(EU) č. 1242/2009Nařízení Komise (EU) č. 1242/2009 ze dne 16. prosince 2009 o uložení prozatímního antidumpingového cla z dovozu některých systémů pro snímání nákladu pocházejících z Čínské lidové republiky

(1)

Evropská komise dne 18. března 2009 oznámením zveřejněným v Úředním věstníku Evropské unie  (2) (dále jen „oznámení o zahájení řízení“) oznámila zahájení antidumpingového řízení týkajícího se dovozu některých systémů pro snímání nákladu pocházejících z Čínské lidové republiky (dále jen „ČLR“) do Společenství.

(2)

Antidumpingové řízení bylo zahájeno v návaznosti na podnět podaný dne 2. února 2009 výrobcem ve Společenství, společností Smiths Detection Group Limited (dále jen „žadatel“), představujícím podstatnou část, v tomto případě více než 80 %, celkové výroby některých systémů pro snímání nákladu ve Společenství. Tento podnět obsahoval důkazy o dumpingu a podstatné újmě způsobené tímto dumpingem, které byly považovány za dostatečné pro zahájení řízení.

(3)

O zahájení řízení Komise úředně vyrozuměla žadatele, ostatní známé výrobce ve Společenství, jediného známého vyvážejícího výrobce v ČLR, zástupce dotčené vyvážející země a výrobce ve Spojených státech amerických (dále jen „USA“), které byly vybrány jako srovnatelná země. Komise se mimoto obrátila na všechny známé uživatele dotčeného/obdobného výrobku ve Společenství. Zúčastněné strany měly možnost předložit písemně svá stanoviska a požádat o slyšení ve lhůtě stanovené v oznámení o zahájení řízení. Všechny zúčastněné strany, které o to požádaly a které prokázaly, že mají zvláštní důvody ke slyšení, byly vyslechnuty.

(4)

Aby bylo jedinému známému vyvážejícímu výrobci v ČLR umožněno předložit žádost o tržní zacházení nebo o individuální zacházení, pokud o to projeví zájem, zaslala Komise formuláře žádosti vyvážejícímu výrobci, o němž bylo známo, že se ho řízení týká, a orgánům ČLR. Jediný známý vyvážející výrobce v ČLR nepožádal o tržní zacházení podle čl. 2 odst. 7 základního nařízení, požádal však o individuální zacházení.

(5)

Komise zaslala dotazníky všem stranám, o nichž bylo známo, že se jich řízení týká, a všem ostatním stranám, které o to požádaly ve lhůtách stanovených v oznámení o zahájení řízení.

(6)

Komise obdržela odpovědi na dotazník od jediného známého čínského vyvážejícího výrobce, dvou výrobců ve Společenství, od jednoho výrobce v USA, které byly vybrány jako srovnatelná země, a od devíti uživatelů ve Společenství.

(7)

Komise si vyžádala a ověřila všechny informace, které považovala za nezbytné za účelem přijetí rozhodnutí o přiznání tržního zacházení / individuálního zacházení a k předběžnému stanovení dumpingu, výsledné újmy a zájmu Společenství. V prostorách následujících společností se uskutečnily inspekce na místě:

(8)

Vzhledem k nutnosti stanovit běžnou hodnotu pro vyvážejícího výrobce v ČLR, který nepožádal o tržní zacházení, se inspekce na místě s cílem stanovit běžnou hodnotu na základě údajů ze srovnatelné země, v tomto případě USA, uskutečnila v prostorách této společnosti:

Rapiscan Systems Inc., Torrance, CA, USA.

(9)

Šetření dumpingu a újmy se týkalo období od 1. července 2007 do 31. prosince 2008 (dále jen „období šetření“ nebo „OŠ“). Zkoumání trendů významných pro posouzení újmy, se týkalo období od 1. ledna 2004 do konce období šetření (dále jen „posuzované období“). Pokud jde o délku období šetření, podotýká se, že 18měsíční lhůta byla vybrána kvůli zvláštnostem trhu s dotčeným/obdobným výrobkem, tj. existenci postupů pro zadávání veřejných zakázek / nabídkových řízení, což znamená, že trvá dlouhou dobu, než se transakce uskuteční, a že transakcí je poměrně málo.

(10)

Dotčeným výrobkem jsou systémy pro snímání nákladu využívající neutronovou technologii nebo rentgenové záření se zdrojem 250 KeV či více nebo záření alfa, beta nebo gama, v současnosti kódů KN ex 9022 19 00, ex 9022 29 00, ex 9027 80 17 a ex 9030 10 00, a motorová vozidla vybavená takovými systémy, v současnosti kódu KN ex 8705 90 90, pocházející z Čínské lidové republiky (dále jen „dotčený výrobek“).

(11)

Tyto snímače představují technicky vyspělé kontrolní systémy pro monitorování nákladu. Pomáhají zvýšit bezpečnost a ochranu tím, že odhalují mimo jiné zásilky výbušnin, zbraní, radioaktivního materiálu, omamných látek a pašovaného nebo padělaného zboží. Jsou důležitým nástrojem celních správ a přístavních orgánů a rovněž některých společností zajišťujících leteckou nákladní přepravu a jiných soukromých subjektů, které se zaměřují na otázky bezpečnosti a ochrany, a slouží ke zjištění podezřelého zboží v neotevřeném nákladu přepravovaném po moři, po silnici, letecky nebo po železnici.

(12)

Dotčený výrobek existuje v různých konfiguracích v závislosti na předmětu, který má být snímán, a na tom, zda má být zařízení mobilní nebo statické. Hlavní konfigurace jsou tyto: pevné systémy (které jsou trvale nainstalovány na určeném místě), přemístitelné systémy (což jsou lehké systémy pro snímání, které se pohybují po kolejnicích a lze je přemístit), kolejové systémy, mobilní systémy (které mají snímače zabudované v motorovém vozidle), průjezdné systémy a portálové systémy. V rámci stejné konfigurace mají systémy pro snímání nákladu stejné obecné fyzické, technické a funkční vlastnosti, z hlediska užití slouží k naprosto stejným účelům, jsou prodávány výhradně konečným uživatelům a vyráběny pomocí stejného druhu zařízení.

(13)

Jediný spolupracující čínský vyvážející výrobce uvedl, že by se definice dotčeného výrobku měla výrazně omezit a měla by zahrnovat pouze určité systémy pro snímání nákladu využívajících rentgenové záření, a sice pevně nainstalované systémy pro snímání nákladů využívající rentgenové záření (se zdrojem více než 450 KeV), přičemž by měly být vyloučeny systémy, jejichž součástí je technologie založená na propojené dvojí energii záření (Interlaced Dual Energy (IDE)), binokulární stereoskopické technologii (BS) a technologii rychlého snímání. Bylo uvedeno, že některé technologie nejsou pro snímače nákladu vhodné z vědeckého nebo technického hlediska. Uvádělo se, že v některých případech se technologie, konečné užití a představy spotřebitelů liší. Společnost uvedla, že u snímačů nákladu nelze z vědeckého nebo technického hlediska použít technologie založené na alfa nebo beta záření. Tvrdila rovněž, že snímače nákladu s technologií založenou na neutronovém nebo gama záření nejsou ve Společenství vyráběny. Tato společnost rovněž uvedla, že se některé snímače liší (konkrétně mobilní snímače nákladu, snímače nákladu s technologií založenou na rychlém snímání, snímače nákladu s technologií IDE a snímače nákladu s technologií BS, snímače nákladu s určitou úrovní energie), a nelze je tudíž považovat za dotčený výrobek. Společnost rovněž tvrdila, že se určité druhy výrobku liší a že se některé druhy výrobku nevyrábějí v ČLR nebo ve Společenství.

