(EU) č. 1042/2010Nařízení Komise (EU) č. 1042/2010 ze dne 16. listopadu 2010 o uložení prozatímního antidumpingového cla na dovoz bezdřevého natíraného papíru pocházejícího z Čínské lidové republiky

(1)

Oznámením zveřejněným v Úředním věstníku Evropské unie  (2) (dále jen „oznámení o zahájení“) informovala Evropská komise dne 18. února 2010 o zahájení antidumpingového řízení týkajícího se dovozu bezdřevého natíraného papíru pocházejícího z Čínské lidové republiky (dále jen „ČLR“ nebo „dotčená země“) do Unie.

(2)

Antidumpingové řízení bylo zahájeno na základě podnětu, který dne 4. ledna 2010 podala Evropská asociace výrobců bezdřevého papíru CEPIFINE (dále jen „žadatel“) jménem výrobců představujících významný podíl, v tomto případě více než 25 %, celkové výroby bezdřevého natíraného papíru v Unii. Podnět obsahoval zjevné důkazy o dumpingu uvedeného výrobku a o podstatné újmě z něj vyplývající, což bylo považováno za dostačující pro zahájení řízení.

(3)

O zahájení řízení Komise úředně vyrozuměla žadatele, další známé výrobce v Unii, známé vyvážející výrobce v ČLR a sdružení výrobců (sdružení papírenského průmyslu), zástupce dotčené země, známé dovozce a známé uživatele. Komise o zahájení řízení vyrozuměla také výrobce ve Spojených státech amerických (dále jen „USA“) a sdružení výrobců (sdružení papírenského průmyslu) a v pozdější fázi i jednoho výrobce v Thajsku, jelikož se s USA a Thajskem počítalo jako s možnou obdobnou zemí. Zúčastněné strany dostaly možnost písemně se k věci vyjádřit a požádat o slyšení ve lhůtě stanovené v oznámení o zahájení. Všechny zúčastněné strany, které o to požádaly a které prokázaly, že mají konkrétní důvody ke slyšení, byly vyslechnuty.

(4)

Vzhledem ke zjevně vysokému počtu vyvážejících výrobců, výrobců v Unii a dovozců, kteří nejsou ve spojení, se v oznámení o zahájení počítalo s výběrem vzorku v souladu s článkem 17 základního nařízení. Aby mohla Komise rozhodnout, zda je výběr vzorku nutný, a bude-li tomu tak, aby mohla vzorky vybrat, byli všichni známí vyvážející výrobci a jejich známé sdružení (sdružení papírenského průmyslu), všichni známí výrobci v Unii a dovozci, kteří nejsou ve spojení, požádáni, aby se Komisi přihlásili a aby v souladu s oznámením o zahájení uvedli za období od 1. ledna 2009 do 31. prosince 2009 základní informace o svých činnostech souvisejících s dotčeným výrobkem (vymezeným v oddílu 2.1 níže). Proběhly rovněž konzultace s orgány ČLR.

(5)

Jak je vysvětleno ve 28. bodě odůvodnění níže, dvě čínské skupiny vyvážejících výrobců poskytly požadované informace a souhlasily se zařazením do vzorku. Na základě výše uvedených skutečností bylo rozhodnuto, že výběr vzorku není u vyvážejících výrobců v ČLR nutný.

(6)

Aby bylo známým vyvážejícím výrobcům v ČLR, kteří o to projeví zájem, umožněno předložit žádost o zacházení jako v tržním hospodářství nebo o individuální zacházení, zaslala Komise formuláře žádostí vyvážejícím výrobcům, o nichž je známo, že se jich to týká, a orgánům ČLR. Jak je vysvětleno ve 33. a 53. bodě odůvodnění níže, jedna skupina vyvážejících výrobců v ČLR požádala o zacházení jako v tržním hospodářství podle čl. 2 odst. 7 základního nařízení a také o individuální zacházení, pokud by šetření prokázalo, že nesplňuje podmínky pro přiznání zacházení jako v tržním hospodářství, zatímco druhá skupina vyvážejících výrobců v ČLR požádala o individuální zacházení.

(7)

Jak je vysvětleno ve 29. bodě odůvodnění níže, bylo rozhodnuto, že u výrobců v Unii není výběr vzorku nutný.

(8)

Jak je vysvětleno ve 30. bodě odůvodnění níže, bylo rozhodnuto, že u výrobců, kteří nejsou ve spojení, není výběr vzorku nutný.

(9)

Komise rozeslala dotazníky všem stranám, o kterých je známo, že se jich to týká, a všem dalším stranám, které o to požádaly ve lhůtách stanovených v oznámení o zahájení, a to jmenovitě žadateli, dalším známým výrobcům v Unii, známým vyvážejícím výrobcům v ČLR a sdružení výrobců (sdružení papírenského průmyslu), zástupcům dotčené země, známým dovozcům, známým uživatelům, známým výrobcům v USA, sdružení výrobců (sdružení papírenského průmyslu) v USA a výrobci v Thajsku.

(10)

Odpovědi na dotazníky a další podání byly obdrženy od dvou skupin čínských vyvážejících výrobců, sdružení vystupujícího jako žadatel (Evropská asociace výrobců bezdřevého papíru neboli „CEPIFINE“), od čtyř výrobců v Unii vystupujících jako žadatelé a od jednoho dalšího výrobce v Unii, 16 dovozců a obchodníků, kteří nejsou ve spojení, 17 uživatelů a od 3 sdružení tiskařského a papírenského průmyslu a od jednoho výrobce v USA, s nimiž se počítalo jako se srovnatelnou zemí.

(11)

Komise si opatřila a ověřila veškeré informace, které považovala za nezbytné, aby mohla analyzovat žádosti o zacházení jako v tržním hospodářství/individuální zacházení a aby mohla předběžně rozhodnout o dumpingu, výsledné újmě a zájmu Unie. Inspekce na místě se uskutečnily v prostorách těchto společností:

(12)

S ohledem na potřebu stanovit běžnou hodnotu pro vyvážejícího výrobce v ČLR, kterému nebylo přiznáno zacházení jako v tržním hospodářství, proběhla inspekce na místě s cílem stanovit běžnou hodnotu na základě údajů ze srovnatelné země, v tomto případě USA, a to v prostorách této společnosti:

(13)

Šetření dumpingu a újmy se týkalo období od 1. ledna 2009 do 31. prosince 2009 (dále jen „období šetření“ nebo „OŠ“). Zkoumání trendů významných pro posouzení újmy se týkalo období od 1. ledna 2006 do konce období šetření (dále jen „posuzované období“).

(14)

Dotčeným výrobkem je bezdřevý natíraný papír, což je papír, kartón nebo lepenka, natíraný na jedné nebo na obou stranách (nikoli papír, kartón nebo lepenka kraft), v listech (arších) nebo kotoučích, o plošné hmotnosti nejméně 70 g/m2, avšak nejvýše 400 g/m2, a bělosti vyšší než 84 (měřeno podle normy ISO 2470-1), pocházející z ČLR (dále jen „dotčený výrobek“) v současnosti kódů CN ex 4810 13 20, ex 4810 13 80, ex 4810 14 20, ex 4810 14 80, ex 4810 19 10, ex 4810 19 90, ex 4810 22 10, ex 4810 22 90, ex 4810 29 30, ex 4810 29 80, ex 4810 99 10, ex 4810 99 30 a ex 4810 99 90.

(15)

Bezdřevý natíraný papír je vysoce jakostní papír, kartón a lepenka všeobecně používané k tisku materiálů určených ke čtení, jako jsou například časopisy, katalogy, výroční zprávy, ročenky. Dotčený výrobek zahrnuje jak listy (archy), tak kotouče vhodné pro použití v archových tiskařských strojích (kotouče určené k rozřezání). Kotouče vhodné pro použití v archových tiskařských strojích jsou určeny k tomu, aby byly před tiskem rozřezány na archy, a jsou tudíž považovány za nahraditelné a za přímo soutěžící s archy.

(16)

Dotčený výrobek nezahrnuje kotouče vhodné pro použití v kotoučových strojích. Kotouče vhodné pro použití v kotoučových strojích jsou definovány jako kotouče, které při zkoušce ISO podle normy ISO 3783:2006 na určení pevnosti v tahu metodou vzrůstající rychlosti za použití zkušebního přístroje IGT (elektrického modelu) vykáží výsledek nižší než 30 N/m v příčném směru (cross-direction, CD) a výsledek nižší než 50 N/m v podélném směru výroby na stroji (machine direction, MD). Také, na rozdíl od kotoučů používaných v archových tiskařských strojích, se kotouče určené pro použití v kotoučových tiskařských strojích obvykle vkládají do těchto tiskařských strojů přímo a předem se nerozřezávají.

(17)

Jedna ze zúčastněných stran namítla, že výrobek, který je předmětem tohoto šetření, je příliš úzce vymezen a že by do něho měly být zahrnuty i kotouče bezdřevého natíraného papíru určené pro kotoučové tiskařské stroje. Tato strana tvrdila, že kotouče pro kotoučové stroje a kotouče zahrnuté do oblasti působnosti tohoto šetření (kotouče určené k rozřezání a archy) mají stejné základní technické a fyzikální vlastnosti a nejsou navzájem rozlišitelné. Kromě toho tvrdila, že oba tyto druhy se používají pro vysoce kvalitní tisk, a že jsou proto do určité míry vzájemně zaměnitelné.

(18)

Šetření však na rozdíl od výše uvedeného tvrzení potvrdilo, že skutečně existují zřetelně rozdílné technické a fyzikální vlastnosti, jako je vlhkost a tuhost, které papír používaný v kotoučových strojích odlišují od papíru používaného při archovém tisku. Šetření dále potvrdilo, že technické vlastnosti uvedené v 16. bodě odůvodnění výše jsou charakteristické výhradně pro kotouče papíru vhodné k použití v kotoučových tiskařských strojích. V důsledku těchto rozdílů nelze papír používaný v kotoučových strojích nebo papír používaný v archových strojích používat ve stejném typu tiskařského stroje, a proto nejsou vzájemně zaměnitelné. Je třeba poznamenat, že všechny strany souhlasily s tím, že uvedené dva druhy papíru se od sebe odlišují pevností povrchu a pevností v tahu.

(19)

Navíc uvedená strana tvrdila, že odběratelé považují bezdřevý natíraný papír ve formě listů (archů), kotoučů určených k rozřezání a kotoučů pro kotoučové stroje za jeden jediný trh, a proto jsou distribuční kanály stejné. Rozdílné technické vlastnosti se odrážejí jen v malých cenových rozdílech u těchto skupin výrobků.

(20)

Šetření však odhalilo, že uvedené dva typy kotoučů jsou nezaměnitelné také z ekonomického hlediska, protože kotouče určené pro kotoučový tisk se používají při velkoobjemovém tisku a obvykle se vyrábějí na zakázku a vyžadují dodání v přesně určenou dobu, a proto nejsou tyto výrobky skladovány zprostředkovateli, nýbrž jsou zasílány přímo konečným uživatelům, tzn. že se také prodávají prostřednictvím odlišného distribučního kanálu než kotouče používané při archovém tisku. Odlišný výrobní postup a odlišné úspory z rozsahu při tisku se odrážejí ve výrazných cenových rozdílech.

(21)

Na tomto základě byla tato tvrzení zamítnuta.

