2010/577/EU2010/577/EU: Rozhodnutí Komise ze dne 28. září 2010 o zastavení antidumpingového řízení týkajícího se dovozu některých polyethylentereftalátů pocházejících z Íránu, Pákistánu a Spojených arabských emirátů a o uvolnění částek zajištěných v podobě uložených prozatímních cel

(1)

Oznámením zveřejněným v Úředním věstníku Evropské unie  (2) Komise dne 3. září 2009 informovala o zahájení antidumpingového řízení, pokud jde o dovoz některých polyethylentereftalátů („PET“) pocházejících z Íránu, Pákistánu a Spojených arabských emirátů („dotčené země“) do Unie. Nařízením (EU) č. 472/2010 (3) („prozatímní nařízení“) Komise dne 1. června 2010 uložila prozatímní antidumpingové clo na dovoz některých polyethylentereftalátů pocházejících z Íránu a Spojených arabských emirátů.

(2)

Řízení bylo zahájeno v návaznosti na podnět, který podal dne 20. července 2009 Polyethylene Terephthalate Committee of Plastics Europe (Výbor pro polyethylentereftaláty při Plastics Europe) („žadatel“) jménem výrobců představujících podstatnou část, v tomto případě více než 50 %, celkové výroby některých polyethylentereftalátů v Unii.

(3)

Jak je uvedeno v 11. bodě odůvodnění prozatímního nařízení, šetření dumpingu a újmy se týkalo období od 1. července 2008 do 30. června 2009 („období šetření“). Posouzení vývojových tendencí týkajících se stanovení újmy se vztahovalo na období od 1. ledna 2006 do konce období šetření („posuzované období“).

(4)

V rámci souběžného antisubvenčního řízení bylo podle nařízení Komise (EU) č. 473/2010 (4) uloženo prozatímní vyrovnávací clo na dovoz některých polyethylentereftalátů pocházejících z Íránu a Spojených arabských emirátů.

(5)

Po poskytnutí informací o podstatných skutečnostech a úvahách, na jejichž základě bylo rozhodnuto o uložení prozatímních antidumpingových opatření („poskytnutí prozatímních informací“), se některé zúčastněné strany k prozatímním zjištěním písemně vyjádřily. Stranám, které o to požádaly, byla poskytnuta možnost slyšení.

(6)

Komise nadále shromažďovala a ověřovala veškeré informace, jež považovala za nezbytné ke konečným zjištěním. Po poskytnutí prozatímních informací byly zváženy ústní a písemné připomínky zúčastněných stran a na jejich základě byla prozatímní zjištění podle potřeby odpovídajícím způsobem upravena.

(7)

Všechny strany byly informovány o podstatných skutečnostech a úvahách, na jejichž základě byl přijat záměr doporučit zastavení řízení a uvolnit částky zajištěné v podobě uložených prozatímních cel („poskytnutí konečných informací“). Byla jim rovněž poskytnuta lhůta, během níž mohly k těmto poskytnutým informacím vznést námitky.

(8)

Byly zváženy ústní a písemné připomínky zúčastněných stran a na jejich základě byla zjištění podle potřeby odpovídajícím způsobem upravena.

(9)

Některé zúčastněné strany tvrdily, že vzorek výrobců v EU nebyl reprezentativní a jednotný, a že tudíž analýza újmy vykazovala nedostatky. Bylo zejména tvrzeno, že výběr vzorku nebyl nezbytný, jelikož počet výrobců nebyl velký. Dále bylo také tvrzeno, že „umělým“ rozdělením skupin společností na jednotlivé právní subjekty vzorek neobsahuje některé přední společnosti na trhu (Artenius, M&G Polimeri) a že metodika výběru vzorku není jednotná, neboť vzorek rovněž zahrnoval dvě skupiny společností. Rovněž se tvrdilo, že vzorek nebyl reprezentativní, jelikož neobsahoval žádného výrobce, který v dostatečném množství prodává výrobky zpracovateli PET ve spojení. Orgány proto údajně nemohly posoudit skutečnou schopnost výrobního odvětví Unie zajistit dodávky a nevzaly v úvahu střet zájmů výrobního odvětví Unie. Navíc jelikož jedna společnost neposkytla veškeré potřebné informace a byla ze vzorku vyloučena, reprezentativnost se údajně snížila na 28 % výroby v EU. Stejné strany tvrdily, že vybraný vzorek nebyl statisticky reprezentativní.

