v odst. 1 písm. b) pouze tehdy, pokud splňují požadavky stanovené v příloze III tohoto nařízení.

3.   Provozovatelé spalovacích a spoluspalovacích zařízení musí splňovat obecné požadavky na spalování a spoluspalování stanovené v kapitole I přílohy III.

4.   Provozovatelé vysokokapacitních spalovacích a spoluspalovacích zařízení musí splňovat požadavky stanovené v kapitole II přílohy III.

5.   Provozovatelé nízkokapacitních spalovacích a spoluspalovacích zařízení musí splňovat požadavky stanovené v kapitole III přílohy III.

Článek 7

Ukládání některých materiálů kategorie 1 a 3 na skládku

Odchylně od článku 12 a čl. 14 písm. c) nařízení (ES) č. 1069/2009 může příslušný orgán povolit neškodné odstraňování následujících materiálů kategorie 1 a 3 na povolené skládce:

a)

dovezeného nebo z dovezených materiálů vyrobeného krmiva pro zvířata v zájmovém chovu získaného z materiálu kategorie 1 uvedeného v čl. 8 písm. c) nařízení (ES) č. 1069/2009;

b)

materiálu kategorie 3 uvedeného v čl. 10 písm. f) a g) nařízení (ES) č. 1069/2009 za předpokladu, že:

i)

takovéto materiály nebyly ve styku s žádnými vedlejšími produkty živočišného původu, které jsou uvedené v článcích 8 a 9 a čl. 10 písm. a) až e) a h) až p) uvedeného nařízení,

ii)

v okamžiku, kdy jsou určeny k neškodnému odstranění, materiály:

uvedené v čl. 10 písm. f) uvedeného nařízení prošly zpracováním, jak je definováno v čl. 2 odst. 1 písm. m) nařízení (ES) č. 852/2004, a

uvedené v čl. 10 písm. g) uvedeného nařízení byly zpracovány v souladu s kapitolou II přílohy X tohoto nařízení nebo v souladu se zvláštními požadavky na krmivo pro zvířata v zájmovém chovu stanovenými v kapitole II přílohy XIII tohoto nařízení, a

iii)

neškodné odstranění takovýchto materiálů nepředstavuje riziko pro zdraví lidí ani zvířat.

Článek 8

Požadavky na zpracovatelská zařízení a jiná zařízení

1.   Provozovatelé zaručí, že zpracovatelská zařízení a jiná zařízení, která podléhají jejich kontrole, splňují následující požadavky stanovené v kapitole I přílohy IV:

a)

obecné podmínky pro zpracování stanovené v oddíle 1;

b)

požadavky na čištění odpadních vod stanovené v oddíle 2;

c)

zvláštní požadavky na zpracování materiálů kategorie 1 a 2 stanovené v oddíle 3;

d)

zvláštní požadavky na zpracování materiálů kategorie 3 stanovené v oddíle 4.

2.   Příslušný orgán schválí zpracovatelská zařízení a jiná zařízení pouze tehdy, pokud splňují podmínky stanovené v kapitole I přílohy IV.

Článek 9

Hygienické požadavky a požadavky na zpracování pro zpracovatelská zařízení a jiná zařízení

Provozovatelé zaručí, že zařízení a podniky, které podléhají jejich kontrole, splňují následující požadavky stanovené v příloze IV:

a)

hygienické požadavky a požadavky na zpracování stanovené v kapitole II;

b)

standardní zpracovatelské metody stanovené v kapitole III, pokud jsou takové metody v zařízení nebo podniku používány;

c)

alternativní zpracovatelské metody stanovené v kapitole IV, pokud jsou takové metody v zařízení nebo podniku používány.

Článek 10

Požadavky na přeměnu vedlejších produktů živočišného původu a získaných produktů na bioplyn a na kompostování

1.   Provozovatelé zaručí, že zařízení a podniky, které podléhají jejich kontrole, splňují následující požadavky na přeměnu vedlejších produktů živočišného původu a získaných produktů na bioplyn nebo na kompostování stanovené v příloze V:

a)

požadavky vztahující se na zařízení na výrobu bioplynu nebo kompostování stanovené v kapitole I;

b)

hygienické požadavky vztahující se na zařízení na výrobu bioplynu nebo kompostování stanovené v kapitole II;

c)

standardní parametry přeměny stanovené v oddíle 1 kapitoly III;

d)

normy pro zbytky rozkladu a kompost stanovené v oddíle 3 kapitoly III.

2.   Příslušný orgán schválí zařízení na výrobu bioplynu a kompostování pouze tehdy, pokud splňují požadavky stanovené v příloze V.

3.   Příslušný orgán může zařízením na výrobu bioplynu a kompostování povolit použití alternativních parametrů přeměny, pokud jsou dodrženy požadavky stanovené v oddíle 2 kapitoly III přílohy V.

KAPITOLA III

ODCHYLKY OD URČITÝCH USTANOVENÍ NAŘÍZENÍ (ES) č. 1069/2009

Článek 11

Zvláštní pravidla pro výzkumné a diagnostické vzorky

1.   Příslušný orgán může povolit přepravu, použití a neškodné odstranění výzkumných a diagnostických vzorků za podmínek, které zaručují, že jsou zvládána rizika pro zdraví lidí a zvířat.

Příslušný orgán zejména zaručí, že provozovatelé splňují požadavky kapitoly I přílohy VI.

2.   Provozovatelé musí dodržovat zvláštní pravidla pro výzkumné a diagnostické vzorky stanovená v kapitole I přílohy VI.

3.   Provozovatelé mohou odesílat výzkumné a diagnostické vzorky, které sestávají z následujících vedlejších produktů živočišného původu a získaných produktů, do jiného členského státu, aniž by informovali příslušný orgán členského státu původu v souladu s čl. 48 odst. 1 nařízení (ES) č. 1069/2009 a aniž by byl příslušný orgán členského státu určení informován prostřednictvím systému TRACES a aniž by tento orgán souhlasil s přijetím zásilky v souladu s čl. 48 odst. 1 a 3 uvedeného nařízení:

a)

materiálů kategorie 1 a 2 a masokostní moučky nebo živočišných tuků získaných z materiálů kategorie 1 a 2;

b)

zpracovaných živočišných bílkovin.

Článek 12

Zvláštní pravidla pro vzorky zboží a výstavní předměty

1.   Příslušný orgán může povolit přepravu, použití a neškodné odstranění vzorků zboží a výstavních předmětů za podmínek, které zaručují, že jsou zvládána rizika pro zdraví lidí a zvířat.

Příslušný orgán zejména zaručí, že provozovatelé splňují požadavky bodů 2, 3 a 4 oddílu 1 kapitoly I přílohy VI.

2.   Provozovatelé musí dodržovat zvláštní pravidla pro vzorky zboží a výstavní předměty stanovená v oddíle 2 kapitoly I přílohy VI.

3.   Provozovatelé mohou odesílat vzorky zboží, které sestávají z následujících vedlejších produktů živočišného původu a získaných produktů, do jiného členského státu, aniž by informovali příslušný orgán členského státu původu v souladu s čl. 48 odst. 1 nařízení (ES) č. 1069/2009 a aniž by byl příslušný orgán členského státu určení informován prostřednictvím systému TRACES a aniž by tento orgán souhlasil s přijetím zásilky v souladu s čl. 48 odst. 1 a 3 uvedeného nařízení:

a)

materiálů kategorie 1 a 2 a masokostní moučky nebo živočišných tuků získaných z materiálů kategorie 1 a 2;

b)

zpracovaných živočišných bílkovin.

Článek 13

Zvláštní pravidla pro krmení

1.   Provozovatelé mohou používat materiál kategorie 2 ke krmení následujících zvířat za předpokladu, že takový materiál pochází ze zvířat, která nebyla usmrcena ani neuhynula v důsledku výskytu nebo podezření na výskyt onemocnění přenosného na člověka nebo zvířata, pokud splňují obecné požadavky stanovené v oddíle 1 kapitoly II přílohy VI a veškeré další podmínky, které může stanovit příslušný orgán:

a)

zvířat chovaných v zoologických zahradách;

b)

kožešinových zvířat;

c)

psů z uznaných chovných stanic nebo smeček loveckých psů;

d)

psů a koček v útulcích;

e)

larev a červů pro rybí návnady.

2.   Provozovatelé mohou používat materiál kategorie 3 ke krmení následujících zvířat, pokud splňují obecné požadavky stanovené v oddíle 1 kapitoly II přílohy VI a veškeré další podmínky, které může stanovit příslušný orgán:

a)

zvířat chovaných v zoologických zahradách;

b)

kožešinových zvířat;

c)

psů z uznaných chovných stanic nebo smeček loveckých psů;

d)

psů a koček v útulcích;

e)

larev a červů pro rybí návnady.

Článek 14

Krmení určitých druhů v krmných stanicích a mimo ně a v zoologických zahradách

1.   Příslušný orgán může povolit použití materiálu kategorie 1 sestávajícího z celých těl mrtvých zvířat nebo jejich částí, který obsahuje specifikovaný rizikový materiál, ke krmení:

a)

ohrožených či chráněných druhů mrchožravých ptáků a dalších druhů žijících ve svém přírodním stanovišti v krmných stanicích za účelem podpory biologické rozmanitosti, pokud jsou splněny podmínky stanovené v oddíle 2 kapitoly II přílohy VI;

b)

volně žijících zvířat uvedených v odst. 1 písm. a) oddílu 2 kapitoly II přílohy IV mimo krmné stanice, ve vhodných případech bez předchozího sběru mrtvých zvířat, pokud jsou splněny podmínky stanovené v oddíle 3 uvedené kapitoly.

2.   Příslušný orgán může povolit použití materiálu kategorie 1 sestávajícího z celých těl mrtvých zvířat nebo jejich částí, který obsahuje specifikovaný rizikový materiál, a materiálu získaného ze zvířat chovaných v zoologických zahradách ke krmení zvířat chovaných v zoologických zahradách, pokud jsou splněny podmínky stanovené v oddíle 4 kapitoly II přílohy VI.

Článek 15

Zvláštní pravidla pro sběr a neškodné odstraňování

Pokud příslušný orgán povolí neškodné odstraňování vedlejších produktů živočišného původu na základě odchylky stanovené v čl. 19 odst. 1 písm. a), b), c) a e) nařízení (ES) č. 1069/2009, provede se neškodné odstranění podle zvláštních pravidel stanovených v kapitole III přílohy VI:

a)

zvláštních pravidel pro neškodné odstraňování vedlejších produktů živočišného původu stanovených v oddíle 1;

b)

pravidel pro spálení a zahrabání vedlejších produktů živočišného původu v odlehlých oblastech stanovených v oddíle 2;

c)

pravidel pro spálení a zahrabání včel a vedlejších produktů včelařství stanovených v oddíle 3.

KAPITOLA IV

POVOLENÍ ALTERNATIVNÍCH METOD

Článek 16

Standardní formát žádosti o povolení alternativních metod

1.   Žádosti o povolení alternativních metod použití nebo neškodného odstranění vedlejších produktů živočišného původu nebo získaných produktů uvedené v čl. 20 odst. 1 nařízení (ES) č. 1069/2009 předkládají členské státy nebo zainteresované subjekty v souladu s požadavky standardního formátu pro žádosti o alternativní metody stanoveného v příloze VII.

2.   Členské státy určí národní kontaktní místa, která budou poskytovat informace o příslušném orgánu, který je odpovědný za hodnocení žádostí o povolení alternativních metod použití nebo neškodného odstranění vedlejších produktů živočišného původu.

3.   Komise zveřejní seznam národních kontaktních míst na svých internetových stránkách.

KAPITOLA V

SBĚR, PŘEPRAVA, IDENTIFIKACE A SLEDOVATELNOST

Článek 17

Požadavky na obchodní doklady a veterinární osvědčení, identifikaci, sběr a přepravu vedlejších produktů živočišného původu a na sledovatelnost

1.   Provozovatelé zaručí, že vedlejší produkty živočišného původu a získané produkty:

a)

splňují požadavky na sběr, přepravu a identifikaci stanovené v kapitolách I a II přílohy VIII;

b)

jsou během přepravy provázeny obchodními doklady nebo veterinárními osvědčeními v souladu s požadavky stanovenými v kapitole III přílohy VIII.

2.   Provozovatelé, kteří zasílají, přepravují nebo přijímají vedlejší produkty živočišného původu nebo získané produkty, musí uchovávat záznamy o zásilkách a související obchodní doklady nebo veterinární osvědčení v souladu s požadavky stanovenými v kapitole IV přílohy VIII.

3.   Provozovatelé musí splňovat požadavky na označování určitých získaných produktů stanovené v kapitole V přílohy VIII.

KAPITOLA VI

REGISTRACE A SCHVÁLENÍ ZAŘÍZENÍ A PODNIKŮ

Článek 18

Požadavky na schválení jednoho nebo více zařízení a podniků, které manipulují s vedlejšími produkty živočišného původu ve stejném místě

Příslušný orgán může udělit schválení více než jednomu zařízení nebo podniku, v nichž dochází k manipulaci s vedlejšími produkty živočišného původu ve stejném místě, pokud je uspořádáním zařízení nebo podniků a způsobem manipulace s vedlejšími produkty živočišného původu a získanými produkty v zařízeních nebo podnicích vyloučeno, že mezi nimi dojde k přenosu rizik pro zdraví lidí nebo zvířat.

Článek 19

Požadavky na určitá schválená zařízení a podniky, které manipulují s vedlejšími produkty živočišného původu a získanými produkty

Provozovatelé zaručí, že zařízení a podniky, které podléhají jejich kontrole, které byly schváleny příslušným orgánem, splňují požadavky stanovené v následujících kapitolách přílohy IX tohoto nařízení, pokud se v nich vykonává jedna nebo více z činností uvedených v čl. 24 odst. 1 nařízení (ES) č. 1069/2009:

a)

v kapitole I, pokud vyrábějí krmivo pro zvířata v zájmovém chovu, jak je uvedeno v čl. 24 odst. 1 písm. e) uvedeného nařízení;

b)

v kapitole II, pokud skladují vedlejší produkty živočišného původu, jak je uvedeno v čl. 24 odst. 1 písm. i) uvedeného nařízení a manipulují s vedlejšími produkty živočišného původu po jejich sběru, přičemž vykonávají jednu z následujících činností uvedených v čl. 24 odst. 1 písm. h) uvedeného nařízení:

i)

třídění,

ii)

dělení,

iii)

chlazení,

iv)

mražení,

v)

solení,

vi)

konzervování jinými postupy,

vii)

odstraňování kůží a kožek nebo odstraňování specifikovaného rizikového materiálu,

viii)

činnosti, při nichž dochází k manipulaci s vedlejšími produkty živočišného původy a které jsou prováděny v souladu s povinnostmi podle veterinárních předpisů Unie,

ix)

pasterizačně/hygienické ošetření vedlejších produktů živočišného původu určených k přeměně na bioplyn/zkompostování, a to před takovouto přeměnou nebo zkompostováním v jiném zařízení nebo podniku v souladu s přílohou V tohoto nařízení,

x)

prosévání;

c)

v kapitole III, pokud skladují získané produkty pro určitá plánovaná použití podle čl. 24 odst. 1 písm. j) uvedeného nařízení.

Článek 20

Požadavky na určitá registrovaná zařízení a podniky, které manipulují s vedlejšími produkty živočišného původu a získanými produkty

1.   Provozovatelé registrovaných podniků nebo zařízení nebo jiní registrovaní provozovatelé musí manipulovat s vedlejšími produkty živočišného původu a získanými produkty za podmínek stanovených v kapitole IV přílohy IX.

2.   Registrovaní provozovatelé, kteří přepravují vedlejší produkty živočišného původu nebo získané produkty jinde než mezi prostorami stejného provozovatele, musí dodržovat zejména podmínky stanovené v odst. 2 kapitoly IV přílohy IX.

3.   Odstavce 1 a 2 se nevztahují na:

a)

schválené provozovatele, kteří přepravují vedlejší produkty živočišného původu nebo získané produkty v rámci vedlejší činnosti;

b)

provozovatele, kteří byli registrováni pro účely přepravních činností v souladu s nařízením (ES) č. 183/2005.

4.   Příslušný orgán může následující provozovatele osvobodit od povinnosti ohlašovat informace, jak uvádí čl. 23 odst. 1 písm. a) nařízení (ES) č. 1069/2009:

a)

provozovatele, kteří manipulují s loveckými trofejemi nebo jinými preparáty uvedenými v kapitole VI přílohy XIII tohoto nařízení nebo je vyrábějí, a to pro soukromé nebo nekomerční účely;

b)

provozovatele, kteří manipulují s výzkumnými a diagnostickými vzorky pro vzdělávací účely nebo tyto vzorky neškodně odstraňují.

KAPITOLA VII

UVÁDĚNÍ NA TRH

Článek 21

Zpracování vedlejších produktů živočišného původu a získaných produktů a jejich uvádění na trh pro účely krmení hospodářských zvířat jiných než kožešinových

1.   Provozovatelé musí splňovat následující požadavky týkající se uvádění vedlejších produktů živočišného původu a získaných produktů na trh, jinak než dovozem, pro účely krmení hospodářských zvířat jiných než kožešinových, jak stanoví čl. 31 odst. 2 nařízení (ES) č. 1069/2009, stanovené v příloze X tohoto nařízení:

a)

obecné požadavky na zpracování a uvádění na trh stanovené v kapitole I;

b)

zvláštní požadavky na zpracované živočišné bílkoviny a jiné získané produkty stanovené v kapitole II;

c)

požadavky na určitá krmiva pro ryby a rybí návnady stanovené v kapitole III.

2.   Příslušný orgán může povolit, aby mléko, mléčné výrobky a produkty získané z mléka, které jsou klasifikovány jako materiál kategorie 3 v souladu s čl. 10 písm. e), f) a h) nařízení (ES) č. 1069/2009 a nebyly zpracovány v souladu s obecnými požadavky stanovenými v části I oddílu 4 kapitoly II přílohy X tohoto nařízení, byly uváděny na trh, jinak než dovozem, pokud tyto materiály splňují požadavky týkající se odchylky pro uvádění mléka zpracovaného v souladu s vnitrostátními normami na trh, stanovené v části II uvedeného oddílu.

Článek 22

Uvádění organických hnojiv a půdních přídavků na trh a jejich používání

1.   Provozovatelé musí splňovat požadavky týkající se uvádění organických hnojiv a půdních přídavků na trh, jinak než dovozem, a používání takovýchto produktů, zejména jejich aplikace na půdu, jak stanoví čl. 15 odst. 1 písm. i) a čl. 32 odst. 1 nařízení (ES) č. 1069/2009, stanovené v příloze XI tohoto nařízení.

2.   Na uvádění guána z volně žijících mořských ptáků na trh, a to i dovozem, se nevztahují žádné veterinární podmínky.

3.   Příslušný orgán členského státu, v němž mají být organické hnojivo nebo půdní přídavek, které byly vyrobeny z masokostní moučky získané z materiálu kategorie 2 nebo ze zpracovaných živočišných bílkovin, aplikovány na půdu, schválí jednu nebo více složek, které mají být s těmito materiály smíchány v souladu s čl. 32 odst. 1 písm. d) nařízení (ES) č. 1069/2009, podle kritérií stanovených v odst. 3 oddílu 1 kapitoly II přílohy XI tohoto nařízení.

4.   Odchylně od čl. 48 odst. 1 nařízení (ES) č. 1069/2009 mohou příslušné orgány členského státu původu a členského státu určení, které mají společnou hranici, povolit odeslání hnoje mezi dvěma hospodářstvími, která se nacházejí v pohraničních oblastech těchto dvou členských států, a to za odpovídajících podmínek umožňujících zvládání všech možných rizik pro zdraví lidí nebo zvířat, mezi něž patří například povinnost dotčených provozovatelů vést odpovídající záznamy, které jsou stanoveny ve dvoustranné dohodě.

5.   Jak je stanoveno v čl. 30 odst. 1 nařízení (ES) č. 1069/2009, je-li to potřebné, příslušné orgány členských států podpoří vypracování, šíření a využívání vnitrostátních pokynů pro správnou zemědělskou praxi při aplikaci organických hnojiv a půdních přídavků na půdu.

Článek 23

Meziprodukty

1.   Meziprodukty, které jsou do Unie dovezeny nebo jsou v režimu tranzitu, musí splňovat podmínky umožňující zvládat možná rizika pro zdraví lidí a zvířat, které jsou uvedeny v příloze XII tohoto nařízení.

2.   S meziprodukty, které byly přepraveny do zařízení nebo podniku uvedených v odst. 3 přílohy XII tohoto nařízení, lze manipulovat bez dalších omezení podle nařízení (ES) č. 1069/2009 a tohoto nařízení, pokud:

a)

zařízení nebo podnik disponují odpovídajícím vybavením pro příjem meziproduktů, které brání přenosu onemocnění přenosných na člověka nebo zvířata;

b)

meziprodukty nepředstavují riziko přenosu onemocnění přenosných na člověka nebo zvířata v důsledku čištění nebo jiného ošetření, kterým byly vedlejší produkty živočišného původu v meziproduktu podrobeny, v důsledku koncentrace vedlejších produktů živočišného původu v meziproduktu nebo v důsledku odpovídajících opatření biologické ochrany pro manipulaci s meziprodukty;

c)

zařízení nebo podnik vedou záznamy o množství přijatých materiálů, jejich kategorii, je-li to relevantní, a o zařízení, podniku nebo provozovateli, jimž své produkty dodaly; a

d)

jsou nevyužité meziprodukty nebo jiné přebytečné materiály ze zařízení nebo podniku, například výrobky, u nichž uplynula doba trvanlivosti, neškodně odstraněny v souladu s nařízením (ES) č. 1069/2009.

3.   Provozovatel nebo vlastník zařízení nebo podniku v místě určení meziproduktů nebo jeho zástupce musí meziprodukty používat a/nebo odesílat výhradně k dalšímu mísení, potažení, montáži, balení nebo označení.

Článek 24

Krmivo pro zvířata v zájmovém chovu a jiné získané produkty

1.   Je zakázáno používat materiál kategorie 1 uvedený v čl. 8 písm. a), b), d) a e) nařízení (ES) č. 1069/2009 k výrobě získaných produktů, které jsou určeny k požití lidmi nebo zvířaty nebo k aplikaci na ně, kromě získaných produktů uvedených v článcích 33 a 36 uvedeného nařízení.

2.   Pokud lze vedlejší produkt živočišného původu nebo získaný produkt použít ke krmení hospodářských zvířat nebo k jiným účelům uvedeným v čl. 36 písm. a) nařízení (ES) č. 1069/2009, musí být uváděny na trh, jinak než dovozem, v souladu se zvláštními požadavky týkajícími se zpracovaných živočišných bílkovin a jiných získaných produktů, které jsou stanoveny v kapitole II přílohy X tohoto nařízení, pokud příloha XIII tohoto nařízení nestanoví pro tyto produkty žádné zvláštní požadavky.

3.   Provozovatelé musí splňovat požadavky týkající se uvádění krmiva pro zvířata v zájmovém chovu na trh, jinak než dovozem, jak stanoví článek 40 nařízení (ES) č. 1069/2009, stanovené v kapitolách I a II přílohy XIII tohoto nařízení.

4.   Provozovatelé musí splňovat požadavky týkající se uvádění získaných produktů na trh, jinak než dovozem, jak stanoví článek 40 nařízení (ES) č. 1069/2009, stanovené v kapitole I a kapitolách III až XII přílohy XIII tohoto nařízení.

KAPITOLA VIII

DOVOZ, TRANZIT A VÝVOZ

Článek 25

Dovoz, tranzit a vývoz vedlejších produktů živočišného původu a získaných produktů

1.   Je zakázán dovoz následujících vedlejších produktů živočišného původu do Unie a jejich tranzit přes Unii:

a)

nezpracovaného hnoje;

b)

neošetřeného peří, jeho částí a prachového peří;

c)

včelího vosku ve formě voštin.

2.   Na dovoz následujících produktů do Unie a jejich tranzit přes Unii se nevztahují žádné veterinární podmínky:

a)

vlny a srsti, které byly průmyslově vyprány nebo ošetřeny jinou metodou, která zaručuje, že nepředstavují žádná nepřijatelná rizika;

b)

kožešin, které byly alespoň po dobu dvou dnů sušeny při okolní teplotě 18 °C a vlhkosti 55 %.

3.   Provozovatelé musí splňovat následující zvláštní požadavky na dovoz určitých vedlejších produktů živočišného původu a získaných produktů uvedených v čl. 41 odst. 3 a článku 42 nařízení (ES) č. 1069/2009 do Unie a jejich tranzit přes Unii, stanovené v příloze XIV tohoto nařízení:

a)

zvláštní požadavky na dovoz a tranzit materiálu kategorie 3 a získaných produktů pro využití v krmivovém řetězci k jiným účelům než pro krmivo pro zvířata v zájmovém chovu nebo krmivo pro kožešinová zvířata, stanovené v kapitole I uvedené přílohy;

b)

zvláštní požadavky na dovoz a tranzit vedlejších produktů živočišného původu a získaných produktů pro využití mimo krmivový řetězec pro hospodářská zvířata, stanovené v kapitole II uvedené přílohy.

Článek 26

Uvádění určitých materiálů kategorie 1 na trh, včetně dovozu, a jejich vývoz

Příslušný orgán může povolit, aby byly uváděny na trh, včetně dovozu, a vyváženy kůže a kožky získané ze zvířat, která byla podrobena nezákonnému ošetření definovanému v čl. 1 odst. 2 písm. d) směrnice 96/22/ES nebo v čl. 2 písm. b) směrnice 96/23/ES, střeva přežvýkavců, též s obsahem, a kosti a produkty z kostí obsahující páteř a lebku, pokud jsou splněny tyto požadavky:

a)

uvedené materiály nesmí být materiály kategorie 1 získané z těchto zvířat:

i)

zvířat podezřelých z nákazy TSE v souladu s nařízením (ES) č. 999/2001,

ii)

zvířat, u nichž byla přítomnost TSE úředně potvrzena,

iii)

zvířat, která byla usmrcena v souvislosti s opatřeními k eradikaci TSE;

b)

uvedené materiály nesmí být určeny k žádnému z těchto způsobů použití:

i)

ke krmení,

ii)

k aplikaci na půdu, z níž jsou krmena hospodářská zvířata,

iii)

k výrobě:

kosmetických prostředků podle definice v čl. 1 odst. 1 směrnice 76/768/EHS,

aktivních implantabilních zdravotnických prostředků podle definice v čl. 1 odst. 2 písm. c) směrnice 90/385/EHS,

zdravotnických prostředků podle definice v čl. 1 odst. 2 písm. a) směrnice 93/42/EHS,

diagnostických zdravotnických prostředků in vitro podle definice v čl. 1 odst. 2 písm. b) směrnice 98/79/ES,

veterinárních léčivých přípravků podle definice v čl. 1 odst. 2 směrnice 2001/82/ES,

léčivých přípravků podle definice v čl. 1 odst. 2 směrnice 2001/83/ES;

c)

materiály musí být dováženy s označením a musí splňovat zvláštní požadavky pro určité přemísťování vedlejších produktů živočišného původu stanovené v oddíle 1 kapitoly IV přílohy XIV tohoto nařízení;

d)

materiály musí být dováženy v souladu s požadavky hygienického osvědčení stanovenými ve vnitrostátních právních předpisech.

Článek 27

Dovoz a tranzit výzkumných a diagnostických vzorků

1.   Příslušný orgán může povolit dovoz a tranzit výzkumných a diagnostických vzorků sestávajících ze získaných produktů nebo vedlejších produktů živočišného původu včetně vedlejších produktů živočišného původu uvedených v čl. 25 odst. 1 v souladu s podmínkami, které zaručují, že jsou zvládána rizika pro zdraví lidí a zvířat.

Takovéto podmínky musí zahrnovat alespoň tyto body:

a)

dovoz zásilek musí být předem povolen příslušným orgánem členského státu určení; a

b)

zásilky musí být z místa vstupu do Unie zaslány přímo schválenému uživateli.

2.   Provozovatelé předloží výzkumné a diagnostické vzorky, které jsou určeny k dovozu přes jiný členský stát než členský stát určení, na schváleném stanovišti hraniční kontroly Unie, které je uvedeno v příloze I rozhodnutí 2009/821/ES. Na stanovišti hraniční kontroly nejsou tyto výzkumné a diagnostické vzorky podrobeny veterinárním kontrolám v souladu s kapitolou I směrnice 97/78/ES. Příslušný orgán na stanovišti hraniční kontroly informuje příslušný orgán členského státu určení o dovozu výzkumných a diagnostických vzorků prostřednictvím systému TRACES.

3.   Provozovatelé, kteří manipulují s výzkumnými a diagnostickými vzorky, musí splňovat zvláštní požadavky na neškodné odstraňování výzkumných a diagnostických vzorků stanovené v oddíle 1 kapitoly III přílohy XIV tohoto nařízení.

Článek 28

Dovoz a tranzit vzorků zboží a výstavních předmětů

1.   Příslušný orgán může povolit dovoz a tranzit vzorků zboží v souladu se zvláštními pravidly stanovenými v odstavci 1 oddílu 2 kapitoly III přílohy XIV tohoto nařízení.

2.   Provozovatelé, kteří manipulují se vzorky zboží, musí splňovat zvláštní pravidla pro manipulaci se vzorky zboží a jejich neškodné odstraňování stanovená v odstavcích 2 a 3 oddílu 2 kapitoly III přílohy XIV tohoto nařízení.

3.   Příslušný orgán může povolit dovoz a tranzit výstavních předmětů v souladu se zvláštními pravidly pro výstavní předměty stanovenými v oddíle 3 kapitoly III přílohy XIV tohoto nařízení.

4.   Provozovatelé, kteří manipulují s výstavními předměty, musí splňovat podmínky pro balení, manipulaci s výstavními předměty a jejich neškodné odstraňování stanovené v oddíle 3 kapitoly III přílohy XIV tohoto nařízení.

Článek 29

Zvláštní požadavky na určité přemísťování vedlejších produktů živočišného původu mezi územími Ruské federace

1.   Příslušný orgán povolí specifické přemístění zásilek vedlejších produktů živočišného původu pocházejících z Ruské federace nebo do ní určených, a to přímo nebo přes jinou třetí zemi, po silnici nebo železnici přes Unii mezi schválenými stanovišti hraniční kontroly Unie, která jsou uvedena v příloze I rozhodnutí 2009/821/ES, pokud jsou splněny tyto podmínky:

a)

zásilka je na stanovišti hraniční kontroly v místě vstupu do Unie zaplombována veterinárním útvarem příslušného orgánu plombou s pořadovým číslem;

b)

doklady přiložené k zásilce a uvedené v článku 7 směrnice 97/78/ES byly úředním veterinárním lékařem příslušného orgánu, který odpovídá za stanoviště hraniční kontroly, na každé straně opatřeny razítkem „POUZE PRO TRANZIT DO RUSKA PŘES EU“;

c)

jsou splněny procesní požadavky stanovené v článku 11 směrnice 97/78/ES;

d)

zásilka je na společném veterinárním vstupním dokladu, který je stanoven v příloze III nařízení (ES) č. 136/2004, úředním veterinárním lékařem na stanovišti hraniční kontroly v místě vstupu osvědčena jako přijatelná pro tranzit.

2.   Vykládání nebo skladování těchto zásilek podle čl. 12 odst. 4 nebo článku 13 směrnice 97/78/ES na území členského státu se nepovoluje.

3.   Příslušný orgán provádí pravidelné audity, aby zajistil, že počet zásilek a množství produktů opouštějících území Unie odpovídá počtu a množství, které se na území Unie dostaly.

Článek 30

Seznamy zařízení a podniků ve třetích zemích

Seznam zařízení a podniků ve třetích zemích se vloží do systému TRACES v souladu s technickými specifikacemi, které Komise zveřejňuje na svých internetových stránkách.

Každý seznam je pravidelně aktualizován.

Článek 31

Vzory veterinárních osvědčení a prohlášení pro dovoz a tranzit

Zásilky vedlejších produktů živočišného původu a získaných produktů pro dovoz do Unie nebo tranzit přes Unii jsou v místě vstupu do Unie, v němž jsou prováděny veterinární kontroly stanovené směrnicí 97/78/ES, provázeny veterinárními osvědčeními a prohlášeními, které odpovídají vzorům stanoveným v příloze XV tohoto nařízení.

KAPITOLA IX

ÚŘEDNÍ KONTROLY

Článek 32

Úřední kontroly

1.   Příslušný orgán přijme nezbytná opatření, aby kontroloval celý řetězec sběru, přepravy, používání a neškodného odstraňování vedlejších produktů živočišného původu a získaných produktů, jak je uvedeno v čl. 4 odst. 2 nařízení (ES) č. 1069/2009.

Uvedená opatření se provádějí v souladu se zásadami pro úřední kontroly, které jsou stanoveny v článku 3 nařízení (ES) č. 882/2004.

2.   Úřední kontroly uvedené v odstavci 1 zahrnují kontroly, při nichž se ověřuje, zda jsou uchovávány záznamy a jiné doklady požadované podle pravidel stanovených tímto nařízením.

3.   Příslušný orgán provádí následující úřední kontroly uvedené v čl. 45 odst. 1 nařízení (ES) č. 1069/2009 v souladu s požadavky, které jsou stanoveny v příloze XVI tohoto nařízení:

a)

úřední kontroly ve zpracovatelských zařízeních podle kapitoly I;

b)

úřední kontroly jiných činností, při nichž dochází k manipulaci s vedlejšími produkty živočišného původu a získanými produkty, podle oddílů 1 až 9 kapitoly III.

4.   Příslušný orgán provádí kontroly plomb, které jsou připevněny na zásilky vedlejších produktů živočišného původu nebo získaných produktů.

Pokud příslušný orgán opatří takovou zásilku, která je přepravována do místa určení, plombou, musí o tom uvědomit příslušný orgán v místě určení.

5.   Příslušný orgán sestaví seznamy zařízení, podniků a provozovatelů uvedené v čl. 47 odst. 1 nařízení (ES) č. 1069/2009 v souladu s formátem stanoveným v kapitole II přílohy XVI tohoto nařízení.

6.   Příslušný orgán členského státu určení rozhodne o žádosti provozovatele o přijetí nebo zamítnutí určitého materiálu kategorie 1, kategorie 2 a masokostní moučky nebo živočišných tuků získaných z materiálů kategorie 1 a kategorie 2 do 20 kalendářních dnů ode dne obdržení žádosti, pokud je předložena jednom z úředních jazyků tohoto členského státu.

7.   Provozovatelé předkládají žádosti o povolení uvedené v odstavci 6 v souladu se standardním formátem, který je stanoven v oddíle 10 kapitoly III přílohy XVI tohoto nařízení.

Článek 33

Opětovné schválení podniků a zařízení po udělení dočasného schválení

1.   Pokud je podniku nebo zařízení schváleným pro zpracování materiálu kategorie 3 následně uděleno dočasné schválení pro zpracování materiálu kategorie 1 nebo materiálu kategorie 2 v souladu s čl. 24. odst. 2 písm. b) bodem ii) nařízení (ES) č. 1069/2009, nesmějí znovu začít zpracovávat materiál kategorie 3, aniž by nejprve získaly schválení příslušného orgánu, že mohou znovu začít zpracovávat materiál kategorie 3 v souladu s článkem 44 uvedeného nařízení.

2.   Pokud je podniku nebo zařízení schváleným pro zpracování materiálu kategorie 2 následně uděleno dočasné schválení pro zpracování materiálu kategorie 1 v souladu s čl. 24. odst. 2 písm. b) bodem ii) nařízení (ES) č. 1069/2009, nesmějí znovu začít zpracovávat materiál kategorie 2, aniž by nejprve získaly schválení příslušného orgánu, že mohou znovu začít zpracovávat materiál kategorie 2 v souladu s článkem 44 uvedeného nařízení.

