2010/427/EU2010/427/EU: Rozhodnutí Rady ze dne 26. července 2010 o organizaci a fungování Evropské služby pro vnější činnost

ROZHODNUTÍ RADY

ze dne 26. července 2010

o organizaci a fungování Evropské služby pro vnější činnost

(2010/427/EU)

RADA EVROPSKÉ UNIE,

s ohledem na Smlouvu o Evropské unii, a zejména na čl. 27 odst. 3 této smlouvy,

s ohledem na návrh vysoké představitelky Unie pro zahraniční věci a bezpečnostní politiku,

s ohledem na stanovisko Evropského parlamentu,

s ohledem na souhlas Evropské komise,

vzhledem k těmto důvodům:

(1)

Účelem tohoto rozhodnutí je stanovit organizaci a fungování Evropské služby pro vnější činnost (dále jen „ESVČ“), funkčně nezávislé instituce Unie pod vedením vysokého představitele zřízené podle čl. 27 odst. 3 Smlouvy o Evropské unii (dále jen „Smlouva o EU“) ve znění Lisabonské smlouvy. Toto rozhodnutí a zejména odkaz na pojem „vysoký představitel“ budou vykládány v souladu s jednotlivými úkoly vysokého představitele Unie pro zahraniční věci a bezpečnostní politiku podle článku 18 Smlouvy o EU.

(2)

V souladu s čl. 21 odst. 3 druhým pododstavcem Smlouvy o EU bude Unie dbát na soudržnost mezi jednotlivými oblastmi své vnější činnosti a mezi těmito oblastmi a svými ostatními politikami. Rada a Komise, jimž bude nápomocen vysoký představitel, budou tuto soudržnost zajišťovat a za tímto účelem spolupracovat.

(3)

ESVČ bude vysokému představiteli, který je zároveň místopředsedou Komise a předsedou Rady pro zahraniční věci, poskytovat podporu při plnění jeho pověření k vedení společné zahraniční a bezpečnostní politiky Unie a k zajišťování soudržnosti vnější činnosti Unie, jak je uvedeno zejména v článcích 18 a 27 Smlouvy o EU. ESVČ bude podporovat vysokého představitele při jeho působení jako předsedy Rady pro zahraniční věci, aniž jsou dotčeny běžné úkoly generálního sekretariátu Rady. ESVČ bude vysokého představitele rovněž podporovat při jeho působení jako místopředsedy Komise pověřeného úkoly, které Komisi příslušejí v oblasti vnějších vztahů, a při koordinaci dalších hledisek vnější činnosti Unie, aniž jsou dotčeny běžné úkoly útvarů Komise.

(4)

ESVČ by měla v rámci svého příspěvku k programům vnější spolupráce Unie usilovat o zajištění toho, aby tyto programy plnily cíle vnější činnosti podle článku 21 Smlouvy o EU, a zejména odst. 2 písm. d) uvedeného článku, a aby dodržovaly cíle rozvojové politiky Unie v souladu s článkem 208 Smlouvy o fungování Evropské unie (dále jen „Smlouva o fungování EU“). V této souvislosti by ESVČ měla rovněž prosazovat plnění cílů Evropského konsensu o rozvoji (1) a Evropského konsensu o humanitární pomoci (2).

(5)	Jak vyplývá z Lisabonské smlouvy, ESVČ musí být provozuschopná co nejdříve po vstupu uvedené smlouvy v platnost, aby bylo možné provádět její ustanovení.

(6)

Evropský parlament bude plně zastávat svou úlohu v oblasti vnější činnosti Unie, včetně svých funkcí politické kontroly, jak stanoví čl. 14 odst. 1 Smlouvy o EU, jakož i v legislativních a rozpočtových záležitostech, jak je stanoveno ve Smlouvách. V souladu s článkem 36 Smlouvy o EU bude vysoký představitel také pravidelně konzultovat Evropský parlament ohledně hlavních hledisek a základních voleb společné zahraniční a bezpečnostní politiky a zajistí, aby názory Evropského parlamentu byly náležitě brány v úvahu. ESVČ bude vysokému představiteli v tomto ohledu nápomocna. Je třeba přijmout zvláštní opatření v souvislosti s přístupem členů Evropského parlamentu k utajovaným dokumentům a informacím v oblasti společné zahraniční a bezpečnostní politiky. Do přijetí těchto opatření se použijí stávající ustanovení interinstitucionální dohody ze dne 20. listopadu 2002 mezi Evropským parlamentem a Radou o přístupu Evropského parlamentu k citlivým informacím Rady v oblasti bezpečnostní a obranné politiky (3).

(7)

Vysoký představitel nebo jeho zástupce by měli plnit povinnosti stanovené ve zřizovacích aktech Evropské obranné agentury (4), Satelitního střediska Evropské unie (5), Ústavu Evropské unie pro studium bezpečnosti (6) a Evropské bezpečnostní a obranné školy (7). ESVČ by měla těmto subjektům poskytovat podporu, kterou dosud zajišťoval generální sekretariát Rady.

