(EU) č. 206/2010Nařízení Komise (EU) č. 206/2010 ze dne 12. března 2010 , kterým se stanoví seznamy třetích zemí, území nebo jejich částí, z nichž je povolen vstup některých zvířat a čerstvého masa na území Evropské unie, a požadavky na veterinární osvědčení (Text s významem pro EHP)

Publikováno: Úř. věst. L 73, 20.3.2010, s. 1-121 Druh předpisu: Nařízení
Přijato: 12. března 2010 Autor předpisu: Evropská komise
Platnost od: 9. dubna 2010 Nabývá účinnosti: 9. dubna 2010
Platnost předpisu: Ano Pozbývá platnosti:

Text předpisu s celou hlavičkou je dostupný pouze pro registrované uživatele.



NAŘÍZENÍ KOMISE (EU) č. 206/2010

ze dne 12. března 2010,

kterým se stanoví seznamy třetích zemí, území nebo jejich částí, z nichž je povolen vstup některých zvířat a čerstvého masa na území Evropské unie, a požadavky na veterinární osvědčení

(Text s významem pro EHP)

EVROPSKÁ KOMISE,

s ohledem na Smlouvu o fungování Evropské unie,

s ohledem na směrnici Rady 92/65/EHS ze dne 13. července 1992 o veterinárních předpisech pro obchod se zvířaty, spermatem, vajíčky a embryi uvnitř Společenství a jejich dovoz do Společenství, pokud se na ně nevztahují zvláštní veterinární předpisy Společenství uvedené v příloze A oddíle I směrnice 90/425/EHS (1), a zejména na čl. 17 odst. 2 písm. b), čl. 17 odst. 3 písm. a), čl. 17 odst. 3 písm. c) první pododstavec, čl. 18 odst. 1 čtvrtou odrážku a článek 19 uvedené směrnice,

s ohledem na směrnici Rady 2002/99/ES ze dne 16. prosince 2002, kterou se stanoví veterinární předpisy pro produkci, zpracování, distribuci a dovoz produktů živočišného původu určených k lidské spotřebě (2), a zejména na článek 8, čl. 9 odst. 2 písm. b) a čl. 9 odst. 4 uvedené směrnice,

s ohledem na směrnici Rady 2004/68/ES ze dne 26. dubna 2004, kterou se stanoví veterinární předpisy pro dovoz některých živých kopytníků do Společenství a pro jejich tranzit, mění směrnice 90/426/EHS a 92/65/EHS a zrušuje směrnice 72/462/EHS (3), a zejména na čl. 3 odst. 1 první a druhý pododstavec, čl. 6 odst. 1 první pododstavec, čl. 7 písm. e), článek 8, čl. 10 první pododstavec a čl. 13 odst. 1 uvedené směrnice,

s ohledem na nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 852/2004 ze dne 29. dubna 2004 o hygieně potravin (4), a zejména na článek 12 uvedeného nařízení,

s ohledem na nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 853/2004 ze dne 29. dubna 2004, kterým se stanoví zvláštní hygienická pravidla pro potraviny živočišného původu (5), a zejména na článek 9 uvedeného nařízení,

s ohledem na nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 854/2004 ze dne 29. dubna 2004, kterým se stanoví zvláštní pravidla pro organizaci úředních kontrol produktů živočišného původu určených k lidské spotřebě (6), a zejména na čl. 11 odst. 1 a článek 16 uvedeného nařízení,

s ohledem na nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 882/2004 ze dne 29. dubna 2004 o úředních kontrolách za účelem ověření dodržování právních předpisů týkajících se krmiv a potravin a pravidel o zdraví zvířat a dobrých životních podmínkách zvířat (7), a zejména na čl. 48 odst. 1 uvedeného nařízení,

vzhledem k těmto důvodům:

(1)

Směrnice Rady 72/462/EHS ze dne 12. prosince 1972 o veterinárních a hygienických otázkách dovozu skotu, prasat, ovcí a koz, čerstvého masa nebo masných výrobků ze třetích zemí (8) stanovila vypracování seznamu zemí nebo jejich částí, z nichž členské státy povolí dovoz některých živých zvířat a čerstvého masa některých zvířat.

(2)

Následně bylo přijato rozhodnutí Rady 79/542/EHS ze dne 21. prosince 1976, kterým se stanoví seznam třetích zemí nebo částí třetích zemí a kterým se stanoví veterinární a hygienické podmínky a podmínky pro veterinární osvědčení pro dovoz některých živých zvířat a jejich čerstvého masa do Společenství (9). Uvedené rozhodnutí stanoví hygienická opatření pro dovoz živých zvířat, kromě koňovitých, do Evropské unie a pro dovoz čerstvého masa z těchto zvířat, včetně koňovitých, avšak vyjma masných polotovarů. Přílohy I a II uvedeného rozhodnutí rovněž stanoví seznamy třetích zemí nebo jejich částí, z nichž smí být do Unie dovážena některá živá zvířata a jejich čerstvé maso, a také vzory veterinárních osvědčení.

(3)

Ode dne přijetí uvedeného rozhodnutí byla v dalších aktech Unie stanovena řada nových veterinárních a hygienických předpisů, které tvoří nový regulativní rámec pro tuto oblast. Taktéž směrnice 72/462/EHS byla zrušena směrnicí 2004/68/ES.

(4)

Článek 20 směrnice 2004/68/ES stanoví, že prováděcí pravidla pro dovoz stanovená v souladu s rozhodnutími přijatými podle směrnice 72/462/EHS, mimo jiné s rozhodnutím 79/542/EHS, zůstávají v platnosti až do jejich nahrazení opatřeními přijatými v novém regulativním rámci.

(5)

Podle čl. 4 odst. 3 směrnice Evropského parlamentu a Rady 2004/41/ES ze dne 21. dubna 2004, kterou se zrušují některé směrnice týkající se hygieny potravin a hygienických podmínek pro produkci některých produktů živočišného původu určených k lidské spotřebě a pro jejich uvádění na trh a kterou se mění směrnice Rady 89/662/EHS a 92/118/EHS a rozhodnutí Rady 95/408/ES (10), skončí platnost pravidel přijatých na základě směrnice 72/462/EHS, jakmile budou přijata nezbytná ustanovení na základě nařízení (ES) č. 852/2004, nařízení (ES) č. 853/2004, nařízení (ES) č. 854/2004 nebo směrnice 2002/99/ES.

(6)

Rozhodnutí 79/542/EHS bylo několikrát změněno a ustanovení týkající se dovozu vycházející z nového regulativního rámce již byla do rozhodnutí 79/542/EHS začleněna. V zájmu jasnosti a transparentnosti by opatření stanovená rozhodnutím 79/542/EHS měla být stanovena v novém právním aktu. V tomto nařízení jsou zahrnuta všechna ustanovení rozhodnutí 79/542/EHS. Proto dnem vstupu tohoto nařízení v platnost přestává platit rozhodnutí 79/542/EHS v očekávání jeho výslovného zrušení.

(7)

Směrnice 92/65/EHS stanoví veterinární předpisy pro obchod se zvířaty, spermatem, vajíčky a embryi uvnitř Unie a jejich dovoz do Unie, pokud se na ně nevztahují veterinární předpisy stanovené ve zvláštních aktech Unie zmíněné v příloze F uvedené směrnice. Podle uvedené směrnice se do Unie mohou dovážet živá zvířata, sperma, vajíčka a embrya pouze ze třetí země, která je uvedena na seznamu vypracovaném postupem popsaným v uvedené směrnici. Kromě toho musí být tato živá zvířata provázena veterinárním osvědčením, které odpovídá vzoru vyhotovenému postupem podle uvedené směrnice.

(8)

Směrnice Rady 96/93/ES ze dne 17. prosince 1996 o osvědčeních pro zvířata a živočišné produkty (11) stanoví pravidla, která musí být dodržena při vydávání osvědčení požadovaných veterinárními právními předpisy, aby se zabránilo vydávání osvědčení se zavádějícími a podvodnými údaji. Je vhodné zajistit, aby předpisy a zásady používané úředními inspektory nebo veterinárními lékaři třetích zemí byly alespoň rovnocenné těm, které stanoví uvedená směrnice. Některé třetí země, které jsou na seznamu v příloze II tohoto nařízení, poskytly dostatečné záruky, pokud jde o existenci a uplatňování takových předpisů a zásad. Je proto vhodné povolit vstup některých živých zvířat z uvedených třetích zemí na území Unie, pokud nejsou nutná žádná další omezení vyplývající z jejich konkrétní nákazové situace.

(9)

Směrnice 2002/99/ES stanoví veterinární předpisy pro dovoz produktů živočišného původu a výrobků z nich získaných, které jsou určeny k lidské spotřebě, do Unie. Podle uvedené směrnice mají být sestaveny seznamy třetích zemí nebo regionů třetích zemí, z nichž je povolen dovoz určitých produktů živočišného původu, přičemž tento dovoz musí splňovat určité požadavky, pokud jde o veterinární osvědčení.

(10)

Směrnice 2004/68/ES stanoví veterinární požadavky na dovoz některých živých kopytníků do Unie a jejich tranzit přes území Unie. Dovoz těchto živých kopytníků do Společenství a jejich tranzit přes území Společenství je povolen pouze ze třetích zemí a území, které jsou uvedeny na seznamu nebo na seznamech sestavených v souladu s postupem popsaným v uvedené směrnici, přičemž tento dovoz musí splňovat určité požadavky na veterinární osvědčení.

(11)

S výjimkou ustanovení čl. 17 odst. 2 posledního pododstavce směrnice 92/65/EHS je dovoz živých zvířat a produktů živočišného původu, na něž se vztahují směrnice 92/65/EHS, 2002/99/ES a 2004/68/ES, do Unie nebo jejich tranzit přes území Unie povolen pouze tehdy, pokud jsou doprovázeny veterinárním osvědčením a splňují příslušné požadavky stanovené právními předpisy Společenství.

(12)

Proto je za účelem provádění směrnic 92/65/EHS, 2002/99/ES a 2004/68/ES vhodné stanovit v tomto nařízení seznamy třetích zemí, území a jejich částí a zvláštní podmínky dovozu pro některá živá zvířata a čerstvé maso některých zvířat, včetně vzorů veterinárních osvědčení.

(13)

V zájmu jednotnosti právních předpisů Unie by v tomto nařízení měly být zohledněny rovněž hygienické předpisy stanovené v dalších aktech Unie, zejména v nařízeních (ES) č. 852/2004, 853/2004 a 854/2004, která stanoví pravidla týkající se hygieny potravin a potravin živočišného původu a pravidla pro organizaci úředních kontrol produktů živočišného původu určených k lidské spotřebě, a také požadavky podle směrnice Rady 96/23/ES ze dne 29. dubna 1996 o kontrolních opatřeních u některých látek a jejich reziduí v živých zvířatech a živočišných produktech (12), a podle nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 999/2001 ze dne 22. května 2001 o stanovení pravidel pro prevenci, tlumení a eradikaci některých přenosných spongiformních encefalopatií (13).

(14)

Nařízení (ES) č. 882/2004 stanoví obecná pravidla pro provádění úředních kontrol v oblasti potravin a krmiv, zdraví zvířat a dobrých životních podmínkách zvířat. Článek 48 uvedeného nařízení zmocňuje Komisi k přijetí seznamu třetích zemí, ze kterých mohou být určité výrobky dováženy do Unie. Nařízení (ES) č. 854/2004 stanoví zvláštní pravidla pro organizaci úředních kontrol produktů živočišného původu určených k lidské spotřebě, včetně seznamů třetích zemí, ze kterých je povolen dovoz produktů živočišného původu. Podle těchto pravidel mohou být uvedené seznamy kombinovány s jinými seznamy vypracovanými pro účely veřejného zdraví a zdraví zvířat.

(15)

Vzory osvědčení stanovené v přílohách tohoto nařízení by proto měly zahrnovat potvrzení dokládající, že jsou splněny hygienické předpisy stanovené ve směrnici 96/23/ES a nařízeních (ES) č. 999/2001, 852/2004, 853/2004 a 854/2004.

(16)

Vzory osvědčení stanovené v přílohách tohoto nařízení by také měly zahrnovat potvrzení dokládající, že jsou splněny požadavky na dobré životní podmínky zvířat stanovené ve směrnici Rady 93/119/ES ze dne 22. prosince 1993 o ochraně zvířat při porážení nebo usmrcování (14) a v nařízení Rady (ES) č. 1/2005 ze dne 22. prosince 2004 o ochraně zvířat během přepravy a souvisejících činností (15).

(17)

S cílem zajistit, aby během přepravy ze třetí země původu do Unie nebylo ohroženo zdraví živých zvířat vstupujících na území Unie, by měly být stanoveny určité požadavky týkající se přepravy živých zvířat, včetně požadavků na sběrná střediska.

(18)

V zájmu zajištění ochrany zdraví zvířat v Unii by živá zvířata měla být přepravována přímo na příslušné místo určení v Unii.

(19)

Čerstvé maso propuštěné do Unie za účelem tranzitu do jiné třetí země představuje zanedbatelné riziko pro veřejné zdraví. Toto maso by nicméně mělo splňovat všechny příslušné veterinární předpisy. Proto by měla být stanovena zvláštní ustanovení pro tranzit čerstvého masa a jeho skladování před tranzitem.

(20)

Vzhledem k zeměpisné poloze Kaliningradu, která se dotýká pouze Lotyšska, Litvy a Polska, by měly být stanoveny zvláštní podmínky pro tranzit zásilek do Ruska a z Ruska přes území Unie.

(21)

Propuštění zásilek čerstvého masa farmových nezdomácnělých zvířat řádu sudokopytníků chycených ve volné přírodě do Unie, s výjimkou drobů a mletého masa, by mělo být povoleno. Aby se vyloučila jakákoli případná veterinární rizika, která může toto propuštění představovat, je vhodné, aby tato zvířata byla oddělena od volně žijících zvířat po dobu tří měsíců před vstupem uvedených zásilek na území Unie. Vzor veterinárního osvědčení pro uvedené zásilky (RUF) by měl tudíž tuto skutečnost zohledňovat.

(22)

Rozhodnutí Komise 2003/881/ES ze dne 11. prosince 2003 o veterinárních podmínkách a veterinárních osvědčeních pro dovoz včelovitých (Apis melliferaBombus spp.) z některých třetích zemí (16) stanoví veterinární podmínky a podmínky pro veterinární osvědčení pro dovoz včelovitých z některých třetích zemí. V zájmu zjednodušení právních předpisů Unie by opatření stanovená v uvedeném rozhodnutí měla být zahrnuta do tohoto nařízení. Rozhodnutí 2003/881/ES by tedy mělo být zrušeno.

(23)

Je vhodné zavést přechodné období, které by členským státům a příslušnému odvětví umožnilo přijmout nezbytná opatření pro splnění požadavků stanovených v tomto nařízení.

(24)

Opatření stanovená tímto nařízením jsou v souladu se stanoviskem Stálého výboru pro potravinový řetězec a zdraví zvířat,

PŘIJALA TOTO NAŘÍZENÍ:

KAPITOLA I

PŘEDMĚT, OBLAST PŮSOBNOSTI A DEFINICE

Článek 1

Předmět a oblast působnosti

1.   Toto nařízení stanoví požadavky na veterinární osvědčení pro vstup zásilek obsahujících následující živá zvířata nebo čerstvé maso na území Unie:

a)

kopytníci;

b)

zvířata uvedená na seznamu v části 2 přílohy IV;

c)

čerstvé maso kopytníků a koňovitých určené k lidské spotřebě, kromě masných polotovarů.

2.   Toto nařízení stanoví seznamy třetích zemí, území nebo jejich částí, z nichž je povoleno propustit zásilky uvedené v odstavci 1 do Unie.