KAPITOLA X

ZÁVĚREČNÁ USTANOVENÍ

Článek 34

Omezení uvádění určitých vedlejších produktů živočišného původu a získaných produktů na trh z důvodů ochrany zdraví lidí a zvířat

Příslušný orgán nezakáže ani neomezí uvádění následujících vedlejších produktů živočišného původu a získaných produktů na trh z důvodů ochrany zdraví lidí nebo zvířat kromě pravidel stanovených v právních předpisech Unie, a zejména v nařízení (ES) č. 1069/2009 a tomto nařízení:

a)

zpracovaných živočišných bílkovin a jiných získaných produktů uvedených v kapitole II přílohy X tohoto nařízení;

b)

krmiva pro zvířata v zájmovém chovu a určitých jiných získaných produktů uvedených v příloze XIII tohoto nařízení;

c)

vedlejších produktů živočišného původu a získaných produktů dovezených do Unie nebo v režimu tranzitu přes Unii podle přílohy XIV tohoto nařízení.

Článek 35

Zrušení

1.   Zrušují se tyto právní akty:

a)

nařízení (ES) č. 811/2003;

b)

rozhodnutí 2003/322/ES;

c)

rozhodnutí 2003/324/ES;

d)

nařízení (ES) č. 878/2004;

e)

rozhodnutí 2004/407/ES;

f)

nařízení (ES) č. 79/2005;

g)

nařízení (ES) č. 92/2005;

h)

nařízení (ES) č. 181/2006;

i)

nařízení (ES) č. 197/2006;

j)

nařízení (ES) č. 1192/2006;

k)

nařízení (ES) č. 2007/2006.

2.   Odkazy na uvedené zrušené předpisy se považují za odkazy na toto nařízení.

Článek 36

Přechodná opatření

1.   Během přechodného období do 31. prosince 2011 mohou provozovatelé uvádět na trh organická hnojiva a půdní přídavky, které byly vyrobeny před 4. březnem 2011 v souladu s nařízeními (ES) č. 1774/2002 a (ES) č. 181/2006:

a)

pokud byly vyrobeny z/ze:

i)

masokostní moučky získané z materiálu kategorie 2,

ii)

zpracovaných živočišných bílkovin;

b)

i když nebyly smíchány se složkou, která vylučuje následné použití směsi ke krmným účelům.

2.   Během přechodného období do 31. ledna 2012 budou zásilky vedlejších produktů živočišného původu a získaných produktů, které jsou provázeny veterinárním osvědčením, prohlášením nebo obchodním dokladem, jež byly vyplněny a podepsány v souladu s odpovídajícím vzorem stanoveným v příloze X nařízení (ES) č. 1774/2002, nadále přijímány pro dovoz do Unie, pokud tato osvědčení, prohlášení nebo doklady byly vyplněny a podepsány před 30. listopadem 2011.

3.   Během přechodného období do 31. prosince 2012 a odchylně od článku 14 nařízení (ES) č. 1069/2009 mohou členské státy povolovat sběr, přepravu a neškodné odstraňování materiálů kategorie 3, které sestávají z produktů živočišného původu, nebo potravin obsahujících produkty živočišného původu, které již nejsou z obchodních důvodů nebo z důvodu problémů způsobených výrobními vadami, vadami balení nebo jinými závadami, z nichž nevzniká žádné riziko pro zdraví lidí ani zvířat, určeny k lidské spotřebě, jak je uvedeno v čl. 10 písm. f) uvedeného nařízení, a to jinými prostředky než spálením nebo zahrabáním v místě, jak uvádí čl. 19 odst. 1 písm. d) uvedeného nařízení, pokud jsou splněny požadavky na neškodné odstranění jinými prostředky stanovené v kapitole IV přílohy VI tohoto nařízení.

Článek 37

Toto nařízení vstupuje v platnost dvacátým dnem po vyhlášení v Úředním věstníku Evropské unie.

Použije se ode dne 4. března 2011.

Toto nařízení je závazné v celém rozsahu a přímo použitelné ve všech členských státech.

V Bruselu dne 25. února 2011.

Za Komisi

José Manuel BARROSO

předseda


(1)  Úř. věst. L 300, 14.11.2009, s. 1.

(2)  Úř. věst. L 24, 30.1.1998, s. 9.

(3)  Úř. věst. L 229, 1.9.2009, s. 1.

(4)  Úř. věst. L 332, 28.12.2000, s. 91.

(5)  Úř. věst. L 182, 16.7.1999, s. 1.

(6)  Úř. věst. L 139, 30.4.2004, s. 1.

(7)  Úř. věst. L 312, 22.11.2008, s. 3.

(8)  Úř. věst. L 273, 10.10.2002, s. 1.

(9)  Úř. věst. L 139, 30.4.2004, s. 55.

(10)  Úř. věst. L 147, 31.5.2001, s. 1.

(11)  Úř. věst. L 206, 22.7.1992, s. 7.

(12)  Úř. věst. L 20, 26.1.2010, s. 7.

(13)  Úř. věst. 17, 6.10.1958, s. 385/58.

(14)  Úř. věst. L 35, 8.2.2005, s. 1.

(15)  Úř. věst. L 62, 15.3.1993, s. 49.

(16)  Úř. věst. L 94, 31.3.2004, s. 63.

(17)  Úř. věst. 121, 29.7.1964, s. 1977/64.

(18)  Úř. věst. L 262, 27.9.1976, s. 169.

(19)  Úř. věst. L 125, 23.5.1996, s. 3.

(20)  Úř. věst. L 125, 23.5.1996, s. 10.

(21)  Úř. věst. L 343, 22.12.2009, s. 74.

(22)  Úř. věst. L 311, 28.11.2001, s. 67.

(23)  Úř. věst. L 311, 28.11.2001, s. 1.

(24)  Úř. věst. L 169, 12.7.1993, s. 1.

(25)  Úř. věst. L 331, 7.12.1998, s. 1.

(26)  Úř. věst. L 189, 20.7.1990, s. 17.

(27)  Úř. věst. L 192, 23.7.2010, s. 1.

(28)  Úř. věst. L 18, 23.1.2003, s. 11.

(29)  Úř. věst. L 61, 3.3.1997, s. 1.

(30)  Úř. věst. L 268, 14.9.1992, s. 54.

(31)  Úř. věst. L 73, 20.3.2010, s. 1.

(32)  Úř. věst. L 73, 11.3.2004, s. 1.

(33)  Úř. věst. L 175, 10.7.2010, s. 1.

(34)  Úř. věst. L 320, 18.11.2006, s. 53.

(35)  Úř. věst. L 226, 23.8.2008, s. 1.

(36)  Úř. věst. L 39, 10.2.2009, s. 12.

(37)  Úř. věst. L 190, 12.7.2006, s. 1.

(38)  Úř. věst. L 296, 12.11.2009, s. 1.

(39)  Úř. věst. L 21, 28.1.2004, s. 11.

(40)  Úř. věst. L 13, 16.1.1997, s. 28.

(41)  Úř. věst. L 165, 30.4.2004, s. 1.

(42)  Úř. věst. L 117, 13.5.2003, s. 14.

(43)  Úř. věst. L 117, 13.5.2003, s. 32.

(44)  Úř. věst. L 117, 13.5.2003, s. 37.

(45)  Úř. věst. L 16, 20.1.2005, s. 46.

(46)  Úř. věst. L 19, 21.1.2005, s. 27.

(47)  Úř. věst. L 29, 2.2.2006, s. 31.

(48)  Úř. věst. L 215, 5.8.2006, s. 10.

(49)  Úř. věst. L 379, 28.12.2006, s. 98.

(50)  Úř. věst. L 162, 30.4.2004, s. 62.

(51)  Úř. věst. L 151, 30.4.2004, s. 11.

(52)  Úř. věst. L 32, 4.2.2006, p. 13.


PŘÍLOHA I

DEFINICE PODLE ČLÁNKU 2

Pro účely tohoto nařízení se použijí tyto definice:

1.

kožešinovými zvířaty“ se rozumějí zvířata držená nebo chovaná k výrobě kožešin a nepoužívaná pro lidskou spotřebu;

2.

krví“ se rozumí čerstvá plná krev;

3.

krmnými surovinami“ se rozumějí takové krmné suroviny, definované v čl. 3 odst. 2 písm. g) nařízení (ES) č. 767/2009, které jsou živočišného původu, včetně zpracovaných živočišných bílkovin, krevních výrobků, tavených/škvařených tuků, vaječných výrobků, rybího tuku, tukových derivátů, kolagenu, želatiny a hydrolyzovaných bílkovin, hydrogenfosforečnanu vápenatého, fosforečnanu vápenatého, mléka, mléčných výrobků, produktů získaných z mléka, mleziva, výrobků z mleziva a kalu z odstředivky a separátoru;

4.

krevními výrobky“ se rozumějí výrobky získané z krve nebo jejích frakcí s výjimkou krevní moučky; zahrnují též sušenou/zmrazenou/tekutou krevní plazmu, sušenou plnou krev, sušené/zmrazené/tekuté červené krvinky nebo jejich frakce a směsi;

5.

zpracovanými živočišnými bílkovinami“ se rozumějí živočišné bílkoviny získané v plném rozsahu z materiálu kategorie 3, které byly ošetřeny v souladu s oddílem 1 kapitoly II přílohy X (včetně krevní moučky a rybí moučky), aby byly vhodné k přímému použití jako krmné suroviny nebo k jakémukoli jinému využití v krmivech, včetně krmiva pro zvířata v zájmovém chovu, nebo k využití v organických hnojivech a půdních přídavcích; nezahrnují však krevní výrobky, mléko, mléčné výrobky, produkty získané z mléka, mlezivo, výrobky z mleziva, kal z odstředivky a separátoru, želatinu, hydrolyzované bílkoviny a hydrogenfosforečnan vápenatý, vejce a vaječné výrobky, včetně skořápek, fosforečnan vápenatý a kolagen;

6.

krevní moučkou“ se rozumějí zpracované živočišné bílkoviny získané tepelným ošetřením krve nebo krevních frakcí v souladu s oddílem 1 kapitoly II přílohy X;

7.

rybí moučkou“ se rozumějí zpracované živočišné bílkoviny získané z vodních živočichů s výjimkou mořských savců;

8.

tavenými/škvařenými tuky“ se rozumějí tuky získané zpracováním:

a)

vedlejších produktů živočišného původu; nebo

b)

produktů určených k lidské spotřebě, které provozovatel určil k jiným účelům než k lidské spotřebě;

9.

rybím tukem“ se rozumí tuk získaný zpracováním vodních živočichů nebo tuk ze zpracování ryb určených k lidské spotřebě, který provozovatel určil k jiným účelům než k lidské spotřebě;

10.

vedlejšími produkty včelařství“ se rozumí med, včelí vosk, mateří kašička, propolis nebo pyl neurčené k lidské spotřebě;

11.

kolagenem“ se rozumějí produkty na bázi bílkovin vyrobené z kůží a kožek, kostí a šlach zvířat;

12.

želatinou“ se rozumí přírodní rozpustná bílkovina, želírující nebo neželírující, získaná částečnou hydrolýzou kolagenu vyráběného z kostí, kůží a kožek, šlach a vaziv zvířat;

13.

škvarky“ se rozumějí zbytky po tavení/škvaření obsahující bílkoviny po částečném oddělení tuku a vody;

14.

hydrolyzovanými bílkovinami“ se rozumějí polypeptidy, peptidy a aminokyseliny a jejich směsi získané hydrolýzou produktů živočišného původu;

15.

proplachovou vodou“ se rozumí směs mléka, mléčných výrobků nebo produktů z nich získaných a vody, která je sbírána při vyplachování zařízení mlékárny, včetně nádob používaných pro mléčné výrobky, před tím, než je zařízení očištěno a vydezinfikováno;

16.

krmivem v konzervách pro zvířata v zájmovém chovu“ se rozumí tepelně ošetřené krmivo pro zvířata v zájmovém chovu v hermeticky uzavřené nádobě;

17.

žvýkacími pamlsky pro psy“ se rozumějí produkty určené ke žvýkání pro zvířata v zájmovém chovu, které jsou vyrobeny z nevyčiněných kůží kopytníků nebo z jiného materiálu živočišného původu;

18.

dochucovacími masovými výtažky“ se rozumí tekutý nebo dehydrovaný získaný produkt živočišného původu, který se používá ke zvýšení úrovně chutnosti krmiva pro zvířata v zájmovém chovu;

19.

krmivem pro zvířata v zájmovém chovu“ se rozumí krmivo pro zvířata v zájmovém chovu a žvýkací pamlsky pro psy, které

a)

obsahují materiál kategorie 3 jiný než materiál uvedený v čl. 10 písm. n), o) a p) nařízení (ES) č. 1069/2009, a

b)

mohou obsahovat dovezený materiál kategorie 1 sestávající z vedlejších produktů živočišného původu získaných ze zvířat, která byla podrobena nezákonnému ošetření podle definice v čl. 1 odst. 2 písm. d) směrnice 96/22/ES nebo čl. 2 písm. b) směrnice 96/23/ES;

20.

zpracovaným krmivem pro zvířata v zájmovém chovu“ se rozumí krmivo pro zvířata v zájmovém chovu jiné než syrové, které bylo zpracováno v souladu s odstavcem 3 kapitoly II přílohy XIII;

21.

syrovým krmivem pro zvířata v zájmovém chovu“ se rozumí krmivo pro zvířata v zájmovém chovu obsahující určité materiály kategorie 3, které neprošlo žádným konzervačním postupem kromě zchlazení nebo zmrazení;

22.

odpadem ze stravovacích zařízení“ se rozumí veškerý potravinářský odpad včetně použitého stolního oleje s původem v restauracích, stravovacích zařízeních a kuchyních včetně ústředních kuchyní a kuchyní v domácnosti;

23.

zbytky rozkladu“ se rozumějí zbytky, které jsou výsledkem přeměny vedlejších produktů živočišného původu v zařízení na výrobu bioplynu;

24.

obsahem trávicího traktu“ se rozumí obsah trávicího traktu savců a ptáků nadřádu běžci;

25.

tukovými deriváty“ se rozumějí produkty získané z tavených/škvařených tuků, které byly, pokud jde o tavené/škvařené tuky z materiálu kategorie 1 nebo kategorie 2, zpracovány v souladu s kapitolou XI přílohy XIII;

26.

guánem“ se rozumí přírodní produkt, který byl sebrán z trusu netopýrů nebo volně žijících mořských ptáků a není mineralizovaný;

27.

masokostní moučkou“ se rozumí živočišná bílkovina získaná zpracováním materiálů kategorie 1 nebo kategorie 2 v souladu s jednou ze zpracovatelských metod stanovených v kapitole III přílohy IV;

28.

ošetřenými kůžemi a kožkami“ se rozumějí produkty získané z jiných neošetřených kůží a kožek než ze žvýkacích pamlsků pro psy, které byly:

a)

sušeny;

b)

nasoleny za sucha nebo za mokra po dobu nejméně 14 dnů před odesláním;

c)

nasoleny po dobu nejméně 7 dnů v mořské soli s přídavkem 2 % uhličitanu sodného;

d)

sušeny po dobu nejméně 42 dnů při teplotě nejméně 20 °C; nebo

e)

podrobeny jinému konzervačnímu postupu než činění;

29.

neošetřenými kůžemi a kožkami“ se rozumějí všechny kožní a podkožní tkáně, které neprošly žádným jiným ošetřením než dělením, chlazením nebo zmrazením;

30.

neošetřeným peřím a jeho částmi“ se rozumí peří a jeho části kromě peří nebo jeho částí, které byly ošetřeny:

a)

proudem páry; nebo

b)

jinou metodou, která zaručuje, že nepředstavují žádná nepřijatelná rizika;

31.

neošetřenou vlnou“ se rozumí vlna kromě vlny, která:

a)

prošla průmyslovým praním;

b)

byla získána při činění; nebo

c)

byla ošetřena jinou metodou, která zaručuje, že nepředstavuje žádná nepřijatelná rizika;

32.

neošetřenou srstí“ se rozumí srst kromě srsti, která:

a)

prošla průmyslovým praním;

b)

byla získána při činění; nebo

c)

byla ošetřena jinou metodou, která zaručuje, že nepředstavuje žádná nepřijatelná rizika;

33.

neošetřenými prasečími štětinami“ se rozumějí prasečí štětiny kromě prasečích štětin, které:

a)

prošly průmyslovým praním;

b)

byly získány při činění; nebo

c)

byly ošetřeny jinou metodou, která zaručuje, že nepředstavují žádná nepřijatelná rizika;

34.

výstavním předmětem“ se rozumějí vedlejší produkty živočišného původu nebo získané produkty určené k výstavám nebo uměleckým činnostem;

35.

meziproduktem“ se rozumí získaný produkt:

a)

který je určen k výrobě léčivých přípravků, veterinárních léčivých přípravků, zdravotnických prostředků, aktivních implantabilních zdravotnických prostředků, diagnostických zdravotnických prostředků in vitro nebo laboratorních činidel;

b)

jehož fáze návrhu, zpracování a výroby byly řádně dokončeny, a je tedy možné pokládat jej za získaný produkt a přizpůsobit materiál přímo nebo jako složku produktu tomuto účelu;

c)

který však vyžaduje některé další úpravy nebo úkony, jako je míšení, potahování, montování, balení nebo označování, aby byl podle potřeby připraven k uvedení na trh nebo do provozu jako léčivý přípravek, veterinární léčivý přípravek, zdravotnický prostředek, aktivní implantabilní zdravotnický prostředek, diagnostický zdravotnický prostředek in vitro nebo laboratorní činidlo;

36.

laboratorním činidlem“ se rozumí balený produkt připravený k použití, který obsahuje vedlejší produkty živočišného původu nebo získané produkty a je jako samostatně nebo v kombinaci s látkami, které nejsou živočišného původu, určen ke zvláštnímu použití v laboratoři jako činidlo nebo reagenční výrobek, kalibrátor nebo kontrolní materiál s cílem odhalit, změřit, vyšetřit nebo vyrábět jiné látky;

37.

produktem určeným k diagnostice in vitro “ se rozumí balený produkt připravený k použití, který obsahuje krevní výrobek nebo jiný vedlejší produkt živočišného původu a je používán samostatně nebo v kombinaci jako činidlo, reagenční výrobek, kalibrátor, jako sestava nebo jiný systém a určen k využití in vitro k vyšetření vzorků lidského nebo živočišného původu, a to výlučně nebo zásadně pro účely diagnostiky fyziologického stavu, zdravotního stavu, choroby nebo genetické anomálie nebo k určení bezpečnosti a slučitelnosti s činidly; nezahrnuje darované orgány nebo krev;

38.

výzkumnými a diagnostickými vzorky“ se rozumějí vedlejší produkty živočišného původu a získané produkty určené k těmto účelům: vyšetření v rámci diagnostických činností nebo analýze na podporu pokroku v oblasti vědy a techniky v rámci vzdělávacích nebo výzkumných činností;

39.

vzorky zboží“ se rozumějí vedlejší produkty živočišného původu nebo získané produkty určené pro konkrétní studie nebo analýzy, které mají sloužit k provádění výrobního procesu nebo k vývoji krmiv nebo jiných získaných produktů a také ke zkoušení strojního zařízení k použití v zařízení nebo podniku, které:

a)

vyrábějí krmiva nebo produkty pro jiná použití než jako potraviny nebo krmiva; nebo

b)

zpracovávají vedlejší produkty živočišného původu nebo získané produkty;

40.

spoluspalováním“ se rozumí využívání nebo neškodné odstranění vedlejších produktů živočišného původu nebo získaných produktů ve spoluspalovacím zařízení, pokud představují odpad;

41.

spalováním pro energetické účely“ se rozumí proces oxidace paliva, jehož cílem je využít energetickou hodnotu vedlejších produktů živočišného původu nebo získaných produktů, pokud nepředstavují odpad;

42.

spalováním“ se rozumí neškodné odstraňování vedlejších produktů živočišného původu nebo získaných produktů jako odpadu ve spalovacím zařízení, jak je definováno v čl. 3 odst. 4 směrnice 2000/76/ES;

43.

zbytky ze spalování a spoluspalování“ se rozumějí zbytky podle definice v čl. 3 odst. 13 směrnice 2000/76/ES, které vznikají ve spalovacích nebo spoluspalovacích zařízeních, v nichž se ošetřují vedlejší produkty živočišného původu nebo získané produkty;

44.

barevným kódováním“ se rozumí systematické používání barev, jak je stanoveno v odst. 1 písm. c) kapitoly II přílohy VIII, pro poskytnutí informací, jak je stanoveno tímto nařízením, na povrchu nebo části povrchu obalu, nádoby či vozidla nebo na etiketě či symbolu k nim připojených;

45.

mezioperacemi“ se rozumějí operace kromě skladování uvedené v čl. 19 písm. b);

46.

činěním“ se rozumí tvrzení kůží a kožek s využitím rostlinných tvrdicích činidel, solí chromu nebo jiných látek, jako jsou například soli hliníku, železa, křemíku, aldehydy, chinony nebo jiná umělá tvrdicí činidla;

47.

preparováním zvířat“ se rozumí preparace, vycpávání a napínání kůží a kožek zvířat tak, aby zvířata působila jako živá, aniž by se přes napnutou kůži a kožku přenášela nepřijatelná rizika pro zdraví lidí a zvířat;

48.

obchodem“ se rozumí obchod zbožím mezi členskými státy uvedený v článku 28 Smlouvy o fungování Evropské unie;

49.

zpracovatelskými metodami“ se rozumějí metody uvedené v kapitolách III a IV přílohy IV;

50.

šarží“ se rozumí produkční jednotka vyrobená v jednom podniku s využitím jednotných výrobních parametrů, jako je například původ materiálů, nebo několik takovýchto jednotek, pokud jsou vyráběny kontinuálně v jednom podniku a uskladněny společně jako expediční jednotka;

51.

hermeticky uzavřenou nádobou“ se rozumí nádoba, která je konstruovaná tak, aby byla odolná proti vniknutí mikroorganismů;

52.

zařízením na výrobu bioplynu“ se rozumí zařízení, ve kterém vedlejší produkty živočišného původu nebo získané produkty představují alespoň část materiálu, který je za anaerobních podmínek podroben biologickému odbourání;

53.

sběrnými středisky“ se rozumějí jiná zařízení než zpracovatelská zařízení, v nichž jsou sbírány vedlejší produkty živočišného původu uvedené v čl. 18 odst. 1 nařízení (ES) č. 1069/2009, aby byly použity ke krmení zvířat uvedených v tomtéž článku;

54.

zařízením na kompostování“ se rozumí zařízení, ve kterém vedlejší produkty živočišného původu nebo získané produkty představují alespoň část materiálu, který je za aerobních podmínek podroben biologickému odbourání;

55.

spoluspalovacím zařízením“ se rozumí stacionární nebo mobilní zařízení, jehož hlavním účelem je výroba energie nebo hmotných produktů, jak je definováno v čl. 3 odst. 5 směrnice 2000/76/ES;

56.

spalovacím zařízením“ se rozumí stacionární nebo mobilní technická jednotka a zařízení určené k tepelnému zpracování odpadu, jak je definováno v čl. 3 odst. 4 směrnice 2000/76/ES;

57.

zařízením na výrobu krmiva pro zvířata v zájmovém chovu“ se rozumějí prostory nebo vybavení pro výrobu krmiva pro zvířata v zájmovém chovu nebo dochucovacích masových výtažků, jak je uvedeno v čl. 24 odst. 1 písm. e) nařízení (ES) č. 1069/2009;

58.

zpracovatelským zařízením“ se rozumějí prostory nebo vybavení pro zpracování vedlejších produktů živočišného původu, jak je uvedeno v čl. 24 odst. 1 písm. a) nařízení (ES) č. 1069/2009, v nichž jsou vedlejší produkty živočišného původu zpracovávány v souladu s přílohou IV a/nebo přílohou X.


PŘÍLOHA II

OMEZENÍ POUŽÍVÁNÍ VEDLEJŠÍCH PRODUKTŮ ŽIVOČIŠNÉHO PŮVODU

KAPITOLA I

Opětovné použití kožešinových zvířat v rámci téhož druhu

1.

V Estonsku, Lotyšsku a Finsku mohou být následující kožešinová zvířata krmena masokostní moučkou nebo jinými produkty, které byly zpracovány v souladu s kapitolou III přílohy IV a získány z těl nebo částí těl zvířat téhož druhu:

a)

lišky (Vulpes vulpes);

b)

psíci mývalovití (Nyctereutes procyonides).

2.

V Estonsku a Lotyšsku mohou být kožešinová zvířata druhu norek americký (Mustela vison) krmena masokostní moučkou nebo jinými produkty, které byly zpracovány v souladu se zpracovatelskými metodami stanovenými v kapitole III přílohy IV a které jsou získány z těl nebo částí těl zvířat téhož druhu.

3.

Krmení uvedené v odstavcích 1 a 2 musí probíhat za těchto podmínek:

a)

krmení probíhá pouze v hospodářstvích:

i)

která byla registrována příslušným orgánem na základě žádosti, k níž je přiložena dokumentace, která prokazuje, že u populace druhů, jichž se žádost týká, neexistuje žádný důvod k podezření na přítomnost původce TSE,

ii)

kde je v hospodářství zaveden odpovídající systém dohledu nad přenosnými spongiformními encefalopatiemi (TSE) u kožešinových zvířat, který zahrnuje pravidelná laboratorní vyšetření vzorků na přítomnost TSE,

iii)

která poskytla odpovídající záruky, že se do potravinového nebo krmivového řetězce jiných zvířat než zvířat kožešinových nedostane žádný vedlejší produkt živočišného původu nebo masokostní moučka ani jiné produkty, které byly zpracovány v souladu s kapitolou III přílohy IV a které jsou získány z těchto zvířat nebo z jejich potomků,

iv)

která se nedostala do žádného zjevného kontaktu s hospodářstvím, u kterého existuje podezření na výskyt TSE nebo v němž byl výskyt TSE potvrzen,

v)

kde provozovatel registrovaného hospodářství zaručí, že:

s těly kožešinových zvířat určenými ke krmení zvířat téhož druhu je manipulováno a jsou zpracována odděleně od těl, která nejsou pro tento účel schválena,

kožešinová zvířata, která jsou krmena masokostní moučkou nebo jinými produkty, které byly zpracovány v souladu s kapitolou III přílohy IV a které jsou získány ze zvířat téhož druhu, jsou držena odděleně od zvířat, která nejsou krmena produkty získanými ze zvířat téhož druhu,

hospodářství splňuje požadavky stanovené v odstavci 2 oddílu 1 kapitoly II přílohy VI a odst. 2 písm. b) bodě ii) kapitoly II přílohy VIII;

b)

provozovatel hospodářství zaručí, že masokostní moučka nebo jiné produkty získané ze stejného druhu a určené ke krmení téhož druhu byly:

i)

zpracovány ve zpracovatelském zařízení schváleném podle čl. 24 odst. 1 písm. a) nařízení (ES) č. 1069/2009 a výlučně za použití zpracovatelských metod č. 1 až 5 nebo 7 stanovených v kapitole III přílohy IV tohoto nařízení,

ii)

byly vyrobeny ze zdravých zvířat usmrcených za účelem výroby kožešiny;

c)

v případě, že dojde ke zjevnému nebo domnělému kontaktu s hospodářstvím, u kterého existuje podezření na výskyt TSE nebo v němž byl výskyt TSE potvrzen, provozovatel hospodářství musí neprodleně:

i)

informovat o tomto kontaktu příslušný orgán,

ii)

přestat odesílat kožešinová zvířata do jakéhokoli místa určení bez písemného povolení od příslušného orgánu.

KAPITOLA II

Krmení hospodářských zvířat rostlinným porostem

Na krmení hospodářských zvířat rostlinným porostem z půdy, buď přímým přístupem zvířat k této půdě, nebo použitím posekaného rostlinného porostu jako krmiva, pokud byla na tuto půdu aplikována organická hnojiva nebo půdní přídavky, se vztahují tyto podmínky:

a)

musela být dodržena ochranná lhůta alespoň 21 dnů uvedená v čl. 11 odst. 1 písm. c) nařízení (ES) č. 1069/2009;

b)

byla použita pouze organická hnojiva a půdní přídavky, které jsou v souladu s čl. 32 odst. 1 a 2 nařízení (ES) č. 1069/2009 a kapitolou I přílohy XI tohoto nařízení.

Uvedené podmínky se však nepoužijí, pokud byla na půdu aplikována pouze tato organická hnojiva nebo půdní přídavky:

a)

hnůj a guáno;

b)

obsah trávicího traktu, mléko, mléčné výrobky, produkty získané z mléka, mlezivo a výrobky z mleziva, o nichž se příslušný orgán nedomnívá, že představují riziko šíření závažného onemocnění zvířat.


PŘÍLOHA III

NEŠKODNÉ ODSTRANĚNÍ A VYUŽITÍ

KAPITOLA I

OBECNÉ POŽADAVKY NA SPALOVÁNÍ A SPOLUSPALOVÁNÍ

Oddíl 1

Obecné podmínky

1.

Provozovatelé spalovacích a spoluspalovacích zařízení uvedených v čl. 6 odst. 1 písm. b) tohoto nařízení zaručí, že jsou v zařízeních, která podléhají jejich kontrole, splněny tyto hygienické podmínky:

a)

vedlejší produkty živočišného původu a získané produkty musí být co nejdříve po příjezdu neškodně odstraněny v souladu s podmínkami stanovenými příslušným orgánem. Musí být až do neškodného odstranění řádně uskladněny v souladu s podmínkami stanovenými příslušným orgánem;

b)

zařízení musí disponovat odpovídajícím vybavením pro čištění a dezinfekci nádob a vozidel, a to zejména v určeném prostoru, z nějž jsou v souladu s právními předpisy Unie vypouštěny odpadní vody, aby se zabránilo riziku kontaminace;

c)

zařízení musí být umístěna na pevném a dobře vysušeném podloží;

d)

zařízení musí být vybavena odpovídajícími prostředky ochrany proti škůdcům, jako jsou hmyz, hlodavci a ptáci. K tomuto účelu musí být prováděn zdokumentovaný program hubení škůdců;

e)

pracovníci musí mít přístup k vhodným zařízením osobní hygieny, jako jsou toalety, šatny a umyvadla, je-li to nezbytné k prevenci rizika kontaminace;

f)

pro všechny části zařízení musí být stanoveny a zdokumentovány čisticí postupy. K očistě musí být k dispozici vhodné čisticí nástroje a prostředky;

g)

hygienická kontrola musí zahrnovat pravidelné kontroly prostředí a vybavení. Časový rozvrh kontrol a jejich výsledky musí být zdokumentovány a uchovány po dobu minimálně dvou let.

2.

Provozovatel spalovacího nebo spoluspalovacího zařízení přijme veškerá nezbytná preventivní opatření týkající se přijímání vedlejších produktů živočišného původu nebo získaných produktů, aby zabránil nebo v nejvyšší možné míře omezil přímá rizika pro zdraví lidí nebo zvířat.

3.

Zvířata nesmějí mít přístup k zařízením, vedlejším produktům živočišného původu a získaným produktům, které čekají na spálení nebo spoluspálení, ani k popelu ze spalování nebo spoluspalování vedlejších produktů živočišného původu.

4.

Pokud jsou spalovací nebo spoluspalovací zařízení umístěna v chovném hospodářství:

a)

musí se zajistit naprosté fyzické oddělení spalovacího nebo spoluspalovacího zařízení od zvířat, jejich krmiva a podestýlky, v případě potřeby prostřednictvím plotu;

b)

dané vybavení musí sloužit výhradně ke spalování a nesmí se používat jinde v hospodářství, nebo musí být v jiném případě před takovým použitím vyčištěno a vydezinfikováno;

c)

před manipulací se zvířaty nebo s krmivem pro tato zvířata si pracovníci, kteří v zařízení pracují, musí převléknout svrchní oděv a obuv.

5.

Vedlejší produkty živočišného původu a získané produkty, které čekají na spálení nebo spoluspálení, a popel musí být uskladněny v zakrytých, správně označených a, je-li to vhodné, nepropustných nádobách.

6.

Vedlejší produkty živočišného původu, které nebyly zcela spáleny, musí být spáleny znovu nebo neškodně odstraněny jinak než na povolené skládce, a to podle situace v souladu s články 12, 13 a 14 nařízení (ES) č. 1069/2009.

Oddíl 2

Provozní podmínky

Spalovací nebo spoluspalovací zařízení musí být navržena, vybavena, postavena a provozována tak, aby plyn, který je výsledkem provozu, dosáhl řízeným a homogenním způsobem i za těch nejméně příznivých podmínek teploty 850 °C po dobu alespoň dvou sekund nebo teploty 1 100 °C po dobu 0,2 sekundy, měřeno poblíž vnitřní stěny nebo v jiném reprezentativním bodě spalovací komory, v níž dochází ke spalování nebo spoluspalování, schváleném příslušným orgánem.

Oddíl 3

Zbytky ze spalování a spoluspalování

1.

Zbytky ze spalování a spoluspalování musí být minimalizovány jak z hlediska množství, tak škodlivosti. Takovéto zbytky musí být ve vhodných případech využity, a to přímo v zařízení nebo mimo něj v souladu s příslušnými právními předpisy Unie, nebo neškodně odstraněny na povolené skládce.

2.

Přeprava a prozatímní uskladnění suchých zbytků včetně prachu musí probíhat takovým způsobem, aby se zabránilo rozptýlení do okolního prostředí, například v uzavřených nádobách.

Oddíl 4

Měření teploty a jiných parametrů

1.

Ke sledování parametrů a podmínek vztahujících se k procesu spalování nebo spoluspalování se využijí technické postupy.

2.

Ve schválení vydaném příslušným orgánem nebo v podmínkách, které jsou k němu připojené, musí být stanoveny požadavky na měření teploty.

3.

Fungování veškerého automatizovaného monitorovacího zařízení musí být kontrolováno a podrobováno ročnímu kontrolnímu přezkušování.

4.

Výsledky měření teploty musí být zaznamenány a předloženy v náležité úpravě, aby příslušný orgán mohl ověřit, zda jsou splněny přípustné provozní podmínky stanovené v tomto nařízení, a to v souladu s postupy, o nichž rozhodne uvedený příslušný orgán.

Oddíl 5

Mimořádný provoz

V případě poruchy nebo mimořádných provozních podmínek ve spalovacím nebo spoluspalovacím zařízení provozovatel co nejdříve omezí nebo odstaví provoz do doby, než bude moci být obnoven normální provoz.

KAPITOLA II

VYSOKOKAPACITNÍ SPALOVACÍ A SPOLUSPALOVACÍ ZAŘÍZENÍ

Oddíl 1

Zvláštní provozní podmínky

Spalovací nebo spoluspalovací zařízení, v nichž je nakládáno pouze s vedlejšími produkty živočišného původu a získanými produkty, o kapacitě přesahující 50 kg za hodinu (vysokokapacitní zařízení), která nemusí mít povolení k provozu v souladu se směrnicí 2000/76/ES, musí splňovat tyto podmínky:

a)

každá linka zařízení musí být vybavena nejméně jedním pomocným hořákem. Tento hořák se automaticky zapne, pokud teplota spalin po posledním vstřiku spalovacího vzduchu poklesne pod teplotu 850 °C nebo 1 100 °C podle toho, která teplota se použije. Tento hořák musí být rovněž využíván během uvádění zařízení do provozu a jeho odstavování, aby se zajistilo, že teplota 850 °C nebo 1 100 °C, podle toho, která z nich se použije, bude udržena po celou dobu těchto operací, dokud je v komoře, v níž spalování nebo spoluspalování probíhá, nějaký nespálený materiál;

b)

při kontinuálním vkládání vedlejších produktů živočišného původu nebo získaných produktů do komory, kde probíhá spalování nebo spoluspalování, musí zařízení používat automatizovaný systém, který brání vložení vedlejších produktů živočišného původu nebo získaných produktů do komory během uvádění do provozu, dokud není dosaženo teploty 850 °C nebo 1 100 °C, podle toho, která z nich se použije, a také pokaždé, když teplota není dodržena.

c)

Provozovatel musí spalovací zařízení provozovat tak, aby bylo dosaženo takové úrovně spalování, aby obsah celkového organického uhlíku ve strusce a ve zbytkovém popelu byl nižší než 3 % nebo aby jejich ztráty po spálení byly nižší než 5 % hmotnosti suchého materiálu. Podle potřeby se použijí vhodné metody předběžné úpravy.

