(EU, Euratom) č. 617/2010Nařízení Rady (EU, Euratom) č. 617/2010 ze dne 24. června 2010 o povinnosti informovat Komisi o investičních projektech do energetické infrastruktury v rámci Evropské unie a o zrušení nařízení (ES) č. 736/96

(1)

Aby mohla Komise plnit své úkoly v oblasti energetiky, je pro ni mimořádně důležité získat celkový obraz vývoje investic do energetické infrastruktury v Unii. Dostupnost pravidelných a aktuálních údajů a informací by měla Komisi umožnit provádět nezbytná srovnání, hodnocení nebo navrhovat vhodná opatření na základě správných údajů a analýz, zejména pokud se týká budoucí rovnováhy mezi nabídkou a poptávkou v odvětví energetiky.

(2)

Energetické prostředí v Unii i mimo ni se v posledních letech výrazně změnilo a investice do energetické infrastruktury se staly zásadní otázkou pro zabezpečení dodávek energie pro Unii, pro fungování vnitřního trhu a pro přechod na systém nízkouhlíkové energetiky, jehož cestou se Unie vydala.

(3)

Nová energetická situace vyžaduje významné investice do veškerých druhů infrastruktury ve všech odvětvích energetiky, vývoj nových druhů infrastruktury a rozšíření nových technologií na trhu. Liberalizace energetiky a další integrace vnitřního trhu poskytují větší prostor pro investice ze strany hospodářských subjektů. Nové politické požadavky, jako například cíle s dopadem na palivovou skladbu, současně mění politiky členských států směrem k nové nebo modernizované energetické infrastruktuře.

(4)

V této souvislosti by se měla věnovat větší pozornost investicím do energetické infrastruktury v Unii, zejména s cílem předvídat problémy, podporovat osvědčené postupy a zavést do budoucího vývoje energetického systému Unie větší transparentnost.

(5)

Komise, a zejména její středisko pro sledování trhu s energií by proto měly mít k dispozici přesné údaje o investičních projektech týkajících se nejdůležitějších součástí energetického systému Unie, včetně projektů vyřazování z provozu.

(6)

Údaje a informace o předvídatelném vývoji výrobní, přenosové a skladovací kapacity a projektů v různých odvětvích energetiky jsou v zájmu Unie a jsou důležité pro budoucí investice. Je proto třeba zajistit, aby byly Komisi oznamovány investiční projekty, v jejichž rámci byly zahájeny stavební práce nebo činnosti vedoucí k vyřazení z provozu a o nichž bylo přijato konečné rozhodnutí o investici.

(7)

Na základě článků 41 a 42 Smlouvy o Euratomu mají podniky povinnost oznamovat své investiční projekty. Tyto informace je třeba doplnit, a to především o pravidelné podávání zpráv o provádění investičních projektů. Tímto dalším podáváním zpráv nejsou dotčeny články 41 až 44 Smlouvy o Euratomu.

(8)

Aby mohla Komise získat soudržný obraz budoucího vývoje energetického systému Unie jako celku, je nezbytné vytvořit harmonizovaný rámec pro podávání zpráv o investičních projektech založený na aktualizovaných kategoriích úředních údajů a informací, jež mají být členskými státy poskytovány.

(9)

Členské státy by za tímto účelem měly oznamovat Komisi údaje a informace o investičních projektech do energetické infrastruktury týkajících se výroby, skladování a přepravy ropy, zemního plynu, elektřiny, včetně elektřiny z obnovitelných zdrojů, a biopaliv, jakož i zachycování a ukládání oxidu uhličitého, jež jsou plánovány nebo uskutečňovány na jejich území, včetně jejich propojení se třetími zeměmi. Dotčené podniky by měly mít povinnost oznamovat příslušné údaje a informace členskému státu.

(10)

Vzhledem k časovému horizontu investičních projektů v energetice by mělo být dostačující podávání zpráv jednou za dva roky.

