(EU) č. 467/2010Prováděcí Nařízení Rady (EU) č. 467/2010 ze dne 25. května 2010 o uložení konečného antidumpingového cla z dovozu křemíku pocházejícího z Čínské lidové republiky rozšířeného na dovoz křemíku zasílaného z Korejské republiky bez ohledu na to, zda je deklarován jako pocházející z Korejské republiky, či nikoli, na základě přezkumu před pozbytím platnosti podle čl. 11 odst. 2 a částečného prozatímního přezkumu podle čl. 11 odst. 3 nařízení (ES) č. 1225/2009

(1)

V březnu 2004 po přezkumu před pozbytím platnosti uložila Rada nařízením (ES) č. 398/2004 (2) konečné antidumpingové clo z dovozu křemíku pocházejícího z Čínské lidové republiky (dále jen „ČLR“). Sazba konečného cla použitelná na čistou cenu s dodáním na hranice Unie, před proclením, činila 49 %. Původní opatření byla uložena nařízením (EHS) č. 2200/90 (3).

(2)

V lednu 2007 bylo konečné antidumpingové clo nařízením Rady (ES) č. 42/2007 (4) rozšířeno na dovoz křemíku zasílaného z Korejské republiky bez ohledu na to, zda je deklarován jako pocházející z Korejské republiky, či nikoli.

(3)

Po zveřejnění oznámení (5) o nadcházejícím pozbytí platnosti antidumpingových opatření použitelných na dovoz křemíku pocházejícího z ČLR v říjnu 2008 obdržela Komise dne 1. prosince 2008 žádost o přezkum podle čl. 11 odst. 2 základního nařízení. Kromě toho Komise dne 18. prosince 2008 obdržela žádost o částečný prozatímní přezkum podle čl. 11 odst. 3 základního nařízení.

(4)

Žádost o přezkum před pozbytím platnosti podal výbor Euroalliages (Styčný výbor odvětví feroslitin) jménem výrobců v Unii představujících významný podíl celkové výroby křemíku v Unii, v tomto případě 100 %. Žádost byla odůvodněna tím, že pozbytí platnosti opatření by mělo pravděpodobně za následek přetrvávání dumpingu a obnovení újmy způsobené výrobnímu odvětví Unie.

(5)

Žádost o částečný prozatímní přezkum byla podána sdružením EUSMET (European Users of Silicon Metal, Evropští uživatelé křemíkového kovu) a co do rozsahu je omezena na zkoumání dumpingu. Žádost se opírala o zjevné důkazy, že se změnily okolnosti, na jejichž základě byla opatření zavedena, a že nové okolnosti jsou trvalého charakteru.

(6)

Po konzultaci s poradním výborem Komise rozhodla, že existují dostatečné důkazy pro zahájení přezkumu před pozbytím platnosti podle čl. 11 odst. 2 a prozatímního přezkumu podle čl. 11 odst. 3 základního nařízení, a zveřejnila oznámení o zahájení těchto přezkumů (dále jen „oznámení o zahájení přezkumů“) v Úředním věstníku Evropské unie  (6).

(7)

Komise o zahájení přezkumů oficiálně vyrozuměla žádající výrobce v Unii, vyvážející výrobce v ČLR, dovozce/obchodníky, uživatele v Unii, o nichž bylo známo, že se jich záležitost týká, a jejich sdružení, jakož i orgány ČLR.

(8)

Vzhledem ke zjevně vysokému počtu čínských vyvážejících výrobců uvedených v žádostech se v oznámení o zahájení přezkumů v souladu s článkem 17 základního nařízení předpokládá výběr vzorku pro účely zjišťování dumpingu a pravděpodobnosti, že se dumping obnoví nebo bude přetrvávat.

(9)

Aby se Komise mohla rozhodnout, zda je výběr vzorku nutný, a bude-li tomu tak, aby mohla vzorek vybrat, byli všichni vyvážející výrobci požádáni, aby se Komisi přihlásili a v souladu se zněním oznámení o zahájení přezkumů poskytli základní informace o svých činnostech souvisejících s dotčeným výrobkem v období od 1. ledna 2008 do 31. prosince 2008.

(10)

Komise obdržela odpovědi od 11 společností nebo skupin společností v ČLR. Po vyhodnocení informací předložených těmito společnostmi se ovšem ukázalo, že jen malý počet odpovědí pochází od společností, které do Evropské unie vyvážejí křemík, jenž samy vyrábějí. Proto bylo rozhodnuto, že v případě čínských vyvážejících výrobců není výběr vzorku nutný.

(11)

Všechny výše uvedené společnosti nebo skupiny společností v ČLR rovněž uvedly, že mají v úmyslu žádat o individuální zjišťování v rámci použití čl. 17 odst. 3 základního nařízení.

(12)

Čínským vyvážejícím výrobcům, o nichž bylo známo, že se jich přezkumy týkají, Komise zaslala formuláře žádosti o zacházení jako v tržním hospodářství nebo žádosti o individuální zacházení. Od tří čínských vývozců byly obdrženy žádosti o zacházení jako v tržním hospodářství, případně o individuální zacházení, pokud by šetření prokázalo, že daní vyvážející výrobci podmínky pro zacházení jako v tržním hospodářství nesplňují. Jeden z těchto vývozců však žádost následně stáhl a o zbývajících dvou bylo zjištěno, že během období šetření do Evropské unie nevyváželi křemík vlastní výroby. Žádosti těchto dvou společností tudíž nebyly posuzovány.

(13)

Kromě toho šest jiných čínských společností nebo skupin společností předložilo formuláře žádosti o individuální zacházení. V průběhu šetření ovšem tři společnosti přestaly spolupracovat. Jedna ze tří zbývajících skupin společností prodávala dotčený výrobek obchodníkovi, který s ní není ve spojení. Šetřením se nepodařilo s jistotou určit, zda je trh Unie konečným místem určení tohoto prodeje. Tuto skupinu společností proto není možné považovat za vyvážejícího výrobce, a její žádost o individuální zacházení tak musela být zamítnuta. Jak je uvedeno v 30. bodě odůvodnění, v případě jedné společnosti, která nedostatečně spolupracovala ve smyslu článku 18 základního nařízení, vycházela zjištění z dostupných údajů. Žádost o individuální zacházení zbývající společnosti byla shledána přípustnou.

(14)

Konečně ze dvou zbývajících společností, které žádaly o zařazení do vzorku a o individuální zjišťování, pouze jedna předložila odpověď na dotazník ve lhůtách stanovených v oznámení o zahájení přezkumů. Tato společnost však nevyvážela dotčený výrobek na trh Unie.

(15)

Komise zaslala dotazníky všem stranám, o nichž bylo známo, že se jich záležitost týká, a stranám, které o dotazník požádaly ve lhůtě uvedené v oznámení o zahájení přezkumů.

(16)

Komise rovněž poskytla zúčastněným stranám příležitost písemně předložit svá stanoviska a požádat o slyšení ve lhůtě stanovené v oznámení o zahájení přezkumů.

(17)

Odpovědi na dotazník byly obdrženy od žádajících výrobců v Unii, dvanácti uživatelů, dvou sdružení uživatelů, šesti vývozců/výrobců v Číně a tří výrobců ve srovnatelné zemi.

(18)

Komise si opatřila a ověřila veškeré informace, které považovala za nezbytné pro zjištění pravděpodobnosti přetrvávání nebo obnovení dumpingu a újmy a pro stanovení zájmu Unie. Inspekce na místě byly vykonány v prostorách těchto společností:

(19)

Šetření ve věci přetrvávání nebo obnovení dumpingu a újmy se týkalo období od 1. ledna 2008 do 31. prosince 2008 (dále jen „období přezkumného šetření“ nebo „OPŠ“).

(20)

Zkoumání trendů podstatných pro posouzení pravděpodobnosti přetrvávání nebo obnovení újmy se týkalo období od 1. ledna 2005 do konce období přezkumného šetření (dále jen „posuzované období“).

(21)

Dotčený výrobek je stejný jako v předchozích šetřeních, tj. křemíkový kov pocházející z ČLR, v současnosti kódu KN 2804 69 00 (obsah křemíku menší než 99,99 % hmotnostních). Pouze z důvodu současné klasifikace v kombinované nomenklatuře je označován jako „křemík“. Křemík s vyšším stupněm čistoty, tj. obsahující nejméně 99,99 % hmotnostních křemíku, používaný většinou v odvětví elektronických polovodičů, přísluší do jiného kódu KN a toto řízení se na něj nevztahuje.

(22)

Křemík se vyrábí v elektrických pecích s ponořeným obloukem karbotermickou redukcí křemene (siliky) za přítomnosti různých druhů uhlíkových redukčních činidel. Prodává se ve formě hrud, zrn, granulí nebo prášku v souladu s mezinárodně uznávanými technickými specifikacemi pro čistotu.

(23)

Křemík se používá především ve dvou odvětvích: v chemickém průmyslu pro výrobu methylchlorsilanů nebo trichlorsilanů a tetrachlorsilikonu a v odvětví hliníku při primárním a sekundárním tavení pro výrobu hliníkových slitin, které jsou určeny na výrobu slévárenských slitin pro různá odvětví, zejména pro automobilový průmysl a stavebnictví.