3.   Toto nařízení se nevztahuje na vstup nezdomácnělých zvířat na území Unie:

a)

za účelem představení nebo výstav, kde tato živá zvířata nejsou obvykle držena či chována;

b)

jako součásti cirkusu;

c)

určených pro schválené organizace, schválené instituty, nebo schválená střediska, jak jsou definovány v čl. 2 odst. 1 písm. c) směrnice 92/65/EHS.

4.   Použitím tohoto nařízení nejsou dotčeny jakékoli zvláštní požadavky na osvědčení stanovené v jiných aktech Unie nebo v dohodách, které Unie uzavřela se třetími zeměmi.

Článek 2

Definice

Pro účely tohoto nařízení se použijí tyto definice:

a)

„kopytníky“ se rozumí kopytníci, jak je definuje čl. 2 písm. d) směrnice 2004/68/ES;

b)

„čerstvým masem“ se rozumí čerstvé maso, jak je definováno v bodě 1.10 přílohy I nařízení (ES) č. 853/2004;

c)

„koňovitými“ se rozumí koňovití, jak je definuje čl. 2 písm. b) směrnice Rady 90/426/EHS (17);

d)

„hospodářstvím“ se rozumí farma nebo jiné zemědělské, průmyslové či obchodní zařízení pod úředním dohledem, včetně zoologických zahrad, zábavních parků a chráněných území s volně žijící zvěří nebo honebních revírů, v nichž jsou běžně držena nebo chována živá zvířata.

KAPITOLA II

PODMÍNKY PRO VSTUP ŽIVÝCH ZVÍŘAT NA ÚZEMÍ UNIE

Článek 3

Obecné podmínky pro vstup kopytníků na území Unie

Zásilky kopytníků mohou být propuštěny do Unie, pouze pokud splňují následující podmínky:

a)

pocházejí ze třetích zemí, území nebo jejich částí uvedených ve sloupcích 1, 2 a 3 tabulky v části 1 přílohy I, přičemž vzor veterinárního osvědčení odpovídající dotčené zásilce je uveden ve sloupci 4 tabulky v části 1 přílohy I;

b)

doprovází je příslušné veterinární osvědčení vypracované podle příslušného vzoru veterinárního osvědčení uvedeného v části 2 přílohy I, které vyplní a podepíše úřední veterinární lékař vyvážející třetí země a v němž se zohlední zvláštní podmínky uvedené ve sloupci 6 tabulky v části 1 téže přílohy;

c)

splňují požadavky stanovené ve veterinárním osvědčení zmíněném v písmeni b) včetně:

i)

dodatečných záruk obsažených v uvedeném osvědčení, jsou-li požadovány podle sloupce 5 části 1 přílohy I;

ii)

dodatečných požadavků na veterinární osvědčení, které může v souladu s veterinárními právními předpisy Unie stanovit členský stát určení a které jsou zahrnuty v osvědčení.

Článek 4

Podmínky pro sběrná střediska pro některé zásilky kopytníků

Zásilky kopytníků, které obsahují živá zvířata z více než jednoho hospodářství, mohou být propuštěny do Unie pouze tehdy, jsou-li sestaveny ve sběrných střediscích schválených příslušným orgánem třetí země původu v souladu s požadavky stanovenými v části 5 přílohy I.

Článek 5

Protokoly pro standardizaci materiálů a postupy odběru vzorků a provádění vyšetření u kopytníků

Je-li podle veterinárních osvědčení uvedených ve sloupci 4 tabulky v části 1 přílohy I pro vstup zásilek kopytníků na území Unie nutný odběr vzorků a provedení vyšetření na nákazy uvedené v části 6 téže přílohy, provede tento odběr vzorku a vyšetření příslušný orgán třetí země původu, nebo se tento odběr a vyšetření provede pod jeho dozorem, a to v souladu s protokoly pro standardizaci materiálů a provádění vyšetření v části 6 uvedené přílohy.

Článek 6

Zvláštní podmínky pro některé zásilky kopytníků dovážených na Saint-Pierre a Miquelon, které vstupují na území Unie

Zásilky kopytníků druhů uvedených v tabulce v části 7 přílohy I, které byly propuštěny na Saint-Pierre a Miquelon méně než šest měsíců před datem odeslání ze Saint-Pierre a Miquelonu do Unie, mohou být propuštěny do Unie pouze tehdy, pokud:

a)

splňují požadavky týkající se ustájení a karantény stanovené v kapitole 1 uvedené části přílohy I;

b)

byly podrobeny vyšetření v souladu s veterinárními požadavky stanovenými v kapitole 2 uvedené části přílohy I.

Článek 7

Obecné podmínky pro propuštění některých druhů včelovitých do Unie

1.   Zásilky včelovitých druhů uvedených v tabulce 1 části 2 přílohy IV se propustí do Unie pouze ze třetích zemí nebo území:

a)

uvedených na seznamu v části 1 přílohy II;

b)

kde výskyt moru včelího plodu, malého úlového brouka (Aethina tumida) a roztoče Tropilaelaps (Tropilaelaps spp.) podléhá povinnému hlášení na celém území.

2.   Odchylně od ustanovení odst. 1 písm. a) mohou být zásilky včel propuštěny do Unie z části třetí země nebo území uvedených v části 1 přílohy II, která je:

a)

zeměpisně a epizooticky izolovanou částí třetí země nebo území;

b)

uvedena ve třetím sloupci tabulky v oddíle 1 části 1 přílohy IV.

Použije-li se tato výjimka, je propuštění zásilek včelovitých do Unie zakázáno ze všech ostatních částí dotčené třetí země nebo území, které nejsou uvedeny ve třetím sloupci tabulky v oddíle 1 části 1 přílohy IV.

3.   Zásilky včelovitých druhů uvedených v tabulce 1 části 2 přílohy IV sestávají buď:

a)

z klecí s královnami (Apis melliferaBombus spp.), z nichž v každé je umístěna pouze jedna královna s maximálně 20členným doprovodem; nebo

b)

z kontejnerů čmeláků (Bombus spp.), z nichž v každém je umístěna kolonie čítající maximálně 200 dospělých čmeláků.

4.   Zásilky včelovitých druhů uvedených v tabulce 1 části 2 přílohy IV musí:

a)

být doprovázeny příslušným veterinárním osvědčením vypracovaným podle příslušného vzoru veterinárního osvědčení uvedeného v části 2 přílohy IV a vyplněným a podepsaným úředním inspektorem vyvážející třetí země;

b)

splňovat veterinární požadavky stanovené ve veterinárním osvědčení zmíněném v písmeni a).

Článek 8

Obecné podmínky přepravy živých zvířat do Unie

Po dobu mezi naložením ve třetí zemi původu a příjezdem na stanoviště hraniční kontroly v místě vstupu do Unie, nesmí být zásilky živých zvířat:

a)

přepravovány společně s živými zvířaty, která:

i)

nejsou určena pro propuštění do Unie, nebo

ii)

mají nižší nákazový status;

b)

vyloženy ve třetí zemi, na třetím území nebo v jejich části, které nejsou uvedeny ve sloupcích 1, 2 a 3 tabulky v části 1 přílohy I nebo pro něž neexistuje žádný vzor veterinárního osvědčení odpovídající dotčené zásilce uvedený ve sloupci 4 tabulky v části I přílohy I, nebo, pokud jsou přepravovány letecky, přeloženy do jiného letadla, ani přepravovány po silnici, železnici nebo hnány přes takovou třetí zemi, území nebo jejich část.

Článek 9

Časové omezení doby přepravy živých zvířat do Unie

Zásilky živých zvířat se propustí do Unie pouze tehdy, dorazí-li příslušná zásilka na stanoviště hraniční kontroly v místě vstupu do Unie do 10 dnů ode dne vydání příslušného veterinárního osvědčení.

V případě přepravy po moři se uvedená lhůta 10 dnů prodlouží o dodatečnou dobu odpovídající délce trvání cesty po moři, kterou podepsaným prohlášením vypracovaným v souladu s částí 3 přílohy I, jehož originál se přiloží k veterinárnímu osvědčení, potvrdí velitel lodi.

Článek 10

Zvláštní podmínky postřiku leteckých zásilek živých zvířat přepravovaných do Unie

Jsou-li zásilky živých zvířat, s výjimkou zásilek včelovitých, přepravovány letecky, postříká se klec nebo kontejner, v němž jsou zvířata přepravována, a jejich okolí vhodným insekticidem.

Postřik se provede bezprostředně před uzavřením dveří letadla po naložení zásilky a dále po každém dalším otevření dveří ve třetí zemi, dokud zásilka nedorazí do místa konečného určení.

Kapitán letadla potvrdí, že byl postřik proveden, podpisem prohlášení vypracovaného v souladu s částí 4 přílohy I, jehož originál se přiloží k veterinárnímu osvědčení.

Článek 11

Podmínky použitelné po propuštění určitých zásilek kopytníků do Unie

1.   Zásilky plemenných a užitkových kopytníků nebo kopytníků určených pro zoologické zahrady, zábavní parky a chráněná území s volně žijící zvěří nebo honební revíry musí být po propuštění do Unie bez odkladu dopraveny do hospodářství určení.

Pokud nejsou kopytníci odesláni přímo na jatka, zůstanou v tomto hospodářství alespoň 30 dní.

2.   Zásilky kopytníků určených k okamžité porážce musí být po propuštění do Unie bez odkladu dopraveny na jatka určení, kde se zvířata porazí do pěti pracovních dnů ode dne příjezdu na jatka.

Článek 12

Zvláštní podmínky pro tranzit určitých zásilek kopytníků přes třetí země

Uplatní-li se zvláštní podmínka I části 1 přílohy I za účelem umožnění tranzitu zásilek kopytníků, jichž se uvedená podmínka týká, pocházejících z jednoho členského státu a určených pro jiný členský stát, přes třetí zemi, území či jejich část uvedené v tabulce v části 1 přílohy I, pro něž však není ve sloupci 4 téže tabulky určen žádný odpovídající vzor veterinárního osvědčení pro zásilky dotčených kopytníků, platí následující podmínky:

a)

pro skot na výkrm:

i)

hospodářství konečného určení musí předem určit příslušný orgán v místě konečného určení,

ii)

živá zvířata, která tvoří zásilku, smí opustit hospodářství konečného určení pouze za účelem okamžité porážky,

iii)

všechny přesuny živých zvířat do hospodářství a z hospodářství konečného určení musí probíhat pod dozorem příslušného orgánu za předpokladu, že jsou zvířata tvořící zásilku držena v uvedeném hospodářství;

b)

pro kopytníky určené na okamžitou porážku platí čl. 11 odst. 2.

Článek 13

Podmínky použitelné pro propuštění zásilek včelovitých, jichž se týká článek 7, do Unie

1.   Zásilky královen, jichž se týká čl. 7 odst. 3 písm. a), musí být bez odkladu dopraveny na určené místo v konečném místě určení, kde jsou úly svěřeny pod dozor příslušného orgánu a královny přemístěny do nových klecí před tím, než jsou umístěny do místních kolonií.

2.   Klece, doprovod královen a další materiál doprovázející zásilky královen ze třetí země původu se odešlou do laboratoře určené příslušným orgánem k vyšetření přítomnosti:

a)

malého úlového brouka (Aethina tumida), jeho vajíček nebo larev;

b)

stop roztoče Tropilaelaps (Tropilaelaps spp.).

Po tomto laboratorním vyšetření se klece, doprovod královen a příslušný materiál zničí.

3.   Zásilky čmeláků (Bombus spp.), jichž se týká čl. 7 odst. 3 písm. b), musí být bez odkladu dopraveny do místa určení.

Čmeláci musí zůstat v nádobě, v níž byli propuštění do Unie, až do konce života kolonie.

Nádoba a materiál doprovázející čmeláky ze třetí země původu se zničí nejpozději na konci života kolonie.

KAPITOLA III

PODMÍNKY PRO VSTUP ČERSTVÉHO MASA NA ÚZEMÍ UNIE

Článek 14

Obecné podmínky dovozu čerstvého masa

Zásilky čerstvého masa určeného k lidské spotřebě mohou být do Unie dováženy, pouze pokud splňují následující podmínky:

a)

pocházejí ze třetích zemí, území nebo jejich částí uvedených ve sloupcích 1, 2 a 3 tabulky v části 1 přílohy II, přičemž vzor veterinárního osvědčení odpovídající dotčené zásilce je uveden ve sloupci 4 tabulky v části 1 přílohy II;

b)

jsou na stanovišti hraniční kontroly v místě vstupu do Unie prezentovány spolu s příslušným veterinárním osvědčením vypracovaným podle příslušného vzoru veterinárního osvědčení uvedeného v části 2 přílohy II, které vyplní a podepíše úřední veterinární lékař vyvážející třetí země a v němž se zohlední zvláštní podmínky uvedené ve sloupci 6 tabulky v části 1 téže přílohy;

c)

splňují požadavky stanovené ve veterinárním osvědčení zmíněném v písmeni b) včetně:

i)

dodatečných záruk stanovených v uvedeném osvědčení, jsou-li požadovány podle sloupce 5 tabulky v části 1 přílohy II;

ii)

dodatečných požadavků na veterinární osvědčení, které může v souladu s veterinárními právními předpisy Unie stanovit členský stát určení a které jsou zahrnuty v osvědčení.

Článek 15

Podmínky použitelné po dovozu nestažených těl volně žijící spárkaté zvěře

Podle čl. 8 odst. 2 směrnice Rady 97/78/ES (18) musí být zásilky nestažených těl volně žijící spárkaté zvěře určené k lidské spotřebě po dalším zpracování bez odkladu dopraveny do zpracovatelského zařízení určení.

Článek 16

Tranzit a skladování čerstvého masa

Vstup zásilek čerstvého masa na území Unie, není-li toto maso určeno pro dovoz do Unie, ale je určeno pro třetí zemi buď po okamžitém tranzitu, nebo po uskladnění v Unii v souladu s čl. 12 odst. 4 a článkem 13 směrnice 97/78/ES, se povolí pouze tehdy, pokud zásilky splňují následující podmínky:

a)

pocházejí ze třetích zemí, území nebo jejich částí uvedených ve sloupcích 1, 2 a 3 tabulky v části 1 přílohy II, přičemž vzor veterinárního osvědčení odpovídající dotčené zásilce je uveden ve sloupci 4 tabulky v části 1 přílohy II;

b)

splňují příslušné zvláštní veterinární požadavky stanovené v příslušném vzoru veterinárního osvědčení zmíněném v písmeni a);

c)

jsou doprovázeny veterinárním osvědčením, vypracovaným podle vzoru veterinárního osvědčení uvedeného v příloze III a vyplněným a podepsaným úředním veterinárním lékařem vyvážející třetí země;

d)

je potvrzena jejich přijatelnost pro tranzit, včetně případného uskladnění, a to na společném veterinárním vstupním dokladu podle čl. 2 odst. 1 nařízení Komise (ES) č. 136/2004 (19), podepsaném úředním veterinárním lékařem stanoviště hraniční kontroly v místě vstupu do Unie.

Článek 17

Výjimka pro tranzit přes území Lotyšska, Litvy a Polska

1.   Odchylně od článku 16 se v případě zásilek pocházejících z Ruska a určených pro Rusko buď přímo, nebo přes další třetí zemi, povolí silniční nebo železniční tranzit přes území Unie mezi učenými stanovišti hraniční kontroly v Lotyšsku, Litvě a Polsku uvedenými v rozhodnutí Komise 2009/821/ES (20) za předpokladu, že jsou splněny následující podmínky:

a)

veterinární útvar příslušného orgánu zásilku na stanovišti hraniční kontroly v místě vstupu do Unie zaplombuje plombou s pořadovým číslem;

b)

úřední veterinární lékař příslušného orgánu odpovědného za příslušné stanoviště hraniční kontroly na vstupu do Unie opatří každou stranu dokladů, které zásilku provázejí a které jsou uvedeny v článku 7 směrnice 97/78/ES, razítkem „POUZE PRO TRANZIT DO RUSKA PŘES ÚZEMÍ EU“;

c)

jsou dodrženy procedurální požadavky stanovené v článku 11 směrnice 97/78/ES;

d)

zásilka je potvrzena jako přijatelná pro tranzit na společném veterinárním vstupním dokladu podepsaném úředním veterinárním lékařem stanoviště hraniční kontroly v místě vstupu do Unie.