(14)

Šetřením bylo prokázáno, že ve snímačích nákladu lze použít všechny technologie zahrnuté v definici výrobku a že všechny druhy výrobku slouží stejnému účelu, kterým je snímání nákladu pomocí stejné hlavní základní vlastnosti, tj. emise záření při snímání nákladu. Z tohoto důvodu nemohou změny zdroje nebo úrovně energie a rovněž větší vhodnost některých technologií pro určité druhy předmětů, jež mají být snímány (např. organické látky), odůvodnit vyloučení určitého druhu výrobku. Všechny druhy výrobku bez ohledu na technologii slouží uživateli výrobku ke stejnému jedinému účelu, kterým je snímání nákladu. Výzvy k předkládání nabídek zveřejňované v Evropské unii navíc obvykle nevylučují žádný typ technologie, bez ohledu na to, kde je odpovídající výrobek vyráběn. Zdá se rovněž, že technologie založené na alfa nebo beta záření lze použít ke snímání určitého druhu nákladu. Pokud jde o druhy výrobku, které nejsou vyráběny v Evropské unii, podotýká se, že toto není samo o sobě důležité. Ze stálé praxe orgánů vyplývá, že definice výrobku je založena na tom, zda mají různé druhy výrobku stejné základní fyzické a technické vlastnosti a v zásadě stejné konečné užití. Omezení definice výrobku pouze na naprosto stejné druhy výrobku vyráběné výrobním odvětvím Společenství by znamenalo neúčinnost definice výrobku a případného antidumpingového opatření. Co se týká tvrzení, že by určité snímače nákladu využívající rentgenové záření měly být vyloučeny pouze z toho důvodu, že jsou spojeny s určitými typy technologií, je nutno uvést, že existence jakékoli dodatečné vlastnosti nebo funkce snímače nákladu využívajícího rentgenové záření nezpochybňuje skutečnost, že se tento výrobek používá stejným způsobem jako všechny ostatní druhy dotčeného výrobku a má stejné základní fyzické a technické vlastnosti. Co se týká rozlišování mezi mobilními a pevně nainstalovanými systémy pro snímání nákladu, je třeba podotknout, že oba druhy slouží stejnému účelu, využívají stejnou základní technologii a u obou systémů je technologie snímání součástí širší struktury, a to vozidla nebo stálého zařízení. Pokud jde o úrovně energie, je třeba zmínit, že při snímání nákladu se využívají nízké i vysoké úrovně energie, a proto mají všechny druhy výrobku stejné hlavní fyzické a technické vlastnosti, za předpokladu, že úroveň energie je v mezích stanovených v oznámení o zahájení řízení. Bylo by proto nelogické vyloučit snímače nákladu s určitou úrovní energie, zejména s přihlédnutím ke skutečnosti, že výzvy k předkládání nabídek obvykle nestanoví úroveň energie, a je na dodavateli snímačů nákladu, aby ve své nabídce určil vhodnou úroveň. Pro účely tohoto šetření se tudíž všechny existující druhy považují za jeden výrobek.

(15)

Uvádělo se rovněž, že vzhledem ke skutečnosti, že žadatel nevyrábí hlavní součást dotčeného výrobku (tj. urychlovač), neměl by být považován za výrobce. V tomto ohledu je třeba poznamenat, že snímače nákladu a urychlovače jsou odlišné výrobky. Výroba urychlovačů představuje jiný druh činnosti, jelikož urychlovače se používají v řadě různých odvětví a aplikací. Snímání nákladu představuje pouze jeden typ užití urychlovačů. Výrobci snímačů nákladu na celém světě obvykle urychlovače nevyrábějí. Pokud je Komisi známo, pouze společnost Nuctech je vertikálně integrovaná a vyrábí rovněž konečný výrobek.

(16)

Bylo zjištěno, že dotčený výrobek z ČLR, výrobek vyráběný a prodávaný na domácím trhu v USA, které sloužily jako srovnatelná země, a výrobek vyráběný a prodávaný ve Společenství výrobním odvětvím Společenství jsou totožné, pokud jde o celkové obecné fyzické a technické vlastnosti. Mezi těmito výrobky mimoto neexistuje žádný rozdíl v užití. To potvrzuje skutečnost, že výrobky obvykle soutěží ve veřejných nabídkových řízeních, při nichž musí splňovat stejné standardní požadavky. Tato nabídková řízení jsou vyhlašována státními orgány (obvykle celními orgány, které jsou kupci/uživateli výrobku). Nabídková řízení obsahují podrobné specifikace výrobku, jenž má být dodán, někdy spojené s konkrétními požadavky, pokud jde o instalaci, servisní podporu a údržbu. Jakákoli nabídka předložená výrobcem v rámci nabídkového řízení obvykle znamená, že konkurenční výrobky mají stejné základní fyzické a technické vlastnosti a užití. Vzhledem k průhlednosti trhu s ohledem na velikost (malý objem transakcí) a počet účastníků (nízký počet účastníků) a přísným požadavkům stanoveným ve výzvách k předkládání nabídek je možnost rozlišení výrobků značně omezená.

(17)

Vyvozuje se proto předběžný závěr, že všechny typy systémů pro snímání nákladu jsou obdobné ve smyslu čl. 1 odst. 4 základního nařízení.

(18)

Pro jediného spolupracujícího vyvážejícího výrobce v ČLR byla použita následující obecná metodika.

(19)

Podle čl. 2 odst. 7 písm. b) základního nařízení se při antidumpingových šetřeních týkajících se dovozu z ČLR běžná hodnota stanoví podle odstavců 1 až 6 uvedeného článku v případě vyvážejících výrobců, kteří prokázali, že splňují kritéria stanovená v čl. 2 odst. 7 písm. c) základního nařízení.

(20)

Jak je však objasněno ve (4). bodě odůvodnění, jediný spolupracující vyvážející výrobce v ČLR požádal pouze o individuální zacházení. Tato kritéria nebyla proto šetřena.

(21)

Podle čl. 2 odst. 7 písm. a) základního nařízení se pro země, na které se vztahují ustanovení uvedeného článku, stanoví případné celostátní clo, ledaže jsou společnosti schopny prokázat, že splňují všechna kritéria stanovená v čl. 9 odst. 5 základního nařízení. Tato kritéria jsou v krátkosti a pouze pro orientaci uvedena níže:

(22)

Jediný spolupracující vyvážející výrobce v ČLR požádal o individuální zacházení a poskytl veškeré informace nezbytné pro posouzení jeho žádosti ve stanovených lhůtách.