(24)

Stejně jako předchozí přezkumy před pozbytím platnosti prokázalo i toto šetření, že křemík vyráběný v ČLR a vyvážený do Unie, křemík vyráběný ve srovnatelné zemi (Brazílii) a prodávaný na jejím domácím trhu a křemík vyráběný a prodávaný v Unii žádajícími výrobci v Unii mají stejné základní fyzické a chemické vlastnosti a stejná základní použití.

(25)

Byl proto vyvozen závěr, že tyto výrobky je třeba považovat za obdobné výrobky ve smyslu čl. 1 odst. 4 základního nařízení.

(26)

Jak je uvedeno v 12. bodě odůvodnění, u tří společností, které požádaly o zacházení jako v tržním hospodářství, se během šetření buď ukázalo, že do Evropské unie nevyvážely křemík vlastní výroby, anebo tyto společnosti žádost o zacházení jako v tržním hospodářství stáhly. Zacházení jako v tržním hospodářství proto nebylo přiznáno žádné společnosti.

(27)

Podle čl. 2 odst. 7 písm. a) základního nařízení se obecně pro země, na něž se uvedený článek vztahuje, stanovuje celostátní clo, pokud se clo uloží, kromě případů, kdy jsou společnosti schopny prokázat, že splňují všechna kritéria uvedená v čl. 9 odst. 5 základního nařízení, a může jim být tudíž přiznáno individuální zacházení.

(28)

Tato kritéria jsou uvedena níže ve stručné a souhrnné podobě pouze pro orientaci:

(29)

Nejdříve je třeba uvést, že společnost uvedená v 12. bodě odůvodnění, která nejprve požádala o zacházení jako v tržním hospodářství, ale pak žádost o zacházení jako v tržním hospodářství stáhla, stáhla také žádost o individuální zacházení. Tato žádost proto nebyla dále posuzována.

(30)

Z šesti společností nebo skupin společností, které žádaly pouze o individuální zacházení, přestaly tři spolupracovat a jedna neposkytla nezbytné informace ve stanovené lhůtě, a tedy závažným způsobem kladla překážky šetření ve smyslu článku 18 základního nařízení. Tyto společnosti proto byly považovány za nespolupracující, a zjištění, která se jich týkala, tak v souladu s čl. 18 odst. 1 základního nařízení vycházela z dostupných údajů.

(31)

Dotčené čtyři společnosti nebo skupiny společností byly uvědoměny o pravděpodobném použití dostupných údajů, včetně odůvodnění, a byla jim dána možnost podat dodatečné vysvětlení v souladu s čl. 18 odst. 4 základního nařízení. Od žádné ze čtyř společností však nebyly obdrženy nové důkazy ani informace, které by mohly napravit nedostatky podaných odpovědí či změnit závěr, že je na tyto společnosti třeba použít článek 18 základního nařízení.

(32)

Jak je uvedeno v 13. bodě odůvodnění, jednu ze dvou zbývajících skupin společností nelze považovat za vyvážejícího výrobce dotčeného výrobku, a její žádost o individuální zacházení proto nebyla posuzována.

(33)

U zbývajícího vývozce bylo shledáno, že splňuje všechna kritéria stanovená v čl. 9 odst. 5 základního nařízení.

(34)

Z výše uvedeného byl vyvozen závěr, že individuální zacházení by mělo být přiznáno skupině Jinneng Group.

(35)

Podle čl. 2 odst. 7 písm. a) základního nařízení musí být běžná hodnota pro vyvážející výrobce, jimž nebylo přiznáno zacházení jako v tržním hospodářství, stanovena na základě cen nebo početně zjištěné hodnoty ve srovnatelné zemi. Přestože v původním šetření a následných přezkumech před pozbytím platnosti bylo jako srovnatelná země použito Norsko, současné šetření ukázalo, že se mezitím významně změnily okolnosti ohledně norského trhu. Mezi roky 2005 a 2008 totiž domácí výroba v Norsku poklesla zhruba o 20 % a dovoz křemíku v Norsku představoval 97 % domácí spotřeby. Během období šetření zde existoval jen jeden domácí výrobce dodávající na domácí trh.

(36)

V souladu s návrhem obou žadatelů tak byla v oznámení o zahájení přezkumů za vhodnou třetí zemi s tržním hospodářstvím navržena Brazílie. Šetření opravdu ukázalo, že Brazílie je po ČLR druhým největším světovým výrobcem křemíku a že je brazilský trh vysoce konkurenční, protože na něm působí sedm výrobců křemíku, kteří křemík vyrábějí v několika různých jakostních třídách. Brazílie byla rovněž považována za otevřený trh se značnými objemy dovozu, a to především z ČLR. Ačkoli k tomu byly vyzvány, žádná ze zúčastněných stran se k volbě Brazílie nevyjádřila.

(37)

S přihlédnutím k výše uvedenému byl na základě informací dostupných v době výběru vyvozen závěr, že nejvhodnější srovnatelnou zemí je Brazílie.

(38)

Tři výrobci v Brazílii spolupracovali a poskytli informace o nákladech a prodeji křemíku na brazilském domácím trhu. V souladu s čl. 2 odst. 7 písm. a) základního nařízení byla běžná hodnota pro vyvážející výrobce, kterým nebylo uděleno zacházení jako v tržním hospodářství, stanovena na základě ověřených informací od zmíněných výrobců, jež jsou uvedeny níže.

(39)

Bylo ověřováno, zda lze každý typ dotčeného výrobku prodávaný v reprezentativním množství na brazilském domácím trhu považovat za prodávaný v běžném obchodním styku podle čl. 2 odst. 4 základního nařízení. Toto ověření proběhlo tak, že byl pro každý typ výrobku stanoven podíl ziskového prodeje nezávislým odběratelům na domácím trhu během období šetření.

(40)

Pokud objem prodeje určitého typu výrobku prodávaného za čistou prodejní cenu odpovídající vypočteným výrobním nákladům nebo vyšší představoval více než 80 % celkového objemu prodeje tohoto typu výrobku a pokud se vážená průměrná cena tohoto typu rovnala výrobním nákladům nebo byla vyšší, byla běžná hodnota stanovena na základě skutečné ceny na domácím trhu. Tato cena byla vypočtena jako vážený průměr cen veškerého domácího prodeje daného typu výrobku během období šetření, a to bez ohledu na to, zda byl tento prodej ziskový.

(41)

Jestliže objem ziskového prodeje určitého typu výrobku představoval 80 % nebo méně z celkového objemu prodeje tohoto typu nebo byla-li vážená průměrná cena tohoto typu nižší než výrobní náklady, byla běžná hodnota stanovena na základě skutečné ceny na domácím trhu vypočtené jako vážený průměr pouze ziskových prodejů daného typu.

(42)

V závislosti na typu výrobku tak byla běžná hodnota stanovena na základě vážených průměrných prodejních cen veškerého prodeje nebo vážených průměrných prodejních cen pouze ziskového prodeje na domácím trhu srovnatelné země, přičemž se vycházelo z ověřených údajů od tří výrobců v této zemi.

(43)

Veškerý vývoz do Evropské unie uskutečněný jediným vyvážejícím výrobcem, jemuž bylo přiznáno individuální zacházení, proběhl prostřednictvím obchodníka v ČLR, který je s tímto výrobcem ve spojení, a následně byl dále prodán odběratelům v Unii, kteří s ním ve spojení nejsou. V tomto případě byla vývozní cena stanovena na základě čl. 2 odst. 8 základního nařízení.

(44)

Výrobní odvětví Unie tvrdilo, že vývozní ceny nebyly svobodně určeny ve smyslu čl. 9 odst. 5 písm. b) základního nařízení. Zejména tvrdilo, že mezi čínskými celními orgány a vývozci probíhají „vyjednávání“ o cenách s cílem určit „přiměřenou“ cenovou úroveň. Podklady předložené v této souvislosti se však netýkaly křemíku a také se mělo za to, že tato údajná „vyjednávání“ nemají dopad na cenu účtovanou konečnému odběrateli, která byla výsledkem svobodného vyjednávání mezi stranami. Proto muselo být toto tvrzení zamítnuto.

(45)

Výrobní odvětví Unie dále tvrdilo, že společnost, které bylo přiznáno individuální zacházení, vlastní stát, pobírá podpory vstupů a má významné obchodní aktivity, což by umožnilo opatření obcházet. Šetření však odhalilo, že dotyčného vývozce během OPŠ stát již nevlastnil, a že tudíž nedochází k žádným státním zásahům do jeho obchodních činností, které by umožnily obcházení opatření. Co se týče podpor vstupů, tvrzení bylo shledáno neopodstatněným. Proto musela být tato tvrzení zamítnuta.

