(ES) č. 826/2009Nařízení Rady (ES) č. 826/2009 ze dne 7. září 2009 , kterým se mění nařízení (ES) č. 1659/2005 o uložení konečného antidumpingového cla na dovoz některých magnezitových cihel pocházejících z Čínské lidové republiky

(1)

Rada nařízením (ES) č. 1659/2005 (2) (dále jen „původní nařízení“) uložila konečné antidumpingové clo na dovoz některých magnezitových cihel pocházejících z Čínské lidové republiky (dále jen „ČLR“). Opatření má formu valorického cla ve výši 39,9 %, s výjimkou šesti společností výslovně uvedených v původním nařízení, na které se vztahují individuální sazby cla.

(2)

V roce 2008 obdržela Komise žádost o částečný prozatímní přezkum podle čl. 11 odst. 3 základního nařízení (dále jen „prozatímní přezkum“). Žádost omezenou na přezkoumání dumpingu podal čínský vyvážející výrobce, společnost Dashiqiao Sanqiang Refractory Materials Company Limited (dále jen „DSRM“ nebo „žadatel“). Sazba konečného antidumpingového cla z výrobků vyráběných DSRM činí 27,7 %.

(3)

Žadatel ve své žádosti o prozatímní přezkum tvrdil, že se okolnosti, na jejichž základě bylo opatření uloženo, změnily a že tyto změny jsou trvalé povahy. Žadatel namítal, že ze srovnání jeho cen na domácím trhu a výrobních nákladů a vývozních cen do Společenství vyplývá, že dumpingové rozpětí je výrazně nižší než současná úroveň opatření. Proto podle této společnosti k vyrovnání dumpingu není nadále nutno zachovávat současnou výši opatření. Žadatel zejména poskytl zřejmé důkazy o tom, že splňuje kritéria tržního zacházení.

(4)

Poté, co po konzultaci s poradním výborem Komise stanovila, že existují dostatečné důkazy pro zahájení prozatímního přezkumu, rozhodla se zahájit v souladu s čl. 11 odst. 3 základního nařízení prozatímní přezkum omezený pouze na posouzení dumpingu ve vztahu k DSRM. Oznámení o zahájení přezkumu Komise zveřejnila dne 12. června 2008 v Úředním věstníku Evropské unie  (3) a zahájila šetření.

(5)

Dotčený výrobek v prozatímním přezkumu je stejný jako dotčený výrobek popsaný v původním nařízení, tj. chemicky vázané, nepálené magnezitové cihly, jejichž magnesiová složka obsahuje alespoň 80 % MgO, ať obsahují magnezit, či nikoli, pocházející z ČLR (dále jen „dotčený výrobek“), v současnosti kódů KN ex 6815 91 00, ex 6815 99 10 a ex 6815 99 90 (kódů TARIC 6815910010, 6815991020 a 6815999020).

(6)

Dotčený výrobek vyráběný a prodávaný na čínském domácím trhu a výrobek vyvážený do Společenství, jakož i výrobek vyráběný a prodávaný v USA, mají stejné základní fyzikální, technické a chemické vlastnosti a stejné použití, a proto se ve smyslu čl. 1 odst. 4 základního nařízení považují za obdobné.

(7)

Komise o zahájení prozatímního přezkumu oficiálně informovala výrobní odvětví Společenství, žadatele a orgány vyvážející země. Zúčastněné strany dostaly možnost písemně se k věci vyjádřit a požádat o slyšení ve lhůtě stanovené v oznámení o zahájení přezkumu. Všechny zúčastněné strany, které o to požádaly a které prokázaly, že mají konkrétní důvody ke slyšení, byly vyslechnuty.

(8)

Společnosti DSRM a společnostem ve spojení byl zaslán formulář žádosti o tržní zacházení a dotazník. Všechny tyto společnosti odpověděly ve stanovených lhůtách. Komise si vyžádala a ověřila všechny informace, které považovala pro svou analýzu za nezbytné, a provedla inspekce na místě v provozovnách těchto společností:

(9)

Šetření dumpingu se zaměřilo na období od 1. ledna 2007 do 31. března 2008 (dále jen „období šetření“).

(10)

Podle čl. 2 odst. 7 písm. b) základního nařízení se při antidumpingových šetřeních týkajících se dovozu z ČLR běžná hodnota určuje podle odstavců 1 až 6 uvedeného článku v případě těch výrobců, kteří splnili kritéria stanovená v čl. 2 odst. 7 písm. c) základního nařízení, tj. pokud bylo prokázáno, že pokud jde o výrobu a prodej obdobného výrobku, převažují podmínky tržního hospodářství. Uvedená kritéria lze shrnout takto:

(11)

Žadatel požádal o tržní zacházení podle čl. 2 odst. 7 písm. b) základního nařízení tím, že ve stanoveném termínu předložil náležitě podložený formulář žádosti o tržní zacházení. Informace a údaje uvedené ve formuláři byly následně prověřeny při šetření na místě.

