(ES) č. 1099/2009Nařízení Rady (ES) č. 1099/2009 ze dne 24. září 2009 o ochraně zvířat při usmrcování (Text s významem pro EHP)

(1)

Směrnice Rady 93/119/ES ze dne 22. prosince 1993 o ochraně zvířat při porážení nebo usmrcování (3) stanoví společná minimální pravidla pro ochranu zvířat při porážení nebo usmrcování ve Společenství. Uvedená směrnice nebyla od svého přijetí zásadním způsobem změněna.

(2)

I v nejlepších možných technických podmínkách mohou být zvířata při usmrcování vystavena bolesti, úzkosti, strachu nebo jiným formám utrpení. Některé úkony související s usmrcováním mohou působit stres a každá metoda omračování má své nevýhody. Provozovatelé podniků nebo osoby podílející se na usmrcování zvířat by měli učinit nezbytná opatření, aby zabránili bolesti a minimalizovali úzkost a utrpení zvířat při porážení či usmrcování, s přihlédnutím k osvědčeným postupům v dané oblasti a k metodám povoleným podle tohoto nařízení. Z toho důvodu by měly být bolest, úzkost nebo utrpení považovány za zbytečné v případě, že provozovatelé podniků nebo osoby podílející se na usmrcování zvířat poruší některý z požadavků tohoto nařízení nebo použijí povolené postupy, aniž by zohlednili nejmodernější vývoj, a způsobí tím zvířatům nedbalostí nebo záměrně bolest, úzkost nebo utrpení.

(3)

Ochrana zvířat při porážení nebo usmrcování je upravována právními předpisy Společenství od roku 1974 a směrnicí 93/119/ES byla zásadním způsobem posílena. Byly však zjištěny velké rozdíly mezi jednotlivými členskými státy při provádění uvedené směrnice a bylo poukázáno na zásadní problémy a odlišnosti v oblasti zacházení se zvířaty, které mohou mít dopad na konkurenceschopnost mezi provozovateli podniků.

(4)

Řádné zacházení se zvířaty je ve Společenství uznávanou hodnotou, která je zakotvena v Protokolu (č. 33) o ochraně a dobrých životních podmínkách zvířat, připojeném ke Smlouvě o založení Evropského společenství (dále jen „protokol č. 33“). Ochrana zvířat při porážení a usmrcování se dotýká veřejnosti a ovlivňuje vztah spotřebitelů k zemědělským produktům. Kromě toho přispívá zlepšení ochrany zvířat při porážení ke zvýšení kvality masa a nepřímo ke zvýšení bezpečnosti při práci na jatkách.

(5)

Vnitrostátní právní předpisy týkající se ochrany zvířat při porážení nebo usmrcování mají dopad na hospodářskou soutěž, a v důsledku toho ovlivňují fungování vnitřního trhu s produkty živočišného původu zahrnutými v příloze I Smlouvy o založení Evropského společenství. Je nezbytné stanovit společná pravidla, která zajistí racionální rozvoj vnitřního trhu s těmito produkty.

(6)

Evropský úřad pro bezpečnost potravin (EFSA), založený nařízením Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 178/2002 ze dne 28. ledna 2002, kterým se stanoví obecné zásady a požadavky potravinového práva, zřizuje se Evropský úřad pro bezpečnost potravin a stanoví postupy týkající se bezpečnosti potravin (4), přijal dvě stanoviska k aspektům řádného zacházení se zvířaty u hlavních systémů omračování a usmrcování některých druhů zvířat, totiž k aspektům řádného zacházení se zvířaty u hlavních systémů omračování a usmrcování hlavních komerčních druhů zvířat v roce 2004 a k aspektům řádného zacházení se zvířaty u hlavních systémů omračování a usmrcování jelenů, koz, králíků, pštrosů, kachen, hus a křepelek chovaných pro komerční účely v roce 2006. Právní předpisy Společenství v této oblasti by měly být aktualizovány s cílem zohlednit tato vědecká stanoviska. Do tohoto nařízení nebyla zapracována doporučení postupně zrušit používání oxidu uhličitého u prasat a vodní lázně pro omračování drůbeže, jelikož z posouzení dopadů vyplynulo, že to v současné době není v Evropské unii z hospodářského hlediska přijatelné. Je však důležité, aby se v těchto diskusích v budoucnosti pokračovalo. Za tímto účelem by Komise měla připravit zprávu o různých způsobech omračování drůbeže, a zejména o několikanásobném omračování pomocí vodní lázně, a předložit ji Evropskému parlamentu a Radě. Stejně tak by do tohoto nařízení neměla být začleněna jiná doporučení týkající se technických parametrů, jež by měly být součástí prováděcích opatření nebo pokynů Společenství. Do tohoto nařízení nebyla zapracována doporučení týkající se farmových ryb, protože v této oblasti byla zapotřebí další vědecká stanoviska a ekonomické hodnocení.

(7)

V roce 2007 přijala Světová organizace pro zdraví zvířat (OIE) Kodex zdraví suchozemských živočichů, který obsahuje pokyny pro porážku zvířat a usmrcování zvířat pro účely tlumení nákaz. Tyto mezinárodní pokyny obsahují doporučení týkající se manipulace se zvířaty, jejich znehybňování, omračování a vykrvování na jatkách a usmrcování zvířat v případě vzplanutí nakažlivých chorob. Tyto mezinárodní normy by v tomto nařízení měly být rovněž zohledněny.