(46)

Běžná hodnota a vývozní ceny byly srovnány na základě ceny ze závodu. V zájmu zajištění spravedlivého srovnání běžné hodnoty a vývozní ceny byly v souladu s čl. 2 odst. 10 základního nařízení provedeny náležité úpravy o rozdíly, které mají vliv na ceny a srovnatelnost cen. V případech, kdy to bylo použitelné a odůvodněné, byly provedeny požadované úpravy s ohledem na dopravu, fyzické vlastnosti, inspekční náklady, manipulaci a balení. Byla též provedena úprava podle čl. 2 odst. 10 písm. i), protože bylo zjištěno, že obchodník ve spojení plní funkce obchodního zástupce vykonávajícího svou činnost za úplatu formou provize.

(47)

Šetřením bylo zjištěno, že během období šetření byla uložena vývozní cla z vývozu křemíku. Jelikož tato cla měla vliv na srovnatelnost cen, pokládalo se za vhodné upravit vývozní cenu o jiné činitele ovlivňující srovnatelnost cen podle čl. 2 odst. 10 písm. k) základního nařízení.

(48)

Je třeba poznamenat, že běžná hodnota a vývozní cena byly srovnány při stejné úrovni nepřímého zdanění, tj. včetně DPH.

(49)

Bylo vzneseno tvrzení, že skutečnost, že DPH zaplacená z nákupů surového křemíku je vratná, by se měla projevit ve výpočtu běžné hodnoty. Bylo však zjištěno, že DPH zaplacená z těchto nákupů je odečitatelná bez ohledu na režim vývozních náhrad DPH u vyváženého zboží a bez ohledu na určení zboží. Skutečnost, že DPH zaplacená z nákupů surového křemíku je vratná, je tedy neutrální činitel, který nemá žádný dopad na srovnatelnost vývozní ceny a běžné hodnoty. Proto bylo třeba toto tvrzení zamítnout.

(50)

Bylo také vzneseno tvrzení, že se metodika použitá ke zohlednění nepřímého zdanění liší od metodiky použité v jiných případech a že DPH na prodej na vývoz měla být odvozena z vývozní ceny. Upozorňujeme, že čl. 2 odst. 10 písm. b) základního nařízení stanoví, že se úprava nepřímého zdanění může provést pouze na běžnou hodnotu a za okolností popsaných ve výše uvedeném článku, které v tomto případě nenastaly. Tvrzení bylo proto zamítnuto.

(51)

V případě jediného vyvážejícího výrobce, kterému bylo přiznáno individuální zacházení, bylo dumpingové rozpětí stanoveno srovnáním vážených průměrných vývozních cen ze závodu podle kontrolního čísla výrobku (PCN) s příslušnou běžnou hodnotou ve srovnatelné zemi, stanovenou výše uvedeným postupem.

(52)

Dumpingové rozpětí pro jediného vyvážejícího výrobce, kterému bylo přiznáno individuální zacházení, vyjádřené jako procento dovozní ceny CIF na hranice Unie, před proclením, činí 16,3 %.

(53)

Pro účely výpočtu celostátního dumpingového rozpětí použitelného pro všechny ostatní, nespolupracující vývozce/výrobce v ČLR byla nejprve stanovena úroveň spolupráce. Úroveň spolupráce byla nízká, tj. méně než 1 % celkového dovozu z ČLR. Dumpingové rozpětí pro tyto nespolupracující společnosti proto bylo stanoveno srovnáním průměrné dovozní hodnoty křemíku z Číny podle údajů Eurostatu náležitě upravené po vyloučení prodeje společnosti, které bylo přiznáno individuální zacházení, s příslušnou běžnou hodnotou ve srovnatelné zemi, stanovenou výše uvedeným postupem.

(54)

Jedna strana tvrdila, že úroveň spolupráce není správně posouzena, jelikož jeden spolupracující vývozce vyvážel do Unie značné množství křemíku. Za uvedených okolností bylo tvrzeno, že k výpočtu celostátního dumpingového rozpětí měly být použity informace od tohoto vývozce, jak tomu bylo v přezkumu uvedeném v 1. bodě odůvodnění. Tato tvrzení musela být zamítnuta, protože bylo zjištěno, že ceny, které tato společnost účtovala své společnosti ve spojení v Unii, nebyly stanoveny za běžných tržních podmínek.

(55)

Také byl předložen argument, že k určení celostátního dumpingového rozpětí měly být použity údaje poskytnuté spolupracujícími dovozci. Jak bylo uvedeno v 54. bodě odůvodnění, značná množství dovezená těmito spolupracujícími stranami nebyla dovezena za běžných tržních podmínek, a proto se ceny nepovažují za spolehlivé. Zbývající dovoz nebyl shledán dostatečně reprezentativním, pokud jde o jeho množství, aby mohl sloužit jako základ pro stanovení celostátního cla. Toto tvrzení bylo proto zamítnuto.

(56)

Po poskytnutí informací byly při stanovování celostátního dumpingového rozpětí zohledněny připomínky obdržené ke skladbě běžné hodnoty. Bylo tedy provedeno srovnání na základě informací předložených spolupracujícími dovozci, pokud jde o typy výrobků.

(57)

Na tomto základě dosahuje celostátní dumpingové rozpětí 19,0 % z ceny CIF na hranice Unie před proclením.

(58)

V souladu s čl. 11 odst. 3 základního nařízení se posuzovalo, zda lze změněné okolnosti týkající se dumpingu důvodně považovat za okolnosti trvalé povahy.

(59)

Za účelem posouzení, zda je úroveň dumpingového rozpětí zjištěná během období přezkumného šetření trvalé povahy, byl zkoumán vývoj vývozních cen a běžné hodnoty.

(60)

Zaprvé je třeba poznamenat, že dumpingové rozpětí zjištěné při posledním přezkumu (7), tj. 12,5 %, se více blíží úrovni zjištěné v současném řízení než stávající úrovni opatření.

(61)

Co se týče vývozních cen po období přezkumného šetření, z údajů Eurostatu vyplývá, že za prvních devět měsíců roku 2009 poklesly přibližně o 15 %.

(62)

Pokud jde o běžnou hodnotu, šetření ukázalo, že běžná hodnota se za stejné období snížila obdobně. V důsledku toho by úroveň dumpingového rozpětí u vývozu křemíku za prvních devět měsíců roku 2009 byla podobná jako úroveň zjištěná během období přezkumného šetření.

(63)

Z výše uvedeného vyplývá, že čínské vývozní ceny jsou blíže světovým cenám než v době, kdy byla opatření původně uložena (8).

(64)

Na tomto základě byl učiněn závěr, že úroveň dumpingu zjištěná během období přezkumného šetření je trvalé povahy.

(65)

V souladu s čl. 11 odst. 2 základního nařízení bylo zkoumáno, zda je pravděpodobné, že v případě zrušení opatření bude přetrvávat dumping na úrovni zjištěné při prozatímním přezkumu.

(66)

Pokud jde o pravděpodobnost přetrvávání dumpingu, byl zkoumán vývoj výroby a výrobní kapacity, jakož i pravděpodobný vývoj vývozu do Evropské unie a na trhy jiných třetích zemí.

(67)

Celková výrobní kapacita křemíku v ČLR musela být odhadnuta. Ze statistických údajů (9) poskytnutých dotčenými stranami vyplývá celková kapacita 2,2 milionu tun v roce 2008, avšak šetření ukázalo, že tento údaj je zjevně nadhodnocený, protože nezohledňuje značný počet pecí, které ukončily činnost (např. v důsledku restrukturalizace odvětví křemíku, hospodářské krize a zemětřesení v provincii S’čchuan v roce 2008), ani nestabilní zásobování energií v některých regionech, které fakticky vede k nižší kapacitě, než jaká je evidována v dostupných statistikách. Skutečná výrobní kapacita tak byla po příslušných úpravách odhadnuta přibližně na 1,5 milionu tun, což odpovídá nárůstu přinejmenším o 25 % ve srovnání s kapacitou v roce 2002 (období šetření předchozího přezkumu před pozbytím platnosti, který je zmíněn v 1. bodě odůvodnění), pro který bylo odhadnuto, že se kapacita pohybuje v rozmezí 600 000 tun až 1,2 milionu tun (10).

(68)

Sdružení EUSMET tvrdilo, že předložilo podrobný výpočet výrobní kapacity v Číně s využitím provozní sazby 40 %. Jeho odhad kapacity činil 1,16 milionu tun. Toto tvrzení však bylo shledáno jako nepodložené, neboť nebyl zejména poskytnut žádný podkladový dokument o použité provozní sazbě. Provozní sazba použitá Komisí vychází z ověřených údajů poskytnutých hlavními spolupracujícími výrobci v ČLR, a proto byla v této souvislosti považována za nejspolehlivější dostupnou informaci. Proto muselo být toto tvrzení zamítnuto.

(69)

Tatáž strana také tvrdila, že pece, jejichž kapacita je rovna určitému prahu nebo je nižší, budou zavřeny v důsledku vládního rozhodnutí, což ještě více sníží celkovou kapacitu v Číně. Šetření však odhalilo, že dotyčná vládní politika se nevztahuje na celou Čínu. Sdružení EUSMET neposkytlo žádný důkaz, který by prokázal počet dotčených pecí a dopad na celkovou kapacitu. Šetření také nevyneslo na světlo žádné významné snížení kapacity na tomto základě. Proto bylo třeba toto tvrzení zamítnout.