(8)

Je třeba přijmout ustanovení týkající se zaměstnanců ESVČ a jejich náboru, pokud jsou nezbytná pro stanovení organizace a fungování ESVČ. Zároveň je třeba v souladu s článkem 336 Smlouvy o fungování EU přijmout nezbytné změny služebního řádu úředníků Evropských společenství a pracovního řádu ostatních zaměstnanců Evropských společenství (8) (dále jen „služební řád“ a „pracovní řád“), aniž je dotčen článek 298 Smlouvy o fungování EU. Pokud jde o záležitosti týkající se jejích zaměstnanců, měla by být ESVČ chápána jako orgán ve smyslu služebního řádu a pracovního řádu. Vysoký představitel bude orgánem oprávněným ke jmenování v případě jak úředníků, pro něž platí služební řád, tak i zaměstnanců, pro něž platí pracovní řád. Počet úředníků a zaměstnanců ESVČ bude každý rok stanoven v rámci rozpočtového procesu a bude zohledněn v plánu pracovních míst.

(9)	Zaměstnanci ESVČ by měli plnit své povinnosti a jednat výhradně v zájmu Unie.

(10)

Nábor zaměstnanců by měl probíhat na základě kvalit a při současném zajištění odpovídající zeměpisné rovnováhy a vyváženého zastoupení žen a mužů. Mezi zaměstnanci ESVČ by měli být významným způsobem zastoupeni státní příslušníci všech členských států. Přezkum stanovený na rok 2013 by se měl týkat i této otázky a v případě potřeby zahrnovat návrhy na dodatečná konkrétní opatření k nápravě případné nerovnováhy.

(11)

V souladu s čl. 27 odst. 3 Smlouvy o EU budou ESVČ tvořit úředníci generálního sekretariátu Rady, úředníci Komise, jakož i personál vyslaný z diplomatických služeb členských států. Za tímto účelem se příslušné oddělení a funkce generálního sekretariátu Rady a Komise převedou pod ESVČ spolu s úředníky a dočasnými zaměstnanci, kteří zastávají místa v těchto odděleních nebo v souvislosti s těmito funkcemi. Do 1. července 2013 bude ESVČ provádět nábor zaměstnanců výhradně z řad úředníků generálního sekretariátu Rady a Komise, jakož i zaměstnanců diplomatických služeb členských států. Po tomto dni by měli mít možnost ucházet se o volná místa v ESVČ všichni úředníci a ostatní zaměstnanci Evropské unie.

(12)

ESVČ může ve zvláštních případech využít specializovaných vyslaných odborníků členských států (dále jen „vyslaní odborníci“), kteří budou podléhat pravomoci vysokého představitele. Vyslaní odborníci na místech v ESVČ nebudou započítáváni do jedné třetiny personálu, který by měl být tvořen zaměstnanci z členských států, poté co ESVČ dosáhne plného početního stavu. Jejich převedení při zřizování ESVČ nebude automatické a bude provedeno se souhlasem orgánů jejich členského státu původu. Dnem skončení platnosti smlouvy vyslaného odborníka převedeného pod ESVČ podle článku 7 se daná funkce změní na místo pro dočasného zaměstnance v případech, kdy funkce vykonávaná vyslaným odborníkem odpovídá funkci běžně vykonávané zaměstnanci funkční skupiny AD, je-li nezbytné místo k dispozici v plánu pracovních míst.

(13)	Komise a ESVČ se dohodnou na podmínkách vydávání pokynů Komise delegacím. Tyto podmínky by měly zejména stanovit, že vydá-li Komise delegaci pokyn, poskytne současně jeho kopii vedoucímu delegace a ústředí ESVČ.

(14)

Nařízení Rady (ES, Euratom) č. 1605/2002 ze dne 25. června 2002, kterým se stanoví finanční nařízení o souhrnném rozpočtu Evropských společenství (9) (dále jen „finanční nařízení“), by mělo být upraveno tak, aby ESVČ byla uvedena v jeho článku 1 a v rozpočtu Unie jí byl vyhrazen zvláštní oddíl. V souladu s platnými pravidly bude, stejně jako v případě jiných orgánů, část výroční zprávy Účetního dvora vyhrazena i ESVČ, která na zprávu vždy vypracuje odpověď. Na ESVČ se budou vztahovat postupy týkající se udělení absolutoria, které jsou stanoveny v článku 319 Smlouvy o fungování EU a v článcích 145 až 147 finančního nařízení. Vysoký představitel poskytne Evropskému parlamentu veškerou podporu nezbytnou k výkonu pravomoci, kterou Evropský parlament disponuje jako orgán udělující absolutorium. Za plnění provozního rozpočtu bude v souladu s článkem 317 Smlouvy o fungování EU odpovědná Komise. Rozhodnutí mající finanční dopad budou zejména v souladu s povinnostmi stanovenými v hlavě IV finančního nařízení, zvláště v článcích 64 až 68 o odpovědnosti účastníků finančních operací a v článku 75 o výdajových operacích.

(15)

Zřízení Evropské služby pro vnější činnost by se mělo řídit zásadou efektivnosti nákladů, jejímž cílem je rozpočtová neutralita. Za tímto účelem se budou muset uplatnit přechodná opatření a postupně budovat kapacita. Je třeba zabránit zbytečnému zdvojování úkolů, funkcí a zdrojů s dalšími strukturami. Měly by se využít všechny příležitosti k racionalizaci. Rovněž bude zapotřebí řady dalších míst pro dočasné zaměstnance z členských států, přičemž tato místa budou muset být financována v rámci stávajícího víceletého finančního rámce.

(16)	Pro činnosti ESVČ a její zaměstnance by měla být stanovena pravidla v oblasti bezpečnosti, ochrany utajovaných informací a transparentnosti.

(17)	Připomíná se, že se na ESVČ, její úředníky a ostatní zaměstnance, kterých se týká služební nebo pracovní řád, bude vztahovat Protokol o výsadách a imunitách Evropské unie.