(8)

Od přijetí směrnice 93/119/ES byly právní předpisy Společenství o bezpečnosti potravin vztahující se na jatky zásadním způsobem změněny přijetím nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 852/2004 ze dne 29. dubna 2004 o hygieně potravin (5) a nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 853/2004 ze dne 29. dubna 2004, kterým se stanoví zvláštní hygienická pravidla pro potraviny živočišného původu (6). Uvedená nařízení zdůrazňují odpovědnost provozovatelů potravinářských podniků za zajištění bezpečnosti potravin. Na jatky se rovněž vztahují postupy předběžného schvalování, v jejichž rámci jsou konstrukce, uspořádání a vybavení posouzeny příslušným orgánem, aby byl zajištěn jejich soulad s příslušnými technickými předpisy o bezpečnosti potravin. K problematice řádného zacházení se zvířaty by se mělo na jatkách více přihlížet a měla by být zohledněna v jejich konstrukci a uspořádání a v používaném vybavení.

(9)

Úřední kontroly potravinového řetězce byly rovněž reorganizovány přijetím nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 882/2004 ze dne 29. dubna 2004 o úředních kontrolách za účelem ověření dodržování právních předpisů týkajících se krmiv a potravin a pravidel o zdraví zvířat a dobrých životních podmínkách zvířat (7) a nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 854/2004 ze dne 29. dubna 2004, kterým se stanoví zvláštní pravidla pro organizaci úředních kontrol produktů živočišného původu určených k lidské spotřebě (8).

(10)

Podmínky, ve kterých jsou zvířata chovaná pro hospodářské účely usmrcována, mají přímý nebo nepřímý dopad na trh s potravinami, krmivy či jinými produkty a na konkurenceschopnost dotčených provozovatelů podniků. Proto by toto usmrcování mělo být upraveno právními předpisy Společenství. Tradičně chované druhy zvířat, jako jsou koně, osli, skot, ovce, kozy nebo prasata, však mohou být rovněž chovány pro jiné účely, například jako zvířata v zájmovém chovu nebo zvířata pro předváděcí, pracovní či sportovní účely. Pokud jsou ze zvířat těchto druhů po jejich usmrcení vyráběny potraviny nebo jiné produkty, měly by příslušné úkony spadat do oblasti působnosti tohoto nařízení. Do oblasti působnosti tohoto nařízení by proto nemělo spadat usmrcování volně žijících nebo toulavých a zaběhlých zvířat pro účely regulace populace.

(11)

Ryby se od suchozemských zvířat fyziologicky výrazně liší a farmové ryby jsou zabíjeny a usmrcovány ve zcela jiných podmínkách, zejména pokud jde o provádění inspekcí. Kromě toho je výzkum v oblasti omračování ryb mnohem méně rozvinut než u jiných druhů hospodářských zvířat. Pro ochranu ryb při usmrcování by měly být stanoveny zvláštní požadavky. Proto by se ustanovení týkající se ryb měla v současné době omezit na klíčovou zásadu. Další iniciativy Společenství by měly být založeny na vědeckém posouzení rizika v případě zabíjení a usmrcování ryb, které provede EFSA, a s přihlédnutím k sociálním, hospodářským a správním aspektům.

(12)

Etickou povinností je usmrtit užitková zvířata trpící silnou bolestí, pokud neexistuje jiná, z ekonomického hlediska přijatelná možnost jejího zmírnění. Ve většině případů je možné zvířata usmrtit při dodržení podmínek řádného zacházení se zvířaty. Za mimořádných okolností, například při nehodách v odlehlých oblastech, kdy nejsou k dispozici způsobilí pracovníci ani příslušné zařízení, by však dodržení optimálních pravidel pro řádné zacházení se zvířaty mohlo vést k prodloužení jejich utrpení. V zájmu zvířat je proto vhodné vyjmout nouzové usmrcení z působnosti některých ustanovení tohoto nařízení.

(13)

Zvířata mohou být v některých případech pro člověka nebezpečná a mohou ohrožovat lidský život, způsobit vážná zranění nebo přenášet smrtelná onemocnění. S cílem předejít těmto rizikům jsou zvířata obvykle náležitým způsobem znehybněna, avšak za určitých okolností může být s ohledem na tato rizika také nutné nebezpečná zvířata usmrtit. Za takových okolností nemůže být zvíře vzhledem k naléhavosti situace vždy usmrceno v souladu s nejlepšími podmínkami řádného zacházení se zvířaty. Proto je v těchto případech nezbytné stanovit odchylku od povinnosti zvířata omráčit nebo okamžitě usmrtit.

(14)

V případě lovu nebo rekreačního rybolovu jsou podmínky usmrcování zvířat velmi odlišné od podmínek usmrcování hospodářských zvířat a na lov se vztahují zvláštní právní předpisy. Proto je vhodné vyjmout usmrcování zvířat při lovu nebo rekreačním rybolovu z působnosti tohoto nařízení.

(15)

Protokol č. 33 rovněž zdůrazňuje potřebu dodržovat při stanovování a provádění politik Společenství mimo jiné v zemědělství a v oblasti vnitřního trhu právní nebo správní předpisy a zvyklosti členských států spojené zejména s náboženskými obřady, kulturními tradicemi a regionálním dědictvím. Proto je vhodné vyjmout z oblasti působnosti tohoto nařízení kulturní události, v jejichž případě by dodržování požadavků na řádné zacházení se zvířaty mělo nepříznivý vliv na samotnou povahu dotčené události.

(16)

Kulturní tradice navíc souvisejí se zděděným, ustáleným nebo navyklým způsobem myšlení, jednání či chování, jehož součástí je ve skutečnosti koncept znalostí předaných nebo získaných od předků. Přispívají k upevňování dlouhodobých sociálních vazeb mezi generacemi. Pokud takové činnosti nemají vliv na trh s produkty živočišného původu a nejsou motivovány produkcí, je vhodné vyjmout usmrcování zvířat při těchto událostech z působnosti tohoto nařízení.