(70)

Sdružení EUSMET dále tvrdilo, že se výrobní kapacita přiblíží objemu prodeje v ČLR v roce 2008, tj. 960 000 tun, aniž by však toto tvrzení podložilo jakýmkoli důkazem. Kromě toho měly na objem prodeje dopad různé činitele (jako výroba do zásoby, dodávky surovin a logistické problémy kvůli olympijským hrám), a proto se mělo za to, že objem prodeje nelze považovat za rovný výrobní kapacitě. Proto muselo být toto tvrzení zamítnuto.

(71)

Pokud jde o objem výroby křemíku, šetřením bylo na základě dostupných informací zjištěno, že se objem výroby významně zvýšil z 535 000 tun v roce 2002 na 960 000 tun v období přezkumného šetření, tedy o 79 %. Volná kapacita proto byla konzervativně odhadnuta přibližně na 540 000 tun v období přezkumného šetření, což se blíží celkové spotřebě EU v období přezkumného šetření a odpovídá téměř dvojnásobku čínské domácí spotřeby křemíku ve stejném období (viz 72. bod odůvodnění).

(72)

Šetření současně ukázalo, že čínská spotřeba, která v období přezkumného šetření činila zhruba 280 000 tun, se v nadcházejících letech pravděpodobně zvýší, jak je uvedeno v 73. bodě odůvodnění. Zvýšení spotřeby je nutné chápat jako kombinaci činitelů a politických opatření v odvětví křemíku a navazujícím odvětví. Toto navazující odvětví v ČLR roste a pro uspokojení rostoucí potřeby navazujících výrobků již bylo provedeno několik investic a další se plánují pro blízkou budoucnost. Kromě toho čínské orgány zavedly dovozní omezení pro několik zdrojových zemí (např. Německo, Spojené království, Japonsko a USA) důležitého navazujícího výrobku (siloxanu), který byl v těchto zemích nakupován ve značném množství.

(73)

Je sice obtížné přesně odhadnout dopad politických opatření, včetně restrukturalizace odvětví křemíku, ale několik zúčastněných stran uvedlo, že poptávka v ČLR do konce roku 2011 dosáhne přibližně 580 000 tun. Tento odhad byl považován za přiměřený.

(74)

Nicméně i při zohlednění výše uvedené prognózy domácí poptávky a i v případě, že čínský vývoz na jiné trhy dosáhne vysokých úrovní roku 2008 (viz 79. bod odůvodnění), nadbytečná kapacita bude stále významná (kolem 240 000 tun v roce 2011). Rovněž je třeba uvést, že vzhledem k probíhajícímu procesu restrukturalizace se v ČLR pravděpodobně zvýší nejen poptávka, ale též výrobní kapacita a objem výroby.

(75)

V souvislosti s pravděpodobným zvýšením výrobní kapacity v ČLR poskytlo sdružení EUSMET informace o některých plánovaných výrobních závodech křemíku a tvrdilo, že většina z nich se neuskuteční. Toto tvrzení bylo založeno pouze na připomínkách členů tohoto sdružení a nebylo opodstatněné. Sdružení také tvrdilo, že má-li se čínská výrobní kapacita zvýšit, bylo by to hlavně kvůli projektu plánovanému jedním výrobcem v Unii, který k výrobní kapacitě ČLR přičte 100 000 Mt ročně. Informace poskytnuté sdružením EUSMET nebyly podložené, a proto bylo jeho tvrzení zamítnuto.

(76)

V této souvislosti sdružení EUSMET tvrdilo, že čínská domácí spotřeba zdaleka předstihla zvýšení výroby a nadále poroste. Proto objem výroby v ČLR nemůže adekvátně vyhovět poptávce na čínském domácím trhu. Jak je uvedeno výše, čínská domácí poptávka se v budoucnosti pravděpodobně nesporně zvýší. Jak je však také výše uvedeno, zjištění šetření tvrzení sdružení EUSMET nepotvrdila. Sdružení EUSMET zvýšení poptávky ani budoucího objemu výroby v Číně nekvantifikovalo, ani neposkytlo žádné další informace nebo důkazy na podporu svého tvrzení, ke kterému tedy nelze přihlížet.

(77)

Během posuzovaného období se čínský vývoz do EU navzdory platným opatřením zvýšil o 113 %. Co se týče cen, i přes vzestupný trend během období přezkumného šetření byly ceny po celé posuzované období nižší než prodejní ceny výrobního odvětví Unie v EU. Jak je uvedeno v 54. a 62. bodě odůvodnění, vývozní ceny křemíku pro EU byly též na výrazně dumpingové úrovni jak během období přezkumného šetření, tak po jeho skončení.

(78)

Cenová úroveň v EU přitom zůstávala vyšší než na trzích jiných třetích zemí. Tím lze zčásti vysvětlit velký zájem čínských vývozců o trh Unie navzdory platným antidumpingovým opatřením. V této souvislosti je třeba rovněž uvést, že čínští vývozci platná antidumpingová opatření obcházeli prostřednictvím překládky v Korejské republice (11), a tato skutečnost dále potvrzuje závěr, že čínští vývozci mají o trh Unie velký zájem.

(79)

Čínský vývoz na trhy jiných třetích zemí měl významný objem, který převyšoval objem vyvezený do Evropské unie. Je ovšem rovněž nutné poznamenat, že ceny FOB pro třetí země byly nižší než vývozní cena pro EU, a to průměrně o 4 % v roce 2008 a průměrně o 14 % v prvních devíti měsících roku 2009 (12).

(80)

Sdružení EUSMET tvrdilo, že zjištění Komise o vyšších průměrných čínských vývozních cenách pro Unii nebere v úvahu skladbu výrobků na jiných trzích. Upozorňuje se, že sdružení EUSMET nepředložilo na podporu tohoto tvrzení žádný důkaz. Neposkytlo žádné informace nebo vysvětlení, do jaké míry je skladba vývozu do jiných třetích zemí vlastně odlišná. Poskytnuté důkazy o cenových rozdílech mezi typy výrobků se navíc týkaly pouze trhu EU a období dlouho před OPŠ, tj. let 2001/02. Proto je nebylo možné považovat za dostatečně přesný základ k určení cenových rozdílů mezi typy výrobků během a po OPŠ. Dostupné informace, které se týkaly OPŠ, v žádném případě nezměnily závěry uvedené v 79. bodě odůvodnění. Toto tvrzení bylo proto zamítnuto.

(81)

S výjimkou USA, které jsou proti křemíku pocházejícímu z ČLR chráněny vysokými antidumpingovými cly (139,49 %), měl čínský vývoz volný přístup na trhy ostatních významných třetích zemí.

(82)

Sdružení EUSMET tvrdilo, že hlavním místem určení čínského křemíku bude asijský trh a že dojde ke značnému růstu japonského a korejského trhu. Nezpochybňuje se, že Asie je hlavním místem určení čínského křemíku. Avšak i když se v nadcházejících letech může zvýšit spotřeba na japonském a jihokorejském trhu, neočekává se takové zvýšení spotřeby, které by dokázalo absorbovat významný přebytek čínské kapacity. Kromě toho šetření ukázalo, že japonský trh, který je pro Čínu hlavním vývozním trhem, je čínským křemíkem již nasycen.

(83)

Sdružení EUSMET tvrdilo, že pokud platnost opatření skončí, nebude to mít vliv na strukturu dodávek pro uživatele v chemickém průmyslu. Šetření však toto tvrzení nepotvrdilo, neboť různí uživatelé (chemický průmysl a odvětví hliníku) uvedli, že kdyby platnost opatření skončila, skutečně by od Číny větší množství nakupovali. Toto tvrzení bylo proto zamítnuto.

(84)

Po zohlednění výše uvedeného se očekává, že pokud by skončila platnost opatření, čínská volná kapacita by se stala zdrojem vývozu na trh Unie.

(85)

Vzhledem k tomu, že dovoz do EU byl během období přezkumného šetření dumpingový, je velmi pravděpodobné, že pokud by platnost opatření skončila, bude dumping také přetrvávat. To potvrzuje vývoj po skončení období přezkumného šetření, kdy dovoz křemíku z ČLR nadále probíhal na nižší cenové úrovni než během uvedeného období (viz 131. bod odůvodnění).

(86)

Šetřením bylo prokázáno, že objem vývozu dotčeného výrobku do EU se za posuzované období významně zvýšil a že úroveň dumpingu zjištěná u tohoto dovozu byla v období přezkumného šetření významná.