(23)

Na základě dostupných informací, které byly ověřeny při inspekci na místě, bylo zjištěno, že existuje velká pravděpodobnost státní intervence do obchodních činností této společnosti s ohledem na dotčený výrobek. Jediný spolupracující vyvážející výrobce v ČLR nebyl schopen prokázat, že je dostatečně nezávislý na státní intervenci, jelikož jeho ovládajícím akcionářem je dceřiná společnost čínské státní univerzity. Jakékoli změny ve struktuře akcií společnosti musí být mimoto předem schváleny státními orgány, jelikož v zapsaném kapitálu společnosti byla použita státní aktiva. Komise rovněž zjistila existenci smlouvy spojené s mezivládní dohodou mezi ČLR a jinou třetí zemí. To je dalším signálem určité formy státní intervence s ohledem na obchodní činnosti společnosti, a zejména schopnost svobodně určovat vývozní ceny a množství a prodejní a dodací podmínky.

(24)

V tomto ohledu se připomíná, že dotyčná čínská společnost je jediným vyvážejícím výrobcem dotčeného výrobku v ČLR. Případné stanovené individuální clo bude tedy rovněž clem celostátním, jelikož antidumpingové clo je na nediskriminačním základě ukládáno z dovozu dotčeného výrobku z jediného zdroje vyrábějícího dotčený výrobek v ČLR, u nějž bylo zjištěno, že je dumpingový a působí újmu.

(25)

Vzhledem k výše uvedeným zjištěním a rovněž s ohledem na skutečnost, že pro dotčený výrobek není možné získat přesné dovozní/vývozní statistiky prostřednictvím harmonizovaného systému a kombinované nomenklatury, je předběžně stanoveno, že jedinému spolupracujícímu vyvážejícímu výrobci nemohlo být přiznáno individuální zacházení podle čl. 9 odst. 5 základního nařízení.

(26)

Podle čl. 7 odst. 2 písm. a) základního nařízení se v případě dovozu ze zemí bez tržního hospodářství a nepřiznání tržního zacházení pro země uvedené v čl. 2 odst. 7 písm. b) základního nařízení běžná hodnota stanoví na základě ceny nebo početně zjištěné hodnoty ve srovnatelné zemi.

(27)

V oznámení o zahájení řízení Komise uvedla svůj záměr použít Spojené státy americké (USA) jako vhodnou srovnatelnou zemi pro účely stanovení běžné hodnoty pro ČLR a vyzvala zúčastněné strany, aby se k tomu vyjádřily.

(28)

Připomínky byly obdrženy od jediného spolupracujícího vyvážejícího výrobce v ČLR, který se vyjádřil skepticky, pokud jde o použití USA jako vhodné srovnatelné země. Hlavním argumentem proti použití této srovnatelné země byl vysoce chráněný trh vládních zakázek v USA s důrazem na nákup amerických výrobků, což má za následek umělé ceny na trhu v USA.

(29)

Komise požádala o spolupráci výrobce v USA. Dopisy a příslušné dotazníky byly zaslány pěti známým společnostem uvedeným v podnětu. Ze všech těchto společností předložil pouze jeden výrobce včas veškeré informace potřebné ke stanovení běžné hodnoty a souhlasil se spoluprací při šetření.

(30)

Komise zaslala upomínky společnostem v USA, které byly zprvu kontaktovány. Komise si vyžádala připomínky týkající se výběru třetí země s tržním hospodářstvím rovněž od žadatele a jediného spolupracujícího vyvážejícího výrobce v ČLR.

(31)

Jediný spolupracující vyvážející výrobce v ČLR uvedl, že jedna společnost se sídlem v USA, která je ve spojení s žadatelem, nespolupracuje při šetření ve vybrané srovnatelné zemi. Tvrdil, že vzhledem ke skutečnosti, že dceřiná společnost ve srovnatelné zemi nespolupracuje, měl by se žadatel považovat za nespolupracující stranu a řízení by mělo být ukončeno. Žadatel uvedl, že jeho společnost ve spojení v USA není výrobcem ve smyslu antidumpingových pravidel Evropské unie, a proto ji v podnětu nezmínil.

(32)

Tvrzení předložená spolupracujícím vyvážejícím výrobcem nejsou přesvědčivá. Pouhé kapitálové propojení mezi výrobci ve Společenství a výrobci v možné srovnatelné zemi nelze považovat za významný faktor při výběru srovnatelné země. Rozhodující je, zda lze výrobu a prodej v zemi, o níž se uvažuje jako o možné srovnatelné zemi, považovat za reprezentativní s ohledem na vývoz z dotčené země za účelem stanovení běžné hodnoty. Žádný výrobce ve srovnatelné zemi není povinen spolupracovat při antidumpingovém šetření Komise. Mimoto nebyly předloženy žádné konkrétní informace, z nichž by vyplývalo, že nespolupráce ze strany společnosti se sídlem v USA, která je ve spojení s žadatelem, nepatřičně ovlivnila výsledek tohoto šetření. To je ještě více zřejmé vzhledem ke skutečnosti, že při šetření spolupracoval jeden výrobce v USA, který není ve spojení.

(33)

Šetřením bylo zjištěno, že USA jsou kromě ČLR a Společenství jediným trhem, na němž se dotčený/obdobný výrobek vyrábí. Bylo rovněž prokázáno, že USA mají konkurenční trh s obdobným výrobkem. Obdobný výrobek se prodává soukromým zákazníkům i veřejným subjektům.

(34)

Na veškerý prodej vládě USA se vztahuje „předpis o nákupech federálních orgánů“ (Federal Acquisition Regulation), který s ohledem na pořizování dodávek v zahraničí odkazuje na „zákon o nákupu amerických výrobků“ (Buy American Act). Na základě posledně zmíněného zákona upřednostňuje americká vláda při nákupech domácí výrobky, pokud vyvážející země nepodepsala vícestrannou Dohodu WTO o vládních zakázkách. Zákon o nákupu amerických výrobků obsahuje výjimky z obecného pravidla o pořizování domácích výrobků v případě veřejného zájmu a nedostupnosti. Jediný spolupracující vyvážející výrobce v ČLR uvedl, že předpis o nákupech federálních orgánů a zákon o nákupu amerických výrobků narušují nákup surovin, zvyšují pořizovací náklady, zejména pro společnosti se sídlem v zahraničí, a brání účinné hospodářské soutěži na trhu v USA.

(35)

Na základě dostupných informací bylo zjištěno, že se jediný spolupracující čínský vyvážející výrobce v minulosti účastnil jednoho veřejného nabídkového řízení v USA. Šetření neprokázalo žádný důvod vedoucí k závěru, že se zahraniční výrobci ze zemí, které jsou signatáři vícestranné Dohody WTO o vládních zakázkách, nemohou účastnit veřejných nabídkových řízení v USA za stejných podmínek. Tvrzení, že USA nelze považovat za srovnatelnou zemi kvůli existenci předpisu o nákupech federálních orgánů, není tudíž možné uznat.

