(ES) č. 710/2009Nařízení Komise (ES) č. 710/2009 ze dne 5. srpna 2009 , kterým se mění nařízení (ES) č. 889/2008, kterým se stanoví prováděcí pravidla k nařízení Rady (ES) č. 834/2007, pokud jde o stanovení prováděcích pravidel ohledně ekologické produkce živočichů pocházejících z akvakultury a produkce mořských řas

(1)

Nařízení (ES) č. 834/2007 a zejména hlava III uvedeného nařízení stanoví základní požadavky týkající se produkce živočichů pocházejících z akvakultury a produkce mořských řas. Prováděcí pravidla uplatňování těchto požadavků je nutno stanovit změnou nařízení Komise (ES) č. 889/2008 (2), kterým se stanoví prováděcí pravidla k nařízení (ES) č. 834/2007.

(2)

Sdělení Komise Radě a Evropskému parlamentu o strategii udržitelného rozvoje evropské akvakultury (3) stanoví vizi rozvoje tohoto sektoru během desetiletého období s cílem zajistit stabilní odvětví ve venkovských a pobřežních oblastech, které by představovalo alternativu rybolovného průmyslu, co se týče produktů a zaměstnanosti. Toto sdělení upozornilo na potenciál ekologické produkce akvakultury a na potřebu vypracovat příslušné normy a kritéria.

(3)

K zajištění jednotného chápání je nutno doplnit a opravit definice uvedené v článku 2 nařízení (ES) č. 889/2008, aby se zabránilo nejednoznačnostem a aby bylo zaručeno jednotné uplatňování pravidel ekologické produkce živočichů pocházejících z akvakultury a produkce mořských řas.

(4)

Plochy pro ekologické pěstování mořských řas a ekologický chov živočichů pocházejících z akvakultury jsou mimořádně důležité pro zajištění bezpečných a vysoce kvalitních produktů při minimálních dopadech na vodní prostředí. Právní předpisy Společenství o kvalitě vody a kontaminujících látkách v potravinách, včetně směrnice Evropského parlamentu a Rady 2000/60/ES ze dne 23. října 2000, kterou se stanoví rámec pro činnost Společenství v oblasti vodní politiky (4), směrnice Evropského parlamentu a Rady 2008/56/ES ze dne 17. června 2008, kterou se stanoví rámec pro činnost Společenství v oblasti mořské environmentální politiky (rámcová směrnice o strategii pro mořské prostředí) (5), nařízení Komise (ES) č. 1881/2006 ze dne 19. prosince 2006, kterým se stanoví maximální limity některých kontaminujících látek v potravinách (6), a nařízení (ES) č. 852/2004 (7), (ES) č. 853/2004 (8) a (ES) č. 854/2004 (9) Evropského parlamentu a Rady určují cíle v oblasti životního prostředí týkající se vody a zaručují vysokou kvalitu potravin. Je tudíž vhodné sestavit plán udržitelného řízení pro pěstování mořských řas a produkci akvakultury, který stanoví potřebná opatření jako například snižování množství odpadů.

(5)

Směrnice Rady č. 85/337/EHS ze dne 27. června 1985 o posuzování vlivů některých veřejných a soukromých záměrů na životní prostředí (10), směrnice Rady č. 92/43/EHS ze dne 21. května 1992 o ochraně přírodních stanovišť, volně žijících živočichů a planě rostoucích rostlin (11) a směrnice Rady č. 79/409/EHS ze dne 2. dubna 1979 o ochraně volně žijících ptáků (12) by měly zajistit správný vzájemný vztah člověka s prostředím a zároveň zohlednit dopady těchto činností na environmentální cíle v oblasti vodního prostředí stanovené v zásadách uplatňování směrnic 2000/60/ES a 2008/56/ES. Je třeba přijmout ustanovení ohledně vypracování hodnocení dopadů těchto činností na životní prostředí, které se bude vztahovat na co nejlepší adaptaci k okolnímu prostředí a na zmírnění možných negativních vlivů. Mělo by se zvážit, zda by takové hodnocení mělo zajistit, aby ekologická produkce mořských řas a živočichů pocházejících z akvakultury, což je ve srovnání s ekologickým zemědělstvím relativně nová činnost, byla z hlediska životního prostředí nejen přijatelná, ale vzhledem k jiným možnostem se nejvíce shodovala se zájmy široké veřejnosti a byla z hlediska životního prostředí i vhodná a udržitelná.

(6)

Specifické rozpustné prostředí vody vyžaduje dostatečné vzájemné oddělení ekologických a konvenčních produkčních jednotek; je proto třeba stanovit příslušná separační opatření. Vzhledem k proměnlivosti sladkovodních a mořských prostředí v celém Společenství je vhodnější stanovit přiměřené odstupy na úrovni členských států, neboť vzhledem k heterogenní povaze takových vodních prostředí jsou členské státy k provádění separace nejlépe vybaveny.