(87)

Vzhledem k volné kapacitě, která byla v ČLR k dispozici během období přezkumného šetření, existuje navzdory rostoucí domácí poptávce vysoká pravděpodobnost, že pokud platnost opatření skončí, bude do EU vyvezeno velké množství křemíku za dumpingové ceny. Domácí poptávka v ČLR totiž nebude moci absorbovat volné kapacity a trh EU je jediným významným trhem, na který lze přebytek kapacity vyvézt. Trh EU je opravdu atraktivním trhem pro čínský vývoz, protože ceny účtované odběratelům v EU jsou v průměru vyšší než ceny účtované zákazníkům ve třetích zemích. Zájem čínských vývozců o trh EU potvrzuje také obcházení, kterého se v minulosti dopouštěli.

(88)

Proto byl učiněn závěr, že existuje pravděpodobnost přetrvávání dumpingu.

(89)

Tři žádající výrobci v Unii zodpověděli dotazníky a plně spolupracovali při šetření. Výroba žadatelů představuje celkovou výrobu v Unii ve smyslu čl. 4 odst. 1 základního nařízení.

(90)

Jelikož se výrobní odvětví Unie skládá pouze ze tří výrobců, z nichž dva patří do stejné skupiny, konkrétní údaje o výrobním odvětví Unie a spotřebě Unie bylo nutné indexovat v souladu s článkem 19 základního nařízení. Údaje Eurostatu bylo nutné upravit kvůli zohlednění údajů o dovozu křemíku, u nichž členské státy požádaly o důvěrné zacházení, a také z tohoto důvodu musely být indexovány.

(91)

Spotřeba Unie byla stanovena na základě společného objemu prodeje výrobního odvětví Unie v Unii a objemu dovozu ze třetích zemí podle upravených údajů Eurostatu.

(92)

Jak je patrné z tabulky 1 výše, takto stanovená spotřeba Unie se za posuzované období významně zvýšila, konkrétně o 21 %.

(93)

Objem dovozu z ČLR se během posuzovaného období zvýšil o 113 %, přičemž spotřeba v Unii stoupla o 21 %. Tyto údaje zahrnují dovoz křemíku z Korejské republiky, protože v roce 2007 byla opatření na základě řízení o obcházení rozšířena na tuto zemi. Čínský podíl na trhu navzdory zavedeným antidumpingovým opatřením během posuzovaného období vzrostl o sedmdesát šest procentních bodů a podstatně převyšuje podíl na trhu ve výši 3,9 % v roce 2002, který byl obdobím přezkumného šetření v rámci předchozího šetření. Převážná většina, tj. asi 90 % množství dovezeného z ČLR, však byla zařazena do režimu aktivního zušlechťovacího styku s pozastavenou platbou cla.

(94)

Průměrné dovozní ceny se u dovozu z ČLR za posuzované období zvýšily o 88 %. K vyššímu nárůstu cen však došlo mezi rokem 2007 a obdobím přezkumného šetření.

(95)

Průměrná cena ze závodu výrobního odvětví Unie byla srovnána s čínskými průměrnými dovozními cenami CIF na hranice Unie. Tyto ceny byly získány z upravených údajů Eurostatu a zahrnovaly náklady po dovozu, cla a antidumpingová cla. Srovnání ukázalo, že během období přezkumného šetření u čínských dovozních cen nedocházelo k cenovému podbízení vůči prodejní ceně výrobního odvětví Unie. Čínské průměrné dovozní ceny zahrnovaly také prodej čínského křemíku určeného pro aktivní zušlechťovací styk. Přitom je třeba uvést, že o cenách křemíku určeného pro aktivní zušlechťovací styk, který představoval převážnou většinu čínského dovozu, bylo zjištěno, že během období přezkumného šetření byly průměrně o 15 % vyšší než ceny křemíku určeného pro volný oběh.

(96)

Na základě výše uvedeného bylo shledáno, že pokud by opatření neplatila, čínské dovozní ceny by u množství určeného pro volný oběh představovaly cenové podbízení vůči cenám výrobního odvětví Unie o 12 %.

(97)

Celkový objem dovozu křemíku ze třetích zemí jiných než ČLR a Korejská republika se během posuzovaného období zvýšil o 10 %, ale podíl tohoto dovozu na trhu v období přezkumného šetření poklesl o devět procentních bodů. Významnými vývozci do Unie byly Brazílie, Norsko a Rusko a novým zdrojem dodávek byla Bosna a Hercegovina.

(98)

Ceny dovozu z těchto zemí se za posuzované období zvýšily o 45 %. Tyto ceny byly průměrně o 15 % vyšší než čínské ceny, s výjimkou období přezkumného šetření, kdy byly o 5 % nižší.

(99)

Výroba výrobního odvětví Unie se v posuzovaném období zvýšila o 7 %. V důsledku investic vykázala výrobní kapacita výrobního odvětví Unie v posuzovaném období celkový nárůst o 14 %. Využití kapacity se však během posuzovaného období snížilo o 6 %. Tento vývoj je třeba chápat v kontextu významného zvýšení spotřeby Unie v témže období o 21 %.

(100)

Zásoby se v posuzovaném období snížily o 18 %. Příčinou byla vysoká poptávka, zejména v roce 2007 a v období přezkumného šetření, což byla výjimečně příznivá období hospodářského cyklu. V roce 2005 zásoby představovaly přibližně 27 % objemu prodeje výrobního odvětví Unie v EU, zatímco v období přezkumného šetření poklesly na 19 % objemu prodeje v EU.

(101)

Objem prodeje výrobního odvětví Unie se v posuzovaném období zvýšil o 18 %. Současně se hodnota prodeje zvýšila o 78 %, přičemž k hlavním nárůstům došlo v roce 2007 a v období přezkumného šetření, a to díky zvýšené poptávce na trhu s křemíkem. Podíl výrobního odvětví Unie na trhu se ovšem v období přezkumného šetření snížil o dva procentní body. Snížení podílu výrobního odvětví Unie na trhu, jakož i pokles využití jeho kapacity za posuzované období, který je uveden v 99. bodě odůvodnění, ukazují, že výrobní odvětví Unie nedokázalo plně využít zvýšené poptávky a spotřeby na trhu s křemíkem, a to zejména z hlediska podílu na trhu.

(102)

Jednotkové prodejní ceny výrobního odvětví Unie se v roce 2007 a v období přezkumného šetření výrazně zvýšily, protože silná poptávka na trhu s křemíkem v uvedených dvou letech vedla k mimořádně vysokým cenám. V průběhu posuzovaného období vzrostly průměrné ceny výrobního odvětví Unie o 50 %. Toto podstatné zvýšení prodejních cen spojené s menším zvýšením výrobních nákladů hrálo významnou roli ve významném zlepšení finanční situace výrobního odvětví Unie.

(103)

Vysoká poptávka po celé posuzované období vedla k významnému nárůstu cen. Úroveň cen dovozu ze třetích zemí včetně ČLR sledovala stejný vzestupný trend jako ceny výrobního odvětví Unie.

(104)

Průměrné jednotkové výrobní náklady se během posuzovaného období zvýšily o 21 %, přičemž odpovídající nárůst průměrné jednotkové prodejní ceny činil 50 %.

(105)

Zaměstnanost během posuzovaného období zůstávala celkově stálá a průměrné mzdy vzrostly o 17 %. Produktivita během stejného období stoupla o 8 % v důsledku nárůstu objemu výroby.

(106)

Ziskovost výrobního odvětví Unie se od roku 2005 do období přezkumného šetření zvýšila téměř šestkrát a v období přezkumného šetření dosáhla vysoké úrovně. Tento zvýšený zisk v roce 2007 a v období přezkumného šetření byl výsledkem vyšších prodejních cen daných silnou poptávkou na trhu s křemíkem, která vyplývala z převládajících mimořádně příznivých hospodářských podmínek. Tak tomu bylo i přes 21% nárůst výrobních nákladů za dané období.

(107)

Investice se během posuzovaného období významně zvýšily, konkrétně šestkrát, a odpovídaly přibližně 30 % dosaženého zisku. Výrobní odvětví Unie prokázalo svůj zájem o trh s křemíkem v Unii, poněvadž uvedené investice souvisely se zvyšováním výrobní kapacity buď formou instalace nových strojů, nebo modernizace stávajících. Investovalo navíc do metalurgického procesu výroby křemíku s vysokým stupněm čistoty k využití v odvětví solární energetiky. Tento nový výrobek má do budoucna velmi dobré vyhlídky.

(108)

Z šetření rovněž vyplynulo, že návratnost investic, tj. čistý zisk před zdaněním z prodeje výrobku vyjádřený jako procentní podíl čisté účetní hodnoty stálých aktiv přiřazených k tomuto výrobku, se v průběhu posuzovaného období významně zvýšila. Šetření nepřineslo žádné důkazy o tom, že by výrobní odvětví Unie mělo jakékoli vážné problémy se získáváním kapitálu.

(109)

Peněžní tok se vyvíjel obdobně příznivě jako ziskovost a během posuzovaného období se významně zvyšoval.

(110)

Výrobní odvětví Unie během posuzovaného období nedokázalo plně využít významného růstu spotřeby, protože vyrábělo na 80 % své kapacity, a ztratilo dva procentní body podílu na trhu. Navzdory platným opatřením využil zvýšení spotřeby především čínský dovoz s obrovským množstvím výrobku zařazeným do režimu aktivního zušlechťovacího styku.