(18)

Evropská unie a Evropské společenství pro atomovou energii mají i nadále jeden institucionální rámec. Je proto nezbytně nutné zajistit soudržnost v oblasti jejich vnějších vztahů a umožnit delegacím Unie zastupování Evropského společenství pro atomovou energii ve třetích zemích a mezinárodních organizacích.

(19)	Vysoký představitel by měl do konce první poloviny roku 2013 provést přezkum organizace a fungování ESVČ, jenž bude případně doplněn o návrhy na revizi tohoto rozhodnutí. Tato revize by měla být přijata nejpozději na počátku roku 2014,

PŘIJALA TOTO ROZHODNUTÍ:

Článek 1

Povaha a oblast působnosti

1.   Tímto rozhodnutím se stanoví organizace a fungování Evropské služby pro vnější činnost (dále jen „ESVČ“).

2.   ESVČ má sídlo v Bruselu, je funkčně nezávislou institucí Evropské unie oddělenou od generálního sekretariátu Rady a Komise a má právní způsobilost nezbytnou pro plnění svých úkolů a dosahování stanovených cílů.

3.   ESVČ vede vysoký představitel Unie pro zahraniční věci a bezpečnostní politiku (dále jen „vysoký představitel“).

4.   ESVČ sestává z ústředí a z delegací Unie ve třetích zemích a při mezinárodních organizacích.

Článek 2

Úkoly

1.   ESVČ poskytuje vysokému představiteli podporu při plnění jeho úkolů, jež vyplývají zejména z článků 18 a 27 Smlouvy o EU:

—	při plnění jeho úkolu vést společnou zahraniční a bezpečnostní politiku Evropské unie, včetně společné bezpečnostní a obranné politiky, přispívat svými návrhy k vytváření této politiky, kterou provádí jako zmocněnec Rady, a zajišťovat soudržnost vnější činnosti Unie,

—	při jeho působení jako předseda Rady pro zahraniční věci, aniž jsou dotčeny běžné úkoly generálního sekretariátu Rady,

—	při jeho působení jako místopředseda Komise pověřený úkoly, které Komisi příslušejí v oblasti vnějších vztahů, a při koordinaci dalších hledisek vnější činnosti Unie, aniž jsou dotčeny běžné úkoly útvarů Komise.

2.   ESVČ je nápomocna předsedovi Evropské rady, předsedovi Komise a Komisi při výkonu jejich funkcí v oblasti vnějších vztahů.

Článek 3

Spolupráce

1.   ESVČ podporuje diplomatické služby členských států, generální sekretariát Rady a útvary Komise a spolupracuje s nimi s cílem zajistit soudržnost mezi jednotlivými oblastmi vnější činnosti Unie a mezi těmito oblastmi a ostatními politikami Unie.

2.   ESVČ a útvary Komise při výkonu svých příslušných funkcí vzájemně konzultují veškeré otázky související s vnější činností Unie, s výjimkou záležitostí v rámci společné bezpečnostní a obranné politiky. ESVČ se účastní přípravných prací a postupů souvisejících s akty, jež Komise v této oblasti připravuje.

Tento odstavec se použije v souladu s hlavou V kapitolou 1 Smlouvy o EU a s článkem 205 Smlouvy o fungování EU.

3.   ESVČ může s příslušnými útvary generálního sekretariátu Rady, Komise nebo jiných úřadů nebo interinstitucionálních subjektů Unie uzavírat ujednání na úrovni útvarů.

4.   ESVČ poskytuje ostatním orgánům a institucím Unie, zejména Evropskému parlamentu, náležitou podporu a vhodným způsobem s nimi spolupracuje. Rovněž může podle potřeby využívat podpory těchto orgánů a institucí, včetně agentur, a spolupráce s nimi. Interní auditor ESVČ bude spolupracovat s interním auditorem Komise, aby byla zajištěna soudržná politika auditu, a to se zvláštním zřetelem k odpovědnosti Komise za operační výdaje. Dále ESVČ v souladu s nařízením (ES) č. 1073/1999 (10) spolupracuje s Evropským úřadem pro boj proti podvodům (OLAF). Zejména pak v souladu s požadavkem stanoveným v uvedeném nařízení neprodleně přijme rozhodnutí o podmínkách vedení vnitřního vyšetřování. Jak je v uvedeném nařízení stanoveno, členské státy, v souladu s vnitrostátními předpisy, a orgány poskytují zaměstnancům OLAF při plnění jejich úkolů nezbytnou pomoc.

Článek 4

Ústředí ESVČ

1.   ESVČ řídí výkonný generální tajemník jednající pod vedením vysokého představitele. Výkonný generální tajemník přijímá veškerá opatření nezbytná k zajištění řádného chodu ESVČ, včetně jejího správního a rozpočtového řízení. Zajišťuje účinnou koordinaci mezi jednotlivými odděleními ústředí i ve vztahu k delegacím Unie.