Oddíl 2

Vypouštění vody

1.

Prostory vysokokapacitních zařízení včetně přidružených prostor k uskladnění vedlejších produktů živočišného původu musí být navrženy tak, aby bylo zabráněno neoprávněnému a náhodnému úniku jakýchkoli znečišťujících látek do půdy a povrchové a podzemní vody.

2.

Musí být zřízeny skladovací kapacity k zadržení úniku kontaminované dešťové vody z prostoru zařízení nebo zadržení kontaminované vody vzniklé v důsledku rozlití nebo hasičského zásahu.

Je-li to nutné, provozovatel zaručí, že je možné takovouto dešťovou vodu a takovouto vodu před vypuštěním v nezbytném případě otestovat a ošetřit.

KAPITOLA III

NÍZKOKAPACITNÍ SPALOVACÍ A SPOLUSPALOVACÍ ZAŘÍZENÍ

Spalovací a spoluspalovací zařízení, v nichž je nakládáno pouze s vedlejšími produkty živočišného původu a získanými produkty, o kapacitě nižší než 50 kg vedlejších produktů živočišného původu za hodinu nebo na šarži (nízkokapacitní zařízení), která nemusí mít povolení k provozu v souladu se směrnicí 2000/76/ES, musí být:

a)

používána pouze k neškodnému odstraňování:

i)

mrtvých zvířat ze zájmového chovu uvedených v čl. 8 písm. a) bodě iii) nařízení (ES) č. 1069/2009 nebo

ii)

materiálů kategorie 1 uvedených v čl. 8 písm. b), e) a f), materiálů kategorie 2 uvedených v článku 9 nebo materiálů kategorie 3 uvedených v článku 10 uvedeného nařízení;

b)

vybavena pomocným hořákem, pokud jsou do nízkokapacitního zařízení vkládány materiály kategorie 1 uvedené v čl. 8 písm. b) nařízení (ES) č. 1069/2009;

c)

provozována takovým způsobem, že z vedlejších produktů živočišného původu zbude pouze popel.


PŘÍLOHA IV

ZPRACOVÁNÍ

KAPITOLA I

POŽADAVKY NA ZPRACOVATELSKÁ ZAŘÍZENÍ A NĚKTERÉ JINÉ PODNIKY A ZAŘÍZENÍ

Oddíl 1

Obecné podmínky

1.

Zpracovatelská zařízení musí splňovat následující požadavky na zpracování tlakovou sterilizací nebo v souladu se zpracovatelskými metodami uvedenými v čl. 15 odst. 1 písm. b) nařízení (ES) č. 1069/2009:

a)

zpracovatelská zařízení nesmějí být umístěna ve stejném místě jako jatka nebo jiná zařízení, která byla schválena nebo registrována v souladu s nařízením (ES) č. 852/2004 nebo nařízením (ES) č. 853/2004, pokud nejsou rizika pro zdraví lidí a zvířat, která vyplývají ze zpracování vedlejších produktů živočišného původu pocházejících z takových jatek nebo jiných zařízení, zmírněna splněním alespoň těchto podmínek:

i)

zpracovatelské zařízení musí být fyzicky odděleno od jatek nebo jiného zařízení, je-li to vhodné, umístěním v budově, která je od jatek nebo od jiného zařízení zcela oddělena,

ii)

zpracovatelské zařízení musí mít funkční:

systém přepravníků, který propojuje zpracovatelské zařízení s jatkami nebo jiným zařízením a který není možné obejít,

samostatné vstupy, přijímací prostory, vybavení a výstupy jak pro zpracovatelské zařízení, tak pro jatka nebo zařízení,

iii)

musí být přijata opatření, aby se zabránilo šíření rizik prostřednictvím činnosti zaměstnanců zpracovatelského zařízení a jatek nebo jiného zařízení,

iv)

neoprávněné osoby ani zvířata nemají do zpracovatelského zařízení přístup.

Odchylně od bodů i) až iv) může v případě zpracovatelských zařízení, která zpracovávají materiál kategorie 3, příslušný orgán povolit podmínky odlišné od podmínek stanovených v uvedených bodech, jejichž cílem je zmírnění rizik pro zdraví lidí a zvířat včetně rizik vyplývajících ze zpracovávání materiálu kategorie 3, který pochází z jiných zařízení, která byla schválena nebo registrována v souladu s nařízením (ES) č. 852/2004 nebo nařízením (ES) č. 853/2004.

Členské státy informují Komisi a ostatní členské státy v rámci Stálého výboru pro potravinový řetězec a zdraví zvířat uvedeného v čl. 52 odst. 1 nařízení (ES) č. 1069/2009 o tom, že jejich příslušné orgány tuto odchylku využily;

b)

zpracovatelské zařízení musí mít čistý a nečistý sektor, které jsou od sebe odpovídajícím způsobem odděleny. Nečistý sektor musí být vybaven zakrytým prostorem k přijímání vedlejších produktů živočišného původu a zkonstruován způsobem, který umožňuje snadné čištění a dezinfikování. Podlahy musí být položeny tak, aby umožňovaly odvod tekutin;

c)

zpracovatelské zařízení musí být vybaveno odpovídajícím zařízením včetně toalet, šaten a umyvadel pro zaměstnance;

d)

zpracovatelské zařízení musí disponovat dostatečnou kapacitou pro výrobu horké vody a páry ke zpracování vedlejších produktů živočišného původu;

e)

je-li to vhodné, musí být nečistý sektor vybaven zařízením na zmenšení velikosti vedlejších produktů živočišného původu a zařízením k nakládce rozdrcených vedlejších produktů živočišného původu do zpracovatelské jednotky;

f)

pokud je vyžadováno tepelné ošetření, musí být všechna zařízení vybavena:

i)

měřicím zařízením ke sledování teploty v časových intervalech a, pokud je to u použité zpracovatelské metody vhodné, tlaku v kritických bodech,

ii)

záznamovými přístroji k průběžnému zaznamenávání výsledků těchto měření takovým způsobem, aby byly tyto výsledky přístupné pro účely ověřování a úředních kontrol,

iii)

odpovídajícím bezpečnostním systémem, aby se zabránilo nedostatečnému ohřevu;

g)

aby se zabránilo opakovanému znečištění získaného produktu vložením vedlejších produktů živočišného původu, musí být prostor v zařízení, ve kterém je vykládán příchozí materiál ke zpracování, jasně oddělen od prostor, které jsou vyhrazeny ke zpracování tohoto produktu, a prostor, ve kterých je získaný produkt uskladněn.

2.

Zpracovatelské zařízení musí být vybaveno vhodnými prostředky k čištění a dezinfekci kontejnerů nebo nádob, ve kterých vedlejší produkty živočišného původu obdrželo, a dopravních prostředků jiných než lodí, ve kterých jsou přepravovány.

3.

K dispozici musí být odpovídající vybavení, aby bylo možné podle potřeby vydezinfikovat kola vozidla a jiné části vozidla v okamžiku, kdy vozidlo opouští nečistý sektor zpracovatelského zařízení.

4.

Všechna zpracovatelská zařízení musí být vybavena systémem odstraňování odpadní vody, který splňuje požadavky stanovené příslušným orgánem v souladu s právními předpisy Unie.

5.

Zpracovatelské zařízení musí být vybaveno vlastní laboratoří nebo musí využívat služeb externí laboratoře. Tato laboratoř musí být zařízena k provádění nezbytných analýz a musí být schválena příslušným orgánem na základě posouzení schopnosti laboratoře provádět tyto analýzy, musí být akreditována podle mezinárodně uznávaných norem nebo musí být pravidelně kontrolována příslušným orgánem, aby byla posouzena schopnost laboratoře provádět tyto analýzy.

6.

Pokud z posouzení rizik vyplývá, že objem ošetřovaných produktů vyžaduje pravidelnou nebo stálou přítomnost příslušného orgánu, musí zpracovatelské zařízení disponovat uzamykatelnou místností, která je odpovídajícím způsobem vybavena a je určena výhradně k využívání kontrolním útvarem.

Oddíl 2

Čištění odpadních vod

1.

Zpracovatelská zařízení, která zpracovávají materiál kategorie 1, a jiná zařízení, ve kterých je odstraňován specifikovaný rizikový materiál, jatka a zpracovatelská zařízení, která zpracovávají materiál kategorie 2, musí provádět předběžné ošetření za účelem zadržení a shromáždění materiálů živočišného původu, což je první fáze čištění odpadních vod.

Zařízení pro předběžné ošetření se musí skládat z odtokových jímek nebo česlí umístěných na dolním konci procesu, přičemž velikost jejich otvorů s filtrovými póry nebo ok nesmí přesáhnout 6 mm, nebo z rovnocenných systémů zaručujících, že velikost pevných částic v odpadní vodě, která těmito systémy proteče, nepřesáhne 6 mm.

2.

Odpadní voda ze zařízení uvedených v odstavci 1 musí být podrobena předběžnému ošetření, kterým se zaručí, že je před odtokem ze zařízení všechna odpadní voda tímto procesem přefiltrována. Nesmí se provádět žádné drcení, macerace ani jiné zpracování nebo použití tlaku, jimiž by se mohl usnadnit průchod pevných materiálů živočišného původu procesem předběžného ošetření.

3.

Veškerý materiál živočišného původu, který je v průběhu předběžného ošetření zachycen v zařízeních uvedených v odstavci 1, se shromažďuje a přepravuje jako materiál kategorie 1 nebo případně kategorie 2 a neškodně se odstraňuje v souladu s nařízením (ES) č. 1069/2009.

4.

Odpadní voda, která byla podrobena předběžnému ošetření v zařízeních uvedených v odstavci 1, a odpadní voda ze zařízení, která manipulují s vedlejšími produkty živočišného původu nebo je zpracovávají, se ošetří v souladu s právními předpisy Unie bez omezení v souladu s tímto nařízením.

5.

Kromě požadavků stanovených v odstavci 4 může příslušný orgán uložit provozovatelům povinnost ošetřit odpadní vody z nečistého sektoru zpracovatelských zařízení nebo zařízení či podniků, které provádějí mezioperace s materiálem kategorie 1 nebo kategorie 2 nebo skladují materiál kategorie 1 nebo kategorie 2, v souladu s podmínkami, které zaručují, že jsou zmírněna rizika z patogenních původců.

6.

Aniž jsou dotčeny odstavce 1 až 5, je zakázáno neškodně odstraňovat vedlejší produkty živočišného původu včetně krve a mléka nebo získané produkty do toku odpadních vod.

Materiál kategorie 3, který sestává z kalu z odstředivky nebo separátoru, však lze neškodně odstraňovat do toku odpadních vod, pokud byl podroben jednomu z ošetření určených pro kal z odstředivky nebo separátoru, která jsou stanovena v části III oddílu 4 kapitoly II přílohy X tohoto nařízení.

Oddíl 3

Zvláštní požadavky na zpracování materiálu kategorie 1 a kategorie 2

Prostorové rozvržení zpracovatelských zařízení, která zpracovávají materiály kategorie 1 a kategorie 2, musí zaručovat, že od obdržení surového materiálu až do odeslání výsledného získaného produktu jsou materiál kategorie 1 a materiál kategorie 2 zcela odděleny, s výjimkou případu, kdy je jako materiál kategorie 1 zpracovávána směs materiálu kategorie 1 a materiálu kategorie 2.

Oddíl 4

Zvláštní požadavky na zpracování materiálů kategorie 3

Kromě obecných podmínek stanovených v oddíle 1 se použijí tyto požadavky:

1.

Zpracovatelská zařízení, která zpracovávají materiály kategorie 3, se nesmí nacházet na stejném místě jako zpracovatelská zařízení, která zpracovávají materiál kategorie 1 nebo kategorie 2, ledaže by byla umístěna ve zcela oddělené budově.

2.

Příslušný orgán však může povolit, aby byl materiál kategorie 3 zpracován v místě, kde dochází k manipulaci s materiálem kategorie 1 nebo 2 nebo k jeho zpracování, pokud je zabráněno křížové kontaminaci, a to:

a)

prostorovým rozvržením zařízení, zejména prostředky pro příjem, a další manipulací se surovými materiály;

b)

prostorovým rozvržením a řízením vybavení používaného při zpracování včetně prostorového rozvržení a řízení samostatných zpracovatelských linek nebo postupů čištění, které vylučují šíření možných rizik pro zdraví lidí a zvířat; a

c)

prostorovým rozvržením a řízením prostor pro dočasné uskladnění konečných produktů.

3.

Pokud zpracovatelská zařízení, která zpracovávají materiál kategorie 3, zpracovávají materiály určené ke krmení, musí disponovat zařízením na kontrolu přítomnosti cizích těles, jako je například obalový materiál nebo kovové části, ve vedlejších produktech živočišného původu nebo získaných produktech. Takováto cizí tělesa musí být před zpracováním nebo během něj odstraněna.

KAPITOLA II

HYGIENICKÉ POŽADAVKY A POŽADAVKY NA ZPRACOVÁNÍ

Oddíl 1

Obecné hygienické požadavky

Kromě obecných hygienických požadavků stanovených v článku 25 nařízení (ES) č. 1069/2009 musí být ve zpracovatelských zařízeních zaveden zdokumentovaný program hubení škůdců pro účely provádění opatření ochrany proti škůdcům, jako jsou hmyz, hlodavci a ptáci, uvedených v čl. 25 odst. 1 písm. c) uvedeného nařízení.

Oddíl 2

Obecné požadavky na zpracování

1.

K nepřetržitému sledování podmínek zpracování musí být využívány přesně kalibrované měřicí přístroje/záznamníky. Záznamy prokazující datum kalibrace měřicích přístrojů/záznamníků musí být uchovány.

2.

Materiál, který pravděpodobně neprošel specifikovaným tepelným ošetřením, například materiál vypuštěný při uvádění do provozu nebo uniklý z kotlů, musí tepelným ošetřením projít znovu nebo musí být sebrán a znovu zpracován nebo neškodně odstraněn v souladu s nařízením (ES) č. 1069/2009.

Oddíl 3

Zpracovatelské metody pro materiál kategorie 1 a kategorie 2

Pokud příslušný orgán nevyžaduje použití tlakové sterilizace (metoda č. 1), zpracuje se materiál kategorie 1 a kategorie 2 v souladu se zpracovatelskými metodami č. 2, 3, 4 nebo 5 uvedenými v kapitole III.

Oddíl 4

Zpracování materiálu kategorie 3

1.

Kritické kontrolní body, které určují rozsah tepelných ošetření uplatněných při zpracování, u každé ze zpracovatelských metod uvedených v kapitole III musí zahrnovat:

a)

velikost částic surového materiálu;

b)

teplotu dosaženou při procesu tepelného ošetření;

c)

tlak, je-li vyvinut na surový materiál;

d)

délku trvání procesu tepelného ošetření nebo objem vstupujícího materiálu za jednotku času do kontinuálního systému. Pro každý použitelný kritický kontrolní bod musí být určeny minimální normy zpracování.

2.

U chemických ošetření, která příslušný orgán povolil jako zpracovatelskou metodu č. 7 v souladu s bodem G kapitoly III, musí kritické kontrolní body, které určují rozsah použitých chemických ošetření, zahrnovat dosaženou úpravu pH.

3.

Záznamy se uchovávají po dobu minimálně dvou let, aby se prokázalo, že jsou uplatňovány minimální procesní hodnoty pro každý kritický kontrolní bod.

4.

Materiál kategorie 3 se zpracovává v souladu s některou ze zpracovatelských metod č. 1 až 5 a se zpracovatelskou metodou č. 7, nebo, pokud takový materiál pochází z vodních živočichů, v souladu s některou ze zpracovatelských metod č. 1 až 7 uvedených v kapitole III.

KAPITOLA III

STANDARDNÍ ZPRACOVATELSKÉ METODY

A.   Zpracovatelská metoda č. 1 (tlaková sterilizace)

Zmenšení

1.

Jestliže je velikost částic vedlejších produktů živočišného původu určených ke zpracování větší než 50 mm, velikost vedlejších produktů živočišného původu musí být zmenšena s využitím vhodného vybavení nastaveného tak, aby velikost částic po zmenšení nepřesahovala 50 mm. Účinnost tohoto vybavení musí být denně kontrolována a stav, ve kterém se nachází, zaznamenáván. Pokud kontroly odhalí přítomnost částic větších než 50 mm, postup musí být zastaven a opětovně spuštěn až po dokončení opravy.

Doba, teplota a tlak

2.

Vedlejší produkty živočišného původu o velikosti části nepřesahující 50 mm musí být zahřáty na teplotu v jádře vyšší než 133 °C po dobu minimálně 20 minut bez přerušení a při tlaku (absolutním) minimálně 3 bary. Tlak musí být vyvinut odčerpáním veškerého vzduchu ve sterilizační komoře a nahrazením tohoto vzduchu párou („nasycenou párou“); tepelné ošetření může být uplatněno jako jediný postup nebo jako prvotní nebo závěrečná fáze sterilizace.

3.

Zpracování může být prováděno v dávkovém nebo kontinuálním systému.

B.   Zpracovatelská metoda č. 2

Zmenšení

1.

Jestliže je velikost částic vedlejších produktů živočišného původu určených ke zpracování větší než 150 mm, velikost vedlejších produktů živočišného původu musí být zmenšena s využitím vhodného vybavení nastaveného tak, aby velikost částic po zmenšení nepřesahovala 150 mm. Účinnost tohoto vybavení musí být denně kontrolována a stav, ve kterém se nachází, zaznamenáván. Pokud kontroly odhalí přítomnost částic větších než 150 mm, postup musí být zastaven a opětovně spuštěn až po dokončení opravy.

Doba, teplota a tlak

2.

Po zmenšení velikosti musí být vedlejší produkty živočišného původu zahřáty způsobem, který zaručuje, že je dosaženo teploty v jádře vyšší než 100 °C alespoň po dobu 125 minut, teploty v jádře vyšší než 110 °C alespoň po dobu 120 minut a teploty v jádře vyšší než 120 °C po dobu alespoň 50 minut.

Teplot v jádře je možné dosáhnout postupně nebo souběžnou kombinací uvedených dob.

3.

Zpracování musí být prováděno v dávkovém systému.

C.   Zpracovatelská metoda č. 3

Zmenšení

1.

Jestliže je velikost částic vedlejších produktů živočišného původu určených ke zpracování větší než 30 mm, velikost vedlejších produktů živočišného původu musí být zmenšena s využitím vhodného vybavení nastaveného tak, aby velikost částic po zmenšení nepřesahovala 30 mm. Účinnost tohoto vybavení musí být denně kontrolována a stav, ve kterém se nachází, zaznamenáván. Pokud kontroly odhalí přítomnost částic větších než 30 mm, postup musí být zastaven a opětovně spuštěn až po dokončení opravy.

Doba, teplota a tlak

2.

Po zmenšení velikosti musí být vedlejší produkty živočišného původu zahřáty způsobem, který zaručuje, že je dosaženo teploty v jádře vyšší než 100 °C alespoň po dobu 95 minut, teploty v jádře vyšší než 110 °C alespoň po dobu 55 minut a teploty v jádře vyšší než 120 °C po dobu alespoň 13 minut.

Teplot v jádře je možné dosáhnout postupně nebo souběžnou kombinací uvedených dob.

3.

Zpracování může být prováděno v dávkovém nebo kontinuálním systému.

D.   Zpracovatelská metoda č. 4

Zmenšení

1.

Jestliže je velikost částic vedlejších produktů živočišného původu určených ke zpracování větší než 30 mm, velikost vedlejších produktů živočišného původu musí být zmenšena s využitím vhodného vybavení nastaveného tak, aby velikost částic po zmenšení nepřesahovala 30 mm. Účinnost tohoto vybavení musí být denně kontrolována a stav, ve kterém se nachází, zaznamenáván. Pokud kontroly odhalí přítomnost částic větších než 30 mm, postup musí být zastaven a opětovně spuštěn až po dokončení opravy.

Doba, teplota a tlak

2.

Po zmenšení velikosti musí být vedlejší produkty živočišného původu umístěny do nádoby s přidaným tukem a zahřáty takovým způsobem, který zaručuje, že je dosaženo teploty v jádře vyšší než 100 °C po dobu alespoň 16 minut, teploty v jádře vyšší než 110 °C po dobu alespoň 13 minut, teploty v jádře vyšší než 120 °C po dobu alespoň 8 minut a teploty v jádře vyšší než 130 °C po dobu alespoň 3 minut.

Teplot v jádře je možné dosáhnout postupně nebo souběžnou kombinací uvedených dob.

3.

Zpracování může být prováděno v dávkovém nebo kontinuálním systému.

E.   Zpracovatelská metoda č. 5

Zmenšení

1.

Jestliže je velikost částic vedlejších produktů živočišného původu určených ke zpracování větší než 20 mm, velikost vedlejších produktů živočišného původu musí být zmenšena s využitím vhodného vybavení nastaveného tak, aby velikost částic po zmenšení nepřesahovala 20 mm. Účinnost tohoto vybavení musí být denně kontrolována a stav, ve kterém se nachází, zaznamenáván. Pokud kontroly odhalí přítomnost částic větších než 20 mm, postup musí být zastaven a opětovně spuštěn až po dokončení opravy.

Doba, teplota a tlak

2.

Po zmenšení velikosti musí být vedlejší produkty živočišného původu zahřívány, dokud se nevysráží, a potom stlačeny tak, aby se z bílkovinné hmoty odstranila voda a tuk. Bílkovinná hmota musí být následně zahřáta způsobem, který zaručuje, že je dosaženo teploty v jádře vyšší než 80 °C po dobu alespoň 120 minut a teploty v jádře vyšší než 100 °C po dobu alespoň 60 minut.

Teplot v jádře je možné dosáhnout postupně nebo souběžnou kombinací uvedených dob.

3.

Zpracování může být prováděno v dávkovém nebo kontinuálním systému.

F.   Zpracovatelská metoda č. 6 (pro vedlejší produkty živočišného původu kategorie 3, které pocházejí pouze z vodních živočichů nebo vodních bezobratlých živočichů)

Zmenšení

1.

Vedlejší produkty živočišného původu musí být zmenšeny na velikost částic, která nepřesahuje:

a)

50 mm v případě tepelného ošetření podle odst. 2 písm. a); nebo

b)

30 mm v případě tepelného ošetření podle odst. 2 písm. b).

Následně musí být promíchány s kyselinou mravenčí, aby se pH snížilo na hodnotu 4,0 nebo nižší a aby se na této hodnotě udrželo. Před dalším ošetřením musí být směs uskladněna alespoň po dobu 24 hodin.

Doba, teplota a tlak

2.

Po zmenšení musí být směs zahřáta na:

a)

teplotu v jádře nejméně 90 °C po dobu alespoň 60 minut; nebo

b)

teplotu v jádře nejméně 70 °C po dobu alespoň 60 minut.

Je-li použit systém s kontinuálním průtokem, postup produktu měničem tepla musí být řízen pomocí mechanických ovladačů omezujících jeho posuv tak, aby do ukončení tepelného ošetření produkt prošel cyklem, který je dostatečný jak z hlediska času, tak teploty.

3.

Zpracování může být prováděno v dávkovém nebo kontinuálním systému.

G.   Zpracovatelská metoda č. 7

1.

Každá zpracovatelská metoda schválená příslušným orgánem, u které provozovatel tomuto orgánu prokázal tyto body:

a)

identifikace příslušných rizik ve výchozím materiálu s ohledem na původ materiálu a možných rizik s ohledem na nákazový status ve členském státě nebo oblasti či pásmu, kde má být metoda použita;

b)

schopnost zpracovatelské metody snížit tato rizika na úroveň, která nepředstavuje závažná rizika pro zdraví lidí a zvířat;

c)

z konečného produktu byl denně po dobu 30 produkčních dnů odebírán vzorek v souladu s těmito mikrobiologickými normami:

i)

vzorky materiálu odebrané bezprostředně po ošetření:

Clostridium perfringens: nepřítomnost v 1 g produktu

ii)

vzorky materiálu odebrané v průběhu skladování nebo při vyskladnění:

 

Salmonella: nepřítomnost v 25 g produktu: n = 5, c = 0, m = 0, M = 0;

 

Enterobacteriaceae: n = 5, c = 2, m = 10, M = 300 v 1 g;

kde:

n

=

počet vzorků, které mají být vyšetřeny;

m

=

prahová hodnota počtu bakterií; výsledek je považován za uspokojující, pokud počet bakterií ve všech vzorcích není vyšší než m;

M

=

mezní hodnota počtu bakterií; výsledek je považován za neuspokojivý, pokud se počet bakterií v jednom nebo více vzorcích rovná M nebo je vyšší; a

c

=

počet vzorků, jejichž bakteriální počet smí být v rozmezí mezi m a M, přičemž vzorek je ještě stále považován za přípustný, pokud je bakteriální počet ostatních vzorků roven m nebo nižší.

2.

Podrobné údaje o kritických kontrolních bodech, podle kterých každé zpracovatelské zařízení uspokojivě splňuje mikrobiologické normy, musí být zaznamenány a uchovány, aby provozovatel a příslušný orgán mohli sledovat provoz zpracovatelského zařízení. Údaje, které mají být zaznamenávány a sledovány, musí obsahovat velikost částic a v příslušných případech kritickou teplotu, absolutní dobu, profil tlaku, objem vstupujícího surového materiálu za jednotku času a míru recyklace tuku.

3.

Odchylně od odstavce 1 může příslušný orgán povolit použití zpracovatelských metod, které byly schváleny před dnem použitelnosti tohoto nařízení, a to v souladu s kapitolou III přílohy V nařízení (ES) č. 1774/2002.

4.

Příslušný orgán trvale nebo dočasně pozastaví uplatňování zpracovatelských metod uvedených v odstavcích 1 a 3, pokud získá důkaz, že se některá z okolností upřesněných v odst. 1 písm. a) nebo b) podstatně změnila.

5.

Příslušný orgán na žádost sdělí příslušnému orgánu jiného členského státu informace, které má podle odstavců 1 a 2 k dispozici o schválené zpracovatelské metodě.

KAPITOLA IV

ALTERNATIVNÍ ZPRACOVATELSKÉ METODY

Oddíl 1

Obecná ustanovení

1.

Materiály vzniklé zpracováním materiálů kategorie 1 a 2 kromě bionafty vyrobené v souladu s bodem D oddílu 2 této kapitoly musí být trvale označeny v souladu s požadavky na označování určitých získaných produktů stanovenými v kapitole V přílohy VIII.

2.

Příslušný orgán členského státu dá výsledky úředních kontrol na žádost k dispozici příslušnému orgánu jiného členského státu, pokud je v tomto členském státě alternativní metoda použita poprvé, aby zavedení nové alternativní metody usnadnil.

Oddíl 2

Normy zpracování

A.   Proces alkalické hydrolýzy

1.   Výchozí materiál

V tomto procesu lze použít vedlejší produkty živočišného původu všech kategorií.

2.   Zpracovatelská metoda

Alkalická hydrolýza se provádí podle těchto norem zpracování:

a)

musí být použit roztok hydroxidu sodného (NaOH) nebo hydroxidu draselného (KOH) (nebo jejich kombinace), a to v množství zajišťujícím přibližnou molární ekvivalenci vzhledem k hmotnosti, typu a složení vedlejších produktů živočišného původu, které mají být podrobeny rozkladu.

Pokud mají vedlejší produkty živočišného původu vysoký obsah tuku, který neutralizuje zásadu, musí se přidávaná zásada přizpůsobit tak, aby bylo dosaženo uvedené molární ekvivalence;

b)

vedlejší produkty živočišného původu musí být vloženy do nádoby z legované oceli. Odměřené množství zásady musí být přidáno v tuhém stavu nebo v podobě roztoku podle písmene a);

c)

nádoba musí být uzavřena a vedlejší produkty živočišného původu a směs se zásadou se musí zahřát na teplotu v jádře nejméně 150 °C při tlaku (absolutním) nejméně 4 bary po dobu nejméně:

i)

tří hodin bez přerušení,

ii)

šesti hodin bez přerušení v případě ošetření vedlejších produktů živočišného původu podle čl. 8 písm. a) bodů i) a ii) nařízení (ES) č. 1069/2009.

Materiály získané z materiálů kategorie 1, které sestávají ze zvířat usmrcených v rámci opatření k eradikaci TSE, a to buď přežvýkavců, kteří nevyžadují vyšetření na TSE, nebo přežvýkavců, kteří byli s negativním výsledkem podrobeni vyšetřením v souladu s čl. 6 odst. 1 nařízení (ES) č. 999/2001, však mohou být zpracovány v souladu s odst. 2 písm. c) bodem i) tohoto oddílu, nebo

iii)

jedné hodiny bez přerušení v případě vedlejších produktů živočišného původu sestávajících výlučně z materiálu z ryb či drůbeže;

d)

proces se musí provádět v dávkovém systému a materiál v nádobě musí být soustavně míchán, aby se usnadnil proces rozkladu, dokud se tkáně nerozpustí a kosti a zuby nezměknou; a

e)

vedlejší produkty živočišného původu musí být ošetřeny takovým způsobem, aby byly požadavky na čas, teplotu a tlak splněny současně.

B.   Proces hydrolýzy za vysokého tlaku a teploty

1.   Výchozí materiál

V tomto procesu lze použít materiály kategorie 2 a kategorie 3.

2.   Zpracovatelská metoda

Hydrolýza za vysokého tlaku a teploty se provádí podle těchto norem zpracování:

a)

vedlejší produkty živočišného původu musí být zahřáty na teplotu v jádře nejméně 180 °C po dobu alespoň 40 minut bez přerušení při tlaku (absolutním) nejméně 12 barů, přičemž k zahřívání dochází nepřímým působením páry na biolytický reaktor;

b)

proces se musí provádět v dávce a materiál v nádobě musí být soustavně míchán; a

c)

vedlejší produkty živočišného původu musí být ošetřeny takovým způsobem, aby byly požadavky na čas, teplotu a tlak splněny současně.

C.   Proces výroby bioplynu hydrolýzou za vysokého tlaku

1.   Výchozí materiál

V tomto procesu lze použít vedlejší produkty živočišného původu všech kategorií.

2.   Zpracovatelská metoda

Proces výroby bioplynu hydrolýzou za vysokého tlaku se provádí podle těchto norem zpracování:

a)

vedlejší produkty živočišného původu musí být nejprve zpracovány využitím zpracovatelské metody č. 1 (tlaková sterilizace) stanovené v kapitole III ve schváleném zpracovatelském zařízení;

b)

po provedení procesu uvedeného v písmeni a) musí být materiály zbavené tuku ošetřovány po dobu nejméně 20 minut při teplotě nejméně 220 °C a při tlaku (absolutním) nejméně 25 barů, přičemž k zahřívání dochází ve dvou stupních – nejprve přímým vstřikováním páry, a poté nepřímo v koaxiálním výměníku tepla;

c)

proces se musí provádět v dávkovém nebo kontinuálním systému a materiál musí být soustavně míchán;

d)

vedlejší produkty živočišného původu musí být ošetřeny takovým způsobem, aby byly požadavky na čas, teplotu a tlak splněny současně;

e)

výsledný materiál musí být poté smísen s vodou a podroben anaerobní fermentaci (přeměně na bioplyn) v reaktoru na výrobu bioplynu;

f)

v případě výchozího materiálu kategorie 1 musí celý proces probíhat ve stejném místě a v uzavřeném systému a bioplyn získaný tímto procesem musí být v témže zařízení rychle spálen pro energetické účely při teplotě nejméně 900 °C, a poté prudce zchlazen.

D.   Proces výroby bionafty

1.   Výchozí materiál

V tomto procesu lze použít frakci tuků získanou z vedlejších produktů živočišného původu všech kategorií.

2.   Zpracovatelská metoda

Bionafta se vyrábí podle těchto norem zpracování:

a)

pokud není použit rybí tuk nebo tavený/škvařený tuk, které byly vyrobeny v souladu s oddíly VIII, resp. XII přílohy III nařízení (ES) č. 853/2004, frakce tuku získaná z vedlejších produktů živočišného původu musí být nejprve zpracována za použití:

i)

v případě materiálů kategorie 1 nebo 2 zpracovatelské metody č. 1 (tlaková sterilizace) stanovené v kapitole III; a

ii)

v případě materiálů kategorie 3 některé ze zpracovatelských metod č. 1 až 5 nebo 7, nebo v případě materiálu získaného z ryb zpracovatelských metod č. 1 až 7 uvedených v kapitole III;

b)

zpracovaný tuk musí být poté dále zpracován za použití jedné z těchto metod:

i)

procesu, při němž musí být zpracovaný tuk oddělen od bílkoviny, a v případě tuku z přežvýkavců musí být odstraněny nerozpustné nečistoty převyšující 0,15 % hmotnostních, a poté musí být zpracovaný tuk podroben esterifikaci a transesterifikaci.

U zpracovaného tuku získaného z materiálu kategorie 3 se však esterifikace nevyžaduje. Pro účely esterifikace musí být hodnota pH snížena přidáním kyseliny sírové (H2SO4) nebo rovnocenné kyseliny na méně než 1 a směs musí být alespoň po dobu dvou hodin za intenzivního míchání zahřívána na 72 °C.

Transesterifikace musí být prováděna zvýšením hodnoty pH na přibližně 14 pomocí hydroxidu draselného nebo rovnocenné zásady při teplotě 35 °C až 50 °C nejméně po dobu 15 minut. Transesterifikace se za podmínek uvedených v tomto odstavci provede dvakrát za použití nového roztoku zásady. Poté se produkty musí rafinovat, mimo jiné za použití vakuové destilace při 150 °C, a výsledkem je bionafta;

ii)

procesu za použití rovnocenných parametrů procesu, které příslušný orgán schválil.

E.   Proces zplyňování podle Brookese

1.   Výchozí materiál

V tomto procesu lze použít materiály kategorie 2 a kategorie 3.

2.   Zpracovatelská metoda

Proces zplyňování podle Brookese se provádí podle těchto norem zpracování:

a)

dospalovací komora musí být vyhřáta za použití zemního plynu;

b)

vedlejší produkty živočišného původu musí být vloženy do primární komory zplyňovače a dveře se musí uzavřít. Primární komora nesmí být vybavena hořáky a musí být vyhřívána přenosem tepla vedením od dospalovacího hořáku, který musí být umístěn pod primární komorou. Do primární komory musí být pro zvýšení účinnosti procesu vpouštěn vzduch, avšak pouze třemi vstupními ventily umístěnými na hlavních dveřích;

c)

vedlejší produkty živočišného původu musí být zplyněním přeměněny na komplexní uhlovodíky a výsledné plyny musí být z primární komory vedeny úzkým otvorem v horní části zadní stěny do směšovací a štěpné zóny, kde musí být štěpeny na své základní složky. Nakonec musí být plyny vedeny do dospalovací komory, kde musí být za přebytku vzduchu spáleny v plameni hořáku na zemní plyn;

d)

každá provozní jednotka musí mít jako pojistku pro případ selhání hořáku nebo ventilátoru dva hořáky a dva ventilátory přivádějící vzduch pro dospálení. Sekundární komora musí být navržena tak, aby za všech podmínek spalování pro energetické účely zajišťovala minimální dobu zdržení 2 sekundy při teplotě nejméně 950 °C;

e)

při výstupu ze sekundární komory musí spaliny projít regulátorem tahu umístěným v dolní části komína, který je zchladí a zředí venkovním vzduchem, přičemž v primární i sekundární komoře udržuje stálý tlak;

f)

proces musí být realizován ve 24hodinovém cyklu, který zahrnuje plnění, zpracování, zchlazení a odstranění popela. Na konci cyklu musí být zbytkový popel z primární komory odstraněn pomocí vakuového extrakčního systému do uzavřených pytlů a před přepravou se zaplombuje;

g)

zplyňování jiného materiálu, než jsou vedlejší produkty živočišného původu, nesmí být povoleno.