(111)

Během období přezkumného šetření pokračoval navzdory platným opatřením podstatný dumping, ačkoli na nižších úrovních, než bylo zjištěno při původním šetření, a to podle údajů získaných od jediného spolupracujícího vyvážejícího výrobce, kterému bylo přiznáno individuální zacházení, i podle výpočtů vycházejících z dostupných údajů.

(112)

V příznivé hospodářské situaci se výrobnímu odvětví Unie podařilo zotavit se z účinků předchozího dumpingu, zejména z hlediska objemu prodeje, prodejních cen a ziskovosti. Je však třeba připomenout, že dumpingová rozpětí byla i nadále významná.

(113)

Vývoz křemíku výrobního odvětví Unie za posuzované období poklesl o více než polovinu, a to především v období šetření. Při srovnání se tento pokles může jevit dramaticky, ale v absolutních číslech je méně významný, protože výrobní odvětví Unie není orientováno na vývoz. Výrobci v Unii jsou výrazně zaměřeni na trh Unie. Je ovšem třeba poznamenat, že někteří výrobci v Unii mají mimo území Unie společnosti, které jsou s nimi ve spojení a které na příslušných trzích vyrábějí a prodávají, což snižuje potřebu vývozu z Unie.

(114)

Antidumpingová opatření měla jednoznačný příznivý dopad na situaci výrobního odvětví Unie. Během posuzovaného období vykazovaly příznivý vývoj všechny hlavní ukazatele újmy, jako jsou výroba, produktivita, zásoby, objem prodeje, prodejní ceny, investice, ziskovost a peněžní tok. Zisk dosažený v období přezkumného šetření odráží skutečnost, že toto období spadalo do mimořádně příznivé fáze hospodářského cyklu.

(115)

Pokud jde o podíl výrobního odvětví Unie na trhu, jeho mírně klesající tendenci lze považovat za náznak újmy v tom smyslu, že výrobní odvětví Unie přes dostupnou výrobní kapacitu nedokázalo těžit ze zvýšené spotřeby.

(116)

Závěrem se vzhledem k příznivému vývoji ukazatelů týkajících se výrobního odvětví Unie usuzuje, že výrobnímu odvětví Unie během dotčeného období nevznikla podstatná újma. Proto bylo zkoumáno, zda je pravděpodobné, že by se újma obnovila, pokud by skončila platnost opatření.

(117)

Připomíná se, že čínský dovoz se navzdory platným opatřením podstatně zvýšil a převzal hlavní část podílu na trhu, který ztratil dovoz ze třetích zemí. Vyvážející výrobci v ČLR pokračovali v dumpingu na významné úrovni. Proto neexistuje důvod se domnívat, že Číňané s dumpingem přestanou. Navíc pokud by v období přezkumného šetření neplatila opatření, představovaly by čínské dovozní ceny u množství určeného pro volný oběh cenové podbízení vůči cenám výrobního odvětví Unie o 12 %.

(118)

Rovněž je třeba poznamenat, že v roce 2007 byla opatření na základě řízení o obcházení rozšířena na dovoz křemíku zasílaného z Korejské republiky bez ohledu na to, zda je deklarován jako pocházející z Korejské republiky, či nikoli. Toto rozšíření opatření mělo kladný účinek, protože dovoz křemíku z Korejské republiky prudce poklesl.

(119)

Šetření ukázalo, že čínští výrobci měli v období přezkumného šetření významné volné kapacity, konkrétně kolem 540 000 tun. Navzdory očekávanému nárůstu poptávky v ČLR se očekává, že nadbytečná kapacita bude v nadcházejících letech přetrvávat, jak je vysvětleno v 74. bodě odůvodnění.

(120)

Jak již bylo uvedeno, trh Unie je pro ČLR důležitým odbytištěm, protože na druhém významném vývozním trhu, kterým jsou USA, jsou vůči ČLR zavedena vysoká antidumpingová cla, a čínský vývoz tudíž na tento trh prakticky nemá přístup.

(121)

Bylo zjištěno, že čínské dovozní ceny jsou průměrně o 15 % nižší než dovozní ceny třetích zemí; pouze v období přezkumného šetření byly o 5 % vyšší. S ohledem na zájem čínských vyvážejících výrobců o trh Unie se předpokládá, že pokud by byla opatření zrušena, byl by na trh Unie nasměrován mimořádně velký objem vývozu za ceny nižší než ceny třetích zemí, a to by mělo za následek výrazné celkové stlačení cen.

(122)

Sdružení EUSMET tvrdilo, že 56 % podíl dovozu z třetích zemí na trhu v porovnání s poměrně nízkým podílem čínského dovozu na trhu měl v OPŠ více rozhodující dopad na podíl výrobců v Unii na trhu zejména proto, že u dovozu z třetích zemí byly ceny o 5 % nižší než u čínského dovozu. V této souvislosti bylo zjištěno, že přestože ceny dovozu z třetích zemí byly v OPŠ o 5 % nižší než ceny dovozu z ČLR, podíl dovozu z třetích zemí na trhu v období mezi rokem 2007 a OPŠ klesl o 4 % v porovnání s nárůstem podílu dovozu z ČLR na trhu o 34 % (viz tabulky 2 a 3 výše). V tomtéž období byl podíl výrobního odvětví Unie na trhu stabilní. Za těchto okolností nelze dospět k závěru, že dovoz z třetích zemí měl v OPŠ rozhodující dopad na podíl výrobního odvětví Unie na trhu.

(123)

Bylo vzneseno tvrzení, že Komise při hodnocení pravděpodobného vývoje čínských vývozních cen nebere v úvahu pravděpodobné zvýšení výrobních nákladů založené zejména na vyšších nákladech na elektřinu, nedostatečném zásobování energií, vyšších investičních nákladech, vysoké inflaci, nárůstu cen surovin a nákladech na mezinárodní přepravu. I kdyby se v Číně zvýšily náklady na elektřinu, není to jediný významný prvek nákladů. Navíc nebyly poskytnuty žádné údaje o rozsahu tohoto zvýšení a o jeho cenovém dopadu na celkové náklady a výsledné prodejní ceny. Co se týče ostatních prvků, jsou čistě spekulativní nebo nebyly dostatečně podloženy či kvantifikovány, aby z nich bylo možno vyvodit jakékoli smysluplné závěry. Nutno také poznamenat, že je mylné se domnívat, že vývozní ceny nutně vycházejí z úrovně výrobních nákladů, neboť dopad na cenovou úroveň mohou mít také různé jiné činitele, jako vládní politiky nebo otázky nabídky a poptávky.

(124)

Bylo rovněž zjištěno, že na trzích třetích zemí, kde neplatí antidumpingová cla, byly čínské vývozní ceny během období přezkumného šetření na nižších úrovních než ceny určené pro Unii.

(125)

Proto byl vyvozen závěr, že dumping přetrvává a že pokud by byla opatření zrušena, zvýšený objem dumpingového dovozu by pravděpodobně vyvíjel tlak na snižování cen v Unii, přinejmenším v krátkodobém výhledu. Na tomto základě neexistuje důvod domnívat se, že se ceny ČLR zvýší. Z toho vyplývá, že je pravděpodobné také obnovení újmy, protože takový vývoj by nepříznivě ovlivnil ziskovost výrobního odvětví Unie i jeho finanční zotavení, které bylo zaznamenáno v období přezkumného šetření.

(126)

Během období rostoucí spotřeby se podíl na trhu u výrobního odvětví Unie i u dovozu ze třetích zemí snížil, kdežto podíl čínského dovozu na trhu se významně zvýšil. Vzhledem k těmto smíšeným ukazatelům (tj. celkové zotavení výrobního odvětví Unie, avšak úbytek podílu na trhu) a ke skutečnosti, že období přezkumného šetření bylo mimořádně příznivým obdobím hospodářského cyklu, byl zkoumán vývoj po skončení období přezkumného šetření s cílem získat jasnější představu o pravděpodobných budoucích trendech. Je nutno rovněž připomenout, že pravděpodobnost obnovení újmy způsobené tlakem na snížení cen může být zesílena také vývojem světového hospodářství a jeho účinky na poptávku a spotřebu.

(127)

Na základě upravených údajů Eurostatu a informací podaných výrobním odvětvím Unie o vývoji objemu prodeje a prodejních cen v Unii v období od ledna 2009 do září 2009 bylo možné pozorovat zřetelný a trvalý sestupný trend, pokud jde o objem prodeje výrobního odvětví Unie na trhu Unie. Objem prodeje dosáhl 52 % množství prodaného v odpovídajících devíti měsících roku 2008, přestože průměrné prodejní ceny zůstaly vzhledem k dlouhodobým smlouvám a snižování výroby na stejné úrovni jako v roce 2008.

(128)

Pokud jde o ziskovost výrobního odvětví Unie, došlo k významnému negativnímu vývoji. Úrovně zisku se trvale snižovaly a klesly na nízkou hodnotu, dokonce pod cílový zisk ve výši 6,5 % stanovený během původního šetření.