(17)

Porážky drůbeže, králíků a zajíců pro soukromou domácí spotřebu nejsou prováděny v měřítku, které by mohlo mít dopad na konkurenceschopnost komerčních jatek. Stejně tak by nezbytné úsilí, které by orgány veřejné moci musely vynaložit na zjišťování a kontrolu takových úkonů, nebylo přiměřené potenciálním problémům, které by bylo potřeba vyřešit. Proto je vhodné vyjmout tyto úkony z působnosti tohoto nařízení.

(18)

Směrnicí 93/119/ES byla stanovena odchylka od omračování zvířat v případě porážky na jatkách pro účely náboženských rituálů. Vzhledem k tomu, že právní předpisy Společenství týkající se porážky pro účely náboženských rituálů byly ve vnitrostátním právu členských států provedeny různě v závislosti na konkrétní situaci, a vzhledem k tomu, že předpisy jednotlivých členských států zohledňují aspekty, které přesahují účel tohoto nařízení, je důležité zachovat odchylku od omračování zvířat před porážkou, a přitom však ponechat určitou úroveň subsidiarity na každém členském státě. V tomto nařízení je proto respektována svoboda náboženského vyznání a právo projevovat své náboženské vyznání nebo přesvědčení bohoslužbou, vyučováním, prováděním úkonů a zachováváním obřadů, jak stanoví článek 10 Listiny základních práv Evropské unie.

(19)

Bylo dostatečným způsobem vědecky doloženo, že zvířata patřící mezi obratlovce jsou vnímající bytosti, které by proto měly být zahrnuty do oblasti působnosti tohoto nařízení. Plazi a obojživelníci však ve Společenství nepatří mezi běžná hospodářská zvířata, a proto by nebylo vhodné ani přiměřené je do oblasti působnosti tohoto nařízení zahrnout.

(20)

Mnoho metod usmrcování působí zvířatům bolest. Omráčení je proto nezbytné, aby zvíře ztratilo vědomí a citlivost před usmrcením nebo při něm. Měření ztráty vědomí a citlivosti zvířete je složité a musí být provedeno podle vědecky schválené metodiky. Ke zhodnocení účinnosti postupu v reálných podmínkách by však měla být prováděna kontrola pomocí ukazatelů.

(21)

Kontrola účinnosti omráčení je založena především na posouzení stavu vědomí a citlivosti zvířat. Vědomí zvířete je především jeho schopnost cítit emoce a ovládat své pohyby. Kromě některých výjimek, jako je znehybnění elektrickým proudem nebo paralýza vyvolaná některými jinými prostředky, může být u zvířete předpokládáno bezvědomí, pokud zvíře ztratí schopnost přirozeně stát, není v bdělém stavu a nevykazuje známky pozitivních ani negativních emocí, jako je strach nebo rozrušení. Citlivost zvířete je především jeho schopnost cítit bolest. Obecně lze předpokládat, že zvíře je necitlivé, pokud nevykazuje žádné reflexy ani reakce na podněty jako zvuk, pach, světlo či fyzický kontakt.

(22)

Na trhu jsou pravidelně vyvíjeny a navrhovány nové metody omračování s cílem vypořádat se s novými otázkami odvětví chovu hospodářských zvířat a masného průmyslu. Proto je důležité, aby Společenství zmocnilo Komisi ke schvalování nových metod omračování při současném zachování jednotné a vysoké úrovně ochrany zvířat.

(23)

Pokyny Společenství jsou užitečným nástrojem, jenž provozovatelům podniků a příslušným orgánům poskytují konkrétní informace o parametrech, které mají být používány k zajištění vysoké úrovně ochrany zvířat při současném zachování rovných podmínek pro provozovatele podniků. Proto je zapotřebí, aby Společenství zmocnilo Komisi k vypracování těchto pokynů.

(24)

Některé metody omračování mohou v závislosti na svém používání při porážení nebo usmrcování vést ke smrti zvířat, aniž by jim působily bolest, a minimalizují jejich úzkost nebo utrpení. Jiné metody omračování nemusí vést k usmrcení a zvířata mohou během dalšího bolestivého postupu opět nabýt vědomí nebo citlivosti. Takové metody by proto měly být doplněny jinými technikami, které mají za následek jistou smrt před tím, než zvíře nabude vědomí. Je proto nezbytné stanovit, které metody omračování je třeba doplnit metodou usmrcení.

(25)

Podmínky, za kterých jsou zvířata omračována, a výsledky tohoto omráčení se v praxi v důsledku působení mnoha faktorů liší. Výsledky omráčení by proto měly být pravidelně posuzovány. Provozovatelé podniků by za tímto účelem měli určit reprezentativní vzorek pro kontrolu účinnosti svých postupů omračování, s přihlédnutím k homogenitě skupiny zvířat a k dalším důležitým faktorům, jako je použité zařízení a pracovníci provádějící příslušné úkony.

(26)

Některé postupy při omračování mohou dostatečně zaručit nevratné usmrcení zvířete za všech okolností za předpokladu, že jsou uplatněny specifické klíčové parametry. V takových případech by se potřeba kontrol omráčení jevila jako zbytečná a nepřiměřená. Je proto vhodné umožnit udělení výjimek z povinnosti týkající se kontrol omráčení, pokud existují dostatečné vědecké důkazy, že určitý postup při omračování vede v určitých obchodních podmínkách k nevratnému usmrcení všech zvířat.