(11)

Aby nedocházelo k nepřiměřené administrativní zátěži a minimalizovaly se náklady pro členské státy a podniky, zejména pro malé a střední podniky, mělo by toto nařízení umožňovat osvobození členských států a podniků od povinnosti podávat zprávy, jsou-li rovnocenné informace Komisi poskytovány na základě právních předpisů Unie pro odvětví energetiky přijatých orgány Unie, jejichž cílem je dosažení cílů konkurenčních trhů s energií v Unii, udržitelnosti energetického systému Unie a zabezpečení dodávek energií do Unie. Je třeba se vyhnout tomu, aby požadavky na podávání zpráv uvedené ve třetím balíčku opatření pro vnitřní trh s elektřinou a zemním plynem byly zdvojovány.

(12)

Komise a zejména její středisko pro sledování trhu s energií by měly být schopny přijmout veškerá vhodná opatření, zejména provozovat integrované nástroje a postupy informačních technologií, za účelem zpracování údajů a pro zjednodušení a zabezpečení oznamování údajů.

(13)

Ochranu fyzických osob v souvislosti se zpracováním osobních údajů členskými státy upravuje směrnice Evropského parlamentu a Rady 95/46/ES (1) a ochranu fyzických osob v souvislosti se zpracováním osobních údajů Komisí upravuje nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 45/2001 (2). Jejich ustanovení nejsou tímto nařízením nijak dotčena.

(14)

Členské státy nebo jimi pověřené subjekty a Komise by měly zachovávat důvěrnost obchodně citlivých údajů nebo informací. Před jejich předáním Komisi by proto členské státy nebo jimi pověřené subjekty měly tyto údaje a informace, s výjimkou těch, které se týkají přeshraničních přenosových projektů, shrnout na úrovni členského státu. Komise by v případě potřeby měla tyto údaje dále shrnout tak, aby nebyly zveřejněny podrobné informace o jednotlivých podnicích a zařízeních a aby takové informace nemohly být odvozeny.

(15)

Komise a zejména její středisko pro sledování trhu s energií by měly vypracovávat pravidelnou meziodvětvovou analýzu týkající se strukturálního vývoje a perspektiv energetického systému Unie a tam, kde je to vhodné, soustředěněji analyzovat některé aspekty tohoto energetického systému. Tato analýza by měla přispět zejména ke zjištění možných mezer v infrastruktuře a investicích s cílem dosáhnout v energetice rovnováhy mezi nabídkou a poptávkou. Analýza by měla být také příspěvkem k diskusi na úrovni Unie o energetických infrastrukturách, a proto by měla být předkládána Evropskému parlamentu, Radě a Evropskému hospodářskému a sociálnímu výboru a měla by být zpřístupněna zúčastněným stranám.

(16)

Komisi mohou být nápomocni odborníci z členských států nebo jiní kvalifikovaní odborníci s cílem dospět ke společnému chápání možných mezer v infrastruktuře a souvisejících rizik a podporovat transparentnost ohledně budoucího vývoje.

(17)

Komise by měla po konzultaci s odborníky členských států přijmout technická opatření nezbytná k provedení tohoto nařízení; přitom by měla co nejvíce vycházet z úpravy oznamovací povinnosti uskutečněné nařízením Komise (ES) č. 2386/96 (3), kterým se provádí nařízení Rady (ES) č. 736/96 ze dne 22. dubna 1996 o povinnosti informovat Komisi o investičních projektech v odvětvích ropy, zemního plynu a elektřiny, které jsou předmětem zájmu Společenství (4).