(12)

Šetření ukázalo, že žadatel splňuje všech pět kritérií tržního zacházení. Bylo zjištěno, že během období šetření přijímala společnost DSRM obchodní rozhodnutí bez zásahů státu a neexistovala zkreslení týkající se podmínek netržního hospodářství. Na společnost DSRM se vztahují čínské zákony o úpadku a o vlastnictví bez výjimek. Společnost má jednoznačné účetnictví, které je kontrolováno nezávislým auditem, a bylo shledáno, že účetní systém a jeho používání je v souladu s obecně mezinárodně uznávanými zásadami účetnictví a IAS. Bylo zjištěno, že náklady a ceny odrážejí tržní hodnoty a převod směnných kurzů se provádí podle tržních kurzů.

(13)

Z důvodu výše uvedených skutečností a úvah mohlo být žadateli přiznáno tržní zacházení.

(14)

Výrobnímu odvětví Společenství, žadateli a orgánům vyvážející země byla dána možnost vyjádřit se ke zjištěním, která se týkají tržního zacházení. Žadatel a výrobní odvětví Společenství následně předložili své připomínky.

(15)

Zástupci výrobního odvětví Společenství namítali, že žadatel nedodržel první kritérium, neboť kvůli různým vývozním omezením uloženým čínskou vládou na hlavní surovinu potřebnou k výrobě dotčeného výrobku došlo ke zkreslení cen surovin na domácím trhu. V důsledku toho mohou čínští výrobci magnezitových cihel získávat suroviny za lepších podmínek než jejich konkurenti v jiných zemích.

(16)

Za účelem prošetření tohoto tvrzení byly prověřeny nákupní ceny hlavní suroviny, magnézie, pro DSRM a veřejně stanovené ceny magnézie z ČLR (zdroj: Price Watch/Industrial minerals) poskytnuté výrobním odvětvím Společenství. Ze srovnání vyplynulo, že cenový rozdíl v období šetření nemohl být považován za výrazný. Dále mohlo být během šetření ověřeno, že DSRM měla při nákupu magnézie možnost volby mezi různými dodavateli a ceny byly vyjednány bez jakéhokoli zásahu ze strany státu. Proto se zdá, že případné zkreslení cen surovin nemělo na tuto konkrétní společnost během období šetření výrazný dopad.

(17)

Vzhledem k výše uvedeným skutečnostem se potvrzují příslušná zjištění i závěr, že by DSRM mělo být přiznáno tržní zacházení.

(18)

Za účelem stanovení běžné hodnoty bylo nejdříve zjištěno, zda celkový objem domácího prodeje obdobného výrobku DSRM byl ve srovnání s jeho celkovým objemem vývozu do Společenství reprezentativní. V souladu s čl. 2 odst. 2 základního nařízení se domácí prodej považuje za reprezentativní, pokud celkový objem domácího prodeje činí alespoň 5 % celkového objemu odpovídajícího vývozu do Společenství. Bylo zjištěno, že se veškerý prodej DSRM na domácím trhu uskutečňoval v reprezentativních objemech.

(19)

Následně byly určeny typy obdobného výrobku prodávané společností DSRM na domácím trhu, které byly shodné a přímo srovnatelné s typy prodávanými na vývoz do Společenství.

(20)

Pro každý typ výrobku prodávaný společností DSRM na domácím trhu, o kterém bylo zjištěno, že je přímo srovnatelný s typem výrobku prodávaným na vývoz do Společenství, se stanovilo, zda je domácí prodej pro účely čl. 2 odst. 2 základního nařízení dostatečně reprezentativní. Domácí prodej konkrétního typu výrobku byl považován za dostatečně reprezentativní, pokud celkový domácí prodej tohoto typu výrobku během období šetření představoval nejméně 5 % celkového vývozu srovnatelného typu výrobku do Společenství.

(21)

Rovněž bylo zjišťováno, zda lze domácí prodej každého typu výrobku považovat v souladu s čl. 2 odst. 4 základního nařízení za uskutečněný v běžném obchodním styku. Toho bylo dosaženo stanovením podílu ziskového prodeje každého vyváženého typu dotčeného výrobku během období šetření nezávislým odběratelům na domácím trhu.

