(EU) č. 473/2010Nařízení Komise (EU) č. 473/2010 ze dne 31. května 2010 o uložení prozatímního vyrovnávacího cla z dovozu některých polyethylentereftalátů pocházejících z Íránu, Pákistánu a Spojených arabských emirátů

(1)

Dne 3. září 2009 oznámila Komise prostřednictvím oznámení zveřejněného v Úředním věstníku Evropské unie  (2) (dále jen „oznámení o zahájení řízení“) zahájení antisubvenčního řízení týkajícího se dovozu některých polyethylentereftalátů (dále jen „PET“) pocházejících z Íránu, Pákistánu a Spojených arabských emirátů (dále jen „dotčené země“) do Unie.

(2)

Téhož dne Komise zveřejněním oznámení v Úředním věstníku Evropské unie  (3) informovala o zahájení antidumpingového řízení týkajícího se dovozu některých polyethylentereftalátů pocházejících z Íránu, Pákistánu a Spojených arabských emirátů do Unie a zahájila samostatné šetření (dále jen „antidumpingové řízení“).

(3)

Antisubvenční řízení bylo zahájeno po obdržení podnětu, který podal dne 20. července 2009Polyethylene Terephthalate Committee of Plastics Europe (Výbor pro polyethylentereftaláty při Plastics Europe) (dále jen „žadatel“) jménem výrobců představujících podstatnou část, v tomto případě více než 50 %, celkové výroby některých polyethylentereftalátů v Unii. Podnět obsahoval zjevné důkazy o subvencování uvedeného výrobku a o podstatné újmě z něj vyplývající, které byly považovány za dostačující pro zahájení antisubvenčního řízení.

(4)

Před zahájením řízení Komise v souladu s čl. 10 odst. 7 základního nařízení uvědomila vlády Íránu, Pákistánu a Spojených arabských emirátů (dále jen „SAE“), že obdržela řádně doložený podnět, v němž se uvádělo, že dovoz subvencovaných PET pocházejících z Íránu, Pákistánu a SAE způsobuje výrobnímu odvětví Unie podstatnou újmu. Příslušné vlády byly přizvány ke konzultacím za účelem vyjasnění situace ohledně obsahu podnětu a dosažení vzájemně dohodnutého řešení. Všechny vlády nabídku konzultací přijaly a následně se uskutečnily konzultace. V průběhu konzultací se nepodařilo dospět k vzájemně dohodnutému řešení. Připomínky podané orgány dotčených zemí ohledně tvrzení obsažených v podnětu, pokud jde o nenapadnutelnost programů, však byly patřičně zohledněny. V průběhu konzultací či po jejich skončení byla obdržena podání od vlád Pákistánu a SAE.

(5)

O zahájení řízení Komise oficiálně vyrozuměla žádající výrobce, ostatní známé výrobce v Unii, dovozce/obchodníky a uživatele, o nichž bylo známo, že se jich řízení týká, vyvážející výrobce a zástupce dotčených vyvážejících zemí. Zúčastněné strany měly možnost písemně sdělit svá stanoviska a požádat o slyšení ve lhůtě stanovené v oznámení o zahájení řízení.

(6)

Všechny zúčastněné strany, které o to požádaly a které prokázaly, že mají konkrétní důvody ke slyšení, byly vyslechnuty.

(7)

Vzhledem k zjevně vysokému počtu výrobců a dovozců v Unii se v oznámení o zahájení řízení v souladu s článkem 27 základního nařízení předpokládal výběr vzorku. Aby mohla Komise rozhodnout, zda je výběr vzorku nutný, a pokud ano, vzorek vybrat, byli všichni výrobci a dovozci v Unii požádáni, aby se přihlásili Komisi a v souladu se zněním oznámení o zahájení řízení uvedli základní údaje o svých činnostech souvisejících s výrobkem, jehož se týká šetření, v průběhu období šetření (od 1. července 2008 do 30. června 2009).

(8)

Požadované informace poskytlo a se zařazením do vzorku souhlasilo čtrnáct výrobců v Unii. Na základě informací obdržených od spolupracujících výrobců v Unii vybrala Komise vzorek pěti výrobců v Unii představujících 65 % prodeje všech spolupracujících výrobců v Unii.

(9)

Požadované informace poskytlo a se zařazením do vzorku souhlasilo osm dovozců. Na základě informací obdržených od spolupracujících dovozců vybrala Komise vzorek dvou dovozců představujících 83 % dovozu všech spolupracujících dovozců a 48 % veškerého dovozu ze SAE, Íránu a Pákistánu.

(10)

Komise rozeslala dotazníky orgánům dotčených zemí, vyvážejícím výrobcům, výrobcům v Unii, kteří byli zařazeni do vzorku, dovozcům zařazeným do vzorku a všem uživatelům a dodavatelům, o nichž bylo známo, že se jich řízení týká, jakož i těm, kteří se přihlásili ve lhůtách uvedených v oznámení o zahájení řízení.

(11)

Odpovědi na dotazník byly obdrženy od orgánů dotčených zemí, jednoho vyvážejícího výrobce v Íránu a obchodníka, který je s ním ve spojení, jednoho vyvážejícího výrobce v Pákistánu a jednoho vyvážejícího výrobce ve Spojených arabských emirátech, pěti výrobců v Unii, kteří byli zařazeni do vzorku, jednoho dovozce zařazeného do vzorku, deseti uživatelů v Unii a tří dodavatelů surovin. Sedm spolupracujících výrobců v Unii mimoto poskytlo požadované obecné údaje pro účely analýzy újmy.

(12)

Komise si vyžádala a ověřila veškeré informace považované za nezbytné pro zjištění subvencování, výsledné újmy a zájmu Unie.

(13)

Inspekce na místě se uskutečnily v prostorách těchto státních orgánů:

(14)

Inspekce na místě se uskutečnily rovněž v prostorách těchto společností:

(15)

Šetření subvencování a újmy se týkalo období od 1. července 2008 do 30. června 2009 (dále jen „období šetření“ nebo „OŠ“). Zkoumání trendů významných pro posouzení újmy se týkalo období od 1. ledna 2006 do konce období šetření (dále jen „posuzované období“).

(16)

Dotčeným výrobkem je polyethylentereftalát s viskozitním číslem 78 ml/g nebo vyšším, podle normy ISO 1628-5, pocházející z Íránu, Pákistánu a SAE (dále jen „dotčený výrobek“), v současnosti kódu KN 3907 60 20.

(17)

PET je chemický výrobek, jenž se obvykle používá v odvětví plastů při výrobě lahví a fólií. Jelikož je PET této jakostní třídy homogenním výrobkem, nebyl dále rozdělen na různé druhy výrobků.

(18)

Šetřením bylo prokázáno, že PET vyráběný a prodávaný v Unii výrobním odvětvím Unie a PET vyráběný a prodávaný na domácích trzích v Íránu, Pákistánu a Spojených arabských emirátech a vyvážený do Unie mají v podstatě tytéž chemické a fyzikální vlastnosti a totéž základní užití. Předběžně se proto považují za obdobné výrobky ve smyslu čl. 2 písm. c) základního nařízení.

(19)

Na základě informací obsažených v podnětu a v odpovědích na dotazník Komise byly prošetřeny následující programy, v jejichž rámci byly údajně poskytovány subvence ze strany státního orgánu:

(20)

Podle právních předpisů využívá společnost, která je usazena v ZHZ, bezcelní dovoz vstupního materiálu pod podmínkou, že se tento materiál použije v procesu výroby výrobku určeného pro následný vývoz. Během inspekce bylo rovněž zjištěno, že společnosti nacházející se ZHZ využívají rovněž bezcelní dovoz investičních prostředků.

(21)

Úplný právní popis programu ZHZ je v současnosti stanoven v těchto právních a správních předpisech: zákon o zřizování a správě zvláštních hospodářských zón v Íránské islámské republice č. 257/184168, který byl schválen dne 19. května 2005; schválení článku 138 ústavního zákona Komisí sekretariátu Vysoké rady volných průmyslově-obchodních zón, ze dne 27. května 2007; prováděcí nařízení pro zřizování a správu zvláštní hospodářské zóny Íránské islámské republiky; schválení rady ministrů ze dne 29. dubna 2006.

(22)

Petrochemická ZHZ byla založena dne 30. dubna 1997 (rok 1376 podle perského kalendáře) zákonem č. 58548, který byl vyhlášen v úředním věstníku č. 15275 dne 25. května 1997.

(23)

V souboru právních/správních aktů poskytnutých íránskou vládou během šetření nebylo zjištěno žádné zvláštní pravidlo týkající se způsobilosti. Jediný spolupracující íránský vyvážející výrobce zřídil své výrobní prostory v petrochemické ZHZ Mahshahr, Bandar Imam Khomeini. Podle informací poskytnutých íránskými orgány se jedná o jedinou petrochemickou ZHZ v Íránu.

(24)

Má se za to, že se každá ZHZ nachází mimo celní území země. Veškerý dovoz je tudíž osvobozen od celních poplatků pod podmínkou, že se dovezený vstupní materiál použije při výrobě výsledného výrobku určeného na vývoz.

(25)

Za účelem sledování množství bezcelně dovezených surovin, které byly spotřebovány při výrobě výsledného výrobku určeného na vývoz, evidují celní úřady v době dovozu a vývozu bezcelní dovozní množství i vývozní povinnost na základě standardních norem vstupů a výstupů stanovených v osvědčení s názvem „výrobní povolení“, které vydává všeobecný odbor ministerstva zdravotnictví a které je platné po dobu pěti let. Pro každou transakci vydávají celní úřady na žádost kontrolní číslo (spojovací článek) potřebné pro to, aby společnost mohla zboží celně odbavit u celních orgánů.

(26)

Společnost mimoto příslušnému orgánu pravidelně poskytuje údaje o vývozu a domácím prodeji, jež plánuje uskutečnit v následujícím roce. Na základě výše uvedených dostupných informací celní úřady dohlížejí na náležité využívaní poskytnutých výhod ze strany společnosti.

(27)

V případě domácího prodeje, tj. prodeje uskutečněného ze ZHZ na území země, je uloženo clo z části bezcelně dovezených vstupních materiálů, které jsou obsaženy v konečném výrobku, na základě standardních norem vstupů a výstupů.

(28)

Během inspekce na místě bylo zjištěno, že neexistují žádná konkrétní, zákonná a veřejně dostupná kritéria, jimiž se řídí rozhodnutí orgánu, který poskytuje subvenci, o tom, kdo je oprávněn usadit se v petrochemické ZHZ. Společnost, která se chce usadit v této zóně, musí podat žádost příslušnému orgánu, nejsou však k dispozici žádné pokyny, které by ukazovaly, na jakém základě lze žádost schválit nebo zamítnout. Zákon o založení petrochemické ZHZ mimoto správu a organizaci této zóny za účelem provádění petrochemických činností svěřuje státní petrochemické společnosti (akcionáři jediného spolupracujícího vyvážejícího výrobce).

(29)

Byly zjištěny vážné nesrovnalosti a selhání systému. Íránské orgány nezřídily náležitý ověřovací systém, aby bylo možno sledovat množství bezcelně dovezených surovin, které byly spotřebovány při výrobě výsledného výrobku určeného na vývoz. Společnost STPC, jediný spolupracující výrobce v Íránu, nepodávala zprávy o skutečném využití surovin a státní petrochemická společnost nezavedla v praxi žádný ověřovací systém, aby bylo možno potvrdit, že vstupy, jimž bylo přiznáno osvobození od cla, byly spotřebovány při výrobě vyvezeného výrobku, a jejich množství. Standardními normami vstupů a výstupů jsou výrobní poměry navržené společností a schválené vládou, které vyplývají z normy používané v petrochemickém průmyslu.

(30)

Jediný spolupracující vyvážející výrobce využíval výše uvedený program a rovněž bezcelní dovoz investičních prostředků.

(31)

S přihlédnutím ke všem výše uvedeným skutečnostem je nutno považovat bezcelní dovoz vstupů do ZHZ za subvenci ve smyslu čl. 3 odst. 1 písm. a) bodu ii) a odst. 2 základního nařízení, tj. finanční příspěvek íránské vlády, který poskytl vývozci, jehož se týkalo šetření, výhodu.

(32)

Program je mimoto specifický ve smyslu čl. 4 odst. 2 písm. a) základního nařízení, jelikož právní předpisy, na jejichž základě působí orgán, který poskytuje subvenci, výslovně omezují přístup do této zóny na určité podniky, které patří do petrochemického výrobního odvětví.

(33)

Program mimoto právně závisí na vývozní výkonnosti, považuje se proto za specifický a napadnutelný podle čl. 4 odst. 4 písm. a) základního nařízení. Bez závazku týkajícího se vývozu nemůže společnost získat výhody na základě tohoto programu.

(34)

Tento program nelze považovat za přípustný systém vrácení cla nebo systém navracení u náhradních vstupů ve smyslu čl. 3 odst. 1 písm. a) bodu ii) základního nařízení, jelikož nesplňuje pravidla stanovená v příloze I, zejména písmenu i), příloze II a příloze III základního nařízení.

(35)

Íránská vláda zejména nezavedla ověřovací systém nebo postup, aby bylo možno potvrdit, zda a v jakém množství byly vstupy spotřebovány při výrobě vyváženého výrobku (v souladu s přílohou II částí II bodem 4 základního nařízení a v případě systémů navracení u náhradních vstupů v souladu s přílohou III částí II bodem 2 základního nařízení). Samotné standardní normy vstupů a výstupů nelze považovat za zvláštní normy společnosti, ani systém pro ověřování skutečné spotřeby. Tento druh postupu neumožňuje vládě s dostatečnou přesností ověřit, jaké množství vstupů bylo spotřebováno při výrobě určené na vývoz a podle jakých referenčních standardních norem vstupů a výstupů by mělo být provedeno srovnání. Vláda mimoto nevykonává účinnou kontrolu na základě náležitě vedené evidence skutečné spotřeby. Íránská vláda ve skutečnosti neprovádí žádné další zkoumání na základě skutečných použitých vstupů, ačkoliv to by bylo obvykle nezbytné při neexistenci účinně uplatňovaného ověřovacího systému (v souladu s přílohou II částí II bodem 5 a v případě systémů navracení u náhradních vstupů v souladu s přílohou III částí II bodem 3 základního nařízení).

(36)

Výhoda plynoucí z nezaplaceného cla z dovozu investičních prostředků je rovněž subvencí ve smyslu čl. 3 odst. 1 písm. a) bodu ii) a odst. 2 základního nařízení, tj. finančním příspěvkem íránské vlády, který poskytl výhodu vývozci, jehož se šetření týká. Program mimoto právně závisí na vývozní výkonnosti, považuje se proto za specifický a napadnutelný podle čl. 4 odst. 4 písm. a) základního nařízení. Bez závazku týkajícího se vývozu nemůže společnost získat výhody na základě tohoto programu.

(37)

Program nelze považovat za přípustný systém vrácení cla, jelikož se týká investičních prostředků, které nejsou spotřebovány ve výrobním procesu, nevztahuje se na ně proto oblast působnosti přípustných systémů vrácení cla podle přílohy I písmene i) základního nařízení.

(38)

S přihlédnutím k výše uvedeným skutečnostem se dotyčné subvence považují za napadnutelné.