(22)

Stejná strana tvrdila, že pevnost v tahu není vhodnou technickou vlastností pro odlišení těchto výrobků, protože tato zkouška je obecného charakteru a výsledky zkoušky kromě toho mohou být ovlivněné vlhkostí zkoušeného papíru. Tato strana dále tvrdila, že na základě některých dalších zkoušek provedených na vzorku bezdřevého natíraného papíru používaného pro kotoučový tisk (včetně výrobků vyráběných výrobním odvětvím Unie) je zřejmé, že tyto výrobky nespadají do současné definice výrobku, což by dokazovalo, že kritérium „pevnosti v tahu“ není na odlišení bezdřevého natíraného papíru používaného pro kotoučový tisk od bezdřevého natíraného papíru používaného pro archový tisk vhodné. Za prvé, v souvislosti s tvrzením, že vlhkost papíru může způsobit, že výsledky zkoušky podle normy ISO 3783:2006 nejsou spolehlivé, nebyl předložen žádný důkaz. Za druhé, pokud jde o provádění zkoušek na vzorcích bezdřevého natíraného papíru používaného pro kotoučový tisk, tyto zkoušky nebyly provedeny nezávislým expertem a spolehlivost a objektivnost těchto zkoušek se proto považovaly za nedostatečné k tomu, aby byl na jejich základě učiněn jakýkoliv závěr. Pevnost v tahu se tedy předběžně považovala za spolehlivou technickou vlastnost pro odlišení bezdřevého natíraného papíru používaného pro kotoučový tisk od bezdřevého natíraného papíru používaného pro archový tisk.

(23)

V průběhu šetření některé zúčastněné strany také tvrdily, že z rozsahu šetření by měly být vyloučeny vícevrstvý papír a vícevrstvý kartón a lepenka (dle definice v následujícím bodě odůvodnění). Tvrdily, že vícevrstvý papír a vícevrstvý kartón a lepenka mají odlišné fyzikální vlastnosti, například několik vrstev, vyšší tuhost a nižší hustotu, a že je konečné použití těchto výrobků odlišné, neboť se obvykle používají pro výrobu skládačkových krabic a obalových materiálů. Tyto strany nakonec tvrdily, že jednovrstvý papír, kartón a lepenku a vícevrstvý papír, kartón a lepenku lze navzájem snadno rozlišit podle jejich fyzického vzhledu.

(24)

Vícevrstvý papír, kartón a lepenka, definované ve vysvětlivkách k harmonizovanému systému k číslu 4805, jsou výrobky získané stlačením dvou či více vrstev vlhké buničiny, z nichž alespoň jedna má jiné vlastnosti než ostatní. Tyto rozdíly mohou být způsobeny vlastnostmi použité buničiny (např. recyklovaný odpad), výrobním postupem (např. mechanický či chemický), nebo stupněm zpracování (např. nebělené, bělené nebo barvené), má-li buničina stejné vlastnosti a je-li vyrobena stejným postupem.

(25)

Šetření ukázalo, že vícevrstvý papír, kartón a lepenka mají skutečně některé odlišné fyzikální a technické vlastnosti, konkrétně mají několik vrstev buničiny, což jim poskytuje větší tuhost. Vícevrstvý papír, kartón a lepenka se vyrábí odlišným výrobním postupem, který vyžaduje jiný papírenský stroj, než který se používá při výrobě bezdřevého natíraného papíru, jelikož se při výrobním postupu navrství několik vrstev buničiny do podoby jediného výrobku. A konečně, vícevrstvý papír, kartón a lepenka slouží k odlišným účelům (hlavně jako obalový materiál) ve srovnání s bezdřevým natíraným papírem, který se používá pro vysoce kvalitní tisk propagačních materiálů, časopisů apod. Vícevrstvý papír, kartón a lepenka definované ve 24. bodě odůvodnění se proto předběžně považují za výrobek, který není dotčeným výrobkem. V důsledku toho se uvedené kódy KN, které se vztahují na dovoz vícevrstvého papíru, kartónu a lepenky, předběžně vyjímají z oblasti působnosti šetření.

(26)

A konečně, jeden čínský výrobce tvrdil, že tzv. „lepenka“ (nebo také „kartón“), by měla být vyloučena z oblasti působnosti šetření, protože nespadá pod definici bezdřevého papíru (ať už natíraného, či nikoli) kvůli údajným rozdílům ve své hmotnosti, tloušťce a tuhosti. Bylo zjištěno, že výrazy „lepenka“ a „kartón“ se obvykle používají pro papír obsahující látky o vysoké hustotě, které činí papír obecně těžším, tzn. že „lepenka“ a „kartón“ se běžně definují jako papír o hmotnosti vyšší než 224 g/m2. Šetření však odhalilo, že rozdíl v hmotnosti nemá významný dopad na zbývající fyzikální a technické vlastnosti a konečná užití, jež by lepenku/kartón odlišily od dotčeného výrobku. Rovněž je třeba poznamenat, že, jak je uvedeno ve 14. bodě odůvodnění, veškerý bezdřevý natíraný papír o hmotnosti nejméně 70 g/m2, avšak nejvýše 400 g/m2, byl výslovně zahrnut do definice dotčeného výrobku. Proto se lepenka/kartón předběžně považuje za dotčený výrobek.

(27)

Bylo zjištěno, že dotčený výrobek, výrobek vyráběný a prodávaný na domácím trhu v ČLR a na domácím trhu v USA, které předběžně sloužily jako srovnatelná země, jakož i výrobek vyráběný a prodávaný na trhu Unie výrobci v Unii mají tytéž základní fyzikální a technické vlastnosti i stejná základní užití. Proto se ve smyslu čl. 1 odst. 4 základního nařízení předběžně považují za obdobné.

(28)

Pouze dvě skupiny vyvážejících výrobců v ČLR se přihlásily a odpověděly na žádost o poskytnutí údajů týkajících se výběru vzorku, která byla součástí oznámení o zahájení. Jedna skupina (Chenming) zastupuje 2 vyvážející výrobce ve spojení, zatímco druhá skupina (APP) zastupuje 4 vyvážející výrobce ve spojení. Spolupracující vyvážející výrobci představují celkový vývoz dotčeného výrobku z ČLR do Unie. Za těchto okolností Komise rozhodla, že výběr vzorku není u vyvážejících výrobců v ČLR nutný.

(29)

Vzhledem k potenciálně vysokému počtu výrobců v Unii se v oznámení o zahájení v souladu s čl. 17 odst. 1 základního nařízení předpokládal výběr vzorku. Po přezkoumání předložených informací a vzhledem ke skutečnosti, že se ve lhůtách stanovených v oznámení o zahájení přihlásili pouze čtyři výrobci v Unii, však bylo rozhodnuto, že výběr vzorku není nutný. Čtyři spolupracující výrobci byli považováni za reprezentativní (při pokrytí 61 % celkové výroby) pro výrobní odvětví Unie definované v 77. bodě odůvodnění. Informace poskytnuté spolupracujícími společnostmi byly ověřeny na místě a byly použity pro analýzu mikroekonomických ukazatelů, jak je uvedeno v 90. bodě odůvodnění.

(30)

Vzhledem k potenciálně vysokému počtu dovozců se v oznámení o zahájení řízení v souladu s čl. 17 odst. 1 základního nařízení předpokládal výběr vzorku. Avšak po přezkoumání předložených informací a vzhledem k nízkému počtu dovozců, kteří projevili ochotu spolupracovat, bylo rozhodnuto, že výběr vzorku není nutný.

(31)

Pro spolupracující vyvážející výrobce v ČLR byla použita obecná metodika uvedená níže.

(32)

Podle čl. 2 odst. 7 písm. b) základního nařízení se běžná hodnota v antidumpingových šetřeních týkajících se dovozu z ČLR stanoví v souladu s odstavci 1 až 6 uvedeného článku pro ty vyvážející výrobce, u kterých se zjistilo, že splňují kritéria stanovená v čl. 2 odst. 7 písm. c) základního nařízení. Tato kritéria jsou ve stručné a souhrnné podobě a pouze pro orientaci uvedena níže:

(33)

Pouze jedna skupina vyvážejících výrobců (tj. APP) v ČLR požádala o zacházení jako v tržním hospodářství podle čl. 2 odst. 7 písm. b) základního nařízení. Tato zúčastněná strana předložila 33 formulářů žádostí o zacházení jako v tržním hospodářství s odkazem na své čtyři vyvážející výrobce ve spojení a řadu dalších společností ve spojení, které se podílejí na výrobě dotčeného výrobku, tzn. celulózek, chemiček, lesních společností (výrobců z dodavatelského odvětví) a domácích obchodních společností.

(34)

Vzhledem k vysokému počtu žádostí o zacházení jako v tržním hospodářství bylo považováno za vhodné omezit inspekce na místě za účelem předběžného šetření na čtyři vyvážející výrobce z této skupiny.

(35)

Komise si vyžádala všechny informace, které považovala za potřebné, a v prostorách čtyř vyvážejících výrobců ve spojení si ověřila veškeré informace uvedené v žádostech o zacházení jako v tržním hospodářství.

(36)

Bylo konstatováno, že zacházení jako v tržním hospodářství by nemělo být přiznáno, neboť žádný z nich nesplňuje první, druhé a třetí kritérium stanovené v čl. 2 odst. 7 písm. c) základního nařízení.

(37)

Pokud jde o kritérium č. 1, byly zjištěny nesrovnalosti týkající se obchodních rozhodnutí a nákladů. Bylo zjištěno, že v mnoha případech neexistuje žádný doklad o platbách za převod akcií společností. Kromě toho příspěvky buď od státem vlastněných akcionářů, nebo od subjektů ve spojení ve formě stálých aktiv nebo pozemků a výdajů převedených na akcie nebyly nezávisle ohodnoceny. A konečně, v jednom případě byly akcie z jednoho státem vlastněného akcionáře převedeny na jednu ze společností skupiny APP za netržní cenu. Pokud jde o náklady, šetření ukázalo, že vzhledem k metodice, kterou skupina používala k evidenci surovinových vstupů, chybí doklady o nákladech na pořízení hlavních surovinových vstupů. V důsledku toho bylo konstatováno, že tito čtyři vyvážející výrobci ve spojení neprokázali, že splňují kritérium č. 1.

(38)

Pokud jde o kritérium č. 2, bylo zjištěno, že byly přehlíženy zásadní principy Mezinárodních účetních standardů (IAS) a zejména IAS 1 (tzn. akruální princip, vzájemné započítávání, nedostatek obezřetnosti a přesnosti zachycení transakcí), a to jak v účtech, tak v jejich auditu, což zpochybnilo spolehlivost účetnictví společností. V důsledku toho bylo konstatováno, že tito čtyři vyvážející výrobci ve spojení neprokázali, že splňují kritérium č. 2.

(39)

Pokud jde o kritérium č. 3, šetření odhalilo existenci významných zkreslení ohledně práv k užívání pozemků, která se týkají čtyř vyvážejících výrobců ve spojení. Tato zkreslení vedou k závěru, že práva k užívání pozemků nejsou udělována a spravována v souladu s podmínkami tržního hospodářství. Na místě bylo také zjištěno, že existují výrazná zkreslení týkající se poskytování půjček ze strany čínského bankovního/finančního sektoru čtyřem vyvážejícím výrobcům. Většina půjček byla poskytnuta bankami s významným majetkovým podílem státu, přičemž existují jasné náznaky, že finanční instituce při určování úvěruschopnosti skupiny zohlednily obecné státní průmyslové politiky, což vedlo k poskytování půjček společnostem, které byly ve špatné finanční situaci. Vzhledem ke všem výše uvedeným skutečnostem bylo tudíž konstatováno, že tito čtyři vyvážející výrobci ve spojení neprokázali, že splňují kritérium č. 3.