(36)

Při šetření bylo mimoto zjištěno, že objem výroby spolupracujícího výrobce v USA představuje podstatně více než 5 % objemu čínského vývozu dotčeného výrobku do Společenství. Pokud jde o kvalitu, technické specifikace a normy obdobného výrobku v USA, nebyly v porovnání s čínskými výrobky zjištěny žádné významné celkové rozdíly. Trh USA byl proto považován za dostatečně reprezentativní pro stanovení běžné hodnoty pro ČLR.

(37)

Vzhledem k výše uvedeným skutečnostem byl vyvozen předběžný závěr, že USA představují vhodnou srovnatelnou zemi v souladu s čl. 2 odst. 7 písm. a) základního nařízení.

(38)

Po výběru USA jako srovnatelné země byla běžná hodnota vypočítána na základě údajů ověřených v prostorách jediného spolupracujícího výrobce v USA.

(39)

Bylo zjištěno, že domácí prodej obdobného výrobku uskutečněný americkým výrobcem je reprezentativní ve srovnání s dotčeným výrobkem vyváženým do Společenství jediným spolupracujícím vyvážejícím výrobcem v ČLR.

(40)

Bylo rovněž ověřeno, zda lze domácí prodej považovat za prodej uskutečněný v běžném obchodním styku, a to stanovením podílu ziskového prodeje nezávislým odběratelům. Ověření provedené u výrobce v USA prokázalo, že objem prodeje za čistou prodejní cenu, která se rovná jednotkové ceně nebo je vyšší, představoval více než 80 % celkového objemu prodaje. Běžná cena proto vycházela ze skutečné ceny na domácím trhu pro daný druh výrobku, vypočítané jako vážený průměr cen všech domácích prodejů tohoto druhu výrobku uskutečněných v průběhu období šetření bez ohledu na to, zda byly tyto prodeje ziskové, či nikoli.

(41)

Podotýká se, že v průběhu období šetření spolupracující výrobce v USA vyráběl a na trhu v USA prodával pouze jeden druh obdobného výrobku.

(42)

U druhů dotčeného výrobku, pro něž nebylo možno běžnou hodnotu vypočítat na základě údajů dostupných ve srovnatelné zemi, byla běžná hodnota stanovena na základě ověřených údajů od výrobního odvětví Společenství pro stejný druh výrobků. To se uskutečnilo v souladu s ustanovením čl. 2 odst. 7 písm. a) základního nařízení, v němž je uvedeno, že při stanovení běžné hodnoty v případě dovozu ze zemí bez tržního hospodářství lze jako jiný přiměřený základ použít náklady a ceny výrobního odvětví Společenství.

(43)

Jediný spolupracující vyvážející výrobce v ČLR uskutečnil vývoz do Společenství pouze pro orgány veřejné zprávy na základě udělení veřejných zakázek.

(44)

Šetřením bylo zjištěno, že účetnictví společnosti je nedostatečné, takže u řady transakcí nebylo možno s určitostí zjistit přesné údaje o vývozu a cenách. Zakázky udělené na základě nabídkových řízení zahrnovaly stavební práce na místě a náklady na instalaci a servis ve Společenství, jež nebylo vždy možno v účetnictví společnosti zpětně vysledovat, ačkoliv za normální situace by byly tyto údaje dostupné. Některé náklady související s vývozem se mimoto neprojevily přesně v účetních závěrkách společnosti, takže existovaly pochybnosti ohledně jejich úplnosti. Některé úpravy vývozních cen, jež byly nezbytné za účelem spravedlivého srovnání s běžnou hodnotou, nebylo proto možno stanovit s potřebnou mírou přesnosti.

(45)

Společnost byla informována o výše uvedených nedostatcích a o možnosti použít článek 18 základního nařízení při stanovení vývozní ceny dotčeného výrobku. Společnost byla požádána, aby se k tomuto vyjádřila, avšak obdržené připomínky byly obecné povahy a nezpochybňovaly zjištěné problémy.

(46)

Na základě výše uvedených skutečností byly vývozní ceny dotčeného výrobku stanoveny podle č. 18 odst. 1 základního nařízení na základě cen zaplacených za dotčený výrobek.

(47)

Srovnání mezi běžnou hodnotou a vývozní cenou bylo provedeno na základě ceny ze závodu.

(48)

Za účelem zajištění spravedlivého srovnání běžné hodnoty a vývozní ceny byly v souladu s čl. 2 odst. 10 základního nařízení provedeny náležité úpravy o rozdíly, které mají vliv na ceny a srovnatelnost cen. V případě vyvážejícího výrobce v ČLR, jehož se týkalo šetření, byly provedeny úpravy ohledně rozdílů v nákladech na dopravu a pojištění, nákladech na balení, nákladech na úvěry, nákladech na záruku a jistotu, provize, nákladech na stavební práce, instalaci na místě a na servis v případě, že byly použitelné a odůvodněné. V tomto ohledu byly (jak je uvedeno v (45). bodě odůvodnění) ke zjištění servisních nákladů použity dostupné údaje podle čl. 18 odst. 1 základního nařízení.

(49)

Dumpingové rozpětí pro jediného spolupracujícího vyvážejícího výrobce v ČLR bylo v souladu s čl. 2 odst. 11 a 12 základního nařízení stanoveno na základě srovnání vážené průměrné běžné hodnoty jednotlivých druhů výrobku s váženou průměrnou vývozní cenou odpovídajících druhů výrobku stanovenou výše uvedeným způsobem.

(50)

Podle údajů dostupných z podnětu a od spolupracujícího čínského vyvážejícího výrobce neexistují v ČLR žádní jiní známí výrobci dotčeného výrobku. Celostátní dumpingové rozpětí, jež má být stanoveno pro ČLR, se proto musí rovnat dumpingovému rozpětí zjištěnému u jediného spolupracujícího vyvážejícího výrobce v ČLR.

(51)

Celostátní úroveň dumpingu pro ČLR byla předběžně stanovena ve výši 36,6 % z ceny CIF na hranice Společenství před proclením.

(52)

Šetřením bylo zjištěno, že obdobný výrobek ve Společenství vyrábějí dva výrobci ve Společenství s výrobními závody ve Francii, Německu a Spojeném království.

(53)

Výroba výše uvedených společností tvoří celkovou výrobu ve Společenství.

(54)

Připomíná se, že v tomto případě existují pouze dva výrobci ve Společenství a jeden vyvážející výrobce, kteří představují hlavní podíl na trhu Společenství. V zájmu ochrany obchodních informací proto nelze uvést přesné číselné údaje. Za daných okolností jsou ukazatele uvedeny ve formě indexu nebo rozpětí.

(55)

Podnět byl podán jménem jednoho výrobce ve Společenství představujícího více než 80 % celkové známé výroby obdobného výrobku ve Společenství.

(56)

Druhý výrobce ve Společenství zpočátku při šetření spolupracoval a poskytl odpověď na dotazník, později však aktivní účast v šetření ukončil.