(27)

Na řádné zacházení se zvířaty má ve velké míře vliv denní řízení úkonů a spolehlivých výsledků lze dosáhnout pouze tehdy, pokud provozovatelé podniků vytvoří nástroje pro kontrolu účinků těchto úkonů. Ve všech fázích výrobního cyklu by proto měly být vytvořeny standardní operační postupy, které by měly vycházet z příslušných rizik. Postupy by měly uvádět jasné cíle, odpovědné osoby, způsob fungování, měřitelná kritéria a postupy pro kontrolu a záznamy. Klíčové parametry stanovené pro všechny metody omračování by měly být konkrétně určeny takovým způsobem, aby se zajistilo řádné omráčení všech zvířat podrobených tomuto postupu.

(28)

Dobře vyškolení a způsobilí pracovníci zlepšují podmínky zacházení se zvířaty. Předpokladem způsobilosti v oblasti řádného zacházení se zvířaty je znalost základních vzorců chování a potřeb dotčeného druhu zvířat i projevů stavu vědomí a citlivosti. Rovněž je zapotřebí technická způsobilost, pokud jde o používané omračovací zařízení. Pracovníci provádějící určité úkony spojené s porážkou a osoby, které dohlížejí nad sezónním usmrcováním kožešinových zvířat, by proto měli být povinni mít pro úkony, jež provádějí, osvědčení o způsobilosti. Vyžadovat osvědčení o způsobilosti pro další pracovníky, kteří usmrcují zvířata, by však nebylo přiměřené sledovaným cílům.

(29)

U pracovníků s několikaletou zkušeností lze předpokládat, že mají určitou úroveň způsobilosti. V souvislosti s těmito pracovníky by proto v tomto nařízení mělo být obsaženo přechodné ustanovení týkající se osvědčení o způsobilosti.

(30)

Omračovací nařízení jsou vyvíjena a navrhována tak, aby byla účinná za určitých podmínek. Výrobci by proto měli uživatelům poskytnout podrobné pokyny týkající se podmínek, za kterých by zařízení mělo být používáno a udržováno, s cílem zajistit optimální zacházení se zvířaty.

(31)

K zajištění účinnosti by omračovací a znehybňovací zařízení měla být náležitě udržována. U intenzivně používaných zařízení může vyvstat potřeba výměny některých částí a rovněž u zařízení používaných příležitostně může dojít v důsledku působení koroze nebo dalších faktorů souvisejících s vlivy prostředí ke snížení jejich účinnosti. U některých zařízení může být také nezbytné provést přesnou kalibraci. Provozovatelé podniků nebo osoby podílející se na usmrcování zvířat by proto měli zavést postupy pro údržbu těchto zařízení.

(32)

Znehybnění zvířat je nezbytné pro bezpečnost personálu a pro řádné použití některých technik omračování. Znehybnění však může vyvolat u zvířat úzkost, a proto by mělo být používáno po co nejkratší dobu.

(33)

Pokud dojde k selhání postupů omračování, mohou zvířata trpět. Toto nařízení by proto mělo stanovit, aby v zájmu minimalizace bolesti, úzkosti a utrpení zvířat byla k dispozici vhodná náhradní omračovací zařízení.

(34)

Rozsah porážky drůbeže, králíků a zajíců pro přímé dodávky malého množství masa konečnému spotřebiteli nebo místnímu maloobchodu, který toto maso jako čerstvé maso přímo dodává konečnému spotřebiteli, se v členských státech liší z důvodu různých vnitrostátních pravidel upravujících tuto činnost v souladu s čl. 1 odst. 3 písm. d) a odst. 4 nařízení (ES) č. 853/2004. Je však důležité zajistit, aby i v případě těchto činností platily určité minimální požadavky na řádné zacházení se zvířaty.

(35)

Pokud jde o porážku určitých kategorií zvířat jiných než drůbeže, králíků a zajíců pro soukromou domácí spotřebu, jsou již v platnosti některé minimální požadavky Společenství, jako požadavek předchozího omráčení, i vnitrostátní pravidla. Proto je vhodné zajistit, aby minimální pravidla pro řádné zacházení se zvířaty byla stanovena i v tomto nařízení.

(36)

Nařízením (ES) č. 854/2004 se stanoví seznam zařízení, ze kterých je povolen dovoz určitých produktů živočišného původu do Společenství. Pro účely uvedeného seznamu by měly být zohledněny obecné a doplňkové požadavky na jatky stanovené v tomto nařízení.

(37)

Pokud jde o dobytek, usiluje Společenství o prosazování vysokých norem v oblasti řádného zacházení se zvířaty na celém světě, zejména v souvislosti s obchodem. Podporuje konkrétní normy a doporučení Světové organizace pro zdraví zvířat v oblasti řádného zacházení se zvířaty i v oblasti porážky zvířat. Tyto normy a doporučení by se měly zohlednit, pokud je zapotřebí zajistit pro účely dovozu soulad s požadavky Společenství podle tohoto nařízení.

(38)

Cennými nástroji, které pomáhají provozovatelům podniků splnit některé požadavky tohoto nařízení, jako je například vypracování a provádění standardních operačních postupů, jsou příručky osvědčených postupů vypracované organizacemi provozovatelů podniků.

(39)

Jatky a zařízení používané na jatkách jsou určeny pro určité kategorie zvířat a kapacity. Dojde-li k překročení těchto kapacit, nebo pokud je příslušné zařízení používáno k účelům, pro něž není určeno, má to nepříznivý dopad na řádné zacházení se zvířaty. Informace o těchto aspektech by proto měly být sděleny příslušným orgánům a měly by být součástí schvalovacího postupu pro jatky.

(40)

Mobilní jatky snižují potřebu přepravovat zvířata na velké vzdálenosti, a mohou proto přispívat k zajištění řádného zacházení se zvířaty. V případě mobilních jatek se však technická omezení liší od omezení pro jatky stacionární, a v důsledku toho může být zapotřebí upravit technická pravidla. Proto by toto nařízení mělo umožnit stanovení odchylek, kterými se mobilní jatky osvobodí od požadavků na uspořádání, konstrukci a vybavení jatek. Než budou tyto odchylky přijaty, je vhodné umožnit členským státům stanovení nebo zachování vnitrostátních pravidel týkajících se mobilních jatek.