(40)

Skupina APP a výrobci v Unii dostali příležitost se k výše uvedeným zjištěním vyjádřit.

(41)

Výrobci v Unii s výše uvedenými zjištěními souhlasili. Zpochybnili rovněž tvrzení čínské vyvážející skupiny, pokud jde o přiznání zacházení jako v tržním hospodářství, neboť Komise současně provádí antisubvenční šetření.

(42)

Čínská vývozní skupina s výše uvedenými zjištěními nesouhlasila.

(43)

Pokud jde o kritérium č. 1, uvedla, že převod akcií společností skupiny a platby za tento převod nejsou pro toto kritérium rozhodující, jelikož toto kritérium vyžaduje, aby společnosti přijímaly obchodní rozhodnutí v reakci na tržní signály. V tomto ohledu je třeba poznamenat, že nedostatky zjištěné při posuzování žádosti o zacházení jako v tržním hospodářství (tj. neexistence dokladů o platbách za převody akcií, nepřiměřeně nízké částky zaplacené státem vlastněným akcionářům za převod akcií, neexistence nezávislého ohodnocení aktiv, jimiž jednotlivé subjekty přispěly do společného jmění) skutečně mají dopad na podnikatelská rozhodnutí. Skutečnost, že se společnost může vyhnout platbám za převody akcií, používat podhodnocená nebo nadhodnocená aktiva ve svém akciovém kapitálu a provádět se státem vlastněnými společnostmi převody akcií, které nemají hospodářské vysvětlení nebo zdůvodnění, má skutečně přímý dopad na její finanční situaci a její schopnost přijímat rozhodnutí v reakci na tržní signály.

(44)

Co se týče surovin, bylo namítnuto, že Komise měla prošetřit, zda dodavatelé surovin pro čínskou skupinu nakupovali své vstupy za tržní ceny. Rovněž bylo uvedeno, že zjištění Komise jsou chybná. V této souvislosti je třeba poznamenat, že šetření prokázalo, že je prakticky nemožné zpětně zjistit, co skupina platí za nákupy jakéhokoli druhu surovin.

(45)

Pokud jde o kritérium č. 2, bylo namítnuto, že EU uznala čínské účetní standardy (GAAP) jako rovnocenné se standardy IFRS/IAS. V této souvislosti je třeba poznamenat, že posouzení žádosti o zacházení jako v tržním hospodářství se provádí v souladu s IAS, a nikoli s čínskými účetními standardy. V každém případě, a zejména s ohledem na tvrzení o rovnocennosti obou souborů standardů, by bylo normální předpokládat, že nedostatky zjištěné v této souvislosti měly být zdůrazněny auditorem. Skupina APP zpochybnila, že její společnosti porušují prvky pravidel IAS uvedené v hodnocení žádostí o zacházení jako v tržním hospodářství (akruální princip, zásada přesného zachycení transakcí a vzájemné započítávání). Předložené připomínky nicméně nenarušily zjištění stávajícího šetření.

(46)

Pokud jde o kritérium č. 3, a zejména o práva k užívání pozemků, bylo namítnuto, že toto kritérium se týká výrazných zkreslení přenesených z netržního systému, a nikoli státních zásahů takového druhu, který je běžný v zemích s tržním hospodářstvím. Bylo tedy uvedeno, že zkreslení zjištěná v souvislosti s přidělováním práv k užívání pozemků nejsou specifická jen pro ČLR, nýbrž existují i v Evropě, jelikož se jedná o omezení uložená orgány, jejichž úlohou je přilákat investory a zajistit, aby investice byly v souladu s příslušnými regulatorními požadavky. V tomto ohledu je třeba poznamenat, že v žádném případě není účelem šetření zjistit, zda by mohla existovat nějaká zkreslení v Unii. Šetřením se navíc zjistilo, že přidělování pozemků přímo souviselo se sadou přísných pravidel (co se týče podmínek pronájmu a sazeb nájemného) vyplývajících přímo z bývalého netržního systému. Tato pravidla popisují centrálně plánovaný systém, který není v souladu s principy tržního hospodářství.

(47)

Pokud jde o půjčky, bylo namítnuto, že zjištění Komise jsou spekulativní. V tomto ohledu je třeba připomenout, že šetření zjistilo jednoznačnou souvislost mezi schopností skupiny dosáhnout bankovního financování a plněním cílů stanovených čínským centrálně plánovaným hospodářským systémem. Bylo také uvedeno, že zkreslení zjištěná Komisí mohou spočívat nanejvýš v subvencích. Byla tudíž vznesena námitka, že jelikož současně probíhá antisubvenční šetření, nemohou být tyto údajné subvence důvodem pro zamítnutí žádosti o zacházení jako v tržním hospodářství. V této souvislosti je třeba poznamenat, že v rámci posouzení žádosti o zacházení jako v tržním hospodářství bylo zjištěno, že existují zkreslení, co se týče poskytování půjček čínským bankovním/finančním sektorem. Jedná se o zkreslení přenesené z netržního hospodářského systému, které nemá žádnou souvislost s tím, zda by mohl být dopad těchto skutečností považován za napadnutelné subvence, či nikoli.

(48)

V průběhu předběžného šetření skupina APP předložila vyjádření, v nichž tvrdí, že této skupině čínských vyvážejících výrobců musí být přiznáno zacházení jako v tržním hospodářství, aby se zabránilo dvojímu započítání společně se současně probíhajícím antisubvenčním šetřením. Bylo namítnuto, že poskytování státních subvencí je součástí posouzení ohledně zacházení jako v tržním hospodářství, má vliv na zjištění při tomto posuzování, a bude tudíž řešeno v rámci souběžného antisubvenčního šetření. Na podporu těchto tvrzení dotyčná zúčastněná strana rovněž odkázala na zásadu proporcionality a právo na řádnou správu.

(49)

Tuto námitku je nutno zamítnout z následujících důvodů. Za prvé je třeba poznamenat, že kritéria pro přiznání zacházení jako v tržním hospodářství jsou jasně stanovena v základním nařízení a jsou vyjmenována ve 32. bodě odůvodnění výše. Skutečnost, že v současné době probíhá antisubvenční šetření, nezbavuje orgán provádějící šetření jeho povinnosti zajistit, aby byly splněny podmínky pro přiznání zacházení jako v tržním hospodářství. Za druhé, otázka „dvojího započítání“ antidumpingového a vyrovnávacího cla se řídí ustanoveními příslušných právních předpisů EU, zejména čl. 14 odst. 1 základního nařízení a čl. 24 odst. 1 druhého pododstavce nařízení Rady (ES) č. 597/2009 ze dne 11. června 2009 o ochraně před dovozem subvencovaných výrobků ze zemí, které nejsou členy Evropského společenství (3), a není závislá na tom, zda je, či není dotčenému vývozci přiznáno zacházení jako v tržním hospodářství. V každém případě, jelikož je navrhované prozatímní antidumpingové clo pro všechny spolupracující čínské subjekty založeno na úrovni pro odstranění újmy, a nikoli na dumpingovém rozpětí, jakákoli námitka ohledně dvojího započtení je neplatná.

(50)

U dvou ze čtyř vyvážejících výrobců ve spojení bylo zjištěno, že vyrábějí pouze vícevrstvou lepenku uvedenou v 23. bodě odůvodnění výše. V tomto ohledu je třeba připomenout, že bylo předběžně konstatováno, že vícevrstvá lepenka by měla být z definice výrobku, který je předmětem stávajícího šetření, vyloučena. Pokud by tudíž bylo prozatímní zjištění ohledně definice výrobku potvrzeno, nebude se zjištění ohledně zacházení jako v tržním hospodářství na tyto dva vyvážející výrobce ve spojení pro toto řízení vztahovat.

(51)

V souladu s praxí EU, pokud jedna společnost ve spojení, která souvisí s výrobou a prodejem dotčeného výrobku, nemá nárok na přiznání zacházení jako v tržním hospodářství, nelze zacházení jako v tržním hospodářství přiznat ani příslušné skupině společností ve spojení. Proto se konstatuje, že společnostem patřícím do skupiny APP nelze zacházení jako v tržním hospodářství přiznat.

(52)

Podle čl. 2 odst. 7 písm. a) základního nařízení se případné celostátní clo stanoví pro země spadající pod tento článek s výjimkou případů, kdy jsou společnosti schopny prokázat, že splňují všechna kritéria stanovená v čl. 9 odst. 5 základního nařízení pro přiznání individuálního zacházení. Tato kritéria jsou uvedena níže ve stručné podobě a pouze pro orientaci:

(53)

O individuální zacházení požádaly obě čínské skupiny vyvážejících výrobců (tj. APP a Chenming).

(54)

Na základě dostupných informací ověřených během inspekcí na místě bylo zjištěno, že spolupracující vyvážející výrobci jak ze skupiny APP, tak ze skupiny Chenming splňují požadavky stanovené v čl. 9 odst. 5 základního nařízení.

(55)

Vzhledem k výše uvedeným skutečnostem se předběžně stanoví, že příslušným spolupracujícím vyvážejícím výrobcům by mohlo být přiznáno individuální zacházení.

(56)

Podle čl. 2 odst. 7 písm. a) základního nařízení je nutno u vyvážejících výrobců, kterým nebylo přiznáno zacházení jako v tržním hospodářství, stanovit běžnou hodnotu na základě ceny nebo početně zjištěné hodnoty na trhu třetí země s tržním hospodářstvím (srovnatelné země).

(57)

V oznámení o zahájení Komise uvedla, že pro účely stanovení běžné hodnoty pro ČLR hodlá jako vhodnou srovnatelnou zemi použít USA, a vyzvala zúčastněné strany, aby se k tomu vyjádřily.

(58)

Jedna skupina spolupracujících vyvážejících výrobců v ČLR zaslala své připomínky vyjadřující skepsi, pokud jde o použití USA jako vhodné srovnatelné země, a navrhla jako alternativu Thajsko. Pokud jde o USA, bylo namítnuto, že jeden z výrobců v USA je pravděpodobně společností ve spojení s jedním z žadatelů v EU. Bylo rovněž uvedeno, že výrobci v USA jsou zapojeni do souběžně probíhajícího řízení proti stejnému čínskému výrobku, že výrobci v USA jsou silně subvencováni a že mají zastaralé vybavení.

(59)

Komise požádala všechny zúčastněné strany o připomínky k návrhu této zúčastněné strany. Výrobci v Unii s použitím Thajska jako vhodné srovnatelné země nesouhlasili a zpochybnili argumenty čínské strany, pokud jde o výrobce v USA. Thajská společnost uvedená v podání čínské strany byla oslovena, avšak spolupráci při šetření písemně odmítla. Žádný jiný vyvážející výrobce dotčeného výrobku v Thajsku nebyl znám.

(60)

Komise požádala o spolupráci výrobce v USA. Dopisy a příslušné dotazníky byly zaslány třem známým společnostem uvedeným v podnětu a členům příslušného sdružení výrobců papíru. Z oslovených společností pouze jeden výrobce předložil informace nezbytné pro stanovení běžné hodnoty a souhlasil se spoluprací při šetření.