(39)

V případě neexistence přípustných systémů vrácení cla nebo systémů navracení u náhradních vstupů má výhoda podobu prominutí celkových dovozních cel, která jsou obvykle splatná při dovozu vstupů. V této souvislosti je třeba poznamenat, že základní nařízení nestanoví pouze napadnutí „nadměrného“ vrácení cla. Podle čl. 3 odst. 1 písm. a) bodu ii) a přílohy I písmene i) základního nařízení lze nadměrné vrácení cla napadnout pouze v případě, jsou-li splněny podmínky obsažené v přílohách II a III základního nařízení. Tyto podmínky však v daném případě splněny nebyly. Je-li zjištěno, že neexistuje odpovídající proces sledování, výše uvedenou výjimku pro systémy navracení nelze použít a namísto údajného nadměrného vrácení se použije obvyklé pravidlo napadnutí výše nezaplaceného cla (ušlého příjmu).

(40)

Výše subvence u vývozce s ohledem na bezcelní dovoz vstupů byla vypočítána na základně ušlých dovozních cel (základní clo) u materiálu dovezeného pro dotčený výrobek v průběhu období šetření (jmenovatel). V souladu s čl. 7 odst. 2 základního nařízení se tato výše subvence přepočte na vývozní obrat u dotčeného výrobku v průběhu období šetření, jelikož subvence závisí na vývozní výkonnosti a nebyla poskytnuta podle množství zhotovených, vyrobených, vyvezených nebo přepravených výrobků.

(41)

Míra subvencí zjištěná s ohledem na tento program v průběhu období šetření u vyvážejícího výrobce činí 1,13 %.

(42)

Výhodu plynoucí z neuhrazeného cla z dovozu investičních prostředků nelze mimoto považovat za přípustný systém vrácení cla, jelikož se týká investičních prostředků, které nejsou spotřebovány ve výrobním procesu. Výše subvence byla v souladu s čl. 7 odst. 3 základního nařízení vypočítána na základě nezaplaceného cla z dovezených investičních prostředků rozloženého na období 15 let, což odpovídá minimální době amortizace, která byla ve stávajícím šetření zjištěna v dotyčném výrobním odvětví ve všech třech dotčených zemích. V souladu se zavedenou praxí byla takto vypočtená částka, která připadá na období šetření, upravena připočtením úroku v průběhu tohoto období, aby odrážela celou výši výhody v průběhu času. Za vhodnou pro tento účel byla považována komerční úroková sazba v Íránu v průběhu období šetření.

(43)

V souladu s čl. 7 odst. 2 a 3 základního nařízení byla tato výše subvence (jmenovatel) přepočtena na celkový vývozní obrat v průběhu období šetření, jelikož subvence závisí na vývozní výkonnosti a nebyla poskytnuta podle množství zhotovených, vyrobených, vyvezených nebo přepravených výrobků. Míra subvence zjištěná s ohledem na tuto subvenci v průběhu období šetření u vyvážejícího výrobce činí 0,93 %.

(44)

Celková míra subvence zjištěná s ohledem na výše uvedená opatření během období šetření u vyvážejícího výrobce činí 2,06 %.

(45)

Tento program spočívá v přímém převodu nevratných peněžních prostředků poskytnutých státní petrochemickou společností jedinému spolupracujícímu íránskému vyvážejícímu výrobci.

(46)

Šetřením bylo zjištěno, že státní petrochemická společnost je hlavním akcionářem společnosti STPC, který vlastní 75 % jejích akcií. Zbývajícími akcionáři jsou Důchodový fond a fond sociální péče ministerstva ropného průmyslu, který vlastní 15 % akcií, a společnost Justice Shares Broker Co., která vlastní 10 % akcií. Během inspekce na místě bylo zjištěno, že státní petrochemická společnost financovala značnou část kapitálových nákladů společnosti STPC a její oběžný/provozní kapitál, jakož i splátky bankovních úvěrů společnosti STPC v době jejich splatnosti. Jak jednoznačně prokazují auditované účetní závěrky pro účetní rok zahrnující období šetření, zachování činnosti spolupracujícího vyvážejícího výrobce závisí na finanční podpoře hlavního akcionáře, který je zcela ve vlastnictví společnosti National Iranian Oil Company, jež patří íránskému ministerstvu ropného průmyslu.

(47)

Vklady hotovosti poskytnuté společnosti STPC nejsou mimoto v účetnictví společnosti vykázány jako půjčky.

(48)

Dluh společnosti STPC vůči státní petrochemické společnosti, který je jednoznačně uveden v auditovaných účetních závěrkách společnosti STPC pro období končící dnem 20. března 2009, odpovídá 51 % jejích celkových aktiv. V této souvislosti se podotýká, že článek 141 novely íránského obchodního zákoníku vyžaduje, aby akcionáři rozhodli o likvidaci či zachování činnosti společnosti, pokud společnost musí nejméně polovinu svého kapitálu přidělit na úhradu vzniklých ztrát.

(49)

Státní petrochemická společnost, jakožto hlavní akcionář společnosti STPC, až dosud nepodnikla žádné kroky k navýšení kapitálu společnosti STPC s ohledem na finanční situaci, ačkoliv dne 3. června 2009 valná hromada akcionářů společnosti STPC rozhodla, že je nutno vyjasnit situaci ohledně dluhů společnosti vůči státní petrochemické společnosti.

(50)

Při šetření bylo rovněž zjištěno, že výše popsaný převod peněžních prostředků je opakující se praxí, která se uskutečňuje řadu let. Z příslušných auditovaných účetních závěrek společnosti STPC skutečně vyplývá, že nevratné peněžní prostředky byly kumulovány od zahájení činnosti společnosti, jak je osvědčeno v auditovaných účetních závěrkách od účetního roku 2004.

(51)

S přihlédnutím k výše uvedeným skutečnostem lze tuto finanční podporu ze strany státní petrochemické společnosti považovat za subvenci, jelikož se jedná o jednání vlády, které poskytuje finanční příspěvek ve smyslu čl. 3 odst. 1 písm. a) bodu i) základního nařízení, tj. přímý převod peněžních prostředků ve formě účasti na provozním kapitálu a darů na uhrazení splátek úvěrů. Skutečnost, že nevratné peněžní prostředky byly kumulovány nejméně od roku 2004, potvrzuje, že se jedná o opakující se subvenci, jejímž účelem je zachovat činnost jediného spolupracujícího íránského vyvážejícího výrobce.

(52)

Státní petrochemickou společnost je mimoto nutno považovat za veřejný subjekt, a to na základě těchto faktorů: 1. státní vlastnictví: státní petrochemická společnost je státní dceřinou společností společnosti National Iranian Oil Company, kterou vlastní zcela ministerstvo ropného průmyslu; 2. stanovy státní petrochemické společnosti byly přijaty legislativním postupem; 3. valná hromada zástupců akcionářů je tvořena šesti ministry, včetně předsedy vlády, a dvěma řediteli společnosti National Iranian Oil Company, vybranými předsedou představenstva a generálním ředitelem společnosti National Iranian Oil Company. Jinými slovy, státní petrochemická společnost je zcela pod kontrolou vlády; 4. státní petrochemická společnost odpovídá za rozvoj a činnost petrochemického odvětví země a z tohoto důvodu byla pověřena správou petrochemické zvláštní hospodářské zóny.

(53)

Pokud jde o existenci výhody poskytnuté společnosti příjemce, šetřením bylo zjištěno, že by společnost STPC tak, jak je ustavena v současnosti, nemohla dále působit bez finanční podpory ze strany státní petrochemické společnosti. Tato praxe není v souladu s běžnou investiční praxí soukromých investorů, jelikož žádná obchodní organizace by takovéto nevratné peněžní prostředky neposkytla.

(54)

Tento finanční zásah státní petrochemické společnosti je specifický ve smyslu čl. 4 odst. 2 písm. a) základního nařízení, jelikož orgán, který subvenci poskytuje, v souladu se svou politikou rozvoje petrochemického odvětví výslovně omezuje přístup k této subvenci pouze na společnost STPC.

(55)

Vzhledem k výše uvedeným skutečnostem se tato subvence považuje za napadnutelnou.

(56)

Výše napadnutelné subvence je vypočítána s ohledem na výhodu, která byla poskytnuta příjemci a jejíž existence byla zjištěna v průběhu období šetření. Je nutno mít za to, že výhodou poskytnutou příjemci je celková částka nevratných peněžních prostředků, jak ji vykazuje spolupracující vyvážející vývozce ve své účetní závěrce. V souladu s čl. 7 odst. 2 základního nařízení se tato výše subvence (jmenovatel) přepočte na celkový prodejní obrat společnosti během období šetření, jelikož subvence nezávisí na vývozní výkonnosti a nebyla poskytnuta podle množství zhotovených, vyrobených, vyvezených nebo přepravených výrobků.

(57)

Míra subvence zjištěná s ohledem na tento program během období šetření u spolupracujícího vyvážejícího výrobce činí 51,02 %.

(58)

Předběžná výše napadnutelných subvencí v souladu s ustanoveními základního nařízení, vyjádřená podle hodnoty, u jediného spolupracujícího íránského vyvážejícího výrobce činí 53,08 %.

(59)

Na základě informací obsažených ve stížnosti a v odpovědích na dotazník Komise byly prošetřeny následující programy, v jejichž rámci byly údajně poskytovány subvence ze strany státního orgánu:

(60)

Tento program umožňuje bezcelní dovoz vstupního materiálu pod podmínkou, že se tento materiál použije k následnému vývozu.

(61)

Program vychází z celního zákona z roku 1969, ve znění ze dne 30. června 2008. Oddíl 219 (kapitola XX) tohoto celního zákona zmocňuje ústřední finanční úřad k vydávání oznámení týkajících se vývozní a dovozní politiky. V souladu s tím kapitola XV celních předpisů z roku 2001 (SRO č. 450(I)/2001, zveřejněno dne 18. června 2001) stanoví podrobnou úpravu pro osvobození zboží dovezeného do celního skladu pro provádění zpracovatelských operací od cla.

(62)

Pro využití programu celního skladu pro provádění zpracovatelských operací je nezbytné získat licenci, kterou vydává celní odbor úřadu vrchního správního úředníka okresu jakékoli žádající osobě nebo podniku, jak je popsáno v § 343 kapitole XV celních předpisů z roku 2001.

(63)

V okamžiku dovozu vstupních materiálů musí vyrábějící společnost uvést číslo SRO 450/(I)/2001 na formuláři prohlášení stanoveném celními orgány, tj. „celní prohlášení“. U celního odboru jsou však uloženy záruční obligace a zpětně datované šeky ve výši cla a daně z prodeje, které jsou platné po dobu tří let. Tato záruka je celními orgány uvolněna/zrušena při předložení důkazu o vývozu hotových výrobků, který poskytne dotyčná společnost.

(64)

Hotové výrobky vyrobené z dovezených vstupních materiálů jsou evidovány v evidenci celního skladu a suroviny jsou upraveny podle poměrů vstupů osvědčených v certifikátu analýzy. Tento certifikát vydávaný celním odborem potvrzuje poměry vstupů a výstupů všech surovin pro výrobu 1 000 kg dotčeného výrobku. Tyto poměry vstupů a výstupů jsou navrhovány společností a schvalovány vládou a vyplývají z normy uplatňované v dotyčném výrobním odvětví.

(65)

V době vývozu je v celním prohlášení učiněno prohlášení, že se vývoz uskutečnil z celního skladu pro provádění zpracovatelských operací, a k celnímu prohlášení je připojen výkaz spotřeby vstupních materiálů použitých při výrobě hotových výrobků určených na vývoz. Po přezkoumání všech aspektů celního prohlášení dotyčný celní úředník povolí vývoz hotových výrobků.

(66)

Když se dovezený vstupní materiál spotřebuje na příslušné hotové výrobky určené na vývoz podle evidence celního skladu, společnost zašle celnímu odboru dopis spolu s kopií dovozního celního prohlášení a potvrzení celnice o vývozu spolu se shrnutím/odsouhlasením prokazujícím spotřebu surovin a jejich vývoz v podobě hotových výrobků v rámci celního skladu pro provádění zpracovatelských operací. V souladu s tím celní úředník uvolní záruční obligaci a zpětně datované šeky uložené v době dovozu vstupních materiálů.

(67)

Jediný spolupracující vyvážející výrobce získal výhody v rámci programu celního skladu pro provádění zpracovatelských operací.

(68)

Inspekce na místě zjistila, že v praxi pákistánské orgány nepoužívají náležitý ověřovací systém k sledování množství bezcelně dovezených surovin, které byly spotřebovány při výrobě výsledného výrobku určeného na vývoz. Při porovnání se systémem navracení stanoveným v právních předpisech (kapitola XV celních předpisů z roku 2001) byly zjištěny vážné nesrovnalosti a selhání systému.

(69)

V celním skladu pro provádění zpracovatelských operací nebyly v prostorách jednoznačně vymezeny výrobní oblast a samostatné sklady hotových výrobků, zmetků a odpadu. Pouze suroviny dovezené bezcelně byly odděleny od vstupního materiálu pořízeného v místě. Prostory skladu, který je celním skladem a celním skladem pro provádění zpracovatelských operací, nebyly v samostatném prostoru se zvláštním vchodem nebo východem oddělenými od veřejných prostor a neměly žádný jiný vchod nebo východ, jak stanoví § 349 výše zmíněné kapitoly XV.

(70)

Příslušná evidence přijatých, vyrobených a vyvezených výrobků nebyla vedena podle skutečné spotřeby. Evidována byla pouze teoretická spotřeba podle certifikátu analýzy s poměry vstupů a výstupů všech surovin pro výrobu 1 000 kg výstupů. Tyto normy vstupů a výstupů jsou stanoveny orgány a pravidelně přezkoumávány, neexistují však jednoznačná pravidla ani důkazy prokazující, jak jsou tyto přezkumy prováděny.

(71)

Pákistánská vláda mimoto nezavedla v praxi účinný ověřovací systém. Orgány tvrdily, že provádějí kontroly dokumentace uchovávané společnostmi, tyto se však uskutečňují tak, že se kontrolují údaje vykázané společnostmi s ohledem na standardní normu vstupů a výstupů, a nikoli skutečné využití výrobního materiálu.

(72)

Orgány uvedly, že příslušný certifikát analýzy PET pro jediného spolupracujícího vyvážejícího výrobce byl přezkoumáván od roku 2002 (kdy byl vydán první předložený certifikát analýzy) až do období šetření. K doložení tohoto tvrzení orgány poskytly kopii jednoho přezkumu provedeného v roce 2004. Ačkoliv tento přezkum vedl k omezení množství surovin, jež je možno dovézt bezcelně, nebyla provedena žádná kontrola případného nadměrného vrácení s ohledem na ušlé clo. Od okamžiku úpravy certifikátu analýzy spolupracující vyvážející výrobce jednoduše upravil zaevidované množství v evidenci celního skladu podle údajů certifikátu analýzy. Od roku 2004 se navzdory jednoznačným důkazům, že výrobní proces mohl vést k lepšímu využití surovin (a tudíž nadměrnému vrácení cla), neuskutečnil žádný přezkum certifikátu analýzy a šetření skutečné spotřeby surovin použitých spolupracujícím vyvážejícím výrobcem.

(73)

S přihlédnutím ke všem výše uvedeným skutečnostem je nutno považovat program celního skladu pro provádění zpracovatelských operací za subvenci ve smyslu čl. 3 odst. 1 písm. a) bodu ii) a odst. 2 základního nařízení v podobě ušlých vládních příjmů, což poskytuje společnosti příjemce výhodu.

(74)

Tento program subvencí lze mimoto považovat za specifický, jelikož je dostupný pouze společnostem, které vyrábějí výrobky v celním skladu a dále vyvážejí zboží, právně proto závisí na vývozní výkonnosti v souladu s čl. 4 odst. 4 písm. a) základního nařízení.

(75)

Tento program nelze dále považovat za přípustný systém vrácení cla nebo systém navracení u náhradních vstupů ve smyslu čl. 3 odst. 1 písm. a) bodu ii) základního nařízení. Program nesplňuje přísná pravidla stanovená v příloze I, zejména písmenu i), příloze II a příloze III základního nařízení.