2.   Vykládka nebo skladování těchto zásilek na území Unie ve smyslu čl. 12 odst. 4 nebo článku 13 směrnice 97/78/ES nejsou povoleny.

3.   Příslušný orgán provádí pravidelné kontroly, aby bylo zajištěno, že počet zásilek a množství produktů opouštějících území Unie odpovídá počtu a množství, které na území Společenství vstupují.

KAPITOLA IV

OBECNÁ, PŘECHODNÁ A ZÁVĚREČNÁ USTANOVENÍ

Článek 18

Osvědčení

Veterinární osvědčení požadovaná tímto nařízením se vyplní v souladu s vysvětlivkami uvedenými v příloze V.

Tento požadavek však nebrání použití elektronického osvědčování nebo jiných schválených metod harmonizovaných na úrovni Unie.

Článek 19

Přechodná ustanovení

Během přechodného období do 30. června 2010 mohou být zásilky živých zvířat a čerstvého masa určeného k lidské spotřebě, pro něž byla vydána příslušná veterinární osvědčení podle rozhodnutí 79/542/EHS nebo 2003/881/ES, nadále propouštěny do Unie.

Článek 20

Zrušení

Zrušuje se rozhodnutí 2003/881/ES.

Článek 21

Vstup v platnost

Toto nařízení vstupuje v platnost dvacátým dnem po vyhlášení v Úředním věstníku Evropské unie.

Toto nařízení je závazné v celém rozsahu a přímo použitelné ve všech členských státech.

V Bruselu dne 16. března 2010.

Za Komisi

José Manuel BARROSO

předseda


(1)  Úř. věst. L 268, 14.9.1992, s. 54.

(2)  Úř. věst. L 18, 23.1.2003, s. 11.

(3)  Úř. věst. L 139, 30.4.2004, s. 321.

(4)  Úř. věst. L 139, 30.4.2004, s. 1.

(5)  Úř. věst. L 139, 30.4.2004, s. 55.

(6)  Úř. věst. L 139, 30.4.2004, s. 206.

(7)  Úř. věst. L 165, 30.4.2004, s. 1.

(8)  Úř. věst. L 302, 31.12.1972, s. 28.

(9)  Úř. věst. L 146, 14.6.1979, s. 15.

(10)  Úř. věst. L 157, 30.4.2004, s. 33.

(11)  Úř. věst. L 13, 16.1.1997, s. 28.

(12)  Úř. věst. L 125, 23.5.1996, s. 10.

(13)  Úř. věst. L 147, 31.5.2001, s. 1.

(14)  Úř. věst. L 340, 31.12.1993, s. 21.

(15)  Úř. věst. L 3, 5.1.2005, s. 1.

(16)  Úř. věst. L 328, 17.12.2003, s. 26.

(17)  Úř. věst. L 224, 18.8.1990, s. 42.

(18)  Úř. věst. L 24, 30.1.1998, s. 9.

(19)  Úř. věst. L 21, 28.1.2004, s. 11.

(20)  Úř. věst. L 296, 12.11.2009, s. 1.


PŘÍLOHA I

KOPYTNÍCI

ČÁST 1

Seznam třetích zemí, území nebo jejich částí (1)

Kód ISO a název třetí země

Kód území

Popis třetí země, území nebo jejich části

Veterinární osvědčení

Zvláštní podmínky

Vzor(y)

SG

1

2

3

4

5

6

CA – Kanada

CA-0

Celá země

POR-X

 

IVb IX

CA-1

Celá země kromě oblasti Okanagan Valley v Britské Kolumbii vymezené následovně:

Od průsečíku 120° 15? zeměpisné délky a 49° zeměpisné šířky na hranici Kanady a Spojených států

Severně k průsečíku 119° 35? zeměpisné délky a 50° 30? zeměpisné šířky

Severovýchodně k průsečíku 119° zeměpisné délky a 50° 45? zeměpisné šířky

Jižně k průsečíku 118° 15? zeměpisné délky a 49° zeměpisné šířky na hranici Kanady a Spojených států

BOV-X, OVI-X, OVI-Y RUM (2)

A

CH – Švýcarsko

CH-0

Celá země

 (3)

 

 

CL – Chile

CL-0

Celá země

BOV-X, OVI-X, RUM

 

 

POR-X, SUI

B

 

GL – Grónsko

GL-0

Celá země

OVI-X, RUM

 

V

HR – Chorvatsko

HR-0

Celá země

BOV-X, BOV-Y, RUM, OVI-X, OVI-Y

 

 

IS – Island

IS-0

Celá země

BOV-X, BOV-Y, RUM, OVI-X, OVI-Y

 

 

POR-X, POR-Y,

B

ME – Černá Hora

ME-0

Celá země

 

 

I

MK – Bývalá jugoslávská republika Makedonie (4)

MK-0

Celá země

 

 

I

NZ – Nový Zéland

NZ-0

Celá země

BOV-X, BOV-Y, RUM, POR-X, POR-Y, OVI-X, OVI-Y

 

III V

PM – Saint-Pierre a Miquelon

PM-0

Celá země

BOV-X, BOV-Y, RUM, OVI-X, OVI-Y, CAM

 

 

RS – Srbsko (5)

RS-0

Celá země

 

 

I

Zvláštní podmínky (viz poznámky pod čarou v každém osvědčení):

„I“

:

pro tranzit přes území třetí země u zvířat určených k okamžité porážce nebo u skotu na výkrm zasílaných z jednoho členského státu a směřujících do jiného členského státu v nákladních automobilech opatřených pečetěmi s pořadovými čísly.

Číslo pečeti musí být uvedeno ve veterinárním osvědčení vydaném podle vzoru stanoveného v příloze F směrnice 64/432/EEC (6) u skotu na porážku a skotu na výkrm a podle vzoru I v příloze E směrnice 91/68/EHS (7) u jatečných ovcí a koz.

Pečeť navíc musí být při příjezdu na určené stanoviště hraniční kontroly v místě vstupu do Unie neporušená a číslo pečetě musí být zaneseno v integrovaném počítačovém veterinárním systému Unie (TRACES).

Příslušný veterinární orgán musí osvědčení před tranzitem přes území jedné nebo více třetích zemí opatřit v místě výjezdu z Unie razítkem s následujícím textem: „POUZE PRO TRANZIT MEZI JEDNOTLIVÝMI ČÁSTMI EVROPSKÉ UNIE PŘES BÝVALOU JUGOSLÁVSKOU REPUBLIKU MAKEDONII / ČERNOU HORU / SRBSKO (8)  (9)“.

Skot na výkrm musí být přepraven přímo do hospodářství určení stanoveného příslušným veterinárním orgánem místa určení. Příslušná zvířata nesmí uvedené hospodářství opustit, s výjimkou přesunu na okamžitou porážku.

„II“

:

území, kterému je přiznán status území úředně prostého tuberkulózy pro účely vývozu živých zvířat vybavených osvědčením podle vzoru BOV-X do Unie.

„III“

:

území, kterému je přiznán status území úředně prostého brucelózy pro účely vývozu živých zvířat vybavených osvědčením podle vzoru BOV-X do Unie.

„IVa“

:

území, kterému je přiznán status území úředně prostého enzootické leukózy skotu (EBL) pro účely vývozu živých zvířat vybavených osvědčením podle vzoru BOV-X do Unie.

„IVb“

:

území se schválenými hospodářstvími, kterému je přiznán status území úředně prostého enzootické leukózy skotu (EBL) pro účely vývozu živých zvířat vybavených osvědčením podle vzoru BOV-X do Unie.

„V“

:

území, kterému je přiznán status území úředně prostého brucelózy pro účely vývozu živých zvířat vybavených osvědčením podle vzoru OVI-X do Unie.

„VI“

:

zeměpisná omezení:

„VII“

:

území, kterému je přiznán status území úředně prostého tuberkulózy pro účely vývozu živých zvířat vybavených osvědčením podle vzoru RUM do Unie.

„VIII“

:

území, kterému je přiznán status území úředně prostého brucelózy pro účely vývozu živých zvířat vybavených osvědčením podle vzoru RUM do Unie.

„IX“

:

území, kterému je přiznán status území úředně prostého Aujeszkyho choroby pro účely vývozu živých zvířat vybavených osvědčením podle vzoru POR-X do Unie.

ČÁST 2

Vzory veterinárních osvědčení

Vzory:

„BOV-X“

:

vzor veterinárního osvědčení pro domácí skot (včetně druhů Bubalus a Bison a jejich kříženců) určený k chovu a/nebo produkci po dovozu.

„BOV-Y“

:

vzor veterinárního osvědčení pro domácí skot (včetně druhů Bubalus a Bison a jejich kříženců) určený k okamžité porážce po dovozu.

„OVI-X“

:

vzor veterinárního osvědčení pro domácí ovce (Ovis aries) a domácí kozy (Capra hircus) určené k chovu a/nebo produkci po dovozu.

„OVI-Y“

:

vzor veterinárního osvědčení pro domácí ovce (Ovis aries) a domácí kozy (Capra hircus) určené k okamžité porážce po dovozu.

„POR-X“

:

vzor veterinárního osvědčení pro domácí prasata (Sus scrofa) určená k chovu a/nebo produkci po dovozu.

„POR-Y“

:

vzor veterinárního osvědčení pro domácí prasata (Sus scrofa) určená k okamžité porážce po dovozu.

„RUM“

:

vzor veterinárního osvědčení pro zvířata řádu sudokopytníci (kromě skotu včetně druhů Bubalus a Bison a jejich kříženců, druhů Ovis aries, Capra hircus, čeledí Suidae a Tayassuidae) a pro zvířata čeledí nosorožcovití (Rhinocerotidae) a slonovití (Elephantidae).

„SUI“

:

vzor veterinárního osvědčení pro nezdomácnělé prasatovité (Suidae), pekariovité (Tayassuidae) a tapírovité (Tapiridae).

„CAM“

:

vzor zvláštního osvědčení pro zvířata dovezená ze Saint-Pierre a Miquelonu za podmínek uvedených v příloze I části 7.

SG (doplňkové záruky):

„A“

:

záruky ohledně vyšetření na katarální horečku ovcí a epizootické hemoragické onemocnění u zvířat vybavených osvědčením podle vzorů BOV-X (bod II.2.8 B), OVI-X (bod II.2.6 D) a RUM (bod II.2.6).

„B“

:

záruky ohledně vyšetření na vezikulární chorobu prasat a klasický mor prasat u zvířat vybavených osvědčením podle vzoru POR-X (bod II.2.4 B) a SUI (bod II.2.4 B).

„C“

:

záruky ohledně vyšetření na brucelózu u zvířat vybavených osvědčením podle vzorů osvědčení POR-X (bod II.2.4 C) a SUI (bod II.2.4 C).

Image

Image

Image

Image

Image

Image

Image

Image

Image

Image

Image

Image

Image

Image

Image

Image

Image

Image

Image

Image

Image

Image

Image

Image

Image

Image

Image

Image

Image

Image

Image

Image

Image

Image

Image

Image

Image

Image

Image

Image

ČÁST 3

Dodatek pro přepravu zvířat po moři

(Přiloží se vyplněný k veterinárnímu osvědčení, zahrnuje-li přeprava na hranice Unie přepravu lodí, byť pouze po určitou část cesty.)

Prohlášení velitele lodi

Já, níže podepsaný velitel lodi (jméno …), prohlašuji, že zvířata uvedená v připojeném veterinárním osvědčení č. … zůstala po celou plavbu z/ze … v/ve/na … (vyvážející země) do … v Unii na palubě lodi a že loď cestou do Unie nezastavovala v žádném místě mimo … (země vývozu) jiném než: … (přístavy určení během cesty). Během cesty tato zvířata navíc nepřišla do styku s dalšími zvířaty na palubě, která mají nižší nákazový status.

V … dne …

(cílový přístav)

(datum příjezdu)

(razítko)

(podpis velitele lodi)

(jméno hůlkovým písmem a funkce)

ČÁST 4

Dodatek pro leteckou přepravu zvířat

(Přiloží se vyplněný k veterinárnímu osvědčení, zahrnuje-li přeprava na hranice Unie leteckou přepravu, byť pouze po určitou část cesty.)

Prohlášení kapitána letadla

Já, níže podepsaný kapitán letadla (jméno …), prohlašuji, že klec nebo kontejner, v nichž je přepravováno zvíře / jsou přepravována zvířata uvedené/uvedená v připojeném veterinárním osvědčení č. …, a jejich okolí byly před odletem postříkány insekticidem.

V … dne …

(letiště odletu)

(datum odletu)

(razítko)

(podpis kapitána)

(jméno hůlkovým písmem a funkce)

ČÁST 5

Podmínky pro schvalování sběrných středisek (podle článku 4)

Aby mohla být schválena, musí sběrná střediska splňovat tyto požadavky:

I.

Musí být pod dohledem úředního veterinárního lékaře.

II.

Každé sběrné středisko se musí nacházet ve středu oblasti o průměru nejméně 20 km, v níž se podle úředních zjištění nevyskytl žádný případ slintavky a kulhavky nejméně 30 dní předtím, než začalo být využíváno jako schválené sběrné středisko.

III.

Před každým použitím jako schválené sběrné středisko musí být vyčištěna a vydezinfikována dezinfekčním prostředkem úředně schváleným ve vyvážející zemi jako prostředek účinný při tlumení slintavky a kulhavky.

IV.

Co se týče kapacity, musí mít:

a)

prostory používané výhradně jako sběrné středisko;

b)

vhodné prostory, které se snadno čistí a dezinfikují, pro nakládání, vykládání a odpovídající ustájení zvířat, pro jejich napájení a krmení a pro poskytování nezbytného ošetření přítomným zvířatům;

c)

vhodné prostory pro provádění kontrol a pro izolaci;

d)

vhodné vybavení pro čištění a dezinfekci místností a nákladních vozidel;

e)

vhodné skladovací prostory pro krmivo, podestýlku a hnůj;

f)

vhodný systém pro sběr a odvod odpadních vod;

g)

kancelář pro úředního veterinárního lékaře.

V.

Když jsou v provozu, musí mít dostatek veterinárních lékařů pro plnění všech povinností stanovených v části 5.

VI.

Musí přijímat pouze zvířata, která jsou individuálně označena, aby byla zaručena jejich vysledovatelnost. Za tímto účelem musí vlastník nebo osoba zodpovědná za středisko při přijímání zvířat zajistit, aby byla zvířata řádně označena a aby k zásilce byla přiložena zdravotní dokumentace nebo příslušná osvědčení pro dané druhy a kategorie.

Vlastník nebo osoba zodpovědná za sběrné středisko musí rovněž zaznamenávat do registru nebo do databáze jména vlastníků, původ zvířat, data vstupu a data opuštění střediska, identifikační čísla zvířat nebo registrační čísla stáda původu a hospodářství určení a registrační čísla přepravce a registrační čísla nákladních automobilů přivážejících nebo odvážejících zvířata, a musí tyty údaje uchovávat nejméně tři roky.

VII.

Všechna zvířata, která procházejí sběrným střediskem, musí splňovat veterinární podmínky stanovené pro vstup příslušné kategorie zvířat do Unie.

VIII.

Zvířata vstupující do Unie, která procházejí sběrným střediskem, musí být naložena a odeslána přímo na hranice vyvážející země během šesti dnů od příjezdu/příchodu do sběrného střediska:

a)

aniž přišla do styku s jinou spárkatou zvěří, než takovou, která splňuje veterinární podmínky pro propuštění příslušné kategorie zvířat do Unie;

b)

rozdělena do zásilek tak, aby žádná zásilka neobsahovala současně zvířata určená k chovu nebo produkci a zvířata určená k okamžité porážce;

c)

v přepravních vozidlech nebo kontejnerech, které byly nejprve vyčištěny a vydezinfikovány dezinfekčním prostředkem úředně schváleným ve vyvážející zemi jako prostředek účinný při tlumení slintavky a kulhavky, a které jsou konstruovány tak, aby výkaly, moč, stelivo nebo krmení nemohly během přepravy vytékat nebo padat ven.