(61)

Šetřením bylo zjištěno, že USA mají konkurenční trh s obdobným výrobkem. Skutečnost, že USA uložily antidumpingové a vyrovnávací clo na dovoz papírových výrobků z ČLR, nelze považovat za důvod proti použití USA jako srovnatelné země, jelikož v uvedené zemi existuje dostatečná úroveň hospodářské soutěže. Pokud jde o tvrzení ohledně subvencování a zastaralého zařízení v USA, je třeba poznamenat, že tato tvrzení musela být zamítnuta, jelikož na jejich podporu nebyl předložen žádný konkrétní důkaz a neexistují žádné relevantní ověřitelné informace. Pokud jde o vztah mezi spolupracujícím výrobcem v USA a společností jednoho výrobce v Unii, je třeba poznamenat, že v tomto ohledu je rozhodující, že vztahy mezi spolupracujícím výrobcem v potenciální srovnatelné zemi a společností v Unii nemají vliv na údaje o běžné hodnotě. Šetření neprokázalo žádný takový vliv, co se týče informací získaných v USA.

(62)

Šetření dále odhalilo, že objem výroby spolupracujícího výrobce v USA představuje podstatně více než 5 % objemu čínského vývozu dotčeného výrobku do Unie, a tudíž je tato výroba, pokud jde o objem, reprezentativní. Co se týče kvality, technických specifikací a standardů obdobného výrobku v USA, nebyly ve srovnání s čínskými výrobky zjištěny žádné výrazné celkové rozdíly. Proto byl trh USA považován za dostatečně reprezentativní pro stanovení běžné hodnoty pro ČLR.

(63)

Vzhledem ke všem výše uvedeným skutečnostem bylo předběžně konstatováno, že USA představují vhodnou srovnatelnou zemi v souladu s čl. 2 odst. 7 písm. a) základního nařízení.

(64)

Podle čl. 2 odst. 7 písm. a) základního nařízení byla běžná hodnota určena na základě ověřených informací získaných od výrobce ve srovnatelné zemi, jak je uvedeno níže:

(65)

Bylo zjištěno, že domácí prodej výrobce obdobného výrobku v USA je reprezentativní, co se týče objemu, ve srovnání s dotčeným výrobkem vyváženým do Unie jediným spolupracujícím vyvážejícím výrobcem v ČLR.

(66)

Rovněž se zkoumalo, zda lze domácí prodej považovat za prodej uskutečněný v běžném obchodním styku, přičemž byl za tímto účelem stanoven podíl ziskového prodeje každého druhu výrobku nezávislým odběratelům na domácím trhu během období šetření. Jelikož objem ziskového prodeje obdobného výrobku u každého druhu výrobku představoval 80 % nebo méně z celkového objemu prodeje daného druhu výrobku nebo byla vážená průměrná cena u daného druhu nižší než výrobní náklady, byla běžná hodnota stanovena na základě skutečné ceny na domácím trhu vypočtené jako vážený průměr cen ziskového prodeje na domácím trhu během období šetření.

(67)

Je třeba poznamenat, že spolupracující výrobce v USA během období šetření vyráběl a prodával na trhu v USA všechny druhy obdobného výrobku.

(68)

Co se týče skupiny APP, je nutno poznamenat, že u dvou ze čtyř vyvážejících výrobců ve spojení bylo zjištěno, že vyrábějí pouze vícevrstvou lepenku uvedenou ve 23. bodě odůvodnění výše. V tomto ohledu je třeba připomenout, že bylo předběžně konstatováno, že vícevrstvá lepenka by měla být z definice výrobku, který je předmětem stávajícího šetření, vyloučena. Údaje o vývozních cenách poskytnuté těmito dvěma společnostmi byly tudíž z výpočtu dumpingu vyloučeny.

(69)

Vyvážející výrobci uskutečňovali vývoz do Unie i) prostřednictvím obchodních společností ve spojení se sídlem mimo Unii, nebo ii) prostřednictvím obchodní společnosti ve spojení se sídlem v Unii.

(70)

Pokud vývoz do Unie probíhal prostřednictvím obchodních společností ve spojení se sídlem mimo Unii, byla vývozní cena stanovena na základě cen výrobku v okamžiku, kdy jej tyto obchodní společnosti ve spojení prodaly do Unie, tzn. nezávislému odběrateli, v souladu s čl. 2 odst. 8 základního nařízení, na základě cen skutečně zaplacených nebo splatných.

(71)

Pokud vývoz do Unie probíhal prostřednictvím jedné obchodní společnosti ve spojení se sídlem v Unii, byly vývozní ceny početně zjištěny v souladu s čl. 2 odst. 9 základního nařízení na základě cen, za které byl dovezený výrobek poprvé dále prodán nezávislým odběratelům v Unii. Přitom bylo přihlédnuto ke všem nákladům vzniklým mezi dovozem a dalším prodejem, včetně prodejních, správních a režijních nákladů a zisku dosaženého v Unii dovozní společností během období šetření. Pokud jde o ziskové rozpětí, nemohl být použit skutečný zisk obchodníka ve spojení, neboť tyto ceny byly v důsledku vztahu mezi vyvážejícím výrobcem a obchodníkem ve spojení nespolehlivé. Příslušné ziskové rozpětí tak bylo stanoveno na přiměřené úrovni, mnohem níže než jaká je míra zisku uvedená ve 155. bodě odůvodnění, jejíž dosažení by bylo možno u tohoto druhu obchodních operací běžně očekávat.

(72)

Srovnání mezi běžnou hodnotou a vývozní cenou bylo provedeno na základě ceny ze závodu.

(73)

Za účelem zajištění spravedlivého srovnání běžné hodnoty a vývozní ceny byly v souladu s čl. 2 odst. 10 základního nařízení provedeny náležité úpravy o rozdíly ovlivňující ceny a srovnatelnost cen. U vyvážejících výrobců v ČLR, kteří byli zařazeni do šetření, byly tam, kde to bylo na místě a odůvodněné, provedeny úpravy o rozdíly v nákladech na dopravu a pojištění, v nákladech na úvěry, ve slevách na konci roku, v provizích, v reklamacích z důvodu jakosti a v bankovních poplatcích.

(74)

Dumpingové rozpětí u spolupracujících vyvážejících výrobců v ČLR bylo stanoveno v souladu s čl. 2 odst. 11 a 12 základního nařízení na základě srovnání váženého průměru běžné hodnoty v členění podle druhů výrobku s váženým průměrem vývozní ceny v členění podle druhů výrobku, jak je stanoveno výše.

(75)

Na základě výše uvedené metodiky byla určena následující prozatímní dumpingová rozpětí vyjádřená jako procentní podíl z ceny CIF na hranice Unie před proclením:

(76)

Z informací z podnětu a od spolupracujících čínských vyvážejících výrobců je patrné, že v ČLR existují i další známí výrobci dotčeného výrobku. Nicméně s ohledem na skutečnost, že uvedený objem vývozu byl shledán vyšším než údaj o dovozu získaný z Eurostatu, byla úroveň spolupráce považována za vysokou a celostátní dumpingové rozpětí pro ČLR bylo stanoveno za použití dumpingového rozpětí stanoveného u spolupracujících společností s nejvyšší individuální celní sazbou, tj. 63 %.

(77)

Během období šetření vyrábělo obdobný výrobek 14 známých výrobců a někteří další velmi malí výrobci v Unii. Odhaduje se, že údaj poskytnutý sdružením CEPIFINE představuje 98 % výroby výrobců v Unii. Na tomto základě bylo odhadnuto, že celková výroba v Unii během období šetření činila asi 5 270 000 tun. Výrobci v Unii tvořící celkovou výrobu Unie představují výrobní odvětví Unie ve smyslu čl. 4 odst. 1 základního nařízení.

(78)

Výroba bezdřevého natíraného papíru je energeticky a kapitálově náročná. Z tohoto důvodu se uplatňují úspory z rozsahu, které vysvětlují koncentraci výroby do několika velkých společností, doplněných o menší výrobce, kteří se zaměřují na zeměpisně blízké trhy. Většinu trhu Unie pokrývá pět podobně velkých výrobců s výrobními závody po celé Evropě. Velká část bezdřevého natíraného papíru představuje výrobek komoditního typu, s nímž se obchoduje hlavně prostřednictvím obchodníků a velkoobchodníků s papírem. Tyto distribuční kanály se vyznačují vysokým stupněm koncentrace kupní síly a transparentnosti cen prostřednictvím cenových nabídek.

(79)

Jak je uvedeno v 17. bodě odůvodnění, jedna ze zúčastněných stran tvrdila, že bezdřevý natíraný papír vhodný pro kotoučové tiskařské stroje by měl být zahrnut do oblasti působnosti tohoto šetření. Na základě tohoto tvrzení by podle této strany nemělo výrobní odvětví Unie, které podalo podnět, ve stávajícím řízení dostatečně silnou pozici. Vzhledem k závěrům uvedeným ve 20. a 22. bodě odůvodnění, tedy že bezdřevý natíraný papír vhodný pro kotoučové tiskařské stroje a bezdřevý natíraný papír používaný při archovém tisku jsou dva různé výrobky, muselo být toto tvrzení zamítnuto.

(80)

Spotřeba byla stanovena na základě těchto údajů:

(81)

Na tomto základě byla celková spotřeba v Unii zjištěna takto:

Tabulka 1

Spotřeba v Unii

(82)

Celkově spotřeba v Unii v posuzovaném období klesla o 14 %. Bylo zjištěno, že spotřeba nejprve mezi lety 2006 a 2007 vzrostla o 4 %, načež mezi rokem 2007 a obdobím šetření klesla o 18 %. Snížení spotřeby v roce 2008 a v období šetření bylo způsobeno nižší poptávkou, zejména v první polovině roku 2009 v důsledku hospodářského útlumu.

(83)

Jak je uvedeno v 80. bodě odůvodnění výše, bylo zjištěno, že ověřená výše celkového objemu prodeje dotčeného výrobku uskutečněného spolupracujícími vývozci z ČLR na trhu Unie byla vyšší než údaje o objemu dovozu vykázané Eurostatem. Jelikož byly ověřené informace považovány za přesnější než dostupné statistické údaje, byl celkový objem dovozu z ČLR stanoven na základě ověřených informací poskytnutých spolupracujícími společnostmi. Objem prodeje spolupracujících společností, u nichž bylo zjištěno, že v posuzovaném období vyvážely pouze vícevrstvou lepenku, byl z celkového dovozu vyloučen, protože bylo předběžně konstatováno, jak je vysvětleno ve 24. bodě odůvodnění, že vícevrstvý papír, kartón a lepenka by neměly být považovány za dotčený výrobek. Jelikož se údaje o dovozu dotčeného výrobku týkají pouze dvou společností, bylo z důvodu zachování jejich důvěrné povahy považováno za vhodné vykázat je v podobě indexu.

Tabulka 2

Celkový dumpingový dovoz z ČLR

(84)

Objem celkového dovozu z ČLR během posuzovaného období dramaticky vzrostl téměř na trojnásobek. V důsledku toho jeho podíl na trhu významně stoupl z přibližně 1 % v roce 2006 na více než 4 % v období šetření. To je nutno posuzovat na pozadí klesající spotřeby, která se ve stejné době snížila o 14 %. Průměrné ceny dumpingového dovozu z ČLR vykázaly během posuzovaného období pokles o 8 %.