(18)

Vzhledem k rozsahu změn, jež by byly nutné pro přizpůsobení nařízení (ES) č. 736/96 aktuálním energetickým problémům, a v zájmu jasnosti je třeba uvedené nařízení zrušit a nahradit je novým nařízením,

1)

„infrastrukturou“ jakýkoli typ zařízení nebo část zařízení související s výrobou, přenosem a skladováním;

2)

„investičními projekty“ projekty, jejichž cílem je

3)

„konečným rozhodnutím o investici“ rozhodnutí přijaté na úrovni podniku definitivně vyčlenit finanční zdroje na investiční fázi projektu, přičemž investiční fází se rozumí fáze, během níž probíhá výstavba nebo vyřazení z provozu a vznikají kapitálové náklady. Investiční fáze nezahrnuje plánovací fázi, během níž se připravuje uskutečnění projektu, jež v případě potřeby zahrnuje posouzení proveditelnosti, přípravných a technických studií a získání licencí a povolení, a během níž vznikají kapitálové náklady;

4)

„investičními projekty ve výstavbě“ investiční projekty, u nichž byla zahájena výstavba a vznikly kapitálové náklady;

5)

„vyřazením z provozu“ fáze, kdy je infrastruktura trvale vyřazena z provozu;

6)

„výrobou“ výroba elektřiny a zpracování paliv, včetně biopaliv;

7)

„přenosem“ přeprava zdrojů energie, produktů nebo oxidu uhličitého prostřednictvím sítě, zejména

8)

„skladováním“ trvalé nebo dočasné skladování energie nebo zdrojů energie v nadzemní a podzemní infrastruktuře nebo geologických úložištích nebo zadržení oxidu uhličitého v podzemních geologických formacích;

9)

„podnikem“ fyzická nebo právnická osoba, soukromá nebo veřejná, rozhodující o investičních projektech nebo provádějící investiční projekty;

10)

„zdroji energie“

11)

„zvláštním subjektem“ subjekt pověřený odvětvovými právními předpisy Unie v odvětví energetiky přípravou a schvalováním víceletého plánu rozvoje sítě a investic do energetické infrastruktury na úrovni Unie, jakým je Evropská síť provozovatelů elektroenergetických přenosových soustav (ENTSO-E) uvedená v článku 4 nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 714/2009 ze dne 13. července 2009 o podmínkách přístupu do sítě pro přeshraniční obchod s elektřinou (5) a Evropská síť provozovatelů plynárenských přepravních soustav (ENTSO-G) uvedená v článku 4 nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 715/2009 ze dne 13. července 2009 o podmínkách přístupu k plynárenským přepravním soustavám (6).

a)

dotyčný členský stát nebo jím pověřený subjekt údaje nebo informace rovnocenné s požadavky tohoto nařízení Komisi již oznámil a uvedl datum oznámení a dotčený zvláštní právní předpis;

b)

je zvláštní subjekt pověřen vypracováním víceletého investičního plánu pro energetickou infrastrukturu na úrovni Unie a shromažďuje za tímto účelem údaje a informace rovnocenné s požadavky tohoto nařízení. V tomto případě a pro účely tohoto nařízení oznámí tento zvláštní subjekt veškeré příslušné údaje a informace Komisi.

a)

objem kapacit plánovaných nebo ve výstavbě;

b)

v případě potřeby druh a hlavní charakteristiky infrastruktury nebo kapacit plánovaných nebo ve výstavbě, včetně umístění přeshraničních přenosových projektů;

c)

pravděpodobný rok uvedení do provozu;

d)

druh použitých zdrojů energie;

e)

zařízení schopná reagovat na krize bezpečnosti dodávek, například zařízení umožňující zpětný tok nebo změnu paliva, a

f)

vybavenost systémy zachycování uhlíku nebo mechanismy pro dodatečné vybavení systémy zachycování a ukládání uhlíku.

a)

povahu a kapacitu dotčené infrastruktury a

b)

pravděpodobný rok vyřazení z provozu.

a)

zjistit případné budoucí rozdíly mezi energetickou poptávkou a nabídkou, které jsou důležité z hlediska energetické politiky Unie;

b)

zjistit překážky pro investice a podpořit osvědčené postupy pro jejich překonání a

c)

zvýšit transparentnost pro stávající a možné nové účastníky trhu.