(129)

Je třeba poznamenat, že kvůli světové hospodářské krizi se významně snížila poptávka v Unii. To mělo nepříznivý dopad na objem prodeje a ziskovost na trhu Unie. Finanční situace výrobního odvětví Unie se zhoršila, a tím se zvýšila jeho zranitelnost. Za těchto okolností by výrobní odvětví Unie nebylo připraveno překonat nepříznivý dopad zvýšeného dumpingového dovozu z ČLR. Je pravděpodobné, že se vinou tlaku uvedeného dovozu tato situace dále zhorší.

(130)

Čínský dovoz se snížil jak z hlediska objemu, tak z hlediska cen, přičemž prvně uvedené snížení bylo podstatnější. Pokud jde o ceny, ceny čínského dovozu poklesly více než ceny výrobního odvětví Unie (8 % ve srovnání s 2 %). Po skončení období přezkumného šetření nebylo zjištěno cenové podbízení ani prodej pod cenou. Avšak pokud by neplatila opatření, představovaly by čínské dovozní ceny vzhledem k cenám výrobního odvětví Unie cenové podbízení ve výši 3 % a prodej pod cenou ve výši 11 %. Kromě toho bylo zjištěno, že pokud by byla opatření zrušena, u množství určeného pro volný trh by dovozní ceny vůči cenám výrobního odvětví Unie znamenaly cenové podbízení ve výši 22 % a prodej pod cenou ve výši až 38 %.

(131)

Bylo rovněž zjištěno, že ve srovnání s cenami zjištěnými během období přezkumného šetření, zmíněnými ve 123. bodě odůvodnění, byly čínské vývozní ceny na trzích třetích zemí nechráněných antidumpingovými cly na mnohem nižší úrovni než ceny určené pro Unii. Tato skutečnost ukazuje, že v době hospodářského poklesu zesiluje tlak na snižování cen.

(132)

Na základě výše uvedeného a vzhledem k jednoznačně se zhoršující finanční situaci výrobního odvětví Unie byl vyvozen závěr, že pokud by platnost opatření skončila, je pravděpodobné obnovení újmy.

(133)

Usuzuje se, že pokud by byla opatření zrušena, existovala by pravděpodobnost významného zvýšení dumpingového dovozu z ČLR do Unie s následným tlakem na snížení cen. Taková situace by ohrozila nejen podstatné investice výrobního odvětví Unie do vývoje a modernizace jeho výroby, ale také vývoj nové výroby křemíku pro solární energetiku, který představuje budoucí trh. Pravděpodobnost obnovení újmy je navíc zesílena hospodářským poklesem v poslední době.

(134)

V souladu s článkem 21 základního nařízení bylo zkoumáno, zda by zachování stávajících antidumpingových opatření nebylo proti zájmu Unie jako celku. Při určování zájmu Unie se vycházelo z posouzení různých dotčených zájmů, tj. zájmů výrobního odvětví Unie, dovozců/obchodníků a uživatelů dotčeného výrobku.

(135)

Připomíná se, že při předchozích přezkumech se mělo za to, že přijetí opatření není proti zájmům Unie. Navíc jelikož je současné šetření přezkumem před pozbytím platnosti, vyžaduje analýzu situace, ve které jsou antidumpingová opatření již zavedena, a posouzení případného nepřiměřeného záporného dopadu současných antidumpingových opatření na dotčené strany.

(136)

Na tomto základě bylo zkoumáno, zda existují přesvědčivé důvody vedoucí k závěru, že zachování opatření by v tomto konkrétním případě nebylo v zájmu Unie, navzdory výše uvedeným závěrům o pravděpodobnosti přetrvávání dumpingu a obnovení újmy.

(137)

Je třeba připomenout, že vysoká zisková rozpětí dosažená v roce 2007 a v období přezkumného šetření byla výsledkem zvýšení prodejních cen. Přitom se nepředpokládá, že tento činitel bude v nadcházejících letech přetrvávat.

(138)

Výrobní odvětví Unie prokázalo, že je životaschopným a konkurenceschopným odvětvím, které se dokáže přizpůsobovat měnícím se podmínkám na trhu. Tento závěr potvrzuje zejména příznivý vývoj všech hlavních ukazatelů újmy v průběhu posuzovaného období. Zachování opatření od posledního přezkumu před pozbytím platnosti přispělo k obnově finanční situace výrobního odvětví Unie a zvláště úrovně cen na trhu Unie.

(139)

Výrobní odvětví Unie během posuzovaného období prokázalo zájem o trh s křemíkem v Unii a významně zvýšilo svou efektivnost. Výrobní odvětví Unie podstatně investovalo nejen do zvýšení své výrobní kapacity, ale také do rozvoje výzkumu a technologií pro metalurgický proces výroby křemíku s vysokým stupněm čistoty určeného pro odvětví solární energetiky.

(140)

Trh s křemíkem pro solární energetiku představuje nový trh, který má vynikající vyhlídky vzhledem k očekávanému nárůstu využívání solární energie v nadcházejících letech. Pro výrobní odvětví Unie je tudíž životně důležité se na tomto novém trhu podílet. V této souvislosti lze zmínit, že dva výrobci v Unii plánují vybudovat v Unii dva nové závody na křemík pro solární energetiku, které mají pokrýt část potřeb trhu Unie. Je třeba poznamenat, že provedené investice do tohoto nového specializovaného trhu velice závisejí na tom, že v EU bude probíhat tradiční výroba křemíku, který je hlavní surovinou používanou při výrobě křemíku pro solární energetiku.

(141)

Jeden výrobce v Unii navíc oznámil, že plánuje investovat do nových výrobních zařízení v ČLR s cílem uspokojovat očekávané zvýšené potřeby čínského trhu v oblasti tradičního křemíku i křemíku pro solární energetiku.

(142)

Jak je uvedeno výše, kdyby platnost opatření skončila, velmi pravděpodobně by došlo k obnovení újmy, která by ohrozila nedávné investice výrobního odvětví Unie. Zachování opatření proti dumpingovému dovozu z ČLR je proto v zájmu výrobního odvětví Unie.

(143)

Komise rozeslala dotazníky všem známým dovozcům/obchodníkům, kteří nejsou ve spojení s výrobci. Odpovědi byly obdrženy od dvou takových dovozců, kteří jsou současně uživateli dotčeného výrobku. Vyjádřeními těchto společností se zabývá oddíl o zájmech uživatelů uvedený níže. Jeden dovozce/obchodník se přihlásil, ale neodpověděl na dotazník.

(144)

Vzhledem ke skutečnosti, že vedle pořizování křemíku z ČLR mají dovozci přístup také k dodávkám jak od výrobců v Unii, tak z třetích zemí, jež nejsou předmětem antidumpingových cel, jako jsou Norsko a Brazílie, které mají na trhu Unie podíl převyšující 56 %, se má za to, že na trhu Unie je zajištěna hospodářská soutěž.

(145)

Na základě výše uvedeného a vzhledem k tomu, že žádní obchodníci nespolupracovali a že nic nesvědčí o opaku, byl vyvozen závěr, že současná platná opatření nemají podstatný záporný účinek na jejich finanční situaci a že zachování opatření by dovozce nepostihlo.

(146)

Připomíná se, že sdružení uživatelů v chemickém průmyslu EUSMET podalo žádost o současný prozatímní přezkum omezený na zkoumání dumpingu. Komise rozeslala dotazníky všem známým uživatelům a jejich sdružením, kteří nejsou ve spojení s výrobci. Při šetření spolupracovalo dvanáct uživatelů, z nichž někteří jsou hlavními dovozci čínského křemíku, který byl zařazen do režimu aktivního zušlechťovacího styku. Kromě toho spolupracovalo ještě jedno sdružení uživatelů, které podávalo vyjádření.

(147)

Hlavními průmyslovými uživateli křemíku v Unii jsou chemický průmysl a odvětví hliníku, na které v uvedeném pořadí připadá 60 % a 40 % spotřeby Unie.

(148)

V chemickém průmyslu je křemík hlavní surovinou jednak pro výrobu silikonů určených pro široké spektrum využití, zejména v automobilovém průmyslu a stavebnictví, a jednak pro výrobu polykrystalického křemíku, používaného v elektronickém průmyslu a solární energetice. Podíl křemíku na výrobních nákladech u různých typů silikonů a polykrystalického křemíku se pohyboval od 2 % do 35 % v závislosti na výrobním procesu jednotlivých typů navazujících výrobků. V průměru se však podíl křemíku na celkových výrobních nákladech silikonů pohyboval mezi 11 a 21 %, zatímco u polykrystalických křemíků mezi 2 a 10 %. S antidumpingovým clem ve výši 19 % se dopad na výrobní náklady uvedených uživatelů v chemickém průmyslu, kteří své dodávky křemíku pořizují v ČLR, odhaduje na 2 až 4 %. Pro ostatní uživatele v chemickém průmyslu bude dopad méně významný.