(22)

Pokud objem prodeje určitého typu výrobku, prodávaného za čistou prodejní cenu nejméně ve výši vypočítaných výrobních nákladů, představoval více než 80 % celkového objemu prodeje daného typu výrobku a pokud vážený průměr ceny daného typu výrobku dosahoval nejméně výše jednotkových výrobních nákladů, byla běžná hodnota založena na skutečné ceně na domácím trhu. Tato cena byla vypočítána jako vážený průměr cen veškerého domácího prodeje daného typu výrobku během období šetření, a to bez ohledu na to, zda byl tento prodej ziskový.

(23)

Pokud objem ziskového prodeje určitého typu výrobku představoval nejvýše 80 % celkového objemu prodeje daného typu výrobku nebo pokud vážený průměr ceny daného typu výrobku nedosahoval jednotkových výrobních nákladů, byla běžná hodnota založena na skutečné ceně na domácím trhu, která byla vypočítána jako vážený průměr ceny pouze ziskového domácího prodeje daného typu výrobku během období šetření.

(24)

Pokud za účelem stanovení běžné hodnoty nemohly být pro určitý typ výrobku prodávaný společností DSRM použity ceny na domácím trhu, musela být použita jiná metoda. V tomto případě použila Komise početně zjištěnou běžnou hodnotu. V souladu s čl. 2 odst. 3 základního nařízení byla běžná hodnota vypočtena na základě výrobních nákladů na vyvážené typy výrobků s připočtením přiměřené výše prodejních, správních a režijních nákladů a přiměřeného ziskového rozpětí. Podle čl. 2 odst. 6 základního nařízení se výše prodejních, správních a režijních nákladů a ziskové rozpětí stanovily na základě průměrných prodejních, správních a režijních nákladů a ziskového rozpětí zaznamenaných při prodeji obdobného výrobku společností DSRM v běžném obchodním styku.

(25)

Vzhledem k tomu, že byl veškerý prodej na vývoz do Společenství uskutečněn prostřednictvím společností ve spojení s DSRM ve Společenství nebo ve Švýcarsku, musela být podle čl. 2 odst. 9 základního nařízení vývozní cena ze závodu vypočítána na základě ceny, za jakou byly dovezené výrobky poprvé znovu prodány prvnímu nezávislému kupci ve Společenství, náležitě upravené s přihlédnutím ke všem nákladům, které byly vynaloženy mezi dovozem a opětovným prodejem, a k přiměřenému rozpětí pro prodejní, správní a režijní náklady a zisk. V této souvislosti byly použity prodejní, správní a režijní náklady dovozců ve spojení.

(26)

Pokud jde o přiměřený zisk dovozce, který má být pro tento účel použit, vzhledem k tomu, že nejsou k dispozici údaje od dovozců, kteří nejsou ve spojení, neboť stávající prozatímní přezkum je omezen na prošetření dumpingu ve vztahu k jedné společnosti, vycházelo se u ziskového rozpětí ze zisku dosaženého jedním spolupracujícím dovozcem, který není ve spojení, z původního šetření.

(27)

V návaznosti na poskytnutí konečných informací tvrdila DSRM, že sazba prodejních, správních a režijních nákladů použitá při výpočtu vývozní ceny pro jednoho z jejích dovozců ve spojení neodpovídá skutečnosti, neboť byla vypočtena jako podíl z celkového obratu, aniž by byla zohledněna skutečnost, že prodej uskutečněný touto společností byl převážně založen na provizích a že do obratu byla zahrnuta pouze výše provize.

(28)

S ohledem na toto tvrzení Komise přezkoumala důkazy shromážděné během inspekce v prostorách tohoto dovozce ve spojení. Na základě toho bylo tvrzení DSRM shledáno opodstatněným a sazba prodejních, správních a režijních nákladů použitá při výpočtu početně zjištěné vývozní ceny prostřednictvím tohoto dovozce ve spojení byla následně upravena. Rovněž bylo zjištěno, že tato upravená sazba prodejních, správních a režijních nákladů je v souladu se zjištěními týkajícími se ostatních dovozců ve spojení.

(29)

Průměrná běžná hodnota a průměrná vývozní cena každého typu dotčeného výrobku byly srovnány na základě ceny ze závodu, na stejné obchodní úrovni a se stejnou úrovní nepřímého zdanění. Pro zajištění spravedlivého srovnání mezi běžnou hodnotou a vývozní cenou bylo podle čl. 2 odst. 10 základního nařízení přihlédnuto k rozdílům u činitelů, na které bylo upozorněno a které prokazatelně ovlivňují ceny a srovnatelnost cen. Pro tento účel byly v oprávněných a doložených případech provedeny úpravy s ohledem na náklady na dopravu, pojištění, manipulaci a nakládku, poskytnutí úvěru a skutečně zaplacená antidumpingová cla.