F.   Spalování živočišného tuku pro energetické účely v kotli

1.   Výchozí materiál

V tomto procesu lze použít frakci tuků získanou z vedlejších produktů živočišného původu všech kategorií.

2.   Zpracovatelská metoda

Spalování živočišného tuku pro energetické účely v kotli se provádí podle těchto norem zpracování:

a)

pokud není použit rybí tuk nebo tavený/škvařený tuk, které byly vyrobeny v souladu s oddíly VIII, resp. XII přílohy III nařízení (ES) č. 853/2004, frakce tuku získaná z vedlejších produktů živočišného původu musí být nejprve zpracována za použití:

i)

v případě frakce tuku z materiálů kategorie 1 a 2, která je určena ke spálení pro energetické účely v jiném zařízení,

u frakce tuku ze zpracování přežvýkavců, kteří byli s negativním výsledkem podrobeni vyšetřením v souladu s čl. 6 odst. 1 nařízení (ES) č. 999/2001, a ze zpracování jiných zvířat než přežvýkavců, která vyžadují vyšetření na TSE, některé ze zpracovatelských metod č. 1 až 5 stanovených v kapitole III této přílohy,

u frakce tuku ze zpracování jiných přežvýkavců zpracovatelské metody č. 1 uvedené v kapitole III, a

ii)

v případě materiálů kategorie 1 a 2 určených ke spálení pro energetické účely ve stejném zařízení a materiálu kategorie 3 některé ze zpracovatelských metod č. 1 až 5 nebo zpracovatelské metody č. 7; v případě materiálů získaných z ryb zpracovatelských metod č. 1 až 7 uvedených v kapitole III;

b)

frakce tuku musí být oddělena od bílkoviny a v případě tuku z přežvýkavců, který je určen ke spálení pro energetické účely v jiném zařízení, musí být odstraněny nerozpustné nečistoty převyšující 0,15 % hmotnostních;

c)

po procesu uvedeném v písmenech a) a b) se tuk musí:

i)

odpařovat v parním kotli a spalovat pro energetické účely při teplotě alespoň 1 100 °C po dobu alespoň 0,2 sekundy; nebo

ii)

zpracovat za použití rovnocenných parametrů procesu, které příslušný orgán schválil;

d)

spalovat pro energetické účely jiný materiál živočišného původu než živočišný tuk nesmí být povoleno;

e)

spalování tuku získaného z materiálu kategorie 1 a kategorie 2 pro energetické účely musí probíhat ve stejném zařízení, kde se tuk taví/škvaří, s cílem využít vytvářenou energii k procesu tavení/škvaření. Příslušný orgán však může povolit přemístění uvedeného tuku do jiných zařízení ke spalování pro energetické účely za předpokladu, že:

i)

zařízení určení je schváleno ke spalování pro energetické účely,

ii)

zpracování potravin nebo krmiv ve schváleném zařízení ve stejných prostorách probíhá za podmínek přísného oddělení obou procesů;

f)

spalování pro energetické účely se musí provádět v souladu s právními předpisy Unie pro ochranu životního prostředí, a zejména s ohledem na normy uvedených právních předpisů týkající se nejlepších dostupných metod pro kontrolu a sledování emisí.

G.   Proces termomechanické výroby biopaliva

1.   Výchozí materiál

V tomto procesu lze použít hnůj a obsah trávicího traktu a materiál kategorie 3.

2.   Zpracovatelská metoda

Termomechanická výroba biopaliva se provádí podle těchto norem zpracování:

a)

vedlejší produkty živočišného původu musí být vloženy do měniče a následně ošetřovány při teplotě 80 °C po dobu osmi hodin. Během této doby se velikost materiálu musí neustále zmenšovat za použití vhodného zařízení na mechanický oděr;

b)

materiál musí být následně ošetřován při teplotě 100 °C po dobu nejméně dvou hodin;

c)

velikost částic získaného materiálu nesmí přesahovat 20 mm;

d)

vedlejší produkty živočišného původu musí být ošetřeny takovým způsobem, aby byly požadavky na čas, teplotu a tlak stanovené v písmenech a) a b) splněny současně.

e)

během tepelného ošetření materiálu se ze vzduchového prostoru nad biopalivem musí nepřetržitě odsávat vodní pára, která musí být vedena chladičem z nerezové oceli. Kondenzát se musí uchovávat po dobu nejméně jedné hodiny při teplotě nejméně 70 °C a poté vypustit jako odpadní voda;

f)

po tepelném ošetření materiálu musí být získané biopalivo z měniče vypuštěno a automaticky vedeno zcela zakrytým a zajištěným dopravníkem ke spálení nebo spoluspálení na stejném místě;

g)

proces musí být prováděn v dávkovém systému.

Oddíl 3

Neškodné odstraňování a využívání získaných produktů

1.

Produkty získané zpracováním:

a)

materiálu kategorie 1 se:

i)

neškodně odstraní v souladu s čl. 12 písm. a) nebo b) nařízení (ES) č. 1069/2009,

ii)

neškodně odstraní zahrabáním na povolené skládce,

iii)

přemění na bioplyn za předpokladu, že jsou zbytky rozkladu neškodně odstraněny v souladu s body i) nebo ii) nebo

iv)

dále zpracují na tukové deriváty určené k jiným způsobům využití než ke krmení;

b)

materiálu kategorie 2 nebo kategorie 3 se:

i)

neškodně odstraní, jak je stanoveno v odst. 1 písm. a) bodech i) nebo ii), po zpracování nebo bez předchozího zpracování, jak je stanoveno v čl. 12 písm. a) a b) nařízení (ES) č. 1069/2009,

ii)

dále zpracují na tukové deriváty určené k jiným způsobům využití než ke krmení,

iii)

použijí jako organická hnojiva nebo půdní přídavky nebo

iv)

zkompostují nebo přemění na bioplyn.

2.

Materiál, který je výsledkem zpracování v souladu s:

a)

procesem alkalické hydrolýzy vymezeným v bodě A oddílu 2, může být přeměněn v zařízení na výrobu bioplynu a následně rychle spálen pro energetické účely při teplotě nejméně 900 °C a poté prudce zchlazen; pokud byl jako výchozí materiál použit materiál uvedený v čl. 8 písm. a) a b) nařízení (ES) č. 1069/2009, probíhá přeměna na bioplyn ve stejném místě jako zpracování, a to v uzavřeném systému;

b)

procesem výroby bionafty, může být:

i)

v případě bionafty a zbytků z destilace bionafty použit jako palivo bez omezení podle tohoto nařízení (konečný bod),

ii)

v případě síranu draselného použit k výrobě získaných produktů určených k aplikaci na půdu,

iii)

v případě glycerinu:

získaného z materiálu kategorie 1 nebo kategorie 2, materiál, který byl zpracován v souladu se zpracovatelskou metodou č. 1 stanovenou v kapitole III, přeměněn na bioplyn,

získaného z materiálu kategorie 3 použit ke krmení.

3.

Jakýkoli odpad, který je výsledkem zpracování vedlejších produktů živočišného původu v souladu s tímto oddílem, například kal, obsah filtrů, popel a zbytky rozkladu, se neškodně odstraní v souladu s nařízením (ES) č. 1069/2009 a tímto nařízením.


PŘÍLOHA V

PŘEMĚNA VEDLEJŠÍCH PRODUKTŮ ŽIVOČIŠNÉHO PŮVODU A ZÍSKANÝCH PRODUKTŮ NA BIOPLYN, KOMPOSTOVÁNÍ

KAPITOLA I

POŽADAVKY NA ZAŘÍZENÍ

Oddíl 1

Zařízení na výrobu bioplynu

1.

Zařízení na výrobu bioplynu musí být vybavena pasterizačně/hygienickou jednotkou, kterou není možné obejít, určenou pro vkládané vedlejší produkty živočišného původu nebo získané produkty o maximální velikosti částic 12 mm před vstupem do jednotky, a to s/se:

a)

zařízením na sledování, že je během jedné hodiny dosaženo teploty 70 °C;

b)

záznamovými přístroji ke kontinuálnímu zaznamenávání výsledků měření uvedených v písmeni a); a

c)

odpovídajícím systémem, aby se zabránilo nedostatečnému ohřevu.

2.

Odchylně od odstavce 1 není pasterizačně/hygienická jednotka povinná pro zařízení na výrobu bioplynu, která přeměňují pouze:

a)

materiál kategorie 2, který byl zpracován v souladu se zpracovatelskou metodou č. 1 uvedenou v kapitole III přílohy IV;

b)

materiál kategorie 3, který byl zpracován v souladu s některou ze zpracovatelských metod č. 1 až 5 nebo se zpracovatelskou metodou č. 7, nebo, pokud takový materiál pochází z vodních živočichů, s některou ze zpracovatelských metod č. 1 až 7 uvedených v kapitole III přílohy IV;

c)

materiál kategorie 3, který prošel pasterizačně/hygienickým ošetřením v jiném schváleném zařízení;

d)

vedlejší produkty živočišného původu, které lze použít jako surovinu bez zpracování v souladu s čl. 13 písm. e) bodem ii) nařízení (ES) č. 1069/2009 a tímto nařízením;

e)

vedlejší produkty živočišného původu, které prošly procesem alkalické hydrolýzy stanoveným v bodě A oddílu 2 kapitoly IV přílohy IV;

f)

následující vedlejší produkty živočišného původu, pokud to povolí příslušný orgán:

i)

vedlejší produkty živočišného původu uvedené v čl. 10 písm. f) nařízení (ES) č. 1069/2009, které byly v okamžiku, kdy byly určeny k jiným účelům než k lidské spotřebě, zpracovány způsobem vymezeným v čl. 2 odst. 1 písm. m) nařízení (ES) č. 852/2004,

ii)

vedlejší produkty živočišného původu uvedené v čl. 10 písm. g) nařízení (ES) č. 1069/2009, nebo

iii)

vedlejší produkty živočišného původu, které jsou přeměněny na bioplyn, pokud jsou zbytky rozkladu následně zkompostovány nebo zpracovány nebo neškodně odstraněny v souladu s tímto nařízením.

3.

Je-li zařízení na výrobu bioplynu umístěno v místě nebo v bezprostřední blízkosti místa, kde jsou držena hospodářská zvířata, a nevyužívá výlučně hnůj, mléko nebo mlezivo, které pocházejí od těchto zvířat, musí být umístěno v dostatečné vzdálenosti od prostoru, v němž jsou tato zvířata držena.

Tato vzdálenost se určí tak, aby bylo zaručeno, že neexistuje nepřijatelné riziko, že se ze zařízení na výrobu bioplynu rozšíří onemocnění přenosná na člověka nebo zvířata.

V každém případě musí být zajištěno naprosté fyzické oddělení zařízení na výrobu bioplynu od zvířat, jejich krmiva a podestýlky, v případě potřeby prostřednictvím plotu.

4.

Každé zařízení na výrobu bioplynu musí mít vlastní laboratoř nebo využívat laboratoř externí. Tato laboratoř musí být zařízena k provádění nezbytných analýz a musí být schválena příslušným orgánem, musí být akreditována podle mezinárodně uznávaných norem nebo musí být příslušným orgánem pravidelně kontrolována.

Oddíl 2

Zařízení na kompostování

1.

Zařízení na kompostování musí být vybavena uzavřeným kompostujícím reaktorem nebo uzavřeným prostorem, který není možné obejít, určeným pro vedlejší produkty živočišného původu nebo získané produkty vkládané do zařízení a musí být vybavena:

a)

zařízením na sledování teploty v reálném čase;

b)

záznamovými přístroji k zaznamenávání, v příslušných případech kontinuálnímu, výsledků měření uvedených v písmeni a);

c)

odpovídajícím bezpečnostním systémem, aby se zabránilo nedostatečnému ohřevu.

2.

Odchylně od odstavce 1 lze povolit i jiné systémy kompostování, pokud:

a)

jsou řízeny takovým způsobem, že všechen materiál v systému odpovídá požadovaným parametrům na čas a teplotu, a v příslušných případech je zajištěno kontinuální sledování parametrů; nebo

b)

přeměňují pouze materiály uvedené v odstavci 2 oddílu 1; a

c)

splňují všechny příslušné požadavky tohoto nařízení.

3.

Je-li zařízení na kompostování umístěno v místě nebo v bezprostřední blízkosti místa, kde jsou držena hospodářská zvířata, a nevyužívá výlučně hnůj, mléko nebo mlezivo, které pocházejí od těchto zvířat, musí být umístěno v dostatečné vzdálenosti od prostoru, v němž jsou tato zvířata držena.

Tato vzdálenost se určí tak, aby bylo zaručeno, že neexistuje nepřijatelné riziko, že se ze zařízení na kompostování rozšíří onemocnění přenosná na člověka nebo zvířata.

V každém případě musí být zajištěno naprosté fyzické oddělení zařízení na kompostování od zvířat, jejich krmiva a podestýlky, v případě potřeby prostřednictvím plotu.

4.

Každé zařízení na kompostování musí mít vlastní laboratoř nebo využívat laboratoř externí. Tato laboratoř musí být zařízena k provádění nezbytných analýz a musí být schválena příslušným orgánem, musí být akreditována podle mezinárodně uznávaných norem nebo musí být příslušným orgánem pravidelně kontrolována.

KAPITOLA II

HYGIENICKÉ POŽADAVKY NA ZAŘÍZENÍ NA VÝROBU BIOPLYNU A KOMPOSTOVÁNÍ

1.

Vedlejší produkty živočišného původu musí být přeměněny co nejdříve po příjezdu do zařízení na výrobu bioplynu nebo kompostování. Až do ošetření musí být řádným způsobem uskladněny.

2.

Kontejnery, nádoby a vozidla používané k přepravě neošetřeného materiálu musí být očištěny a vydezinfikovány ve vyhrazeném prostoru.

Tento prostor musí být umístěn nebo navržen tak, aby se zabránilo riziku kontaminace ošetřených produktů.

3.

Systematicky musí být prováděna preventivní opatření proti ptákům, hlodavcům, hmyzu nebo jiným škůdcům.

K tomuto účelu musí být využíván zdokumentovaný program hubení škůdců.

4.

Pro všechny části zařízení musí být stanoveny a zdokumentovány čisticí postupy. K očistě musí být k dispozici vhodné čisticí nástroje a prostředky.

5.

Hygienická kontrola musí zahrnovat pravidelné kontroly prostředí a vybavení. Časový rozvrh kontrol a jejich výsledky musí být zdokumentovány.

6.

Zařízení a vybavení musí být udržováno v dobrém technickém stavu a měřicí zařízení musí být v pravidelných intervalech kalibrováno.

7.

Se zbytky rozkladu a kompostem musí být v zařízení na výrobu bioplynu nebo kompostování manipulováno a musí být uskladněny tak, aby se zabránilo opětovné kontaminaci.

KAPITOLA III

PARAMETRY PRO PŘEMĚNU

Oddíl 1

Standardní parametry pro přeměnu

1.

Na materiál kategorie 3, který se používá jako surovina v zařízeních na výrobu bioplynu vybavených pasterizačně/hygienickou jednotkou, se musí vztahovat tyto minimální požadavky:

a)

maximální velikost částic před vstupem do jednotky: 12 mm;

b)

minimální teplota celé hmoty materiálu v jednotce: 70 °C; a

c)

minimální doba v jednotce bez přerušení: 60 minut.

Mléko, mléčné výrobky, produkty získané z mléka, mlezivo a výrobky z mleziva, které patří do kategorie 3, však mohou být v zařízení na výrobu bioplynu využity bez pasterizačně/hygienického ošetření jako surovina, pokud se příslušný orgán nedomnívá, že představují riziko šíření závažného přenosného onemocnění na člověka nebo zvířata.

Minimální požadavky stanovené v písmenech b) a c) tohoto odstavce se rovněž vztahují na materiál kategorie 2, který je bez předchozího zpracování vkládán do zařízení na výrobu bioplynu v souladu s čl. 13 písm. e) bodem ii) nařízení (ES) č. 1069/2009.

2.

Na materiál kategorie 3, který se používá jako surovina v zařízeních na kompostování, se musí vztahovat tyto minimální požadavky:

a)

maximální velikost částic před vstupem do kompostujícího reaktoru: 12 mm;

b)

minimální teplota celé hmoty materiálu v reaktoru: 70 °C; a

c)

minimální doba bez přerušení: 60 minut.

Minimální požadavky stanovené v písmenech b) a c) tohoto odstavce se rovněž vztahují na materiál kategorie 2, který je bez předchozího zpracování kompostován v souladu s čl. 13 písm. e) bodem ii) nařízení (ES) č. 1069/2009.

Oddíl 2

Alternativní parametry pro přeměnu pro zařízení na výrobu bioplynu a kompostování

1.

Příslušný orgán však může povolit použití jiných parametrů než parametrů stanovených v odstavci 1 oddílu 1 kapitoly I a než standardních parametrů pro přeměnu, pokud žadatel prokáže, že tyto parametry zajišťují odpovídající snížení biologických rizik. Do uvedeného prokázání patří ověření, které se provádí v souladu s těmito požadavky:

a)

identifikace a rozbor možných rizik včetně účinku vstupního materiálu na základě úplného popisu podmínek a parametrů přeměny;

b)

posouzení rizik, jež vyhodnotí, jak je v praxi za běžné a atypické situace dosahováno zvláštních podmínek přeměny podle písmene a);

c)

ověření zamýšleného procesu pomocí měření snížení životaschopnosti/infekčnosti:

i)

endogenních indikátorových organismů během procesu, kde indikátor:

je trvale přítomen v surovině ve vysokém počtu,

není méně termorezistentní vůči letálním aspektům procesu přeměny, ale ani není mnohem více rezistentní než patogeny, k jejichž sledování se používá,

je poměrně snadno kvantifikovatelný, identifikovatelný a potvrditelný, nebo

ii)

dobře charakterizovaného testovacího organismu nebo viru během expozice, který je ve vhodném testovacím tělese vložen do výchozího materiálu;

d)

ověření zamýšleného procesu podle písmene c) musí prokázat, že je procesem dosaženo tohoto celkového snížení rizik:

i)

u tepelných a chemických procesů:

snížením Enterococcus faecalis nebo Salmonella Senftenberg o pět řádů (775W, H2S negativní),

snížením infekčního titru termorezistentních virů, jako je parvovirus, nejméně o tři řády, pokud jsou identifikovány jako příslušné riziko a

ii)

u chemických procesů rovněž:

snížením množství rezistentních parazitů, jako jsou vajíčka Ascaris sp., nejméně o 99,9 % (3 řády) životaschopných stadií;

e)

navržení komplexního kontrolního programu včetně postupů sledování fungování procesu podle písmene c);

f)

opatření, která zaručují kontinuální sledování příslušných parametrů procesu stanovených v kontrolním programu během provozu zařízení a dohled nad těmito parametry.

Podrobné údaje o příslušných parametrech procesu používaných v zařízeních na výrobu bioplynu a kompostování a rovněž o jiných kritických kontrolních bodech musí být zaznamenávány a uchovávány, aby vlastník, provozovatel nebo jejich zástupce a příslušný orgán mohli sledovat provoz zařízení.

Provozovatel musí záznamy na požádání poskytnout příslušném orgánu. Komisi musí být na požádání k dispozici informace týkající se procesu povoleného podle tohoto odstavce.

2.

Dokud však nebudou přijata pravidla uvedená v čl. 15 odst. 2 písm. a) bodě ii) nařízení (ES) č. 1069/2009, příslušný orgán může odchylně od odstavce 1 povolit využití jiných zvláštních požadavků než požadavků stanovených v této kapitole, pokud v souvislosti se snížením patogenních původců zaručují rovnocenný účinek u:

a)

odpadu ze stravovacích zařízení, který je použit jako jediný vedlejší produkt živočišného původu v zařízení na výrobu bioplynu nebo kompostování; a

b)

směsí odpadu ze stravovacích zařízení a těchto materiálů:

i)

hnoje,

ii)

obsahu trávicího traktu vyjmutého z trávicího traktu,

iii)

mléka,

iv)

mléčných výrobků,

v)

produktů získaných z mléka,

vi)

mleziva,

vii)

výrobků z mleziva,

viii)

vajec,

ix)

vaječných výrobků,

x)

vedlejších produktů živočišného původu uvedených v čl. 10 písm. f) nařízení (ES) č. 1069/2009, které prošly zpracováním, jak je vymezeno v čl. 2 odst. 1 písm. m) nařízení (ES) č. 852/2004.

3.

Pokud jsou materiály uvedené v odst. 2 písm. b) nebo získané produkty uvedené v čl. 10 písm. g) nařízení (ES) č. 1069/2009 jediným výchozím materiálem živočišného původu, který je ošetřován v zařízení na výrobu bioplynu nebo kompostování, může příslušný orgán povolit využití jiných zvláštních požadavků než požadavků stanovených v této kapitole, pokud:

a)

má za to, že tyto materiály nepředstavují riziko šíření závažných přenosných onemocnění na člověka nebo zvířata;

b)

má za to, že zbytky rozkladu nebo kompost představují nezpracovaný materiál, a uloží provozovatelům povinnost manipulovat s nimi v souladu s nařízením (ES) č. 1069/2009 a tímto nařízením.

4.

Provozovatelé mohou na trh uvádět zbytky rozkladu a kompost vyrobené podle parametrů, které byly povoleny příslušným orgánem:

a)

v souladu s odstavcem 1;

b)

v souladu s odstavci 2 a 3, pouze v členských státech, v nichž byly uvedené parametry povoleny.

Oddíl 3

Normy pro zbytky rozkladu a kompost

1.

a)

Reprezentativní vzorky odebrané ze zbytků rozkladu nebo kompostu v průběhu přeměny či ihned po přeměně v zařízení na výrobu bioplynu nebo v průběhu kompostování či ihned po zkompostování v zařízení na kompostování musí za účelem sledování procesu splňovat tyto normy:

 

Escherichia coli: n = 5, c = 1, m = 1 000, M = 5 000 v 1 g;

nebo

 

Enterococcaceae: n = 5, c = 1, m = 1 000, M = 5 000 v 1 g;

a

b)

reprezentativní vzorky odebrané ze zbytků rozkladu nebo kompostu v průběhu nebo při vyskladnění musí splňovat tyto normy:

Salmonella: nepřítomnost v 25 g produktu: n = 5, c = 0, m = 0, M = 0;

kde v případě písmene a) nebo b):

n

=

počet vzorků, které mají být vyšetřeny;

m

=

prahová hodnota počtu bakterií; výsledek je považován za uspokojující, pokud počet bakterií ve všech vzorcích není vyšší než m;

M

=

mezní hodnota počtu bakterií; výsledek je považován za neuspokojivý, pokud se počet bakterií v jednom nebo více vzorcích rovná M nebo je vyšší; a

c

=

počet vzorků, jejichž bakteriální počet smí být v rozmezí mezi m a M, přičemž vzorek je ještě stále považován za přípustný, pokud je bakteriální počet ostatních vzorků roven m nebo nižší.

2.

Zbytky rozkladu nebo kompost, které nesplňují požadavky uvedené v tomto oddíle, se znovu podrobí přeměně nebo kompostování a v případě salmonely s nimi musí být manipulováno nebo musí být neškodně odstraněny v souladu s pokyny příslušného orgánu.


PŘÍLOHA VI

ZVLÁŠTNÍ PRAVIDLA PRO VÝZKUM, KRMENÍ A SBĚR A NEŠKODNÉ ODSTRAŇOVÁNÍ

KAPITOLA I

ZVLÁŠTNÍ PRAVIDLA PRO VZORKY URČENÉ K VÝZKUMNÝM A JINÝM ÚČELŮM

Oddíl 1

Výzkumné a diagnostické vzorky

1.

Provozovatelé zaručí, že k zásilkám výzkumných a diagnostických vzorků je přiložen obchodní doklad, který musí uvádět:

a)

popis materiálu a živočišného druhu původu;

b)

kategorii materiálu;

c)

množství materiálu;

d)

místo původu a místo odeslání materiálu;

e)

jméno a adresu odesílatele;

f)

jméno a adresu příjemce a/nebo uživatele.

2.

Uživatelé, kteří manipulují s výzkumnými a diagnostickými vzorky, přijmou veškerá nezbytná opatření, aby po dobu, kdy dochází k manipulaci s materiálem, který podléhá jejich kontrole, zabránili šíření onemocnění přenosných na člověka nebo zvířata, a to zejména tím, že uplatní správnou laboratorní praxi.

3.

Následné využití výzkumných a diagnostických vzorků k jiným účelům než těm, které jsou uvedeny v bodě 38 přílohy I, se zakazuje.

4.

Pokud nejsou drženy pro referenční účely, musí být výzkumné a diagnostické vzorky a jakékoli produkty získané z používání těchto vzorků neškodně odstraněny:

a)

jako odpad spálením nebo spoluspálením;

b)

v případě vedlejších produktů živočišného původu nebo získaných produktů uvedených v čl. 8 písm. a) bodě iv), čl. 8 písm. c) a d), článku 9 a článku 10 nařízení (ES) č. 1069/2009, které jsou částmi buněčných kultur, laboratorních souprav nebo laboratorních vzorků, ošetřením za podmínek, které jsou alespoň rovnocenné validované metodě pro parní autoklávy (1), a následně neškodným odstraněním jako odpad nebo odpadní vody v souladu s příslušnými právními předpisy Unie;

c)

tlakovou sterilizací a následným neškodným odstraněním nebo využitím v souladu s články 12, 13 a 14 nařízení (ES) č. 1069/2009.

5.

Uživatelé, kteří manipulují s výzkumnými a diagnostickými vzorky, musí vést rejstřík zásilek takovýchto vzorků.

Tento rejstřík musí obsahovat informace uvedené v odstavci 1 a datum a metodu neškodného odstranění vzorků a jakýchkoli získaných produktů.

6.

Odchylně od odstavců 1, 4 a 5 může příslušný orgán souhlasit s tím, aby se s výzkumnými a diagnostickými vzorky používanými pro vzdělávací účely manipulovalo a byly neškodně odstraněny za jiných podmínek, které zaručují, že nevzniknou žádná nepřijatelná rizika pro zdraví lidí nebo zvířat.

Oddíl 2

Vzorky zboží a výstavní předměty

1.

Vzorky zboží a výstavní předměty mohou být přepravovány, používány a neškodně odstraňovány pouze v souladu s odstavci 1 až 4 a 6 oddílu 1.

2.

Pokud nejsou vzorky zboží drženy pro referenční účely, musí být poté, co byly dokončeny příslušné studie nebo analýzy:

a)

odeslány zpět do členského státu původu;

b)

odeslány do jiného členského státu nebo třetí země, pokud bylo toto odeslání předem povoleno příslušným orgánem členského státu nebo třetí země určení; nebo

c)

neškodně odstraněny nebo použity v souladu s články 12, 13 a 14 nařízení (ES) č. 1069/2009.

3.

Po ukončení výstavy nebo umělecké činnosti musí být výstavní předměty odeslány zpět do členského státu původu, odeslány nebo neškodně odstraněny v souladu s odstavcem 2.

KAPITOLA II

ZVLÁŠTNÍ PRAVIDLA PRO KRMENÍ

Oddíl 1

Obecné požadavky

Materiály kategorie 2 a 3 uvedenými v čl. 18 odst. 1 nařízení (ES) č. 1069/2009 mohou být krmena zvířata uvedená v čl. 18 odst. 1 písm. a), d), f), g) a h), a to alespoň za následujících podmínek navíc k podmínkám, které jsou stanoveny příslušným orgánem v souladu s čl. 18 odst. 1 uvedeného nařízení:

1.

Vedlejší produkty živočišného původu jsou k uživatelům nebo do sběrných středisek přepravovány v souladu s oddíly 1 a 3 kapitoly I přílohy VIII.

2.

Sběrná střediska jsou registrována příslušným orgánem, pokud:

a)

splňují požadavky na zařízení, která provádějí mezioperace, stanovené v kapitole II přílohy IX; a

b)

disponují odpovídajícím vybavením k likvidaci nepoužitého materiálu nebo jej odesílají do schváleného zpracovatelského zařízení nebo do schváleného spalovacího nebo spoluspalovacího zařízení v souladu s tímto nařízením.

3.

Členské státy mohou povolit, aby bylo zpracovatelské zařízení použito pro materiál kategorie 2 jako sběrné středisko.

4.

Provozovatelé sběrných středisek, kteří konečným uživatelům dodávají jiný materiál než vedlejší produkty živočišného původu pocházející z vodních živočichů a vodních bezobratlých živočichů, musí zaručit, že tento materiál prošel jedním z těchto ošetření:

a)

denaturováním roztokem barvicího činidla; roztok musí být natolik silný, aby bylo zbarvení barveného materiálu jasně viditelné a nemizelo, když jsou barvené materiály podrobeny mrazení nebo chlazení, a celý povrch všech kusů materiálu musí být pokryt takovýmto roztokem buď ponořením materiálu do roztoku nebo nastříkáním nebo jinou aplikací roztoku;

b)

sterilizací varem nebo pařením pod tlakem, dokud není každý kus materiálu ve všech částech uvařen; nebo

c)

jakoukoli jinou manipulací nebo ošetřením, které byly povoleny příslušným orgánem, který za provozovatele odpovídá.

Oddíl 2

Krmení některých druhů v krmných stanicích

1.

Příslušný orgán může povolit, aby byl materiál kategorie 1 uvedený v čl. 18 odst. 2 písm. b) nařízení (ES) č. 1069/2009 použit ke krmení následujících ohrožených nebo chráněných druhů v krmných stanicích za těchto podmínek:

a)

materiálem musí být krmen:

i)

jeden z těchto druhů mrchožravých ptáků v následujících členských státech:

Členský stát

Živočišný druh

Bulharsko

orlosup bradatý (Gypaetus barbatus)

sup hnědý (Aegypius monachus)

sup mrchožravý (Neophron percnopterus)

sup bělohlavý (Gyps fulvus)

orel skalní (Aquila chrysaetos)

orel královský (Aquila heliaca)

orel mořský (Haliaeetus albicilla)

luňák hnědý (Milvus migrans)

luňák červený (Milvus milvus)

Řecko

orlosup bradatý (Gypaetus barbatus)

sup hnědý (Aegypius monachus)

sup mrchožravý (Neophron percnopterus)

sup bělohlavý (Gyps fulvus)

orel skalní (Aquila chrysaetos)

orel královský (Aquila heliaca)

orel mořský (Haliaeetus albicilla)

luňák hnědý (Milvus migrans)

Španělsko

orlosup bradatý (Gypaetus barbatus)

sup hnědý (Aegypius monachus)

sup mrchožravý (Neophron percnopterus)

sup bělohlavý (Gyps fulvus)

orel skalní (Aquila chrysaetos)

orel iberský (Aquila adalberti)

luňák hnědý (Milvus migrans)

luňák červený (Milvus milvus)

Francie

orlosup bradatý (Gypaetus barbatus)

sup hnědý (Aegypius monachus)

sup mrchožravý (Neophron percnopterus)

sup bělohlavý (Gyps fulvus)

orel skalní (Aquila chrysaetos)

orel mořský (Haliaeetus albicilla)

luňák hnědý (Milvus migrans)

luňák červený (Milvus milvus)

Itálie

orlosup bradatý (Gypaetus barbatus)

sup hnědý (Aegypius monachus)

sup mrchožravý (Neophron percnopterus)

sup bělohlavý (Gyps fulvus)

orel skalní (Aquila chrysaetos)

luňák hnědý (Milvus migrans)

luňák červený (Milvus milvus)

Kypr

sup hnědý (Aegypius monachus)

sup bělohlavý (Gyps fulvus)

Portugalsko

sup hnědý (Aegypius monachus)

sup mrchožravý (Neophron percnopterus)

sup bělohlavý (Gyps fulvus)

orel skalní (Aquila chrysaetos)

Slovensko

orel skalní (Aquila chrysaetos)

orel královský (Aquila heliaca)

orel mořský (Haliaeetus albicilla)

luňák hnědý (Milvus migrans)

luňák červený (Milvus milvus)

ii)

jeden z druhů řádu šelmy, který je uveden v příloze II směrnice 92/43/EHS, ve zvláštních oblastech ochrany, které byly zřízeny podle uvedené směrnice, nebo

iii)

jeden z druhů řádu dravci nebo sovy, který je uveden v příloze I směrnice 2009/147/ES, ve zvláštních oblastech ochrany, které byly zřízeny podle uvedené směrnice;

b)

příslušný orgán udělil provozovateli odpovědnému za krmnou stanici povolení.

Příslušný orgán takováto povolení udělí, pokud:

i)

krmení neslouží jako alternativní způsob neškodného odstraňování specifikovaných rizikových materiálů nebo neškodného odstraňování uhynulých přežvýkavců, kteří takový materiál představující riziko TSE obsahují,

ii)

je zaveden odpovídající systém dohledu nad TSE stanovený nařízením (ES) č. 999/2001, který zahrnuje pravidelná laboratorní vyšetření vzorků na přítomnost TSE;

c)

příslušný orgán musí zaručit koordinaci se všemi ostatními příslušnými orgány, které odpovídají za dohled nad požadavky stanovenými v povolení;

d)

příslušný orgán musí být na základě posouzení konkrétního stavu dotčeného druhu a jeho přírodního stanoviště přesvědčen, že se stav daného druhu z hlediska ochrany zlepší;

e)

povolení udělené příslušným orgánem musí:

i)

odkazovat na skutečně dotčené druhy a uvádět jejich názvy,

ii)

podrobně popisovat polohu krmné stanice v zeměpisné oblasti, v níž má krmení probíhat, a

iii)

být neprodleně pozastaveno v případě:

údajné nebo potvrzené vazby na šíření TSE do doby, než je možné riziko vyloučit, nebo

nedodržení pravidel stanovených v tomto nařízení;

f)

provozovatel odpovědný za krmení musí:

i)

vyčlenit prostor pro krmení, který je uzavřen a k němuž mají přístup pouze zvířata druhů, které mají být chráněny, což je ve vhodném případě zajištěno pomocí plotů nebo jiných prostředků, které odpovídají přirozeným způsobům krmení uvedených druhů,

ii)

zaručit, že jsou způsobilá těla skotu a alespoň 4 % způsobilých těl ovcí a koz, která mají být použita ke krmení, před takovýmto použitím podrobena vyšetřením s negativním výsledkem, a to v rámci programu sledování TSE prováděného v souladu s přílohou III nařízení (ES) č. 999/2001 a popřípadě v souladu s rozhodnutím přijatým podle čl. 6 odst. 1b druhého pododstavce uvedeného nařízení, a

iii)

vést záznamy alespoň o počtu, povaze, odhadované hmotnosti a původu jatečně upravených těl zvířat použitých ke krmení, datu krmení, místě, v němž ke krmení došlo, a popřípadě o výsledcích vyšetření na TSE.

2.