(149)

Některé z chemických podniků spolupracujících při šetření byly hlavními dovozci čínského křemíku zařazeného do režimu aktivního zušlechťovacího styku, a tedy osvobozeného od antidumpingových cel. Tyto společnosti ovšem tvrdily, že nejsou s to clo absorbovat ani je přenést na odběratele a že režim aktivního zušlechťovacího styku neodstraňuje zátěž působenou platnými opatřeními, protože musí vynakládat značné zdroje na zatěžující celní a jiné správní postupy. Navíc se domnívaly, že jsou nuceny investovat do nových zařízení v ČLR, aby byly blízko zdroji levných surovin a zvýšily svou konkurenceschopnost na asijském trhu.

(150)

V odvětví hliníku je křemík rovněž důležitou surovinou, a to pro výrobu slévárenských slitin v rafinériích hliníku. Tyto slitiny se používají především v automobilovém průmyslu a stavebnictví. Podíl křemíku na výrobních nákladech se pohybuje od 8 % do 10 % v závislosti na jakosti použitého šrotu, který již obsahuje křemík. Většina rafinérií hliníku spolupracujících při šetření nakupovala křemík od jiných třetích zemí, na které se nevztahují antidumpingová cla kvůli skutečnosti, že jejich výrobky jsou určeny hlavně pro trh Unie, a nemohou tedy využít režim aktivního zušlechťovacího styku. S antidumpingovým clem ve výši 19 % se dopad na výrobní náklady uživatelů v odvětví hliníku, kteří veškeré své dodávky křemíku pořizují v ČLR, odhaduje asi na 2 %. Pro ostatní uživatele v odvětví hliníku bude dopad méně významný. Šetření ukázalo, že ziskovost rafinérií hliníku není obzvláště vysoká, a zdražování křemíku tak má na jejich zisky nepříznivý dopad kvůli omezenému prostoru.

(151)

Chemický průmysl zaměstnával kolem 14 000 lidí a odvětví hliníku 6 000. Zaměstnanost v chemickém průmyslu se za posuzované období zvýšila o 8 %, zatímco v odvětví hliníku zůstala stabilní.

(152)

Všichni uživatelé se důrazně postavili proti zachování opatření z důvodu, že opatření platila již příliš dlouho, že na trhu Unie uměle zvyšují cenovou úroveň křemíku bez ohledu na jeho původ a že výrobnímu odvětví Unie během období přezkumného šetření nevznikla újma. Avšak vzhledem k mimořádně vysokému podílu na trhu, který mají čínští vývozci u křemíku určeného pro aktivní zušlechťovací styk, a k hospodářské soutěži u křemíku určeného pro volný oběh není toto tvrzení opodstatněné. Bylo sice skutečně zjištěno, že výrobnímu odvětví Unie převážně nevznikla újma, ale v přezkumu před pozbytím platnosti je nutné posuzovat také otázku pravděpodobnosti, že dojde k obnovení újmy. Jak je uvedeno výše (viz zejména 133. bod odůvodnění), bylo v tomto případě shledáno, že taková pravděpodobnost existuje.

(153)

Sdružení EUSMET tvrdilo, že v OPŠ byl na trhu Unie nedostatek křemíku, jak dokazuje jeho tvrzení, že výrobci v třetích zemích neuspokojili objednávky některých jeho členů. Toto tvrzení však bylo nepodložené. Při posuzování dostupné kapacity na trhu vzalo sdružení EUSMET v úvahu pouze kapacitu výrobců v Unii, aniž by bralo ohled na dovoz z třetích zemí včetně Číny zařazený do režimu aktivního zušlechťovacího styku. Závěr tedy zní, že nedostatek neexistoval a že poptávka na trhu mohla být uspokojena na základě prodeje výrobního odvětví Unie a objemu dovozu.

(154)

Sdružení EUSMET také tvrdilo, že výrobní odvětví Unie záměrně omezuje výrobu sezónním zavíráním provozů a omezuje tak prodej na trhu Unie, aby mohlo kontrolovat prodejní ceny. Jeden výrobce v Unii se uchyloval k uzavírání provozu, ale během těchto období měl dostatek zásob, aby mohl dodávat svým odběratelům podle platných dlouhodobých smluv. Jiný výrobce v Unii určitým způsobem omezoval výrobu, ale pouze po období přezkumného šetření a nikoli opakovaně. Proto bylo tvrzení sdružení EUSMET, že uzavírání provozu mělo kontrolovat ceny, považováno za neopodstatněné.

(155)

Je pochopitelné, že kvůli zvýšení své konkurenceschopnosti chtějí mít uživatelé volný přístup k levným surovinám. Svobodnou volbu dodavatele považují za zásadně důležitou, protože neomezený přístup ke křemíku bude podle jejich názoru v budoucnosti ještě důležitější vzhledem k očekávanému nárůstu poptávky po křemíku do roku 2013, která bude do velké míry souviset s projekty solární energetiky. Sdružení EUSMET tvrdilo, že vzhledem k očekávanému nárůstu poptávky na trhu s křemíkem v Unii do roku 2013 se zvýší jeho údajný nedostatek. Nicméně poskytnuté údaje, z nichž tyto domněnky vycházejí, ukazují, že spotřeba Unie bude i v roce 2013 na nižší úrovni než během posuzovaného období. Proto neexistuje důvod, proč by budoucí poptávka po křemíku nemohla být uspokojena. Kromě toho svobodná volba dodavatele nemůže sama o sobě opodstatňovat přijetí dumpingových praktik. Hospodářská soutěž na trhu Unie vyžaduje rovné podmínky pro všechny hospodářské subjekty.

(156)

Uživatelé v chemickém průmyslu také upozornili na to, že výrobní odvětví Unie zůstane důležitým zdrojem dodávek jakožto záruka rychlé dostupnosti dotčeného výrobku, spolehlivosti dodávek a vyšší jakosti než u čínského výrobku.

(157)

Šetřením bylo nicméně zjištěno, že platná opatření nemají na jejich podnikání žádný významný záporný vliv. Konkrétně někteří uživatelé v chemickém průmyslu během posuzovaného období značně zvýšili dovoz křemíku z ČLR a většina z nich se vyznačovala zdravou finanční situací. Souhrnně se mělo stejně jako při předchozích přezkumech před pozbytím platnosti za to, že zachování opatření nebude mít významný nepříznivý vliv na průmyslové uživatele, a to také vzhledem k tomu, že se navrhují opatření na významně nižší úrovni.

(158)

Vzhledem k výše uvedeným skutečnostem byl vyvozen závěr, že neexistují žádné přesvědčivé důvody proti prodloužení antidumpingových opatření.

(159)

Všechny strany byly informovány o podstatných skutečnostech a úvahách, na jejichž základě bylo zamýšleno doporučit, aby byla opatření zachována, avšak na nižší úrovni. Byl jim rovněž poskytnut čas na podání vyjádření k poskytnutým informacím. Příslušná předložená stanoviska byla analyzována, ale nevedla ke změně podstatných skutečností a úvah, na jejichž základě bylo rozhodnuto antidumpingová opatření zachovat.

(160)

Na základě prozatímního přezkumu podle čl. 11 odst. 3 základního nařízení a v souladu s čl. 9 odst. 4 základního nařízení by mělo být uloženo antidumpingové clo z dovozu dotčeného výrobku pocházejícího z ČLR, a to na úrovni rozpětí újmy, na kterém jsou založena platná opatření, nebo na úrovni dumpingových rozpětí zjištěných při současném přezkumu, podle toho, která z těchto úrovní je nižší.

(161)

V důsledku toho budou opatření stanovena na úrovni zjištěných dumpingových rozpětí, tj. 16,3 % pro jedinou skupinu společností, které bylo přiznáno individuální zacházení, a 21,0 % pro všechny ostatní společnosti.

(162)

Na tomto základě by opatření, která byla po šetření provedeném v souladu s článkem 13 základního nařízení rozšířena nařízením Rady (ES) č. 42/2007 (13) na dovoz křemíku zasílaného z Korejské republiky bez ohledu na to, zda je deklarován jako pocházející z Korejské republiky, či nikoli, měla být zachována, avšak na úrovních uvedených v 161. bodě odůvodnění.

(163)

Od vývozců v Korejské republice, kteří zamýšlejí podat žádost o osvobození od rozšířeného antidumpingového cla podle čl. 13 odst. 4 základního nařízení, bude vyžadováno vyplnění dotazníku, aby mohla Komise určit, zda je osvobození opodstatněné. Osvobození tohoto druhu lze udělit po posouzení tržní situace dotčeného výrobku, výrobní kapacity a využití kapacity, nákupu a prodeje a pravděpodobnosti přetrvávání praktik, pro něž neexistuje dostatečné opodstatnění nebo hospodářský důvod, jakož i důkazů o dumpingu. Komise obvykle provede také inspekci na místě. Žádost by měla být zaslána Komisi se všemi příslušnými informacemi, zejména o jakýchkoli změnách činností společnosti spojených s výrobou a vývozem posuzovaného výrobku,

European Commission

Directorate-General for Trade

Directorate B

Office: N-105 04/17

1049 Brussels

BELGIUM

Fax: +32 22956505