IX.

Pokud je podle podmínek vývozu zvířat do Unie požadováno provedení určitého vyšetřené během určitého konkrétního období před naložením, musí toto období zahrnovat i dobu pobytu ve sběrném středisku v délce až šest dní od data příjezdu/příchodu zvířat do příslušného schváleného sběrného střediska.

X.

Vyvážející třetí země musí určit střediska schválená pro shromažďování zvířat určených k chovu a produkci a střediska schválená pro shromažďování zvířat určených k porážce a musí názvy a adresy těchto zařízení oznámit Komisi a příslušným ústředním orgánům daného členského státu. Tyto údaje musí být pravidelně aktualizovány.

XI.

Vyvážející třetí země určí postup výkonu úředního dohledu nad schválenými sběrnými středisky a zajistí, aby byl tento dohled prováděn.

XII.

Příslušný orgán dané třetí země musí ve schválených sběrných střediscích provádět pravidelné inspekce, aby zkontroloval, že jsou požadavky stanovené v bodech I. až XI. plněny.

Pokud tyto inspekce ukážou, že sběrné středisko již uvedené podmínky nesplňuje, musí být platnost povolení pro toto středisko ukončena. Povolení může být obnoveno pouze v případě spokojenosti příslušného orgánu dané třetí země s tím, že uvedené středisko plně vyhovuje podmínkám stanoveným v bodech I až XI.

ČÁST 6

Protokoly pro standardizaci materiálů a vyšetřovací metody

(podle článku 5)

Tuberkulóza (TBL)

Provede se jednorázová intradermální tuberkulinace s použitím bovinního tuberkulinu v souladu s přílohou B směrnice 64/432/EHS. U prasatovitých (Suidae) se provede jednorázová intradermální tuberkulinace s použitím aviárního tuberkulinu v souladu s přílohou B směrnice 64/432/EHS, pouze s tím rozdílem, že místem vstřiku je ohyb kůže na rozhraní hlavy a dorzální části ucha.

Brucelóza (Brucella abortus) (BRL)

Provede se séroaglutinační test, test reakce vazby komplementu, test na brucelózu s pufrovaným brucelovým antigenem a testy enzymoimunoanalýzy (ELISA) v souladu s přílohou C směrnice 64/432/EHS.

Brucelóza (Brucella melitensis) (BRL)

Provedou se testy v souladu s přílohou C směrnice 91/68/EHS.

Enzootická leukóza skotu (EBL)

Provede se agarový imunodifúzní test a test enzymoimunoanalýzy (ELISA) v souladu s přílohou D kapitolou II oddíly A a C směrnice 64/432/EHS.

Katarální horečka ovcí (BTG)

Provede se blokující nebo kompetitivní test ELISA podle následujícího protokolu:

Provedením kompetitivního testu ELISA za použití monoklonové protilátky 3-17-A3 je možné zjistit protilátky proti všem známým sérotypům viru katarální horečky ovcí (VKHO).

Podstatou tohoto testu je přerušení reakce mezi antigenem VKHO a skupinově specifickou monoklonální protilátkou (3-17-A3), způsobené přidáním testovaného séra. Protilátky proti VKHO přítomné v testovaném séru blokují reaktivitu monoklonálních protilátek (mab), což vede po přidání enzymaticky značené protimyší protilátky a chromogenu/substrátu k oslabení očekávané barevné reakce. Séra mohou být testována v jednom roztoku 1:5 (kapkový test – viz dodatek 1) nebo mohou být titrována (sérová titrace – viz dodatek 2) za účelem zjištění koncového bodu roztoku. Za pozitivní lze považovat hodnoty inhibice vyšší než 50 %.

Materiál a reakční činidla:

1.

vhodné mikrotitrační destičky ELISA;

2.

antigen: dodávaný ve formě extrahovaného buněčného koncentrátu, připravený níže popsaným postupem a skladovaný při teplotě –20 °C nebo –70 °C;

3.

blokující pufr: fyziologický roztok pufrovaný fosforečnanem (PBS) obsahující 0,3 % VKHO negativního séra dospělého skotu, 0,1 % (v/v) Tween-20 (dodávaného ve formě polyoxyethylene sorbiton monolaurát syrupu) v PBS;

4.

monoklonální protilátka: 3-17-A3 (dodávaná ve formě hybridomu supernatantu tkáňové kultury) zaměřená proti skupinově specifickému polypeptidu VP7, skladovaná při teplotě –20 °C nebo lyofilizovaná, ředěná před použitím blokujícím pufrem v poměru 1:100;

5.

konjugát: králičí protimyší globulin (adsorbovaný a eluovaný) konjugovaný na křenovou peroxidasu a uchovávaný v temnu při teplotě 4 °C;

6.

chromogen a substrát: ortofenylen diamin (OPD chromogen) rozpuštěný ve sterilní destilované vodě s výslednou koncentrací 0,4 mg/ml; peroxid vodíku (30 % w/v substrátu) s koncentrací 0,05 % v/v přidaný těsně před použitím (5 ?l H2 O2 na 10 ml OPD). (S OPD zacházejte opatrně – používejte gumové rukavice – možný mutagen);

7.

jednomolární kyselina sírová: 26,6 ml kyseliny přidané do 473,4 ml destilované vody. (Pamatujte, že kyselina se musí přidávat do vody, nikdy voda do kyseliny);

8.

kruhová třepačka;

9.

Analyzátor destiček ELISA (odečet je možné provádět i vizuálně).

Uspořádání testu

Cc: kontrola konjugátu (žádné sérum / žádná monoklonální protilátka); C++: silná pozitivní kontrola séra; C+: slabá pozitivní kontrola séra; C–: negativní kontrola séra; Cm: kontrola monoklonální protilátky (žádné sérum).

DODATEK 1

Uspořádání při kapkovém ředění (1:5) formát (40 sér/destička)

 

Kontroly

Testované sérum

1

2

3

4

5

6

7

8

9

10

11

12

A

Cc

C–

1

2

3

4

5

6

7

8

9

10

B

Cc

C–

1

2

3

4

5

6

7

8

9

10

C

C++

C++

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

D

C++

C++

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

E

C+

C+

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

F

C+

C+

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

G

Cm

Cm

 

 

 

 

 

 

 

 

 

40

H

Cm

Cm

 

 

 

 

 

 

 

 

 

40


DODATEK 2

Uspořádání při titraci séra (10 sér/destička)

 

Kontroly

Testované sérum

1

2

3

4

5

6

7

8

9

10

11

12

A

Cc

C–

1:5

 

 

 

 

 

 

 

 

1:5

B

Cc

C–

1:10

 

 

 

 

 

 

 

 

1:10

C

C++

C++

1:20

 

 

 

 

 

 

 

 

1:20

D

C++

C++

1:40

 

 

 

 

 

 

 

 

1:40

E

C+

C+

1:80

 

 

 

 

 

 

 

 

1:80

F

C+

C+

1:160

 

 

 

 

 

 

 

 

1:160

G

Cm

Cm

1:320

 

 

 

 

 

 

 

 

1:320

H

Cm

Cm

1:640

 

 

 

 

 

 

 

 

1:640

Protokol testu:

Kontrola konjugátu (Cc)

:

jamky 1A a 1B jsou určené pro slepou zkoušku za použití antigenu VKHO a konjugátu. Je možno ji použít ke kalibraci snímače ELISA.

Kontrola mab (Cm)

:

sloupce 1 a 2, řady G a H jsou jamky určené pro kontrolu monoklonální protilátky a obsahují antigen VKHO, monoklonální protilátku a konjugát. Tyto jamky představují maximální zabarvení. Průměr hodnot optické hustoty z této kontroly odpovídá inhibiční hodnotě 0 %.

Pozitivní kontrola (C++, C+)

:

sloupce 1 a 2, řady C-D-E-F. Tyto jamky obsahují antigen VKHO, silné a slabé pozitivní antisérum VKHO, mab a konjugát.

Negativní kontrola (C–)

:

jamky 2A a 2B obsahují negativní kontrolu, která sestává z VKHO antigenu, VKHO negativního antiséra, mab a konjugátu.

Testovaná séra

:

pro rozsáhlé sérologické průzkumy a rychlý screening mohou být séra testována v jednom zředění 1:5 (dodatek 1). Případně může být 10 sér testováno v ředění od 1:5 do 1:640 (dodatek 2), což poskytne vodítko, pokud jde o titr protilátky v testovaných sérech.

Postup:

1.

Nařeďte antigen VKHO na předtitrovanou koncentraci v PBS, krátce protřepejte v ultrazvukové třepačce, aby se rozptýlil agregovaný virus (není-li tento přístroj k dispozici, důkladně protřepejte v pipetě) a přidejte 50 ?l do všech jamek destičky ELISA. Oklepněte strany destičky, aby se antigen rozptýlil.

2.

Inkubujte při 37 °C po dobu 60 minut na kruhové třepačce. Třikrát destičky promyjte, a to tak, že jamky propláchnete nesterilním PBS, a poté je osušíte pomocí savého papíru.

3.

Kontrolní jamky: do jamek Cc přidejte 100 ?l blokujícího pufru. Do příslušných jamek C–, C+ a C++ přidejte 50 ?l pozitivního a negativního kontrolního séra ve zředění 1:5 (10 ?l séra +40 ?l blokujícího pufru). Do kontrolních jamek přidejte k mab 50 ?l blokujícího pufru.

Metoda bodové titrace: do jamek ve sloupcích 3 až 12 přidejte zředění každého testovaného séra v tlumicím roztoku 1:5 (10 µl séra +40 µl tlumicího roztoku), aby se jejich objem zdvojnásobil.

nebo

Metoda titrace séra: ve všech osmi jamkách jednotlivých sloupců 3 až 12 připravte dvojitou sérii roztoků každého testovaného vzorku (1:5 až 1:640) v blokujícím pufru.

4.

Ihned po přidání testovaných sér nařeďte mab v blokujícím pufru v poměru 1:100 a přidejte 50 ?l do všech jamek destičky kromě slepé kontroly.

5.

Inkubujte při 37 °C po dobu 60 minut na kruhové třepačce. Promyjte destičky třikrát pomocí PBS, poté je osušte savým papírem.

6.

Nařeďte králičí anti-myší koncentrát v blokujícím pufru v poměru 1:5 000 a přidejte 50 ?l do všech jamek destičky.

7.

Inkubujte při 37 °C po dobu 60 minut na kruhové třepačce. Promyjte destičky třikrát pomocí PBS, poté je osušte savým papírem.

8.

Nechte roztát OPD a těsně před použitím přidejte 5 ?l 30 % peroxidu vodíku ke každým 10 ml OPD. Do všech jamek destičky přidejte 50 ?l. Vyčkejte asi 10 minut, než dojde k barevné reakci, a poté ji zastavte jednomolární kyselinou sírovou (50 ?l na jamku). K barevné reakci by mělo dojít v kontrolních jamkách mab a v jamkách obsahujících séra bez protilátek proti VKHO.

9.

Destičky odečítejte buď vizuálně, nebo pomocí spektrofotometrického analyzátoru.

Analýza výsledků:

Za použití příslušného softwarového nástroje se vytisknou hodnoty optické denzity (OD) a procentní inhibiční hodnoty (PI) testovaných a kontrolních sér vycházející ze střední hodnoty zaznamenané v kontrolních jamkách s antigenem. Údaje vyjádřené jako hodnoty OD a PI se použijí ke stanovení, zda byl test proveden v rámci přípustných mezí. Horní kontrolní meze (UCL) a dolní kontrolní meze (LCL) pro kontrolu mab (antigen plus mab bez testovaného séra) leží mezi hodnotami OD 0,4 a 1,4. Všechny destičky, které nevyhovují výše uvedeným kritériím, je nutné odmítnout.

Není-li k dispozici softwarový nástroj, vytiskněte hodnoty OD za použití tiskárny ELISA. Vypočtěte střední hodnotu OD kontrolních jamek s antigenem, která představuje hodnotu 100 %. Určete 50 % hodnotu OD a ručně vypočtěte pozitivitu a negativitu každého vzorku.

Procentní inhibiční hodnota (PI) = 100 – (OD každé testové kontroly / střední hodnota OD jamek Cm) × 100.

Zdvojené jamky s negativním kontrolním sérem a zdvojené slepé jamky musí vykazovat hodnoty PI mezi +25 % a –25 %, resp. mezi +95 % a + 105 %. Hodnoty mimo toto rozmezí destičku nevyřazují, ale svědčí o tom, že se vyvíjí barva pozadí. Silná a slabá pozitivní kontrolní séra musí vykazovat hodnoty PI mezi +81 % a + 100 %, resp. mezi +51 % a +80 %.

Diagnostický práh pro testovaná séra je 50 % (PI 50 % nebo OD 50 %). Vzorky vykazující hodnoty PI > 50 % se zaznamenají jako negativní. Vzorky vykazující hodnoty PI mimo rozmezí pro zdvojené jamky (nad mezními hodnotami nebo pod nimi) se považují za nejisté. Takové vzorky mohou být znovu testovány bodovým testem a/nebo titrací. Pozitivní vzorky lze také titrovat za účelem zjištění stupně pozitivity.

Vizuální vyhodnocení: pozitivní a negativní vzorky jsou snadno rozeznatelné zrakem; slabě pozitivní nebo silně negativní vzorky lze zrakem interpretovat obtížněji.

Příprava VKHO ELISA antigenu:

1.

Promyjte 40–60 Rouxových lahví se souvislým porostem buněk BHK-21 třikrát Eagleho médiem bez séra a infikujte sérotypem 1 viru katarální horečky ovcí v Eagleho médiu bez séra.

2.

Inkubujte při teplotě 37 °C a denně vyšetřujte na cytopatický efekt (CPE).

3.

Jakmile k CPE dojde u 90–100 % buněk v každé Roux láhvi, lze virus získat protřepáním, kterým se uvolní buňky ulpívající na skle.

4.

Odstřeďte při 2 000 až 3 000 otáčkách za minutu, až buňky vytvoří peletu.

5.

Odstraňte supernatant a resuspendujte buňky přibližně ve 30 ml PBS obsahujícího 1 % „Sarkosylu“ a 2 ml fenylmethylsulfonylfluoridu (lysis pufr). To může vést k tvorbě gelu a ke zmírnění tohoto efektu je možné přidat více lysis pufru. (Pozor: fenylmethylsulfonylfluorid má škodlivé účinky - je třeba s ním zacházet s maximální opatrností.)

6.

Po dobu 60 sekund rozrušujte buňky ultrazvukovou sondou při amplitudě 30 mikronů.

7.

Po dobu deseti minut odstřeďujte při 10 000 otáčkách za minutu.

8.

Supernatant uchovávejte při teplotě +4 °C a zbývající buněčnou peletu resuspendujte v 10 až 20 ml lysis pufru.

9.

Třikrát protřepejte v ultrazvukové třepačce a vyčeřte, supernatant z každého stadia uchovejte.

10.

Slijte supernatanty a odstřeďujte při 24 000 otáčkách za minutu (100,000 g) po dobu 120 minut při teplotě +4 °C přes 5ml polštář 40 % sacharosy (w/v v PBS) s použitím 30ml Beckmannových odstřeďovacích zkumavek a rotoru SW 28.

11.

Odstraňte supernatant, důkladně vyprázdněte zkumavky a resuspendujte peletu v PBS působením ultrazvukových vibrací. Antigen skladujte rozdělený na poměrné části při teplotě –20 °C.