(76)

Pákistánská vláda zejména nepoužívá účinně ověřovací systém nebo postup pro potvrzení, zda a v jakém množství byly vstupy spotřebovány při výrobě vyvezeného výrobku (v souladu s přílohou II částí II bodem 4 základního nařízení a v případě systémů navracení u náhradních vstupů v souladu s přílohou III částí II bodem 2 základního nařízení). Poměry vstupů a výstupů nelze považovat za zvláštní normy společnosti, ani za systém pro ověření skutečné spotřeby. Tento druh procesu vládě neumožňuje s dostatečnou přesností ověřit, jaké množství vstupů bylo spotřebováno při výrobě určené na vývoz. Mimoto se neprováděla účinná kontrola ze strany vlády na základě náležitě vedené evidence skutečné spotřeby. Pákistánská vláda mimoto neprováděla další zkoumání na základě skutečných dotčených vstupů, ačkoli to je obvykle nezbytné v případě neexistence účinně uplatňovaného ověřovacího systému (příloha II část II bod 5 a příloha III část II bod 3 základního nařízení).

(77)

S přihlédnutím k výše uvedeným skutečnostem je tato subvence považována za napadnutelnou.

(78)

V případě neexistence přípustných systémů vrácení cla nebo systémů navracení u náhradních vstupů má výhoda podobu prominutí celkových dovozních cel, která jsou obvykle splatná při dovozu vstupů. V této souvislosti je třeba poznamenat, že základní nařízení nestanoví pouze napadnutí „nadměrného“ vrácení cla. Podle čl. 3 odst. 1 písm. a) bodu ii) a přílohy I písmene i) základního nařízení lze nadměrné vrácení cla napadnout pouze v případě, jsou-li splněny podmínky obsažené v přílohách II a III základního nařízení. Tyto podmínky však v daném případě splněny nebyly. Je-li zjištěno, že neexistuje odpovídající proces sledování, výše uvedenou výjimku pro systémy navracení nelze použít a namísto údajného nadměrného vrácení se použije obvyklé pravidlo napadnutí výše nezaplaceného cla (ušlého příjmu).

(79)

Výše subvence pro vývozce byla vypočítána na základně ušlých dovozních cel (základní clo) u materiálu dovezeného v rámci programu celního skladu pro provádění zpracovatelských operací, který byl použit pro dotčený výrobek v průběhu období šetření (jmenovatel). V souladu s čl. 7 odst. 2 základního nařízení byla tato výše subvence přepočtena na vývozní obrat u dotčeného výrobku v průběhu období šetření, jelikož subvence závisí na vývozní výkonnosti a nebyla poskytnuta podle množství zhotovených, vyrobených, vyvezených nebo přepravených výrobků.

(80)

Míra subvence zjištěná s ohledem na tento program v průběhu období šetření u vyvážejícího výrobce činí 2,57 %.

(81)

Tento program povoluje bezcelní dovoz strojů a zařízení určených pro celní sklad pro provádění zpracovatelských operací, které byly dovezeny do 30. června 2004. Strojní zařízení a náhradní díly, jež se nevyrábějí v místě, bylo nutno dovézt za účelem zřízení výrobní jednotky nebo k rozšíření, odlehčení, modernizaci a nahrazení stávajících jednotek v celním skladu.

(82)

Program je stanoven v SRO č. 554(I)/98 ze dne 12. června 1998.

(83)

Aby bylo možno tento program využít, musel dovozce celním orgánům nahlásit, že strojní zařízení bylo řádně nainstalováno nebo používáno v prostorách pod celním dohledem.

(84)

Dovozce musel orgánu vybírajícímu clo prokázat, že strojní zařízení nebo náhradní díly byly dovezeny za účelem zřízení výrobní jednotky v celním skladu, a poskytnout záruční obligaci na částku cla. Tato záruční obligace byla zrušena při předložení osvědčení o instalaci dovezeného strojního zařízení.

(85)

Tento program byl používán do června 2004 a jediný spolupracující vyvážející výrobce využil výhod při dovozu jedné části svého výrobního závodu mezi roky 2002 a 2003.

(86)

Vzhledem k výše uvedeným skutečnostem je nutno program považovat za subvenci ve smyslu čl. 3 odst. 1 písm. a) bodu ii) a odst. 2 základního nařízení ve formě ušlých vládních příjmů, což poskytlo společnosti příjemce výhodu.

(87)

Tento program subvencí lze považovat za specifický, jelikož je dostupný společnostem, které vyrábějí výrobky v celním skladu a dále vyvážejí zboží, závisí proto na vývozní výkonnosti v souladu s čl. 4 odst. 4 písm. a) základního nařízení.

(88)

Výhodu plynoucí z nezaplaceného cla z dovozu investičních prostředků nelze mimoto považovat za přípustný systém vrácení cla, jelikož se týká investičních prostředků, které nejsou spotřebovány ve výrobním procesu, nevztahuje se na ně tudíž oblast působnosti přípustných systémů vrácení cla, jak je stanoveno v příloze I písmenu i) základního nařízení.

(89)

S přihlédnutím k výše uvedeným skutečnostem je tato subvence považována za napadnutelnou.

(90)

Výše subvence byla v souladu s čl. 7 odst. 3 základního nařízení vypočítána na základě nezaplaceného cla z dovezených investičních prostředků rozloženého na období 15 let, což odpovídá minimální době amortizace, která byla ve stávajícím šetření zjištěna v dotyčném výrobním odvětví ve všech třech dotčených zemích. V souladu se zavedenou praxí byla takto vypočtená částka, která připadá na období šetření, upravena připočtením úroku v průběhu tohoto období, aby odrážela celou výši výhody v průběhu času. Za vhodnou pro tento účel byla považována komerční úroková sazba v Pákistánu v průběhu období šetření.

(91)

V souladu s čl. 7 odst. 2 a 3 základního nařízení byla tato výše subvence (jmenovatel) přepočtena na celkový vývozní obrat v průběhu období šetření, jelikož subvence závisí na vývozní výkonnosti a nebyla poskytnuta podle množství zhotovených, vyrobených, vyvezených nebo přepravených výrobků.

(92)

Míra subvence zjištěná s ohledem na tento program během období šetření u vyvážejícího výrobce činí 0,01 %.

(93)

Program umožňuje poskytnutí finanční náhrady v případě domácích nákupů PTA (hlavní suroviny používané při výrobě PET) vyrobené v Pákistánu, a to ve výši 7,5 % fakturované prodejní ceny.

(94)

Program vychází ze SRO č. 1045(I)/2008 ze dne 19. září 2008, novelizovaného SRO č. 1299(I)/2008 ze dne 22. prosince 2008 a všem odběratelům a uživatelům PTA umožňuje získat při nákupech PTA pořízené v místě náhradu ve výši 7,5 %.

(95)

Tento program představuje vyrovnávací podporu pro uživatele nebo odběratele PTA uvedené ve výše zmíněném SRO a další uživatele schválené ministerstvem textilního průmyslu, kteří se stanou způsobilými v budoucnu. Tato vyrovnávací podpora je poskytována prostřednictvím pákistánské státní banky s cílem vyrovnat dopad PTA pořizované v místě nebo dovážené PTA. Tiskopisy žádosti o výhodu na základě programu jsou stanoveny jako příloha SRO. Přímo v SRO č. 1045(I)/2008 je uveden seznam společností příjemců na základě programu.

(96)

Tato náhrada představuje vyrovnávací podporu / celní ochranu pro odvětví výroby polyesterů, kterou spravuje pákistánská státní banka. V případě dovozu PTA je uloženo dovozní clo ve výši 7,5 %.

(97)

Je-li PTA pořízena u pákistánského výrobce, který PTA vyrábí v místě, část ceny ve výši 7,5 % je uvedena na faktuře zaslané domácím výrobcem PTA kupujícímu. Kupující poté na žádost obdrží náhradu ve výši 7,5 %.

(98)

Při šetření bylo zjištěno, že v praxi program poskytuje přímé financování odvětví výroby polyesterů v Pákistánu. SRO mají zvýhodnit pořizování PTA vyrobené v tuzemsku. Tato podpora PTA pořizované na domácím trhu se považuje za přímé financování kupujícího. Při šetření bylo zjištěno, že jediný spolupracující vyvážející výrobce byl v příslušném SRO výslovně uveden jako příjemce na základě tohoto programu. Příslušný SRO ve skutečnosti zmiňoval pouze osm společností v Pákistánu jako strany, které jsou oprávněny využívat tento program. Spolupracující vyvážející výrobce proto získal výhody plynoucí z vyrovnávací podpory pro PTA.

(99)

S přihlédnutím ke všem výše uvedeným skutečnostem se tento program považuje za subvenci ve smyslu čl. 3 odst. 1 písm. a) bodu i) a odst. 2 základního nařízení, jelikož poskytuje finanční příspěvek ve formě přímého převodu peněžních prostředků, což poskytuje společnosti příjemce jednoznačnou výhodu.

(100)

Program je mimoto specifický ve smyslu čl. 4 odst. 4 písm. b) základního nařízení, jelikož subvence závisí na přednostním použití domácího výrobku před dováženým.

(101)

Tuto subvenci lze dále považovat rovněž za specifickou ve smyslu čl. 4 odst. 4 písm. a) základního nařízení, jelikož samotný právní předpis výslovně omezuje přístup k tomuto programu na určité podniky, které patří do odvětví výroby polyesterů.

(102)

Tato subvence je proto považována za napadnutelnou.

(103)

Výše napadnutelné subvence je vypočítána s ohledem na výhodu poskytnutou příjemci, jejíž existence byla zjištěna v průběhu období šetření. Má se za to, že výhodou poskytnutou příjemci je celková částka finanční náhrady, která je spolupracujícím vyvážejícím výrobcem vykázána v jeho účetnictví.

(104)

V souladu s čl. 7 odst. 2 základního nařízení byla tato výše subvence (jmenovatel) přepočtena na celkový prodejní obrat společnosti v průběhu období šetření, jelikož subvence nezávisí na vývozní výkonnosti a nebyla poskytnuta podle množství zhotovených, vyrobených, vyvezených nebo přepravených výrobků.

(105)

Míra subvence zjištěná s ohledem na tento program během období šetření u spolupracujícího vyvážejícího výrobce činí 2,38 %.

(106)

Na základě tohoto programu může společnost využít zvláštní daňový režim s ohledem na svůj vývozní obrat.

(107)

Program je založen na oddílech 154 a 169 nařízení o dani z příjmu z roku 2001 a pododdílu IV části III prvního dodatku nařízení o dani z příjmu z roku 2001.

(108)

Tímto programem je systém výběru daně z příjmu na základě vývozního obratu a program je dostupný pro všechny vývozce v době realizace výnosů z prodeje zboží.

(109)

Oprávněná banka v době realizace devizových příjmů odečte od hodnoty vývozní transakce srážkovou daň ve výši 1 % bez ohledu na případný zisk společnosti. Zdanitelný příjem společností plynoucí z jejich domácích činností podléhá na druhou stranu dani z příjmů ve výši 35 %.

(110)

Tuto srážku daně, která se uplatňuje přímo na devizové příjmy, je nutno považovat za konečnou daň z příjmu plynoucího z vývozních transakcí. Není povolen žádný odpočet z výdajů spojených s realizací vývozního obratu.

(111)

Šetřením bylo zjištěno, že program v praxi poskytuje vývozcům zvláštní a příznivé daňové zacházení. Ačkoliv nelze odečíst část výdajů souvisejících s vývozním obratem, nízká sazba daně ve výši 1 % celkového vývozního obratu představuje výhodný daňový systém v porovnání s běžným daňovým režimem, podle něhož se na běžný příjem vztahuje vyšší sazba ve výši 35 %, pokud jsou zisky z vývozu zdaněny nižší sazbou než zisky dosažené z domácího prodeje. Spolupracující vyvážející výrobce získal výhody plynoucí z programu konečné daně.

(112)

Pokud tento daňový režim vede k ziskům kvůli skutečnosti, že vývoz je zdaněn nižší sazbou než domácí prodej, je tento program považován za subvenci ve smyslu čl. 3 odst. 1 písm. a) bodu ii) a odst. 2 základního nařízení ve formě ušlých vládních příjmů, což poskytuje společnosti příjemce výhodu.

(113)

Tuto subvenci lze mimoto považovat za specifickou ve smyslu čl. 4 odst. 4 písm. a) základního nařízení, jelikož subvence závisí na vývozní výkonnosti.

(114)

Tato subvence je proto považována za napadnutelnou.

(115)

Výše napadnutelné subvence je vypočítána s ohledem na výhodu poskytnutou příjemci, jejíž existence byla zjištěna v průběhu období šetření. Má se za to, že výhodou poskytnutou příjemci je částka celkové splatné daně podle příjmu ve vztahu k příjmům, na něž se vztahuje program konečné daně (vývoz), po odečtení uhrazené daně na základě tohoto programu (1 % vývozního obratu). V souladu s čl. 7 odst. 2 základního nařízení byla tato výše subvence (jmenovatel) přepočtena na celkový vývozní obrat společnosti v průběhu období šetření, jelikož subvence závisí na vývozní výkonnosti a nebyla poskytnuta podle množství zhotovených, vyrobených, vyvezených nebo přepravených výrobků.

(116)

Míra subvence zjištěná s ohledem na tento program během období šetření u vyvážejícího výrobce činí 1,95 %.

(117)

Účelem dlouhodobého financování projektů zaměřených na vývoz je způsobilým finančním institucím umožnit, aby poskytovaly půjčovatelům finanční facility za přitažlivých podmínek na dovoz strojů, zařízení a příslušenství.

(118)

Právní základy jsou stanoveny v oddílu 17 odst. 2 písm. a) / 17 odst. 4) písm. c) a oddílu 22 ve spojení s oddílem 17 odst. 2 písm. d) zákona o pákistánské státní bance z roku 1956. Podrobné údaje o programu jsou uvedeny v oběžníku pákistánské státní banky (dále jen „státní banka“) č. 14 ze dne 18. května 2004.

(119)

Jak je výslovně uvedeno v oběžníku státní banky č. 14 ze dne 18. května 2004, pro financování na základě tohoto programu jsou způsobilé společnosti, které přímo či nepřímo vyvážejí nejméně 50 % své roční výroby.

(120)

Zúčastněnými finančními institucemi schválenými pro program dlouhodobého financování vývozu s pevnou sazbou jsou finanční instituce, jež splňují požadavek na kapitálovou přiměřenost, který stanoví státní banka. Tyto instituce mohou vypůjčovatelům poskytovat dlouhodobé financování až na dobu 7,5 roku.

(121)

Úvěry poskytnuté společnostem lze poté použít k různým účelům (modernizace výrobních závodů, nákup zařízení a strojů vyrobených v místě, dovoz strojů atd.).

(122)

Banky mohou vypůjčovateli účtovat úrok až do výše 3 % nad sazbami oznámenými státní bankou. Úrokové sazby u financování v rámci programu dlouhodobého financování vývozu s pevnou sazbou jsou v závislosti na době financování stanoveny s ohledem na vážené průměrné výnosy dvanáctiměsíčních státních dluhopisů a tříletých a pětiletých pákistánských investičních obligací.

(123)

Po vyplacení úvěru se banky mohou obrátit na dotyčný úřad státní banky, aby získaly refinancování ve výši poskytnutého úvěru.

(124)

Ačkoliv byl tento program v červnu 2007 ukončen, jediný spolupracující vyvážející výrobce dosud využívá výhody plynoucí z tohoto programu, jelikož se jedná o dlouhodobé financování a výhoda byla udělena v dubnu 2005 na dobu 7,5 roku.