(7)

Pěstování mořských řas může mít v určitých ohledech příznivé účinky, například ve smyslu snížení obsahu živin, a může přispívat k existenci polykultury. Je třeba zabránit nadměrnému sklízení volně se vyskytujících porostů mořských řas, aby byla umožněna jejich regenerace, a také je nutno zajistit, aby jejich produkce neměla závažné dopady na stav vodního prostředí.

(8)

Členské státy se potýkají s čím dál větším nedostatkem zásob ekologických bílkovinných plodin. Zároveň jsou dovozy ekologických bílkovinných krmiv nedostatečné k pokrytí potřeb. Celková rozloha oblasti pěstování ekologických bílkovinných plodin není dostatečně velká na to, aby zajistila uspokojení potřeby ekologických bílkovin; proto by mělo být povoleno, aby bílkovinná krmiva pocházející z pozemků v prvním roce jejich období přechodu mohla být za určitých okolností použita.

(9)

Vzhledem k tomu, že se ekologická produkce živočichů pocházejících z akvakultury nachází teprve v počátečním stádiu, nejsou generační ryby z ekologické produkce k dispozici v dostatečném množství. Je třeba přijmout ustanovení, které za určitých podmínek umožní používání i generačních a mladých ryb nepocházejících z ekologické produkce.

(10)

Ekologická produkce živočichů pocházejících z akvakultury by měla zajistit uspokojování specifických potřeb různých druhů živočichů. V tomto ohledu by měly být dobré životní podmínky živočichů zajištěny vhodnými chovatelskými postupy, systémy řízení a systémy pro oddělení ekologických chovů od okolního prostředí. Je nutno přijmout ustanovení ohledně budování vhodných klecí a síťových ohrad na moři, jakož i chovných systémů na souši. Za účelem minimalizace výskytu škůdců a parazitů a také z důvodu zajištění vysoké úrovně dobrých životních podmínek a zdraví živočichů je nutno stanovit maximální hodnoty hustoty chovů. Vzhledem k široké škále biologických druhů s rozmanitými konkrétními potřebami je nutno přijmout zvláštní ustanovení.

(11)

Současný technický rozvoj vedl v akvakultuře k rostoucímu využívání uzavřených recirkulačních systémů, které jsou závislé na vnějších vstupech a potřebují značné množství energie, ale umožňují snížit množství vypouštěných odpadů a zabránit únikům látek a organismů do okolního prostředí. Vzhledem k zásadě, že ekologická produkce by měla být co nejbližší přírodě, je nutno používání takových systémů pro ekologickou produkci zakázat, dokud nebudou k dispozici další poznatky. Jejich výjimečné používání by mělo být možné jen pro specifickou produkční situaci líhní a odchovných zařízení.

(12)

Celkové zásady ekologické produkce stanovené v článcích 4 a 5 nařízení (ES) č. 834/2007 se musí řídit vhodným plánováním a řízením biologických postupů založených na ekologických systémech využívajících vlastní přírodní zdroje způsoby, které zejména provozují akvakulturu, která jsou v souladu se zásadou udržitelného využívání rybolovných zdrojů. Stanoví rovněž zásadu, že v produkci akvakultury musí být zachována biologická rozmanitost přírodních vodních ekosystémů. Tyto zásady jsou mimo jiné založeny na posouzení rizik a případně na používání bezpečnostních a preventivních opatření. Za tímto účelem by mělo být objasněno, že umělé vyvolávání reprodukce živočichů pocházejících z akvakultury pomocí hormonů a jejich derivátů je neslučitelné s koncepcí ekologické produkce a s vnímáním produktů ekologické akvakultury ze strany spotřebitelů a že takové látky by se tedy neměly v ekologické akvakultuře používat.

(13)

Krmivo pro živočichy pocházející z akvakultury musí uspokojovat jejich nutriční potřeby a také musí splňovat požadavek, že krmivem pocházejícím z určitého živočišného druhu se nesmí krmit tentýž druh živočichů, jak to stanoví nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 999/2001 ze dne 22. května 2001 o stanovení pravidel pro prevenci, tlumení a eradikaci některých přenosných spongiformních encefalopatií (13). Je proto vhodné přijmout zvláštní ustanovení vztahující se na masožravé a nemasožravé živočichy pocházející z akvakultury.