(10)

Co se týká tvrzení, že výběr vzorku nebyl nezbytný, jelikož počet výrobců nebyl vysoký, znovu se opakuje, že za účelem výběru vzorku se přihlásilo čtrnáct výrobců v Unii, kteří patří do osmi skupin společností. Vzhledem k objektivně vysokému počtu výrobců v EU, kteří spolupracovali, tj. čtrnácti, byl v souladu s čl. 17 odst. 1 základního nařízení použit výběr vzorku na základě největšího reprezentativního objemu prodeje, který bylo možné v době, která byla k dispozici, přiměřeně přezkoumat. Vybraný vzorek zahrnoval pět jednotlivých společností (se šesti výrobními závody).

(11)

S ohledem na první tvrzení týkající se reprezentativnosti vzorku je nutno podotknout, že orgány mohou zahrnout jednotlivé společnosti, které jsou součástí skupiny společností, do vzorku, pokud jsou reprezentativní a vedou oddělené účetnictví. V opačném případě by šetření u všech čtrnácti výrobců v EU, kteří patří do osmi skupin společností, zamezilo včasnému dokončení šetření. Skutečnost, že do vzorku byly zahrnuty dvě skupiny společností, však není v rozporu s metodikou výběru vzorku, která byla v tomto případě použita, tj. největší reprezentativní objemy prodeje odběratelům v EU.

(12)

Pokud jde o skupinu Indorama, tato skupina měla v období šetření dva různé výrobní závody – jeden v Nizozemsku a jeden ve Spojeném království. Zařazení této skupiny do vzorku je v souladu s použitou metodikou výběru vzorku, jelikož tyto výrobní závody tvořily z právního a finančního hlediska jeden subjekt. Co se týká společnosti Equipolymers, která měla v období šetření dva oddělené subjekty vyrábějící PET (jeden v Itálii a jeden v Německu), společnost poskytla konsolidované údaje pro oba výrobní závody. Vzhledem ke skutečnosti, že tyto konsolidované údaje bylo možné ověřit v průběhu jedné inspekce v ústředí společnosti, bylo rozhodnuto tyto konsolidované údaje akceptovat a považovat pro účely tohoto řízení podniky společnosti Equipolymers vyrábějící PET za jeden subjekt. Pokud jde o tvrzení, že do vzorku měly být zařazeny společnosti Artenius a M&G Polimeri, protože zaujímají přední místo na trhu, podotýká se, že žádný z jejich jednotlivých subjektů nepatřil ke společnostem s nejvyšším objemem prodeje odběratelům v EU.

(13)

Co se týká tvrzení, že vzorek nebyl reprezentativní, protože nezahrnoval jednoho výrobce, který vyrábí především pro vnitřní spotřebu, je třeba poznamenat, že schopnost zajistit dodávky lze přezkoumat v rámci analýzy zájmu Unie, je-li takovéto tvrzení předloženo, a za tímto účelem lze vlastní spotřebu odečíst od objemu výroby. Není proto nutné, aby byl za účelem přezkoumání některých činitelů újmy takovýto výrobce zařazen do vzorku. Za druhé, jakýkoli dvojí zájem vyplývající z postavení společnosti jako výrobce v EU a současně zpracovatele lze rovněž posoudit v analýze zájmu Unie. Postavení určité společnosti jako výrobce v EU i jako zpracovatele nesouvisí s výkonností výrobního odvětví Unie, pokud se jako srovnávací měřítko bere prodej odběratelům v EU, kteří nejsou ve spojení. Toto tvrzení se proto zamítá.

(14)

Pokud jde o tvrzení ohledně celkové reprezentativnosti vzorku, znovu se zdůrazňuje, že omezení počtu společností zařazených do vzorku na čtyři snížilo reprezentativnost z 65 % na 47 % prodeje všech spolupracujících výrobců. Na stejné čtyři společnosti připadalo 52 % výroby v Unii. To se považuje za reprezentativní vzorek výrobců v EU, pokud jde o prodej nezávislým odběratelům v EU.