(85)

Za účelem analýzy cenového podbízení byly vážené průměrné prodejní ceny jednotlivých druhů výrobku prodávaných výrobci v Unii odběratelům na trhu Unie, kteří nejsou ve spojení, upravené na úroveň cen ze závodu, porovnány s odpovídajícími váženými průměrnými cenami dovozu z ČLR prodávaného prvnímu nezávislému odběrateli na trhu Unie, stanovenými na základě cen CIF s příslušnou úpravou o stávající cla a náklady po dovozu.

(86)

Jak je vysvětleno v 28. bodě odůvodnění, spolupráce ze strany čínských vývozců byla velmi intenzivní a má se za to, že pokrývá celkový objem vývozu z ČLR do Unie během období šetření. Vzhledem k tomu, že u dvou čínských vyvážejících výrobců, kteří se původně přihlásili, bylo shledáno, že dotčený výrobek na trh Unie nevyvážejí, jak je vysvětleno ve 50. bodě odůvodnění, nebyl dovoz jejich výrobků vzat pro účely analýzy cenového podbízení v úvahu.

(87)

Srovnání ukázalo, že v období šetření byl dotčený dumpingový výrobek z ČLR prodáván v Unii za ceny, které byly průměrně o 5,6 % nižší než prodejní ceny výrobců v Unii. Úroveň rozpětí cenového podbízení je třeba posuzovat na pozadí vysoké úrovně transparentnosti cen podporované cenovými nabídkami, která je pro distribuční trh s bezdřevým natíraným papírem charakteristická.

(88)

V souladu s čl. 3 odst. 5 základního nařízení zahrnovalo šetření dopadů dumpingového dovozu na výrobce v Unii posouzení všech hospodářských ukazatelů s významem pro posouzení stavu výrobců v Unii od roku 2006 do konce období šetření.

(89)

Makroekonomické prvky (výroba, kapacita, využití kapacity, objem prodeje, podíl na trhu, růst a velikost dumpingových rozpětí) byly posouzeny na úrovni celého výrobního odvětví Unie, a to na základě informací poskytnutých sdružením CEPIFINE.

(90)

Analýza mikroekonomických prvků (průměrných jednotkových cen, zaměstnanosti, mezd, produktivity, zásob, ziskovosti, peněžního toku, investic, návratnosti investic, schopnosti získávat kapitál) byla provedena na úrovni výrobců v Unii, a to na základě informací, které byly od nich obdrženy a řádně ověřeny.

(91)

Jedna zúčastněná strana tvrdila, že jeden ze spolupracujících výrobců plně nespolupracoval, neboť prý byl ve spojení s jiným výrobcem v Evropské unii prostřednictvím 1) akciového podílu a 2) společného podniku (joint venture) spočívajícího v dohodách o výhradním prodeji a dodávkách surovin. Šetřením se však potvrdilo, že akciový podíl daného výrobce z EU je zanedbatelný a nachází se pod hranicí stanovenou v článku 143 prováděcího předpisu k celnímu kodexu (4). Dohody mezi těmito dvěma společnostmi kromě toho neobsahují žádné prvky, na jejichž základě by se dal vyvodit závěr, že vztah mezi těmito společnostmi přesahuje běžný obchodní vztah kupujícího a prodávajícího.

(92)

Jak je patrné z výše uvedené tabulky, výroba výrobního odvětví Unie se v posuzovaném období snížila o 20 %. Je třeba poznamenat, že navzdory nárůstu spotřeby Unie mezi léty 2006 a 2008 přibližně o 1 % klesla výroba výrobního odvětví Unie v této době o 2 %, zatímco mezi rokem 2008 a obdobím šetření významně klesla v návaznosti na pokles spotřeby Unie.

(93)

Od roku 2000 vynaložili výrobci v Unii zásadní restrukturalizační úsilí zaměřené na řešení nadměrné strukturální kapacity. Prostřednictvím konsolidace a uzavírání papíren snížilo výrobní odvětví Unie svou kapacitu výroby bezdřevého natíraného papíru mezi rokem 2006 a obdobím šetření přibližně o 770 000 tun, tj. o 11 %.

(94)

I přes pokles celkové kapacity se míra využití ještě více snížila, a to z 92 % v roce 2006 na 83 % v období šetření. K hlavnímu poklesu došlo v době od roku 2008 do období šetření. Je třeba poznamenat, že vysoké využití kapacity je důležitým faktorem pro dlouhodobou životaschopnost výrobců papíru, a to v důsledku vysokých investic do stálých aktiv. Proto byla míra využití kapacity během období šetření považována za nízkou.

(95)

Údaje o prodeji uvedené v tabulce níže se týkají objemu prodaného prvnímu nezávislému odběrateli na trhu Unie.

Tabulka 4

Objem prodeje a podíl na trhu

(96)

Zatímco spotřeba Unie vzrostla mezi léty 2006 a 2007 o 4 % (viz 81. bod odůvodnění výše), objem prodeje dotčeného výrobku uskutečňovaného výrobním odvětvím Unie nezávislým odběratelům na trhu Unie vzrostl během téže doby jen o 2 %. To znamená, že výrobní odvětví Unie nemohlo ze zvýšené spotřeby v tomto období v plném rozsahu těžit. A kromě toho, zatímco mezi rokem 2008 a obdobím šetření spotřeba v Unii klesla o 15 %, objem prodeje všech výrobců v Unii se snížil ještě víc, a sice o 18 %. Objem prodeje výrobního odvětví Unie se po malém zvýšení v roce 2007 v důsledku toho trvale a významně snižoval, což se projevilo snížením podílu na trhu během posuzovaného období o 5 procentních bodů.

(97)

Vzhledem k vývoji během posuzovaného období byl pokles objemu prodeje výrobního odvětví Unie o 19 % daleko výraznější než 14 % pokles spotřeby Unie. V důsledku toho také významně poklesl o 5 procentních bodů podíl výrobního odvětví Unie na trhu během stejného období.

(98)

Prozatímní dumpingová rozpětí pro ČLR, uvedená výše v oddílu o dumpingu, jsou významná. Vzhledem k objemu a cenám dumpingového dovozu nelze dopad skutečných dumpingových rozpětí považovat za zanedbatelný.

(99)

Průměrné prodejní ceny ze závodu, za něž spolupracující výrobci v Unii prodávali dotčený výrobek odběratelům, kteří nejsou ve spojení, na trhu Unie, se v roce 2007 zvýšily, poté se snížily a do roku 2009 se vrátily téměř na stejnou úroveň jako na začátku posuzovaného období. Celkově zůstaly ceny bezdřevého natíraného papíru v průběhu let stabilní.

Tabulka 5

Ceny výrobců v Unii

(100)

Zásoby v období šetření představovaly asi 10 % objemu výroby. Stav zásob spolupracujících výrobců v Unii se během posuzovaného období zvýšil o 14 %, a to zejména mezi léty 2006 a 2007 a později mezi rokem 2008 a obdobím šetření. Toto zvyšování se pozoruhodně časově shodovalo s prudkým nárůstem levného dumpingového dovozu z ČLR.

Tabulka 6

Stav zásob

(101)

V důsledku uzavření některých papíren a konsolidace spolupracujících výrobců v Unii se během posuzovaného období počet zaměstnanců výrazně snížil, a to o 11 % (téměř 900 pracovních míst). Je třeba poznamenat, že uvedené údaje o zaměstnanosti pro období šetření jsou zkreslené o počet zaměstnanců, jež získal jeden ze spolupracujících výrobců v Unii na začátku období šetření. Pokud by se nezohlednil vliv této akvizice na uvedený ukazatel, pokles zaměstnanosti by dosahoval 20 %.

(102)

Nárůstu efektivity bylo dosaženo zvýšením a udržením vysokého výkonu na jednoho zaměstnance dokonce i v době značného propouštění v letech 2007 a 2008. Na návrat produktivity v období šetření na úroveň roku 2006 je třeba nahlížet v souvislosti s omezováním výroby, kdy ke snižování počtů zaměstnanců dochází s určitým zpožděním po poklesu výroby. Mzdové náklady trvale rostly, přičemž za posuzované období se zvýšily celkem o 10 %.

(103)

Spolupracující výrobci v Unii utrpěli v letech 2006 až 2008 ztráty a finanční situace se začala zlepšovat teprve v roce 2009, kdy světová cena buničiny, která je hlavní surovinou, výrazně klesla v důsledku hospodářského útlumu. Snížení cen buničiny v roce 2009 dosáhlo 19 % z průměrné ceny v roce 2008, což bylo považováno za mimořádně velký pokles, který přímo přispěl ke zlepšení finanční situace v období šetření.

(104)

Trend, který vykazuje peněžní tok, tj. schopnost výrobců samofinancovat své činnosti, do značné míry odráží vývoj ziskovosti. V důsledku toho vykazuje peněžní tok mimořádné zvýšení v období šetření díky klesajícím cenám buničiny. Návratnost investic vykázala nepříznivý vývoj v souladu se zápornými výsledky zisku dosaženými spolupracujícími výrobci v Unii do roku 2008 a kladným trendem během období šetření v důsledku mimořádných úspor nákladů díky nízkým cenám buničiny.

(105)

V návaznosti na výše uvedené skutečnosti se schopnost spolupracujících výrobců v Unii investovat snížila, jelikož se během posuzovaného období s výjimkou období šetření výrazně zhoršil peněžní tok. V důsledku toho investice během posuzovaného období klesly o 35 % a omezily se na instalaci kogeneračních zařízení, která výrobcům v Unii pomohla zmírnit vliv neustále rostoucích nákladů na energii.

(106)

Papírenský průmysl se obecně vyznačuje vysokou zadlužeností spojenou s významnými investicemi do stálých aktiv. V důsledku ztrát utrpěných během převážné části posuzovaného období byla narušena také schopnost spolupracujících výrobců v Unii získávat kapitál a financovat své aktivity za přiměřených finančních nákladů. Tak tomu bylo zejména v roce 2008, kdy musel být jeden ze spolupracujících výrobců v Unii refinancován při významné výši rizikové prémie, zatímco nejmenší spolupracující výrobce se v roce 2008 dostal do platební neschopnosti a převzal jej jiný výrobce v Unii.

(107)

Šetření prokázalo, že se během posuzovaného období zhoršovala většina ukazatelů újmy, jako je objem výroby (–20 %), využití kapacity (–10 %), objem prodeje na trhu Unie odběratelům, kteří nejsou ve spojení (–19 %), a podíl na trhu (–5 procentních bodů). Kromě toho byly až do roku 2008 vážně postiženy ukazatele újmy související s finančními výsledky spolupracujících výrobců v Unii, jako je návratnost investic a ziskovost. Náhlé zvýšení ziskovosti v období šetření bylo způsobeno čistě dočasným a výjimečným poklesem světových cen buničiny v období šetření. Je třeba poznamenat, že i během období šetření byla míra ziskovosti velmi nízká a nebyla považována za faktor, který by mohl změnit závěr, že spolupracující výrobci v Unii byli ve velmi slabé finanční pozici.