(41)

V oblasti konstrukce, uspořádání a vybavení jatek dochází k neustálému vědeckému a technickému pokroku. Proto je důležité, aby Společenství zmocnilo Komisi ke změně požadavků týkajících se konstrukce, uspořádání a vybavení jatek při současném zachování jednotné a vysoké úrovně ochrany zvířat.

(42)

Pokyny Společenství jsou užitečné, neboť provozovatelům podniků a příslušným orgánům poskytují konkrétní informace o konstrukci, uspořádání a vybavení jatek s cílem zajistit vysokou úroveň ochrany zvířat při současném zachování rovných podmínek pro provozovatele podniků. Proto je zapotřebí, aby Společenství zmocnilo Komisi k přijetí takových pokynů.

(43)

Porážka bez omráčení vyžaduje přesné proříznutí hrdla ostrým nožem za účelem minimalizace utrpení. Kromě toho u zvířat, která po provedení řezu nejsou mechanicky znehybněna, bývá zpomalen proces vykrvení, čímž dochází ke zbytečnému prodlužování jejich utrpení. Druhy zvířat, která jsou tímto způsobem porážena nejčastěji, jsou skot, ovce a kozy. Proto by přežvýkavci porážení bez omráčení měli být jednotlivě a mechanicky znehybňováni.

(44)

V oblasti manipulace se zvířaty a jejich znehybňování na jatkách dochází k neustálému vědeckému a technickému pokroku. Proto je důležité, aby Společenství zmocnilo Komisi ke změně požadavků týkajících se manipulace se zvířaty a jejich znehybňování před porážkou při současném zachování jednotné a vysoké úrovně ochrany zvířat.

(45)

Pokyny Společenství jsou užitečné, neboť provozovatelům podniků a příslušným orgánům poskytují konkrétní informace o manipulaci se zvířaty a jejich znehybňování před porážkou s cílem zajistit vysokou úroveň ochrany zvířat při současném zachování rovných podmínek pro provozovatele podniků. Proto je zapotřebí, aby Společenství zmocnilo Komisi k přijetí takových pokynů.

(46)

Ze zkušeností získaných v některých členských státech vyplývá, že příznivých účinků v oblasti řádného zacházení se zvířaty lze dosáhnout jmenováním osoby se zvláštní kvalifikací jako pracovníka pro řádné zacházení se zvířaty, který koordinuje a sleduje provádění operačních postupů v oblasti zacházení se zvířaty na jatkách. Toto opatření by proto mělo být uplatňováno v celém Společenství. Pracovník pro řádné zacházení se zvířaty by měl mít dostatečnou pravomoc a odbornou způsobilost k poskytování vhodných pokynů pro pracovníky na porážecí lince.

(47)

U malých jatek, které se převážně zabývají přímým prodejem potravin konečnému spotřebiteli, není k provedení obecných zásad tohoto nařízení zapotřebí složitého systému řízení. Požadavek na jmenování pracovníka pro řádné zacházení se zvířaty by proto v těchto případech nebyl přiměřený sledovaným cílům a toto nařízení by mělo pro takové jatky stanovit odchylku od uvedeného požadavku.

(48)

S depopulací bývá často spojeno řešení krizí s paralelními prioritami, jako je zdraví zvířat, veřejné zdraví, životní prostředí nebo řádné zacházení se zvířaty. Je sice důležité, aby byla ve všech fázích procesu depopulace dodržována pravidla řádného zacházení se zvířaty, avšak za mimořádných okolností může dodržení takových pravidel ohrozit lidské zdraví nebo výrazně zpomalit proces eradikace nákazy, což by mohlo způsobit onemocnění a smrt více zvířat.

(49)

Pokud tedy veterinární situace vyžaduje nouzové usmrcení zvířat nebo pokud nejsou k dispozici vhodné alternativy k zajištění optimálního zacházení s těmito zvířaty, mělo by být příslušným orgánům umožněno se v individuálních případech od některých ustanovení tohoto nařízení odchýlit. Tyto odchylky by však neměly nahradit náležité plánování. Za tímto účelem by mělo být plánování zintenzívněno a řádné zacházení se zvířaty náležitě zapracováno do pohotovostních plánů pro nakažlivá onemocnění.

(50)

Pro účely postupů hlášení nákaz zvířat jsou informace o ohniscích nákaz v souladu se směrnicí 82/894/EHS ze dne 21. prosince 1982 o hlášení chorob zvířat ve Společenství (9) oznamovány prostřednictvím systému hlášení nákaz zvířat. V současnosti tento systém neobsahuje konkrétní informace o řádném zacházení se zvířaty, ale v budoucnu by za tímto účelem mohl být upraven. Proto by se v případě depopulace měla zvážit odchylka od povinnosti podávat zprávy o dodržování zásad řádného zacházení se zvířaty, s cílem naplánovat další rozvoj uvedeného systému.

(51)

Moderní omračovací a znehybňovací zařízení jsou stále složitější a důmyslnější a vyžadují specifickou odbornost a analýzu. Členské státy by proto měly zajistit, aby příslušný orgán měl k dispozici dostatečnou vědeckou podporu, aby se na něj zodpovědní pracovníci mohli obracet v případě potřeby posouzení zařízení či metod k omračování zvířat.