(125)

Podle tohoto programu stanoví státní banka závazné maximální úrokové sazby použitelné na dlouhodobé úvěry.

(126)

V důsledku toho mohou vývozci získat dlouhodobé úvěry s výhodnou úrokovou sazbou oproti úrokovým sazbám u běžných obchodních úvěrů, které jsou stanoveny čistě za tržních podmínek.

(127)

Program je nutno považovat za subvenci ve smyslu čl. 3 odst. 1 písm. a) bodu iv) a odst. 2 základního nařízení ve formě jednání vlády, které zahrnuje pokyny veřejného subjektu (tj. státní banky), který je tudíž součástí vlády, pro obchodní banky, aby plnily funkce, které jsou uvedeny v čl. 3 odst. 1 písm. a) bodě i) (tj. přímé převody peněžních prostředků ve formě půjček). Výhoda je společnosti příjemce poskytnuta ve formě zvýhodněné úrokové sazby.

(128)

V této souvislosti je nutno vyzdvihnout, že státní banka spadá do definice „vlády“ uvedené v čl. 2 písm. b) základního nařízení. Banka je zcela ve vlastnictví vlády a plní cíle veřejné politiky. Státní banka ve skutečnosti vykonává veškeré funkce připisované centrálním bankám, včetně emise bankovek, regulace finančního systému a dozoru nad tímto systémem, činnosti banky bank, půjčovatele poslední instance, banky státu, provádění měnové politiky, správy veřejných dluhů, správy deviz, rozvoje finančního rámce, institucionalizace úspor a investic, zajištění vzdělávacích zařízení pro bankéře a poskytování úvěrů prioritním odvětvím.

(129)

Vzhledem k výše uvedeným skutečnostem lze tuto subvenci považovat za specifickou podle čl. 4 odst. 4 písm. a) základního nařízení, jelikož samotný právní předpis s ohledem na kritéria způsobilosti výslovně stanoví, že subvence závisí na vývozní výkonnosti.

(130)

Tato subvence se proto považuje za napadnutelnou.

(131)

Výše napadnutelné subvence je vypočítána s ohledem na výhodu poskytnutou příjemci, jejíž existence byla zjištěna v průběhu období šetření. Podle čl. 6 písm. b) základního nařízení se výhoda poskytnutá příjemci vypočítá pomocí rozdílu mezi úvěrovým limitem stanoveným centrální bankou (pákistánskou státní bankou) a použitelnými sazbami u obchodních úvěrů.

(132)

V souladu s čl. 7 odst. 2 základního nařízení byla tato výše subvence (jmenovatel) přepočtena na celkový vývozní obrat u dotčeného výrobku v průběhu období šetření, jelikož subvence závisí na vývozní výkonnosti a nebyla poskytnuta podle množství zhotovených, vyrobených, vyvezených nebo přepravených výrobků.

(133)

Míra subvence zjištěná s ohledem na tento program během období šetření u vyvážejícího výrobce činí 0,60 %.

(134)

V rámci programu financování vývozu je vývozcům poskytováno prostřednictvím obchodních bank krátkodobé financování určené pro vývoz veškerých vyrobených výrobků. Tento program představuje především facilitu pro poskytování provozního kapitálu krátkodobé povahy na dobu nejvýše 180 dnů.

(135)

Právní základy jsou stanoveny v oddílu 17 odst. 2 písm. a) / 17 odst. 4 písm. c) a oddílu 22 ve spojení s oddílem 17 odst. 2 písm. d) zákona o pákistánské státní bance z roku 1956. Podrobné údaje o programu jsou uvedeny v oběžníku státní pákistánské banky č. 35 ze dne 28. září 2001 a oběžníku č. 44 ze dne 17. prosince 1998.

(136)

Program financování vývozu může využít kterýkoli vývozce podáním žádosti jakékoli obchodní bance při splnění ostatních požadavků stanovených finanční institucí. Rozhodnutí o poskytnutí půjčky přijímá banka podle vlastní interně schválené úvěrové politiky.

(137)

Tuto výhodu lze poskytnout s ohledem na vývozní transakce i vývozní výkonnost.

(138)

V případě facility založené na transakcích poskytuje banka peněžní prostředky vývozci na základě vývozní objednávky / vývozního akreditivu na dobu nejvýše 180 dnů. Finanční facilitu lze využít ve fázi před odesláním zásilky na pořízení vstupů a výrobu zboží, které má být vyvezeno. Je poskytováno rovněž financování ve fázi po odeslání zásilky na zboží, které již bylo odesláno dovozci v zahraničí, na dobu realizace příjmů z vývozu nebo 180 dnů, podle toho, co nastane dříve.

(139)

V případě facility založené na výkonnosti je vývozci poskytnuto revolvingové financování až do výše 50 % jeho vývozní výkonnosti dosažené během předchozího roku. Vývozci mohou tuto finanční facilitu využít po dobu 180 dnů. Tuto facilitu je v případě využití nutno splatit v plné výši.

(140)

Tento program poskytuje krátkodobé financování vývozních úvěrů obchodních bank se zvýhodněnými úrokovými sazbami stanovenými pákistánskou státní bankou. Jediný spolupracující vyvážející výrobce využívá tento program u domácího prodeje i prodeje na vývoz.

(141)

Sazby přirážek v rámci programu financování vývozu jsou stanoveny s ohledem na vážené průměrné výnosy šestiměsíčních pákistánských státních dluhopisů.

(142)

Vývozci mohou finanční facilitu získat se zvýhodněnými úrokovými sazbami v porovnání se sazbami u běžných krátkodobých obchodních úvěrů, které jsou stanoveny čistě za obchodních podmínek.

(143)

Program je považován za subvenci ve smyslu čl. 3 odst. 1 písm. a) bodu iv) a odst. 2 základního nařízení, jelikož poskytuje finanční příspěvek ve formě jednání vlády, jež zahrnuje pokyny veřejného subjektu (tj. státní banky) pro obchodní banky, aby plnily funkce uvedené v čl. 3 odst. 1 písm. a) bodu i) (tj. přímé převody peněžních prostředků ve formě půjček). Výhoda je společnosti příjemce udělena v podobě zvýhodněné úrokové sazby.

(144)

Vzhledem k výše uvedeným skutečnostem lze tuto subvenci považovat za specifickou podle čl. 4 odst. 4 písm. a) základního nařízení, jelikož samotný právní předpis s ohledem na kritéria způsobilosti výslovně stanoví, že subvence závisí na vývozní výkonnosti.

(145)

Tato subvence se proto považuje za napadnutelnou.

(146)

Výše napadnutelné subvence je vypočítána s ohledem na výhodu poskytnutou příjemci, jejíž existence byla zjištěna v průběhu období šetření. Podle čl. 6 písm. b) základního nařízení se výhoda poskytnutá příjemci vypočítá pomocí rozdílu mezi úvěrovým limitem stanoveným centrální bankou (pákistánskou státní bankou) a platnými sazbami u obchodních půjček.

(147)

V souladu s čl. 7 odst. 2 základního nařízení byla tato výše subvence (jmenovatel) přepočtena na celkový vývozní obrat v průběhu období šetření, jelikož subvence závisí na vývozní výkonnosti a nebyla poskytnuta podle množství zhotovených, vyrobených, vyvezených nebo přepravených výrobků.

(148)

Míra subvence zjištěná s ohledem na tento program během období šetření u vyvážejícího výrobce činí 2,22 %.

(149)

Tento program se týká krátkodobé finanční facility pro vývoz a dovoz poskytované obchodními bankami se zvýhodněnými úrokovými sazbami, které stanoví pákistánská státní banka.

(150)

Tato finanční facilita se řídí devizovým oběžníkem č. 25 ze dne 20. června 1998, který byl novelizován devizovým oběžníkem č. 05 ze dne 23. srpna 2002 (F.E. Circular No.05).

(151)

Toto krátkodobé financování může využít kterýkoli vývozce a dovozce.

(152)

Podle tohoto programu mohou banky používat/investovat své vklady v dolarech k financování dovozců a vývozců. Tato půjčka je poskytována z vkladů dolarech / mezibankovních vkladů v dolarech, je však vyplacena odpovídající částka v rupiích. Financování podle devizového oběžníku č. 25 je bankami poskytováno oproti důkazům o obchodních transakcích.

(153)

Jak uvádí devizový oběžník č. 05 ze dne 23. srpna 2002, v případě půjčky pro vývozce je možné upravit devizové příjmy z vývozu při splacení půjčky a zisku/úroku z této půjčky pouze v případě, pokud vývozce odevzdal bance veškeré výnosy z půjčky oproti platbě v rupiích. Facilita pro obchodní úvěry v rámci programu podle devizového oběžníku č. 25 je založena zcela na samolikvidních půjčkách uhrazených z výnosů z vývozu.

(154)

Jak je uvedeno v devizovém oběžníku č. 05 ze dne 23. srpna 2002, finanční facilitu pro dovoz lze povolit pouze ode dne skutečného provedení dovozních plateb v cizí měně zřízením devizové půjčky ve prospěch dovozce. Maximální doba trvání těchto půjček by neměla přesáhnout šest měsíců ode dne vyplácení dovozci.

(155)

Tento režim poskytuje krátkodobé financování vývozních úvěrů obchodních bank se zvýhodněnými úrokovými sazbami, které stanoví pákistánská státní banka.

(156)

Úrok/přirážka za toto financování je stanovena s ohledem na sazbu LIBOR s připočtením rozpětí účtovaného bankami.

(157)

V důsledku toho mohou vývozci finanční facilitu získat se zvýhodněnými úrokovými sazbami v porovnání s úrokovými sazbami za běžné krátkodobé obchodní úvěry, které jsou stanovovány čistě za tržních podmínek.

(158)

Program je považován za subvenci ve smyslu čl. 3 odst. 1 písm. a) bodu iv) a odst. 2 základního nařízení, jelikož poskytuje finanční příspěvek ve formě jednání vlády, které zahrnuje pokyny veřejného subjektu (tj. státní banky) pro obchodní banky, aby plnily funkce uvedené v čl. 3 odst. 1 písm. a) bodu i) (tj. přímé převody peněžních prostředků ve formě půjček). Výhoda je společnosti příjemce udělena v podobě zvýhodněné úrokové sazby.

(159)

Vzhledem k výše uvedeným skutečnostem lze tuto subvenci považovat za specifickou podle čl. 4 odst. 4 písm. a) základního nařízení, jelikož samotný právní předpis s ohledem na kritéria způsobilosti výslovně stanoví, že subvence závisí na vývozní výkonnosti.

(160)

Tato subvence je proto považována za napadnutelnou.

(161)

Výše napadnutelné subvence je vypočítána s ohledem na výhodu poskytnutou příjemci, jejíž existence byla zjištěna v průběhu období šetření. Podle čl. 6 písm. b) základního nařízení se výhoda poskytnutá příjemci vypočítá pomocí rozdílu mezi úvěrovým limitem stanoveným centrální bankou (pákistánskou státní bankou) a použitelnými sazbami u obchodních půjček.

(162)

V souladu s čl. 7 odst. 2 základního nařízení byla tato výše subvence (jmenovatel) přepočtena na celkový vývozní obrat v průběhu období šetření, jelikož subvence závisí na vývozní výkonnosti a nebyla poskytnuta podle množství zhotovených, vyrobených, vyvezených nebo přepravených výrobků.

(163)

Míra subvence zjištěná s ohledem na tento program v průběhu období šetření u vyvážejícího výrobce činí 0,06 %.

(164)

Předběžná výše napadnutelných subvencí v souladu s ustanoveními základního nařízení, vyjádřená podle hodnoty, u jediného spolupracujícího pákistánského vyvážejícího výrobce činí 9,79 %.

(165)

Na základě informací obsažených v podnětu a v odpovědích na dotazník Komise byly prošetřeny následující programy, v jejichž rámci byly údajně poskytovány subvence ze strany státního orgánu:

(166)

Tento program povoluje dovoz surovin, obalového materiálu a investičních prostředků s nulovou sazbou cla.

(167)

Program je založen na federálním zákoně č. 1 z roku 1979 o uspořádání průmyslových záležitostí.

(168)

Aby bylo možno využít výhody výše uvedeného federálního zákona, je nezbytné získat průmyslovou licenci, kterou vydává ministerstvo financí a průmyslu.

(169)

Podle § 8 federálního zákona je možno licence pro zřízení průmyslového projektu udělit pouze občanům SAE nebo společnostem s místní kapitálovou účastí ve výši nejméně 51 % a za předpokladu, že pověřený ředitel je místním občanem nebo představenstvo tvoří většinou místní občané.

(170)

Týž federální zákon mimoto stanoví soubor dalších požadavků na způsobilost, které by strany měly splnit: fixní kapitál by neměl být nižší než 250 000 dirhamů, počet zaměstnanců nesmí být nižší než 10 osob, používání hnací síly vyšší než 5 koňských sil (§ 2). Dalším požadavkem je, aby 25 % zaměstnanců tvořili místní občané, ministr však může rozhodnout o udělení výjimky nebo o snížení tohoto procentního podílu (§ 33). Podle § 13 je nutno žádost o průmyslové projekty posoudit na základě těchto skutečností: průmyslový projekt náležející do programu průmyslového rozvoje země a dohoda uzavřená s arabskými zeměmi, požadavky na místní spotřebu. V § 21 se stanoví zvláštní priorita při udělování výsad projektům, které splňují požadavky stanovené v § 13 a jsou konkurenceschopné a zaměřené na vývoz.

(171)

Na základě podané žádosti a příslušné předložené dokumentace příslušný výbor ministerstva financí a průmyslu ministrovi doporučí, aby žádost schválil či zamítl. Podle § 12 federálního zákona č. 1 může ministr rozhodnout o udělení či neudělení licence.

(172)

Aby žádost spadala do oblasti působnosti tohoto programu, musí žadatel dodržet tento postup: žádost o průmyslovou licenci je nutno podat ministerstvu financí a průmyslu; udělení průmyslové licence ministerstvem; schválení bezcelního dovozu prostřednictvím on-line žádosti.

(173)

Dotyčné ministerstvo zřídilo pro tento program elektronický průmyslový systém a vydalo příslušnou uživatelskou příručku pro uživatele programu. Elektronický průmyslový systém je on-line systém zavedený ministerstvem. Tento systém umožňuje na straně jedné uživatelům přímý přístup k příslušné licenci. Na druhou stranu odboru ministerstva pro průmyslový rozvoj umožňuje celkovou kontrolu nad programem a dohled na využívání poskytnutých výhod ze strany společností.

(174)

Každý uživatel programu má vyhrazen přístup do elektronickému průmyslovému systému, v němž může konzultovat příslušný seznam surovin používaných ve výrobním procesu v jeho výrobním závodě (název položky, kód HS, měrná jednotka, celkový zůstatek, což znamená množství položky, a zbývající zůstatek, což znamená zbývající množství této položky, pro které může společnost získat osvobození od cla). Pro každou dovozní transakci je nutno vyplnit on-line žádost za účelem obdržení zvláštního kódu, který umožňuje celní odbavení zboží celními orgány s osvobozením od cla. Odbor průmyslového rozvoje může žádosti o osvobození surovin od cla zamítnout, pokud požadované množství překročí zbývající zůstatek u dané položky. Může rovněž zamítnout osvobození u investičních prostředků, jež nejsou zahrnuty do průmyslového projektu. V posledně uvedeném případě je rozhodnutí založeno na informacích, které společnost poskytla při první registraci k programu. Po zamítnutí společnost prostřednictvím systému vidí veškeré podrobnosti a důvody zamítnutí a může odpovídajícím způsobem jednat, aby poskytla požadovaná vysvětlení.