(108)

Šetření také ukázalo, že výše uvedený obraz újmy lze vysvětlit zejména skutečností, že i přes své restrukturalizační úsilí a zlepšení produktivity nebyli spolupracující výrobci v Unii schopni zvýšit své ceny bezdřevého natíraného papíru nad úroveň pokrývající náklady. Je to způsobeno hlavně cenovým podbízením ze strany čínských vývozců během období šetření, které má významný vliv na trhu, kde je vysoká transparentnost cen. V období šetření se spolupracujícím výrobcům v Unii podařilo snížit své výrobní náklady prostřednictvím dalšího zlepšování produktivity a v důsledku poklesu cen buničiny, ke kterému došlo zejména v druhé polovině období šetření. Jelikož se zlepšila rovnováha nabídky a poptávky na trhu v důsledku snahy výrobců řešit strukturální nadbytek kapacity prostřednictvím konsolidace a uzavírání výrobních závodů, mohly být ceny bezdřevého natíraného papíru udržovány na stabilní úrovni. Spolupracující výrobci v Unii však nebyli schopni zvýšit své prodejní ceny na úroveň, která by poskytla takové míry ziskovosti, které jsou nezbytné pro dlouhodobou životaschopnost.

(109)

Jak je uvedeno v 17. bodě odůvodnění, jedna strana tvrdila, že bezdřevý natíraný papír používaný pro kotoučové tiskařské stroje by měl být zahrnut do rozsahu působnosti současného šetření. Na základě tohoto tvrzení strana uvedla, že vynětím tohoto výrobku ze stanovení podstatné újmy a analýzy trendů se zkreslil obraz o újmě. Na základě závěrů uvedených ve 20. a 22. bodě odůvodnění, tedy že bezdřevý natíraný papír používaný pro kotoučové tiskařské stroje a bezdřevý natíraný papír používaný při archovém tisku jsou různé výrobky, však bylo toto tvrzení zamítnuto.

(110)

Stejná strana tvrdila, že pohlcení jednoho výrobce v Unii jedním ze spolupracujících výrobců v Unii v roce 2008 bylo důkazem, že tento spolupracující výrobce v Unii je v poměrně dobrém stavu. Za prvé je třeba poznamenat, že podstatná újma se posuzuje na základě situace výrobního odvětví Unie, a nikoli na základě konkrétní situace jediného výrobce. Jak je uvedeno v 107. bodě odůvodnění výše, většina ukazatelů újmy vykázala během sledovaného období záporný trend prokazující zhoršení situace výrobního odvětví Unie. Akvizice byla navíc považována za součást restrukturalizačního úsilí výrobního odvětví Unie během posuzovaného období. V každém případě je třeba poznamenat, že při analýze makroekonomických ukazatelů, jako je objem výroby, kapacita, objem prodeje a podíl na trhu, měla tato akvizice neutrální účinek, jelikož makroekonomické ukazatele se posuzují s ohledem na všechny výrobce v Unii tvořící výrobní odvětví Unie definované v 77. bodě odůvodnění. Jinými slovy, tyto faktory by měly v případě změny vlastnictví zůstat celkově nezměněné.

(111)

Na základě výše uvedených skutečností se předběžně konstatuje, že výrobní odvětví Unie utrpělo podstatnou újmu ve smyslu čl. 3 odst. 5 základního nařízení.

(112)

V souladu s čl. 3 odst. 6 a 7 základního nařízení se zkoumalo, zda byla podstatná újma, kterou utrpělo výrobní odvětví Unie, způsobena dumpingovým dovozem z dotčené země. Dále byly zkoumány i další známé činitele jiné než dumpingový dovoz, které mohly výrobnímu odvětví Unie způsobit újmu, aby se zajistilo, že jakákoli újma způsobená těmito jinými činiteli nebude připisována dumpingovému dovozu.

(113)

Je třeba poznamenat, že trh Unie s bezdřevým natíraným papírem se vyznačuje vysokým stupněm koncentrace kupní síly a transparentnosti cen prostřednictvím cenových nabídek. Bezdřevý natíraný papír je navíc výrobkem komoditního typu a neumožňuje významné cenové rozdíly mezi různými zdroji. Velká část výrobků se prodává prostřednictvím obchodníků, kteří nutí výrobní odvětví Unie udržovat ceny v souladu s levným a dumpingovým dovozem. Proto mají ceny dováženého bezdřevého natíraného papíru, z něhož 35 % pocházelo během období šetření z ČLR, obecně významný vliv na úroveň cen na trhu Unie.

(114)

Šetření ukázalo, že objem dumpingového dovozu z ČLR během posuzovaného období dramaticky vzrostl (+ 183 %). Dumpingový dovoz z ČLR se od roku 2006 do roku 2007 nejprve zdvojnásobil, zatímco ceny byly v roce 2007 o 2 % nižší než v předchozím roce. V roce 2008 zůstal dovoz z ČLR stabilní, zatímco průměrné ceny klesly o další 1 %. Objem čínského dovozu (+ 71 %) a jeho podíl na trhu (+ 120 %) v období šetření opět dramaticky vzrostly, přičemž ceny se snížily (– 5 %) a byly nižší než ceny spolupracujících výrobců v Unii o 5,6 %, čímž vyvíjely tlak na ceny na trhu Unie a bránily výrobcům v Unii ve zvýšení jejich cen na ziskovou úroveň.

(115)

Je nutno připomenout, že během posuzovaného období spotřeba v Unii klesla o 14 %. Výrobní odvětví Unie čelilo značnému poklesu objemu prodeje (o 19 %). Tento pokles prodeje však byl mnohem výraznější než pokles poptávky a vedl ke snížení podílu na trhu o 5 procentních bodů. Čínský dovoz zároveň zvýšil svůj podíl na trhu přibližně o 3 procentní body. To ukazuje, že podíl výrobního odvětví Unie na trhu z velké části převzal dumpingový dovoz z ČLR.

(116)

Má se tudíž za to, že pokračující tlak vyvíjený na trhu Unie levným dumpingovým dovozem z ČLR výrobnímu odvětví Unie neumožnil přizpůsobit své prodejní ceny zvýšeným nákladům na suroviny, zvláště v roce 2008, kdy ceny buničiny dosáhly nejvyšších hodnot. To vedlo ke ztrátě podílu na trhu a snížení ziskovosti výrobního odvětví Unie.

(117)

Vzhledem k výše uvedeným skutečnostem bylo předběžně konstatováno, že výrazný nárůst levného dumpingového dovozu z ČLR měl značně záporný vliv na hospodářskou situaci výrobního odvětví Unie.

(118)

Jak je uvedeno v 82. bodě odůvodnění výše, spotřeba bezdřevého natíraného papíru v Unii se v roce 2007 nejprve zvýšila, načež v roce 2008 a v období šetření klesla. Během posuzovaného období celé výrobní odvětví Unie přišlo o část svého podílu na trhu. Jeden ze spolupracujících vývozců v ČLR tvrdil, že snížení objemu prodeje u výrobního odvětví Unie a jeho podílu na trhu bylo způsobeno poklesem spotřeby, který byl důsledkem hospodářské krize a rozšíření elektronických médií.

(119)

Přestože nelze přehlížet, že tento nepříznivý vývoj spotřeby Unie mezi rokem 2007 a obdobím šetření, ať už byly jeho příčiny jakékoli, měl záporný dopad na situaci výrobního odvětví Unie, pokud jde o objem prodeje a výrobu, stojí rovněž za zmínku, že se čínským vývozcům v téže době a zejména od roku 2008 do roku 2009 podařilo zvýšit svůj objem prodeje a podíl na trhu prostřednictvím cenového tlaku, jejž dumpingový dovoz na trhu způsoboval. Má se tudíž za to, že zhoršení hospodářské situace výrobního odvětví Unie bylo způsobeno především výrazným nárůstem dumpingového dovozu z ČLR a cenovým podbízením uplatňovaným čínskými vývozci, a nikoli klesající spotřebou. Přestože pokles poptávky k újmě přispěl, nemohl narušit příčinnou souvislost mezi utrpěnou podstatnou újmou a zvýšením dumpingového dovozu.

(120)

Průměrné výrobní náklady spolupracujících výrobců v Unii se mírně zvýšily (o 2 %) mezi lety 2006 a 2008 a klesly o 5 % v období šetření. Šetření ukázalo, že náklady spolupracujících výrobců v Unii na výrobu bezdřevého natíraného papíru obecně sledovaly stejný trend jako vývoj cen buničiny, jedné z hlavních surovin při výrobě papíru. Průměrná cena buničiny se mezi roky 2006 a 2008 zvýšila o 8 % a poté od konce roku 2008 do posledního měsíce období šetření prudce klesala. Cena buničiny byla v roce 2009 průměrně o 19 % nižší než v předchozím roce.

(121)

Při neexistenci dumpingu působícího újmu by bylo možno očekávat pravidelné úpravy cen tak, aby odrážely vývoj jednotlivých složek výrobních nákladů. Až do roku 2008 k tomu však nedocházelo. Výrobci v Unii byli ve skutečnosti nuceni udržovat nízké prodejní ceny, i když ceny buničiny v roce 2008 rostly, aby mohli konkurovat levnému dumpingovému dovozu z ČLR, což v té době vedlo k značnému poklesu jejich ziskovosti. V období šetření se situace zlepšila v důsledku abnormálního poklesu cen buničiny, zatímco ceny bezdřevého natíraného papíru se podařilo ve stejné době udržet na stabilní úrovni. Avšak i v tomto výjimečném období stále velmi nízké úrovně zisku nedovolily spolupracujícím výrobcům v Unii zotavit se z dopadů pokračujících dumpingových praktik. Navzdory snížení nákladů na surovinu se skutečně ještě nepodařilo zvýšit cenové hladiny natolik, aby bylo dosaženo solidních ziskových rozpětí nezbytných pro provozovatele této kapitálově náročné výroby.

(122)

Vyslovuje se tudíž předběžný závěr, že dumpingový dovoz z ČLR, který byl levnější než ceny spolupracujících výrobců v Unii, stlačil ceny na trhu Unie a zabránil spolupracujícím výrobcům v Unii zvýšit prodejní ceny tak, aby pokryli své náklady nebo dosáhli přiměřené ziskovosti. Vzhledem k tomu, že ceny suroviny v období šetření výrazně klesaly, bylo konstatováno, že nemohly mít vliv na podstatnou újmu, kterou výrobní odvětví Unie během téže doby utrpělo.

(123)

Vedle dumpingového dovozu byla jakožto jeden ze známých činitelů, které se mohly spolupodílet na újmě způsobené výrobnímu odvětví Unie, posuzována rovněž vývozní výkonnost, aby se prokázalo, že dumpingovému dovozu není přičítána možná újma způsobená těmito ostatními faktory. Tato analýza ukázala, že během posuzovaného období vývoz spolupracujících výrobců v Unii určený subjektům, které nejsou ve spojení, představoval důležitou část jejich prodeje (kolem 27 %). Přestože objem vývozu v posuzovaném období rovněž klesl o 9 %, byla ztráta objemu méně výrazná než ztráta objemu prodeje na trhu Unie (19 %). Proto se dospělo k závěru, že snížením objemu vývozu nelze vysvětlit úroveň újmy, kterou spolupracující výrobci v Unii utrpěli. Vzhledem k tomu, že vývoz hraje důležitou úlohu při udržování vysoké úrovně využití kapacity, aby se pokryly vysoké fixní náklady na investice do strojního zařízení, bylo konstatováno, že ačkoliv se vývozní výkonnost zhoršovala, měl vývoz celkově kladný vliv. V souladu s tím se má za to, že i když snížení vývozní aktivity mohlo přispět k celkovému zhoršení situace výrobního odvětví Unie, na druhé straně zmírnilo ztráty utrpěné na trhu Unie, a tudíž nejsou takové, aby narušily příčinnou souvislost mezi dumpingovým dovozem z ČLR a újmou, kterou utrpělo výrobní odvětví Unie.