2.   Výkonnému generálnímu tajemníkovi jsou nápomocni dva náměstci generálního tajemníka.

3.   Ústředí ESVČ se člení na generální ředitelství.

a)

K těm zejména patří — několik generálních ředitelství zahrnujících zeměpisné sekce, jež pokrývají všechny země a regiony světa, a mnohostranné a tematické sekce. Tato oddělení v případě potřeby koordinují svou činnost s generálním sekretariátem Rady a s příslušnými útvary Komise, — generální ředitelství pro správní, personální, rozpočtové a bezpečnostní otázky a pro otázky komunikačních a informačních systémů, které svou činnost vykonává v rámci struktury ESVČ řízené výkonným generálním tajemníkem. Vysoký představitel v souladu s běžnými náborovými postupy jmenuje generálního ředitele pro rozpočet a správu, který vykonává svou činnost pod vedením vysokého představitele. Vysokému představiteli odpovídá za řízení správy a vnitřní rozpočtové řízení ESVČ. Dodržuje stejné rozpočtové linie a správní pravidla jako ty, jež jsou použitelné pro část oddílu III rozpočtu Unie spadající do okruhu 5 víceletého finančního rámce, — ředitelství pro řešení krizí a pro plánování, útvar schopnosti civilního plánování a provádění, Vojenský štáb Evropské unie a Situační středisko Evropské unie, pod přímým vedením a v rámci zodpovědnosti vysokého představitele, které jsou v souladu se Smlouvou vysokému představiteli nápomocny při vedení společné zahraniční a bezpečnostní politiky Unie, přičemž v souladu s článkem 40 Smlouvy o EU dbají ostatních pravomocí Unie. Přitom musí být respektována specifika uvedených struktur, jakož i zvláštní povaha jejich úkolů, náboru a postavení jejich zaměstnanců. Mezi všemi strukturami ESVČ musí být zajištěna plná koordinace.

b)

Ústředí ESVČ zahrnuje rovněž — oddělení pro plánování strategických politik, — právní oddělení pod správním vedením výkonného generálního tajemníka, které úzce spolupracuje s právními službami Rady a Komise, — oddělení pro interinstitucionální vztahy, informování a veřejnou diplomacii, vnitřní audit a inspekce a ochranu osobních údajů.

4.   Vysoký představitel určí předsedy přípravných orgánů Rady, jimž předsedá zástupce vysokého představitele, včetně předsedy Politického a bezpečnostního výboru, v souladu s podmínkami uvedenými v příloze II rozhodnutí Rady 2009/908/EU ze dne 1. prosince 2009, kterým se stanoví prováděcí opatření k rozhodnutí Evropské rady o výkonu předsednictví Rady, a o předsednictví přípravných orgánů Rady (11).

5.   V případě potřeby poskytují ESVČ a vysokému představiteli podporu generální sekretariát Rady a příslušná oddělení Komise. Za tímto účelem mohou ESVČ, generální sekretariát Rady a příslušná oddělení Komise uzavírat ujednání na úrovni útvarů.

Článek 5

Delegace Unie

1.   Rozhodnutí o otevření nebo uzavření delegace přijímá vysoký představitel po dohodě s Radou a Komisí.

2.   Každou delegaci Unie vede její vedoucí.

Vedoucí delegace je nadřízen všem zaměstnancům delegace bez ohledu na jejich postavení a řídí veškerou činnost delegace. Odpovídá vysokému představiteli za celkový chod delegace a za zajištění koordinace všech činností Unie.

Personál delegací zahrnuje pracovníky ESVČ, a pokud je to vhodné z hlediska provádění rozpočtu Unie a jejích politik, jež nespadají do pravomoci ESVČ, také pracovníky Komise.

3.   Vedoucí delegace přijímá od vysokého představitele a ESVČ pokyny a odpovídá za jejich provedení.

Komise může v oblastech, v nichž vykonává pravomoci, které jí byly svěřeny Smlouvami, v souladu s čl. 221 odst. 2 Smlouvy o fungování EU rovněž vydávat pokyny pro delegace, jež jsou prováděny v rámci celkové odpovědnosti vedoucího delegace.

4.   Byl-li k tomu vedoucí delegace zmocněn Komisí, rozhoduje v souladu s finančním nařízením o využití provozních finančních prostředků souvisejících s projekty Unie v příslušné třetí zemi.

5.   Provoz každé delegace pravidelně vyhodnocuje výkonný generální tajemník ESVČ; součástí hodnocení jsou finanční a správní audity. Výkonný generální tajemník ESVČ může k tomuto účelu požádat, aby mu byla nápomocna příslušná oddělení Komise. Vedle vnitřních opatření ESVČ vykonává v souladu s nařízením (ES) č. 1073/1999 své pravomoci i OLAF, a to zejména přijímáním opatření proti podvodům.

6.   Vysoký představitel uzavře s hostitelskou zemí, mezinárodní organizací nebo příslušnou třetí zemí nezbytná ujednání. Vysoký představitel přijme zejména opatření nezbytná k zajištění toho, aby hostitelské státy poskytly pro delegace Unie, jejich pracovníky a jejich majetek stejné výsady a imunity jako ty, jež jsou uvedeny ve Vídeňské úmluvě o diplomatických stycích ze dne 18. dubna 1961.

7.   Delegace Unie mají v rámci kontaktů s mezinárodními organizacemi nebo třetími zeměmi, u nichž jsou pověřeny, oprávnění provádět úkony na žádost jiných orgánů Unie, zejména Evropského parlamentu.

8.   Vedoucí delegace má pravomoc zastupovat Unii v zemi, v níž je delegace pověřena, a to zejména při uzavírání smluv a účasti v soudních řízeních.

9.   Delegace Unie úzce spolupracují a sdílejí informace s diplomatickými službami členských států.

10.   V souladu s čl. 35 třetím pododstavcem Smlouvy o EU a na žádost členských států poskytují delegace Unie členským státům podporu v jejich diplomatických stycích a při poskytování konzulární ochrany občanům Unie ve třetích zemích, přičemž tato podpora je z hlediska zdrojů neutrální.