Titrace VKHO ELISA antigenu:

ELISA antigen katarální horečky ovcí se titruje nepřímou metodou ELISA. Dvojnásobná zředění antigenu se titrují proti konstantnímu zředění (1:100) monoklonální protilátky 3-17-A3. Protokol je tento:

1.

VKHO antigen zředěný v PBS v poměru 1:20 titrujte na celé mikrotitrační destičce v sériích dvojnásobných zředění (50 ?l na jamku) pomocí mnohokanálové pipety.

2.

Inkubujte po dobu jedné hodiny při teplotě 37 °C na kruhové třepačce.

3.

Destičky třikrát promyjte PBS.

4.

Přidejte 50 ?l monoklonální protilátky 3-17-A3 (zředěné v poměru 1:100) do každé jamky mikrotitrační destičky.

5.

Inkubujte po dobu jedné hodiny při teplotě 37 °C na kruhové třepačce.

6.

Destičky třikrát promyjte PBS.

7.

Do každé jamky mikrotitrační destičky přidejte 50 ?l králičího anti-myšího globulinu konjugovaného na křenovou peroxidasu, ředěného na optimální koncentraci na základě předtitrace.

8.

Inkubujte po dobu jedné hodiny při teplotě 37 °C na kruhové třepačce.

9.

Přidejte substrát a chromogen, jak je uvedeno výše. Po deseti minutách reakci zastavte přidáním jednomolární kyseliny sírové (50 ?l na jamku).

Při kompetitivním testu musí být nadbytek monoklonální protilátky, proto se volí takové zředění antigenu, které leží na titrační křivce (nikoli v oblasti základny), při kterém má OD hodnotu přibližně 0,8 po deseti minutách.

Imunodifúzní test v agarovém gelu se provádí podle následujícího protokolu:

Antigen:

Antigen pro precipitaci se připraví v jakémkoli systému buněčné kultury, který podporuje rychlé množení referenčního kmene viru katarální horečky ovcí. Doporučují se buňky BHK nebo Vero. Antigen je přítomen v supernatantní tekutině na konci pomnožování viru, musí však mít 50-100násobnou koncentraci, aby byl účinný. Toho lze dosáhnout pomocí jakéhokoli standardního postupu koncentrace proteinu; virus v antigenu je možno inaktivovat přidáním 0,3 % (v/v) beta-propiolaktonu.

Známé pozitivní kontrolní sérum

Z mezinárodního referenčního séra a antigenu se připraví národní standardní sérum, standardizuje se tak, aby bylo v optimálním poměru vůči mezinárodnímu referenčnímu séru, lyofilizuje se a použije se v každém testu jako známé kontrolní sérum.

Testované sérum

Postup

:

na Petriho misku se nalije 1 % agarosa připravená v boratovém nebo sodiumbarbitolovém pufru, s pH 8,5 až 9,0, a to tak, aby minimální tloušťka byla 3,0 mm. V agaru se za účelem testu vykrojí sedm suchých jamek, každá o průměru 5,0 mm, které tvoří testovaný vzorek. Schéma sestává z jedné středové jamky a šesti jamek rozmístěných kolem středové jamky v kruhu o poloměru 3 cm. Středová jamka se naplní standardním antigenem. Okrajové jamky 2, 4 a 6 se naplní známým pozitivním sérem, jamky 1, 3 a 5 se naplní testovanými séry. Systém se inkubuje po dobu až 72 hodin při pokojové teplotě v uzavřené vlhké komoře.

Interpretace

:

testované sérum je pozitivní, pokud s antigenem tvoří specifickou precipitační linii a s kontrolním sérem úplnou linii identity. Testované sérum je negativní, jestliže netvoří specifickou linii s antigenem a neohýbá linii kontrolního séra. Petriho misky je třeba prohlížet proti tmavému pozadí a za nepřímého osvětlení.

Epizootické hemoragické onemocnění

Imunodifúzní test v agarovém gelu se provádí podle následujícího protokolu:

Antigen:

Antigen pro precipitaci se připraví v jakémkoli systému buněčné kultury, který podporuje rychlé množení vhodného sérotypu / vhodných sérotypů viru epizootického hemoragického onemocnění. Doporučují se buňky BHK nebo Vero. Antigen je přítomen v supernatantní tekutině na konci pomnožování viru, musí však mít 50-100násobnout koncentraci, aby byl účinný. Toho lze dosáhnout pomocí jakéhokoli standardního postupu koncentrace proteinu; virus v antigenu je možno inaktivovat přidáním 0,3 % (v/v) beta-propiolaktonu.

Známé pozitivní kontrolní sérum

Z mezinárodního referenčního séra a antigenu se připraví národní standardní sérum, standardizuje se tak, aby bylo v optimálním poměru vůči mezinárodnímu referenčnímu séru, lyofilizuje se a použije se v každém testu jako známé kontrolní sérum.

Testované sérum

Postup

:

na Petriho misku se nalije 1 % agarosa připravená v boratovém nebo sodiumbarbitolovém pufru, s pH 8,5 až 9,0, a to tak, aby minimální tloušťka byla 3,0 mm. V agaru se za účelem testu vykrojí sedm suchých jamek, každá o průměru 5,0 mm, které tvoří testovaný vzorek. Schéma sestává z jedné středové jamky a šesti jamek rozmístěných kolem středové jamky v kruhu o poloměru 3 cm. Středová jamka se naplní standardním antigenem. Okrajové jamky 2, 4 a 6 se naplní známým pozitivním sérem, jamky 1, 3 a 5 se naplní testovanými séry. Systém se inkubuje po dobu až 72 hodin při pokojové teplotě v uzavřené vlhké komoře.

Interpretace

:

testované sérum je pozitivní, pokud s antigenem tvoří specifickou precipitační linii a s kontrolním sérem úplnou linii identity. Testované sérum je negativní, jestliže netvoří specifickou linii s antigenem a neohýbá linii kontrolního séra. Petriho misky je třeba prohlížet proti tmavému pozadí a za nepřímého osvětlení.

Infekční bovinní rhinotracheitida / infekční pustulární vulvovaginitida

A)   Sérumneutralizační test se provádí podle následujícího protokolu:

Sérum

:

Všechna séra se před použitím inaktivují žárem po dobu 30 minut při teplotě 56 °C.

Postup

:

sérumneutralizační test na mikrotitračních destičkách, při němž se používá konstantní množství viru a různá zředění séra, využívá MDBK nebo jiné vnímavé buňky. Používá se kmen Colorado, Oxford nebo jiný referenční kmen viru v množství 100 TKID50 na 0,025 ml. Vzorky inaktivovaného neředěného séra se smíchají se stejným objemem (0,025 ml) virové suspenze. Směsi viru a séra se před přidáním MDBK buněk inkubují po dobu 24 hodin při teplotě 37 °C na mikrotitračních destičkách. Buňky se používají v koncentraci, která vytvoří úplnou jednoduchou vrstvu po 24 hodinách.

Kontroly

:

i) test infekčnosti viru, ii) kontroly toxicity séra, iii) neinokulované kontrolní buněčné kultury, iv) referenční antiséra.

Interpretace

:

výsledky neutralizačního testu a titr viru použitého v tomto testu se zaznamenají po třech až šesti dnech inkubace při teplotě 37 °C. Titry séra se považují za negativní, nedojde-li k neutralizaci při zředění 1:2 (neředěné sérum).

B)   Jakýkoli jiný test uznávaný v rámci rozhodnutí 2004/558/ES (10).

Slintavka a kulhavka

A)   Sběr jícno/hltanových vzorků a vyšetřování se provádí podle následujícího protokolu:

Činidla

:

před odběrem vzorků se připraví transportní médium. Do každé nádobky, jejichž celkový počet odpovídá počtu zvířat k odběru vzorků, se připraví po dvou ml média. Použité nádobky musí snést zmrazení pomocí CO2 nebo tekutého dusíku. Vzorky získáme za pomoci speciálně sestrojeného lapače sputa neboli „probangu“. Za účelem získání vzorku se miska probangu zavede dutinou ústní přes hřbet jazyka a dále do horní části jícnu. Pokusíme se seškrábnout povrchový epitel horní části jícnu a hltanu laterálními a dorsálními pohyby lapače. Probang následně vytáhneme, nejlépe poté, co zvíře polkne. Miska musí být plná a musí obsahovat směs hlenu, slin, esofageální (jícnové) tekutiny a buněčné drti. Je třeba dbát na to, aby každý vzorek obsahoval viditelný buněčný materiál. Je třeba se vyvarovat velmi hrubé manipulace, která způsobuje krvácení. Vzorky od některých zvířat mohou být silně kontaminovány obsahem bachoru. Takové vzorky se vyřadí a tlama zvířete se před opakováním odběru vzorku vypláchne vodou nebo raději fyziologickým roztokem.

Ošetření vzorků

:

každý vzorek odebraný do misky lapače se vyšetří na kvalitu a 2 ml se přidají do stejného objemu transportního média v nádobce, která snese zmrazení. Nádobky pevně uzavřeme, zapečetíme, vydezinfikujeme a označíme štítkem. Vzorky se buď ponechají v chladnu (+4 °C) a vyšetří se během tří až čtyř hodin, nebo se umístí na suchý led (–69 °C) nebo do tekutého dusíku a ponechají zmrazené, dokud se nevyšetří. Mezi odběry od jednotlivých zvířat se probang dezinfikuje a umývá ve třikrát vyměněné čisté vodě.

Vyšetření na virus slintavky a kulhavky

:

vzorky se inokulují na kultury primárních buněk bovinní štítné žlázy za použití alespoň tří zkumavek na každý vzorek. Lze použít i jiné vnímavé buňky, např. primární nebo ledvinové buňky skotu nebo prasat, ale je třeba mít na paměti, že na některé kmeny viru slintavky a kulhavky jsou tyto buňky méně citlivé. Zkumavky se inkubují při teplotě 37 °C v roleru a vyšetřují se denně po dobu 48 hodin na přítomnost cytopatického efektu (CPE). Je-li výsledek negativní, provede se s kulturami slepá pasáž na nové kultury, které se znovu vyšetřují po dobu 48 hodin. Musí se potvrdit specifičnost každého CPE.

Doporučená transportní média:

1.

0,08M fosfátový pufr pH 7,2 obsahující 0,01 % bovinního sérového albuminu, 0,002 % fenolové červeně a antibiotika;

2.

médium pro tkáňové kultury (např. Eagleho MEM) obsahující 0,04M Hepes pufru, 0,01 % bovinního sérového albuminu a antibiotika, pH 7,2;

3.

do transportního média se přidají antibiotika (na ml konečného objemu), např. penicilin 1 000 m.j., neomycin sulfát 100 m.j., polymyxin B sulfát 50 m.j., mykostatin 100 m.j.

B)   Virusneutralizační test se provádí podle následujícího protokolu:

Činidla

:

zásobní antigen viru slintavky a kulhavky se připravuje v buněčných kulturách nebo na hovězích jazycích a skladuje při teplotě –70 °C nebo nižší, nebo při teplotě –20 °C po přidání 50 % glycerolu. Tento antigen představuje zásobní (štokový) antigen. Za těchto podmínek je virus slintavky a kulhavky stabilní a titry kolísají jen velmi málo po dobu měsíců.

Postup

:

test se provádí na mikrotitračních destičkách s plochým dnem pro tkáňovou kulturu s použitím vnímavých buněk, jako jsou IB-RS-2, BHK-21 nebo buňky telecí ledviny. Séra pro test se ředí v poměru 1:4 v médiu pro tkáňové kultury bez séra s přídavkem 100 m.j./ml neomycinu nebo jiných vhodných antibiotik. Séra se inaktivují při teplotě 56 °C po dobu 30 minut a množství 0,05 ml se použijí pro přípravu řad dvojnásobných zředění na mikrotitračních destičkách pomocí 0,05ml kliček pro zřeďování. Potom se do každé jamky přidá předtitrovaný virus, který je rovněž naředěn v médiu pro tkáňové kultury bez séra tak, že obsahuje 100 TKID50 na 0,05 ml. Po inkubaci při teplotě 37 °C po dobu jedné hodiny, aby došlo k neutralizaci, se do každé jamky destičky přidá 0,05 ml suspenze buněk, která obsahuje 0,5 až 1,0 × 106 buněk na 1 ml v médiu pro buněčné kultury obsahujícím sérum bez protilátky proti slintavce a kulhavce, a destičky se zapečetí. Destičky se inkubují při teplotě 37 °C. Jednoduché vrstvy buněk se obvykle spojí během 24 hodin. CPE je obvykle za 48 hodin dostatečně vyzrálý pro odečítání mikroskopem. V tomto okamžiku lze provést konečné odečítání mikroskopem nebo můžeme destičky fixovat a obarvit pro makroskopické odečítání, např. pomocí 10 % formol-fyziologického roztoku a 0,05 % methylenové modři.

Kontroly

:

kontroly v každém testu zahrnují homologní antisérum o známém titru, kontrolu buněk, kontrolu toxicity séra, kontrolu média a titraci viru, ze které je vypočteno skutečné množství viru v testu.

Interpretace

:

jamky se zřejmým CPE se považují za infikované a neutralizační titry se vyjadřují jako reciproká hodnota konečného zředění séra přítomného ve směsích séra a viru, dosahujícího 50 % bodu ekvivalence odhadnutého metodou Spearman-Karber. (Karber, G., 1931, Archiv für Experimentelle Pathologie und Pharmakologie, 162, 480). Testy se považují za průkazné, pokud se skutečné množství viru použitého na jamku při testu pohybuje mezi 101,5 a 102,5 TKID50 a pokud titr referenčního séra nepřesahuje dvojnásobek jeho očekávaného titru, odhadnutého na základě modu předchozích titrací. Pokud jsou kontroly mimo tyto mezní hodnoty, testy se opakují. Bod ekvivalence titru 1/11 nebo nižší se považuje za negativní.

C)   Zjištění protilátky a stanovení jejího množství pomocí testu ELISA se provádí podle následujícího protokolu:

Činidla

:

králičí antiséra proti antigenu 146S sedmi typů viru slintavky a kulhavky použitá v karbonát/bikarbonátovém pufru, pH 9,6, o předem zjištěné optimální koncentraci. Antigeny se připravují z vybraných kmenů viru pomnoženého na jednoduchých vrstvách buněk BHK-21. Používají se nepurifikované supernatanty, které jsou předtitrovány podle protokolu, ale bez séra, aby umožnily zředění, které by po přidání stejného objemu PBST (fosfátem pufrovaného fyziologického roztoku obsahujícího 0,05 % Tweenu 20 a fenolovou červeň jako indikátor) poskytlo hodnotu optické denzity mezi 1,2 a 1,5. Viry mohou být použity inaktivované. PBST se používá jako ředidlo. Morčecí antiséra se připravují inokulací morčat antigenem 146S každého sérotypu. Předem stanovená optimální koncentrace se připraví v PBST, který obsahuje 10 % normálního bovinního séra a 5 % normálního králičího séra. Králičí anti-morčecí imunoglobulin konjugovaný na křenovou peroxidasu se používá v předem stanovené optimální koncentraci v PBST, který obsahuje 10 % normálního bovinního séra a 5 % normálního králičího séra. Testovaná séra se ředí v PBST.

Postup:

1.

Destičky ELISA se přes noc povlečou 50 ?l králičího antivirového séra ve vlhké komoře při pokojové teplotě.

2.

V jamkách U-destiček (vícejamkových nosných destiček) se připraví dvě řady dvojnásobných zředění každého testovaného séra, po padesáti mikrolitrech, počínaje zředěním v poměru 1:4. Do každé jamky se přidá padesát mikrolitrů konstantní dávky antigenu a směsi se ponechají přes noc při teplotě 4 °C. Přidáním antigenu se sníží výchozí zředění séra na 1:8.

3.

Destičky ELISA se pětkrát promyjí pomocí PBST.

4.

Potom se padesát mikrolitrů směsí antigenu a séra přenese z nosných destiček na destičky ELISA potažené králičím sérem a inkubuje se při teplotě 37 °C po dobu jedné hodiny na kruhové třepačce.