(124)

Jedna ze zúčastněných stran tvrdila, že výrobní odvětví Unie utrpělo výrazný pokles vývozu v důsledku silného kurzu eura vůči americkému dolaru a že újma způsobená tímto činitelem by neměla být přičítána dovozu z ČLR. Jak je uvedeno výše, zhoršení vývozní výkonnosti výrobního odvětví Unie, ať už jsou příčiny takového zhoršení jakékoli, není hlavním důvodem újmy, kterou výrobci utrpěli, a nenarušuje tudíž příčinnou souvislost uvedenou ve 117. bodě odůvodnění.

(125)

Vývoj objemu a cen dovozu z jiných třetích zemí od roku 2006 do období šetření byl následující:

Tabulka 9

Dovoz ze třetích zemí

(126)

K hlavním ostatním třetím zemím vyvážejícím bezdřevý natíraný papír na trh Unie patří především Švýcarsko, Indonésie a Jižní Korea. Z vývoje objemů dovozu je patrné, že zvýšení dovozu z ČLR bylo výraznější než z jakékoli jiné z ostatních třetích zemí. Co se týče dovozu ze Švýcarska, ten byl prodáván vždy za podstatně vyšší ceny než výrobky dovážené z ČLR. Podíl švýcarských výrobků na trhu zůstal poměrně stabilní s výjimkou roku 2008, kdy se přechodně zvýšil na více než 4 %, načež v období šetření opět klesl přibližně na úroveň roku 2006. Bezdřevý natíraný papír dovážený ze Švýcarska byl tvořen především výrobou jedné společnosti vlastněné jedním ze spolupracujících výrobců v Unii a vyšší jednotkové ceny mohly být spojeny s různými druhy sortimentní skladby a prodejní struktury. Pokud jde o dovoz z Indonésie, ten se do Unie uskutečňoval také za vyšší ceny než v případě čínských výrobků, s výjimkou období šetření, kdy ceny klesly, velmi pravděpodobně z velké části v důsledku poklesu cen buničiny. Výsledný nárůst dovozu, který však během období šetření zůstal v objemovém vyjádření na nízké úrovni, vedl k podílu na trhu, který v té době také zůstal na nízké úrovni. Dovoz z Jižní Koreje přicházel do Unie v malých množstvích během celého posuzovaného období a podíl na trhu zůstal neměnný. I když byly korejské dovozní ceny srovnatelné s dovozními cenami z ČLR, korejské ceny nevykazovaly trvale klesající tendenci, jak tomu bylo u čínského dovozu po celé posuzované období. Dovoz ze všech dalších zemí měl podstatně vyšší ceny než dovoz z ČLR a objemy dovozu byly nízké.

(127)

Na základě výše uvedených skutečností se předběžně konstatuje, že dovoz z těchto třetích zemí nepřispěl k podstatné újmě, kterou utrpělo výrobní odvětví Unie.

(128)

Jeden spolupracující vývozce v ČLR tvrdil, že újma, kterou utrpělo výrobní odvětví Unie, byla způsobena jeho nadměrnou kapacitou. Snížení kapacity a konsolidace výrobního odvětví Unie proto nebyly důsledkem čínského dovozu, nýbrž je třeba považovat je za opatření proti nadměrné kapacitě. Šetření však ukázalo, že výrobní odvětví Unie utrpělo ztráty v posuzovaném období, a to zejména v roce 2008, navzdory restrukturalizaci výrobců, protože, jak je uvedeno výše ve 113. až 117. bodě odůvodnění, výrobní odvětví Unie stále nedokázalo zvýšit své ceny na úroveň přesahující jeho náklady. Tato situace byla způsobena hlavně cenovým tlakem ze strany dumpingového dovozu, který probíhal za ceny nižší, než byly ceny výrobního odvětví Unie. Toto tvrzení proto muselo být zamítnuto.

(129)

Výše uvedená analýza prokázala, že se během posuzovaného období podstatně zvýšil objem levného dovozu pocházejícího z ČLR i jeho podíl na trhu. Kromě toho bylo zjištěno, že tento dovoz probíhal za dumpingové ceny, které byly nižší než ceny, jež si na trhu Unie za podobné druhy výrobků účtovalo výrobní odvětví Unie.

(130)

Uvedené zvýšení objemu levného dumpingového dovozu z ČLR a jeho podílu na trhu se časově shodovalo s celkovým snížením poptávky na trhu Unie mezi rokem 2006 a obdobím šetření a také s nepříznivým vývojem podílu výrobců v Unii na trhu v téže době. Ve stejné době byl zaznamenán nepříznivý vývoj hlavních ukazatelů hospodářské a finanční situace výrobního odvětví Unie, jak je uvedeno ve 107. bodě odůvodnění.

(131)

Zkoumání ostatních známých činitelů, které mohly způsobit újmu výrobnímu odvětví Unie, ukázalo, že tyto činitele nejsou takové, aby narušily příčinnou souvislost zjištěnou mezi dumpingovým dovozem z ČLR a újmou, kterou výrobní odvětví Unie utrpělo.

(132)

Na základě výše uvedené analýzy, v jejímž rámci byly účinky všech známých činitelů na situaci výrobního odvětví Unie náležitě odlišeny a odděleny od účinků dumpingového dovozu působících újmu, se předběžně vyvozuje závěr, že dumpingový dovoz z ČLR způsobil výrobnímu odvětví Unie podstatnou újmu ve smyslu čl. 3 odst. 6 základního nařízení.

(133)

V souladu s článkem 21 základního nařízení bylo zkoumáno, zda navzdory předběžnému závěru o dumpingu působícím újmu neexistují přesvědčivé důvody pro konstatování, že v tomto konkrétním případě není v zájmu Unie přijmout prozatímní antidumpingová opatření. Za tímto účelem a v souladu s čl. 21 odst. 1 základního nařízení byl na základě všech předložených důkazů zvážen pravděpodobný dopad možných opatření na výrobce v Unii, dovozce, obchodníky, distributory a uživatele dotčeného výrobku a rovněž pravděpodobné následky nepřijetí opatření.

(134)

Výrobní odvětví Unie jako celek tvoří 14 známých výrobců, kteří podle odhadu sdružení CEPIFINE představují zhruba 98 % výroby bezdřevého natíraného papíru v Unii. Výrobci působí v různých členských státech Unie a v souvislosti s výrobou dotčeného výrobku přímo zaměstnávají více než 11 000 lidí.

(135)

Dva ze známých výrobců se postavili proti zahájení šetření, avšak neposkytli žádné další informace a nespolupracovali při šetření. Na základě dostupných informací a zejména na základě údajů poskytnutých sdružením CEPIFINE, jež ukázaly zhoršení situace výrobního odvětví Unie, však lze důvodně předpokládat, že tyto dvě společnosti byly dumpingovým dovozem rovněž nepříznivě ovlivněny. Nespolupráce tedy nebyla považována za známku toho, že by se jejich situace lišila od situace ostatních výrobců v Unii.

(136)

Výrobní odvětví Unie utrpělo podstatnou újmu způsobenou dumpingovým dovozem z ČLR. Je třeba připomenout, že většina ukazatelů újmy během posuzovaného období vykazovala záporný trend. Vážné dopady se projevily zejména u ukazatelů újmy týkajících se finanční výkonnosti spolupracujících výrobců v Unii, jako je například ziskovost a návratnost investic, a to navzdory mírnému zlepšení v období šetření. Pokud by nebyla přijata opatření, hospodářská situace výrobního odvětví Unie by se s velkou pravděpodobností dále zhoršovala.

(137)

Předpokládá se, že uložením prozatímních antidumpingových cel se na trhu Unie obnoví účinné a spravedlivé obchodní podmínky, které výrobnímu odvětví Unie umožní upravit ceny bezdřevého natíraného papíru tak, aby odrážely jednotlivé složky nákladů. Lze očekávat, že uložení prozatímních opatření by výrobnímu odvětví Unie umožnilo získat zpět přinejmenším část podílu na trhu, o který přišlo během posuzovaného období, což by mělo další kladný dopad na jeho hospodářskou situaci a ziskovost.

(138)

Byl tudíž učiněn závěr, že uložení prozatímních antidumpingových opatření na dovoz bezdřevého natíraného papíru pocházejícího z ČLR by bylo v zájmu výrobního odvětví Unie.

(139)

Dotazníky byly zaslány čtrnácti známým nezávislým dovozcům a obchodníkům v Unii, kteří nejsou ve spojení a byli uvedeni v podnětu. V průběhu šetření se přihlásilo několik dalších obchodníků (ve výrobním odvětví nazývaných též „kupci“). Nakonec spolupracovalo v rámci šetření devatenáct společnosti, i když někteří z těchto respondentů poskytli pouze částečné informace. Bylo zjištěno, že dovozci působí na trhu také jako obchodníci, a proto budou všechny tyto zúčastněné strany nadále označovány jen jako „obchodníci“.

(140)

Šetření ukázalo, že všichni obchodníci nakupovali bezdřevý natíraný papír z několika zdrojů a hlavně od výrobců v Unii. Pět obchodníků vůbec nenakupovalo bezdřevý natíraný papír dovážený z ČLR nebo jej nakupovalo jen příležitostně. Sedm společností, které poskytly kvantitativní informace o svých nákupech dotčeného výrobku, představovalo dohromady 47 % celkového dovozu z ČLR. Dovoz, včetně dovozu z ČLR, představoval pouze omezenou část jejich celkového podnikání a jakýkoli nepříznivý dopad navrhovaných opatření bude tudíž pravděpodobně zanedbatelný. Všichni obchodníci uvedli, že bezdřevý natíraný papír vyráběný v Unii má velmi podobnou kvalitu jako bezdřevý natíraný papír vyráběný v ČLR a navzájem jsou tyto výrobky zaměnitelné. Šetření kromě toho potvrdilo, že existuje velké množství jiných dovozních zdrojů a obchodníci se mohou přeorientovat na tyto jiné zdroje dodávek, přinejmenším v dlouhodobém horizontu.

(141)

Dva dovážející obchodníci spoléhali při svých nákupech bezdřevého natíraného papíru hlavně na čínské zdroje. Obě tyto společnosti uvedly, že budou obtížně nakupovat výrobky od výrobců v Unii, protože bude nutno dodržovat tradiční prodejní kanály v důsledku minimálních objednacích množství požadovaných výrobci a distribučních smluv, jež se musí dodržovat. To však přímo neovlivnilo dostupnost bezdřevého natíraného papíru od výrobců v Unii, jelikož ti měli k dispozici dostatečnou volnou kapacitu. Toto tvrzení proto muselo být zamítnuto.

(142)

Pokud jde o možnost přenést případné zvýšení nákladů na své zákazníky, všichni spolupracující obchodníci se odvolávali na značnou transparentnost cen na trhu Unie a uváděli, že by mohli zvýšit své prodejní ceny pro konečné zákazníky pouze v případě, že by se cenová úroveň v Unii obecně zvýšila. Na tomto základě a vzhledem k tomu, že zamýšlený účinek antidumpingových cel spočívá mimo jiné ve zvýšení hladiny cen v Unii tak, aby pokrývaly náklady, se předpokládá, že dovozci by proto dokázali případné zvýšení cen způsobené antidumpingovým clem přenést alespoň zčásti na své zákazníky. Je třeba také poznamenat, že jak je uvedeno výše, bylo zjištěno, že čínský dovoz tvoří jen velmi malou část celkového podnikání obchodníků, a proto by byl účinek antidumpingového cla obecně zanedbatelný. A konečně, má se také za to, že dovozci dosahují vyšší ziskovosti ze svého dalšího prodeje bezdřevého natíraného papíru nakupovaného od výrobců v ČLR, a proto by také byli schopni spokojit se s menším ziskem v důsledku toho, že by sami absorbovali alespoň částečné zvýšení nákladů.