(15)

Co se týká tvrzení, že vybraný vzorek nebyl statisticky reprezentativní, uvádí se, že čl. 17 odst. 1 základního nařízení jednoznačně umožňuje, aby jako alternativa „statisticky reprezentativního“ vzorku byl vzorek založen na největším reprezentativním objemu prodeje, který může být v době, která je k dispozici, přiměřeně přezkoumán.

(16)

Jelikož nebyly vzneseny žádné další připomínky týkající se zjištění, 3. až 10. bod odůvodnění prozatímního nařízení se potvrzuje.

(17)

Připomíná se, že ve 12. bodě odůvodnění prozatímního nařízení byl dotčený výrobek definován jako polyethylentereftalát s viskozitním číslem nejméně 78 ml/g, podle normy ISO 1628-5, pocházející z dotčených zemí a v současnosti kódu KN 3907 60 20.

(18)

Ve 14. bodě odůvodnění prozatímního nařízení bylo mimoto uvedeno, že šetřením bylo prokázáno, že PET vyráběné a prodávané v Unii výrobním odvětvím Unie a PET vyráběné a prodávané na domácích trzích v dotčených zemích a vyvážené do Unie představují obdobné výrobky.

(19)

Jelikož se výrobek, který byl předmětem šetření, považoval za homogenní výrobek, nebyl za účelem výpočtu dumpingového rozpětí a rozpětí újmy dále rozdělen na různé typy výrobku.

(20)

Jeden vyvážející výrobce tvrdil, že by PET měly být rozděleny na různé typy výrobku podle jejich viskozitního čísla, jelikož viskozitní číslo je zásadní pro určení různých použití vyráběných typů PET. Usuzovalo se, že by toto tvrzení mělo být uznáno, a metodika výpočtu dumpingového rozpětí a rozpětí újmy byla příslušně upravena.

(21)

Jak bylo vysvětleno výše ve 20. bodě odůvodnění, metodika pro výpočet dumpingového rozpětí byla přizpůsobena a dumpingové rozpětí je nyní vypočítáno pro každou dotčenou zemi jednotlivě pro každý typ výrobku.

(22)

Vzhledem k tomu, že nebyly předloženy žádné připomínky kromě těch, které byly již zmíněny výše v 20. a 21. bodě odůvodnění, metodika vysvětlená v 16. až 18. bodě odůvodnění prozatímního nařízení se potvrzuje.

(23)

Vzhledem k tomu, že nebyly předloženy žádné připomínky kromě těch, které byly již zmíněny výše v 20. a 21. bodě odůvodnění, metodika vysvětlená v 19. bodě odůvodnění prozatímního nařízení se potvrzuje.

(24)

V 23. bodě odůvodnění prozatímního nařízení bylo uvedeno, že íránský vývozce nebyl schopen vyčíslit domnělý účinek sankcí vůči Íránu způsobem, který by byl podložen důkazy. Společnost ve svých připomínkách k pozatímnímu nařízení tvrdila, že zajištění spravedlivého srovnání je záležitostí orgánu provádějícího šetření a nikoliv vývozce. Podle čl. 2 odst. 10 písm. k) základního nařízení však lze provést úpravu o rozdíly v jiných činitelích, pokud se prokáže, že ovlivňují srovnatelnost cen, zejména pokud se prokáže, že na základě rozdílů v těchto činitelích platí odběratelé na domácím trhu trvale různé ceny. Neboť je věcí vyvážejícího výrobce prokázat existenci jakéhokoli dalšího činitele, toto tvrzení se zamítá a metodika vysvětlená v 20. až 23. bodě odůvodnění prozatímního nařízení se potvrzuje.

(25)

Vzhledem k tomu, že nebyly předloženy žádné připomínky kromě těch, které byly již zmíněny výše v 20. a 21. bodě odůvodnění, metodika vysvětlená ve 24. až 25. bodě odůvodnění prozatímního nařízení se potvrzuje.

(26)

Konečné dumpingové rozpětí pro Írán, vyjádřené jako procento ceny CIF s dodáním na hranice Unie před proclením, je 26,8 %.