(57)

Připomíná se, že pro dotčený výrobek nejsou k dispozici přesné dovozní statistiky Eurostatu. Všechny zúčastněné strany byly požádány, aby poskytly informace o spotřebě Společenství. Údaje byly pokud možno ověřeny pomocí dostupných informací od výrobců dotčeného výrobku v Číně a USA, uživatelů v Evropské unii a rovněž informací o zakázkách a nabídkách, o něž výrobní odvětví Společenství přišlo na trhu Společenství. Spotřeba Společenství byla tudíž stanovena na základě objemu prodeje obdobného výrobku vyrobeného výrobním odvětvím Společenství ve Společenství, objemu prodeje obdobného výrobku vyrobeného druhým známým výrobcem ve Společenství ve Společenství a objemu dovozu dotčeného výrobku z třetích zemí. K určení toho, zda se transakce uskutečnila ve stanoveném období, bylo použito datum podpisu kupních smluv na základě nabídkových řízení.

Na tomto základě se spotřeba Společenství vyvíjela takto:

(58)

Spotřeba dotčeného výrobku a obdobného výrobku se ve Společenství v průběhu posuzovaného období zdvojnásobila z důvodu větší pozornosti věnované bezpečnosti, boji proti podvodům a boji proti trestné činnosti. Nákup nových jednotek financovala EU v rámci řady iniciativ v oblasti boje proti podvodům nebo ochrany hranic.

(59)

Objem dovozu dotčeného výrobku v průběhu posuzovaného období významně vzrostl. Dovoz se v období šetření od roku 2004 významně zvýšil.

(60)

Průměrná dovozní cena se mezi jednotlivými dovozy značně liší, jelikož na průměrnou jednotkovou cenu má velký dopad konfigurace systému. Vývoj průměrných jednotkových cen není proto sám o sobě směrodatný.

(61)

Podíl dovozu z dotčené země na trhu se v posuzovaném období zvýšil více než čtyřnásobně. V tomto ohledu je třeba rovněž zmínit, že dovoz z dotčené země představoval v posuzovaném období naprostou většinu dovozu do Evropské unie.

(62)

Pro účely analýzy cenového podbízení byly porovnány dovozní ceny spolupracujícího vyvážejícího výrobce s nabídkovými cenami výrobního odvětví Společenství v období šetření na základě srovnatelných konfigurací výrobku. Toto srovnání bylo provedeno u všech transakcí, při nichž byly předloženy nabídky výrobním odvětvím Společenství i vyvážejícím výrobcem, a pokud byly tyto nabídky učiněny za stejných podmínek a přijaty zadavatelem. Ceny výrobního odvětví Společenství byly upraveny na úroveň čisté ceny ze závodu a srovnány s dovozními cenami CIF na hranice Evropské unie s připočtením použitelných cel.

(63)

Na základě cen spolupracujícího vyvážejícího výrobce byl vážený průměr rozpětí cenového podbízení, vyjádřený procentem z cen výrobního odvětví Společenství, stanoven ve výši 20 až 25 %.

(64)

V souladu s čl. 3 odst. 5 základního nařízení Komise posoudila všechny hospodářské činitele a ukazatele, které ovlivňují stav výrobního odvětví Společenství.

(65)

Je nutno podotknout, že tento typ činnosti je náročný spíše na znalosti nebo know-how než na strojní zařízení a je založen na výrobě na zakázku. To je třeba mít na paměti při výkladu řady ukazatelů újmy a určení jejich významu pro účely analýzy újmy. K výše uvedeným ukazatelům patří informace o průměrných cenách, návratnosti aktiv, ukazatele stavu zásob, výrobní kapacita a využití kapacity. Co se týká průměrných cen, informace se nepovažují za důležité kvůli nízkému objemu a rozdílům v jednotlivých druzích systému pro snímání mezi jednotlivými roky. Pokud jde o ukazatele návratnosti aktiv a stavu zásob, poskytnuté informace nepodávají přesnou představu, jelikož první ukazatel je založen na aktivech, která již byla odepsána, zatímco druhý ukazatel odráží trh, na němž se uskutečňuje prodej na objednávku. Výrobní kapacita a využití kapacity jsou rovněž ukazateli, které mají pouze omezený význam, jelikož výrobky jsou v zásadě vyráběny až po uzavření smluv na základě nabídkových řízení.

(66)

V průběhu posuzovaného období se objem výroby výrobního odvětví Společenství zvýšil o 66 %. Tento pozitivní trend je zapříčiněn zejména dobrým prodejem obdobného výrobku na vývoz. Z téhož důvodu výrobní odvětví Společenství v průběhu posuzovaného období více než zdvojnásobilo svou výrobní kapacitu. Využití kapacity výrobního odvětví Společenství se v průběhu posuzovaného období snížilo o 25 %.

Zásoby

(67)

Úroveň zásob výrobního odvětví Společenství se v průběhu posuzovaného období měnila směrem nahoru i dolů. Tržní výroba obdobného výrobku se však uskutečňuje na zakázku a obchodní zásoby jsou vždy udržovány na co nejnižší úrovni.

Objem prodeje, prodejní cena a podíl na trhu

(68)

V průběhu posuzovaného období se prodej výrobního odvětví Společenství snižoval a v období šetření klesl téměř na polovinu původního objemu. Mezi rokem 2004 a koncem období šetření výrobní odvětví Společenství přišlo o 73 % svého podílu na trhu.

(69)

Průměrné prodejní ceny vlastní výroby výrobního odvětví Společenství v každém období značně závisí na konfiguraci prodaného snímače a na počtu prodaných jednotek v rámci jedné smlouvy. Srovnání údajů v průběhu posuzovaného období proto není směrodatné.

Ziskovost

(70)

V posuzovaném období se výrobní odvětví Společenství stalo ztrátovým. Situace byla obzvláště nepříznivá v průběhu období šetření. Je zjevné, že úrovně ziskovosti zaznamenané v roce 2007 a v průběhu období šetření jsou důvodem k pochybám o přežití výrobního odvětví Společenství.

Investice, návratnost investic, peněžní tok a schopnost získávat kapitál

(71)

Investice byly během posuzovaného období nízké. Velká část investic byla určena na údržbu provozních prostor výrobního odvětví Společenství. Vyšší úroveň investic, která byla zaznamenána v roce 2007, se týká nového patentu ke zvýšení výkonnosti dotčeného výrobku. Připomíná se, že tato činnost je náročná na know-how.

(72)

Návratnost investic vyjádřená čistým ziskem výrobního odvětví Společenství a čistou účetní hodnotou investic vykazuje v průběhu posuzovaného období pokles, není však náležitým ukazatelem újmy, jelikož odráží zejména aktiva, která již byla odepsána.

(73)

Stav peněžního toku výrobního odvětví Společenství se během posuzovaného období výrazně zhoršil.

Zaměstnanost, produktivita a mzdy

(74)

Počet zaměstnanců výrobního odvětví Společenství podílejících se na výrobě obdobného výrobku se v průběhu posuzovaného období zvýšil kvůli dobré vývozní výkonnosti žadatele. Průměrné mzdové náklady na pracovníka vzrostly, což odráží výši mezd kvalifikovanějších pracovníků.