5.

Po promytí se do každé jamky přidá 50 ?l morčecího antiséra k antigenu použitému v bodě 4. Destičky se inkubují při teplotě 37 °C po dobu jedné hodiny na kruhové třepačce.

6.

Destičky se promyjí a do každé jamky se přidá 50 ?l králičího anti-morčecího imunoglobulinu konjugovaného na křenovou peroxidasu. Destičky se inkubují při teplotě 37 °C po dobu jedné hodiny na kruhové třepačce.

7.

Destičky se promyjí a do každé jamky se přidá 50 ?l orthofenylendiaminu v koncentraci 0,05 % H2O2 (30 %) w/v.

8.

Reakci zastavíme po 15 minutách pomocí 1,25M H2SO4.

Destičky se odečítají spektrofotometricky při 492 nm na zařízení k odečítání destiček ELISA napojeném na mikropočítač.

Kontroly

:

40 jamek použitých pro každý antigen neobsahuje žádné sérum, ale obsahují antigen zředěný v PBST. Dvě řady dvojnásobných zředění homologního bovinního referenčního antiséra. Dvě řady dvojnásobných zředění negativního bovinního séra.

Interpretace

:

titry protilátek se vyjadřují jako konečná zředění testovaných sér poskytující 50 % střední hodnoty OD zaznamenané v kontrolních jamkách s virem, v nichž není přítomno testované sérum. Titry nad 1/40 se považují za pozitivní.

Odkazy

:

Hamblin C, Barnett ITR a Hedger RS (1986): A new enzyme-linked immunosorbent assay (ELISA) for the detection of antibodies against foot-and-mouth disease virus. I. Development and method of ELISA. Journal of Immunological Methods, 93, 115 až 121.11.

Aujeszkyho choroba

A)   Sérumneutralizační test se provádí podle následujícího protokolu:

Sérum

:

všechna séra se před použitím inaktivují žárem po dobu 30 minut při teplotě 56 °C.

Postup

:

sérumneutralizační test na mikrotitračních destičkách, při němž se používá konstantní množství viru a různá zředění séra, využívá buňky Vero nebo jiné vnímavé buněčné systémy. Virus Aujeszkyho choroby se používá v množství 100 TKID50 na 0,025 ml. Vzorky inaktivovaného neředěného séra se smíchají se stejným objemem (0,025 ml) virové suspenze. Směsi viru a séra se před přidáním vhodných buněk inkubují po dobu dvou hodin při teplotě 37 °C na mikrotitračních destičkách. Buňky se používají v koncentraci, která vytvoří úplnou jednoduchou vrstvu po 24 hodinách.

Kontroly

:

i) test infekčnosti viru, ii) kontroly toxicity séra, iii) neinokulované kontrolní buněčné kultury, iv) referenční antiséra.

Interpretace

:

výsledky neutralizačního testu a titr viru použitého v tomto testu se zaznamenají po třech až sedmi dnech inkubace při teplotě 37 °C. Titry séra menší než 1/2 (neředěné sérum) se považují za negativní.

B)   Jakýkoli jiný test uznávaný v rámci rozhodnutí 2008/185/ES (11).

Virová gastroenteritida.

Sérumneutralizační test se provádí podle následujícího protokolu:

Sérum

:

všechna séra se před použitím inaktivují žárem po dobu 30 minut při teplotě 56 °C.

Postup

:

sérumneutralizační test na mikrotitračních destičkách, při němž se používá konstantní množství viru a různá zředění séra, využívá buňky A72 (pocházející z nádoru psa) nebo jiné vnímavé buněčné systémy. Virus virové gastroenteritidy se používá v množství 100 TKID50 na 0,025 ml. Vzorky inaktivovaného neředěného séra se smíchají se stejným objemem (0,025 ml) virové suspenze. Směsi viru a séra se před přidáním vhodných buněk inkubují po dobu 30 až 60 minut při teplotě 37 °C na mikrotitračních destičkách. Buňky se používají v koncentraci, která vytvoří úplnou jednoduchou vrstvu po 24 hodinách. Do každé jamky se umístí 0,1 ml buněčné suspenze.

Kontroly

:

i) test infekčnosti viru, ii) kontroly toxicity séra, iii) neinokulované kontrolní buněčné kultury, iv) referenční antiséra.

Interpretace

:

výsledky neutralizačního testu a titr viru použitého v tomto testu se zaznamenají po třech až pěti dnech inkubace při teplotě 37 °C. Titry séra menší než 1/2 (konečné zředění) se považují za negativní. Jsou-li vzorky neředěného séra toxické pro tkáňové kultury, mohou se tato séra před použitím v testu zředit 1/2. To znamená konečné zředění séra 1/4. V těchto případech se považují za negativní titry séra menší než 1/4 (konečné zředění).

Vezikulární choroba prasat

Testy na vezikulární chorobu prasat se provádějí podle rozhodnutí 2000/428/ES (12).

Klasický mor prasat

Testy na klasický mor prasat se provádějí podle rozhodnutí 2002/106/ES (13).

Testy na CSF se musí provádět v souladu s obecnými zásadami stanovenými v příslušné kapitole příručky pro diagnostické testy a očkovací látky pro suchozemská zvířata OIE.

Vyhodnocení citlivosti a specifičnosti sérologického testu na CSF musí provést národní laboratoř se systémem zajištění kvality. Použité testy musí prokázat schopnost rozeznat řadu silných a slabých referenčních sér a umožnit detekci protilátky v počátečním stádiu a při rekonvalescenci.

ČÁST 7

Veterinární podmínky pro dovoz a karanténu zvířat dovezených na St. Pierre and Miquelon méně než šest měsíců před vstupem do Unie

(zmíněné v článku 6)

Dotčené druhy zvířat

Taxon

ŘÁD

ČELEĎ

ROD A DRUH

sudokopytníci (Artiodactyla)

Camelidae

Camelus spp., Lama spp., Vicugna spp.;

KAPITOLA 1

Ustájení a karanténa

1.   Zvířata dovážená na St. Pierre a Miquelon musí být ustájena ve schválené karanténní stanici po dobu nejméně 60 dnů před odesláním ke vstupu do Unie. Toto období může být prodlouženo z důvodů požadavků na testy pro jednotlivé druhy. Zvířata musí kromě toho splňovat následující podmínky:

a)

Jednotlivé zásilky mohou být do karanténní stanice přijímány odděleně. Po přijetí do karanténní stanice však musí být všechna zvířata stejného druhu v karanténní stanici považována za jednu skupinu a jako taková musí být i zmiňována. Období karantény začíná pro celou skupinou v okamžiku, kdy je do karanténního zařízení přijato poslední zvíře.

b)

Každá specifická skupina zvířat musí být v rámci karanténní stanice držena v izolaci, bez přímého nebo nepřímého kontaktu s jakýmikoli jinými zvířaty, včetně zvířat z jiných zásilek, která se mohou v karanténní stanici nacházet.

Každá zásilka musí zůstat ve schválené karanténní stanici a musí být chráněna před vektorovým hmyzem.

c)

Pokud dojde během období karantény k narušení izolace skupiny zvířat a tato zvířata se dostanou do kontaktu s jinými zvířaty, karanténní období začíná znovu a trvá stejnou dobu, jaká byla předepsána původně při přijetí do karanténní stanice.

d)

Zvířata, která mají vstoupit na území Unie a která jsou předtím držena v karanténní stanici, musí být naložena a odeslána přímo do Unie:

i)

aniž by přišla do styku se zvířaty jinými, než takovými, která splňují veterinární podmínky pro propuštění příslušné kategorie zvířat do Unie,

ii)

rozdělena do jednotlivých zásilek tak, aby žádná zásilka nemohla přijít do styku se zvířaty, která nesplňují požadavky pro dovoz do Unie;

iii)

v přepravních vozidlech nebo kontejnerech, které byly nejprve vyčištěny a vydezinfikovány dezinfekčním prostředkem úředně schváleným na St. Pierre and Miquelonu jako prostředek účinný při tlumení nákaz uvedených v kapitole 2 a které jsou konstruovány tak, aby během přepravy nemohly vytékat nebo vypadávat výkaly, moč, stelivo nebo krmení.

2.   Karanténní zařízení musí splňovat alespoň minimální normy stanovené v příloze B směrnice 91/496/EHS (14), a dále následující podmínky:

a)

musí být pod dohledem úředního veterinárního lékaře;

b)

musí se nacházet ve středu oblasti o průměru nejméně 20 km, v níž se podle úředních zjištění nevyskytl žádný případ slintavky a kulhavky nejméně 30 dní předtím, než začalo být využíváno jako karanténní stanice;

c)

musí být předtím, než se začne využívat jako karanténní stanice, vyčištěno a vydezinfikováno dezinfekčním prostředkem úředně schváleným na St. Pierre a Miquelonu jakožto prostředek účinný při tlumení nákaz uvedených v kapitole 2;

d)

vzhledem ke své kapacitě musí mít:

i)

prostory určené výhradně pro karanténu zvířat, včetně vhodného ustájení odpovídajícího standardu,

ii)

vhodné prostory, které:

se snadno důkladně čistí a dezinfikují,

zahrnují prostory pro bezpečné nakládání a vykládku,

splňují všechny požadavky, co se týče napájení a krmení zvířat,

umožňují snadné poskytování jakékoli nutné veterinární léčby,

iii)

vhodné prostory pro provádění kontrol a pro izolaci,

iv)

vhodné vybavení pro čištění a dezinfekci prostor a přepravních vozidel,

v)

vhodné skladovací prostory pro krmivo, podestýlku a hnůj,

vi)

vhodný systém pro sběr odpadních vod,

vii)

kancelář pro úředního veterinárního lékaře;

e)

pokud jsou v provozu, musí mít dostatečný počet veterinárních lékařů, aby prováděli všechny úkoly;

f)

musí přijímat pouze zvířata, která jsou individuálně označena, aby byla zaručena jejich vysledovatelnost. za tímto účelem musí vlastník karanténní stanice nebo osoba, která za ni zodpovídá, při přijímání zvířat zajistit, aby byla zvířata řádně označena a aby zásilka byla doprovázena zdravotní dokumentací pro dané druhy a kategorie zvířat. Vlastník karanténní stanice nebo osoba, která za ni zodpovídá, musí navíc zaznamenat do registru nebo do databáze jméno vlastníka a původ zvířat, která zásilku tvoří, datum přijetí zvířat v zásilce do karanténní stanice a datum, kdy tato zvířata karanténní stanici opustila, identifikační čísla zvířat v zásilce a jejich místo určení a musí tyto údaje uchovávat nejméně tři roky.

g)

příslušný orgán musí stanovit postup vykonávání úředního dohledu nad karanténní stanicí a musí zajistit, aby byl tento dohled vykonáván; součástí tohoto dohledu musí být pravidelné inspekce, aby bylo možno se ujistit, že požadavky na schválení jsou stále dodržovány. Pokud stanice požadavky nedodržuje a její činnost je pozastavena, je možno povolení činnosti obnovit pouze tehdy, pokud je příslušný orgán spokojen s tím, že karanténní prostory zcela splňují všechny podmínky stanovené v písmenech a) až g).

KAPITOLA 2

Veterinární zkoušky

1.   OBECNÉ POŽADAVKY

Zvířata musí být podrobena následujícím testům prováděným na vzorcích odebrané krve, není-li stanoveno jinak, nejdříve 21 dní ode dne, kdy začalo období izolace.

Laboratorní testy se musí provádět ve schválené laboratoři v Unii, přičemž veškeré laboratorní testy a jejich výsledky, očkování a případná ošetření musí být přiloženy k veterinárnímu osvědčení.

Aby se zákroky na zvířatech omezily na minimum, musí být odběry, testy a veškerá očkování co nejvíce spojeny, při dodržení minimálních časových intervalů požadovaných podle protokolů pro jednotlivé testy stanovených v části 2 této kapitoly.

2.   ZVLÁŠTNÍ POŽADAVKY

2.1   VELBLOUDOVITÍ (CAMELIDAE)

2.1.1   Tuberkulóza

a)

Požadovaný test: simultánní nitrokožní tuberkulinace používající bovinní purifikovaný proteinový derivát (PPD) a aviární PPD podle výrobních norem bovinního a aviárního tuberkulinu uvedených v příloze B bodě 2.1.2 směrnice 64/432/EHS.

Test musí být proveden v části za ramenem (axilární oblast) technikou popsanou v příloze B bodě 2.2.4 směrnice 64/432/EHS;

b)

Termín provedení testu: zvířata musí být testována během dvou dnů ode dne příjezdu/příchodu do karanténní stanice a 42 dnů po prvním testu;

c)

Výklad testů:

reakce se považuje za:

negativní, zvýší-li se tloušťka kožní řasy o méně než 2 mm,

pozitivní, zvýší-li se tloušťka kožní řasy o více než 4 mm,

neprůkaznou, je-li nárůst tloušťky kožní řasy u bovinního PPD mezi 2 mm a 4 mm, nebo více než 4 mm, ale méně než u reakce na aviární PPD;

d)

Možný postup po testech:

má-li zvíře pozitivní výsledek u nitrokožní reakce na bovinní PPD, je vyloučeno ze skupiny a ostatní zvířata musí být testována znovu, a to nejdříve 42 dnů ode dne, kdy byl proveden první pozitivní test; tento nový test se pak považuje za první test podle písmene b),

má-li alespoň jedno zvíře ze skupiny pozitivní výsledek, nepovolí se vývoz žádného zvířete ze skupiny do Unie,

je-li reakce u jednoho nebo více zvířat stejné skupiny neprůkazná, musí být celá skupina testována znovu, a to nejdříve 42 dnů ode dne, kdy byl proveden první test; tento nový test se pak považuje za první test podle písmene b).

2.1.2   Brucelóza

a)

Požadovaný test:

i)

Brucella abortus: test s bengálskou červení (RBT) a séroaglutinační test (SAT) podle popisu v bodech 2.5, resp. 2.6 přílohy C směrnice 64/432/EHS. V případě pozitivního výsledku se pro potvrzení provede test reakce vazby komplementu podle popisu v příloze I části 6 nařízení (EU) č. 206/2010 (SANCO/4787/2009).

ii)

Brucella Melitensis: RBT a SAT podle popisu v bodech 2.5, resp. 2.6 přílohy C směrnice 64/432/EHS. V případě pozitivního výsledku se pro potvrzení provede test reakce vazby komplementu podle metody popsané v příloze C směrnice 91/68/EHS;

iii)

Brucella ovis: test reakce vazby komplementu podle popisu v příloze D směrnice 91/68/EHS;

b)

Termín provedení testu: zvířata musí být testována během dvou dnů ode dne příjezdu/příchodu do karanténní stanice a 42 dnů ode dne prvního testu;

c)

Výklad testů:

za pozitivní reakce na testy se považují pozitivní reakce podle přílohy C to směrnice 64/432/EHS;

d)

Možnosti postupu po testech:

zvířata s pozitivním výsledkem jednoho z testů jsou vyloučena ze skupiny a ostatní zvířata musí být testována znovu, a to nejméně 42 dnů ode dne, kdy byl proveden první pozitivní test; tento nový test se pak považuje za první test podle písmene b).

Dovoz do Unie je povolen pouze u zvířat, která měla negativní výsledek dvou po sobě následujících testů provedených, jak je uvedeno v písmeni b).

2.1.3   Katarální horečka ovcí a epizootické hemoragické onemocnění

a)

Požadovaný test: imunodifúzní test v agarovém gelu (AGID) podle popisu v části 6 přílohy I nařízení (EU) č. 206/2010 (SANCO/4787/2009).