(52)

Účinnost každé metody omračování je založena na kontrole klíčových parametrů a na jejím pravidelném vyhodnocování. V zájmu zajištění náležitých pokynů v oblasti řádného zacházení se zvířaty pro provozovatele podniků je důležité vypracovat příručky osvědčených operačních a kontrolních postupů použitelných při usmrcování zvířat. Hodnocení těchto příruček vyžaduje vědecké znalosti, praktické zkušenosti a kompromis mezi zúčastněnými stranami. Referenční centrum nebo síť v každém členském státě by proto měly tento úkol provádět ve spolupráci s příslušnými zúčastněnými stranami.

(53)

Osvědčení o způsobilosti by měla být vydávána jednotným způsobem. Subjekty či organizace vydávající osvědčení o způsobilosti by proto měl akreditovat jediný vnitrostátní orgán podle jednotných norem, jež by měly být vědecky posouzeny. Stejně tak by vědecká podpora předpokládaná tímto nařízením měla případně poskytnout stanovisko ohledně schopnosti a vhodnosti subjektů nebo organizací vydávajících osvědčení o způsobilosti.

(54)

Nařízení (ES) č. 882/2004 stanoví, že v případě nedodržení pravidel, zejména s ohledem na dobré životní podmínky zvířat, přijme příslušný orgán určitá opatření. Proto je nutné stanovit pouze přijetí doplňkových opatření, která se váží konkrétně k tomuto nařízení.

(55)

Nařízení (ES) č. 178/2002 stanoví, že EFSA podporuje propojení organizací činných v jeho oblasti působnosti za účelem usnadnění vědecké spolupráce, výměny informací, přípravy a provádění společných projektů a výměny odborných poznatků a osvědčených postupů v oblasti potravinového práva.

(56)

Vydávání osvědčení o způsobilosti a poskytování kurzů odborné přípravy by mělo být zajišťováno jednotným způsobem. Toto nařízení by proto mělo stanovit povinnosti členských států v tomto ohledu a podmínky, za kterých mají být osvědčení o způsobilosti udělována, pozastavována nebo odnímána.

(57)

Evropští občané očekávají, že v průběhu porážky zvířat budou dodržovány minimální požadavky v oblasti řádného zacházení se zvířaty. V některých oblastech přístup ke zvířatům také závisí na tom, jak je tato problematika v daném státě vnímána, a v některých členských státech je požadováno, aby byla ponechána v platnosti nebo byla přijata přísnější pravidla řádné zacházení se zvířaty, než jaká byla dohodnuta na úrovni Společenství. V zájmu zvířat a za předpokladu, že nedojde k ovlivnění fungování vnitřního trhu, je vhodné umožnit členským státům určitou míru pružnosti, aby ponechaly v platnosti nebo v určitých konkrétních oblastech přijaly přísnější vnitrostátní pravidla.

Je důležité zajistit, aby tato vnitrostátní pravidla nebyla členskými státy používána tak, aby se dotýkala správného fungování vnitřního trhu.

(58)

V některých věcech náležících do oblasti působnosti tohoto nařízení potřebuje Rada další vědecké, sociální a hospodářské informace, než stanoví prováděcí pravidla, zejména v případě farmových ryb, a pokud jde o znehybnění dobytka jeho převrácením. Je proto nezbytné, aby Komise Radě tyto informace poskytla před tím, než navrhne jakoukoli změnu tohoto nařízení v těchto věcech.

(59)

Uspořádání, konstrukce a vybavení jatek vyžadují dlouhodobé plánování a investice. Toto nařízení by proto mělo stanovit vhodné přechodné období, které danému odvětví poskytne potřebný čas na přizpůsobení se příslušným požadavkům tohoto nařízení. Během tohoto období by měly být nadále uplatňovány požadavky směrnice 93/119/ES, které se vztahují na uspořádání, konstrukci, a vybavení jatek.

(60)

Členské státy by měly stanovit sankce za porušení tohoto nařízení a zajistit jejich uplatňování. Tyto sankce by měly být účinné, přiměřené a odrazující.

(61)

Jelikož cíle tohoto nařízení, totiž zajištění harmonizovaného přístupu, pokud jde o normy v oblasti řádného zacházení se zvířaty při usmrcování, nelze uspokojivě dosáhnout na úrovni členských států, a proto jich může být z důvodu rozsahu a účinků tohoto nařízení lépe dosaženo na úrovni Společenství, může Společenství přijmout opatření v souladu se zásadou subsidiarity stanovenou v článku 5 Smlouvy. V souladu se zásadou proporcionality stanovenou v uvedeném článku je pro dosažení tohoto cíle nezbytné a vhodné stanovit konkrétní pravidla pro usmrcování zvířat z důvodu produkce potravin, vlny, kůže, kožešin nebo jiných produktů a pro související úkony. Toto nařízení nepřekračuje rámec toho, co je nezbytné pro dosažení tohoto cíle.

(62)

Opatření nezbytná k provedení tohoto nařízení by měla být přijata v souladu s rozhodnutím Rady 1999/468/ES ze dne 28. června 1999 o postupech pro výkon prováděcích pravomocí svěřených Komisi (10),

a)

na usmrcování zvířat

b)

na drůbež, králíky a zajíce, které poráží jejich majitel mimo prostory jatek pro svou soukromou domácí spotřebu.

a)

„usmrcením“ každý záměrný postup, který způsobí smrt zvířete;

b)

„souvisejícími úkony“ úkony prováděné v kontextu a v místě, v němž mají být zvířata usmrcena, jako je například manipulace se zvířaty, jejich ustájení, znehybnění, omráčení a vykrvení;

c)

„zvířetem“ zvíře patřící mezi obratlovce kromě plazů a obojživelníků;

d)

„nouzovým usmrcením“ usmrcení zvířat, která mají zranění nebo onemocnění působící jim silnou bolest nebo utrpení, pokud ke zmírnění této bolesti nebo utrpení neexistuje žádná jiná praktická alternativa;

e)