(75)

Produktivita vyjádřená jako celkový výkon na pracovníka se během posuzovaného období zvýšila o 21 %. To je projevem vyšší činnosti pro trhy mimo EU.

(76)

Vzhledem k dumpingu a cenám dumpingového dovozu z dotčené země nelze dopad skutečného dumpingového rozpětí na výrobní odvětví Společenství považovat za zanedbatelný.

(77)

V průběhu posuzovaného období levný dumpingový dovoz z ČLR výrazně vzrostl. Objem dovozu z dotčené země dosáhl do konce posuzovaného období velmi vysokých úrovní. Podíl dotčeného výrobku na trhu ve Společenství se během téhož období zvýšil o 440 %.

(78)

Analýza hospodářských ukazatelů výrobního odvětví Společenství ukázala, že se újma projevila poklesem objemu prodeje (-47 %), snížením prodejní ceny a úbytkem podílu na trhu (-73 %). To mělo následně přímý negativní dopad na finanční situaci výrobního odvětví Společenství. Finanční ukazatele skutečně potvrzují, že budoucnost výrobního odvětví Společenství je v ohrožení a že mu existence dumpingového dovozu z dotčené země brání zvýšit objem prodeje a/nebo ceny na úrovně, které by mohly zlepšit jeho finanční situaci.

(79)

Újma byla posouzena pro celé výrobní odvětví Společenství (makroekonomické ukazatele). Na tomto základě nebyly zjištěny žádné významné rozdíly mezi žadatelem a zbytkem výrobního odvětví Společenství.

(80)

Na základě výše uvedených skutečností byl vyvozen předběžný závěr, že významné části výrobního odvětví Společenství byla způsobena újma ve smyslu čl. 3 odst. 5 základního nařízení.

(81)

V souladu s čl. 3 odst. 6 a 7 základního nařízení Komise zkoumala, zda dumpingový dovoz z ČLR způsobil výrobnímu odvětví Společenství újmu v takové míře, že ji lze označit za podstatnou. Byly přezkoumány i jiné známé činitele, které by mohly vedle dumpingového dovozu současně působit újmu výrobnímu odvětví Společenství, aby se zajistilo, že případná újma způsobená těmito jinými činiteli nebude připsána dumpingovému dovozu.

(82)

Nejprve se připomíná, že šetřením bylo zjištěno, že systémy pro snímání nákladu dovážené z dotčené země přímo soutěží s výrobky vyráběnými a prodávanými výrobním odvětvím Společenství, v neposlední řadě proto, že spolu soutěží v nabídkových řízeních.

(83)

Výrazný nárůst objemu dumpingového dovozu z dotčené země vedl k zhoršení hospodářské situace výrobního odvětví Společenství. Toto zhoršení zahrnovalo mimo jiné pokles objemu prodeje a cen výroby ve Společenství prodané ve Společenství ve stejném období.

(84)

Podíl dumpingového dovozu na trhu se v průběhu posuzovaného období zvýšil o 440 %, zatímco podíl výrobního odvětví Společenství poklesl o více než dvě třetiny. Tyto negativní změny pro výrobní odvětví Společenství nastaly v době, kdy se spotřeba Společenství mezi rokem 2004 a obdobím šetření zhruba zdvojnásobila.

(85)

Ceny dumpingového dovozu byly nižší než ceny výrobního odvětví Společenství, takže lze učinit přiměřený závěr, že byly odpovědné za stlačení cen, které způsobilo zhoršení finanční situace výrobního odvětví Společenství.

(86)

Vzhledem k jednoznačně zjištěné časové shodě mezi nárůstem dumpingového dovozu za ceny nižší než ceny výrobního odvětví Společenství na straně jedné a úbytkem prodeje a objemu výroby výrobního odvětví Společenství, snížením podílu na trhu a poklesem cen na straně druhé se vyvozuje předběžný závěr, že rozhodujícím činitelem újmy způsobené výrobnímu odvětví Společenství byl dumpingový dovoz.

(87)

Objem vývozu výrobního odvětví Společenství se v průběhu posuzovaného období zvýšil. Vývoz představoval v období šetření naprostou většinu (90 až 95 %) celkového objemu výroby ve Společenství. Výrobní odvětví Společenství během období šetření prodávalo dotčený výrobek jak odběratelům ve spojení, tak odběratelům, kteří s ním ve spojení nebyli. Prodej výrobního odvětví Společenství mimo EU zahrnuje totožné druhy výrobku, jako jsou druhy výrobku prodávané v EU. Vývoz výrobního odvětví Společenství byl v průběhu posuzovaného období obvykle ziskový, ačkoliv ziskovost vykazuje sestupnou tendenci. Vývozní ceny se snižovaly, byly však i nadále vyšší než prodejní ceny ve Společenství. Silná vývozní výkonnost naznačuje, že toto výrobní odvětví je životaschopné a konkurenceschopné.

(88)

Vývozní výkonnost výrobního odvětví Společenství proto pomohla zachovat jeho činnost a nepřispěla k podstatné újmě, která mu byla způsobena.

(89)

Druhý výrobce ve Společenství je ve spojení s dlouho existujícím výrobcem dotčeného výrobku v USA. Tento výrobce na počátku posuzovaného období dotčený výrobek nevyráběl. Vstoupil na trh teprve v roce 2007 a v průběhu období šetření získal dvě zakázky. V této souvislosti je třeba zmínit, že udělené zakázky souvisí s nabídkovým řízením, jehož se účastnil pouze tento výrobce, a udělením zakázky, jež bylo výsledkem žaloby. Související ukazatele újmy druhého výrobce ve Společenství mimoto vykazovaly podobnou tendenci jako u žadatele. Jakoukoli újmu způsobenou žadateli, která se jednoznačně projevila ve zhoršení ukazatelů újmy v průběhu posuzovaného období, proto nelze přičíst tomuto novému účastníkovi na trhu Společenství.

(90)

Dovoz z třetích zemí v období šetření stejně jako v průběhu posuzovaného období téměř neexistoval. To je závěr, který byl vyvozen z podání zúčastněných stran, jelikož příslušné statistiky Eurostatu nejsou dostatečně podrobné, aby ukazovaly pouze dotčený výrobek nebo přiměřený odhad. Příslušné informace skutečně dokládají, že existoval pouze určitý ojedinělý dovoz z USA, který vzhledem k nevýznamnému objemu nemohl výrobnímu odvětví Společenství způsobit újmu.