(175)

Během inspekce na místě bylo zjištěno, že jediný spolupracující vyvážející výrobce využívá obecného osvobození dovozu surovin, obalového materiálu a investičních prostředků od cla bez jakékoliv podmínky, například následného vývozu konečného výrobku. Žádný federální/místní právní nebo správní předpis neukládá společnosti povinnost vést jakoukoliv evidenci pro následnou kontrolu ze strany příslušných orgánů.

(176)

Ačkoliv společnost musí s ohledem na bezcelní dovoz podávat žádosti prostřednictvím on-line elektronického průmyslového systému, nebyly zjištěny žádné pokyny, které by ukazovaly, na jakém základě jsou žádosti schvalovány či zamítány.

(177)

Orgány, které poskytují subvenci, nejsou mimoto informovány o skutečné spotřebě vstupních výrobků osvobozených od cla. Společnost zadává do elektronického průmyslového systému pouze teoretickou spotřebu. Ve skutečnosti se od okamžiku první registrace do systému kontroly prováděné orgány, které poskytují subvenci, uskutečňují pouze elektronicky. Nebyly předloženy žádné důkazy, že je ve všech případech zkontrolováno a ověřeno množství vstupů a výstupů zadané při první registraci. Vláda SAE v praxi nezavedla účinný ověřovací systém. Orgány uvedly, že provádějí kontroly prostřednictvím elektronického průmyslového systému a na základě dokumentace, kterou musí všechny společnosti předkládat každý rok za účelem obnovení licencí (informace vztahující se na místní průmyslovou licenci, auditované účetní závěrky, údaje o výrobě a prodeji atd.). To se však provádí kontrolou údajů, které společnosti každý rok uvedou, a porovnáním s jejich údaji uvedenými při první registraci, a nikoli se skutečnou výrobou. Ve skutečnosti nebyly předloženy žádné informace, které by prokazovaly, že orgány jsou v kterékoli fázi postupu informovány o skutečném využití výrobního materiálu u jediného spolupracujícího vyvážejícího výrobce, který využívá výhod tohoto programu.

(178)

S přihlédnutím ke všem výše uvedeným skutečnostem se tento program považuje za subvenci ve smyslu čl. 3 odst. 1 písm. a) bodu ii) a odst. 2 základního nařízení, jelikož poskytuje finanční příspěvek ve formě ušlých vládních příjmů a uděluje společnosti příjemce výhodu, poněvadž umožňuje osvobození od dovozních cel. V této souvislosti je nutno podotknout, že program nelze považovat za přípustný systém vrácení cla nebo systém navracení u náhradních vstupů, jelikož nesplňuje pravidla stanovená v příloze I, zejména písmenu i), příloze II a příloze III základního nařízení. Vláda SAE ve skutečnosti uvedla, že v SAE neexistují žádné předpisy týkající se pravidel pro navracení cla.

(179)

Program je mimoto specifický ve smyslu čl. 4 odst. 2 písm. a) základního nařízení, jelikož omezuje přístup na určité podniky a neexistují žádná objektivní kritéria pro omezení způsobilosti v souladu s čl. 4 odst. 2 písm. b) základního nařízení. Co se týká on-line žádostí, kritéria způsobilosti stanovená orgánem, který poskytuje subvenci, za účelem výběru příjemců na základě programu jsou ve skutečností směsicí určitých jasných a objektivních, ačkoliv diskriminačních kritérií (tj. licence lze udělit pouze občanům SAE nebo společnostem s místní kapitálovou účastí ve výši nejméně 51 % a za předpokladu, že pověřený ředitel je místním občanem nebo představenstvo tvoří většinou místní občané, 25 % zaměstnanců by měli tvořit místní občané) a určitých podmínek, které nejsou jednoznačně stanoveny (tj. usazení v oblastech stanovených vládou, splnění programu průmyslového rozvoje země a dohody uzavřené s arabskými zeměmi, splnění požadavků týkajících se místní spotřeby, konkurenceschopnost a orientace na vývoz). Žádné pravidlo neobjasňuje úlohu odboru průmyslového rozvoje, jenž je zmíněn pouze v uživatelské příručce vydané ministerstvem, a nikoli ve federálním zákoně o zavedení tohoto programu.

(180)

Mimoto existují důkazy, že přidělování subvencí není automatické. Samotné právní předpisy, na jejichž základě působí orgán, který poskytuje subvenci, zmocňují ministra, aby přijímal konečná rozhodnutí o udělení průmyslové licence bez jakéhokoliv druhu důkazů ukazujících, na jakém základě lze žádosti schválit nebo zamítnout. Orgány mají mimoto při schválení nebo zamítnutí požadovaného osvobození od cla vždy volnost rozhodování.

(181)

Vzhledem k výše uvedeným skutečnostem se subvence považuje za napadnutelnou.

(182)

Výše napadnutelné subvence je vypočítána s ohledem na výhodu poskytnutou příjemci, jejíž existence byla zjištěna v průběhu období šetření, tj. celková částka nezaplaceného cla z dovozu surovin v průběhu období šetření. Tato výše subvence (jmenovatel) byla přepočítána na celkový vývozní obrat u dotčeného výrobku společnosti během období šetření.

(183)

Míra subvence zjištěná s ohledem na tento program v průběhu období šetření u vyvážejícího výrobce činí 5,02 %.

(184)

Vyvážející výrobce působil od svého založení až do května 2008 na základě programu týkajícího se zóny volného obchodu Ras Al Khaimah a využil výhody v podobě bezcelního dovozu investičních prostředků.

(185)

V SAE neexistují žádné federální právní předpisy upravující záležitosti, které souvisí se zřizováním a správou ZVO. Každý emirát vydává své vlastní právní předpisy a pravidla a odpovídá za sledování příslušných ZVO prostřednictvím svých celních orgánů.

(186)

Neexistuje žádné zvláštní pravidlo nebo omezení způsobilosti, pokud jde o založení společnosti v ZVO Ras Al Khaimah: v ZVO se může usadit kterákoli fyzická osoba nebo zcela vlastněná zahraniční společnost.

(187)

Nejdůležitějšími výhodami spojenými s usazením v ZVO je možnost dovážet bezcelně veškeré položky (suroviny, základní a pomocný materiál, polotovary, investiční prostředky) a rozhodnout o vlastnické struktuře společnosti bez jakékoliv podmínky uložené státem. Výrobky vyrobené v ZVO se pro účely původu považují za výrobky pocházející ze SAE. V případě přesunu ze ZVO na domácí trh SAE jsou však považovány za zahraniční výrobky, tj. při propuštění do volného oběhu je uloženo dovozní clo.

(188)

Ačkoliv společnost nacházející se v ZVO využívá bezcelní dovoz a vývoz, je nutno podat při dovozu u příslušného federálního celního orgánu celní prohlášení. Společnost musí celním orgánům v místě vstupu dovozu předložit bankovní záruku. Dovezené zboží je celními orgány celně odbaveno na základě výstupního/vstupního celního prohlášení. Po přijetí zboží na místě vstupu/dovozu v ZVO dotyčný celní orgán v zóně zkontroluje přijaté zboží a nezjistí-li nesrovnalosti, výstupní/vstupní celní prohlášení schválí. Vstupní prohlášení řádně podepsané celním orgánem na kontrolním stanovišti v místě příchodu je nutno zaslat zpět celnímu orgánu v místě vstupu dovozu za účelem uvolnění bankovní záruky.

(189)

Během inspekce na místě bylo zjištěno, že neexistují žádná konkrétní, zákonná a veřejně dostupná kritéria, jimiž se řídí rozhodnutí orgánu, který poskytuje subvenci, o tom, kdo je oprávněn usadit se v ZVO. Společnost, která se chce usadit v této zóně, musí podat žádost orgánu emirátu Ras Al Khaimah, nejsou však k dispozici žádné právní předpisy nebo pokyny, které by ukazovaly, na jakém základě lze žádost schválit nebo zamítnout.

(190)

Pokud jde o existenci různých ZVO v SAE, šetřením bylo zjištěno, že neexistují jednotná zákonná kritéria, jimiž se řídí zřizování a správa ZVO v SAE. Nebyly předloženy žádné důkazy, že všechny ZVO v SAE fungují podle stejného právního rámce a dodržují stejná provozní pravidla. Byly rovněž uvedeny vážné pochybnosti, zda lze způsobilost pro usazení v ZVO omezit na základě určitého druhu obchodní činnosti. Podle poskytnutých informací se skutečně zdá, že určité ZVO v SAE jsou výslovně vyhrazeny pro zvláštní druhy obchodních činností (např. volná zóna pro automobilový průmysl v Dubaji, volná zóna pro mezinárodní mediální produkci, volná zóna květinového centra v Dubaji atd.).

(191)

Jediný spolupracující vyvážející výrobce využil bezcelní dovoz investičních prostředků.

(192)

S přihlédnutím k výše uvedeným skutečnostem je nutno program považovat za subvenci ve smyslu čl. 3 odst. 1 písm. a) bodu ii) a odst. 2 základního nařízení, jelikož poskytuje finanční příspěvek ve formě ušlých vládních příjmů a uděluje společnosti příjemce výhodu.

(193)

Program je mimoto specifický ve smyslu čl. 4 odst. 2 písm. a) základního nařízení, jelikož tyto výhody jsou dostupné pouze společnostem v ZVO, tj. přístup k subvenci je omezen na společnosti v určitých místech, které působí na základě programu týkajícího se ZVO. Při šetření bylo mimoto zjištěno, že udělení statusu ZVO v SAE je ponecháno na volném uvážení a neuplatňují se přitom žádná neutrální nebo objektivní kritéria, jak je stanoveno v čl. 4 odst. 2 písm. b). Vzhledem k neexistenci federálních právních předpisů upravujících zřizování a správu ZVO v SAE povoluje každý orgán, který poskytuje subvenci, v sedmi emirátech, jež tvoří SAE, přístup k ZVO podle vlastních pravidel. Jelikož v emirátu Ras Al Khaimah neexistují žádné právní předpisy nebo pokyny, rozhoduje příslušný orgán na základě volného uvážení, která společnost může být oprávněna, aby se usadila v ZVO.

(194)

Výhodu plynoucí z nezaplaceného cla z dovozu investičních prostředků nelze mimoto považovat za přípustný systém vrácení cla, jelikož se týká investičních prostředků, které nejsou spotřebovány ve výrobním procesu, nevztahuje se na ně tudíž oblast působnosti přípustných systémů vrácení cla, jak je stanoveno v příloze I písmenu i) základního nařízení.

(195)

Vzhledem k výše uvedeným skutečnostem je subvence považována za napadnutelnou.

(196)

Vzhledem ke skutečnosti, že společnost byla usazena v ZVO od svého založení až do května 2008, avšak proces výroby PET byl zahájen teprve v září 2007 a společnost uskutečňovala od ledna 2008 svou výrobu na základě prozatímní průmyslové licence podle federálního zákona č. 1 z roku 1979, lze mít za to, že se subvence poskytnutá během období šetření týkala pouze bezcelního dovozu investičních prostředků.

(197)

V souladu s čl. 7 odst. 3 základního nařízení byla výše subvence vypočítána na základě nezaplaceného cla z dovezených investičních prostředků rozloženého na období 15 let, což odpovídá minimální době amortizace, která byla ve stávajícím šetření zjištěna v dotyčném výrobním odvětví ve všech třech dotčených zemích. V souladu se zavedenou praxí byla takto vypočtená částka, která připadá na období šetření, upravena připočtením úroku v průběhu tohoto období, aby odrážela celou výši výhody v průběhu času. Za vhodnou pro tento účel byla považována komerční úroková sazba v SAE v průběhu období šetření.

(198)

V souladu s čl. 7 odst. 2 a 3 základního nařízení byla tato výše subvence (jmenovatel) přepočtena na celkový prodejní obrat v průběhu období šetření, jelikož udělení výhody nezávisí na vývozní výkonnosti.

(199)

Míra subvence zjištěná s ohledem na tento program v průběhu období šetření u vyvážejícího výrobce činí 0,11 %.

(200)

Předběžná výše napadnutelných subvencí v souladu s ustanoveními základního nařízení, vyjádřená podle hodnoty, u jediného spolupracujícího vyvážejícího výrobce v Spojených arabských emirátech činí 5,13 %.

(201)

V průběhu období šetření vyrábělo obdobný výrobek 17 výrobců v Unii. Objem výroby těchto výrobců se proto považuje za výrobu v Unii ve smyslu čl. 9 odst. 1 základního nařízení.

(202)

Z těchto 17 výrobců při šetření spolupracovalo 12 výrobců. Bylo zjištěno, že na těchto 12 výrobců připadá podstatná část, v tomto případě více než 80 %, celkové výroby obdobného výrobku v Unii. Těchto 12 spolupracujících výrobců proto představuje výrobní odvětví Unie ve smyslu čl. 9 odst. 1 a čl. 10 odst. 6 základního nařízení, a dále bude tudíž označováno za „výrobní odvětví Unie“. Zbývající výrobci v Unii budou dále označováni jako „ostatní výrobci v Unii“. Tito ostatní výrobci v Unii podnět aktivně nepodpořili, ani vůči němu nevznesli námitky.

(203)

Podotýká se, že se trh EU pro PET vyznačuje poměrně vysokým počtem výrobců, kteří obvykle patří do větších skupin s ústředím mimo EU. Trh se nachází ve fázi konsolidace s řadou nedávných převzetí a ukončení činnosti. Od roku 2009 byly například uzavřeny závody na výrobu PET Tergal Fibers (Francie), Invista (Německo) a Artenius (Spojené království), zatímco společnost Indorama převzala bývalé výrobní závody společnosti Eastman ve Spojeném království a Nizozemsku.

(204)

Jak je uvedeno v 8. bodě odůvodnění, byl vybrán vzorek pěti jednotlivých výrobců, kteří představují 65 % prodeje všech spolupracujících výrobců v Unii. Jedna společnost nebyla s to poskytnout všechny požadované údaje, a vzorek bylo proto posléze nutno omezit na čtyři společnosti představující 47 % prodeje všech spolupracujících výrobců.

(205)

Spotřeba Unie byla stanovena na základě objemu prodeje výrobního odvětví Unie na trhu Unie, údajů o objemu dovozu na trh EU získaných od EUROSTATu, a pokud jde o ostatní výrobce v Unii, na základě odhadů vycházejících z podnětu.

(206)

Spotřeba výrobku, jehož se šetření týká, v Unii se mezi rokem 2006 a obdobím šetření zvýšila o 11 %. Zřejmá poptávka v roce 2007 vzrostla o 8 %, mezi rokem 2007 a 2008 se mírně snížila (o 2 procentní body) a mezi rokem 2008 a obdobím šetření vzrostla o 5 procentních bodů.

Tabulka č. 1

(207)

Komise ověřila, zda je možno dovoz PET z Íránu, Pákistánu a Spojených arabských emirátů posoudit kumulativně, jak je stanoveno v čl. 8 odst. 3 základního nařízení.

(208)

Co se týká účinků dovozu pocházejícího ze SAE, Íránu a Pákistánu, šetření prokázalo, že rozpětí subvence bylo vyšší než minimální hodnota, jak je stanoveno v čl. 14 odst. 5 základního nařízení, a objem dovozu subvencovaných výrobků z těchto zemí nebyl zanedbatelný ve smyslu čl. 10 odst. 9 základního nařízení.

(209)

Pokud jde o podmínky hospodářské soutěže mezi dovozem z Íránu, Pákistánu a Spojených arabských emirátů a obdobným výrobkem, při šetření bylo zjištěno, že výrobci z těchto zemí používají stejné prodejní kanály a prodávají obdobným kategoriím odběratelů. Šetření rovněž zjistilo, že dovoz ze všech těchto zemí vykazoval v posuzovaném období rostoucí tendenci.