Článek 6

Personál

1.   Tento článek, s výjimkou odstavce 3, se použije, aniž jsou dotčeny služební řád úředníků Evropských společenství a pracovní řád ostatních zaměstnanců Evropských společenství, včetně jejich změn provedených v souladu s článkem 336 Smlouvy o fungování EU za účelem jejich přizpůsobení potřebám ESVČ.

2.   Personál ESVČ tvoří úředníci a ostatní zaměstnanci Evropské unie, včetně zaměstnanců pocházejících z diplomatických služeb členských států, kteří jsou jmenováni jako dočasní zaměstnanci.

Na tyto zaměstnance se vztahuje služební řád a pracovní řád.

3.   Je-li to nezbytné, může ESVČ ve zvláštních případech využít omezeného počtu specializovaných vyslaných odborníků.

Vysoký představitel přijme pravidla odpovídající pravidlům stanoveným v rozhodnutí Rady 2003/479/ES ze dne 16. června 2003 o pravidlech pro národní odborníky a vojenský personál přidělený do generálního sekretariátu Rady (12), podle kterých budou vyslaní odborníci přidělováni k ESVČ za účelem poskytnutí specializovaných odborných znalostí.

4.   Zaměstnanci ESVČ plní své povinnosti a jednají výhradně v zájmu Unie. Aniž je dotčen čl. 2 odst. 1 třetí odrážka, čl. 2 odst. 2 a čl. 5 odst. 3, nesmějí vyžadovat ani přijímat pokyny od žádné vlády, orgánu, organizace nebo osoby mimo ESVČ ani od jiného subjektu nebo osoby, než je vysoký představitel. V souladu s čl. 11 druhým pododstavcem služebního řádu nesmějí zaměstnanci ESVČ přijmout žádnou úplatu jakéhokoli druhu od zdroje mimo ESVČ.

5.   Pravomoci svěřené orgánu oprávněnému ke jmenování na základě služebního řádu a orgánu oprávněnému uzavírat smlouvy na základě pracovního řádu vykonává vysoký představitel, který může tyto pravomoci přenést v rámci ESVČ.

6.   Nábor zaměstnanců do ESVČ probíhá na základě kvalit při současném zajištění odpovídající zeměpisné rovnováhy a vyváženého zastoupení žen a mužů. Mezi zaměstnanci ESVČ musí být významným způsobem zastoupeni státní příslušníci všech členských států. Přezkum podle čl. 13 odst. 3 by se měl týkat i této otázky a v případě potřeby zahrnovat návrhy na dodatečná konkrétní opatření k nápravě případné nerovnováhy.

7.   Úředníci Unie a dočasní zaměstnanci pocházející z diplomatických služeb členských států mají stejná práva a stejné povinnosti a je s nimi zacházeno stejným způsobem, zejména pokud jde o jejich způsobilost k výkonu všech funkcí za stejných podmínek. Pokud jde o přidělování úkolů ve všech oblastech činností a politik prováděných ESVČ, nerozlišuje se mezi dočasnými zaměstnanci pocházejícími z diplomatických služeb členských států a úředníky Unie. V souladu s finančním nařízením členské státy podporují Unii při uplatňování finanční odpovědnosti vůči dočasným zaměstnancům ESVČ pocházejícím z diplomatických služeb členských států, jež vyplývá z odpovědnosti podle článku 66 finančního nařízení.

8.   Vysoký představitel stanoví postupy pro výběrová řízení pro nábor zaměstnanců ESVČ, která musí probíhat transparentním způsobem na základě kvalit jednotlivých uchazečů s cílem zajistit služby zaměstnanců s nejvyšší úrovní způsobilosti, výkonnosti a bezúhonnosti a zároveň zajistit odpovídající zeměpisnou rovnováhu a vyvážené zastoupení žen a mužů, potřebné významné zastoupení státních příslušníků ze všech členských států mezi zaměstnanci ESVČ. Náboru zaměstnanců na volná místa v ESVČ se účastní zástupci členských států, generálního sekretariátu Rady a Komise.

9.   Po dosažení plného početního stavu ESVČ by zaměstnanci z členských států uvedení v odst. 2 prvním pododstavci měli představovat alespoň jednu třetinu všech zaměstnanců ESVČ na úrovni AD. Obdobně by stálí úředníci Unie měli představovat alespoň 60 % všech zaměstnanců ESVČ na úrovni AD, a to včetně zaměstnanců pocházejících z diplomatických služeb členských států, kteří se v souladu se služebním řádem stali úředníky Unie. Vysoký představitel každý rok předkládá Evropskému parlamentu a Radě zprávu o obsazení míst v ESVČ.

10.   Vysoký představitel stanoví pravidla mobility s cílem zajistit vysokou úroveň pracovní mobility zaměstnanců ESVČ. Na zaměstnance uvedené v čl. 4 odst. 3 písm. a) třetí odrážce se vztahují zvláštní podmínky. V zásadě všichni zaměstnanci ESVČ jsou pravidelně přidělováni k delegacím Unie. Vysoký představitel stanoví pro tento účel vhodná pravidla.

11.   Každý členský stát v souladu s platnými vnitrostátními právními předpisy poskytne svým úředníkům, kteří se stali dočasnými zaměstnanci ESVČ, záruku okamžitého návratu na původní působiště po skončení jejich služby v ESVČ. V souladu s článkem 50b pracovního řádu nesmí délka této služby přesahovat osm let, s výjimkou případů, kdy je prodloužena za výjimečných okolností a v zájmu služby o nejvýše dva roky.