Pokud členský stát žádá Komisi, aby byl zařazen do seznamu stanoveného v odst. 1 písm. a), předloží:

a)

podrobné zdůvodnění rozšíření seznamu o určité druhy mrchožravých ptáků v tomto členském státě včetně vysvětlení důvodů, proč je nezbytné krmit tyto ptáky materiálem kategorie 1 místo materiálu kategorie 2 nebo kategorie 3;

b)

vysvětlení opatření, která budou přijata, aby byl zaručen soulad s odstavcem 1.

Oddíl 3

Krmení volně žijících zvířat mimo krmné stanice

Příslušný orgán může povolit použití materiálu kategorie 1 sestávajícího z celých těl mrtvých zvířat nebo jejich částí, který obsahuje specifikovaný rizikový materiál, ve vhodném případě bez předchozího sběru mrtvých zvířat, ke krmení volně žijících zvířat uvedených v odst. 1 písm. a) oddílu 2 mimo krmné stanice, a to za těchto podmínek:

1.

Příslušný orgán musí být na základě posouzení konkrétního stavu dotčeného druhu a jeho přírodního stanoviště přesvědčen, že se stav daného druhu z hlediska ochrany zlepší.

2.

Příslušný orgán musí v povolení určit hospodářství nebo stáda v zeměpisně vymezené krmné oblasti podle těchto podmínek:

a)

krmná oblast nesmí zasahovat do oblastí, v nichž dochází k intenzivnímu chovu zvířat;

b)

hospodářská zvířata v hospodářstvích nebo stádech v krmné oblasti musí být pod pravidelným dohledem úředního veterinárního lékaře, pokud jde o prevalenci TSE a onemocnění přenosných na člověka nebo zvířata;

c)

krmení musí být neprodleně pozastaveno v případě:

i)

údajné nebo potvrzené vazby na šíření TSE v hospodářství nebo stádu do doby, než je možné riziko vyloučit,

ii)

údajného nebo potvrzeného ohniska závažného onemocnění přenosného na člověka nebo zvířata v hospodářství nebo stádu do doby, než je možné riziko vyloučit, nebo

iii)

nedodržení pravidel stanovených v tomto nařízení;

d)

příslušný orgán musí v povolení upřesnit:

i)

odpovídající opatření, která mají zabránit přenosu TSE a přenosných onemocnění z mrtvých zvířat na jiná zvířata nebo člověka, například opatření zaměřená na způsoby krmení druhů, které mají být chráněny, sezónní krmná omezení, omezení přemísťování hospodářských zvířat a jiná opatření určená ke zvládání možných rizik přenosu onemocnění přenosných na člověka nebo zvířata, například opatření týkající se druhů přítomných v krmné oblasti, k jejichž krmení nejsou použity vedlejší produkty živočišného původu,

ii)

povinnosti osob nebo subjektů v krmné oblasti, kteří pomáhají při krmení nebo odpovídají za hospodářská zvířata, v souvislosti s opatřeními, která jsou uvedena v bodě i),

iii)

podmínky uložení sankcí uvedených v článku 53 nařízení (ES) č. 1069/2009, které se uplatní při porušení opatření uvedených v bodě i) osobami nebo subjekty uvedenými v bodě ii) tohoto písmene d);

e)

pokud ke krmení dochází bez předchozího sběru mrtvých zvířat, provede se odhad pravděpodobné úmrtnosti hospodářských zvířat v krmné oblasti a pravděpodobných požadavků na krmení volně žijících zvířat, přičemž tento odhad poslouží jako základ pro posouzení možných rizik přenosu onemocnění.

Oddíl 4

Krmení zvířat chovaných v zoologických zahradách materiálem kategorie 1

Příslušný orgán může povolit použití materiálu kategorie 1 sestávajícího z celých těl mrtvých zvířat nebo jejich částí, který obsahuje specifikovaný rizikový materiál, a materiálu získaného ze zvířat chovaných v zoologických zahradách ke krmení zvířat chovaných v zoologických zahradách, a to za těchto podmínek:

a)

příslušný orgán musí provozovateli odpovědnému za krmení udělit povolení. Příslušný orgán takováto povolení udělí, pokud:

i)

krmení neslouží jako alternativní způsob neškodného odstraňování specifikovaných rizikových materiálů nebo neškodného odstraňování uhynulých přežvýkavců, kteří takový materiál představující riziko TSE obsahují,

ii)

je-li použit materiál kategorie 1 sestávající z celých těl mrtvých zvířat nebo jejich částí, který obsahuje specifikovaný rizikový materiál pocházející ze skotu, je zaveden odpovídající systém dohledu nad TSE stanovený nařízením (ES) č. 999/2001, který zahrnuje pravidelná laboratorní vyšetření vzorků na přítomnost TSE;

b)

povolení udělené příslušným orgánem musí být neprodleně pozastaveno v případě:

i)

údajné nebo potvrzené vazby na šíření TSE do doby, než je možné riziko vyloučit, nebo

ii)

nedodržení pravidel stanovených v tomto nařízení;

c)

provozovatel odpovědný za krmení musí:

i)

uskladnit materiál, který má být použit ke krmení, a provádět krmení v uzavřeném a oploceném prostoru, aby se zaručilo, že k materiálu určenému ke krmení nemají přístup jiná masožravá zvířata než zvířata chovaná v zoologických zahradách, pro která bylo povolení uděleno,

ii)

zaručit, že přežvýkavci, kteří mají být použiti ke krmení, jsou zařazeni do programu sledování TSE prováděného v souladu s přílohou III nařízení (ES) č. 999/2001 a popřípadě v souladu s rozhodnutím přijatým podle čl. 6 odst. 1b druhého pododstavce uvedeného nařízení,

iii)

vést záznamy alespoň o počtu, povaze, odhadované hmotnosti a původu těl zvířat použitých ke krmení, datu krmení, výsledcích vyšetření na TSE a datu krmení.

KAPITOLA III

ZVLÁŠTNÍ PRAVIDLA PRO SBĚR A NEŠKODNÉ ODSTRAŇOVÁNÍ

Oddíl 1

Zvláštní pravidla pro neškodné odstraňování vedlejších produktů živočišného původu

1.

Pokud příslušný orgán povolí neškodné odstraňování vedlejších produktů živočišného původu na místě v souladu s čl. 19 odst. 1 písm. a), b), c) a e) nařízení (ES) č. 1069/2009, může k takovému neškodnému odstranění dojít:

a)

spálením nebo zakopáním v místě, z něhož vedlejší produkty živočišného původu pocházejí;

b)

na povolené skládce; nebo

c)

spálením nebo zakopáním v místě, v němž je ohrožení zdraví lidí a zvířat a životního prostředí co nejmenší, za předpokladu, že se toto místo nachází v dostatečné vzdálenosti, aby měl příslušný orgán možnost předcházet ohrožení zdraví lidí a zvířat a životního prostředí.

2.

Spalování vedlejších produktů živočišného původu v místech uvedených v čl. 19 odst. 1 písm. b), c) a e) nařízení (ES) č. 1069/2009 musí být prováděno tak, aby bylo zaručeno, že jsou spáleny:

a)

na řádně postavené hranici a přeměněny na popel;

b)

aniž by došlo k ohrožení zdraví lidí;

c)

bez použití procesů nebo metod, které by mohly poškodit životní prostředí, zejména pokud by mohly vést k ohrožení vody, ovzduší, půdy a rostlin a živočichů nebo by jej mohly poškodit hlukem či zápachy;

d)

za podmínek, které zaručují, že je výsledný popel neškodně odstraněn zahrabáním na povolené skládce.

3.

Zahrabání vedlejších produktů živočišného původu v místech uvedených v čl. 19 odst. 1 písm. a), b), c) a e) nařízení (ES) č. 1069/2009 musí být prováděno tak, aby bylo zaručeno, že jsou zahrabány:

a)

takovým způsobem, aby se k nim nedostala masožravá ani všežravá zvířata;

b)

na povolené skládce nebo na jiném místě, aniž by bylo ohroženo zdraví lidí a za použití procesů nebo metod, které nepoškozují životní prostředí, zejména pokud by mohly vést k ohrožení vody, ovzduší, půdy a rostlin a živočichů nebo by jej mohly poškodit hlukem či zápachy.

4.

Při neškodném odstranění podle čl. 19 odst. 1 písm. a), b), c) a e) nařízení (ES) č. 1069/2009 musí být vedlejší produkty živočišného původu přemísťovány z místa původu do místa neškodného odstranění za těchto podmínek:

a)

vedlejší produkty živočišného původu jsou přepravovány v bezpečných a nepropustných nádobách nebo vozidlech;

b)

nakládka a vykládka vedlejších produktů živočišného původu probíhá pod dozorem příslušného orgánu, je-li to vhodné;

c)

kola vozidla jsou před tím, než vozidlo odjede z místa původu, vydezinfikována;

d)

nádoby a vozidla používané pro přepravu vedlejších produktů živočišného původu jsou po vyložení těchto produktů důkladně vyčištěny a vydezinfikovány; a

e)

je zajištěn náležitý doprovod vozidel, přezkoušení nepropustnosti a dvojitý kryt, je-li to vhodné.

Oddíl 2

Spálení a zahrabání vedlejších produktů živočišného původu v odlehlých oblastech

Maximální procentní podíl uvedený v čl. 19 odst. 2 nařízení (ES) č. 1069/2009 nepřesáhne:

a)

10 % populace skotu v dotčeném členském státě;

b)

25 % populace ovcí a koz v dotčeném členském státě;

c)

10 % populace prasat v dotčeném členském státě; a

d)

procentní podíl populace jiných druhů, který příslušný orgán určí na základě posouzení možných rizik pro zdraví lidí a zvířat, která vznikají při neškodném odstranění zvířat těchto druhů spálením nebo zahrabáním na místě.

Oddíl 3

Spálení a zahrabání včel a vedlejších produktů včelařství

Příslušný orgán může povolit, aby byly včely a vedlejší produkty včelařství neškodně odstraněny spálením nebo zahrabáním na místě, jak je uvedeno v čl. 19 odst. 1 písm. f) nařízení (ES) č. 1069/2009, pokud jsou přijata veškerá nezbytná opatření, aby se zaručilo, že spálením ani zahrabáním není ohroženo zdraví lidí či zvířat ani životní prostředí.

KAPITOLA IV

NEŠKODNÉ ODSTRANĚNÍ JINÝMI PROSTŘEDKY

Odchylně od článku 14 nařízení (ES) č. 1069/2009 mohou členské státy povolit sběr, přepravu a neškodné odstraňování materiálů kategorie 3 uvedených v čl. 10 písm. f) uvedeného nařízení jinými prostředky než spálením či zahrabáním na místě, pokud:

a)

materiály nepřesahují objemem 20 kg týdně ze zařízení nebo podniku, kde jsou sbírány, bez ohledu na druh, z nějž materiály pocházejí;

b)

materiály jsou sbírány, přepravovány a neškodně odstraňovány prostředky, které brání přenosu nepřijatelných rizik pro zdraví lidí a zvířat;

c)

příslušný orgán provádí v zařízeních nebo podnicích, kde jsou materiály sbírány, pravidelné kontroly včetně ověřování záznamů vedených provozovateli, aby zaručil, že jsou dodržována ustanovení tohoto oddílu.

Členské státy se mohou rozhodnout, že zvýší objem uvedený v písmeni a) na nejvýše 50 kg týdně, pokud Komisi a ostatním členským státům v rámci Stálého výboru pro potravinový řetězec a zdraví zvířat uvedeného v čl. 52 odst. 1 nařízení (ES) č. 1069/2009 předloží podrobné odůvodnění, v němž upřesní povahu činností, u nichž má být zvýšen objem, druh, z nějž dotčené vedlejší produkty živočišného původu pocházejí, a vysvětlí důvody, proč je nutné objem zvýšit, a to s ohledem na odpovídající systém pro manipulaci s vedlejšími produkty živočišného původu a získanými produkty na svém území a pro jejich neškodné odstraňování uvedený v čl. 4 odst. 4 uvedeného nařízení.


(1)  CEN TC/102 – Sterilizátory pro zdravotnické účely – EN 285:2006 + A2:2009 – Sterilizace – Parní sterilizátory – Velké sterilizátory, odkaz zveřejněn v Úředním věstníku C 293, 2.12.2009, s. 39.


PŘÍLOHA VII

STANDARDNÍ FORMÁT ŽÁDOSTÍ O ALTERNATIVNÍ METODY

KAPITOLA I

Jazykový režim

1.

Žádosti o povolení alternativní metody používání nebo neškodného odstraňování vedlejších produktů živočišného původu nebo získaných produktů uvedené v článku 20 nařízení (ES) č. 1069/2009 (žádosti) se předkládají v jednom z úředních jazyků Evropské unie uvedených v článku 1 nařízení č. 1 z roku 1958.

2.

Zainteresované subjekty, které předkládají takové žádosti v jiném jazyce než v angličtině, před posouzením validují úřední překlad své žádosti, který zajistí úřad EFSA.

Doba uvedená v čl. 20 odst. 5 nařízení (ES) č. 1069/2009 začíná teprve tedy, když zainteresovaný subjekt validoval úřední překlad žádosti.

KAPITOLA II

Obsah žádostí

1.

Žádosti musí obsahovat všechny nezbytné informace o následujících bodech, aby mohl úřad EFSA posoudit bezpečnost alternativní metody, která je v nich navržena:

a)

o kategoriích vedlejších produktů živočišného původu, které mají být podrobeny alternativní metodě, a to odkazem na kategorie uvedené v článcích 8, 9 a 10 nařízení (ES) č. 1069/2009;

b)

o identifikaci a charakterizaci rizikových materiálů podle těchto zásad:

Značně rizikové materiály musí být identifikovány odděleně. U každého materiálu musí být posouzena pravděpodobnost vystavení lidí a zvířat tomuto materiálu za běžných a mimořádných/abnormálních provozních podmínek. Musí být posouzeno možné riziko v případě značného vystavení;

c)

o snížení rizika původců podle těchto zásad:

 

Na základě přímých měření musí být odhadnuto snížení rizika pro zdraví lidí a zvířat, jehož lze procesem dosáhnout.

 

Pokud není k dispozici přímé měření, lze rovněž použít modelování nebo extrapolaci z jiných procesů. Aby se prokázalo účinné snížení rizika, musí být identifikované nebezpečí (jako je Salmonella) množstevně vyjádřeno jak z hlediska vstupního (surového) materiálu, tak výsledného výstupního materiálu. Pro účely této kapitoly sestává výstupní materiál z konečných produktů, které jsou výsledkem procesu, a vedlejších produktů získaných z procesu.

 

Odhady musí být doloženy důkazy. Sem patří – u měření – informace o použité metodice (citlivost a spolehlivost použitých metod), povaha vzorků, které byly analyzovány, a důkaz, že jsou vzorky reprezentativní (příslušné reálné vzorky, počet provedených vyšetření).

 

Pokud jsou pro měření prionů použity náhrady, měla by být vysvětlena jejich relevance. Musí být předloženo hodnocení validity s ohledem na příslušné nejistoty;

d)

o omezení rizika podle těchto zásad:

 

Musí být analyzována pravděpodobná účinnost technických opatření použitých k tomu, aby se zaručilo, že jsou rizika omezena.

 

Tato analýza musí odrážet běžné a abnormální/mimořádné provozní podmínky včetně selhání procesu.

 

Musí být upřesněny postupy sledování a dohledu k prokázání omezení rizika.

 

Pokud není možné riziko zcela omezit, je nutné možná rizika posoudit;

e)

o identifikaci vzájemně propojených procesů podle těchto zásad:

 

Musí být vyhodnoceny možné nepřímé dopady, které mohou ovlivnit schopnost konkrétního procesu snížit riziko.

 

Nepřímé dopady mohou být výsledkem přepravy, skladování a bezpečného neškodného odstranění konečných produktů, které jsou výsledkem procesu, a vedlejších produktů získaných z procesu;

f)

o zamýšleném konečném využití konečných produktů a vedlejších produktů podle těchto zásad:

 

Musí být upřesněno zamýšlené konečné využití konečných produktů a vedlejších produktů procesu.

 

Ze snížení rizika odhadnutého podle písmene c) musí být vypočtena pravděpodobná rizika pro zdraví lidí a zvířat.

2.

Žádosti se předkládají spolu s dokumentací, zejména s grafem toku, z nějž je patrné fungování procesu, s důkazy uvedenými v odst. 1 písm. c), jakož i s dalšími důkazy, které mají opodstatnit vysvětlení uvedené v rámci stanoveném v odstavci 1.

3.

Žádosti musí obsahovat kontaktní adresu zainteresovaného subjektu, která zahrnuje jméno a úplnou adresu, telefonní a/nebo faxové číslo a/nebo adresu elektronické pošty konkrétní kontaktní osoby, která nese odpovědnost buď jako zainteresovaný subjekt, nebo jeho jménem.


PŘÍLOHA VIII

SBĚR, PŘEPRAVA A SLEDOVATELNOST

KAPITOLA I

SBĚR A PŘEPRAVA

Oddíl 1

Vozidla a nádoby

1.

Od počátečního bodu výrobního řetězce uvedeného v čl. 4 odst. 1 nařízení (ES) č. 1069/2009 musí být vedlejší produkty živočišného původu a získané produkty sbírány a přepravovány v zaplombovaných nových obalech nebo zakrytých nepropustných nádobách nebo vozidlech.

2.

Vozidla a nádoby k opakovanému využití a všechno zařízení a přístroje k opakovanému využití, které se dostanou do styku s vedlejšími produkty živočišného původu nebo získanými produkty kromě získaných produktů, které jsou uváděny na trh v souladu s nařízením (ES) č. 767/2009 a jsou uskladněny a přepravovány v souladu s přílohou II nařízení (ES) č. 183/2005, musí být udržovány v čistém stavu.

Pokud nejsou vyhrazeny k přepravě konkrétních vedlejších produktů živočišného původu nebo získaných produktů tak, aby se zabránilo křížové kontaminaci, musí být zejména:

a)

před použitím čisté a suché; a

b)

po každém použití vyčištěny, omyty a/nebo vydezinfikovány v míře nutné k tomu, aby se zabránilo křížové kontaminaci.

3.

Nádoby k opakovanému využití musí být vyhrazeny k přepravě konkrétního vedlejšího produktu živočišného původu nebo získaného produktu v takové míře, aby se zabránilo křížové kontaminaci.

Nádoby k opakovanému využití lze nicméně používat, pokud příslušný orgán takovéto použití povolil:

a)

k přepravě různých vedlejších produktů živočišného původu nebo získaných produktů, pokud jsou mezi různými způsoby využití vyčištěny a vydezinfikovány způsobem, který brání křížové kontaminaci;

b)

k přepravě vedlejších produktů živočišného původu nebo získaných produktů uvedených v čl. 10 písm. f) nařízení (ES) č. 1069/2009 poté, co byly použity k přepravě produktů určených k lidské spotřebě, za podmínek, které brání křížové kontaminaci.

4.

Obalový materiál musí být neškodně odstraněn spálením nebo jinými prostředky v souladu s právními předpisy Unie.

Oddíl 2

Teplotní podmínky

1.

Přeprava vedlejších produktů živočišného původu, které jsou určeny k výrobě krmných surovin nebo syrového krmiva pro zvířata v zájmovém chovu, musí probíhat při odpovídající teplotě, v případě vedlejších produktů živočišného původu z masa nebo masných výrobků, které byly určeny k jiným účelům než k lidské spotřebě, při teplotě nejvýše 7 °C, pokud nejsou použity ke krmným účelům v souladu s kapitolou I přílohy II, aby se zabránilo vzniku rizik pro zdraví zvířat nebo lidí.

2.

Nezpracovaný materiál kategorie 3 určený k výrobě krmných surovin nebo krmiva pro zvířata v zájmovém chovu musí být skladován a přepravován zchlazený, zmrazený nebo zesilážovaný, pokud:

a)

není zpracován do 24 hodin po sběru nebo ukončení skladování ve zchlazené nebo zmrazené podobě, jestliže je k následné přepravě použit dopravní prostředek, v němž je udržována skladovací teplota;

b)

v případě mléka, mléčných výrobků nebo produktů získaných z mléka, které neprošly žádným z ošetření uvedených v části I oddílu 4 kapitoly II přílohy X, není přepravován zchlazený a v izolovaných nádobách, není-li kvůli vlastnostem materiálu možné zmírnit rizika prostřednictvím jiných opatření.

3.

Konstrukce vozidel využívaných k přepravě zmrazených zásilek musí zajišťovat, že je po celou dobu přepravy udržována přiměřená teplota, a umožňovat, aby teplota byla sledována.

Oddíl 3

Odchylka pro sběr a přepravu materiálu kategorie 3, který sestává z mléka, mléčných výrobků a produktů získaných z mléka

Oddíl 1 se nevztahuje na sběr a přepravu materiálu kategorie 3, který sestává z mléka, mléčných výrobků a produktů získaných z mléka, prováděné provozovateli zařízení na zpracování mléka, která byla schválena v souladu s článkem 4 nařízení (ES) č. 853/2004, pokud tato zařízení přijímají produkty, které předtím dodala a které jsou jim vráceny, zejména od jejich odběratelů.

Oddíl 4

Odchylka pro sběr a přepravu hnoje

Odchylně od oddílu 1 může příslušný orgán souhlasit se sběrem a přepravou hnoje mezi dvěma body v jednom hospodářství nebo mezi zemědělci a uživateli v témže členském státě za podmínek, které zaručují, že je zabráněno vzniku nepřijatelných rizik pro zdraví lidí a zvířat.

KAPITOLA II

IDENTIFIKACE

1.

Musí být přijata veškerá nezbytná opatření k zajištění toho, že:

a)

je možné zásilky vedlejších produktů živočišného původu a získaných produktů identifikovat a že jsou produkty během sběru, z nějž vedlejší produkty živočišného původu pocházejí, a při přepravě uchovávány odděleně a je možné je identifikovat;

b)

se označující látka pro identifikaci vedlejších produktů živočišného původu nebo získaných produktů zvláštní kategorie používá pouze pro tu kategorii, pro kterou se její použití požaduje podle tohoto nařízení nebo je určeno či stanoveno podle odstavce 4;

c)

se zásilky vedlejších produktů živočišného původu a získaných produktů odesílají z jednoho členského státu do jiného členského státu v obalech, nádobách nebo vozidlech, které jsou nápadně a alespoň po dobu přepravy nesmazatelně barevně kódovány tak, aby byly na povrchu nebo části povrchu obalu, nádoby či vozidla nebo na etiketě či symbolu k nim připojených zobrazeny informace stanové tímto nařízením, a to tímto způsobem:

i)

v případě materiálů kategorie 1 černou barvou,

ii)

v případě materiálů kategorie 2 (jiných než hnůj a obsah trávicího traktu) žlutou barvou,

iii)

v případě materiálů kategorie 3 zelenou barvou s vysokým obsahem modré, aby se zajistilo zřetelné odlišení od ostatních barev,

iv)

v případě dovezených zásilek barvou uvedenou pro příslušné materiály v bodech i), ii) a iii), od okamžiku, kdy zásilka překročila stanoviště hraniční kontroly prvního vstupu do Unie.

2.

Během přepravy a skladování musí etiketa připojená k obalu, nádobě nebo vozidlu:

a)

jasně uvádět kategorii vedlejších produktů živočišného původu nebo získaných produktů; a

b)

na obalu, nádobě nebo vozidle, podle toho, co je použito, viditelně a čitelně uvádět následující slova:

i)

v případě materiálu kategorie 3 slova „není určeno k lidské spotřebě“,

ii)

v případě materiálu kategorie 2 (jiného než hnůj a obsah trávicího traktu) a získaných produktů z materiálu kategorie 2 slova „není určeno ke krmení zvířat“; je-li však materiál kategorie 2 určen ke krmení zvířat uvedených v čl. 18 odst. 1 nařízení (ES) č. 1069/2009 za podmínek stanovených podle uvedeného článku, etiketa musí místo toho uvádět slova „ke krmení …“, u nichž bude doplněn název konkrétních druhů zvířat, pro jejichž krmení je materiál určen,

iii)

v případě materiálu kategorie 1 a získaných produktů z materiálu kategorie 1, které jsou určeny k

neškodnému odstranění, slova „pouze k neškodnému odstranění“,

výrobě krmiva pro zvířata v zájmovém chovu, slova „pouze k výrobě krmiva pro zvířata v zájmovém chovu“,

výrobě získaného produktu uvedeného v článku 36 nařízení (ES) č. 1069/2009, slova „pouze k výrobě získaného produktu. Není určeno k lidské spotřebě ani ke krmení zvířat ani k aplikaci na půdu“,

iv)

v případě mléka, mléčných výrobků, produktů získaných z mléka, mleziva a výrobků z mleziva slova „není určeno k lidské spotřebě“,

v)

v případě želatiny vyrobené z materiálu kategorie 3 slova „želatina vhodná ke krmení zvířat“,

vi)

v případě kolagenu vyrobeného z materiálu kategorie 3 slova „kolagen vhodný ke krmení zvířat“,

vii)

v případě syrového krmiva pro zvířata v zájmovém chovu slova „k použití pouze jako krmivo pro zvířata v zájmovém chovu“,

viii)

v případě ryb a produktů získaných z ryb určených ke krmení ryb, které byly před distribucí ošetřeny a zabaleny, název a adresu zařízení původu, v němž se krmivo vyrábí, a to jasně a čitelně, a

v případě rybí moučky z volně žijících ryb slova „obsahuje rybí moučku pouze z volně žijících ryb – lze použít ke krmení všech druhů ryb ve farmovém chovu“,

v případě rybí moučky z ryb ve farmovém chovu slova „obsahuje rybí moučku pouze z ryb ve farmovém chovu druhu […] – lze použít pouze ke krmení jiného druhu ryb ve farmovém chovu“,

v případě rybí moučky z volně žijících ryb a ryb ve farmovém chovu slova „obsahuje rybí moučku z volně žijících ryb a ryb ve farmovém chovu druhu […] – lze použít pouze ke krmení jiného druhu ryb ve farmovém chovu“,

ix)

v případě krevních výrobků z koňovitých určených k jiným účelům než k použití v krmivech slova „krev a krevní výrobky z koňovitých. Není určeno k lidské spotřebě ani ke krmení zvířat“,

x)

v případě rohů, kopyt a paznehtů a jiných materiálů určených k výrobě organických hnojiv a půdních přídavků uvedených v oddíle 12 kapitoly II přílohy XIV slova „není určeno k lidské spotřebě ani ke krmení zvířat“,

xi)

v případě organických hnojiv a půdních přídavků slova „organická hnojiva nebo půdní přídavky / nesmí dojít ke spásání hospodářskými zvířaty ani k použití plodin jako rostlinného porostu nejméně během 21 dnů po aplikaci“,

xii)

v případě materiálu použitého ke krmení v souladu s oddílem 1 kapitoly II přílohy VI název a adresu sběrného střediska a slova „není určeno k lidské spotřebě“,

xiii)

v případě hnoje a obsahu trávicího traktu slovo „hnůj“,

xiv)

v případě meziproduktů na vnějším obalu slova „pouze pro léčivé přípravky / veterinární léčivé přípravky / zdravotnické prostředky / aktivní implantabilní zdravotnické prostředky / diagnostické zdravotnické prostředky in vitro / laboratorní činidla“,

xv)

v případě výzkumných a diagnostických vzorků slova „k výzkumným a diagnostickým účelům“ namísto textu na etiketě stanoveného v písmeni a),

xvi)

v případě vzorků zboží slova „vzorek zboží, není určeno k lidské spotřebě“ namísto textu na etiketě stanoveného v písmeni a),

xvii)

v případě výstavních předmětů slova „výstavní předmět, není určeno k lidské spotřebě“ namísto textu na etiketě stanoveného v písmeni a).

c)

Etiketa uvedená v písmeni b) bodě xi) však není vyžadována u těchto organických hnojiv a půdních přídavků:

i)

v baleních připravených k prodeji o hmotnosti nepřesahující 50 kg určených k použití konečným spotřebitelem; nebo

ii)

v žocích, jejichž hmotnost nepřesahuje 1 000 kg, pokud:

to povolí příslušný orgán členského státu, v němž mají být organické hnojivo nebo půdní přídavek aplikovány na půdu;

je na těchto žocích uvedeno, že nejsou určeny k aplikaci na půdu, k níž mají přístup hospodářská zvířata.

3.

Členské státy mohou zavést systémy nebo stanovit pravidla pro barevné kódování obalů, nádob nebo vozidel používaných pro přepravu vedlejších produktů živočišného původu a získaných produktů, které pocházejí z jejich území a zůstávají na něm, za předpokladu, že tyto systémy nebo pravidla nelze zaměnit se systémem barevného kódování stanoveným v odst. 1 písm. c).

4.

Členské státy mohou zavést systémy nebo stanovit pravidla pro označování vedlejších produktů živočišného původu, které pocházejí z jejich území nebo na něm zůstávají, za předpokladu, že tyto systémy nebo pravidla nejsou v rozporu s požadavky na označování stanovenými pro získané produkty v kapitole V této přílohy.

5.

Odchylně od odstavců 3 a 4 mohou členské státy používat systémy nebo pravidla uvedené ve zmíněných odstavcích pro vedlejší produkty živočišného původu, které pocházejí z jejich území, které však nemají na jejich území zůstat, pokud s tím daný členský stát anebo třetí země určení vyjádří souhlas.

6.

Avšak:

a)

odstavce 1 a 2 této kapitoly se nevztahují na identifikaci materiálu kategorie 3, který sestává z mléka, mléčných výrobků a produktů získaných z mléka, prováděnou provozovateli zařízení na zpracování mléka, která byla schválena v souladu s článkem 4 nařízení (ES) č. 853/2004, pokud tato zařízení přijímají produkty, které předtím dodala a které jsou jim vráceny, zejména od jejich odběratelů;

b)

odchylně od odstavců 1 a 2 může příslušný orgán souhlasit s identifikací hnoje, který je přepravován mezi dvěma body v jednom hospodářství nebo mezi hospodářstvími a uživateli v témže členském státě, jinými prostředky;

c)

krmné směsi definované v čl. 3 odst. 2 písm. h) nařízení (ES) č. 767/2009, které byly vyrobeny z vedlejších produktů živočišného původu nebo získaných produktů a které jsou zabaleny a uváděny na trh jako krmivo v souladu s článkem 4 nařízení (ES) č. 767/2009, nemusí být identifikovány v souladu s odstavcem 1 a nemusí být opatřeny etiketou v souladu s odstavcem 2.

KAPITOLA III

OBCHODNÍ DOKLADY A VETERINÁRNÍ OSVĚDČENÍ

1.

K vedlejším produktům živočišného původu a získaným produktům musí být během přepravy přiložen obchodní doklad podle vzoru stanoveného v této kapitole nebo veterinární osvědčení, pokud to požaduje toto nařízení.

Takovýto doklad či osvědčení však nejsou nutné, pokud:

a)

maloobchodníci dodají získané produkty z materiálu kategorie 3 a organická hnojiva a půdní přídavky v rámci téhož členského státu jiným konečným uživatelům než hospodářským subjektům;

b)

jsou mléko, mléčné výrobky a produkty získané z mléka, které představují materiály kategorie 3, sebrány a vráceny provozovatelům zařízení na zpracování mléka, která byla schválena v souladu s článkem 4 nařízení (ES) č. 853/2004, jestliže tito provozovatelé přijímají produkty, a to zejména od svých odběratelů, které jim předtím dodali;

c)

jsou krmné směsi definované v čl. 3 odst. 2 písm. h) nařízení (ES) č. 767/2009, které byly vyrobeny z vedlejších produktů živočišného původu nebo získaných produktů, uváděny na trh zabalené a označené v souladu s článkem 4 nařízení (ES) č. 767/2009.

2.

Obchodní doklad musí být vyhotoven minimálně v trojím provedení (jeden originální doklad a dvě kopie). Originál musí doprovázet zásilku na místo konečného určení. Příjemce je povinen jej uchovat. Jednu z kopií je povinen uchovat výrobce, druhou přepravce.

Členské státy mohou požadovat, aby byl důkaz o doručení zásilky poskytnut prostřednictvím systému TRACES nebo formou čtvrté kopie obchodního dokladu, která je příjemcem zaslána zpět výrobci.

3.

Veterinární osvědčení musí vydat a podepsat příslušný orgán.

4.

Během přepravy v rámci Unie musí být k vedlejším produktům živočišného původu a získaným produktům od počátečního bodu výrobního řetězce uvedeného v čl. 4 odst. 1 nařízení (ES) č. 1069/2009 přiložen obchodní doklad podle vzoru uvedeného v odstavci 6.

Nicméně kromě povolení předávat informace prostřednictvím alternativního systému uvedeného v čl. 21 odst. 3 druhém pododstavci nařízení (ES) č. 1069/2009 může příslušný orgán povolit, aby vedlejší produkty živočišného původu a získané produkty, které jsou přepravovány po jeho území, byly provázeny:

a)

jiným obchodním dokladem v tištěné nebo elektronické podobě, pokud takovýto obchodní doklad obsahuje informace uvedené v písmeni f) poznámek pod odstavcem 6 této kapitoly;

b)

obchodním dokladem, v němž je množství materiálu vyjádřeno hmotností nebo objemem materiálu nebo počtem balení.

5.

Záznamy a související obchodní doklady nebo veterinární osvědčení se uchovávají alespoň po dobu dvou let, aby bylo možné předložit je příslušnému orgánu.

6.

Vzor obchodního dokladu

Poznámky

a)

Obchodní doklady se vyhotovují v souladu se strukturou vzoru uvedeného v této kapitole.

Musí obsahovat, a to v očíslovaném pořadí uvedeném ve vzoru, potvrzení, jež jsou požadována pro přepravu vedlejších produktů živočišného původu a získaných produktů.

b)

Podle potřeby se vyhotoví v jednom z úředních jazyků členského státu původu a členského státu určení.

Je možné jej ovšem rovněž vyhotovit v jiném z úředních jazyků Unie, pokud je k němu přiložen úřední překlad nebo byl-li získán předchozí souhlas příslušného orgánu členského státu určení.

c)

Originál každého obchodního dokladu tvoří jeden list papíru, oboustranně, nebo, je-li třeba uvést více údajů, musí být ve formátu, kdy všechny nezbytné listy papíru prokazatelně tvoří neoddělitelnou součást jediného celku.

d)

Pokud jsou k obchodnímu dokladu připojeny další listy papíru z důvodů identifikace položek zásilky, tyto listy se rovněž považují za součást originálu dokladu, pokud je každá stránka podepsána osobou odpovědnou za zásilku.

e)

Pokud obchodní doklad, včetně dalších listů podle písmene d), tvoří více než jedna stránka, každá stránka se dole očísluje – (číslo stránky) z (celkový počet stránek) – a nahoře se uvede číselný kód dokladu přidělený odpovědnou osobou.

f)

Originál obchodního dokladu musí vyplnit a podepsat odpovědná osoba.

Obchodní doklad musí uvádět:

i)

datum odebrání materiálu ze zařízení,

ii)

popis materiálu včetně

identifikace materiálu podle jedné z kategorií uvedených v článcích 8, 9 a 10 nařízení (ES) č. 1069/2009,

živočišného druhu a konkrétního odkazu na použitelné písmeno/bod článku 10 nařízení (ES) č. 1069/2009 v případě materiálu kategorie 3 a z něj získaných produktů, které jsou určeny ke krmení, a

v příslušných případech čísla ušní značky zvířete,

iii)

množství materiálu vyjádřené objemem, hmotností nebo počtem balení,

iv)

místo původu materiálu, z nějž je materiál odeslán,

v)

název a adresu přepravce materiálu,

vi)

název a adresu příjemce a v příslušných případech jeho číslo schválení nebo registrace, které bylo vydáno podle nařízení (ES) č. 1069/2009 nebo nařízení (ES) č. 852/2004, (ES) č. 853/2004 nebo (ES) č. 183/2005, podle toho, které je použitelné, a

vii)

v příslušných případech číslo schválení nebo registrace zařízení nebo podniku původu, které bylo vydáno podle nařízení (ES) č. 1069/2009 nebo nařízení (ES) č. 852/2004, (ES) č. 853/2004 nebo (ES) č. 183/2005, podle toho, které je použitelné, a popis povahy a metod ošetření.

g)

Podpis odpovědné osoby musí být v jiné barvě, než je barva tisku.

h)

Číslo jednací dokumentu a místní číslo jednací se pro jednu zásilku vydají pouze jednou.