(210)

Vzhledem k výše uvedeným skutečnostem se předběžně usuzuje, že jsou splněna všechna kritéria stanovená v čl. 8 odst. 3 základního nařízení a že dovoz z Íránu, Pákistánu a Spojených arabských emirátů je nutno posoudit kumulativně.

(211)

Objem dovozu subvencovaného dotčeného výrobku do EU vzrostl mezi rokem 2006 a obdobím šetření více než pětinásobně a v období šetření dosáhl 304 202 tun. Konkrétně, dovoz z dotčených zemí mezi rokem 2006 a 2007 vzrostl o 20 %, načež v roce 2008 v porovnání s rokem 2007 dále vzrostl o 270 procentních bodů a mezi rokem 2008 a obdobím šetření znovu o 154 procentních bodů.

Tabulka č. 2

(212)

Podíl dovozu subvencovaných výrobků z dotčených zemí na trhu v průběhu roku 2006 činil 2,1 % a během posuzovaného období vzrostl o 8 procentních bodů. Konkrétně, mezi roky 2006 a 2007 vzrostl o 0,2 procentního bodu, mezi rokem 2007 a 2008 o 5,3 procentního bodu a mezi rokem 2008 a obdobím šetření o 2,6 procentního bodu. V období šetření činil podíl dovozu subvencovaných výrobků z dotčených zemí na trhu 10,2 %.

(213)

Podotýká se, že SAE vstoupila na trh teprve v roce 2007, podařilo se jí však rychle získat významný podíl na trhu.

(214)

Průměrná dovozní cena se v posuzovaném období snížila o 14 %, přičemž k největšímu poklesu došlo mezi rokem 2008 a obdobím šetření. Konkrétně, průměrná cena v roce 2007 klesla o 1 % a v roce 2008 zůstala blízko této úrovně, načež v období šetření poklesla o dalších 13 procentních bodů.

Tabulka č. 3

(215)

Vzhledem ke skutečnosti, že v období šetření vykazovaly ceny a náklady dotčeného výrobku značné výkyvy, údaje o prodejních cenách a nákladech byly zjištěny čtvrtletně a výpočty cenového podbízení a prodeje pod cenou byly provedeny na základě čtvrtletí.

(216)

Za účelem analýzy cenového podbízení byly vážené průměrné prodejní ceny výrobního odvětví Unie pro odběratele, kteří nejsou ve spojení, na trhu Unie, upravené na úroveň cen ze závodu, srovnány s odpovídajícími váženými průměrnými cenami dovozu z dotčených zemí prvnímu nezávislému odběrateli na trhu Unie, stanovenými na základě cen CIF s příslušnou úpravou o náklady po dovozu a rozdíly v úrovni obchodu.

(217)

Ze srovnání vyplynulo, že v průběhu období šetření byla cena dovozu subvencovaných výrobků pocházejících ze SAE, které byly prodávány v Unii, nižší než ceny výrobního odvětví Unie o 3,9 %. Cena dovozu subvencovaných výrobků pocházejících z Íránu, které byly prodávány v Unii, byla nižší než ceny výrobního odvětví Unie o 3,2 %. Cena dovozu subvencovaných výrobků pocházejících z Pákistánu, které byly prodávány v Unii, byla nižší než ceny výrobního odvětví Unie o 1,4 %. Vážené průměrné rozpětí cenového podbízení u dotčených zemí v průběhu období šetření činí 3,2 %.

(218)

Podle čl. 8 odst. 4 základního nařízení zahrnuje přezkoumání dopadu dovozu subvencovaných výrobků na výrobní odvětví Unie posouzení všech hospodářských činitelů a ukazatelů, které ovlivňovaly stav daného výrobního odvětví Unie v průběhu posuzovaného období.

(219)

Jak bylo objasněno výše, vzhledem k vysokému počtu výrobců v Unii bylo nutno použít výběr vzorku. Pro účely analýzy újmy byly stanoveny ukazatele újmy na těchto dvou úrovních:

(220)

Výroba Unie se mezi rokem 2006 a obdobím šetření snížila o 4 %. Konkrétně, v roce 2007 vzrostla o 5 % na přibližně 2 570 000 tun, v roce 2008 však v porovnání s rokem 2007 prudce poklesla o 10 procentních bodů a mezi rokem 2008 a obdobím šetření mírně vzrostla o 1 procentní bod a dosáhla výše přibližně 2 300 000 tun.

Tabulka č. 4

(221)

Výrobní kapacita výrobců v Unii vzrostla během posuzovaného období o 15 %. Konkrétně, v roce 2007 se zvýšila o 1 %, v roce 2008 o dalších 5 procentních bodů a v období šetření o 9 procentních bodů.

Tabulka č. 5

(222)

Využití kapacity v roce 2006 činilo 83 %, v roce 2007 vzrostlo na 87 %, později však v roce 2008 kleslo na 75 % a v období šetření činilo pouze 69 %. Klesající míra využití v roce 2008 a období šetření odráží nižší výrobu a vyšší výrobní kapacitu v tomto období.

(223)

Objem prodeje výrobců v Unii odběratelům, kteří nejsou ve spojení, na trhu EU se v posuzovaném období mírně snížil. Prodej v roce 2007 vzrostl o 5 %, v následujícím roce však klesl mírně pod úroveň roku 2006 a v období šetření byl o 3 % nižší než v roce 2006, ve výši přibližně 2 100 000 tun. Vzhledem k omezené výši zásob odráží vývoj obchodu úzce vývoj výroby.

Tabulka č. 6

(224)

V průběhu posuzovaného období přišli výrobci v Unii o 10 procentních bodů svého podílu na trhu, který se snížil z 85 % v roce 2006 na 75 % v období šetření. Tento úbytek podílu na trhu odráží skutečnost, že navzdory vyšší spotřebě prodej výrobního odvětví Unie v posuzovaném období klesl o 3 %. Podotýká se, že tato klesající tendence byla zjištěna rovněž u výrobců v Unii, kteří byli zařazeni do vzorku.

Tabulka č. 7

(225)

Mezi rokem 2006 a obdobím šetření, kdy se spotřeba Unie zvýšila o 11 %, objem prodeje výrobců v Unii na trhu EU klesl o 3 % a podíl výrobců v Unii na trhu se snížil o 10 procentních bodů. Na druhou stranu, podíl dovozu subvencovaných výrobků v témže období vzrostl z 2,1 % na 10,2 %. Vyvozuje se tudíž závěr, že výrobci v Unii nebyli s to využít případného růstu trhu.

(226)

Úroveň zaměstnanosti u výrobců v Unii mezi rokem 2006 a obdobím šetření vykazuje pokles ve výši 15 %. Konkrétně, počet zaměstnaných osob se v roce 2007 významně snížil z 2 400 v roce 2006 na 2 100, tj. o 13 %, a v roce 2008 a v období šetření zůstal přibližně na této úrovni. Pokles v roce 2007 je projevem snah řady výrobců v EU o restrukturalizaci.

Tabulka č. 8

(227)

Produktivita pracovních sil výrobců v Unii, měřená jako objem výroby (v tunách) na zaměstnanou osobu a rok, v posuzovaném období vzrostla o 12 %. To je odrazem skutečnosti, že se výroba snižovala pomalejším tempem než úroveň zaměstnanosti, a naznačuje to vyšší efektivnost výrobců v Unii. To je obzvláště patrné v roce 2007, kdy výroba rostla, zatímco se úroveň zaměstnanosti snížila, a produktivita byla o 21 % vyšší než v roce 2006.

Tabulka č. 9

(228)

Roční průměrné prodejní ceny výrobců v Unii na trhu EU odběratelům, kteří nejsou ve spojení, byly mezi rokem 2006 a 2008 stálé ve výši přibližně 1 100 EUR za tunu. V období šetření se roční průměrná prodejní cena snížila o 12 % a dosáhla výše 977 EUR za tunu. Roční průměrná prodejní cena neodráží měsíční či dokonce denní cenové výkyvy u PET na evropském (a světovém) trhu, považuje se však za dostatečnou, aby bylo možno prokázat tendenci během posuzovaného období. Prodejní ceny PET obvykle sledují cenové tendence hlavních surovin (především PTA a monoethylenglykol (MEG)), jelikož ty představují až 80 % celkových nákladů na PET.

Tabulka č. 10

(229)

Jak bylo uvedeno výše, prodejní ceny výrobního odvětví Unie byly vyšší než ceny dovozu subvencovaných výrobků z dotčených zemí.

(230)

Vzhledem k objemu, podílu na trhu a cenám dovozu z dotčených zemí nelze dopad skutečného rozpětí subvence na výrobní odvětví Unie považovat za zanedbatelný. Je důležité připomenout, že od roku 2000 platí antidumpingová opatření uložená na dovoz PET z Indie, Indonésie, Korejské republiky, Malajsie, Tchaj-wanu, Thajska a od roku 2004 z Čínské lidové republiky. Od roku 2000 existují rovněž vyrovnávací opatření uložená na dovoz z Indie. Vzhledem ke skutečnosti, že v období, které je posuzováno v rámci tohoto šetření, přišlo výrobní odvětví Unie o podíl na trhu a vzrostly jeho ztráty, nelze zjistit skutečné překonání účinků minulého dumpingu a subvencování a má se za to, že výroba Unie je i nadále citlivá, pokud jde o účinky případného dovozu subvencovaných výrobků na trh Unie, které působí újmu.

(231)

Konečný stav zásob výrobců zařazených do vzorku se mezi rokem 2006 a obdobím šetření snížil o 22 %. Podotýká se, že zásoby představují méně než 5 % ročního objemu výroby, důležitost tohoto ukazatele analýzy újmy je proto omezená.

Tabulka č. 11

(232)

Roční mzdové náklady mezi rokem 2006 a 2007 vzrostly o 11 %, načež se v roce 2008 v porovnání s rokem 2007 snížily o 2 procentní body a v období šetření oproti roku 2008 o dalších 9 procentních bodů a dosáhly stejné úrovně jako v roce 2006. Celkově tudíž byly mzdové náklady stálé.

Tabulka č. 12

(233)

V průběhu posuzovaného období byla ziskovost prodeje obdobného výrobku výrobců zařazených do vzorku na trhu EU odběratelům, kteří nejsou ve spojení, vyjádřena jako procentní podíl čistého prodeje, záporná a dokonce se snížila z – 6,9 % na – 7,5 %. Konkrétně, situace s ohledem na ziskovost výrobců zařazených do vzorku se v roce 2007, kdy čisté ztráty představovaly pouze – 1,5 % čistého prodeje, zlepšila, v roce 2008 však ztráty výrazně vzrostly na – 9,3 %. V období šetření se situace mírně zlepšila.

Tabulka č. 13

(234)

Návratnost investic, vyjádřená jako zisk v procentech vztažený k čisté účetní hodnotě investic, obecně sledovala tendenci ziskovosti. Vzrostla z úrovně ve výši – 9,6 % v roce 2006 na – 3,1 % v roce 2007. V roce 2008 klesla na – 16,8 % a v období šetření se opět zvýšila na – 12,3 %. Celkově byla návratnost investic záporná a v průběhu posuzovaného období se zhoršila o 2,7 procentního bodu.

(235)

Čistý peněžní tok z provozních činností byl v roce 2006 záporný a činil 18,5 milionů EUR. V roce 2007 se významně zlepšil a dosáhl kladné hodnoty ve výši 19,5 milionů EUR, v roce 2008 se však výrazně zhoršil (– 42 milionů EUR), načež v období šetření dosáhl záporné hodnoty – 11 milionů EUR. Celkově se peněžní tok v průběhu posuzovaného období zlepšil, ačkoliv celkově byl i nadále záporný.

(236)

Neexistují žádné náznaky, že by se výrobní odvětví Unie potýkalo s potížemi při získávání kapitálu, především kvůli skutečnosti, že někteří výrobci patří do větších skupin.

Tabulka č. 14

(237)

Roční investice společností zařazených do vzorku do výroby obdobného výrobku se mezi roky 2006 a 2007 snížily o 34 %, mezi roky 2007 a 2008 o dalších 59 procentních bodů a poté v období šetření v porovnání s rokem 2008 mírně poklesly. Celkově se v posuzovaném období investice snížily o 96 %. Tento prudký pokles investic lze částečně vysvětlit skutečností, že v roce 2006 a 2007 byly pořízeny nové výrobní linky k zvýšení kapacity.

Tabulka č. 15

(238)

Analýza makroekonomických údajů prokazuje, že výrobci v Unii v průběhu posuzovaného období snížili svou výrobu a prodej. Ačkoliv zaznamenané snížení nebylo jako takové výrazné, je nutno je posoudit v kontextu rostoucí poptávky mezi rokem 2006 a obdobím šetření, což vedlo k tomu, že se podíl výrobců v Unii na trhu snížil o 10 procentních bodů na 75 %.

(239)

Z příslušných mikroekonomických ukazatelů současně vyplývá jednoznačné zhoršení hospodářské situace výrobců v Unii zařazených do vzorku. Ziskovost a návratnost investic byly i nadále záporné a celkově se mezi rokem 2006 a obdobím šetření dále snížily. Peněžní tok zůstal v období šetření rovněž záporný, a to navzdory celkově pozitivnímu vývoji.

(240)

Na základě výše uvedených skutečností se vyvozuje předběžný závěr, že výrobní odvětví Unie utrpělo podstatnou újmu ve smyslu čl. 8 odst. 4 základního nařízení.

(241)

V souladu s čl. 8 odst. 5 a 6 základního nařízení Komise zkoumala, zda dovoz subvencovaných výrobků způsobil výrobnímu odvětví Unie újmu do té míry, že ji lze označit za podstatnou. Zkoumány byly rovněž jiné známé činitele než dovoz subvencovaných výrobků, které mohly současně způsobit výrobnímu odvětví Unie újmu, aby bylo zajištěno, že možná újma způsobená těmito ostatními činiteli nebude připsána dovozu subvencovaných výrobků.

(242)

Mezi rokem 2006 a obdobím šetření se objem dovozu subvencovaného dotčeného výrobku zvýšil více než pětinásobně na 304 200 tun a jeho podíl na trhu vzrostl téměř o 8 procentních bodů (z 2,1 % na 10,2 %). Výrobní odvětví Unie současně přišlo přibližně o 10 procentních bodů svého podílu na trhu (z 84,9 % na 72,1 %). Průměrná cena tohoto dovozu mezi rokem 2006 a obdobím šetření klesla a byla nižší než průměrná cena výrobců v Unii.

(243)

Jak je uvedeno v 217. bodě odůvodnění, cenové podbízení u dovozu subvencovaných výrobků činilo v průměru 3,2 %. I když bylo cenové podbízení nižší než 4 %, nelze je považovat za nevýznamné, jelikož PET je zbožím, které je předmětem obchodu, a k hospodářské soutěži dochází především prostřednictvím ceny.

(244)

Íránský vývozce uvedl, že dovoz PET z Íránu nemohl způsobit podstatnou újmu výrobnímu odvětví Unie, neboť úroveň tohoto dovozu pouze nepatrně přesáhla minimální hodnotu pro vývoz. Během období šetření však dovoz z Íránu, odpovídající podílu na trhu ve výši 1,9 %, přesáhl minimální hodnotu uvedenou v základním nařízení. Íránské dovozní ceny byly kromě toho nižší než prodejní ceny výrobního odvětví Unie. Vzhledem k těmto skutečnostem se tvrzení íránského vývozce zamítá.