„ustájením“ držení zvířat ve stájích, kotcích, krytých prostorách nebo výbězích používaných v rámci jatek nebo v souvislosti s úkony na jatkách;

f)

„omráčením“ každý záměrný postup, který bez způsobení bolesti vede ke ztrátě vědomí a citlivosti, včetně každého procesu, který přináší bezprostřední smrt;

g)

„náboženským obřadem“ řada úkonů souvisejících s porážkou zvířat a stanovených některým náboženstvím;

h)

„kulturní nebo sportovní událostí“ událost, která hlavně a převážně souvisí s dlouhodobě zavedenými kulturními tradicemi nebo sportovními činnostmi včetně závodů nebo jiných forem soutěží, v jejichž případě nedochází k produkci masa ani jiných živočišných produktů nebo je taková produkce v porovnání s událostí jako takovou okrajová a je z ekonomického hlediska nevýznamná;

i)

„standardními operačními postupy“ soubor písemných pokynů, které by měly vést k jednotnému provádění určité funkce nebo normy;

j)

„porážením“ usmrcování zvířat určených pro lidskou spotřebu;

k)

„jatkami“ zařízení určené k porážení suchozemských zvířat, které spadá do oblasti působnosti nařízení (ES) č. 853/2004;

l)

„provozovatelem podniku“ fyzická nebo právnická osoba řídící podnik provádějící usmrcování zvířat nebo související úkony spadající do oblasti působnosti tohoto nařízení;

m)

„kožešinovými zvířaty“ savci chovaní primárně k produkci kožešin, jako jsou norci, tchoři, lišky, mývalové, nutrie a činčily;

n)

„depopulací“ proces usmrcování zvířat v zájmu veřejného zdraví, zdraví zvířat, řádného zacházení se zvířaty nebo životního prostředí pod dohledem příslušného orgánu;

o)

„drůbeží“ ptáci chovaní k hospodářským účelům včetně ptáků, kteří nejsou považováni za drůbež, avšak jsou chováni jako hospodářská zvířata, s výjimkou ptáků nadřádu běžci;

p)

„znehybněním“ postup, jehož použití u zvířete má za účel omezit jeho pohyb takovým způsobem, který zabrání zbytečné bolesti, strachu nebo rozrušení, a usnadnit tak účinné omráčení a usmrcení;

q)

„příslušným orgánem“ ústřední orgán členského státu, kterému přísluší zajišťování souladu s požadavky tohoto nařízení, nebo jakýkoli orgán, na který ústřední orgán tuto pravomoc přenesl;

r)

„rozrušením centrální nervové tkáně“ rozrušení centrální nervové tkáně a míchy prováděné pomocí delšího tyčovitého nástroje zavedeného do dutiny lebeční.

a)

měla fyzické pohodlí a ochranu, zejména aby byla čistá, v odpovídajících tepelných podmínkách a nemohla upadnout či uklouznout;

b)

byla chráněna před zraněním;

c)

byla ustájena a bylo s nimi manipulováno s ohledem na jejich běžné chování;

d)

nevykazovala známky zbytečné bolesti nebo strachu ani jiné neobvyklé chování;

e)

netrpěla v důsledku dlouhodobějšího nedostatku krmiva či vody;

f)

byla uchráněna zbytečné interakce s ostatními zvířaty, která by mohla zhoršit jejich životní podmínky.

a)

zohledňují doporučení výrobců;

b)

definují pro každou použitou metodu omračování na základě dostupných vědeckých poznatků klíčové parametry uvedené v kapitole I přílohy I zajišťující účinnost těchto metod při omračování zvířete;

c)

určují opatření, která mají být přijata, pokud kontroly podle článku 5 ukáží, že zvíře není řádně omráčeno nebo, v případě zvířat porážených podle čl. 4 odst. 4, že zvíře stále vykazuje známky života.

a)

manipulace se zvířaty a péče o ně před jejich znehybněním;

b)

znehybnění zvířat pro účely omráčení nebo usmrcení;

c)

omráčení zvířat;

d)

posouzení účinnosti omráčení;

e)

zavěšení nebo vyzdvihnutí živých zvířat;

f)

vykrvení živých zvířat;

g)

porážení v souladu s čl. 4 odst. 4.

a)

druhy, kategorie, množství nebo váha zvířat, pro které je dané zařízení určeno;

b)

doporučené parametry pro různé případy použití, včetně klíčových parametrů uvedených v kapitole I přílohy I;

c)

v případě omračovacích zařízení metoda kontroly účinnosti zařízení, pokud jde o soulad s pravidly stanovenými v tomto nařízení;

d)

doporučení pro údržbu a případně kalibraci omračovacích zařízení.

a)

v konzultaci se zástupci nevládních organizací, příslušných orgánů a jiných zúčastněných stran;

b)

s ohledem na vědecká stanoviska uvedená v čl. 20 odst. 1 písm. c).

a)

maximální počet zvířat usmrcených za hodinu pro každou porážecí linku;

b)

kategorie zvířat a váhu, pro které mohou být dostupná znehybňovací nebo omračovací zařízení použita;

c)

maximální kapacitu každého místa ustájení.

a)

odchylky od pravidel stanovených v příloze II pro mobilní jatky;

b)

změny nezbytné pro přizpůsobení přílohy II vědeckému a technickému pokroku.

a)

zavěšení nebo vyzdvihnutí zvířat při vědomí;

b)

mechanické upínání nebo svazování nohou zvířat;

c)

přetnutí míchy, například bodcem či nožem;

d)

použití elektrického proudu ke znehybnění zvířete, který zvířata neomráčí ani nezabije za kontrolovaných podmínek, zejména v případě elektrických zařízení, která nezasahují mozek.