(30)

Šetřením se zjistilo, že DPH zaplacená z prodeje na vývoz nebyla vrácena (a to ani částečně, jak tomu bylo v původním šetření). Při poskytnutí informací žadateli podle článku 20 základního nařízení bylo proto uvedeno, že vývozní cena i běžná hodnota budou stanoveny na základě zaplacené nebo splatné DPH. Žadatel namítal, že takový postup je v rozporu se zákonem. V souvislosti s jeho argumenty se uvádí následující.

(31)

Za prvé, pokud jde o argument, že v původním šetření byly použity jiné postupy (tj. odpočet DPH od běžné hodnoty i od vývozní ceny), je nutno zdůraznit, že okolnosti v období přezkumného šetření nebyly stejné jako okolnosti v původním období šetření. Zatímco během původního období šetření, jak je uvedeno výše, byla DPH částečně vrácena, což si vyžádalo úpravu podle čl. 2 odst. 10, během období přezkumného šetření nebyla DPH z prodeje na vývoz vrácena vůbec. Proto nebylo nutné provést úpravu o výši DPH ani u vývozní ceny, ani u běžné hodnoty. Přestože uvedené skutečnosti lze označit za změnu postupů, podle čl. 11 odst. 9 základního nařízení je to oprávněné, neboť došlo ke změně okolností.

(32)

Druhým argumentem žadatele je, že metoda použitá v tomto přezkumu uměle zvýší dumpingové rozpětí. Tento argument nelze přijmout, neboť použitá metoda je neutrální. Má totiž stejný účinek rovněž tehdy, pokud společnost například v případě některých výrobků nebo transakcí prodává zboží do Společenství za vývozní cenu, která není dumpingová. Jinými slovy, i kdyby zahrnutí DPH do obou stran rovnice vedlo ke zvýšení rozdílu mezi oběma hodnotami, totéž by platilo rovněž v případech, kdy se o dumping nejedná.

(33)

V souladu s čl. 2 odst. 11 základního nařízení bylo provedeno srovnání váženého průměru běžné hodnoty podle typu výrobku a váženého průměru vývozní ceny odpovídajícího typu dotčeného výrobku. Toto srovnání ukázalo existenci dumpingu.

(34)

Bylo zjištěno, že dumpingové rozpětí společnosti DSRM, vyjádřené jako procentní podíl čisté ceny s dodáním na hranici Společenství před proclením, činí 14,4 %.

(35)

Podle čl. 11 odst. 3 základního nařízení se také posuzovalo, zda zjištěné změněné okolnosti lze přiměřeně považovat za okolnosti trvalé povahy.

(36)

V této souvislosti se připomíná, že v původním šetření nebylo společnosti DSRM přiznáno tržní zacházení, protože její účetnictví nebylo v souladu s mezinárodně uznávanými zásadami účetnictví a IAS. Bylo jí však přiznáno individuální zacházení.

(37)

Dne 8. prosince 2006, tedy po ukončení původního šetření, se společnost DSRM stala společným podnikem (joint venture) s čínskou a zahraniční účastí, v němž působí skupina Duferco jako zahraniční akcionář s 25% účastí. Ze stávajícího šetření vyplynulo, že tato forma podílnictví vyvolala zásadní změny v řídicích a účetních postupech společnosti DSRM. Společnost DSRM totiž získala v oblasti řízení, účetnictví a finanční kontroly know-how a podporu skupiny Duferco a stala se součástí mezinárodní prodejní sítě Duferco. Důkazy získané a ověřené během šetření rovněž potvrzují, že tyto změny v podnikové struktuře společnosti žadatele jsou trvalé povahy.

(38)

Na rozdíl od původního šetření, v jehož rámci byla běžná hodnota založena na údajích získaných ze srovnatelné země, vyplynulo z údajů získaných a ověřených během stávajícího přezkumu, že společnosti DSRM může být přiznáno tržní zacházení, a v důsledku toho je možné při výpočtu dumpingu vycházet z jejích vlastních údajů. Výsledek tohoto výpočtu ukazuje, že zachování současné výše opatření již nemá opodstatnění.

(39)

S ohledem na výše uvedené skutečnosti se má tedy za to, že okolnosti, kvůli nimž byl tento přezkum zahájen, se pravděpodobně v dohledné době nezmění způsobem, který by měl vliv na zjištění současného přezkumu. Proto byl učiněn závěr, že tyto změny se považují za trvalé.

(40)

S ohledem na výsledky šetření se považuje za vhodné změnit antidumpingové clo platné pro dovoz dotčeného výrobku společnosti DSRM na 14,4 %.

(41)

Zúčastněné strany byly informovány o hlavních skutečnostech a úvahách, na jejichž základě se zamýšlí doporučit změnu nařízení (ES) č. 1659/2005, a bylo jim umožněno vyjádřit připomínky. Tyto připomínky byly v odůvodněných případech vzaty v úvahu,