(27)

Vzhledem k tomu, že nebyly předloženy žádné připomínky kromě těch, které byly již zmíněny výše v 20. a 21. bodě odůvodnění, metodika vysvětlená ve 27. až 29. bodě odůvodnění prozatímního nařízení se potvrzuje.

(28)

Vzhledem k tomu, že nebyly předloženy žádné připomínky kromě těch, které byly již zmíněny výše v 20. a 21. bodě odůvodnění, metodika vysvětlená v 30. bodě odůvodnění prozatímního nařízení se potvrzuje.

(29)

Vzhledem k tomu, že nebyly předloženy žádné připomínky kromě těch, které byly již zmíněny výše v 20. a 21. bodě odůvodnění, metodika vysvětlená ve 31. až 32. bodě odůvodnění prozatímního nařízení se potvrzuje.

(30)

Vzhledem k tomu, že nebyly předloženy žádné připomínky kromě těch, které byly již zmíněny výše v 20. a 21. bodě odůvodnění, metodika vysvětlená v 33. bodě odůvodnění prozatímního nařízení se potvrzuje.

(31)

Konečné dumpingové rozpětí pro jediného pákistánského vyvážejícího výrobce, společnost Novatex Limited, vyjádřené jako procento ceny CIF s dodáním na hranice Unie před proclením, je 0,6 %, tj. pod minimální úrovní ve smyslu čl. 9 odst. 3 základního nařízení.

(32)

Vzhledem k tomu, že v Pákistánu neexistují další výrobci dotčeného výrobku, neměla by být uložena žádná konečná opatření.

(33)

V návaznosti na změnu metodiky vysvětlenou v 20. a 21. bodě odůvodnění se výsledky posouzení běžného obchodního styku popsaného v 37. a 38. bodě odůvodnění prozatímního nařízení změnily s ohledem na některé typy výrobku. Jestliže tedy objem ziskového prodeje určitého typu výrobku představoval 80 % nebo méně z celkového objemu prodeje tohoto typu nebo byla-li vážená průměrná cena tohoto typu nižší než výrobní náklady, byla běžná hodnota stanovena na základě skutečné ceny na domácím trhu vypočtené jako vážený průměr ziskového prodeje pouze daného typu.

(34)

Pokud neexistoval ziskový prodej určitého typu výrobku, mělo se za to, že prodané množství tohoto typu výrobku nebylo dostatečné k tomu, aby domácí cena byla vhodným základem pro stanovení běžné hodnoty.

(35)

Pokud u některého typu výrobku prodávaného vyvážejícími výrobci nebylo možné pro stanovení běžné hodnoty použít ceny na domácím trhu, byla běžná hodnota určena v souladu s čl. 2 odst. 3 základního nařízení.

(36)

Při určení běžné hodnoty podle čl. 2 odst. 3 základního nařízení byly částky pro prodejní, režijní a správní náklady a pro zisk stanoveny podle čl. 2 odst. 6 základního nařízení na základě skutečných údajů, které vyvážející výrobce, který je předmětem šetření, skutečně zaznamenal při výrobě a prodeji obdobného výrobku v běžném obchodním styku.

(37)

Vzhledem k tomu, že nebyly předloženy žádné připomínky kromě těch, které byly již zmíněny výše v 20. a 21. bodě odůvodnění, metodika vysvětlená v 39. bodě odůvodnění prozatímního nařízení se potvrzuje.

(38)

Vzhledem k tomu, že nebyly předloženy žádné připomínky kromě těch, které byly již zmíněny výše v 20. a 21. bodě odůvodnění, metodika vysvětlená ve 40. až 41. bodě odůvodnění prozatímního nařízení se potvrzuje.

(39)

Vzhledem k tomu, že nebyly předloženy žádné připomínky kromě těch, které byly již zmíněny výše v 20. a 21. bodě odůvodnění, metodika vysvětlená v 42. bodě odůvodnění prozatímního nařízení se potvrzuje.

(40)

Konečné dumpingové rozpětí pro jediného vyvážejícího výrobce ze SAE, společnost JBF RAK LLC, vyjádřené jako procento ceny CIF s dodáním na hranice Unie před proclením, je 0,6 %, tj. pod minimální úrovní ve smyslu čl. 9 odst. 3 základního nařízení.