Obchodní doklad

pro přepravu vedlejších produktů živočišného původu a získaných produktů, které nejsou určeny k lidské spotřebě, v rámci Evropské unie v souladu s nařízením (ES) č. 1069/2009

Image

Image

KAPITOLA IV

ZÁZNAMY

Oddíl 1

Obecná ustanovení

1.

Záznamy uvedené v čl. 22 odst. 1 nařízení (ES) č. 1069/2009 o vedlejších produktech živočišného původu a získaných produktech kromě krmných směsí definovaných v čl. 3 odst. 2 písm. h) nařízení (ES) č. 767/2009, které byly vyrobeny z vedlejších produktů živočišného původu nebo získaných produktů a jsou uváděny na trh v souladu s článkem 4 nařízení (ES) č. 767/2009, musí obsahovat:

a)

popis:

i)

živočišného druhu u materiálu kategorie 3 a z něj získaných produktů, určených k použití jako krmné suroviny a v příslušných případech číslo ušní značky v případě celých jatečně upravených těl zvířat a jejich hlav,

ii)

množství materiálu;

b)

v případě záznamů uchovávaných kteroukoli osobou, která zasílá vedlejší produkty živočišného původu nebo získané produkty, tyto informace:

i)

datum odebrání materiálu ze zařízení,

ii)

název a adresu přepravce a příjemce a v příslušných případech jejich číslo schválení nebo registrace;

c)

v případě záznamů uchovávaných kteroukoli osobou, která přepravuje vedlejší produkty živočišného původu nebo získané produkty, tyto informace:

i)

datum odebrání materiálu ze zařízení,

ii)

místo původu materiálu, z nějž je materiál odeslán,

iii)

název a adresu příjemce a v příslušných případech jeho číslo schválení nebo registrace;

d)

v případě záznamů uchovávaných kteroukoli osobou, která přijímá vedlejší produkty živočišného původu nebo získané produkty, tyto informace:

i)

datum přijetí materiálu,

ii)

místo původu materiálu, z nějž je materiál odeslán,

iii)

název a adresu přepravce.

2.

Odchylně od odstavce 1 tohoto oddílu nemusí provozovatelé uchovávat informace uvedené v odst. 1 písm. a), odst. 1 písm. b) bodě i) a odst. 1 písm. c) bodech i) a iii) a odst. 1 písm. d) bodech ii) a iii) odděleně, pokud u každé zásilky uchovávají kopii obchodního dokladu stanoveného v kapitole III a dávají tyto informace k dispozici společně s ostatními informacemi, které jsou požadovány podle odstavce 1 tohoto oddílu.

3.

Provozovatelé spalovacích a spoluspalovacích zařízení musí vést záznamy o množstvích a kategorii spálených nebo případně spoluspálených vedlejších produktů živočišného původu a získaných produktů a o datu, kdy k těmto úkonům došlo.

Oddíl 2

Doplňkové požadavky v případě použití ke zvláštním krmným účelům

Pokud jsou vedlejší produkty živočišného původu použity ke zvláštním krmným účelům v souladu s kapitolou II přílohy IV, musí provozovatelé kromě záznamů požadovaných podle oddílu 1 vést následující záznamy o příslušném materiálu:

1.

v případě konečných uživatelů o použitém množství, zvířatech, která mají být krmena, a datu použití;

2.

v případě sběrných středisek:

i)

o množství, s nímž se manipuluje nebo které je ošetřeno v souladu s odstavcem 4 oddílu 1 kapitoly I přílohy IV,

ii)

o názvu/jméně a adrese jednotlivých konečných uživatelů materiálu,

iii)

o prostorách, do nichž je materiál přemístěn za účelem použití,

iv)

o odeslaném množství a

v)

o datu, kdy byl materiál odeslán.

Oddíl 3

Požadavky u některých kožešinových zvířat

Provozovatel hospodářství uvedeného v kapitole I přílohy II musí vést záznamy alespoň o:

a)

počtu kožešin a jatečně upravených těl zvířat, která byla krmena materiály pocházejícími ze zvířat stejného druhu; a

b)

o každé zásilce, aby se zaručila sledovatelnost materiálu.

Oddíl 4

Požadavky na aplikaci určitých organických hnojiv a půdních přídavků na půdu

Osoba odpovědná za půdu, na kterou jsou aplikována organická hnojiva a půdní přídavky jiné než materiály uvedené ve druhém odstavci kapitoly II přílohy II a k níž mají přístup hospodářská zvířata nebo na které je sekán rostlinný porost ke krmení hospodářských zvířat, musí uchovávat alespoň po dobu dvou let záznamy:

1.

o množství aplikovaných organických hnojiv a půdních přídavků;

2.

o datu, kdy byly organická hnojiva a půdní přídavky aplikovány na půdu, a o místech aplikace;

3.

o datech následujících po aplikaci organického hnojiva nebo půdního přídavku, kdy bylo hospodářským zvířatům povoleno pást se na dané půdě nebo kdy byl na dané půdě posekán rostlinný porost určený ke krmení.

Oddíl 5

Požadavky na vedlejší produkty živočišného původu získané z vodních živočichů a krmení ryb

Zpracovatelská zařízení, která vyrábějí rybí moučku nebo jiná krmiva pocházející z vodních živočichů, musí uchovávat záznamy:

a)

o denně vyrobených množstvích;

b)

o druzích původu včetně údaje, zda byli vodní živočichové uloveni ve volné přírodě nebo chováni v rámci akvakultury;

c)

v případě rybí moučky z ryb ve farmovém chovu, která je určena ke krmení jiných druhů ryb ve farmovém chovu, o vědeckém názvu druhu původu.

Oddíl 6

Požadavky na spálení a zahrabání vedlejších produktů živočišného původu

V případě spálení nebo zahrabání vedlejších produktů živočišného původu podle čl. 19 odst. 1 nařízení (ES) č. 1069/2009 musí osoba, která je za toto spálení nebo zahrabání odpovědná, vést záznamy:

a)

o množstvích, kategoriích a druzích spálených nebo zahrabaných vedlejších produktů živočišného původu;

b)

o datu a místě spálení a zahrabání.

Oddíl 7

Požadavky na fotografickou želatinu

Provozovatelé schválených továren fotografického průmyslu uvedených v oddíle 11 kapitoly II přílohy XIV musí vést záznamy o nákupech a využití fotografické želatiny a o neškodném odstraňování zbytků a přebytečného materiálu.

KAPITOLA V

OZNAČOVÁNÍ URČITÝCH ZÍSKANÝCH PRODUKTŮ

1.

Ve zpracovatelských zařízeních, která zpracovávají materiál kategorie 1 nebo kategorie 2, musí být získané produkty trvale označeny glycerol-triheptanoátem (GTH) tímto způsobem:

a)

GTH se přidá do získaných produktů, které prošly předchozím hygienizačním tepelným ošetřením při teplotě v jádře alespoň 80 °C a zůstávají následně chráněné před opětovnou kontaminací;

b)

všechny získané produkty jednotně obsahují v celé hmotě minimální koncentraci alespoň 250 mg GTH na kg tuku.

2.

Provozovatelé zpracovatelských zařízení uvedených v odstavci 1 musí mít zavedený systém monitorování a zaznamenávání parametrů, které jsou vhodným prostředkem k tomu, aby bylo příslušnému orgánu prokázáno, že je dosaženo požadované jednotné minimální koncentrace GTH.

Uvedený systém monitorování a zaznamenávání musí zahrnovat určování obsahu intaktního GTH jako triglyceridu ve vyčištěném extraktu GTH v petroletheru 40–70 ze vzorků odebraných v pravidelných intervalech.

3.

Označení GTH se nevyžaduje u:

a)

tekutých získaných produktů určených do zařízení na výrobu bioplynu nebo kompostování;

b)

získaných produktů určených ke krmení kožešinových zvířat v souladu s kapitolou I přílohy II;

c)

bionafty vyrobené v souladu s bodem D oddílu 2 kapitoly IV přílohy IV;

d)

získaných produktů, které byly získány v souladu s čl. 12 písm. a) bodem ii), čl. 12 písm. b) bodem ii), čl. 13 písm. a) bodem ii), čl. 13 písm. b) bodem ii) a čl. 16 písm. e) nařízení (ES) č. 1069/2009, pokud jsou takovéto produkty:

i)

přemísťovány uzavřeným systémem přepravníků, který nelze obejít a který byl schválen příslušným orgánem, ze zpracovatelského zařízení určeného k:

okamžitému přímému spalování nebo spoluspalování,

okamžitému použití v souladu s metodou schválenou pro vedlejší produkty živočišného původu kategorie 1 a kategorie 2 v souladu s kapitolou IV přílohy IV nebo

ii)

určeny k výzkumným účelům nebo jiným zvláštním účelům uvedeným v článku 17 nařízení (ES) č. 1069/2009, které byly povoleny příslušným orgánem.


PŘÍLOHA IX

POŽADAVKY NA URČITÁ SCHVÁLENÁ A REGISTROVANÁ ZAŘÍZENÍ A PODNIKY

KAPITOLA I

VÝROBA KRMIVA PRO ZVÍŘATA V ZÁJMOVÉM CHOVU

Zařízení nebo podniky, které vyrábějí krmivo pro zvířata v zájmovém chovu uvedené v čl. 24 odst. 1 písm. e) nařízení (ES) č. 1069/2009, musí být vybaveny odpovídajícím vybavením:

a)

ke zcela bezpečnému skladování a ošetření příchozího materiálu; a

b)

k neškodnému odstraňování nevyužitých vedlejších produktů živočišného původu zbylých po výrobě výrobků v souladu s tímto nařízením, nebo musí být takovýto materiál zaslán do spalovacího zařízení, spoluspalovacího zařízení, zpracovatelského zařízení nebo, jde-li o materiál kategorie 3, do zařízení na výrobu bioplynu nebo kompostování v souladu s články 12, 13 a 14 nařízení (ES) č. 1069/2009 a tímto nařízením.

KAPITOLA II

MANIPULACE S VEDLEJŠÍMI PRODUKTY ŽIVOČIŠNÉHO PŮVODU PO JEJICH SBĚRU

Požadavky této kapitoly se vztahují na skladování vedlejších produktů živočišného původu podle čl. 24 odst. 1 písm. i) nařízení (ES) č. 1069/2009 a na následující úkony, při nichž dochází k manipulaci s vedlejšími produkty živočišného původu po jejich sběru podle čl. 24 odst. 1 písm. h) uvedeného nařízení:

a)

třídění;

b)

dělení;

c)

chlazení;

d)

mražení;

e)

solení nebo konzervování jinými postupy;

f)

odstraňování kůží a kožek;

g)

odstraňování specifikovaného rizikového materiálu;

h)

úkony, při nichž dochází k manipulaci s vedlejšími produkty živočišného původu a které jsou prováděny v souladu s povinnostmi podle veterinárních předpisů Unie; například prohlídka po porážce nebo odběr vzorků;

i)

pasterizačně/hygienické ošetření vedlejších produktů živočišného původu určených k přeměně na bioplyn nebo zkompostování, a to před takovouto přeměnou nebo zkompostováním v jiném zařízení nebo podniku v souladu s přílohou V tohoto nařízení;

j)

prosévání.

Oddíl 1

Obecné požadavky

1.

Prostory a vybavení, v nichž jsou prováděny mezioperace, musí splňovat alespoň následující požadavky:

a)

musí být dostatečně odděleny od průběžných komunikací, po nichž by se mohla šířit kontaminace, a od jiných prostor, například jatek. Prostorové rozvržení zařízení musí zaručovat, že od okamžiku přijetí až do odeslání jsou materiály kategorie 1, resp. kategorie 2 naprosto odděleny od materiálu kategorie 3, pokud nejsou ve zcela samostatné budově;

b)

zařízení musí disponovat zakrytým prostorem k přijímání a odesílání vedlejších produktů živočišného původu, pokud nejsou vedlejší produkty živočišného původu vypouštěny prostřednictvím zařízení, která brání šíření rizik pro zdraví lidí a zvířat, například uzavřeným potrubím pro tekuté vedlejší produkty živočišného původu;

c)

zařízení musí být zkonstruováno způsobem, který umožňuje snadné čištění a dezinfikování. Podlahy musí být položeny tak, aby umožňovaly odvod tekutin;

d)

zařízení musí být vybaveno odpovídajícím zařízením včetně toalet, šaten a umyvadel pro zaměstnance a je-li to vhodné, kancelářským prostorem, který je možné dát k dispozici pracovníkům provádějícím úřední kontroly;

e)

zařízení musí být vybaveno odpovídajícími prostředky ochrany proti škůdcům, jako jsou hmyz, hlodavci a ptáci;

f)

v případě, kdy je to pro účely dosažení cílů tohoto nařízení nezbytné, musí být zařízení vybaveno vhodnými prostředky uskladnění s řízenou teplotou s dostatečnou kapacitou k udržování vedlejších produktů živočišného původu v odpovídající teplotě navrženými tak, aby umožňovaly sledování a záznam těchto teplot.

2.

Zařízení musí být vybaveno vhodnými prostředky k čištění a dezinfekci kontejnerů nebo nádob, ve kterých vedlejší produkty živočišného původu obdrželo, a dopravních prostředků jiných než lodí, ve kterých jsou přepravovány. K dispozici musí být odpovídající vybavení k dezinfekci kol vozidel.

Oddíl 2

Hygienické požadavky

1.

Třídění vedlejších produktů živočišného původu se provádí způsobem, který zamezí jakémukoli riziku šíření nákaz zvířat.

2.

S vedlejšími produkty živočišného původu musí být po celou dobu skladování manipulováno a musí být uskladněny odděleně od ostatního zboží tak, aby se zabránilo šíření patogenních původců.

3.

Vedlejší produkty živočišného původu musí být až do dalšího odeslání náležitým způsobem uskladněny při vhodných teplotách.

Oddíl 3

Normy zpracování při pasterizačně/hygienickém ošetření

Pasterizačně/hygienické ošetření uvedené v písmeni i) úvodního odstavce této kapitoly se provádí v souladu s normami zpracování uvedenými v odstavci 1 oddílu 1 kapitoly I přílohy V nebo v souladu s alternativními parametry pro přeměnu, které byly povoleny v souladu s odstavcem 1 oddílu 2 kapitoly III téže přílohy.

KAPITOLA III

POŽADAVKY NA SKLADOVÁNÍ ZÍSKANÝCH PRODUKTŮ

Oddíl 1

Obecné požadavky

Prostory a vybavení pro skladování získaných produktů musí splňovat alespoň následující požadavky:

1.

Prostory a vybavení pro skladování získaných produktů z materiálu kategorie 3 se nesmějí nacházet ve stejném místě jako prostory pro skladování získaných produktů z materiálu kategorie 1 nebo kategorie 2, pokud není prostorovým rozvržením a řízením prostor, například skladováním ve zcela oddělených budovách, zabráněno křížové kontaminaci.

2.

Zařízení musí:

a)

disponovat zakrytým prostorem k přijímání a odesílání získaných produktů, pokud nejsou získané produkty:

i)

vypouštěny prostřednictvím zařízení, která brání šíření rizik pro zdraví lidí a zvířat, například uzavřeným potrubím pro tekuté produkty, nebo

ii)

přijímány v baleních, například v žocích, nebo v zakrytých nepropustných nádobách nebo dopravních prostředcích;

b)

být zkonstruováno způsobem, který umožňuje snadné čištění a dezinfikování. Podlahy musí být položeny tak, aby umožňovaly odvod tekutin;

c)

být vybaveno odpovídajícím zařízením včetně toalet, šaten a umyvadel pro zaměstnance;

d)

být vybaveno odpovídajícími prostředky ochrany proti škůdcům, jako jsou hmyz, hlodavci a ptáci.

3.

Zařízení musí být vybaveno vhodnými prostředky k čištění a dezinfekci kontejnerů nebo nádob, ve kterých získané produkty obdrželo, a dopravních prostředků jiných než lodí, ve kterých jsou přepravovány.

4.

Získané produkty musí být až do dalšího odeslání náležitým způsobem uskladněny.

Oddíl 2

Zvláštní požadavky na skladování určitého mléka, mléčných výrobků a produktů získaných z mléka

1.

Produkty uvedené v části II oddílu 4 kapitoly II přílohy X musí být skladovány při odpovídající teplotě, aby se zabránilo vzniku rizika pro zdraví lidí nebo zvířat, a to ve vyhrazeném schváleném nebo registrovaném skladovacím zařízení nebo podniku nebo ve vyhrazeném odděleném skladovacím prostoru v rámci schváleného nebo registrovaného skladovacího zařízení nebo podniku.

2.

Vzorky konečných produktů, které byly odebrány během skladování nebo při vyskladnění, musí splňovat alespoň mikrobiologické normy stanovené v kapitole I přílohy X.

KAPITOLA IV

REGISTROVANÍ PROVOZOVATELÉ

1.

Provozovatelé registrovaných podniků nebo zařízení nebo jiní registrovaní provozovatelé musí manipulovat s vedlejšími produkty živočišného původu a získanými produkty za těchto podmínek:

a)

prostory musí být vybudovány tak, aby umožňovaly účinné čištění a dezinfekci, je-li to vhodné;

b)

prostory musí být vybaveny odpovídajícími prostředky ochrany proti škůdcům, jako jsou hmyz, hlodavci a ptáci;

c)

je-li to nezbytné, musí být zařízení a vybavení udržováno v hygienickém stavu;

d)

vedlejší produkty živočišného původu a získané produkty musí být skladovány za podmínek, které brání kontaminaci.

2.

Provozovatelé musí vést záznamy ve formě, ke které má příslušný orgán přístup.

3.

Registrovaní provozovatelé, kteří přepravují vedlejší produkty živočišného původu nebo získané produkty jinde než mezi prostorami stejného provozovatele, musí dodržovat zejména tyto body:

a)

mají k dispozici informace o identifikaci svých vozidel, které umožňují ověřit, že jsou vozidla používána k přepravě vedlejších produktů živočišného původu nebo získaných produktů;

b)

podle potřeby svá vozidla čistí a dezinfikují;

c)

přijmou veškerá ostatní nezbytná opatření, aby zabránili kontaminaci a šíření onemocnění přenosných na člověka nebo zvířata.


PŘÍLOHA X

KRMNÉ SUROVINY

KAPITOLA I

OBECNÉ POŽADAVKY NA ZPRACOVÁNÍ A UVÁDĚNÍ NA TRH

Mikrobiologické normy pro získané produkty

Na získané produkty se vztahují následující mikrobiologické normy:

Vzorky konečných produktů odebrané v průběhu skladování nebo při vyskladnění ve zpracovatelském zařízení musí splňovat tyto normy:

 

Salmonella: nepřítomnost v 25 g produktu: n = 5, c = 0, m = 0, M = 0;

 

Enterobacteriaceae: n = 5, c = 2, m = 10, M = 300 v 1 g;

kde:

n

=

počet vzorků, které mají být vyšetřeny;

m

=

prahová hodnota počtu bakterií; výsledek je považován za uspokojující, pokud počet bakterií ve všech vzorcích není vyšší než m;

M

=

mezní hodnota počtu bakterií; výsledek je považován za neuspokojivý, pokud se počet bakterií v jednom nebo více vzorcích rovná M nebo je vyšší; a

c

=

počet vzorků, jejichž bakteriální počet smí být v rozmezí mezi m a M, přičemž vzorek je ještě stále považován za přípustný, pokud je bakteriální počet ostatních vzorků roven m nebo nižší.

Mikrobiologické normy stanovené v této kapitole se však nevztahují na tavené/škvařené tuky a rybí tuk ze zpracování vedlejších produktů živočišného původu, jsou-li zpracované živočišné bílkoviny, které byly získány při stejném zpracování, podrobeny odběru vzorků, aby se zaručil soulad s uvedenými normami.

KAPITOLA II

ZVLÁŠTNÍ POŽADAVKY NA ZPRACOVANÉ ŽIVOČIŠNÉ BÍLKOVINY A JINÉ ZÍSKANÉ PRODUKTY

Oddíl 1

Zvláštní požadavky na zpracované živočišné bílkoviny

A.   Suroviny

K výrobě zpracovaných živočišných bílkovin mohou být použity pouze vedlejší produkty živočišného původu, které jsou materiály kategorie 3, nebo produkty, které jsou z takovýchto vedlejších produktů živočišného původu získány, kromě materiálů kategorie 3 uvedených v čl. 10 písm. n), o) a p) nařízení (ES) č. 1069/2009.

B.   Normy zpracování

1.

Zpracované živočišné bílkoviny pocházející ze savců musí být podrobeny zpracovatelské metodě č. 1 (tlakové sterilizaci) uvedené v kapitole III přílohy IV.

Nicméně,

a)

prasečí krev nebo frakce prasečí krve určené k výrobě krevní moučky mohou být namísto toho podrobeny kterékoli ze zpracovatelských metod č. 1 až 5 nebo zpracovatelské metodě č. 7, které jsou stanoveny v kapitole III přílohy IV, pokud se u zpracovatelské metody č. 7 použilo na celou hmotu tepelné ošetření zahřátím na teplotu 80 °C;

b)

zpracované živočišné bílkoviny pocházející ze savců

i)

mohou být podrobeny kterékoli ze zpracovatelských metod č. 1 až 5 nebo zpracovatelské metodě č. 7, které jsou stanoveny v kapitole III přílohy IV, pokud jsou následně neškodně odstraněny nebo využity jako palivo ke spalování pro energetické účely,

ii)

pokud jsou určeny výhradně k použití v krmivu pro zvířata v zájmovém chovu, mohou být podrobeny kterékoli ze zpracovatelských metod č. 1 až 5 nebo zpracovatelské metodě č. 7, které jsou stanoveny v kapitole III přílohy IV, pokud:

jsou přepravovány v nádobách určených pro tento účel, které neslouží k přepravě vedlejších produktů živočišného původu nebo krmiv pro hospodářská zvířata, a

jsou odesílány přímo ze zpracovatelského zařízení pro materiál kategorie 3 do zařízení na výrobu krmiva pro zvířata v zájmovém chovu nebo do schváleného skladovacího zařízení, z nějž jsou odeslány přímo do zařízení na výrobu krmiva pro zvířata v zájmovém chovu.

2.

Zpracované živočišné bílkoviny, které nepocházejí ze savců, s výjimkou rybí moučky, musí být podrobeny některé ze zpracovatelských metod č. 1 až 5 nebo zpracovatelské metodě č. 7, které jsou stanoveny v kapitole III přílohy IV.

3.

Rybí moučka musí být podrobena:

a)

některé ze zpracovatelských metod stanovených v kapitole III přílohy IV; nebo

b)

jiné metodě, která zaručuje, že produkt splňuje mikrobiologické normy pro získané produkty stanovené v kapitole I této přílohy.

C.   Skladování

1.

Zpracované živočišné bílkoviny musí být zabaleny a uskladněny v nových nebo sterilizovaných pytlích nebo uskladněny v řádně zkonstruovaných zásobnících pro volně ložené látky nebo skladovacích halách.

Musí být přijata odpovídající opatření k minimalizaci kondenzace uvnitř zásobníků, přepravníků nebo výtahů.

2.

Produkty na přepravnících, výtazích a v zásobnících musí být chráněny proti náhodné kontaminaci.

3.

Zařízení k manipulaci se zpracovanými živočišnými bílkovinami musí být udržováno v čistém a suchém stavu a musí být vybaveno odpovídajícími kontrolními body, aby bylo možné čistotu zařízení kontrolovat.

Veškeré prostředky uskladnění musí být pravidelně vyprazdňovány a čištěny v míře nezbytné k zabránění kontaminaci.

4.

Zpracované živočišné bílkoviny musí být uchovávány v suchu.

Musí být zabráněno prosakování a kondenzaci ve skladovacím prostoru.

Oddíl 2

Zvláštní požadavky na krevní výrobky

A.   Surovina

K výrobě krevních výrobků může být použita pouze krev uvedená v čl. 10 písm. a) a čl. 10 písm. b) bodě i) nařízení (ES) č. 1069/2009.

B.   Normy zpracování

Krevní výrobky musí být podrobeny:

a)

některé ze zpracovatelských metod č. 1 až 5 nebo zpracovatelské metodě č. 7, které jsou stanoveny v kapitole III přílohy IV; nebo

b)

jiné metodě, která zaručuje, že krevní výrobek splňuje mikrobiologické normy pro získané produkty stanovené v kapitole I této přílohy.

Oddíl 3

Zvláštní požadavky na tavené/škvařené tuky, rybí tuk a tukové deriváty z materiálu kategorie 3

A.   Suroviny

1.   Tavené/škvařené tuky

K výrobě taveného/škvařeného tuku může být použit pouze materiál kategorie 3 jiný než materiály kategorie 3 uvedené v čl. 10 písm. i), j), n), o) a p) nařízení (ES) č. 1069/2009.

2.   Rybí tuk

K výrobě rybího tuku může být použit pouze materiál kategorie 3 uvedený v čl. 10 písm. i) a j) nařízení (ES) č. 1069/2009 a materiál kategorie 3 pocházející z vodních živočichů uvedený v čl. 10 písm. e) a f) uvedeného nařízení.

B.   Normy zpracování

Pokud nebyly rybí tuk nebo tavené/škvařené tuky vyrobeny v souladu s oddíly VIII, resp. XII přílohy III nařízení (ES) č. 853/2004, musí být tavené/škvařené tuky vyrobeny za použití některé ze zpracovatelských metod č. 1 až 5 nebo zpracovatelské metody č. 7 a rybí tuky mohou být vyrobeny:

a)

za použití zpracovatelských metod č. 1 až 7, které jsou stanoveny v kapitole III přílohy IV; nebo

b)

v souladu s jinou metodou, která zaručuje, že tento produkt splňuje mikrobiologické normy pro získané produkty stanovené v kapitole I této přílohy.

Tavené/škvařené tuky získané z přežvýkavců musí být pročištěny tak, aby maximální úroveň zbývajících nerozpustných nečistot nepřesahovala 0,15 % hmotnostních.

Tukové deriváty z tavených/škvařených tuků nebo rybího tuku kategorie 3 musí být vyrobeny jednou ze zpracovatelských metod uvedených v kapitole III přílohy IV.

C.   Hygienické požadavky

Pokud jsou tavený/škvařený tuk nebo rybí tuk v balení, musí být zabaleny do nových nádob nebo nádob, které byly v nezbytném případě vyčištěny a vydezinfikovány, aby se zabránilo kontaminaci, a musí být přijata veškerá preventivní opatření, aby se zabránilo jejich opětovné kontaminaci.

Pokud se předpokládá přeprava volně loženého výrobku, musí být potrubí, čerpadla, cisterny a jiné kontejnery pro volně ložené látky nebo kamionové cisterny používané k přepravě výrobku z výrobního závodu, a to buď přímo na loď, nebo do zásobníků na pobřeží nebo přímo do podniků, před použitím čisté.

Oddíl 4

Zvláštní požadavky na mléko, mlezivo a některé další produkty získané z mléka nebo mleziva

Část I

Obecné požadavky

A.   Surovina

K výrobě mléka, mléčných výrobků a produktů získaných z mléka lze použít pouze mléko uvedené v čl. 10 písm. e) nařízení (ES) č. 1069/2009 kromě kalu z odstředivky nebo separátoru a mléko uvedené v čl. 10 písm. f) a h) nařízení (ES) č. 1069/2009.

Mlezivo lze použít pouze tehdy, pokud pochází ze živých zvířat, která nevykazovala žádné příznaky onemocnění přenosného prostřednictvím mleziva na člověka nebo zvířata.

B.   Normy zpracování

1.

Mléko musí být ošetřeno jedním z následujících způsobů:

1.1.

sterilizací při hodnotě F0  (1) 3 nebo vyšší;

1.2.

UHT (2) v kombinaci s jednou z následujících podmínek:

a)

je provedeno následné fyzikální ošetření:

i)

procesem sušení, v případě mléka určeného ke krmení v kombinaci s doplňkovým zahřátím alespoň na teplotu 72 °C; nebo

ii)

snížením hodnoty pH pod 6 nejméně po dobu jedné hodiny;

b)

mléko, mléčný výrobek nebo produkt získaný z mléka byly vyrobeny nejméně 21 dnů před odesláním a během této doby nebyl v členském státě původu zaznamenán žádný případ slintavky a kulhavky;

1.3.

dvojnásobným ošetřením HTST (3);

1.4.

HTST v kombinaci s jednou z následujících podmínek:

a)

je provedeno následné fyzikální ošetření:

i)

procesem sušení, v případě mléka určeného ke krmení v kombinaci s doplňkovým zahřátím alespoň na teplotu 72 °C, nebo

ii)

snížením hodnoty pH pod 6,0 nejméně po dobu jedné hodiny;

b)

mléko, mléčný výrobek nebo produkt získaný z mléka byly vyrobeny nejméně 21 dnů před odesláním a během této doby nebyl v členském státě původu zaznamenán žádný případ slintavky a kulhavky.

2.

Mléčné výrobky a produkty získané z mléka musí být buď ošetřeny nejméně jedním způsobem uvedeným v odstavci 1, nebo musí být vyrobeny z mléka ošetřeného v souladu s odstavcem 1.

3.

Syrovátka určená ke krmení zvířat druhů vnímavých ke slintavce a kulhavce a vyrobená z mléka ošetřeného v souladu s odstavcem 1 musí:

a)

buď být odebrána nejméně 16 hodin po sražení mléka a její hodnota pH před přepravou do hospodářství s chovem zvířat musí být nižší než 6,0; nebo

b)

být vyrobena nejméně 21 dnů před odesláním a během této doby nesmí být v členském státě původu zaznamenán žádný případ slintavky a kulhavky.

4.

Kromě požadavků stanovených v odstavcích 1, 2 a 3 musí mléko, mléčné výrobky a produkty získané z mléka splňovat tyto požadavky:

4.1.

po ukončení zpracování musí být uplatněna veškerá preventivní opatření, aby se zabránilo kontaminaci produktů;

4.2.

konečný produkt musí být označen tak, aby bylo patrné, že obsahuje materiál kategorie 3 a není určen k lidské spotřebě, a musí být

a)

zabalen do nových nádob nebo

b)

přepravován volně ložený v kontejnerech nebo jiných dopravních prostředcích, které byly před použitím důkladně vyčištěny a vydezinfikovány.

5.

Syrové mléko musí být vyráběno za podmínek, které poskytují odpovídající záruky ve vztahu ke zdraví zvířat.

6.

Mlezivo a výrobky z mleziva musí:

6.1.

být získány od skotu drženého v hospodářství, v němž jsou všechna stáda skotu uznána jako úředně prostá tuberkulózy, úředně prostá brucelózy a úředně prostá enzootické leukózy skotu podle definice v čl. 2 odst. 2 písm. d), f) a j) směrnice 64/432/EHS;

6.2.

být vyrobeny nejméně 21 dnů před odesláním a během této doby nesmí být v členském státě původu zaznamenán žádný případ slintavky a kulhavky;

6.3.

projít jedním ošetřením HTST (3);

6.4.

splňovat požadavky stanovené v odstavci 4 této části.

Část II

Odchylka pro uvádění mléka zpracovaného v souladu s vnitrostátními normami na trh

1.

Požadavky stanovené v odstavcích 2 a 3 této části se vztahují na zpracování, používání a skladování mléka, mléčných výrobků a produktů získaných z mléka, které představují materiál kategorie 3, uvedených v čl. 10 písm. e) nařízení (ES) č. 1069/2009, kromě kalu z odstředivky a separátoru, a mléka uvedeného v čl. 10 písm. f) a h) uvedeného nařízení, které nebyly zpracovány v souladu s částí I tohoto oddílu.

2.

Příslušný orgán povolí zařízením na zpracování mléka, která byla schválena nebo registrována v souladu s článkem 4 nařízení (ES) č. 853/2004, aby dodávala mléko, mléčné výrobky a produkty získané z mléka pro účely uvedené v odstavci 3 této části, pokud dotčené zařízení zaručí sledovatelnost produktů.

3.

Mléko, mléčné výrobky a produkty získané z mléka mohou být dodávány a používány jako krmná surovina:

a)

v dotčeném členském státě a příhraničních oblastech, v nichž se členské státy za tímto účelem navzájem dohodly, v případě získaných produktů včetně proplachové vody, které byly ve styku se syrovým mlékem a/nebo mlékem pasterizovaným v souladu s požadavky na tepelné ošetření stanovenými v bodě II odst. 1 písm. a) nebo b) kapitoly II oddílu IX přílohy III nařízení (ES) č. 853/2004, pokud byly tyto získané produkty ošetřeny jedním z těchto způsobů:

i)

UHT,

ii)

sterilizací, při které je buď dosaženo hodnoty Fc rovné nebo vyšší než 3, nebo která byla provedena při teplotě nejméně 115 °C po dobu 15 minut nebo za rovnocenné kombinace teploty a času;

iii)

pasterizací nebo sterilizací kromě sterilizace uvedené v bodě ii), po nichž následuje:

v případě sušeného mléka nebo sušených mléčných výrobků nebo produktů získaných z mléka proces sušení,

v případě acidifikovaného mléčného výrobku proces, při němž se pH sníží a je po dobu nejméně jedné hodiny udržováno pod hodnotou 6;

b)

v dotčeném členském státě,

i)

v případě získaných produktů včetně proplachové vody, které byly ve styku s mlékem, jež bylo pouze pasterizováno v souladu s požadavky na tepelné ošetření stanovenými v bodě II. 1 písm. a) kapitoly II oddílu IX přílohy III nařízení (ES) č. 853/2004, a syrovátky vyrobené z mléčných výrobků, které nebyly tepelně ošetřeny, odebrané nejdříve 16 hodin po sražení mléka, jejíž hodnota pH před dodáním ke krmení musí být nižší než 6,0, pokud jsou odesílány do omezeného počtu schválených hospodářství s chovem zvířat, který je stanoven na základě posouzení rizik při nejlepším a nejhorším scénáři provedeném dotčeným členským státem při přípravě pohotovostních plánů pro epizootické nákazy, zejména slintavku a kulhavku,

ii)

v případě surových produktů včetně proplachové vody, která byla ve styku se syrovým mlékem a jinými produkty, u nichž není možné zaručit ošetření uvedená v písmeni a) a v písm. b) bodě i), pokud jsou odesílány do omezeného počtu schválených hospodářství s chovem zvířat, který je stanoven na základě posouzení rizik při nejlepším a nejhorším scénáři provedeném dotčeným členským státem při přípravě pohotovostních plánů pro epizootické nákazy, zejména slintavku a kulhavku, a pokud je možné přemísťovat zvířata nacházející se v povoleném hospodářství s chovem zvířat výhradně:

buď přímo na jatka, která se nacházejí v témže členském státě, nebo

do jiného hospodářství v témže členském státě, u nějž příslušný orgán zaručí, že zvířata vnímavá ke slintavce a kulhavce mohou hospodářství opustit buď přímo na jatka, která se nacházejí v témže členském státě, nebo, byla-li zvířata odeslána do hospodářství, která ke krmení nepoužívají produkty uvedené v tomto bodě ii), po skončení období nekrmení uvedenými produkty po dobu 21 dnů od příchodu zvířat.