(91)

Připomíná se, že dodávky na trh Společenství se uskutečňují převážně na základě nabídkových řízení. Vzhledem k průhlednosti trhu bylo zjištěno, že v některých případech je zadávací dokumentace výsledkem procesu výměny názorů mezi zadavatelem a výrobci ještě před vyhlášením nabídkového řízení jako takového. V těchto případech by se tedy mohlo zdát, že podmínky nabídkového řízení odrazují ostatní subjekty od účasti v nabídkovém řízení. Šetření potvrdilo, že výrobní odvětví Společenství ani jediný spolupracující čínský vyvážející výrobce nepředložili nabídku v každém konaném nabídkovém řízení. Výrobní odvětví Společenství předkládalo nabídky pouze tehdy, mohlo-li učinit přiměřenou obchodní nabídku. Nebyly zjištěny žádné významné činitele, z nichž by vyplývalo, že jednoznačně zaznamenaná újma v průběhu posuzovaného období je výsledkem neúčasti výrobního odvětví Společenství v nabídkových řízeních, jež nebyla považována za přiměřené obchodní příležitosti.

(92)

Šetřením bylo prokázáno, že nabídková řízení nemusí zahrnovat pouze dotčený výrobek, nýbrž rovněž jiné prvky, jako je údržba, servis nebo stavební práce. Cena není mimoto vždy jediným kritériem pro udělení zakázky. Zadavatelé mohou kromě ceny zavést další kritéria, například kritéria související se zvláštními technickými schopnostmi výrobku nebo dodatečnými prvky nesouvisejícími s výrobkem. Avšak i v případě, že kritéria pro udělení zacházky obsahují takovéto prvky, šetření prokázalo, že na body související s cenou připadá značná část bodů, které lze udělit. Z šetření rovněž vyplynulo, že žádný zadavatel nevyloučil nabídku na základě toho, že tato nabídka nezahrnovala určité dodatečné vlastnosti. Jinými slovy, vždy byly splněny základní požadavky. Dodatečné vlastnosti obvykle nejsou poskytovány bezplatně. Skutečnost, že dotčený vývozce v některých případech nabízel dodatečné vlastnosti mimo stanovené požadavky, dokládá nízkou úroveň cen dumpingového dovozu působící újmu.

(93)

Vzhledem ke všem výše uvedeným skutečnostem mohl podstatnou újmu výrobnímu odvětví Společenství způsobit pouze dovoz z dotčené země.

(94)

Předběžně se potvrzuje, že podstatná újma, která byla způsobena výrobnímu odvětví Společenství a která se projevila poklesem prodeje EU a podílu na trhu Společenství a rovněž zápornými finančními výsledky, byla způsobena dotčeným dumpingovým dovozem. Vývozní výkonnost výrobního odvětví Společenství, dovoz z třetích zemí, hospodářská soutěž mezi výrobci ve Společenství a výše uvedené záležitosti související s nabídkovými řízeními neměly významný dopad na nepříznivý vývoj výrobního odvětví Společenství.

(95)

Na základě výše uvedené analýzy, v jejímž rámci byly účinky všech známých činitelů na situaci výrobního odvětví Společenství náležitě rozlišeny a odděleny od účinků dumpingového dovozu působících újmu, se potvrzuje, že tyto jiné činitele jako takové nemění skutečnost, že posouzenou újmu je nutno přičíst dumpingovému dovozu.

(96)

Komise zkoumala, zda navzdory předběžnému závěru o existenci dumpingu působícího újmu existují přesvědčivé důvody, které by mohly vést k závěru, že v tomto konkrétním případě není uložení opatření v zájmu Společenství. Za tímto účelem byl v souladu s čl. 21 odst. 1 základního nařízení na základě všech předložených důkazů zvážen dopad možných opatření na všechny strany dotčené tímto řízením a rovněž následky nepřijetí opatření.

(97)

Analýza újmy jednoznačně prokázala, že dumpingový dovoz způsobil výrobnímu odvětví Společenství újmu. Nárůst dumpingového dovozu v posledních letech způsobil stlačení prodejních cen, snížení objemu prodeje na trhu Společenství a úbytek podílu výrobního odvětví Společenství na trhu. To výrobnímu odvětví Společenství bránilo v dosažení takové úrovně ziskovosti, která by byla úměrná jeho konkurenční síle.

(98)

V případě, že by opatření nebyla uložena, již tak špatná finanční situace výrobního odvětví Společenství by se jednoznačně dále zhoršovala, což by nakonec mělo za následek zánik výrobního odvětví Společenství. Opatření by zabránila dalšímu podstatnému nárůstu dumpingového dovozu z dotčené země, což by mělo výrobnímu odvětví Společenství přinejmenším umožnit, aby si udrželo stávající postavení na trhu. Šetření prokázalo, že se jakékoli zvýšení podílu dumpingového dovozu z dotčené země na trhu uskutečňuje přímo na úkor výrobního odvětví Společenství. Je třeba rovněž uvést, že trh pro dotčený výrobek ve střednědobém až dlouhodobém horizontu pravděpodobně dále poroste vzhledem k rostoucímu významu bezpečnostní politiky a nadcházejícímu zavedení povinného snímání vývozu před opuštěním místa odeslání v Evropské unii ze strany třetích zemí (konkrétně USA). V tomto ohledu má výrobní odvětví Společenství jednoznačný zájem na tom, aby se jeho situace dále nezhoršovala, aby mohlo využít výše uvedeného budoucího příznivého vývoje trhu.

(99)

Uložením opatření se dovozní cena vrátí na úroveň nepůsobící újmu, což výrobnímu odvětví Společenství umožní soutěžit za spravedlivých obchodních podmínek na základě konkurenční výhody.

(100)

Vyvozuje se proto předběžný závěr, že by uložení antidumpingových opatření bylo jednoznačně v zájmu výrobního odvětví Společenství.

(101)

Pravděpodobný dopad opatření na dovozce/distributory nebyl zvažován, jelikož ve Společenství neexistují žádní známí nezávislí dovozci/distributoři dotčeného výrobku.

(102)

Nepřihlásili se žádní dodavatelé na předchozím trhu a neposkytli informace podle čl. 21 odst. 2 základního nařízení.

(103)

Po zveřejnění oznámení o zahájení tohoto řízení nebyly obdrženy žádné výhrady od organizací spotřebitelů. Z tohoto důvodu a s ohledem na skutečnost, že se dotčený výrobek nepoužívá k výrobě spotřebního zboží, byla analýza omezena na účinky opatření na uživatele.

(104)

Dotazníky byly zaslány všem celním orgánům ve Společenství. Po zveřejnění oznámení o zahájení řízení se nepřihlásili žádní jiní uživatelé. Při šetření spolupracovaly celní a/nebo přístavní orgány Malty, Belgie, Nizozemska, Spojeného království, Španělska, Portugalska, České republiky, Lotyšska a Slovenska, ačkoliv každý z nich v jiném rozsahu. Na tyto uživatele připadal v průběhu období šetření obrat u dotčeného výrobku ve výši téměř 6 milionů a 15 % spotřeby Společenství. Šetřením bylo prokázáno, že v průběhu období šetření výše uvedení uživatelé zakoupili pět jednotek dotčeného výrobku od jediného spolupracujícího čínského vyvážejícího výrobce, jednu jednotku od výrobce v USA a od výrobního odvětví Společenství nepořídili žádnou jednotku.