(41)

Vzhledem k tomu, že ve SAE neexistují další výrobci dotčeného výrobku, neměla by být uložena žádná konečná opatření.

(42)

S ohledem na výrobu v Unii, výrobní odvětví Unie a spotřebu v Unii nebyly obdrženy žádné připomínky. Zjištění uvedená ve 45. až 50. bodě odůvodnění prozatímního nařízení se proto potvrzují.

(43)

Znovu se opakuje, že v 52. bodě odůvodnění prozatímního nařízení se mělo za to, že dumpingové rozpětí zjištěné pro Pákistán je nepatrné, že vliv dotčeného dovozu nemůže být posuzován spolu s dovozem, u kterého byl dumping prozatímně zjištěn, z Íránu a SAE.

(44)

Vzhledem k tomu, že další šetření ukázalo, že dumpingové rozpětí pro SAE je také nepatrné, má se za to, že vliv dotčeného dovozu nemůže být posuzován spolu s dumpingovým dovozem z Íránu. Kumulativní posouzení dovozu se tudíž neprovede.

(45)

Objem dumpingového dovozu dotčeného výrobku do EU začal v roce 2006 na poměrně nízké úrovni, ale postupně rostl až do období šetření a v období šetření dosahoval 55 500 tun. Konkrétně dovoz z Íránu se mezi rokem 2006 a 2007 více než zdvojnásobil a posléze se v roce 2008 ve srovnání s rokem 2007 dále zvýšil o více než 100 procentních bodů a mezi rokem 2008 a obdobím šetření o dalších téměř 130 procentních bodů.

Tabulka 1

(46)

Podíl na trhu, jenž připadal na dumpingový dovoz z Íránu, v roce 2006 činil 0,4 % a v průběhu posuzovaného období stabilně rostl, a to o 1,5 procentního bodu. Konkrétně vzrostl o 0,5 procentního bodu mezi rokem 2006 až 2007, o další 0,5 procentního bodu mezi rokem 2007 až 2008 a o 0,5 procentního bodu mezi rokem 2008 a obdobím šetření. V průběhu období šetření byl podíl dumpingového dovozu z Íránu na trhu 1,9 %.

(47)

Průměrná dovozní cena poklesla v posuzovaném období o 11 %, přičemž k nejprudšímu poklesu došlo mezi rokem 2008 a obdobím šetření. Konkrétně průměrná cena zůstala v roce 2007 neměnná a poklesla o 2 procentní body v roce 2008, načež v období šetření klesla o dalších 9 procentních bodů.

Tabulka 2

(48)

Po poskytnutí prozatímních informací íránský vývozce uvedl, že jeho rozpětí újmy je nadhodnoceno, jelikož zjištěná vážená průměrná jednotková prodejní cena byla kvůli nesprávnému výpočtu výše úpravy s ohledem na obchodní úroveň podhodnocena; nebylo však navrženo žádné jiné vyčíslení úpravy s ohledem na obchodní úroveň. Základem pro obchodní úroveň použitým pro prozatímní výpočet skutečně byla pevně stanovená částka za tunu, což je provize, kterou účtuje spolupracující zástupce pro dovoz a která představuje přibližně 1 % průměrné ceny CIF. Žádné další informace ohledně této úpravy nejsou k dispozici a tvrzení se proto zamítá. Stejná strana rovněž tvrdila, že se zdá, že 2 % sazba použitá u nákladů po dovozu je podhodnocená. V tomto ohledu se znovu opakuje, že při tomto šetření nespolupracoval žádný dovozce a nebylo možné ověřit skutečné náklady po dovozu. Jelikož nebyly k dispozici žádné jiné informace, byla použita stejná sazba jako v předchozích řízeních.

(49)

Na základě výše uvedeného je jednoznačně potvrzeno, že u dumpingových výrobků pocházejících z Íránu prodávaných v Unii docházelo k cenovému podbízení vůči cenám výrobního odvětví Unie o 3,2 %.