4.

Příslušný orgán může povolit dodávku mleziva, které nesplňuje podmínky stanovené v bodě B odst. 6 části I, od jednoho zemědělce druhému zemědělci v rámci téhož členského státu pro krmné účely, a to za podmínek, které brání přenosu rizik pro zdraví.

Část III

Zvláštní požadavky na kal z odstředivky nebo separátoru

Materiál kategorie 3, který sestává z kalu z odstředivky nebo separátoru, musí být podroben tepelnému ošetření při teplotě nejméně 70 °C po dobu 60 minut nebo nejméně 80 °C po dobu 30 minut, než je možné uvést jej na trh pro účely krmení hospodářských zvířat.

Oddíl 5

Zvláštní požadavky na želatinu a hydrolyzované bílkoviny

A.   Suroviny

K výrobě želatiny a hydrolyzovaných bílkovin mohou být použity pouze vedlejší produkty živočišného původu, které představují materiál kategorie 3, nebo produkty, které jsou z takovýchto vedlejších produktů živočišného původu získány, kromě materiálů uvedených v čl. 10 písm. m), n), o) a p) nařízení (ES) č. 1069/2009.

B.   Normy zpracování pro želatinu

1.

Pokud nebyla želatina vyrobena v souladu s oddílem XIV přílohy III nařízení (ES) č. 853/2004, musí být vyrobena procesem, který zaručuje, že je materiál kategorie 3 podroben ošetření kyselinou nebo zásadou, po němž následuje jedno nebo několikeré propláchnutí.

Hodnota pH musí být odpovídajícím způsobem upravena. Želatina musí být extrahována zahřátím jednou nebo několikrát po sobě, po němž následuje pročištění prostřednictvím filtrace a sterilizace.

2.

Poté, co byla želatina podrobena procesům uvedeným v odstavci 1, může projít sušením a je-li to vhodné, procesem rozmělnění nebo laminace.

3.

Použití konzervačních prostředků jiných než oxidu siřičitého a peroxidu vodíku je zakázáno.

C.   Další požadavky na želatinu

Želatina musí být zabalena, vložena do dalšího obalu, uskladněna a přepravována za uspokojivých hygienických podmínek.

Zejména:

a)

musí být poskytnuta místnost nebo vyhrazený prostor k uskladnění obalového materiálu pro primární a sekundární balení;

b)

balení a vkládání do dalšího obalu musí probíhat v místnosti nebo v prostoru, které jsou pro tento účel určené.

D.   Normy zpracování pro hydrolyzované bílkoviny

Hydrolyzované bílkoviny musí být vyrobeny výrobním postupem, jehož součástí jsou odpovídající opatření k co největšímu omezení kontaminace. Hydrolyzované bílkoviny získané z přežvýkavců musí mít molekulární hmotnost nižší než 10 000 daltonů.

Kromě požadavků prvního odstavce musí být hydrolyzované bílkoviny zcela nebo zčásti získané z kůží přežvýkavců vyrobeny ve zpracovatelském zařízení určeném výhradně k výrobě hydrolyzovaných bílkovin postupem zahrnujícím přípravu surového materiálu kategorie 3 nakládáním do solného láku, loužením a intenzivním praním, který musí být následován vystavením materiálu:

a)

pH vyššímu než 11 po dobu delší než tři hodiny při teplotě vyšší než 80 °C a následně tepelnému ošetření při teplotě vyšší než 140 °C po dobu 30 minut při tlaku vyšším než 3,6 baru; nebo

b)

pH v rozmezí 1 až 2 následovanému vystavení pH vyššímu než 11 a následně tepelnému ošetření při teplotě 140 °C po dobu 30 minut při tlaku 3 bary.

Oddíl 6

Zvláštní požadavky na hydrogenfosforečnan vápenatý

A.   Suroviny

K výrobě hydrogenfosforečnanu vápenatého mohou být použity pouze vedlejší produkty živočišného původu, které představují materiál kategorie 3, nebo produkty, které jsou z takovýchto vedlejších produktů živočišného původu získány, kromě materiálů uvedených v čl. 10 písm. m), n), o) a p) nařízení (ES) č. 1069/2009.

B.   Normy zpracování

1.

Hydrogenfosforečnan vápenatý musí být vyráběn postupem, který má tyto tři fáze:

a)

zaprvé zaručuje, že všechny kosti, které představují materiál kategorie 3, jsou najemno nadrceny a pomocí horké vody odtučněny a ošetřeny zředěnou kyselinou chlorovodíkovou (při minimální koncentraci 4 % a pH nižším než 1,5) po dobu alespoň dvou dnů;

b)

zadruhé, po skončení části postupu uvedené v písmeni a) pokračuje postup ošetřením získaného fosforečného výluhu vápnem, což vede k získání výsledné sraženiny hydrogenfosforečnanu vápenatého při pH 4 až 7;

c)

sraženinu hydrogenfosforečnanu vápenatého nakonec vysuší vzduchem při počáteční teplotě v rozmezí od 65 °C do 325 °C a konečné teplotě v rozmezí od 30 °C do 65 °C.

2.

Pokud je hydrogenfosforečnan vápenatý získáván z kostí zbavených tuku, musí být získán z kostí uvedených v čl. 10 písm. a) nařízení (ES) č. 1069/2009.

Oddíl 7

Zvláštní požadavky na fosforečnan vápenatý

A.   Suroviny

K výrobě fosforečnanu vápenatého mohou být použity pouze vedlejší produkty živočišného původu, které představují materiál kategorie 3, nebo produkty, které jsou z takovýchto vedlejších produktů živočišného původu získány, kromě materiálů uvedených v čl. 10 písm. m), n), o) a p) nařízení (ES) č. 1069/2009.

B.   Normy zpracování

Fosforečnan vápenatý musí být vyráběn postupem, který zaručuje:

a)

že všechny kosti, které představují materiál kategorie 3, jsou najemno nadrceny a pomocí protiproudu horké vody odtučněny (úlomky kostí musí být menší než 14 mm);

b)

nepřetržité vaření v páře při teplotě 145 °C po dobu 30 minut při tlaku 4 bary;

c)

odstředění vývaru z bílkovin od hydroxyapatitu (fosforečnanu vápenatého);

d)

granulaci fosforečnanu vápenatého po sušení ve fluidním loži vzduchem o teplotě 200 °C.

Oddíl 8

Zvláštní požadavky na kolagen

A.   Suroviny

K výrobě kolagenu mohou být použity pouze vedlejší produkty živočišného původu, které představují materiál kategorie 3, nebo produkty, které jsou z takovýchto vedlejších produktů živočišného původu získány, kromě materiálů uvedených v čl. 10 písm. m), n), o) a p) nařízení (ES) č. 1069/2009.

B.   Normy zpracování

1.

Pokud nebyl kolagen vyroben v souladu s požadavky na kolagen stanovenými v oddíle XV přílohy III nařízení (ES) č. 853/2004, musí být vyroben postupem, který zajišťuje, že nezpracovaný materiál kategorie 3 je podroben ošetření, které zahrnuje promytí, úpravu pH pomocí kyseliny či zásady s následným jedním či několikerým propláchnutím, filtrací a extruzí.

Po ošetření může kolagen projít procesem sušení.

2.

Používání jiných konzervačních prostředků, než které povolují právní předpisy Unie, je zakázáno.

C.   Další požadavky

Kolagen musí být zabalen, vložen do dalšího obalu, uskladněn a přepravován za uspokojivých hygienických podmínek. Zejména:

a)

musí být poskytnuta místnost nebo vyhrazený prostor k uskladnění obalového materiálu pro primární a sekundární balení;

b)

balení a vkládání do dalšího obalu musí probíhat v místnosti nebo v prostoru, které jsou pro tento účel určené.

Oddíl 9

Zvláštní požadavky na vaječné výrobky

A.   Suroviny

K výrobě vaječných výrobků mohou být použity pouze vedlejší produkty živočišného původu uvedené v čl. 10 písm. e) a f) a v čl. 10 písm. k) bodě ii) nařízení (ES) č. 1069/2009.

B.   Normy zpracování

Vaječné výrobky musí být:

a)

podrobeny některé ze zpracovatelských metod č. 1 až 5 nebo zpracovatelské metodě č. 7, které jsou stanoveny v kapitole III přílohy IV;

b)

podrobeny jiné metodě a parametrům, které zaručují, že produkty splňují mikrobiologické normy pro získané produkty stanovené v kapitole I; nebo

c)

ošetřeny v souladu s požadavky na vejce a vaječné výrobky, které jsou stanoveny v kapitolách I, II a III oddílu X přílohy III nařízení (ES) č. 853/2004.

Oddíl 10

Zvláštní požadavky na určitý materiál kategorie 3

Materiál kategorie 3, který sestává z produktů živočišného původu, nebo potraviny obsahující produkty živočišného původu, které již nejsou z obchodních důvodů nebo z důvodu problémů způsobených výrobními vadami, vadami balení nebo jinými závadami, z nichž nevzniká žádné riziko pro zdraví lidí ani zvířat, určeny k lidské spotřebě, jak je uvedeno v čl. 10 písm. f) nařízení (ES) č. 1069/2009, mohou být uváděny na trh pro účely krmení hospodářských zvířat, pokud:

a)

materiál není tvořen materiálem živočišného původu ani se nedostal do styku s tímto materiálem, který neprošel zpracováním:

i)

v souladu s tímto nařízením,

ii)

vymezeným v čl. 2 odst. 1 písm. m) nařízení (ES) č. 852/2004;

b)

byla přijata veškerá nezbytná preventivní opatření, aby se zabránilo kontaminaci materiálu.

KAPITOLA III

POŽADAVKY NA URČITÁ KRMIVA PRO RYBY A RYBÍ NÁVNADY

1.

Vedlejší produkty živočišného původu z ryb nebo vodních bezobratlých živočichů a produkty z nich získané, které jsou určeny k použití jak krmivo pro ryby ve farmovém chovu nebo jiné druhy pocházející z akvakultury, musí splňovat tyto podmínky:

a)

je s nimi manipulováno a jsou zpracovávány odděleně od materiálu, který nebyl pro tyto účely schválen;

b)

pocházejí

i)

z volně žijících ryb nebo jiných vodních živočichů kromě mořských savců, kteří byli vyloveni k obchodním účelům, nebo z vedlejších produktů živočišného původu z volně žijících ryb pocházejících ze zařízení, která vyrábějí rybí výrobky určené k lidské spotřebě, nebo

ii)

z ryb ve farmovém chovu, pokud jsou jimi krmeny jiné druhy ryb ve farmovém chovu;

c)

jsou zpracovány ve zpracovatelském zařízení v souladu s metodou, která zaručuje, že je produkt mikrobiologicky bezpečný, a to rovněž pokud jde o rybí patogenní původce.

2.

Příslušný orgán může stanovit podmínky, jejichž cílem je zabránit vzniku nepřijatelných rizik přenosu onemocnění přenosných na člověka nebo zvířata a upravují používání vodních živočichů a vodních a suchozemských bezobratlých živočichů:

a)

jako krmivo pro ryby ve farmovém chovu nebo pro vodní bezobratlé živočichy, pokud nebyly vedlejší produkty živočišného původu zpracovány v souladu s odst. 1 písm. c);

b)

jako rybí návnady včetně návnad pro vodní bezobratlé živočichy.


(1)  F0 je vypočtený smrtící účinek na bakteriální spory. Hodnota F0 ve výši 3,00 znamená, že nejchladnější bod výrobku byl dostatečně zahřát, aby bylo dosaženo stejného smrtícího účinku jako při zahřátí na teplotu 121 °C (250 °F) na tři minuty s okamžitým zahřátím a zchlazením.

(2)  UHT = ošetření ultravysokou teplotou (Ultra-High Temperature) při teplotě 132 °C po dobu nejméně jedné sekundy.

(3)  HTST = krátkodobá vysokoteplotní pasterizace (High Temperature Short Time) při teplotě 72 °C po dobu nejméně 15 sekund nebo ošetření s rovnocenným pasterizačním účinkem, kterým je dosaženo negativní reakce na fosfatázový test.


PŘÍLOHA XI

ORGANICKÁ HNOJIVA A PŮDNÍ PŘÍDAVKY

KAPITOLA I

POŽADAVKY NA NEZPRACOVANÝ HNŮJ, ZPRACOVANÝ HNŮJ A ZÍSKANÉ PRODUKTY ZE ZPRACOVANÉHO HNOJE

Oddíl 1

Nezpracovaný hnůj

1.

Na obchod s nezpracovaným hnojem od jiných druhů než drůbeže nebo koňovitých mezi členskými státy se kromě souhlasu členského státu určení podle čl. 48 odst. 1 nařízení (ES) č. 1069/2009 vztahují tyto podmínky:

a)

obchod s nezpracovaným hnojem od jiných druhů než drůbeže nebo koňovitých je zakázán s výjimkou hnoje:

i)

z oblasti, která nepodléhá omezením z důvodu závažného přenosného onemocnění, a

ii)

který má být pod dohledem příslušných orgánů aplikován na půdu, která je součástí jednoho hospodářství nacházejícího se po obou stranách hranice dvou členských států;

b)

příslušný orgán členského státu určení však může s ohledem na původ hnoje, jeho místo určení a zdravotní úvahy udělit zvláštní povolení, které umožňuje, aby byl na jeho území dodán:

i)

hnůj určený k/ke:

zpracování v zařízení na výrobu získaných produktů, které jsou určeny k použití mimo krmivový řetězec, nebo

přeměně na bioplyn nebo kompostování v souladu s nařízením (ES) č. 1069/2009 a přílohou V tohoto nařízení s cílem vyrobit produkty uvedené v oddíle 2 této kapitoly.

V těchto případech příslušný orgán při udělení povolení k dodání hnoje do takovýchto zařízení zohlední původ hnoje, nebo

ii)

hnůj určený k aplikaci na půdu v hospodářství, pokud příslušný orgán členského státu původu vyjádřil s takovýmto obchodem souhlas;

c)

v případech uvedených v písmeni b) se k obchodnímu dokladu, který zásilku hnoje provází, doplní potvrzení o zdravotní nezávadnosti podle vzoru stanoveného v odstavci 3.

2.

Na obchod s nezpracovaným drůbežím hnojem mezi členskými státy se kromě souhlasu členského státu určení podle čl. 48 odst. 1 nařízení (ES) č. 1069/2009 vztahují tyto podmínky:

a)

hnůj musí pocházet z oblasti, která nepodléhá omezením z důvodu výskytu newcastleské choroby nebo influenzy ptáků;

b)

nezpracovaný hnůj pocházející z drůbežích hejn očkovaných proti newcastleské chorobě nesmí být navíc odesílán do oblasti, která získala status oblasti, kde se neprovádí očkování proti newcastleské chorobě, podle čl. 15 odst. 2 směrnice 2009/158/ES; a

c)

k obchodnímu dokladu, který zásilku hnoje provází, se doplní potvrzení o zdravotní nezávadnosti podle vzoru stanoveného v odstavci 3.

3.

Vzor potvrzení o zdravotní nezávadnosti, které má být doplněno k obchodnímu dokladu:

Image

Image

4.

Mezi členskými státy může probíhat obchod s nezpracovaným hnojem z koňovitých, pokud s obchodem vyjádřil souhlas členský stát určení, jak je uvedeno v čl. 48 odst. 1 nařízení (ES) č. 1069/2009, a pokud hnůj nepochází z hospodářství podléhajícího veterinárním omezením týkajícím se vozhřivky, vezikulární stomatitidy, sněti slezinné nebo vztekliny podle čl. 4 odst. 5 směrnice 2009/156/ES.

5.

V souladu s čl. 48 odst. 1 písm. c) bodem ii) nařízení (ES) č. 1069/2009 může příslušný orgán členského státu určení od provozovatelů, kteří odesílají nezpracovaný hnůj z jiného členského státu, požadovat, aby:

a)

předložili další informace o plánovaném odeslání, například přesná zeměpisná označení týkající se místa, kde má být hnůj vyložen; a

b)

hnůj před aplikací na půdu uskladnili.

6.

Příslušný orgán může povolit odeslání hnoje přepravovaného mezi dvěma body umístěnými v jednom hospodářství za podmínek umožňujících zvládání možných rizik pro zdraví, mezi něž patří například povinnost dotčených provozovatelů vést odpovídající záznamy.

Oddíl 2

Guáno z netopýrů, zpracovaný hnůj a získané produkty ze zpracovaného hnoje

Na uvádění zpracovaného hnoje, získaných produktů ze zpracovaného hnoje a guána z netopýrů na trh se kromě souhlasu členského státu určení podle čl. 48 odst. 1 nařízení (ES) č. 1069/2009 vztahují tyto podmínky:

a)

musí pocházet ze zařízení na získané produkty určené k použití mimo krmivový řetězec nebo ze zařízení na výrobu bioplynu nebo kompostování nebo ze zařízení na výrobu organických hnojiv nebo půdních přídavků;

b)

musí být podrobeny tepelnému ošetření při teplotě nejméně 70 °C po dobu alespoň 60 minut a snížení počtu sporotvorných a toxinogenních bakterií, pokud jsou identifikovány jako příslušné riziko;

c)

příslušný orgán však může povolit použití jiných standardních parametrů procesu, než jsou parametry uvedené v písmeni b), pokud žadatel prokáže, že tyto parametry zaručují minimalizaci biologických rizik.

Součástí takového prokázání je ověření, které se provádí takto:

i)

identifikace a rozbor možných rizik včetně účinku vstupního materiálu, a to na základě úplné definice podmínek zpracování, a posouzení rizik, jež vyhodnotí, jak je v praxi za běžné a atypické situace dosahováno specifických podmínek zpracování,

ii)

ověření zamýšleného procesu

ii-1)

pomocí měření snížení životaschopnosti/infekčnosti endogenních indikátorových organismů během procesu, kde indikátor:

je trvale přítomen v surovině ve vysokém počtu,

není méně termorezistentní vůči letálním aspektům procesu ošetření, ale ani není mnohem více rezistentní než patogenní původci, k jejichž sledování se používá,

je poměrně snadno kvantifikovatelný, poměrně snadno identifikovatelný a potvrditelný, nebo

ii-2)

pomocí měření snížení životaschopnosti/infekčnosti dobře charakterizovaného testovacího organismu nebo viru během expozice, který je ve vhodném testovacím tělese vložen do výchozího materiálu,

iii)

ověření podle bodu ii) musí prokázat, že je procesem dosaženo tohoto celkového snížení rizik:

u tepelných a chemických procesů snížením Enterococcus faecalis nejméně o pět řádů a snížením infekčního titru termorezistentních virů, jako je parvovirus, nejméně o tři řády, pokud jsou identifikovány jako příslušné riziko,

u chemických procesů rovněž snížením množství rezistentních parazitů, jako jsou vajíčka Ascaris sp., nejméně o 99,9 % (3 řády) životaschopných stadií,

iv)

navržení komplexního kontrolního programu včetně postupů sledování procesu,

v)

opatření, která zaručují kontinuální sledování příslušných parametrů procesu stanovených v kontrolním programu během provozu zařízení a dohled nad těmito parametry.

Podrobné údaje o příslušných parametrech procesu používaných v zařízeních a rovněž o jiných kritických kontrolních bodech musí být zaznamenávány a uchovávány, aby vlastník, provozovatel nebo jejich zástupce a příslušný orgán mohli sledovat provoz zařízení. Komisi musí být na požádání k dispozici informace týkající se procesu povoleného podle tohoto písmene;

d)

reprezentativní vzorky hnoje odebrané v průběhu zpracování v zařízení nebo ihned po něm za účelem sledování procesu musí splňovat tyto normy:

 

Escherichia coli: n = 5, c = 5, m = 0, M = 1 000 v 1 g;

nebo

 

Enterococcaceae: n = 5, c = 5, m = 0, M = 1 000 v 1 g;

a

 

reprezentativní vzorky hnoje odebrané v průběhu skladování nebo při vyskladnění ve výrobním zařízení nebo zařízení na výrobu bioplynu nebo kompostování musí splňovat tyto normy:

Salmonella: nepřítomnost v 25 g produktu: n = 5, c = 0, m = 0, M = 0;

kde:

n

=

počet vzorků, které mají být vyšetřeny;

m

=

prahová hodnota počtu bakterií; výsledek je považován za uspokojující, pokud počet bakterií ve všech vzorcích není vyšší než m;

M

=

mezní hodnota počtu bakterií; výsledek je považován za neuspokojivý, pokud se počet bakterií v jednom nebo více vzorcích rovná M nebo je vyšší; a

c

=

počet vzorků, jejichž bakteriální počet smí být v rozmezí mezi m a M, přičemž vzorek je ještě stále považován za přípustný, pokud je bakteriální počet ostatních vzorků roven m nebo nižší.

Zpracovaný hnůj nebo zpracované výrobky z hnoje, které nesplňují normy v tomto písmeni, jsou považovány za nezpracované;

e)

musí být uskladněny tak, aby po zpracování byla minimalizována jejich kontaminace nebo sekundární infekce a zvlhnutí. Musí proto být skladovány:

i)

v pevně utěsněných a dobře izolovaných silech nebo řádně zkonstruovaných skladovacích halách, nebo

ii)

v řádně uzavřených obalech, například plastových pytlích nebo žocích.

KAPITOLA II

POŽADAVKY NA URČITÁ ORGANICKÁ HNOJIVA A PŮDNÍ PŘÍDAVKY

Oddíl 1

Podmínky výroby

1.

Organická hnojiva a půdní přídavky kromě hnoje, obsahu trávicího traktu, kompostu, mléka, mléčných výrobků, produktů získaných z mléka, mleziva, výrobků z mleziva a zbytků rozkladu z přeměny vedlejších produktů živočišného původu nebo získaných produktů na bioplyn se vyrábějí:

a)

zpracovatelskou metodou č. 1 (tlakovou sterilizací), je-li jako výchozí materiál použit materiál kategorie 2;

b)

použitím zpracovaných živočišných bílkovin, které byly vyrobeny z materiálu kategorie 3 v souladu s oddílem 1 kapitoly II přílohy X, nebo materiálů, které byly podrobeny jinému ošetření, pokud lze takovéto materiály použít pro organická hnojiva a půdní přídavky v souladu s tímto nařízením; nebo

c)

použitím některé ze zpracovatelských metod č. 1 až 7, které jsou stanoveny v kapitole III přílohy IV, je-li jako výchozí materiál použit materiál kategorie 3, který není používán k výrobě zpracovaných živočišných bílkovin.

2.

Organická hnojiva a půdní přídavky, které sestávají nebo byly vyrobeny z masokostní moučky získané z materiálu kategorie 2 nebo ze zpracovaných živočišných bílkovin, se v registrovaném zařízení nebo podniku smíchají s dostatečným minimálním podílem složky, která je povolena příslušným orgánem členského státu, v němž má být produkt aplikován na půdu, aby se vyloučilo následné použití směsi ke krmným účelům.

3.

Příslušný orgán povolí složku uvedenou v odstavci 2 v souladu s těmito podmínkami:

a)

složka sestává z vápna, hnoje, moči, kompostu nebo zbytků rozkladu z přeměny vedlejších produktů živočišného původu na bioplyn nebo jiných látek, například minerálních hnojiv, které nejsou používány v krmivech a vylučují následné použití směsi ke krmným účelům v souladu se správnou zemědělskou praxí;

b)

složka je určena na základě posouzení klimatických a půdních podmínek pro použití směsi jako hnojiva, údajů, že složka učiní směs nepoživatelnou pro zvířata nebo jiným způsobem účinně zabrání zneužití směsi ke krmným účelům, a v souladu s požadavky stanovenými v právních předpisech Unie nebo v příslušných případech ve vnitrostátních právních předpisech pro ochranu životního prostředí, které se týkají ochrany půdy a podzemní vody.

Příslušný orgán na požádání poskytne seznam povolených složek Komisi a ostatním členským státům.

4.

Požadavky uvedené v odstavci 2 se však nevztahují na:

a)

organická hnojiva a půdní přídavky v baleních připravených k prodeji o hmotnosti nepřesahující 50 kg určené k použití konečným spotřebitelem; nebo

b)

organická hnojiva a půdní přídavky v žocích o hmotnosti nepřesahující 1 000 kg, na jejichž baleních je uvedeno, že organická hnojiva nejsou určena pro půdu, k níž mají přístup hospodářská zvířata, pokud příslušný orgán členského státu, v němž mají být organické hnojivo nebo půdní přídavek aplikovány na půdu, na základě posouzení pravděpodobnosti možného přesměrování materiálů do hospodářství s chovem zvířat nebo na půdu, k níž mají hospodářská zvířata přístup, použití těchto žoků povolil.

5.

Výrobci organických hnojiv a půdních přídavků musí zaručit, že je před uvedením těchto hnojiv a přídavků na trh provedena dekontaminace patogenních původců, a to v souladu s:

kapitolou I přílohy X v případě zpracovaných živočišných bílkovin nebo získaných produktů materiálu kategorie 2 nebo kategorie 3,

oddílem 3 kapitoly III přílohy V v případě kompostu a zbytků rozkladu z přeměny vedlejších produktů živočišného původu nebo získaných produktů na bioplyn.

Oddíl 2

Skladování a přeprava

Po zpracování nebo přeměně musí být organická hnojiva a půdní přídavky řádně uskladněny a přepravovány:

a)

volně ložené za vhodných podmínek, které brání kontaminaci;

b)

zabalené nebo v žocích, jedná-li se o organická hnojiva nebo půdní přídavky určené k prodeji konečným uživatelům; nebo

c)

pokud jsou skladovány v hospodářství, v odpovídajícím prostoru pro skladování, k němuž nemají přístup žádná hospodářská zvířata.


PŘÍLOHA XII

MEZIPRODUKTY

V souladu s čl. 34 odst. 2 nařízení (ES) č. 1069/2009 se na dovoz meziproduktů a jejich tranzit přes Unii vztahují tyto podmínky:

1.

Dovoz a tranzit meziproduktů se povolí, pokud:

a)

jsou získány z těchto materiálů:

i)

materiálu kategorie 3 jiného než materiálu uvedeného v čl. 10 písm. c), n), o) a p) nařízení (ES) č. 1069/2009,

ii)

produktů vyprodukovaných zvířaty uvedenými v čl. 10 písm. i), l) a m) nařízení (ES) č. 1069/2009, nebo

iii)

směsí materiálů uvedených v bodech i) a ii);

b)

jsou v případě meziproduktů určených pro výrobu zdravotnických prostředků, diagnostických zdravotnických prostředků in vitro a laboratorních činidel získány z/ze:

i)

materiálů, které splňují kritéria uvedená v písmeni a), s výjimkou toho, že mohou pocházet ze zvířat, která byla podrobena nezákonnému ošetření podle definice v čl. 1 odst. 2 písm. d) směrnice 96/22/ES nebo čl. 2 písm. b) směrnice 96/23/ES,

ii)

materiálu kategorie 2 uvedeného v čl. 9 písm. f) a h) nařízení (ES) č. 1069/2009, nebo

iii)

směsí materiálů uvedených v bodech i) a ii);

c)

jsou v případě meziproduktů určených pro výrobu aktivních implantabilních zdravotnických prostředků, léčivých přípravků a veterinárních léčivých přípravků získány z materiálů uvedených v písmeni b), pokud má příslušný orgán za to, že je použití těchto materiálů odůvodněné pro účely ochrany zdraví lidí nebo zvířat;

d)

pocházejí ze třetí země uvedené na seznamu členů Světové organizace pro zdraví zvířat (OIE) v bulletinu OIE;

e)

pocházejí ze zařízení nebo podniku registrovaného nebo schváleného příslušným orgánem třetí země uvedené v písmeni d) v souladu s podmínkami stanovenými v odstavci 2;

f)

ke každé zásilce je připojeno prohlášení dovozce v souladu se vzorovým prohlášením uvedeným v kapitole 20 přílohy XV, které musí být alespoň v jednom z úředních jazyků členského státu, v němž musí být provedena kontrola na stanovišti hraniční kontroly, a členského státu určení; tyto členské státy mohou povolit použití jiných jazyků a v případě prohlášení v těchto jiných jazycích požádat o úřední překlad;

g)

v případě materiálů uvedených v písmeni b) dovozce prokáže příslušnému orgánu, že tyto materiály:

i)

nepředstavují riziko přenosu onemocnění přenosných na člověka nebo zvířata, nebo

ii)

jsou přepravovány za podmínek, které brání přenosu onemocnění přenosných na člověka nebo zvířata.

2.

Příslušný orgán třetí země může registrovat nebo schválit zařízení nebo podnik, jak je uvedeno v odst. 1 písm. e), pokud:

a)

provozovatel nebo vlastník zařízení nebo podniku nebo jeho zástupce:

i)

prokáže, že zařízení nebo podnik disponuje odpovídajícím vybavením k přeměně materiálů uvedených v odst. 1 písm. a), b) nebo c), podle toho, které je použitelné, aby bylo zaručeno, že jsou dokončeny nezbytné fáze návrhu, zpracování a výroby,

ii)

stanoví a provádí metody sledování a kontroly kritických kontrolních bodů na základě využívaného procesu,

iii)

po dobu nejméně dvou let vede záznamy údajů získaných podle bodu ii) pro účely předložení příslušnému orgánu,

iv)

informuje příslušný orgán, pokud dostupné informace odhalí přítomnost vážného rizika pro zdraví zvířat nebo lidí;

b)

příslušný orgán třetí země pravidelně provádí kontroly zařízení nebo podniku a vykonává dozor nad zařízením nebo podnikem v souladu s těmito podmínkami:

i)

četnost kontrol a dozoru závisí na velikosti zařízení nebo podniku, typu vyráběného produktu, posouzení rizik a poskytnutých zárukách, a to na základě systému kontrol, který byl zřízen podle zásad analýzy rizik a kritických kontrolních bodů (HACCP),

ii)

pokud je při kontrolách prováděných příslušným orgánem odhaleno, že ustanovení tohoto nařízení nejsou dodržována, učiní příslušný orgán vhodná opatření,

iii)

příslušný orgán vypracuje seznam zařízení nebo podniků, které byly schváleny nebo registrovány v souladu s touto přílohou, a každému zařízení nebo podniku přidělí úřední číslo, které identifikuje zařízení nebo podnik podle povahy jeho činností; tento seznam a jeho následné změny se předkládají členskému státu, v němž se musí provést kontrola na stanovišti hraniční kontroly, a členskému státu určení.

3.

Meziprodukty dovezené do Unie se zkontrolují na stanovišti hraniční kontroly v souladu s článkem 4 směrnice 97/78/ES a přepraví se ze stanoviště hraniční kontroly přímo do:

a)

registrovaného zařízení nebo podniku pro výrobu získaných produktů uvedených v článku 33 nařízení (ES) č. 1069/2009, kde se meziprodukty před uvedením na trh nebo do provozu musí dále mísit, potahovat, montovat, balit nebo označovat v souladu s právními předpisy Unie, které se na získaný produkt vztahují;

b)

zařízení nebo podniku, které byly schváleny pro účely skladování vedlejších produktů živočišného původu v souladu s čl. 24 odst. 1 písm. i) nařízení (ES) č. 1069/2009, z nějž musí být odesílány výhradně do zařízení nebo podniku uvedených v písmeni a) tohoto odstavce pro použití popsaná v písmeni a).

4.

Meziprodukty, které se v rámci tranzitu přemísťují přes Unii, se přepravují v souladu s článkem 11 směrnice 97/78/ES.

5.

Úřední veterinární lékař na dotčeném stanovišti hraniční kontroly uvědomí prostřednictvím systému TRACES orgán, který je odpovědný za zařízení nebo podnik v místě určení zásilky.

6.

Provozovatel nebo vlastník zařízení nebo podniku v místě určení nebo jeho zástupce musí vést záznamy v souladu článkem 22 nařízení (ES) č. 1069/2009 a za účelem ověření souladu s tímto nařízením poskytne příslušnému orgánu na požádání nezbytné údaje o nákupu, prodeji, použití, skladování a neškodném odstranění přebytečných meziproduktů.

7.

Příslušný orgán v souladu se směrnicí 97/78/ES zaručí, že jsou zásilky meziproduktů odesílány z členského státu, v němž se musí provést kontrola na stanovišti hraniční kontroly, do zařízení nebo podniku v místě určení, jak je uvedeno v odstavci 3, nebo v případě tranzitu na stanoviště hraniční kontroly v místě výstupu.

8.

Příslušný orgán provádí v pravidelných intervalech kontrolu dokumentů za účelem odsouhlasení souladu množství meziproduktů, které jsou dováženy, a meziproduktů, které jsou skladovány, používány, odeslány nebo neškodně odstraněny, aby ověřil soulad s tímto nařízením.

9.

V případě zásilek meziproduktů v režimu tranzitu příslušné orgány odpovědné za stanoviště hraniční kontroly v místě vstupu a místě výstupu podle potřeby spolupracují, aby zaručily, že jsou prováděny účinné kontroly a že jsou takovéto zásilky sledovatelné.


PŘÍLOHA XIII

KRMIVO PRO ZVÍŘATA V ZÁJMOVÉM CHOVU A NĚKTERÉ DALŠÍ ZÍSKANÉ PRODUKTY

KAPITOLA I

Obecné požadavky

Zařízení na výrobu krmiva pro zvířata v zájmovém chovu a zařízení nebo podniky vyrábějící získané produkty uvedené v této příloze musí disponovat odpovídajícím vybavením pro:

a)

skladování a ošetřování příchozího materiálu za podmínek, které brání vzniku rizik pro zdraví lidí a zvířat;

b)

neškodné odstraňování nepoužitých vedlejších produktů živočišného původu a získaných produktů zbylých po výrobě, pokud není nevyužitý materiál zaslán do jiného zařízení nebo podniku ke zpracování nebo neškodnému odstranění v souladu s tímto nařízením.

KAPITOLA II

Zvláštní požadavky na krmivo pro zvířata v zájmovém chovu včetně žvýkacích pamlsků pro psy

1.   Syrové krmivo pro zvířata v zájmovém chovu

Provozovatelé mohou vyrábět syrové krmivo pro zvířata v zájmovém chovu pouze z materiálu kategorie 3 uvedeného v čl. 10 písm. a) a čl. 10 písm. b) bodech i) a ii) nařízení (ES) č. 1069/2009.

Syrové krmivo pro zvířata v zájmovém chovu musí být zabaleno do nepropustného nového obalu.

Musí být přijaty účinné kroky, které zaručí, že produkt není v průběhu výrobního řetězce až do okamžiku prodeje vystaven kontaminaci.

2.   Surovina pro zpracované krmivo pro zvířata v zájmovém chovu a žvýkací pamlsky pro psy

Provozovatelé mohou vyrábět zpracované krmivo pro zvířata v zájmovém chovu a žvýkací pamlsky pro psy pouze:

a)

z materiálu kategorie 3 jiného než materiálu uvedeného v čl. 10 písm. n), o) a p) nařízení (ES) č. 1069/2009; a

b)

v případě dovezeného krmiva pro zvířata v zájmovém chovu nebo krmiva pro zvířata v zájmovém chovu vyrobeného z dovezených materiálů, z materiálu kategorie 1 sestávajícího z vedlejších produktů živočišného původu získaných ze zvířat, která byla podrobena nezákonnému ošetření podle definice v čl. 1 odst. 2 písm. d) směrnice 96/22/ES nebo čl. 2 písm. b) směrnice 96/23/ES.