a)

jména osob odpovědných za kontrolní postup;

b)

ukazatele ke zjištění známek bezvědomí a vědomí nebo citlivosti u zvířat; ukazatele ke zjištění, že zvířata porážená podle čl. 4 odst. 4 nevykazují známky života;

c)

kritéria ke zjištění, zda jsou výsledky podle ukazatelů uvedených v písmenu b) uspokojivé;

d)

případy nebo doba, kdy je nutné provést kontrolu;

e)

počet zvířat v každém vzorku, u nějž musí být provedena kontrola;

f)

vhodné postupy k zajištění toho, aby v případě nesplnění kritérií podle písmene c) byly úkony spojené s omračováním nebo usmrcováním přezkoumány s cílem určit příčiny případných nedostatků a nezbytné změny, které je nutné u těchto úkonů provést.

a)

dospělý skot ve smyslu nařízení Rady (ES) č. 1234/2007 ze dne 22. října 2007, kterým se stanoví společná organizace zemědělských trhů a zvláštní ustanovení pro některé zemědělské produkty (jednotné nařízení o společné organizaci trhů) (11) a koňovití: 1 velká dobytčí jednotka;

b)

ostatní skot: 0,50 velké dobytčí jednotky;

c)

prasata s živou hmotností přes 100 kg: 0,20 velké dobytčí jednotky;

d)

ostatní prasata: 0,15 velké dobytčí jednotky;

e)

ovce a kozy: 0,10 velké dobytčí jednotky;

f)

jehňata, kůzlata a selata s živou hmotností méně než 15 kg: 0,05 velké dobytčí jednotky.

a)

zajišťuje, aby dané úkony byly prováděny v souladu s akčním plánem uvedeným v odstavci 1;

b)

přijímá veškerá vhodná opatření k zajištění řádného zacházení se zvířaty v nejlepších možných podmínkách.

a)

odůvodnění depopulace;

b)

počet a druhy usmrcených zvířat;

c)

použité metody omračování a usmrcování;

d)

popis zjištěných problémů a případně nalezená řešení ke zmírnění nebo minimalizaci utrpení dotčených zvířat;

e)

případné odchylky povolené podle odstavce 3.

a)

vědecké a technické odborné informace v souvislosti se schvalováním jatek podle čl. 14 odst. 2 a s vývojem nových metod omračování;

b)

vědecká stanoviska k pokynům vydaných výrobci k používání a údržbě znehybňovacích a omračovacích zařízení;

c)

vědecká stanoviska k příručkám osvědčených postupů vypracovaným na jejich území pro účely tohoto nařízení;

d)

doporučení pro účely tohoto nařízení, zejména pokud jde o inspekce a audity;

e)

stanoviska ke schopnosti a vhodnosti jednotlivých subjektů a organizací v souvislosti se splněním požadavků stanovených v čl. 21 odst. 2.

a)

zajišťování toho, aby pro pracovníky podílející se na usmrcování zvířat a souvisejících úkonech byly k dispozici kurzy odborné přípravy;

b)

udělování osvědčení o způsobilosti, které dokládá složení nezávislé závěrečné zkoušky; předměty této zkoušky se týkají kategorií dotčených zvířat a odpovídají úkonům uvedeným v čl. 7 odst. 2 a 3 a předmětům uvedeným v příloze IV;

c)

schvalování programů odborné přípravy pro kurzy uvedené v písmenu a) a obsahu a podmínek zkoušky uvedené v písmenu b).

a)

má k těmto úkolům náležitou způsobilost, personální obsazení a vybavení;

b)

je nezávislý a prost případného střetu zájmů, pokud jde o závěrečnou zkoušku a vydání osvědčení o způsobilosti.

a)

žadatel je zapsán do jednoho z kurzů odborné přípravy podle odst. 1 písm. a);

b)

žadatel bude pracovat v přítomnosti nebo pod přímým dohledem jiné osoby, která je držitelem osvědčení o způsobilosti vydaného pro konkrétní činnost, jež má být prováděna;

c)

platnost dočasného osvědčení není delší než tři měsíce a

d)

žadatel předloží písemné prohlášení uvádějící, že mu v minulosti nebylo vydáno jiné dočasné osvědčení o způsobilosti ve stejném oboru, nebo příslušnému orgánu uspokojivým způsobem prokáže, že se nemohl zúčastnit závěrečné zkoušky.

a)

požadovat od provozovatelů podniků, aby upravili své standardní operační postupy, a zejména aby zpomalili nebo zastavili produkci;

b)

požadovat od provozovatelů podniků, aby zvýšili četnost kontrol uvedených v článku 5 a upravili kontrolní postupy uvedené v článku 16;

c)

pozastavit nebo odejmout osvědčení o způsobilosti vydaná podle tohoto nařízení osobě, která již není dostatečně způsobilá anebo nemá dostatečné znalosti nebo povědomí o svých úkolech k vykonávání úkonů, pro které bylo osvědčení vydáno;

d)

pozastavit či zrušit pověření podle čl. 21 odst. 2;

e)

požadovat úpravu pokynů podle článku 8 s náležitým ohledem na vědecká stanoviska poskytnutá podle čl. 20 odst. 1 písm. b).

a)

usmrcování zvířat mimo jatky a souvisejících úkonů;

b)

porážení farmové zvěře podle bodu 1.6 přílohy I nařízení (ES) č. 853/2004, včetně sobů, a souvisejících úkonů;

c)

porážení zvířat v souladu s čl. 4 odst. 2 a souvisejících úkonů.

a)

příloha A:

b)

příloha C část II bod 3 písm. A podbod 2, bod 3 písm. B podbody 1, 2 a 4 a bod 4 podbody 2 a 3.