(50)

Některé zúčastněné strany tvrdily, že újma neexistuje, neboť vzhledem k údajně nesprávnému vzorku není možné výsledky extrapolovat na celé výrobní odvětví Unie. Například bylo tvrzeno, že skutečnost, že jedna společnost (která nebyla zařazena do vzorku) uvedla, že využívala více než 100 % své kapacity, jednoznačně znamená, že k újmě nedocházelo. Podotýká se, že předložené informace jsou výtahem podání této společnosti burzovním orgánům a nebyly ověřeny. Tyto informace nejsou v souladu s informacemi obsaženými ve spisu. Navíc využití kapacity u jednoho výrobce v EU nemůže samo o sobě každopádně změnit zjištění ohledně újmy týkající se téměř všech ostatních ukazatelů újmy způsobené výrobcům v EU, kteří byli zařazeni do vzorku, a ostatním výrobcům v EU.

(51)

Vzhledem k tomu, že nebyla vznesena žádná další tvrzení či připomínky, 63. až 82. bod odůvodnění prozatímního nařízení se potvrzuje.

(52)

Vzhledem k tomu, že nebyly vzneseny žádné konkrétní připomínky, závěr o újmě formulovaný v 83. až 85. bodě odůvodnění prozatímního nařízení se potvrzuje.

(53)

Ve stejnou dobu jako ke zhoršení hospodářské situace výrobního odvětví Unie došlo ke zvýšení objemu dumpingového dovozu z Íránu téměř pětkrát mezi rokem 2006 a obdobím šetření a tomu odpovídajícímu navýšení podílu na trhu Unie, tj. o 1,5 procentního bodu, jakož i ke zjištěnému cenovému podbízení (3,2 % v období šetření). Lze proto dospět k závěru, že dumpingový dovoz z Íránu měl vliv na zjištěnou újmu výrobního odvětví Unie.

(54)

Je důležité zdůraznit, že v rámci souběžného antisubvenčního řízení bylo zjištěno, že kumulovaný subvencovaný dovoz z Pákistánu, SAE a Íránu způsobil výrobnímu odvětví Unie podstatnou újmu.

(55)

Na druhé straně, vzhledem ke značným objemům a nízkým cenám dovozu z Koreje a Pákistánu se dále potvrzuje, že tento dovoz, jak se uvádí v 94. a 96. bodě odůvodnění prozatímního nařízení, k újmě způsobené výrobnímu odvětví Unie do určité míry přispěl.

(56)

V tomto řízení také docházelo k cenovému podbízení výrobnímu odvětví Unie u značného dovozu ze SAE (přibližně 150 000 tun).

(57)

Podíl íránského dovozu na trhu byl v roce 2006 a 2007 méně než 1 % a v období šetření představoval jen necelá 2 %, což odpovídá 55 000 tunám.

(58)

Je třeba též podotknout, že podbízení zjištěné u íránského výrobce bylo nižší než v případě nedumpingového dovozu ze SAE.

(59)

Závěrem, zatímco výše uvedený rozbor ukázal, že dumpingový dovoz pocházející z Íránu měl určitý nepříznivý účinek na situaci ve výrobním odvětví Unie, tento účinek, je-li posuzován samostatně, neexistoval do té míry, že by mohl být považován za podstatný, jak požaduje čl. 3 odst. 6 základního nařízení.

(60)

Šetření ukázalo, že dovoz dotčeného výrobku z Pákistánu a SAE nebyl prodáván za dumpingové ceny. Řízení týkající se Pákistánu a SAE by tudíž mělo být zastaveno bez uložení opatření.

(61)

Šetření ukázalo, že dovoz dotčeného výrobku z Íránu byl uskutečňován za dumpingové ceny a do určité míry přispěl k újmě způsobené výrobnímu odvětví Unie.

(62)

Jak se však uvádí v 59. bodě odůvodnění, stanovilo se, že nepříznivý účinek íránského dovozu na situaci ve výrobním odvětví Unie neexistoval do té míry, že by mohl být označen za podstatný.

(63)

Vzhledem k výše uvedenému a k neexistenci podstatné újmy způsobené dumpingovým dovozem výrobků pocházejících z Íránu se dospělo k závěru, že řízení by mělo být zastaveno bez uložení opatření, i pokud jde o Írán.

(64)

Částky zajištěné v podobě prozatímního antidumpingového cla uloženého nařízením (EU) č. 472/2010 by měly být uvolněny,