Úředníci Unie, kteří pracují v ESVČ, mají právo ucházet se o místo v orgánu, ve kterém byli původně zaměstnáni, za stejných podmínek jako interní uchazeči.

12.   Budou přijata vhodná opatření s cílem poskytnout zaměstnancům ESVČ náležitou společnou odbornou přípravu, která bude vycházet zejména z existujících postupů a struktur na úrovni jednotlivých členských států i Unie. Vysoký představitel přijme za tímto účelem do jednoho roku od vstupu tohoto rozhodnutí v platnost vhodná opatření.

Článek 7

Přechodná ustanovení týkající se personálu

1.   Příslušná oddělení a funkce generálního sekretariátu Rady a Komise, jejichž seznam je uveden v příloze, se převádějí pod ESVČ. Úředníci a dočasní zaměstnanci zastávající místa v odděleních nebo funkce, jež jsou uvedeny na seznamu v příloze, jsou převedeni pod ESVČ. Výše uvedené se vztahuje obdobně rovněž na smluvní a místní zaměstnance pracující v těchto odděleních a funkcích. Vyslaní odborníci, kteří pracují v těchto odděleních a funkcích, jsou se souhlasem orgánů členského státu původu rovněž převedeni pod ESVČ.

Tato převedení nabývají účinku dnem 1. ledna 2011.

Vysoký představitel přidělí v souladu se služebním řádem každému úředníkovi převedenému pod ESVČ místo v rámci jeho funkční skupiny, které odpovídá jeho třídě.

2.   Nábor zaměstnanců na místa převedená pod ESVČ probíhající ke dni vstupu tohoto rozhodnutí v platnost je uskutečňován podle dosud platných postupů: je prováděn a dokončen pod vedením vysokého představitele a v souladu s oznámeními o volných místech a platnými pravidly podle služebního a pracovního řádu.

Článek 8

Rozpočet

1.   Úkoly schvalující osoby pro oddíl souhrnného rozpočtu Evropské unie týkající se ESVČ jsou přenášeny v souladu s článkem 59 finančního nařízení. Vysoký představitel přijímá vnitřní pravidla pro řízení rozpočtových linií souvisejících se správou. Operační výdaje zůstávají zařazeny v oddíle rozpočtu, který se týká Komise.

2.   ESVČ vykonává své pravomoci v souladu s finančním nařízením vztahujícím se na souhrnný rozpočet Evropské unie a v mezích prostředků, které jí byly přiděleny.

3.   Při sestavování odhadů správních výdajů ESVČ konzultuje vysoký představitel komisaře příslušného pro rozvojovou politiku a komisaře příslušného pro politiku sousedství ohledně jejich působnosti.

4.   V souladu s čl. 314 odst. 1 Smlouvy o fungování EU sestavuje ESVČ předběžný odhad svých výdajů na příští rozpočtový rok. Komise shrne tyto odhady do návrhu rozpočtu, jenž může obsahovat odlišné odhady. Komise může návrh rozpočtu měnit v souladu s čl. 314 odst. 2 Smlouvy o fungování EU.

5.   V zájmu zajištění transparentnosti rozpočtu v oblasti vnější činnosti Unie předloží Komise rozpočtovému orgánu spolu s návrhem souhrnného rozpočtu Evropské unie pracovní dokument, který bude obsahovat komplexní přehled všech výdajů spojených s vnější činností Unie.

6.   Na ESVČ se vztahují postupy týkající se udělení absolutoria, které jsou stanoveny v článku 319 Smlouvy o fungování EU a v článcích 145 až 147 finančního nařízení. ESVČ bude v této souvislosti plně spolupracovat s orgány zapojenými do postupů týkajících se udělení absolutoria a v případě potřeby poskytne další nezbytné informace, a to i prostřednictvím účasti na zasedáních příslušných orgánů.

Článek 9

Nástroje pro vnější činnost a programování v rámci vnější činnosti

1.   Za řízení programů vnější spolupráce Unie odpovídá Komise, aniž jsou dotčeny úlohy Komise a ESVČ při programování podle následujících odstavců.

2.   Vysoký představitel zajišťuje celkovou politickou koordinaci vnější činnosti Unie, její jednotnost, soudržnost a účinnost, zejména prostřednictvím těchto nástrojů vnější pomoci:

—	finančního nástroje pro rozvojovou spolupráci (13),

—	Evropského rozvojového fondu (14),

—	evropského nástroje pro demokracii a lidská práva (15),

—	evropského nástroje sousedství a partnerství (16),

—	nástroje pro spolupráci s průmyslovými zeměmi (17),

—	nástroje pro spolupráci v oblasti jaderné bezpečnosti (18),

—	nástroje stability, pokud jde o pomoc stanovenou v článku 4 nařízení (ES) č. 1717/2006 (19).

3.   ESVČ se zejména podílí na cyklu programování a řízení nástrojů uvedených v odstavci 2 na základě politických cílů, jež jsou v nich stanoveny. ESVČ odpovídá za přípravu následujících rozhodnutí Komise týkajících se strategických a víceletých opatření v rámci cyklu programování:

i)	vyčlenění prostředků pro jednotlivé země s cílem stanovit celkové finanční krytí pro každý region s ohledem na orientační rozdělení podle víceletého finančního rámce. V každém regionu bude určitá část finančních prostředků vyhrazena na regionální programy,

ii)	strategických dokumentů týkajících se jednotlivých zemí a regionů,

iii)	celostátních a regionálních orientačních programů.