3.   Zpracované krmivo pro zvířata v zájmovém chovu

a)

Krmivo v konzervách pro zvířata v zájmovém chovu musí být podrobeno tepelnému ošetření, při kterém je dosaženo hodnoty Fc rovné minimálně 3;

b)

zpracované krmivo pro zvířata v zájmovém chovu jiné než v konzervách musí být:

i)

tepelně ošetřeno zahřátím celé hmoty konečného produktu nejméně na teplotu 90 °C;

ii)

tepelně ošetřeno zahřátím složek živočišného původu nejméně na teplotu 90 °C,

iii)

vyrobeno, pokud jde o krmnou surovinu živočišného původu, výhradně za použití:

vedlejších produktů živočišného původu nebo získaných produktů z masa nebo masných výrobků, které byly tepelně ošetřeny zahřátím celé hmoty nejméně na teplotu 90 °C,

následujících získaných produktů, které byly vyrobeny v souladu s požadavky tohoto nařízení: mléka a mléčných výrobků, želatiny, hydrolyzovaných bílkovin, vaječných výrobků, kolagenu, krevních výrobků uvedených v oddíle 2 kapitoly II přílohy X, zpracovaných živočišných bílkovin včetně rybí moučky, taveného/škvařeného tuku, rybích tuků, hydrogenfosforečnanu vápenatého, fosforečnanu vápenatého nebo dochucovacích masových výtažků,

iv)

pokud to povolí příslušný orgán, podrobeno ošetření například sušením nebo fermentací, které zaručuje, že krmivo pro zvířata v zájmovém chovu nepředstavuje nepřijatelná rizika pro zdraví lidí a zvířat,

v)

v případě vedlejších produktů živočišného původu uvedených v čl. 10 písm. l) a m) nařízení (ES) č. 1069/2009 a vedlejších produktů vyprodukovaných vodními živočichy a vodními a suchozemskými bezobratlými živočichy a pokud to povolí příslušný orgán, podrobeno ošetření, které zaručuje, že krmivo pro zvířata v zájmovém chovu nepředstavuje nepřijatelná rizika pro zdraví lidí a zvířat.

Po výrobě musí být přijata veškerá preventivní opatření, aby se zaručilo, že takto zpracované krmivo pro zvířata v zájmovém chovu není vystaveno kontaminaci.

Zpracované krmivo pro zvířata v zájmovém chovu musí být zabaleno do nového obalu.

4.   Žvýkací pamlsky pro psy musí být podrobeny ošetření, které dostačuje ke zničení patogenních organismů včetně salmonel.

Po tomto ošetření musí být přijata veškerá preventivní opatření, aby se zaručilo, že tyto žvýkací pamlsky pro psy nejsou vystaveny kontaminaci.

Žvýkací pamlsky pro psy musí být zabaleny do nového obalu.

5.   Během výroby a/nebo skladování (před odesláním) musí být prováděny namátkové odběry vzorků ze žvýkacích pamlsků pro psy a ze zpracovaného krmiva pro zvířata v zájmovém chovu kromě krmiva v konzervách a takového zpracovaného krmiva pro zvířata v zájmovém chovu, které bylo ošetřeno v souladu s odst. 3 písm. b) bodem v), aby byl ověřen soulad s těmito normami:

 

Salmonella: nepřítomnost v 25 g produktu: n = 5, c = 0, m = 0, M = 0;

 

Enterobacteriaceae: n = 5, c = 2, m = 10, M = 300 v 1 g;

kde:

n

=

počet vzorků, které mají být vyšetřeny;

m

=

prahová hodnota počtu bakterií; výsledek je považován za uspokojující, pokud počet bakterií ve všech vzorcích není vyšší než m;

M

=

mezní hodnota počtu bakterií; výsledek je považován za neuspokojivý, pokud se počet bakterií v jednom nebo více vzorcích rovná M nebo je vyšší; a

c

=

počet vzorků, jejichž bakteriální počet smí být v rozmezí mezi m a M, přičemž vzorek je ještě stále považován za přípustný, pokud je bakteriální počet ostatních vzorků roven m nebo nižší.

6.   Během výroby a/nebo skladování (před odesláním) musí být prováděny namátkové odběry vzorků ze syrového krmiva pro zvířata v zájmovém chovu, aby byl ověřen soulad s těmito normami:

 

Salmonella: nepřítomnost v 25 g produktu: n = 5, c = 0, m = 0, M = 0;

 

Enterobacteriaceae: n = 5, c = 2, m = 10, M = 5 000 v 1 g;

kde:

n

=

počet vzorků, které mají být vyšetřeny;

m

=

prahová hodnota počtu bakterií; výsledek je považován za uspokojující, pokud počet bakterií ve všech vzorcích není vyšší než m;

M

=

mezní hodnota počtu bakterií; výsledek je považován za neuspokojivý, pokud se počet bakterií v jednom nebo více vzorcích rovná M nebo je vyšší; a

c

=

počet vzorků, jejichž bakteriální počet smí být v rozmezí mezi m a M, přičemž vzorek je ještě stále považován za přípustný, pokud je bakteriální počet ostatních vzorků roven m nebo nižší.

7.   Konečný bod pro zpracované krmivo pro zvířata v zájmovém chovu a žvýkací pamlsky

Bez omezení v souladu s tímto nařízením je možné uvádět na trh:

a)

zpracované krmivo pro zvířata v zájmovém chovu

i)

které bylo vyrobeno a zabaleno v Unii v souladu s odstavcem 3 a bylo vyšetřeno v souladu odstavcem 5, nebo

ii)

které bylo v souladu se směrnicí 97/78/ES podrobeno veterinárním kontrolám na stanovišti hraniční kontroly;

b)

žvýkací pamlsky pro psy

i)

které byly vyrobeny a zabaleny v Unii v souladu s odstavcem 4 a byly vyšetřeny v souladu odstavcem 5, nebo

ii)

které byly v souladu se směrnicí 97/78/ES podrobeny veterinárním kontrolám na stanovišti hraniční kontroly.

KAPITOLA III

Zvláštní požadavky na dochucovací masové výtažky pro výrobu krmiva pro zvířata v zájmovém chovu

1.

Provozovatelé mohou používat pouze vedlejší produkty živočišného původu, které lze použít jako surovinu pro zpracované krmivo pro zvířata v zájmovém chovu a žvýkací pamlsky pro psy v souladu s odstavcem 2 kapitoly II určené k výrobě tekutých nebo dehydrovaných získaných produktů používaných ke zvýšení úrovně chutnosti krmiva pro zvířata v zájmovém chovu.

2.

Dochucovací masové výtažky musí být podrobeny metodě a parametrům ošetření, které zaručují, že produkt splňuje mikrobiologické normy stanovené v odstavci 5 kapitoly II této přílohy. Po ošetření musí být přijata veškerá preventivní opatření, aby bylo zaručeno, že produkt není vystaven kontaminaci.

3.

Konečný produkt musí být:

a)

zabalen do nového nebo sterilizovaného obalu; nebo

b)

přepravován volně ložený v kontejnerech nebo jiných dopravních prostředcích, které byly důkladně vyčištěny a vydezinfikovány.

KAPITOLA IV

Zvláštní požadavky na krev a krevní výrobky z koňovitých

Na uvádění krve a krevních výrobků z koňovitých na trh pro jiné účely než použití v krmivech se vztahují tyto podmínky:

1.

Krev může být uvedena na trh pro tyto účely, pokud byla odebrána:

a)

od koňovitých, kteří:

i)

při prohlídce v den odběru krve nevykazují žádné klinické příznaky nákaz povinných hlášením uvedených v příloze I směrnice 2009/156/ES a influenzy koní, piroplasmózy koní, rinopneumonie koní a infekční arteritidy koní uvedených v článku 1.2.3 bodě 4 Kodexu zdraví suchozemských živočichů OIE, vydání z roku 2010,

ii)

byli drženi alespoň po dobu 30 dnů před dnem odběru a v době odběru v hospodářstvích s veterinárním dohledem, která nepodléhají zákazu podle čl. 4 odst. 5 směrnice 2009/156/ES nebo omezením podle článku 5 uvedené směrnice,

iii)

po dobu stanovenou v čl. 4 odst. 5 směrnice 2009/156/ES nepřišli do styku s koňovitými z hospodářství, která podléhají zákazu z veterinárních důvodů podle uvedeného článku, a kteří po dobu nejméně 40 dnů před dnem odběru a v době odběru nepřišli do styku s koňovitými z členského státu nebo třetí země, které nejsou v souladu s čl. 5 odst. 2 prvním pododstavcem písm. a) a b) uvedené směrnice považovány za prosté moru koní;

b)

pod veterinárním dohledem buď:

i)

na jatkách registrovaných nebo schválených v souladu s nařízením (ES) č. 853/2004 nebo

ii)

v zařízeních, která byla za účelem odběru krve od koňovitých k výrobě krevních výrobků k jiným účelům než ke krmení schválena, opatřena číslem veterinárního schválení a dozorována příslušným orgánem.

2.

Krevní výrobky mohou být uváděny na trh pro tyto účely, pokud:

a)

byla přijata veškerá preventivní opatření, aby se během výroby, manipulace a balení zabránilo kontaminaci krevních výrobků patogenními původci;

b)

byly vyrobeny z krve, která:

i)

buď splňuje podmínky stanovené v odst. 1 písm. a), nebo

ii)

byla ošetřena alespoň jedním z následujících způsobů s následnou kontrolou účinnosti za účelem inaktivace možných patogenních původců moru koní, encefalomyelitidy koní všech typů včetně venezuelské encefalomyelitidy koní, nakažlivé chudokrevnosti koní, vezikulární stomatitidy a vozhřivky (Burkholderia mallei):

tepelným ošetřením při teplotě 65 °C po dobu nejméně tří hodin,

ozářením paprsky gama s intenzitou 25 kGy,

změnou pH na hodnotu pH 5 po dobu dvou hodin,

tepelným ošetřením při teplotě nejméně 80 °C v celé hmotě.

3.

Krev a krevní výrobky z koňovitých musí být zabaleny do zaplombovaných nepropustných nádob, které jsou v případě krve z koňovitých opatřeny číslem schválení jatek nebo zařízení odběru uvedených v odst. 1 písm. b).

KAPITOLA V

Zvláštní požadavky na kůže kopytníků a produkty z nich získané

A.   Zařízení a podniky

Příslušný orgán může zařízením nebo podnikům, které manipulují s kůžemi včetně vápněných kůží, povolit, aby dodávaly odřezky a plátky z těchto kůží pro účely výroby želatiny určené ke krmení zvířat, organických hnojiv nebo půdních přídavků, pokud:

a)

zařízení nebo podnik disponuje skladovacími prostory s pevnými podlahami a hladkými stěnami, které lze snadno vyčistit a vydezinfikovat, a v příslušných případech jsou vybaveny chladicím zařízením;

b)

skladovací prostory jsou udržovány v uspokojivé čistotě a dobrém technickém stavu, aby nebyly zdrojem kontaminace surovin;

c)

pokud se v těchto prostorách skladuje nebo zpracovává surovina, která nesplňuje požadavky této kapitoly, musí být po celou dobu příjmu, skladování, zpracování a odeslání oddělena od suroviny, která požadavky této kapitoly splňuje;

d)

v případě odřezků a plátků získaných z vápněných kůží se odřezky a plátky podrobí ošetření, které zaručuje, že nepředstavují žádné riziko pro zdraví lidí a zvířat, než jsou použity pro výrobu:

i)

želatiny ke krmení zvířat, nebo

ii)

organických hnojiv nebo půdních přídavků.

B.   Uvádění vedlejších produktů živočišného původu a získaných produktů na trh

1.

Neošetřené kůže lze uvádět na trh za veterinárních podmínek vztahujících se na čerstvé maso podle směrnice 2002/99/ES.

2.

Ošetřené kůže lze uvádět na trh, pokud:

a)

nebyly v kontaktu s jinými produkty živočišného původu nebo živými zvířaty představujícími riziko rozšíření závažného přenosného onemocnění;

b)

obchodní doklad stanovený v kapitole III přílohy VIII obsahuje prohlášení, že byla přijata veškerá preventivní opatření, aby se zabránilo kontaminaci patogenními původci.

C.   Konečný bod pro kůže

1.

Kůže kopytníků, které jsou podle rozhodnutí provozovatele určeny k jiným účelům než k lidské spotřebě a splňují požadavky nařízení (ES) č. 853/2004 na suroviny pro želatinu nebo kolagen určené k použití v potravinách, lze uvádět na trh bez omezení v souladu s tímto nařízením.

2.

Bez omezení v souladu s tímto nařízením je možné uvádět na trh tyto ošetřené kůže:

a)

kůže, které prošly úplným postupem činění;

b)

kůže vyčiněné chromem bez další úpravy („wet blue“);

c)

mořené surové kůže; a

d)

vápněné kůže (ošetřené vápnem a naložené do láku o hodnotě pH 12–13 po dobu nejméně 8 hodin).

3.

Odchylně od bodu C odstavce 2 může příslušný orgán požadovat, aby byl k zásilkám ošetřených kůží uvedených v odst. 2 písm. c) a d) přiložen obchodní doklad podle vzoru stanoveného v odstavci 6 kapitoly III přílohy VIII, pokud jsou dodávány do zařízení nebo podniků vyrábějících krmivo pro zvířata v zájmovém chovu, organická hnojiva nebo půdní přídavky nebo přeměňujících tyto materiály na bioplyn.

KAPITOLA VI

Zvláštní požadavky na lovecké trofeje a jiné preparáty ze zvířat

A.   Ustanoveními této kapitoly nejsou dotčena opatření na ochranu volně žijících živočichů přijatá podle nařízení (ES) č. 338/97.

B.   Bezpečné získávání materiálů

Jestliže byly vedlejší produkty živočišného původu pro účely preparace podrobeny ošetření nebo jsou nabízeny ve stavu, který nepředstavuje zdravotní rizika, mohou být lovecké trofeje a jiné preparáty ze zvířat uváděny na trh, pokud pocházejí z/ze:

a)

jiných druhů než kopytníků, ptáků nebo živočichů biologické třídy Insecta nebo Arachnida; a

b)

zvířat pocházejících z oblasti, na kterou se nevztahují omezení v důsledku výskytu závažných přenosných onemocnění, vůči nimž jsou zvířata dotčených druhů vnímavá.

C.   Bezpečné ošetření

1.

Jestliže byly vedlejší produkty živočišného původu pro účely preparace podrobeny ošetření nebo jsou nabízeny ve stavu, který nepředstavuje zdravotní rizika, mohou být lovecké trofeje nebo jiné preparáty ze zvířat uváděny na trh, pokud:

a)

pocházejí z kopytníků a ptáků, kteří byli podrobeni úplnému taxidermickému ošetření, které zaručuje jejich uchování při okolních teplotách;

b)

jde o vycpané kopytníky nebo ptáky nebo vycpané části těchto zvířat;

c)

byly podrobeny anatomické preparaci, například plastinací; nebo

d)

jde o živočichy biologické třídy Insecta nebo Arachnida, kteří byli podrobeni ošetření například sušením, aby se zabránilo přenosu onemocnění přenosných na člověka nebo zvířata.

2.

Lovecké trofeje a jiné preparáty kromě trofejí a preparátů uvedených v bodě B a bodě C odst. 1, které jsou ze zvířat pocházejících z oblasti, na kterou se vztahují omezení v důsledku výskytu závažných přenosných onemocnění, vůči nimž jsou zvířata dotčených druhů vnímavá, mohou být uváděny na trh, pokud:

a)

v případě loveckých trofejí nebo jiných preparátů, které sestávají výhradně z kostí, rohů, kopyt a paznehtů, drápů, parohů nebo zubů,

i)

byly na odpovídající dobu ponořeny do vařící vody, aby bylo zajištěno odstranění veškeré hmoty kromě kostí, rohů, kopyt a paznehtů, drápů, parohů nebo zubů,

ii)

byly vydezinfikovány přípravkem, který je povolen příslušným orgánem, zejména peroxidem vodíku v případě kostních částí,

iii)

byly neprodleně po ošetření zabaleny, aniž se dostaly do kontaktu s jinými produkty živočišného původu, které by je mohly kontaminovat, do samostatných, průhledných a uzavřených obalů tak, aby se zabránilo následné kontaminaci, a

iv)

je k nim přiloženo veterinární osvědčení, které potvrzuje, že podmínky stanovené v bodech i), ii) a iii) byly splněny;

b)

v případě loveckých trofejí nebo jiných preparátů, které sestávají výhradně z kůží nebo kožek,

i)

byly:

sušeny,

nasoleny za sucha nebo za mokra nejméně po dobu 14 dnů před odesláním; nebo

podrobeny jinému konzervačnímu postupu než činění,

ii)

byly neprodleně po ošetření zabaleny, aniž se dostaly do kontaktu s jinými produkty živočišného původu, které by je mohly kontaminovat, do samostatných, průhledných a uzavřených obalů tak, aby se zabránilo následné kontaminaci, a

iii)

je k nim přiložen obchodní doklad nebo veterinární osvědčení, které potvrzují, že podmínky stanovené v bodech i) a ii) byly splněny.

KAPITOLA VII

Zvláštní požadavky na vlnu, srst, prasečí štětiny, peří, jeho části a prachové peří

A.   Surovina

1.

Neošetřená vlna, neošetřená srst, neošetřené prasečí štětiny a neošetřené peří, jeho části a prachové peří musí představovat materiál kategorie 3 uvedený v čl. 10 písm. b) bodech iii), iv), v) a čl. 10 písm. h) a n) nařízení (ES) č. 1069/2009.

Musí být bezpečně uzavřeny v obalech a suché.

Nicméně u neošetřeného peří, jeho částí a prachového peří, které jsou z jatek odesílány přímo do zpracovatelského zařízení, může příslušný orgán povolit odchylku od požadavku, aby byly materiály přepravované na jeho území vysušeny, pokud:

a)

byla přijata veškerá nezbytná opatření, aby se zamezilo případnému šíření nákazy;

b)

se přeprava provádí ve vodotěsných nádobách a/nebo vozidlech, které musí být ihned po každém použití vyčištěny a vydezinfikovány.

2.

Přemísťování prasečích štětin z oblastí s endemickým výskytem afrického moru prasat je zakázáno s výjimkou prasečích štětin, které:

a)

byly vařeny, barveny nebo běleny; nebo

b)

prošly jiným druhem ošetření, které zaručeně usmrcuje patogenní původce za předpokladu, že je tato skutečnost doložena v podobě osvědčení vypracovaného veterinárním lékařem zodpovídajícím za místo původu. Průmyslové praní není pro účely tohoto ustanovení považováno za způsob ošetření.

3.

Ustanovení odstavce 1 se nevztahují na dekorativní peří nebo peří:

a)

přepravované cestujícími pro osobní potřebu; nebo

b)

v podobě zásilek zaslaných soukromým osobám k neobchodním účelům.

B.   Konečný bod pro vlnu a srst

Průmyslově vypraná vlna a srst a vlna a srst, které byly ošetřeny jinou metodou, která zaručuje, že nepředstavují nepřijatelná rizika, mohou být uváděny na trh bez omezení v souladu s tímto nařízením.

Členské státy mohou povolit, aby na jejich území byla na trh bez omezení v souladu s tímto nařízením uváděna neošetřená vlna a srst z hospodářství nebo zařízení nebo podniků, které byly registrovány v souladu s článkem 23 nařízení (ES) č. 1069/2009 nebo schváleny v souladu s čl. 24 odst. 1 písm. i) téhož nařízení, pokud jsou přesvědčeny, že vlna ani srst nepředstavují nepřijatelné riziko pro zdraví lidí a zvířat.

C.   Konečný bod pro peří a prachové peří

Peří, jeho části a prachové peří, které byly průmyslově vyprány a ošetřeny horkou párou při teplotě 100 °C po dobu nejméně 30 minut, mohou být uváděny na trh bez omezení v souladu s tímto nařízením.

KAPITOLA VIII

Zvláštní požadavky na kožešiny

Konečný bod

Kožešiny, které byly po dobu dvou dnů sušeny při okolní teplotě 18 °C a vlhkosti 55 %, mohou být uváděny na trh bez omezení v souladu s tímto nařízením.

KAPITOLA IX

Zvláštní požadavky na vedlejší produkty včelařství

Vedlejší produkty včelařství určené výhradně k použití ve včelařství:

1.

nesmějí pocházet z oblasti, na kterou se vztahuje zákaz z důvodu výskytu:

a)

moru včelího plodu (Paenibacillus larvae larvae) vyjma případu, kdy příslušný orgán posoudil riziko jako zanedbatelné, vydal zvláštní povolení určené výhradně pro použití v tomto členském státě a přijal veškerá další nezbytná opatření, aby se zamezilo jakémukoli šíření této nákazy;

b)

roztočíkové nákazy včel (Acarapis woodi (Rennie)) vyjma případu, kdy oblast určení získala doplňkové záruky v souladu s čl. 14 odst. 2 směrnice 92/65/EHS;

c)

lesknáčka úlového (Aethina tumida); nebo

d)

roztoče Tropilaelaps (Tropilaelaps spp.); a

2.

musí splňovat požadavky stanovené v čl. 8 písm. a) směrnice 92/65/EHS.

KAPITOLA X

Zvláštní požadavky na tavené/škvařené tuky z materiálů kategorie 1 nebo kategorie 2 určené ke zpracování v tukovém zařízení

1.

Tavené/škvařené tuky, které byly získány z materiálu kategorie 1 nebo kategorie 2 a jsou určeny ke zpracování v tukovém zařízení, musí být vyrobeny pomocí některé ze zpracovatelských metod č. 1 až 5 stanovených v kapitole III přílohy IV.

2.

Tavené/škvařené tuky získané z přežvýkavců musí být pročištěny tak, aby maximální úroveň zbývajících nerozpustných nečistot nepřesahovala 0,15 % hmotnostních.

KAPITOLA XI

Zvláštní požadavky na tukové deriváty

1.

K výrobě tukových derivátů z tavených/škvařených tuků získaných z materiálu kategorie 1 a kategorie 2 mohou být využity tyto postupy:

a)

transesterifikace nebo hydrolýza při teplotě minimálně 200 °C při odpovídajícím vhodném tlaku po dobu 20 minut (glycerol, mastné kyseliny a estery);

b)

saponifikace s NaOH 12M (glycerol a mýdlo):

i)

v dávkovém procesu při teplotě 95 °C po dobu tří hodin nebo

ii)

v kontinuálním procesu při teplotě 140 °C a tlaku 2 bary (2 000 hPa) po dobu osmi minut; nebo

c)

hydrogenace při teplotě 160 °C a tlaku 12 barů (12 000 hPa) po dobu dvaceti minut.

2.

Tukové deriváty vyrobené v souladu s touto kapitolou mohou být uváděny na trh pouze:

a)

pro jiná použití než v krmivech, kosmetických prostředcích a léčivých přípravcích;

b)

v případě tukových derivátů z materiálu kategorie 1 navíc pro jiná použití než v organických hnojivech a půdních přídavcích.

KAPITOLA XII

Zvláštní požadavky na rohy a výrobky z nich, kromě rohové moučky, a kopyta a paznehty a výrobky z nich, kromě moučky z kopyt a paznehtů, určené k výrobě organických hnojiv nebo půdních přídavků

Rohy a výrobky z nich, kromě rohové moučky, a kopyta a paznehty a výrobky z nich, kromě moučky z kopyt a paznehtů, určené k výrobě organických hnojiv nebo půdních přídavků se uvádějí na trh za těchto podmínek:

a)

musí pocházet ze zvířat, která:

i)

byla buď poražena na jatkách, prošla prohlídkou před porážkou a byla v důsledku této prohlídky shledána vhodnými pro účely porážky k lidské spotřebě v souladu s právními předpisy Unie; nebo

ii)

nevykazovala žádné klinické příznaky onemocnění přenosného tímto produktem na člověka či zvířata;

b)

musí být tepelně ošetřeny po dobu jedné hodiny při teplotě v jádře alespoň 80 °C;

c)

rohy musí být odděleny tak, aby nedošlo k otevření dutiny lebeční;

d)

ve všech fázích zpracování, uskladnění a přepravy jsou uplatněna veškerá preventivní opatření k zabránění křížové kontaminace;

e)

jsou zabaleny v nových obalech nebo nádobách nebo přepravovány ve vozidlech nebo kontejnerech pro volně ložené látky, které byly před nakládkou vydezinfikovány přípravkem schváleným příslušným orgánem;

f)

obaly nebo nádoby a kontejnery musí:

i)

uvádět druh produktu (například rohy, výrobky z rohů, kopyta a paznehty nebo výrobky z kopyt a paznehtů),

ii)

být označeny názvem a adresou schváleného nebo registrovaného zařízení nebo podniku určení.


PŘÍLOHA XIV

DOVOZ, VÝVOZ A TRANZIT

KAPITOLA I

ZVLÁŠTNÍ POŽADAVKY NA DOVOZ MATERIÁLU KATEGORIE 3 A ZÍSKANÝCH PRODUKTŮ DO UNIE A TRANZIT PŘES UNII PRO POUŽITÍ V KRMIVOVÉM ŘETĚZCI K JINÝM ÚČELŮM NEŽ PRO KRMIVO PRO ZVÍŘATA V ZÁJMOVÉM CHOVU NEBO KRMIVO PRO KOŽEŠINOVÁ ZVÍŘATA

Oddíl 1

Jak je uvedeno v čl. 41 odst. 1 písm. a) a čl. 41 odst. 3 nařízení (ES) č. 1069/2009, na dovezené zásilky materiálu kategorie 3 a produktů z něj získaných, které jsou určeny pro použití v krmivovém řetězci k jiným účelům než pro krmivo pro zvířata v zájmovém chovu nebo krmivo pro kožešinová zvířata, a zásilky takovýchto materiálů a produktů v režimu tranzitu se vztahují tyto požadavky:

a)

musí v příslušných případech sestávat nebo být vyrobeny z materiálu kategorie 3 uvedeného ve sloupci „Suroviny“ v tabulce 1;

b)

musí splňovat podmínky dovozu a tranzitu stanovené ve sloupci „Podmínky dovozu a tranzitu“ v tabulce 1;

c)

musí pocházet ze třetí země nebo části třetí země uvedené ve sloupci „Seznamy třetích zemí“ v tabulce 1; a

d)

jsou během přepravy do místa vstupu do Unie, v němž jsou prováděny veterinární kontroly, provázeny veterinárním osvědčením uvedeným ve sloupci „Osvědčení / vzory dokumentů“ v tabulce 1; nebo

e)

jsou v místě vstupu do Unie, v němž jsou prováděny veterinární kontroly, předloženy společně s dokumentem, který odpovídá vzoru uvedenému ve sloupci „Osvědčení / vzory dokumentů“ v tabulce 1.

Tabulka 1

Č.

Produkt

Suroviny (odkaz na ustanovení nařízení (ES) č. 1069/2009)

Podmínky dovozu a tranzitu

Seznamy třetích zemí

Osvědčení / vzory dokumentů

1

Zpracovaná živočišná bílkovina

Materiály kategorie 3 uvedené v čl. 10 písm. a), b), d), e), f), h), i), j), k), l) a m).

a)

Zpracovaná živočišná bílkovina musí být vyrobena v souladu s oddílem 1 kapitoly II přílohy X; a

b)

zpracovaná živočišná bílkovina musí splňovat doplňkové požadavky stanovené v oddíle 2 této kapitoly.

a)

V případě zpracovaných živočišných bílkovin kromě rybí moučky:

třetí země uvedené v části 1 přílohy II nařízení (EU) č. 206/2010.

b)

V případě rybí moučky:

třetí země uvedené v příloze II rozhodnutí 2006/766/ES.

Příloha XV kapitola 1.

2

Krevní výrobky pro krmné suroviny

Materiály kategorie 3 uvedené v čl. 10 písm. a) a čl. 10 písm. b) bodě i).

Krevní výrobky musí být vyrobeny v souladu s oddílem 2 kapitoly II přílohy X.

a)

V případě krevních výrobků z kopytníků:

třetí země nebo části třetích zemí uvedené v části 1 přílohy II nařízení (EU) č. 206/2010, ze kterých je povolen dovoz všech kategorií čerstvého masa příslušných druhů.

b)

V případě krevních výrobků z jiných druhů:

třetí země uvedené v části 1 přílohy II nařízení (EU) č. 206/2010.

Příloha XV kapitola 4 bod B.

3

Tavené/škvařené tuky a rybí tuk

a)

V případě tavených/škvařených tuků s výjimkou rybího tuku: Materiály kategorie 3 uvedené v čl. 10 písm. a), b), d), e), f), g), h), i), j) a k).

b)

V případě rybího tuku: materiály kategorie 3 uvedené v čl. 10 písm. e), f), i) a j).

a)

Tavené/škvařené tuky a rybí tuk musí být vyrobeny v souladu s oddílem 3 kapitoly II přílohy X; a

b)

tavené/škvařené tuky musí splňovat doplňkové požadavky stanovené v oddíle 3 této kapitoly.

a)

V případě tavených/škvařených tuků s výjimkou rybího tuku:

třetí země uvedené v části 1 přílohy II nařízení (EU) č. 206/2010.

b)

V případě rybího tuku:

třetí země uvedené v příloze II rozhodnutí 2006/766/ES.

a)

V případě tavených/škvařených tuků s výjimkou rybího tuku:

příloha XV kapitola 10 bod A.

b)

V případě rybího tuku:

příloha XV kapitola 9.

4

Mléko, mléčné výrobky a produkty získané z mléka, mlezivo, výrobky z mleziva

a)

Mléko, mléčné výrobky:

materiály kategorie 3 uvedené v čl. 10 písm. e), f) a h).

b)

Mlezivo, výrobky z mleziva:

materiály kategorie 3 ze živých zvířat, která nevykazovala žádné příznaky onemocnění přenosného prostřednictvím mleziva na člověka nebo zvířata.

Mléko, mléčné výrobky, mlezivo a výrobky z mleziva musí splňovat požadavky stanovené v oddíle 4 této kapitoly.

a)

V případě mléka a mléčných výrobků:

schválené třetí země uvedené v příloze I nařízení (EU) č. 605/2010.

b)

V případě mleziva a výrobků z mleziva:

třetí země uvedené jako schválené ve sloupci „A“přílohy I nařízení (EU) č. 605/2010.

a)

V případě mléka, mléčných výrobků a produktů získaných z mléka:

příloha XV kapitola 2 bod A.

b)

V případě mleziva a výrobků z mleziva:

příloha XV kapitola 2 bod B.

5

Želatina a hydrolyzované bílkoviny

Materiály kategorie 3 uvedené v čl. 10 písm. a), b), e), f), g), i) a j), a v případě hydrolyzovaných bílkovin: materiály kategorie 3 uvedené v čl. 10 písm. d), h) a k).

Želatina a hydrolyzované bílkoviny musí být vyrobeny v souladu s oddílem 5 kapitoly II přílohy X.

a)

Třetí země uvedené v části 1 přílohy II nařízení (EU) č. 206/2010 a tyto země:

 

(KR) Jižní Korea

(MY) Malajsie

(PK) Pákistán

(TW) Tchaj-wan.

b)

V případě želatiny a hydrolyzovaných bílkovin z ryb:

třetí země uvedené v příloze II rozhodnutí 2006/766/ES.

a)

V případě želatiny:

příloha XV kapitola 11.

b)

V případě hydrolyzovaných bílkovin:

příloha XV kapitola 12.

6

Hydrogenfosforečnan vápenatý

Materiály kategorie 3 uvedené v čl. 10 písm. a), b), d), e), f), g), h), i), j) a k).

Hydrogenfosforečnan vápenatý musí být vyroben v souladu s oddílem 6 kapitoly II přílohy X.

Třetí země uvedené v části 1 přílohy II nařízení (EU) č. 206/2010 a tyto země:

 

(KR) Jižní Korea

 

(MY) Malajsie

 

(PK) Pákistán

 

(TW) Tchaj-wan.

Příloha XV kapitola 12.

7

Fosforečnan vápenatý

Materiály kategorie 3 uvedené v čl. 10 písm. a), b), d), e), f), g), h), i) a k).

Fosforečnan vápenatý musí být vyroben v souladu s oddílem 7 kapitoly II přílohy X.

Třetí země uvedené v části 1 přílohy II nařízení (EU) č. 206/2010 a tyto země:

 

(KR) Jižní Korea

 

(MY) Malajsie

 

(PK) Pákistán

 

(TW) Tchaj-wan.

Příloha XV kapitola 12.

8

Kolagen

Materiály kategorie 3 uvedené v čl. 10 písm. a), b), e), f), g), i) a j).

Kolagen musí být vyroben v souladu s oddílem 8 kapitoly II přílohy X.

Třetí země uvedené v části 1 přílohy II nařízení (EU) č. 206/2010 a tyto země:

 

(KR) Jižní Korea

 

(MY) Malajsie

 

(PK) Pákistán

 

(TW) Tchaj-wan.

Příloha XV kapitola 11.

9

Vaječné výrobky

Materiály kategorie 3 uvedené v čl. 10 písm. e) a f) a čl. 10 písm. k) bodě ii).

Vaječné výrobky musí být vyrobeny v souladu s oddílem 9 kapitoly II přílohy X.

Třetí země uvedené v části 1 přílohy II nařízení (EU) č. 206/2010 a třetí země nebo části třetích zemí, ze kterých členské státy povolují dovoz čerstvého drůbežího masa, vajec a vaječných výrobků a které jsou uvedeny v části 1 přílohy I nařízení (ES) č. 798/2008.

Příloha XV kapitola 15.

Oddíl 2

Dovoz zpracovaných živočišných bílkovin

Na dovoz zpracovaných živočišných bílkovin se vztahují tyto požadavky:

1.

Před tím, než jsou zásilky uvolněny do volného oběhu v Unii, musí příslušný orgán odebrat vzorky zpracovaných živočišných bílkovin z dovezených zásilek v místě stanoviště hraniční kontroly, aby zaručil soulad s obecnými požadavky kapitoly I přílohy X.

Příslušný orgán musí:

a)

odebrat vzorky z každé zásilky volně ložených produktů;

b)

provádět namátkové odběry vzorků ze zásilek produktů balených ve výrobním závodu, z nějž produkty pocházejí.

2.

Pokud jsou výsledky šesti po sobě jdoucích vyšetření zásilek volně ložených produktů pocházejících z dané třetí země negativní, může příslušný orgán na stanovišti hraniční kontroly odchylně od odstavce 1 provést u následujících zásilek volně ložených produktů z této třetí země namátkový odběr vzorků.

Pokud se ukáže, že jeden z těchto namátkových vzorků je pozitivní, musí o tom příslušný orgán, který odběr vzorků provedl, uvědomit příslušný orgán ve třetí zemi původu, aby mohl tento orgán přijmout odpovídající opatření k nápravě situace.

Příslušný orgán ve třetí zemi původu musí o těchto opatřeních uvědomit příslušný orgán, který provedl odběr vzorků.

V případě dalšího pozitivního výsledku ze stejného zdroje musí příslušný orgán stanoviště hraniční kontroly odebrat vzorky z každé zásilky z téhož zdroje, dokud nejsou výsledky šesti dalších po sobě jdoucích vyšetření opět negativní.

3.

Příslušné orgány musí uchovávat záznamy o výsledcích odběru vzorků ze všech zásilek, které byly podrobeny odběru, a to alespoň po dobu tří let.

4.

Pokud se ukáže, že je zásilka dovezená do Unie pozitivní na salmonelu, nebo pokud nesplňuje mikrobiologické normy pro Enterobacteriaceae stanovené v kapitole I přílohy X, musí:

a)

s ní být buď zacházeno postupem podle čl. 17 odst. 2 písm. a) směrnice 97/78/ES; nebo

b)

být znovu zpracována ve zpracovatelském zařízení nebo dekontaminována ošetřením povoleným příslušným orgánem. Zásilka nesmí být uvolněna, dokud není ošetřena a vyšetřena podle potřeby na přítomnost salmonel nebo Enterobacteriaceae příslušným orgánem v souladu s