V případě pozitivní reakce se pro rozlišení mezi uvedenými nákazami provede kompetitivní test ELISA podle popisu v příloze I části 6 nařízení (EU) č. 206/2010 (SANCO/4787/2009);

b)

Termín provedení testu:

zvířata musí být dvakrát testována s negativním výsledkem: první test se uskuteční během dvou dnů ode dne příjezdu/příchodu do karanténní stanice a druhý alespoň 21 dnů ode dne prvního testu;

c)

Možnosti postupu po testech:

i)

Katarální horečka ovcí

má-li jedno nebo více zvířat pozitivní výsledek ELISA podle popisu v části 6 přílohy I nařízení (EU) č. 206/2010 (SANCO/4787/2009), vyloučí se pozitivní zvíře/zvířata ze skupiny a zbývající zvířata ve skupině musí být 100 dní v karanténě počínaje dnem, kdy byly odebrány vzorky testované s pozitivním výsledkem. Skupina se považuje za prostou katarální horečky ovcí tehdy, pokud pravidelné kontroly, které provádějí úřední veterinární lékaři v průběhu celého trvání karantény, nezjistí klinické příznaky nákazy a příslušná karanténní stanice je prosta vektorů katarální horečky ovcí (Culicoides).

Pokud se klinické příznaky katarální horečky ovcí objeví během období karantény vymezeného v prvním pododstavci ještě u dalšího zvířete, zamítne se vstup jakéhokoli zvířete dané skupiny do Unie,

ii)

Epizootické hemoragické onemocnění

pokud se při testu ELISA u jednoho nebo více zvířat s pozitivním výsledkem zjistí přítomnost protilátek proti viru epizootického hemoragického onemocnění, považují se tato zvířata za pozitivní a jsou vyloučena ze skupiny; celá skupina musí být poté podrobena opakovanému testování, a to alespoň 21 dní po dni, kdy byla zjištěna prvotní pozitivní diagnóza, a znovu alespoň 21 dní ode dne opakovaného testu, přičemž výsledky obou testů musí být negativní.

Pokud je i u dalších zvířat výsledek jednoho nebo obou testů provedených při opakovaném testování pozitivní, zamítne se vstup celé příslušné skupiny zvířat do Unie.

2.1.4   Slintavka a kulhavka

a)

Požadovaný test: diagnostické testy (probang a sérologie) používající techniky ELISA a neutralizace viru (NV) v souladu s protokoly uvedenými v části 6 přílohy I nařízení (EU) č. 206/2010 (SANCO/4787/2009).

b)

Termín provedení testu: zvířata musí být dvakrát testována s negativním výsledkem: první test se uskuteční během dvou dnů ode dne příjezdu/příchodu do karanténní stanice a druhý alespoň 42 dnů po prvním testu;

c)

Možnosti postupu po testech: pokud má některé zvíře pozitivní výsledek testu na virus slintavky a kulhavky, nepovažuje se žádné zvíře, které se nachází v příslušné karanténní stanici, za způsobilé pro vstup do Unie.

Pozn.: Zjištění jakýchkoli protilátek proti strukturálním nebo nestrukturálním proteinům viru slintavky a kulhavky se považuje za důsledek předchozího nakažení slintavkou a kulhavkou, bez ohledu na očkovací status.

2.1.5   Mor skotu

a)

Požadovaný test: kompetitivní test ELISA, jak je uvedeno v Příručce pro diagnostické tesy a očkovací látky pro suchozemská zvířata Světové organizace pro zdraví zvířat (OIE). Je možné použít rovněž sérumneutralizační test nebo další uznané testy v souladu s protokoly uvedenými v příslušných oddílech příručky OIE;

b)

Termín provedení testu: zvířata se testují dvakrát: první test se uskuteční během dvou dnů ode dne příjezdu/příchodu do karanténní stanice a druhý alespoň 42 dnů po prvním testu;

c)

Možnosti postupu po testech: pokud má některé zvíře pozitivní výsledek testu na virus moru skotu, nepovažuje se žádné zvíře, které se nachází v příslušné karanténní stanici, za způsobilé pro vstup do Unie.

2.1.6   Vezikulární stomatitida

a)

Požadovaný test: ELISA, virusneutralizační test nebo jiný uznaný test v souladu s protokoly uvedenými v příslušných oddílech příručky OIE;

b)

Termín provedení testu: zvířata se testují dvakrát: první test se uskuteční během dvou dnů ode dne příjezdu/příchodu do karanténní stanice a druhý alespoň 42 dnů po prvním testu;

c)

Možnosti postupu po testech: pokud má některé zvíře pozitivní výsledek testu na virus vezikulární stomatitidy, nepovažuje se žádné zvíře, které se nachází v příslušné karanténní stanici, za způsobilé pro vstup do Společenství.

2.1.7   Horečka Údolí Rift

a)

Požadovaný test: ELISA, virusneutralizační test nebo jiný uznaný test v souladu s protokoly uvedenými v příslušných oddílech příručky OIE;

b)

Termín provedení testu: zvířata se testují dvakrát: první test se uskuteční během dvou dnů ode dne příjezdu/příchodu do karanténní stanice a druhý alespoň 42 dnů po prvním testu;

c)

Možnosti postupu po testech: pokud některé zvíře vykazuje jasné známky toho, že bylo vystaveno původci horečky Údolí Rift, nepovažuje se žádné zvíře, které se nachází v příslušné karanténní stanici, za způsobilé pro vstup do Unie.

2.1.8   Nodulární dermatitida

a)

Požadovaný test: sérologie používající ELISA, virusneutralizační test nebo jiný uznaný test v souladu s protokoly uvedenými v příslušných oddílech příručky OIE;

b)

Termín provedení testu: zvířata se testují dvakrát: první test se uskuteční během dvou dnů ode dne příjezdu/příchodu do karanténní stanice a druhý alespoň 42 dnů po prvním testu;

c)

Možnosti postupu po testech: pokud některé zvíře vykazuje jasné známky toho, že bylo vystaveno nodulární dermatitidě, nepovažuje se žádné zvíře, které se nachází v příslušné karanténní stanici, za způsobilé pro vstup do Unie.

2.1.9   Krymsko-konžská horečka:

a)

Požadovaný test: ELISA, virusneutralizační test, imunofluorescenční test nebo jiný uznaný test;

b)

Termín provedení testu: zvířata se testují dvakrát: první test se uskuteční během dvou dnů ode dne příjezdu/příchodu do karanténní stanice a druhý alespoň 42 dnů po prvním testu;

c)

Možnosti postupu po testech: pokud některé zvíře vykazuje jasné známky toho, že bylo vystaveno původci krymsko-konžské horečky, nepovažuje se žádné zvíře, které se nachází v příslušné karanténní stanici, za způsobilé pro vstup do Unie.

2.1.10   Surra (Trypanosoma evansi (T. evansi))

a)

Požadovaný test: parazitického původce lze zjistit ve vzorcích koncentrované krve v souladu s protokoly uvedenými v příslušných oddílech příručky OIE;

b)

Termín provedení testu: zvířata se testují dvakrát: první test se uskuteční během dvou dnů ode dne příjezdu/příchodu do karanténní stanice a druhý alespoň 42 dnů po prvním testu;

c)

Možnosti postupu po testech: je-li u některého zvířete zásilky zjištěna T. evansi, považuje se toto zvíře za nezpůsobilé pro propuštění na území Společenství. Zbylá zvířata ve skupině se poté podrobí vnitřnímu a vnějšímu ošetření proti parazitům prostředky účinnými proti T. evansi.

2.1.11   Hlavnička

a)

Požadovaný test: zjištění virové DNA na základě identifikace pomocí imunofluorescence nebo imunocytochemie podle protokolů uvedených v příslušných oddílech příručky OIE;

b)

Termín provedení testu: zvířata se testují dvakrát: první test se uskuteční během dvou dnů ode dne příjezdu/příchodu do karanténní stanice a druhý alespoň 42 dnů po prvním testu;

c)

Možnosti postupu po testech: pokud některé zvíře vykazuje jasné známky toho, že bylo vystaveno hlavničce, nepovažuje se žádné zvíře, které se nachází v příslušné karanténní stanici, za způsobilé pro vstup do Unie.

2.1.12   Vzteklina

Očkování: očkování proti vzteklině se provede, pokud to požaduje členský stát určení, a zvířeti se odebere vzorek krve a provede se sérumneutralizační test na protilátky.

2.1.13   Enzootická leukóza skotu (pouze v případě, že jsou zvířata určena pro členský stát nebo oblast úředně prosté enzootické leukózy skotu ve smyslu čl. 2 odst. 2 písm. k) směrnice 64/432/EHS)

a)

Požadovaný test: AGID nebo blokující ELISA v souladu s protokoly uvedenými v nejnovější verzi příručky OIE;

b)

Termín provedení testu: zvířata se testují dvakrát: první test se uskuteční během dvou dnů ode dne příjezdu/příchodu do karanténní stanice a druhý alespoň 42 dnů po prvním testu;

c)

Možnosti postupu po testech: zvířata s pozitivním výsledkem testu podle písmene a) jsou vyloučena ze skupiny zvířat v karanténním zařízení a ostatní zvířata musí být testována znovu, a to nejméně 21 dnů poté, co byl proveden první pozitivní test; tento nový test se pak považuje za první test podle písmene b).

Za způsobilá pro propuštění na území Unie se považují pouze zvířata, která měla negativní výsledek dvou po sobě následujících testů provedených, jak je uvedeno v písmeni b).


(1)  Aniž jsou dotčeny zvláštní podmínky udělování osvědčení stanovené případnou příslušnou dohodou Unie se třetími zeměmi.

(2)  Výlučně pro živá zvířata jiná než čeledi Cervidae

(3)  Osvědčení podle Dohody mezi Evropským společenstvím a Švýcarskou konfederací o obchodu se zemědělskými produkty, Úř. věst. L 114, 30.4.2002, s. 132.

(4)  Bývalá jugoslávská republika Makedonie: Konečné označení pro tuto zemi bude dohodnuto po skončení probíhajících jednání na úrovni OSN.

(5)  Nezahrnuje Kosovo, které je v současnosti pod mezinárodní správou na základě rezoluce Rady bezpečnosti Spojených národů č. 1244 ze dne 10. června 1999.

(6)  Úř. věst. 121, 29.7.1964, s. 1977/64.

(7)  Úř. věst. L 46, 19.2.1991, s. 19.

(8)  Nehodící se škrtněte.

(9)  Srbsko nezahrnuje Kosovo, které je v současnosti pod mezinárodní správou na základě rezoluce Rady bezpečnosti Spojených národů č. 1244 ze dne 10. června 1999.

(10)  Úř. věst. L 249, 23.7.2004, s. 20.

(11)  Úř. věst. L 59, 4.3.2008, s. 19.

(12)  Úř. věst. L 167, 7.7.2000, s. 22.

(13)  Úř. věst. L 39, 9.2.2002, s. 71.

(14)  Úř. věst. L 268, 24.9.1991, s. 56.


PŘÍLOHA II

ČERSTVÉ MASO

ČÁST 1

Seznam třetích zemí, území a jejich částí (1)

Kód ISO a název třetí země

Kód území

Popis třetí země, území nebo jejich části

Veterinární osvědčení

Zvláštní podmínky

Datum ukončení (2)

Datum zahájení (3)

Vzor(y)

SG

1

2

3

4

5

6

7

8

AL – Albánie

AL-0

Celá země

 

 

 

 

AR –Argentina

AR-0

Celá země

EQU

 

 

 

 

AR-1

Provincie:

Buenos Aires,

Catamarca,

Corrientes (kromě departmentů Berón de Astrada, Capital, Empedrado, General Paz, Itati, Mbucuruyá, San Cosme a San Luís del Palmar),

Entre Ríos,

La Rioja,

Mendoza,

Misiones,

část provincie Neuquén (kromě území zahrnutého v AR-4),

část provincie Río Negro (kromě území zahrnutého v AR-4),

San Juan,

San Luis,

Santa Fe,

Tucuman,

Cordoba,

La Pampa,

Santiago del Estero,

Chaco, Formosa, Jujuy a Salta, kromě nárazníkové zóny o šířce 25 km od hranic s Bolívií a Paraguayí, která se rozkládá od okresu Santa Catalina v provincii Jujuy po okres Laishi v provincii Formosa.

BOV

A

1

 

18. března 2005

RUF

A

1

 

1. prosince 2007

AR-2

Chubut, Santa Cruz a Tierra del Fuego

BOV, OVI, RUW, RUF

 

 

 

1. března 2002

AR-3

Corrientes: departmenty Berón de Astrada, Capital, Empedrado, General Paz, Itati, Mbucuruyá, San Cosme a San Luís del Palmar

BOV RUF

A

1

 

1. prosince 2007

AR-4

část provincie Río Negro (kromě těchto oblastí: v Avellanedě – oblast nacházející se severně od provinční silnice 7 a východně od provinční silnice 250, v Conese – oblast nacházející se východně od provinční silnice 2, v El Cuy – oblast nacházející se severně od provinční silnice 7 od jejího protnutí s provinční silnicí 66 k hranici s departmentem Avellaneda, a v San Antoniu – oblast nacházející se východně od provinčních silnic 250 a 2);

část provincie Neuquén (kromě těchto oblastí: v Confluencii – oblast nacházející se východně od provinční silnice 17, a v Picun Leufú – oblast nacházející se východně od provinční silnice 17)

BOV, OVI, RUW, RUF

 

 

 

1. srpna 2008

AU – Austrálie

AU-0

Celá země

BOV, OVI, POR, EQU, RUF, RUW, SUF, SUW

 

 

 

 

BA – Bosna a Hercegovina

BA-0

Celá země

 

 

 

 

BH – Bahrain

BH-0

Celá země

 

 

 

 

BR – Brazílie

BR-0

Celá země

EQU

 

 

 

 

BR-1

Stát Minas Gerais;

stát Espírito Santo;

stát Goiás;

stát Mato Grosso;

stát Rio Grande do Sul; stát Mato Grosso do Sul (kromě vymezené oblasti přísného dozoru o šířce 15 km podél vnějších hranic v samosprávných obcích Porto Murtinho, Caraco, Bela Vista, Antônio Jo?o, Ponta Por?, Aral Moreira, Coronel Sapucaia, Paranhos, Sete Quedas, Japor? a Mundo Novo a vymezené oblasti přísného dozoru v samosprávných obcích Corumbá a Ladário)

BOV

A a H

1

 

1. prosince 2008

BR-2

Stát Santa Catarina

BOV

A a H

1

 

31. ledna 2008

BR-3

Státy Paraná a S?o Paulo

BOV

A a H

1

 

1. srpna 2008

BW – Botswana

BW-0

Celá země

EQU, EQW

 

 

 

 

BW-1

Oblasti veterinární kontroly nákaz 3c, 4b, 5, 6, 8, 9 a 18

BOV, OVI, RUF, RUW

F

1

 

1. prosince 2007

BW-2

Oblasti veterinární kontroly nákaz 10, 11, 13 a 14

BOV, OVI, RUF, RUW

F

1

 

7. března 2002

BW-3

Oblast veterinární kontroly nákaz 12

BOV, OVI, RUF, RUW

F

1

20. října 2008

20. ledna 2009

BY – Bělorusko

BY-0

Celá země

 

 

 

 

BZ – Belize

BZ-0

Celá země

BOV, EQU

 

 

 

 

CA – Kanada

CA-0

Celá země

BOV, OVI, POR, EQU, SUF, SUW RUF, RUW,

G

 

 

 

CH – Švýcarsko

CH-0

Celá země

*

 

 

 

 

CL – Chile

CL-0

Celá země

BOV, OVI, POR, EQU, RUF, RUW, SUF

 

 

 

 

CN – Čína

CN-0

Celá země

 

 

 

 

CO – Kolumbie

CO-0

Celá země

EQU

 

 

 

 

CR – Kostarika

CR-0

Celá země

BOV, EQU

 

 

 

 

CU – Kuba

CU-0

Celá země

BOV, EQU

 

 

 

 

DZ – Alžírsko

DZ-0

Celá země

 

 

 

 

ET – Etiopie

ET-0

Celá země

 