V souladu s článkem 3, a aniž je dotčen čl. 1 odst. 3, vysoký představitel a ESVČ spolupracují v průběhu celého cyklu programování, plánování a provádění nástrojů uvedených v odstavci 2 s příslušnými komisaři a útvary Komise. Veškeré návrhy rozhodnutí budou připravovány v souladu s postupy Komise a předloženy Komisi k přijetí.

4.   Pokud jde o Evropský rozvojový fond a finanční nástroj pro rozvojovou spolupráci, veškeré návrhy, včetně návrhů na změny základních nařízení a programových dokumentů uvedených v odstavci 3, připraví společně příslušné útvary ESVČ a Komise pod vedením komisaře příslušného pro rozvojovou politiku, který je společně s vysokým představitelem předloží Komisi k přijetí.

Tematické programy, s výjimkou evropského nástroje pro demokracii a lidská práva, nástroje pro spolupráci v oblasti jaderné bezpečnosti a části nástroje stability uvedené v odst. 2 sedmé odrážce, připraví příslušný útvar Komise pod vedením komisaře příslušného pro rozvojovou politiku a se souhlasem vysokého představitele a dalších příslušných komisařů je představí plénu Komise.

5.   Pokud jde o evropský nástroj sousedství a partnerství, veškeré návrhy, včetně návrhů na změny základních nařízení a programových dokumentů uvedených v odstavci 3 výše, připraví společně příslušné útvary ESVČ a Komise pod vedením komisaře příslušného pro politiku sousedství, který je společně s vysokým představitelem předloží Komisi k přijetí.

6.   Za činnosti prováděné v rámci rozpočtu společné zahraniční a bezpečnostní politiky, nástroje stability, s výjimkou části uvedené v odst. 2 sedmé odrážce, nástroje pro spolupráci s průmyslovými zeměmi a v oblasti komunikace a veřejné diplomacie, jakož i za činnost volebních pozorovatelských misí odpovídá vysoký představitel / ESVČ. Komise odpovídá za jejich finanční realizaci pod vedením vysokého představitele jako místopředsedy Komise. Útvar Komise příslušný pro tuto realizaci je umístěn v prostorách ESVČ.

Článek 10

Bezpečnost

1.   Vysoký představitel rozhodne po konzultaci výboru uvedeného v bodě 3 oddílu I části II přílohy rozhodnutí Rady 2001/264/ES ze dne 19. března 2001, kterým se přijímají bezpečnostní předpisy Rady (20), o bezpečnostních pravidlech pro ESVČ a přijme veškerá vhodná opatření, aby zajistil, že ESVČ účinně řeší rizika hrozící jejím zaměstnancům, fyzickému majetku a informacím a že plní povinnost náležité péče v tomto ohledu. Tato pravidla se vztahují na všechny zaměstnance ESVČ a všechny zaměstnance delegací Unie, bez ohledu na jejich administrativní zařazení nebo institucionální původ.

2.   Do přijetí rozhodnutí uvedeného v odstavci 1

—	uplatňuje ESVČ bezpečnostní opatření stanovená v příloze rozhodnutí 2001/264/ES, pokud jde o ochranu utajovaných informací,

—	uplatňuje ESVČ bezpečnostní předpisy stanovené v příslušné příloze jednacího řádu Komise (21), pokud jde o jiná hlediska bezpečnosti.

3.   V rámci ESVČ se zřizuje oddělení pro bezpečnostní záležitosti, kterému jsou nápomocny příslušné služby členských států.

4.   Vysoký představitel přijme veškerá opatření nezbytná k zavedení bezpečnostních pravidel v rámci ESVČ, zejména pokud jde o ochranu utajovaných informací a opatření pro případ nedodržení bezpečnostních pravidel zaměstnanci ESVČ. ESVČ za tímto účelem konzultuje bezpečnostní kancelář generálního sekretariátu Rady, příslušné útvary Komise a příslušné služby členských států.

Článek 11

Přístup k dokumentům, archivy a ochrana údajů

1.   ESVČ uplatňuje pravidla stanovená v nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1049/2001 ze dne 30. května 2001 o přístupu veřejnosti k dokumentům Evropského parlamentu, Rady a Komise (22). O prováděcích pravidlech platných pro ESVČ rozhodne vysoký představitel.

2.   Organizaci archivů ESVČ zajišťuje její výkonný generální tajemník. Příslušné archivy oddělení převedených z generálního sekretariátu Rady a Komise jsou rovněž převedeny pod ESVČ.

3.   ESVČ zajišťuje ochranu fyzických osob v souvislosti se zpracováním jejich osobních údajů v souladu s pravidly stanovenými v nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 45/2001 ze dne 18. prosince 2000 o ochraně fyzických osob v souvislosti se zpracováním osobních údajů orgány a institucemi Společenství a o volném pohybu těchto údajů (23). O prováděcích pravidlech platných pro ESVČ rozhodne vysoký představitel.

Článek 12

Nemovitý majetek

1.   Generální sekretariát Rady a příslušné útvary Komise přijmou veškerá nezbytná opatření k tomu, aby spolu s převedením podle článku 7 mohly být převedeny i budovy Rady a Komise nezbytné pro fungování ESVČ.

2.   Vysoký představitel, případně spolu s generálním sekretariátem Rady a Komisí, rozhodne o podmínkách, za kterých bude nemovitý majetek dán k dispozici ústředí ESVČ a delegacím Unie.

Článek 13

Závěrečná a obecná ustanovení

1.   Vysoký představitel, Rada, Komise a členské státy odpovídají za provádění tohoto rozhodnutí a za tímto účelem přijmou veškerá nezbytná opatření.