(143)

Uložení prozatímních opatření by tudíž nemělo mít na dovozce a obchodníky celkově významný nepříznivý dopad.

(144)

Dotazníky byly zaslány osmi známým uživatelům v Unii, kteří byli uvedeni v podnětu. Během šetření se přihlásilo několik dalších uživatelů. Dotazník úplně nebo částečně zodpovědělo celkem 17 společností. Tyto společnosti sídlí po celé Unii a představují tiskařské a vydavatelské odvětví. Jelikož bylo zjištěno, že tržní podmínky a struktura nákladů jsou jiné u tiskáren než u vydavatelů, byl dopad opatření analyzován pro každou skupinu odděleně.

(145)

Základní informace poskytlo celkem devět tiskáren, většinou malých a středních podniků. Podle informací, které jsou tak k dispozici, bylo zjištěno, že obecně je podíl bezdřevého natíraného papíru ve vztahu k celkovým nákladům na výrobu tiskovin poměrně vysoký, tj. průměrně kolem 40 %. Většina spolupracujících tiskáren začala používat čínský papír teprve nedávno a několik z nich až po skončení období šetření. Bylo potvrzeno, že bezdřevý natíraný papír vyráběný v Unii a v ČLR má obdobnou jakost a že mezi obchodníky existuje silná cenová soutěž.

(146)

Všechny tiskárny uvedly, že případné zvýšení cen bude mít významný nepříznivý vliv na jejich ziskovost. Bylo namítnuto, že tiskařský průmysl je již pod tlakem v důsledku nadměrné strukturální kapacity a případné zvýšení nákupních cen bezdřevého natíraného papíru by na něj kladlo další tlak. V tomto ohledu je třeba poznamenat, že vzhledem k malému množství čínského bezdřevého natíraného papíru používaného tiskárnami (které stále ještě většinu potřebného bezdřevého natíraného papíru nakupují od výrobců v Unii) se přímý dopad případného cla považuje za zanedbatelný. Pokud jde o obecné zvýšení cen na trhu Unie, mělo se za to, že jelikož tento nárůst cen by měl dopad na všechny hospodářské subjekty, jeho účinek by byl neutrální.

(147)

Některé tiskárny tvrdily, že antidumpingové clo by vedlo k nedostatku dodávek na trhu a delším dodacím lhůtám. Šetření ukázalo, že výrobci a zprostředkovatelé v Unii jsou schopni zásobovat trh požadovanými dodávkami. Na základě výše uvedených skutečností a zejména vzhledem k tomu, že toto tvrzení nebylo podloženo důkazy, bylo toto tvrzení zamítnuto.

(148)

Pokud jde o vydavatelské odvětví, bylo od společností obdrženo šest odpovědí na dotazník. Pouze jedna společnost nakupovala během období šetření menší množství bezdřevého natíraného papíru pocházejícího z ČLR. Čtyři společnosti poskytly kvantitativní údaje o své spotřebě bezdřevého natíraného papíru.

(149)

Celkově bylo zjištěno, že výrobky, ve kterých se využívá bezdřevý natíraný papír, představovaly průměrně 16 % celkového obratu těchto společností a že průměrný zisk dosažený v tomto oboru podnikání činil kolem 12 %. Dále bylo zjištěno, že těchto šest společností nakupovalo bezdřevý natíraný papír zejména od výrobců v Unii, zatímco jen jedna z nich využívala bezdřevý natíraný papír dovážený z ČLR. Další společnost začala nakupovat čínské výrobky teprve po skončení období šetření. Není tudíž pravděpodobné, že by uložení prozatímních opatření na dovoz z ČLR mohlo mít vážný celkový dopad na vydavatelské odvětví, a to zejména vzhledem k nízkým objemům bezdřevého natíraného papíru pocházejícího z ČLR, jež se v tomto odvětví používají. Kromě toho bylo zjištěno, že jsou tyto společnosti ziskové a mohly by přenést zvýšení cen na konečného zákazníka snadněji, protože je běžnější používání papíru určeného zákazníkem, kdy se používá při výrobě papír zakoupený samotným zákazníkem. A konečně, vydavatelé mají větší kupní sílu z důvodu úspor z rozsahu.

(150)

Písemné podání poskytla tři sdružení tiskařského průmyslu. Dvě se postavila proti uložení cel, přičemž namítala, že případné zvýšení cen by vedlo k vyšším nákladům a tím ke ztrátě konkurenceschopnosti a pracovních míst v navazujících odvětvích. Tato sdružení tvrdila, že existuje silná křížová pružnost mezi tištěnými a elektronickými mediálními výrobky, což znamená, že jakékoli zvýšení cen by vedlo ke zmenšení tohoto segmentu. Šetření ukázalo, že v rámci papírových výrobků existuje několik segmentů, co se týče očekávaného růstu, a že segment vysoce kvalitního tiskového papíru, ve kterém se bezdřevý natíraný papír především používá, stále ještě roste. Pokud jde o tvrzení, že ztráty by se přenesly na navazující trh, toto tvrzení je neurčité a nebylo podloženo žádnými informacemi nebo důkazy. Šetření kromě toho neodhalilo žádný významný dopad na vydavatele, kteří nakupovali papír hlavně z jiných zdrojů než z ČLR. Proto bylo toto tvrzení zamítnuto.

(151)

S přihlédnutím k výše uvedeným skutečnostem, i když na některé uživatele budou mít pravděpodobně opatření uložená na dovoz z ČLR nepříznivý dopad, se zdá, že dopad na uživatele v uvedených dvou odlišných odvětvích bude celkově omezený. Proto byl učiněn předběžný závěr, že na základě dostupných informací je nanejvýš pravděpodobné, že účinek antidumpingových opatření uložených na dovoz bezdřevého natíraného papíru pocházejícího z ČLR nebude mít podstatný nepříznivý dopad na uživatele dotčeného výrobku.

(152)

Vzhledem k výše uvedeným skutečnostem se předběžně konstatuje, že na základě dostupných informací ohledně zájmu Unie celkově neexistují přesvědčivé důvody proti uložení prozatímních opatření na dovoz bezdřevého natíraného papíru pocházejícího z ČLR.

(153)

Vzhledem k přijatým závěrům ohledně dumpingu, újmy, příčinných souvislostí a zájmu Unie by měla být uložena prozatímní antidumpingová opatření, aby se předešlo vzniku další újmy výrobcům v Unii způsobené dumpingovým dovozem.

(154)

Za účelem stanovení výše těchto opatření byla vzata v úvahu zjištěná dumpingová rozpětí a výše cla nezbytná pro odstranění újmy, kterou utrpěli výrobci v Unii.

(155)

Při výpočtu výše cla nezbytného pro odstranění účinků dumpingu působícího újmu se mělo za to, že případná opatření by měla výrobcům v Unii umožnit pokrýt výrobní náklady a dosáhnout zisku před zdaněním, kterého by mohli v tomto odvětví výrobci tohoto druhu výrobku přiměřeně dosáhnout za běžných podmínek hospodářské soutěže, tzn. bez dumpingového dovozu, z prodeje obdobného výrobku v Unii. Předběžně se konstatuje, že jak uvedl výše zmíněný žadatel, ziskové rozpětí 8 % z obratu lze považovat za přiměřené minimum, jehož by mohli výrobci v Unii pravděpodobně dosáhnout, pokud by neexistoval dumping působící újmu.

(156)

Na tomto základě byla vypočtena cena obdobného výrobku nepůsobící újmu výrobcům v Unii. Cena, která nepůsobí újmu, byla získána připočtením výše uvedeného ziskového rozpětí ve výši 8 % k výrobním nákladům.

(157)

Nutné zvýšení cen pak bylo stanoveno na základě srovnání váženého průměru dovozních cen jednotlivých druhů výrobků u vyvážejících výrobců v ČLR a újmu nepůsobící ceny příslušných druhů výrobků prodávaných během období šetření výrobci v Unii na trhu Unie. Rozdíl zjištěný tímto porovnáním byl poté vyjádřen jako procentuální podíl průměrné dovozní hodnoty CIF porovnávaných druhů výrobků.

(158)

Ve světle výše uvedených skutečností a v souladu s čl. 7 odst. 2 základního nařízení se má za to, že na dovoz pocházející z ČLR by měla být uložena prozatímní antidumpingová opatření na úrovni nižší z hodnot odpovídajících dumpingovému rozpětí a rozpětí újmy podle pravidla nižšího cla. V tomto případě by v souladu s tímto pravidlem měla být celní sazba stanovena na úrovni zjištěných rozpětí újmy.

(159)

V důsledku toho jsou rozpětí pro odstranění újmy, dumpingová rozpětí a navrhované sazby prozatímního antidumpingového cla pro ČLR, vyjádřená jako cena CIF na hranice Unie před proclením, následující:

(160)

Individuální sazby antidumpingového cla, stanovené pro jednotlivé společnosti a uvedené v tomto nařízení, byly stanoveny na základě zjištění současného šetření. Odrážejí tedy stav týkající se těchto společností zjištěný během šetření. Tyto celní sazby se tedy (na rozdíl od celostátního cla platného pro „všechny ostatní společnosti“) vztahují výlučně na dovoz výrobků pocházejících z dotčené země a vyrobených těmito společnostmi, a tedy vyjmenovanými právnickými osobami. Na dovážené výrobky vyrobené jakoukoli jinou společností, která není konkrétně uvedena v normativní části tohoto nařízení spolu se svým názvem a adresou, včetně subjektů ve spojení se společnostmi konkrétně uvedenými, se tyto sazby nevztahují a tyto výrobky podléhají celní sazbě platné pro „všechny ostatní společnosti“.

(161)

S veškerými žádostmi o použití těchto sazeb antidumpingového cla pro jednotlivé společnosti (např. po změně názvu subjektu nebo po vzniku nových výrobních či prodejních subjektů) je třeba se neprodleně obrátit na Komisi (5) a připojit veškeré příslušné informace, zejména pak o jakékoli změně v činnostech společnosti souvisejících s výrobou či domácím prodejem a prodejem na vývoz, která je spojena například s takovou změnou názvu nebo takovou změnou výrobních či prodejních subjektů. Kde je to třeba, nařízení se odpovídajícím způsobem pozmění a seznam společností požívajících výhod individuálních celních sazeb se zaktualizuje.

(162)

Aby bylo zajištěno řádné vymáhání antidumpingového cla, neměla by se zbytková celní sazba vztahovat jen na nespolupracující vyvážející výrobce, ale rovněž na výrobce, kteří v období šetření neuskutečnili žádný vývoz do Unie.

(163)

V zájmu řádné správy by mělo být stanoveno období, během něhož mohou zúčastněné strany, které se přihlásily ve lhůtě stanovené v oznámení o zahájení, písemně sdělit svá stanoviska a požádat o slyšení. Dále je třeba uvést, že zjištění týkající se uložení cel, k nimž se dospělo pro účely tohoto nařízení, jsou prozatímní a pro účely případného konečného cla může být nutné jejich přehodnocení,