(245)

Vzhledem k cenovému podbízení dovozu z dotčených zemí vůči cenám výrobního odvětví Unie se usuzuje, že tento dovoz subvencovaných výrobků vyvíjel tlak na snižování cen, což výrobnímu odvětví Unie zabránilo zachovat své prodejní ceny na úrovni, která je nezbytná k pokrytí nákladů a dosažení zisku. Usuzuje se proto, že existuje příčinná souvislost mezi tímto dovozem a újmou, která byla způsobena výrobnímu odvětví Unie.

(246)

Jedna zúčastněná strana uvedla, že případná újma byla zapříčiněna nedostatečnou vývozní činností výrobců v Unii. Jak lze zjistit z níže uvedené tabulky, objem vývozu výrobního odvětví Unie se v průběhu posuzovaného období zvýšil o 11 %. Úroveň vývozních cen se v témže období snížila o 10 %, což vedlo k stálé hodnotě vývozu v průběhu posuzovaného období. Neexistuje proto žádný náznak, že vývozní výkonnost přispěla k újmě, která byla způsobena výrobnímu odvětví Unie.

Tabulka č. 16

(247)

Jiná zúčastněná strana uvedla, že ceny výrobního odvětví Unie na trhu EU byly uměle vysoké. Podle této zúčastněné strany je její tvrzení podloženo faktem, že ceny na trhu EU zůstávají stálé, zatímco ceny prodeje na vývoz klesly. Šetření však ukázalo, že průměrné roční prodejní ceny výrobního odvětví Unie na trhu EU během posuzovaného období klesly o 12 %, v souladu s poklesem vývozních cen během téhož období. Tvrzení se proto zamítá.

(248)

Na Korejskou republiku se od roku 2000 vztahují antidumpingová cla. Pro dvě korejské společnosti však platí nulová sazba cla a šetřením bylo zjištěno, že dovoz z Korejské republiky byl i nadále na vysoké úrovni a v posuzovaném období významně vzrostl. Dovoz z Koreje se mezi rokem 2006 a obdobím šetření zvýšil téměř o 150 % a jeho příslušný podíl na trhu vzrostl z 3,5 % v roce 2006 na 7,7 % v období šetření.

Tabulka č. 17

(249)

Průměrná cena korejského dovozu zůstala celkově mírně nižší než průměrné ceny výrobců v Unii. Korejské ceny však byly vyšší než průměrné ceny dovozu z dotčených zemí. Ačkoliv nelze vyloučit, že dovoz z Korejské republiky přispěl k újmě způsobené výrobnímu odvětví Unie, jeho přispění bylo pouze omezené a neusuzuje se, že tento dovoz narušil příčinnou souvislost, která byla zjištěna s ohledem na dovoz subvencovaných výrobků z dotčených zemí.

(250)

Íránský vývozce uvedl, že k jakémukoliv zvýšení dovozu z Íránu došlo v důsledku poklesu dovozu z Jižní Koreje a nezpůsobilo proto újmu evropským výrobcům. Údaje Eurostatu však ukazují, že se objem dovozu z obou zemí během posuzovaného období stabilně souběžně zvyšoval. Není proto možné vyvodit závěr, že dovoz z Íránu pouze nahradil dovoz z Jižní Koreje.

(251)

Dovoz z ostatních zemí se v průměru uskutečnil za ceny podstatně vyšší než průměrné prodejní ceny výrobců v Unii. Tento dovoz mimoto v posuzovaném období přišel o podíl na trhu. Neusuzuje se proto, že tento dovoz mohl být možnou příčinou újmy způsobené výrobnímu odvětví Unie.

Tabulka č. 18

(252)

Některé zúčastněné strany uvedly, že újma, která byla způsobena výrobnímu odvětví Unie, byla zapříčiněna hospodářskou soutěží ze strany nespolupracujících výrobců v Unii. Při tomto řízení nespolupracovalo pět výrobců v Unii. Jeden z nich zastavil výrobu již v období šetření, zatímco další dva tak učinili krátce poté. Objem prodeje nespolupracujících výrobců byl odhadnut na základě informací uvedených v podnětu. Podle dostupných informací se zdá, že během posuzovaného období tito výrobci přišli o podíly na trhu, a to z 20,5 % v roce 2006 na 16 % v období šetření. Šetření nepřineslo žádné důkazy, že chování těchto výrobců narušilo příčinnou souvislost mezi dovozem subvencovaných výrobků a újmou, která byla zjištěna u výrobního odvětví Unie.

Tabulka č. 19

(253)

Finanční a hospodářská krize v roce 2008 vedla k tomu, že růst byl pomalejší, než se očekávalo, a neobvyklý v porovnání s prvními roky po roce 2000, kdy bylo možno zaznamenat roční tempa růstu ve výši přibližně 10 %. V roce 2008 došlo poprvé k poklesu poptávky po PET. To mělo jednoznačný dopad na celkovou výkonnost výrobního odvětví Unie.

(254)

Negativní dopad hospodářského poklesu a snížení poptávky byl však zhoršen rostoucím dovozem subvencovaných výrobků z dotčených zemí, jehož ceny byly nižší než ceny výrobního odvětví Unie. Ačkoliv lze mít za to, že hospodářský pokles přispěl k újmě v období počínajícím posledním čtvrtletím roku 2008, nemůže to nijak snížit účinky dovozu subvencovaných výrobků za nízké ceny na trh EU působící újmu během celého posuzovaného období. I v situaci klesajícího prodeje by mělo být výrobní odvětví Unie schopno zachovat udržitelnou úroveň cen, a tudíž omezit negativní dopady případného nižšího růstu spotřeby, avšak pouze při neexistenci nekalé soutěže ze strany dovozu za nízké ceny na trhu.

(255)

Hospodářský pokles rovněž neměl žádný dopad na způsobenou újmu, která byla zaznamenána již před posledním čtvrtletím roku 2008.

(256)

Hospodářský pokles je proto nutno považovat za prvek, který přispěl k újmě způsobené výrobnímu odvětví Unie teprve od posledního čtvrtletí roku 2008, a vzhledem k jeho celosvětové povaze jej nelze považovat za možné narušení příčinné souvislosti mezi újmou způsobenou výrobnímu odvětví Unie a dovozem subvencovaných výrobků z dotčených zemí.

(257)

Některé zúčastněné strany uvedly, že případná újma, která byla způsobena výrobnímu odvětví Unie, byla zapříčiněna v prvé řadě nepříznivou polohou přinejmenším některých výrobců v Unii (tj. daleko od přístavu, což způsobuje zbytečné dodatečné náklady na dopravu surovin i konečného výrobku).

(258)

Pokud jde o výše uvedené tvrzení, uznává se, že poloha v místě, které není snadno dostupné relativně levnějšími dopravními prostředky, má určité nevýhody v podobě nákladů na dodávky surovin od dodavatelů i konečných výrobků odběratelům. Šetření a ověřené údaje od výrobců v Unii, kteří byli zařazeni do vzorku (dva z nich se nacházejí blízko přístavu a další dva ve vnitrozemí), však neprokázaly významný vzájemný vztah mezi zeměpisnou polohou a hospodářskými výsledky výrobců v Unii. Zjištěná újma se ve skutečnosti vztahovala rovněž na výrobce, kteří se nacházeli v blízkosti přístavu.

(259)

Vyvozuje se proto závěr, že zeměpisná poloha nepřispěla ve značném rozsahu k újmě, která byla způsobena výrobnímu odvětví Unie.

(260)

Některé zúčastněné strany tvrdily, že případná újma, která byla způsobena výrobnímu odvětví Unie, byla zapříčiněna skutečností, že mnoho výrobců v Unii není vertikálně integrováno (pokud jde o výrobu PTA), a má tudíž oproti integrovaným vývozcům značnou nákladovou nevýhodu. Ověřené údaje od výrobců v Unii, kteří byli zařazeni do vzorku, neprokázaly žádný významný vzájemný vztah mezi vertikální integrací výroby PTA a hospodářskými výsledky výrobců v Unii.

(261)

Vyvozuje se proto závěr, že neexistence vertikální integrace výroby PTA nepřispěla k újmě, která byla způsobena výrobnímu odvětví Unie.

(262)

Časová shoda mezi nárůstem dovozu subvencovaných výrobků z dotčených zemí, zvýšením jeho podílů na trhu a zjištěným cenovým podbízením na straně jedné a zhoršením situace výrobců v Unii na straně druhé vede k závěru, že dovoz subvencovaných výrobků způsobil výrobnímu odvětví Unie podstatnou újmu ve smyslu čl. 8 odst. 5 základního nařízení.

(263)

Byly analyzovány další činitele, nebylo však zjištěno porušení příčinné souvislosti mezi účinky dovozu subvencovaných výrobků a újmou způsobenou výrobnímu odvětví Unie. Dovoz z Korejské republiky mohl přispět k újmě, která byla způsobena výrobnímu odvětví Unie, avšak vzhledem k malému cenovému rozdílu mezi tímto dovozem a trhem Unie se usuzuje, že to nevedlo k porušení zjištěné příčinné souvislosti s dovozem subvencovaných výrobků z dotčených zemí. Vzhledem k snižujícímu se podílu na trhu a vysoké úrovni cen neexistují žádné důkazy, že dovoz z ostatních třetích zemí přispěl k újmě způsobené výrobnímu odvětví Unie. Žádné ostatní známé činitele, tj. vývozní výkonnost výrobního odvětví Unie, hospodářská soutěž ze strany ostatních výrobců v Unii, hospodářský pokles, zeměpisná poloha a neexistence vertikální integrace, nepřispěly k újmě způsobené výrobnímu odvětví Unie v míře, která by narušila příčinnou souvislost.

(264)

Na základě výše uvedené analýzy, v jejímž rámci byly účinky všech známých činitelů, které mají vliv na situaci výrobního odvětví Unie, náležitě odlišeny a odděleny od účinku dovozu subvencovaných výrobků, se vyvozuje předběžný závěr, že dovoz z dotčených zemí způsobil výrobnímu odvětví Unie podstatnou újmu ve smyslu čl. 8 odst. 5 základního nařízení.

(265)

V souladu s článkem 31 základního nařízení Komise zkoumala, zda navzdory závěrům ohledně subvencování, újmy a příčinné souvislosti existují přesvědčivé důvody, které by vedly k závěru, že v tomto konkrétním případě není přijetí opatření v zájmu Unie. Za tímto účelem Komise v souladu s čl. 31 odst. 1 základního nařízení uvážila pravděpodobný dopad možných opatření na všechny dotčené strany, jakož i důsledky nepřijetí opatření.

(266)

Komise rozeslala dotazníky nezávislým dovozcům, dodavatelům surovin, uživatelům a jejich sdružením. Celkem bylo rozesláno více než 50 dotazníků, ve stanovených lhůtách však bylo obdrženo pouze 13 odpovědí. Později v průběhu řízení se přihlásilo 22 uživatelů, kteří zaslali dopisy, v nichž se vyslovili proti případným opatřením v tomto případě.

(267)

Očekává se, že uložení opatření na dovoz z dotčených zemí zabrání dalšímu narušení trhu, stlačování cen a obnoví spravedlivou hospodářskou soutěž. To by výrobnímu odvětví Unie umožnilo zlepšit jeho situaci v důsledku vyšších cen, objemů prodeje a podílu na trhu.

(268)

Při neexistenci opatření by se dále zvyšoval dovoz z dotčených zemí s nízkými cenami, které jsou nižší než ceny výrobního odvětví Unie. V tomto případě by výrobní odvětví Unie nemohlo zlepšit svou situaci. Vzhledem k špatné finanční situaci výrobního odvětví Unie by se očekávalo více uzavření výrobních závodů s následným snížením zaměstnanosti.

(269)

Neexistují žádné náznaky, že by se zájmy ostatních výrobců v Unii, kteří při šetření aktivně nespolupracovali, lišily od zájmů, jež byly uvedeny s ohledem na výrobní odvětví Unie.

(270)

Íránská společnost uvedla, že uložení opatření nebude výrobnímu odvětví Unie k užitku, neboť by tato skutečnost vedla pouze k dalším investicím v ostatních vyvážejících zemích. Toto tvrzení není možné přijmout, protože, dovedeno do důsledku, by to znamenalo, že vyrovnávací opatření by nikdy nebylo možné uložit na výrobky, ohledně kterých je investice možné přesunout do jiných zemí. Znamenalo by to rovněž odmítnutí ochrany před nekalými obchodními praktikami pouze kvůli možnosti nové konkurence ze strany třetích zemí.

(271)

Táž zúčastněná strana uvedla, že žádné opatření nemůže napravit strukturální znevýhodnění v hospodářské soutěži, pokud jde o výrobní odvětví PET v EU ve srovnání s výrobním odvětvím PET v Asii a na Středním východě. Toto tvrzení však nebylo dostatečně doloženo. Je třeba uvést, že někteří výrobci v Unii, kteří byli vybráni do vzorku a jsou vertikálně integrováni, se rovněž nacházejí v obtížné finanční situaci. Navíc navzdory existenci možných konkurenčních výhod (například na základě levnějšího přístupu k surovinám) byly vyvážejícím výrobcům stále poskytovány napadnutelné subvence.

(272)

Vyvozuje se proto předběžný závěr, že uložení vyrovnávacích opatření by bylo jednoznačně v zájmu výrobního odvětví Unie.

(273)

Jak bylo uvedeno výše, s ohledem na dovozce, kteří nejsou ve spojení, se použil výběr vzorku a ze dvou společností zařazených do vzorku při šetření plně spolupracoval a odpověď na dotazník poskytl pouze jeden zástupce pro dovoz (Global Services International, dále jen „G.S.I.“). Dovoz nahlášený spolupracujícím zástupcem představuje významnou část veškerého dovozu z dotčených zemí v období šetření. Provize za dovoz PET představují významnou část obchodní činnosti společnosti G.S.I. Vzhledem ke skutečnosti, že tento zástupce působí na základě provizí, se neočekává, že by případné uložení cla mělo významný dopad na jeho výkonnost, jelikož případné zvýšení dovozní ceny by pravděpodobně nesli jeho zákazníci.

(274)

Žádný další dovozce neposkytl příslušné informace. Vzhledem ke skutečnosti, že se dovoz z ostatních zemí, pro něž v současnosti platí antidumpingová a/nebo vyrovnávací opatření, nezastavil a že je dostupný dovoz ze zemí, pro něž neplatí žádná opatření na ochranu obchodu (např. Omán, USA, Brazílie), se usuzuje, že dovozci mohou dovážet výrobky z těchto zemí.

(275)

Vyvozuje se proto předběžný závěr, že uložení prozatímních opatření nebude mít ve značném rozsahu nepříznivé účinky na zájem dovozců v EU.

(276)

Při šetření spolupracovali tři dodavatelé surovin (dva dodavatelé PTA a jeden dodavatel MEG), kteří ve stanovené lhůtě poskytli odpověď na dotazník. Počet pracovníků zaměstnaných v jejich evropských zařízeních podílejících se na výrobě PTA/MEG, činil přibližně 700 osob.

(277)

Na spolupracující výrobce PTA připadá přibližně 50 % nákupů PTA výrobci v Unii zařazenými do vzorku. Situace výrobců PTA velmi závisí na situaci výrobců PET, jelikož ti představují jejich hlavní zákazníky. Nízké ceny PET se promítají do nižších cen PTA a nižších rozpětí u výrobců PTA. Podotýká se, že probíhá antidumpingové a antisubvenční šetření týkající se dovozu PTA pocházející z Thajska, což znamená, že se výrobci PTA v EU mohou rovněž potýkat s nekalou hospodářskou soutěží ze strany thajského dovozu. Usuzuje se proto, že by uložení opatření na dovoz subvencovaných PET přineslo výrobcům PTA prospěch.