(105)

Podotýká se, že v průběhu posuzovaného období měli někteří uživatelé několik zdrojů dodávek. Jeden uživatel vyjádřil obavy ohledně možnosti rychlého nákupu v souladu s jeho potřebami, pokud jde o dotčený výrobek. V tomto ohledu se uvádí, že by výrobní odvětví Společenství bylo stejně jako v minulosti jednoznačně schopno zajistit dodávky pro evropské operace jakéhokoli uživatele s přihlédnutím ke skutečnosti, že doba potřebná mezi naplánováním nabídkového řízení a zadáním zakázky výrobnímu odvětví Společenství umožní bez zjevného problému reagovat na jakoukoli poptávku.

(106)

Dva spolupracující uživatelé měli obavy ohledně negativního dopadu, který by opatření mohla mít na hospodářskou soutěž i na podněcování inovativních řešení, nebyly však předloženy žádné konkrétní důkazy, jež by mohly toto tvrzení doložit. V této souvislosti je nutno rovněž zmínit, že cílem uložení antidumpingových opatření je odstranění nekalých obchodních praktik, nikoli zastavení hospodářské soutěže. Počet účastníků na tomto zvláštním trhu a druh dotčeného výrobku (který je náročný na know-how) zajišťují, že inovace budou i nadále jednou z nejdůležitějších priorit účastníků trhu.

(107)

Hlavní obecnou obavou uživatelů ve Společenství je skutečnost, že by opatření mohla mít negativní dopad na jejich rozpočty a zvýšit investiční náklady celních správ. Někteří uživatelé však uvedli, že by náklady případných celních řízení, a tudíž antidumpingová cla měl uhradit prodejce dotčeného výrobku. To by mohlo představovat absorpci podle článku 12 základního nařízení. Celkový podíl dotčeného výrobku v rozpočtu uživatelů by byl každopádně nízký.

(108)

Dotčený výrobek se vzhledem ke své dlouhé době životnosti (obvykle více než 10 let) mimoto považuje za investici do fixních aktiv. Zaplacená antidumpingová cla by tudíž měla být rozložena na celou dobu životnosti snímače nákladu.

(109)

Při šetření nebyly shledány žádné důkazy, z nichž by vyplývalo, že by opatření měla dopad na činnosti uživatelů nebo na počet zaměstnanců obsluhujících tento druh systémů, na celní pracovníky nebo zaměstnance odpovědné za případné pomocné služby.

(110)

Uvádělo se rovněž, že orgány veřejné správy v EU dodržují přísná pravidla zadávání veřejných zakázek, která zajišťují průhledná výběrová řízení. V této souvislosti je nutno uvést, že postupy zadávání veřejných zakázek nemají mařit dumpingové praktiky. Naopak existence skutečně průhledného trhu zviditelňuje jakýkoli pokus o uplatňování nekalých obchodních praktik a vynucuje obnovení rovných podmínek na trhu.

(111)

Výrobní odvětví Společenství by mohlo jednoznačně využít opatření ve formě vyšších úspor z rozsahu vzhledem k vyššímu objemu výroby a prodeje.

(112)

S přihlédnutím k výše uvedeným skutečnostem se usuzuje, že za stávajících okolností nebude mít uložení opatření vůči ČLR významný dopad na uživatele ve Společenství.

(113)

Po přezkoumání různých zájmů byl vyvozen předběžný závěr, že z hlediska celkového zájmu Společenství žádný zájem nepřevažuje nad zájmem výrobního odvětví Společenství uložit prozatímně opatření s cílem vyloučit účinky narušující obchod způsobené dumpingovým dovozem.

(114)

Vzhledem k výše uvedeným závěrům ohledně dumpingu, výsledné újmy a zájmu Společenství by měla být uložena prozatímní opatření na dovoz dotčeného výrobku z ČLR, aby se zamezilo působení další újmy výrobnímu odvětví Společenství ze strany dumpingového dovozu.

(115)

Úroveň prozatímních antidumpingových opatření musí být dostatečná, aby odstranila újmu, která byla způsobena výrobnímu odvětví Společenství dumpingovým dovozem, aniž by byla překročena zjištěná dumpingová rozpětí.

(116)

Při výpočtu výše cla, která je nezbytná k odstranění účinků dumpingu působícího újmu, se usuzovalo, že by případná opatření měla výrobnímu odvětví Společenství umožnit, aby pokrylo své náklady a vytvořilo zisk před zdaněním, jehož by bylo možno dosáhnout za běžných podmínek hospodářské soutěže, tj. pokud by nedocházelo k dumpingovému dovozu. Ziskové rozpětí před zdaněním použité pro tento výpočet bylo v rozmezí od 12 do 16 % (přesný údaj nelze zveřejnit kvůli zachování důvěrnosti údajů) obratu. Bylo prokázáno, že to představuje úroveň zisku, kterou by bylo možno přiměřeně očekávat, pokud by neexistoval dumping působící újmu, jelikož tato zisková rozpětí jsou v souladu se ziskovým rozpětím, jehož bylo výrobní odvětví Společenství schopno dosáhnout před objevením se čínského dovozu do Společenství. Na tomto základě byla pro výrobní odvětví Společenství vypočtena cena obdobného výrobku, která nezpůsobuje újmu. Cena nepůsobící újmu byla získána připočtením výše uvedeného ziskového rozpětí k výrobním nákladům.

(117)

Potřebné zvýšení ceny bylo poté stanoveno srovnáním vážené průměrné dovozní ceny, zjištěné pro účely výpočtu cenového podbízení, s průměrnou cenou výrobků prodávaných výrobním odvětvím Společenství na trhu Společenství, která by nepůsobila újmu. Rozdíl vyplývající z tohoto srovnání byl poté vyjádřen jako procentní podíl z průměrné dovozní hodnoty CIF. Tento rozdíl byl u jediného čínského spolupracujícího vyvážejícího výrobce vyšší než zjištěné dumpingové rozpětí.

(118)

Na základě výše uvedených skutečností se usuzovalo, že by v souladu s čl. 7 odst. 2 základního nařízení měla být uložena prozatímní antidumpingová opatření na dovoz pocházející z ČLR, a to na úrovni zjištěného dumpingového rozpětí.

(119)

Na základě výše uvedených skutečností činí sazba prozatímního antidumpingového cla pro ČLR 36,6 %.

(120)

Připomíná se, že se trh v Evropské unii řídí převážně veřejnými nabídkovými řízeními, přičemž velikost trhu je poměrně malá a počet účastníků nízký. Z důvodu vyšší průhlednosti a podrobného monitorování účinnosti opatření se považuje za vhodné požádat příslušné orgány členských států, aby Komisi poskytovaly pravidelně informace týkající se udělení zakázek na základě nabídkových řízení, přičemž tyto údaje budou považovány za důvěrné.

(121)

V zájmu řádného úředního postupu se stanoví lhůta, během které mohou zúčastněné strany, které se přihlásily ve lhůtě uvedené v oznámení o zahájení řízení, písemně předložit svá stanoviska a požádat o slyšení. Mimoto je třeba uvést, že zjištění týkající se uložení cel pro účely tohoto nařízení jsou prozatímní a pro účely případného konečného cla může být nutné jejich přehodnocení,