 

 

 

FK – Falklandské ostrovy

FK-0

Celá země

BOV, OVI, EQU

 

 

 

 

GL – Grónsko

GL-0

Celá země

BOV, OVI, EQU, RUF, RUW

 

 

 

 

GT – Guatemala

GT-0

Celá země

BOV, EQU

 

 

 

 

HK – Hongkong

HK-0

Celá země

 

 

 

 

HN – Honduras

HN-0

Celá země

BOV, EQU

 

 

 

 

HR – Chorvatsko

HR-0

Celá země

BOV, OVI, EQU, RUF, RUW

 

 

 

 

IL – Izrael

IL-0

Celá země

 

 

 

 

IN – Indie

IN-0

Celá země

 

 

 

 

IS – Island

IS-0

Celá země

BOV, OVI, EQU, RUF, RUW

 

 

 

 

KE – Keňa

KE-0

Celá země

 

 

 

 

MA – Maroko

MA-0

Celá země

EQU

 

 

 

 

ME – Černá Hora

ME-0

Celá země

BOV, OVI, EQU

 

 

 

 

MG – Madagaskar

MG-0

Celá země

 

 

 

 

MK – Bývalá jugoslávská republika Makedonie (4)

MK-0

Celá země

OVI, EQU

 

 

 

 

MU – Mauricius

MU-0

Celá země

 

 

 

 

MX – Mexiko

MX-0

Celá země

BOV, EQU

 

 

 

 

NA – Namibie

NA-0

Celá země

EQU, EQW

 

 

 

 

NA-1

Jižně od bezpečnostní linie, která se rozkládá od Palgrave Point na západě po Gam na východě

BOV, OVI, RUF, RUW

F

1

 

 

NC – Nová Kaledonie

NC-0

Celá země

BOV, RUF, RUW

 

 

 

 

NI – Nikaragua

NI-0

Celá země

 

 

 

 

NZ – Nový Zéland

NZ-0

Celá země

BOV, OVI, POR, EQU, RUF, RUW, SUF, SUW

 

 

 

 

PA – Panama

PA-0

Celá země

BOV, EQU

 

 

 

 

PY – Paraguay

PY-0

Celá země

EQU

 

 

 

 

PY-1

Celá země kromě vymezené oblasti přísného dozoru o šířce 15 km podél vnějších hranic

BOV

A

1

 

1. srpna 2008

RS – Srbsko (5)

RS-0

Celá země

BOV, OVI, EQU

 

 

 

 

RU – Rusko

RU-0

Celá země

 

 

 

 

RU-1

Murmanská oblast, Jamalsko-něnecký autonomní okruh

RUF

 

 

 

 

SV – Salvador

SV-0

Celá země

 

 

 

 

SZ – Svazijsko

SZ-0

Celá země

EQU, EQW

 

 

 

 

SZ-1

Oblast západně od „červené linie“, která se rozkládá severně od řeky Usutu k hranici s Jižní Afrikou západně od Nkalashane

BOV, RUF, RUW

F

1

 

 

SZ-2

Oblasti veterinárního dozoru a očkování proti slintavce a kulhavce podle právního aktu zveřejněného v právním oznámení č. 51 z roku 2001

BOV, RUF, RUW

F

1

 

4. srpna 2003

TH – Thajsko

TH-0

Celá země

 

 

 

 

TN – Tunisko

TN-0

Celá země

 

 

 

 

TR – Turecko

TR-0

Celá země

 

 

 

 

TR-1

Provincie Amasya, Ankara, Aydin, Balikesir, Bursa, Cankiri, Corum, Denizli, Izmir, Kastamonu, Kutahya, Manisa, Usak, Yozgat a Kirikkale

EQU

 

 

 

 

UA – Ukrajina

UA-0

Celá země

 

 

 

 

US – USA

US-0

Celá země

BOV, OVI, POR, EQU, SUF, SUW, RUF, RUW

G

 

 

 

UY – Uruguay

UY-0

Celá země

EQU

 

 

 

 

BOV,

A

1

 

1. listopadu 2001

OVI

A

1

 

 

ZA – Jihoafrická republika

ZA-0

Celá země

EQU, EQW

 

 

 

 

ZA-1

Celá země kromě:

části oblasti pro tlumení kulhavky a slintavky, která se nachází ve veterinárních oblastech Mpumalanga a v Severních provinciích, v okrese Ingwavuma veterinární oblasti Natal a v hraniční oblasti s Botswanou východně od zeměpisné délky 28°, a

okresu Camperdown v provincii KwaZulu-Natal

BOV, OVI, RUF, RUW

F

1

 

 

ZW – Zimbabwe

ZW-0

Celá země

 

 

 

 

*

Požadavky v souladu s Dohodou mezi Evropským společenstvím a Švýcarskou konfederací o obchodu se zemědělskými produkty (Úř. věst. L 114, 30.4.2002, s. 132).

-

Není stanoveno žádné osvědčení a dovoz čerstvého masa je zakázán (kromě druhů, které jsou uvedeny v řádku pro celou zemi).

„1“ Skupinová omezení:

Není povolen dovoz drobů do Unie (s výjimkou bráničních a žvýkacích svalů skotu).

ČÁST 2

Vzory veterinárních osvědčení

Vzor/vzory:

„BOV“

:

Vzor veterinárního osvědčení pro čerstvé maso, včetně mletého masa, domácího skotu (včetně druhů BisonBubalus a jejich kříženců).

„OVI“

:

Vzor veterinárního osvědčení pro čerstvé maso, včetně mletého masa, domácích ovcí (Ovis aries) a domácích koz (Capra hircus).

„POR“

:

Vzor veterinárního osvědčení pro čerstvé maso, včetně mletého masa, domácích prasat (Sus scrofa).

„EQU“

:

Vzor veterinárního osvědčení pro čerstvé maso, kromě mletého masa, domácích lichokopytníků (Equus caballus, Equus asinus a jejich kříženců).

„RUF“

:

Vzor veterinárního osvědčení pro čerstvé maso, s výjimkou drobů a mletého masa, nezdomácnělých zvířat řádu sudokopytníci ve farmovém chovu (kromě skotu včetně druhů BisonBubalus a jejich kříženců, druhů Ovis aries, Capra hircus, čeledí SuidaeTayassuidae) a zvířat čeledí nosorožcovití (Rhinocerotidae) a slonovití (Elephantidae).

„RUW“

:

Vzor veterinárního osvědčení pro čerstvé maso, s výjimkou drobů a mletého masa, volně žijících nezdomácnělých zvířat řádu sudokopytníci (kromě skotu včetně druhů BisonBubalus a jejich kříženců, druhů Ovis aries, Capra hircus, čeledí SuidaeTayassuidae) a zvířat čeledí nosorožcovití (Rhinocerotidae) a slonovití (Elephantidae).

„SUF“

:

Vzor veterinárního osvědčení pro čerstvé maso, s výjimkou drobů a mletého masa, nezdomácnělých zvířat čeledí Suidae, Tayassuidae nebo Tapiridae ve farmovém chovu.

„SUW“

:

Vzor veterinárního osvědčení pro čerstvé maso, s výjimkou drobů a mletého masa, volně žijících nezdomácnělých zvířat čeledí Suidae, Tayassuidae nebo Tapiridae.

„EQW“

:

Vzor veterinárního osvědčení pro čerstvé maso, s výjimkou drobů a mletého masa, volně žijících lichokopytníků poddruhu Hippotigris (zebra).

SG (doplňkové záruky)

„A“

:

záruky ohledně zrání, měření pH a vykostění čerstvého masa, vyjma drobů, vybaveného osvědčením podle vzorů veterinárních osvědčení BOV (bod II.2.6), OVI (bod II.2.6), RUF (bod II.2.7) a RUW (bod II.2.4).

„C“

:

záruky ohledně laboratorního vyšetření na klasický mor prasat na jatečně upravených tělech, z nichž bylo získáno čerstvé maso vybavené osvědčením podle vzoru veterinárního osvědčení SUW (bod II.2.3 B).

„D“

:

záruky ohledně používání pomyjí k výživě zvířat, z nichž bylo získáno čerstvé maso vybavené osvědčením podle vzoru veterinárního osvědčení POR (bod II.2.3 d), v hospodářství (hospodářstvích).

„E“

:

záruky ohledně vyšetření na tuberkulózu na zvířatech, z nichž bylo získáno čerstvé maso vybavené osvědčením podle vzoru veterinárního osvědčení BOV (bod II.2.4 d).

„F“

:

záruky ohledně zrání a vykostění čerstvého masa, vyjma drobů, vybaveného osvědčením podle vzorů veterinárních osvědčení BOV (bod II.2.6), OVI (bod II.2.6), RUF (bod II.2.6) a RUW (bod II.2.7).

„G“

:

záruky ohledně 1) vyloučení drobů a míchy a 2) testování a původu jelenovitých zvířat, pokud jde o chronické chřadnutí, uvedené ve vzorech veterinárních osvědčení RUF (bod II.1.7) a RUW (bod II.1.8).

„H“

:

doplňkové záruky požadované pro Brazílii ohledně kontaktů zvířat, programů očkování a dohledu. Protože však stát Santa Catarina v Brazílii neprovádí očkování proti slintavce a kulhavce, nelze pro maso zvířat pocházejících z uvedeného státu a poražených v uvedeném státě použít odkaz na program očkování.

Image

Image

Image

Image

Image

Image

Image

Image

Image

Image

Image

Image

Image

Image

Image

Image

Image

Image

Image

Image

Image

Image

Image

Image

Image

Image

Image

Image

Image

Image

Image

Image

Image

Image

Image

Image

Image

Image

Image


(1)  Aniž jsou dotčeny zvláštní požadavky na osvědčování stanovené v dohodách uzavřených mezi Unií a třetími zeměmi.

(2)  Maso ze zvířat poražených v den nebo přede dnem uvedeným ve sloupci 7 smí být do Unie dovezeno během 90 dnů od uvedeného dne. Zásilky dovážené na lodi na volném moři osvědčené přede dnem uvedeným ve sloupci 7 mohou být dovezeny do Unie během 40 dnů od uvedeného dne (neuvedení dne ve sloupci 7 znamená, že nejsou žádná časová omezení).

(3)  Pouze maso ze zvířat poražených v den nebo po dni uvedeném ve sloupci 8 smí být dovezeno do Unie (neuvedení dne ve sloupci 8 znamená, že nejsou žádná časová omezení).

(4)  Bývalá jugoslávská republika Makedonie; dočasný kód, který nemá žádný vliv na konečný název země, jenž bude dohodnut po skončení jednání, která v současnosti probíhají v Organizaci spojených národů.

(5)  Nezahrnuje Kosovo, které je v současnosti pod mezinárodní správou na základě rezoluce Rady bezpečnosti Spojených národů č. 1244 ze dne 10. června 1999.

*

Požadavky v souladu s Dohodou mezi Evropským společenstvím a Švýcarskou konfederací o obchodu se zemědělskými produkty (Úř. věst. L 114, 30.4.2002, s. 132).

-

Není stanoveno žádné osvědčení a dovoz čerstvého masa je zakázán (kromě druhů, které jsou uvedeny v řádku pro celou zemi).

„1“ Skupinová omezení:

Není povolen dovoz drobů do Unie (s výjimkou bráničních a žvýkacích svalů skotu).


PŘÍLOHA III

Image

Image

Image


PŘÍLOHA IV

ZVÍŘATA UVEDENÁ V ČL. 1 ODST. 1 PÍSM. b)

ČÁST 1

Seznam třetích zemí, území nebo jejich částí

ODDÍL 1

Části třetích zemí uvedené v čl. 7 odst. 2

Země/území:

Kód části země/území

Popis části země/území

US – USA

US-A

stát Havaj

ČÁST 2

Tabulky se zvířaty a odpovídajícími vzory veterinárních osvědčení

Tabulka 1

 

„QUE“

:

Vzor veterinárního osvědčení pro zásilky včelích královen a čmeláčích královen (Apis melliferaBombus spp.)

„BEE“

:

Vzor veterinárního osvědčení pro zásilky kolonií čmeláků (Bombus spp.)

Řád

Čeleď

Druh

Hymenoptera

Apidae

Apis mellifera, Bombus spp.

Image

Image

Image

Image


PŘÍLOHA V

Vysvětlivky pro vyplnění veterinárních osvědčení

(podle článku 18)

a)

Veterinární osvědčení vystavuje vyvážející třetí země na základě vzorů, které jsou uvedeny v části 2 příloh I, II a IV a v příloze III, podle formátu vzoru, který odpovídá dotčeným živým zvířatům / čerstvému masu.

Veterinární osvědčení obsahují v číselném pořadí, které je uvedeno ve vzoru, potvrzení nutná pro každou třetí zemi, a případně doplňkové záruky, které jsou požadovány pro vyvážející třetí zemi nebo její část.

Pokud členský stát určení stanoví pro dotčená živá zvířata / čerstvé maso dodatečné požadavky na osvědčení, k originálu veterinárního osvědčení se připojí potvrzení dokládající, že uvedené požadavky jsou splněny.

b)

Pokud je ve vzoru osvědčení uvedeno, že některá tvrzení mají být uvedena podle potřeby, osvědčující úředník může tvrzení, která nejsou relevantní, vyškrtnout, opatřit iniciálami a orazítkovat, nebo mohou být z osvědčení úplně vyřazena.

c)

Samostatné a jedinečné osvědčení se musí vydat pro živá zvířata / čerstvé maso vyvážená/vyvážené z území téže vyvážející země, jak je uvedeno v části 1 sloupcích 2 a 3 příloh I, II nebo IV, která jsou zasílána /které je zasíláno na stejné místo určení a přepravována/přepravováno stejným železničním vagónem, nákladním automobilem, letadlem nebo lodí.

d)

Originál každého osvědčení sestává z jediného listu papíru, nebo, pokud je třeba uvést více údajů, je osvědčení vyhotoveno v takové formě, že všechny potřebné listy tvoří jednotný a nedělitelný celek.

e)

Veterinární osvědčení je vyhotoveno alespoň v jednom z úředních jazyků členského státu, ve kterém se provádí hraniční kontrola na vstupu zásilky do Unie, a alespoň v jednom z úředních jazyků členského státu určení. Uvedené členské státy však mohou povolit, aby bylo osvědčení vyhotoveno v úředním jazyce jiného členského státu a v případě potřeby doplněno úředním překladem.

f)

Pokud jsou k osvědčení připojeny další listy z důvodů identifikace různých položek zásilky (soupis v bodě I.28 vzoru veterinárního osvědčení), tyto listy se rovněž považují za součást originálu osvědčení, pokud každou stranu podepíše a orazítkuje osvědčující úředník.

g)

Pokud osvědčení včetně doplňkových soupisů uvedených v písmeni f) obsahuje více než jednu stránku, každá stránka se dole očísluje – (číslo stránky) z (celkového počtu stránek) – a nahoře se opatří referenčním číslem osvědčení, které přidělil příslušný orgán.

h)

Originál osvědčení musí být vyplněn a podepsán úředním veterinárním lékařem nebo jiným určeným úředním inspektorem, pokud je tak stanoveno ve vzoru veterinárního osvědčení. V případě živých zvířat musí být osvědčení vyplněno a podepsáno během 24 hodin před naložením zásilky určené pro dovoz do Unie. Příslušné orgány vyvážející třetí země zajistí, aby byly dodrženy zásady pro udělování osvědčení rovnocenné zásadám, které jsou stanoveny ve směrnici 96/93/ES (1).

Barva podpisu musí být odlišná od barvy tisku. Totéž pravidlo platí pro razítka jiná než reliéfní nebo vodoznaky.

i)

Číslo jednací osvědčení uvedené v kolonkách I.2 a II.a musí být vydáno příslušným orgánem.


(1)  Úř. věst. L 13, 16.1.1997, s. 28.


© Evropská unie, https://eur-lex.europa.eu/ , 1998-2018
Zavřít
MENU