(278)

U spolupracujícího dodavatele MEG představuje MEG méně než 10 % jeho celkového obratu. Podotýká se, že co se týká MEG, PET nejsou jediným či nejdůležitějším možným použitím a výrobci MEG jsou méně závislí na situaci odvětví výroby PET. Potíže odvětví výroby PET však mohou mít určitý omezený dopad na dodavatele MEG, přinejmenším v krátkodobém až střednědobém horizontu.

(279)

Vzhledem k výše uvedeným skutečnostem se vyvozuje předběžný závěr, že by uložení opatření na dovoz subvencovaných výrobků z dotčených zemí bylo v zájmu dodavatelů surovin.

(280)

PET, jichž se týká toto řízení (tj. s viskozitním číslem nejméně 78 ml/g, tzv. „jakostní třídy pro výrobu lahví“), se většinou používají při výrobě lahví na vodu a jiné nápoje. Jejich použití k výrobě jiných obalů (pro potraviny v pevném stavu nebo čisticí prostředky) a k výrobě fólií se vyvíjí, je však relativně omezené. Láhve z PET jsou vyráběny ve dvou fázích: i) nejprve je vyroben předlisek vstřikováním PET do formy a ii) následně se tento předlisek zahřívá a vyfoukává do tvaru lahve. Výroba lahví může být integrovaným procesem (tj. stejná společnost nakupuje PET, vyrábí předlisky a foukáním je tvaruje na láhve), nebo omezena na druhou fázi (vyfukování předlisků do tvaru láhve). Předlisky lze poměrně snadno převážet, jelikož jsou malé a kompaktní, zatímco prázdné láhve jsou nestabilní a kvůli jejich velikosti je jejich přeprava velmi nákladná.

(281)

Láhve z PET plní vodou a/nebo jinými nápoji plnírny. Plnírny jsou často zapojeny do podnikání v oblasti PET prostřednictvím integrovaných činností v oblasti výroby lahví, nebo prostřednictvím dohod o zpracování za poplatek uzavřených se smluvními zpracovateli a/nebo výrobci lahví, pro něž sjednávají cenu PET s výrobcem (sjednávání poplatků prostřednictvím zprostředkovatele), nebo nakupují PET pro vlastní lahve (přímé sjednávání poplatků).

(282)

Lze proto rozlišit dvě skupiny uživatelů:

(283)

Výrobci předlisků jsou hlavními uživateli jakostní třídy PET určené pro výrobu lahví. Čtyři zpracovatelé, představující 16 % spotřeby Unie v období šetření, při šetření plně spolupracovali (tj. ve stanovených lhůtách poskytli úplné odpovědi na dotazník). Jak bylo uvedeno výše, značný počet zpracovatelů se přihlásil rovněž v pozdější fázi řízení a vznesl námitky, tito zpracovatelé však neposkytli žádné ověřitelné údaje ohledně své spotřeby. Spolupracující zástupce pro dovoz během slyšení uvedl, že více než 80 % uživatelů v EU je proti uložení opatření. Tento údaj však nebyl dostatečně doložen a nebylo možno jej ověřit.

(284)

Sdružení zastupující evropské zpracovatele plastů (dále jen „sdružení“) během slyšení uvedlo, že vůči tomuto řízení zaujímá neutrální postoj. Ačkoliv někteří jeho členové by byli proti případným opatřením, stávající úroveň cen PET na evropském trhu není udržitelná pro společnosti, které PET recyklují. Společnosti recyklující PET (rovněž zastupované sdružením) by byly pro uložení opatření. V pozdější fázi šetření však sdružení změnilo stanovisko a vyjádřilo se proti uložení opatření. Sdružení uvedlo, že uložení opatření by nadměrně zvýšilo náklady zpracovatelského odvětví plastů v EU, které tvoří především malé a střední podniky (MSP). Sdružení tvrdilo, že tyto MSP by nedokázaly absorbovat vyšší ceny PET, což by je donutilo ukončit činnost nebo by je přimělo, aby se přesunuly mimo EU. Tato tvrzení nebyla v této fázi více podložena.

(285)

Celkový počet pracovníků zaměstnaných spolupracujícími zpracovateli dosahoval 1 300 osob, zatímco nahlášený počet pracovníků zaměstnávaných zpracovateli, kteří se přihlásili v pozdější fázi řízení, činí dalších 6 000 osob. Zástupce pro dovoz a jeho zákazníci během slyšení uvedli, že úroveň zaměstnanosti u zpracovatelů představuje přibližně 20 000 osob. Údaje o zaměstnanosti je nutno ověřit.

(286)

Na základě dostupných informací představují PET používané při výrobě předlisků přibližně 70 % až 80 % celkových nákladů zpracovatelů na výrobu. U těchto společností se proto jedná o rozhodující nákladovou složku. Šetření dosud prokázalo, že spolupracující zpracovatelé již v průměru zaznamenali určité ztráty. Vzhledem ke skutečnosti, že většina zpracovatelů je malými a středními místními podniky, mají tyto podniky v krátkodobém až střednědobém horizontu pouze omezené možnosti přenést vyšší náklady, zejména v případě, je-li jejich zákazník (plnírna) poměrně velkým účastníkem s mnohem lepším postavením při vyjednávání. Smlouvy (které se obvykle sjednávají každý rok) pro prodej předlisků a/nebo lahví však často obsahují mechanismus, který má zohlednit kolísání cen PET.

(287)

Zpracovatelé a spolupracující zástupce pro dovoz uvedli, že by opatření vedla k tomu, že by někteří větší výrobci předlisků přesunuli své standardní výrobní linky do zemí sousedících s EU. Vzhledem ke skutečnosti, že náklady na přepravu předlisků na omezenou vzdálenost jsou poměrně nízké, k tomuto procesu již v určité míře dochází. Dosud se však zdá, že aspekty jako blízkost k zákazníkovi nebo pružnost dodávek kompenzují výhody, které mohou poskytnout sousední země. Vzhledem k nízké navrhované úrovni opatření se vyvozuje předběžný závěr, že by výhody plynoucí z výroby předlisků mimo EU neměly vyvážit stávající nevýhody. Vzhledem k dopravním nákladům se mimoto očekává, že přemístění bude představovat alternativu pouze pro společnosti, jejichž zákazníci se nacházejí v blízkosti hranic EU, nikoli však pro zpracovatele, kteří mají své zákazníky v jiných částech EU.

(288)

Zpracovatelé a spolupracující zástupce pro dovoz rovněž uvedli, že by opatření mohla výrobcům PET přinést pouze krátkodobou úlevu. Tvrdili, že ve střednědobém až dlouhodobém horizontu nebude poté, co se výrobci předlisků přesunou z EU, na trhu EU existovat dostatečná poptávka pro výrobce PET a klesající ceny nakonec výrobce PET donutí uzavřít výrobní závody nebo je přemístit mimo EU. Vzhledem k úvahám uvedeným v předchozím bodě odůvodnění a s ohledem na skutečnost, že se předběžně nepovažuje za hospodářsky nezbytné, aby se výrobci předlisků přesunuli z EU, se tento scénář pravděpodobně nenaplní.

(289)

Nelze tudíž předběžně vyloučit, že uložení opatření bude mít významný dopad na výrobní náklady zpracovatelů. Vzhledem k nejistotám, pokud jde o možnosti výrobců předlisků a/nebo lahví přenést vyšší náklady na své odběratele, nelze v této prozatímní fázi uvést jednoznačně dopad na ziskovost zpracovatelů a na jejich celkovou výkonnost.

(290)

Při šetření spolupracovalo, tj. ve stanovených lhůtách poskytlo úplné odpovědi na dotazník, šest plníren, včetně poboček společností Coca-Cola Co., Nestle Waters, Danone a Orangina. Tyto plnírny představovaly přibližně 11 % spotřeby PET v Unii v období šetření. Formát poskytnutých informací neumožňuje určit snadno počet pracovníků, kteří se přímo podílejí na výrobě, která používá PET. Předběžně se však odhaduje na přibližně 6 000 osob. Podle dostupných informací zaměstnává celé dotyčné odvětví v Unii 40 000 až 60 000 zaměstnanců přímo se podílejících na výrobě, která používá PET.

(291)

Na základě dostupných informací náklady na PET v celkových nákladech spolupracujících plníren kolísají mezi 1 % a 14 %, v závislosti na nákladech ostatních složek použitých při výrobě příslušných výrobků. Z dostupných informací vyplývá, že se PET jeví jako důležitější nákladová položka u výrobců minerálních vod (zejména neznačkových), zatímco u některých společností vyrábějících nealkoholické nápoje jsou tyto náklady pouze okrajové. Z informací obsažených ve spisu vyplývá, že v některých případech mohou náklady na PET představovat až 20 % konečné ceny minerální vody pro spotřebitele. Odhaduje se, že průměrné náklady na PET mohou představovat až 10 % celkových nákladů plníren.

(292)

Vzhledem k výše uvedeným skutečnostem se usuzuje, že případné zvýšení cen PET po uložení navrhovaných opatření bude mít pouze omezený dopad (méně než 2 % nárůst nákladů) na celkovou situaci plníren, ačkoliv tyto (jak tvrdí) budou mít potíže při přenášení vyšších nákladů na své zákazníky, což je každopádně nepravděpodobné přinejmenším ze střednědobého hlediska.

(293)

Řada zúčastněných stran uvedla, že uložení opatření bude mít za následek nedostatek PET na trhu EU a že výrobci v Unii nemají dostatečné kapacity, aby uspokojili stávající poptávku.

(294)

V této souvislosti se poznamenává, že výrobci v Unii v období šetření využívali pouze 69 % své kapacity a měli dostatečnou volnou kapacitu, aby mohli nahradit dovoz z dotčených zemí, pokud by to bylo nezbytné. Účelem cla by však nemělo být odrazování od případného dovozu, nýbrž pouze obnovení spravedlivé hospodářské soutěže na trhu. Dostupné jsou rovněž jiné zdroje dodávek.

(295)

Mimoto se očekává, že by odvětví recyklace PET zvýšilo výrobu, pokud by byla cena primárních PET v EU zachována na přiměřené úrovni a neklesala by kvůli nekalé hospodářské soutěži.

(296)

Íránský vývozce uvedl, že uložení opatření proti PET pocházejícím z Íránu bude mít nepřiměřený negativní účinek, pokud jde o status země jako rozvojové země a o skutečnost, že íránští vývozci již čelí značnému znevýhodnění z důvodu mezinárodních sankcí. Komise postupuje podle ustálené praxe, která spočívá v tom, že přijímá antisubvenční opatření jak proti rozvojovým tak proti vyspělým zemím, kdykoliv jsou taková opatření odůvodněna právními požadavky. Existence sankcí zavedených proti Íránu není podle platných antisubvenčních pravidel podstatná.

(297)

Očekává se, že by uložení opatření na dovoz z dotčených zemí výrobnímu odvětví Unie, jakož i ostatním výrobcům v Unii umožnilo zlepšit jejich situaci prostřednictvím vyšších objemů prodeje, prodejních cen a podílu na trhu. Ačkoliv se mohou objevit určité nepříznivé dopady v podobě vyšších nákladů pro uživatele (především zpracovatele), budou pravděpodobně vyváženy očekávanými přínosy pro výrobce a jejich dodavatele.

(298)

Obnovení spravedlivé hospodářské soutěže a zachování přiměřené cenové úrovně v EU podpoří recyklaci PET, napomůže tudíž ochraně životního prostředí. Vzhledem k výše uvedeným skutečnostem se vyvozuje předběžný závěr, že při bližší úvaze neexistují žádné přesvědčivé důvody pro neuložení opatření v daném případě. Toto předběžné posouzení může být případně v konečné fázi, po ověření odpovědí uživatelů na dotazník a dalším šetření, revidováno.

(299)

Vzhledem k předběžným závěrům ohledně subvencování, výsledné újmy a zájmu Unie by měla být na dovoz dotčeného výrobku z Íránu, Pákistánu a Spojených arabských emirátů uložena prozatímní opatření s cílem zamezit další újmě, kterou výrobnímu odvětví Unie působí dovoz subvencovaných výrobků.

(300)

Prozatímní opatření uložená na dovoz z dotčených zemí by měla být stanovena ve výši, která postačuje k odstranění újmy způsobené výrobnímu odvětví Unie dovozem subvencovaných výrobků, aniž by přesáhla zjištěné rozpětí subvence. Při výpočtu výše cla nezbytné k odstranění účinků subvencování působícího újmu se usuzovalo, že by případná opatření měla umožnit, aby výrobní odvětví Unie pokrylo své výrobní náklady a dosáhlo celkového zisku před zdaněním, kterého by mohlo přiměřeně dosáhnout za obvyklých podmínek hospodářské soutěže, tj. při neexistenci dovozu subvencovaných výrobků.

(301)

Unie požadovala 7,5 % cílový zisk, jenž byl použit v řízení proti Čínské lidové republice. Během posuzovaného období však výrobní odvětví Unie nikdy nedosáhlo takového zisku (ve skutečnosti nebylo nikdy ziskové) a obecně poznamenalo, že obvykle působí s poměrně nízkým rozpětím. Nejvyšší zisk, jehož dosáhly dvě společnosti zařazené do vzorku v průběhu jednoho roku během posuzovaného období, činil 3 %. Za této situace se předběžně usuzovalo, že nejvhodnějším cílovým ziskem je zisk ve výši 5 %.

(302)

Na tomto základě byla pro výrobní odvětví Unie vypočtena cena obdobného výrobku, která nezpůsobuje újmu. Cena, která nezpůsobuje újmu, byla stanovena odečtením skutečného ziskového rozpětí od ceny ze závodu a k takto vypočítané ceně nezpůsobující ztrátu bylo připočteno výše uvedené cílové ziskové rozpětí.

(303)

Jelikož v průběhu období šetření došlo u cen surovin a následně cen PET na trhu Unie k významným výkyvům, považovalo se za vhodné vypočítat úroveň pro odstranění újmy na základě čtvrtletních údajů.

(304)

Na základě výše uvedených skutečností se podle čl. 12 odst. 1 základního nařízení usuzovalo, že by prozatímní vyrovnávací clo z dovozu dotčeného výrobku pocházejícího z Íránu, Pákistánu a Spojených arabských emirátů mělo být v souladu se zásadou pravidla nižšího cla uloženo ve výši nižší z těchto hodnot, a to úrovně subvencování a zjištěné úrovně pro odstranění újmy.

(305)

Na základě výše uvedených skutečností se podle čl. 12 odst. 1 základního nařízení usuzovalo, že by prozatímní vyrovnávací clo z dovozu dotčeného výrobku pocházejícího z Íránu mělo být uloženo ve výši zjištěného rozpětí újmy, zatímco u dovozu pocházejícího z Pákistánu a Spojených arabských emirátů by mělo být prozatímní vyrovnávací clo uloženo ve výši zjištěného rozpětí subvence.

(306)

Podotýká se, že náklady na PET a jejich ceny podléhají značným výkyvům v poměrně krátkém čase. Považovalo se proto za vhodné uložit cla ve formě konkrétní částky za tunu. Tato částka vyplývá z uplatnění sazby vyrovnávacího cla na vývozní ceny CIF použité při výpočtu v souběžném antidumpingovém řízení.

(307)

Na základě výše uvedených skutečností činí navrhované částky vyrovnávacího cla, vyjádřené jako cena CIF na hranici Unie před proclením:

(308)

V zájmu řádné správy by měla být stanovena lhůta, během níž mohou zúčastněné strany, jež se samy přihlásily ve lhůtě uvedené v oznámení o zahájení řízení, písemně předložit svá stanoviska a požádat o slyšení. Je třeba rovněž uvést, že zjištění týkající se uložení cel, k nimž se dospělo pro účely tohoto nařízení, jsou prozatímní a mohou být pro účely případných konečných opatření znovu uvážena,