2.   Vysoký představitel předloží Evropskému parlamentu, Radě a Komisi do konce roku 2011 zprávu o fungování ESVČ. Tato zpráva se bude zabývat zejména prováděním čl. 5 odst. 3 a 10 a článku 9.

3.   Vysoký představitel do konce první poloviny roku 2013 provede přezkum organizace a fungování ESVČ, který se bude mimo jiné zabývat prováděním čl. 6 odst. 6, 8 a 11. V případě potřeby bude tento přezkum zahrnovat vhodné návrhy na revizi tohoto rozhodnutí. V tom případě Rada provede do začátku roku 2014 revizi tohoto rozhodnutí v souladu s čl. 27 odst. 3 Smlouvy o EU a s ohledem na uvedený přezkum.

4.   Toto rozhodnutí vstupuje v platnost dnem přijetí. Ustanovení o finančním řízení a náboru zaměstnanců nabývají účinku až po přijetí nezbytných změn služebního řádu, pracovního řádu a finančního nařízení, jakož i opravného rozpočtu. V zájmu plynulého přechodu uzavřou vysoký představitel, generální sekretariát Rady a Komise potřebná ujednání a provedou konzultaci s členskými státy.

5.   Do jednoho měsíce po vstupu tohoto rozhodnutí v platnost předloží vysoký představitel Komisi odhad příjmů a výdajů ESVČ, včetně plánu pracovních míst, aby Komise mohla předložit návrh opravného rozpočtu.

6.   Toto rozhodnutí bude zveřejněno v Úředním věstníku Evropské unie.

---

(1)  Úř. věst. C 46, 24.2.2006, s. 1.

(2)  Sdělení Komise Evropskému parlamentu a Radě – Směrem k Evropskému konsensu o humanitární pomoci (COM/2007/0317 v konečném znění). Nezveřejněno v Úředním věstníku.

(3)  Úř. věst. C 298, 30.11.2002, s. 1.

(4)  Společná akce Rady 2004/551/SZBP ze dne 12. července 2004 o zřízení Evropské obranné agentury (Úř. věst. L 245, 17.7.2004, s. 17).

(5)  Společná akce Rady 2001/555/SZBP ze dne 20. července 2001 o zřízení Satelitního střediska Evropské unie (Úř. věst. L 200, 25.7.2001, s. 5).

(6)  Společná akce Rady 2001/554/SZBP ze dne 20. července 2001 o zřízení Ústavu Evropské unie pro studium bezpečnosti (Úř. věst. L 200, 25.7.2001, s. 1).

(7)  Společná akce Rady 2008/550/SZBP ze dne 23. června 2008, kterou se zřizuje Evropská bezpečnostní a obranná škola (EBOŠ) (Úř. věst. L 176, 4.7.2008, s. 20).

(8)  Nařízení č. 31 (EHS), 11 (Euratom), kterým se stanoví služební řád úředníků a pracovní řád ostatních zaměstnanců Evropského hospodářského společenství a Evropského společenství pro atomovou energii (Úř. věst. 45, 14.6.1962, s. 1387/62).

(9)  Úř. věst. L 248, 16.9.2002, s. 1.

(10)  Nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1073/1999 ze dne 25. května 1999 o vyšetřování prováděném Evropským úřadem pro boj proti podvodům (OLAF) (Úř. věst. L 136, 31.5.1999, s. 1).

(11)  Úř. věst. L 322, 9.12.2009, s. 28.

(12)  Úř. věst. L 160, 28.6.2003, s. 72.

(13)  Nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1905/2006 ze dne 18. prosince 2006, kterým se zřizuje finanční nástroj pro rozvojovou spolupráci (Úř. věst. L 378, 27.12.2006, s. 41).

(14)  Nařízení Rady č. 5, kterým se stanoví pravidla pro aktivaci a převody finančních příspěvků, rozpočtový řád a správu prostředků Rozvojového fondu pro zámořské země a území (Úř. věst. 33, 31.12.1958, s. 681/58).

(15)  Nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1889/2006 ze dne 20. prosince 2006 o zřízení nástroje pro financování podpory demokracie a lidských práv ve světě (evropský nástroj pro demokracii a lidská práva) (Úř. věst. L 386, 29.12.2006, s. 1).

(16)  Nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1638/2006 ze dne 24. října 2006 o obecných ustanoveních o zřízení evropského nástroje sousedství a partnerství (Úř. věst. L 310, 9.11.2006, s. 1).

(17)  Nařízení Rady (ES) č. 382/2001 ze dne 26. února 2001 o provádění projektů na podporu spolupráce a obchodních vztahů mezi Evropskou unií a průmyslovými zeměmi Severní Ameriky, Dálného východu a Oceánie (Úř. věst. L 57, 27.2.2001, s. 10).

(18)  Nařízení Rady (Euratom) č. 300/2007 ze dne 19. února 2007, kterým se zřizuje nástroj pro spolupráci v oblasti jaderné bezpečnosti (Úř. věst. L 81, 22.3.2007, s. 1).

(19)  Nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1717/2006 ze dne 15. listopadu 2006 o zřízení nástroje stability (Úř. věst. L 327, 24.11.2006, s. 1).

(20)  Úř. věst. L 101, 11.4.2001, s. 1.

(21)  Úř. věst. L 308, 8.12.2000, s. 26.

(22)  Úř. věst. L 145, 31.5.2001, s. 43.

(23)  Úř. věst. L 8, 12.1.2001, s. 1.

---

---