(14)

Suroviny pro výrobu krmiv určených pro ekologickou produkci masožravých ryb a korýšů by ve smyslu čl. 5 písm. o) nařízení č. 834/2007 měly pokud možno pocházet z udržitelného rybolovu, který je definován v čl. 3 písm. e) nařízení Rady (ES) č. 2371/2002 ze dne 20. prosince 2002 o zachování a udržitelném využívání rybolovných zdrojů v rámci společné rybářské politiky (14), případně z ekologických krmiv pocházejících ze zdrojů ekologické akvakultury. Vzhledem k tomu, že se ekologická akvakultura a udržitelný rybolov nacházejí teprve v počátečním stádiu rozvoje, takže může nastat nedostatek ekologických krmiv nebo krmiv pocházejících z udržitelného rybolovu, je nutno přijmout ustanovení ohledně používání krmiv nepocházejících z ekologické produkce a založená na nařízení (ES) č. 1774/2002 (15) Evropského parlamentu a Rady, v němž se stanoví hygienická pravidla pro produkty pocházející z ryb, které se mohou používat v akvakultuře, a kterým se zakazuje krmit některými produkty pocházejícími z chovaných ryb chované ryby stejných druhů.

(15)

Pro účely ekologické produkce živočichů pocházejících z akvakultury a produkce mořských řas je používání určitých konvenčně produkovaných surovin, doplňkových látek a činidel v krmivech povoleno za přesně stanovených podmínek. Příslušné nové látky musí být povoleny podle čl. 16 odst. 1 nařízení (ES) č. 834/2007. Na základě doporučení speciálně zřízené skupiny odborníků (16), jejímž předmětem zkoumání byla „Krmiva pro ryby a čisticí prostředky v ekologické akvakultuře“ a která došla k závěru, že takové látky, které jsou již uvedeny v příloze V a příloze VI nařízení (ES) č. 889/2008 a které jsou povoleny pro ekologickou živočišnou výrobu, by měly být povoleny i pro ekologickou akvakulturu, a také že určité látky jsou pro konkrétní druhy ryb nezbytné, a měly by tudíž být doplněny do přílohy VI uvedeného nařízení.

(16)

Chov mlžů získávajících potravu filtrací vody může mít příznivý účinek na kvalitu pobřežních vod ve smyslu snížení obsahu živin a jejich využívání také může přispívat k existenci polykultury. Ohledně měkkýšů je nutno přijmout zvláštní pravidla s přihlédnutím k tomu, že nevyžadují přikrmování, a že tudíž dopady na životní prostředí mohou být v tomto ohledu nižší než u jiných odvětví akvakultury.

(17)

Péče o zdraví živočichů by měla být především založena na prevenci chorob. Opatřeními stanovenými tímto nařízením by neměla být dotčena směrnice Rady 2006/88/ES ze dne 24. října 2006 o veterinárních požadavcích na živočichy pocházející z akvakultury a produkty akvakultury a o prevenci a tlumení některých nákaz vodních živočichů (17) v případě veterinární léčby. Určité látky k čištění, k zabránění usazování nečistot a k dezinfekci produkčního vybavení by měly být za stanovených podmínek povoleny. Používání dezinfekčních látek v přítomnosti živých zvířat vyžaduje zvláštní opatrnost a opatření, která zajistí, aby jejich aplikace nebyla škodlivá. Takové látky by měly být povolovány podle čl. 16 odst. 1 směrnice (ES) č. 834/2007. Na základě doporučení speciálně zřízené skupiny odborníků by takové látky měly být uvedeny v příloze.

(18)

Je třeba přijmout zvláštní pravidla pro veterinární léčbu, která stanoví jednotlivé typy léčby a omezí frekvenci používání léčiv v případě alopatické léčby.

(19)

Při manipulaci s živými rybami a jejich přepravě je nutno dodržovat opatření, která zajistí uspokojení jejich fyziologických potřeb.

(20)

Přechod k ekologické metodě produkce vyžaduje příslušné přizpůsobení všech prostředků pro dané období. V závislosti na předchozích produkčních systémech by měla být stanovena zvláštní přechodná období.

(21)

Ukázalo se, že některé přílohy nařízení (ES) č. 889/2007 obsahují chyby. Je třeba zavést ustanovení o opravě těchto chyb.

(22)

Je nutno zavést ustanovení ohledně zvláštních požadavků na kontrolu zohledňující specifické charakteristiky akvakultury.

(23)

Aby se zemědělským podnikům, která již uplatňují ekologický způsob produkce podle celostátních nebo soukromých norem, usnadnil přechod k činnosti podle nových předpisů Společenství, je nutno přijmout určitá přechodná opatření.

(24)

Ekologická akvakultura je v porovnání s ekologickým zemědělstvím, kde na úrovni podniků existuje již dlouholetá zkušenost, relativně novou oblastí ekologické produkce. Vzhledem k rostoucímu zájmu spotřebitelů o produkty ekologické akvakultury se dá očekávat narůstající tendence k přechodu akvakulturních jednotek na ekologickou produkci. V důsledku toho budou brzy narůstat zkušenosti a technické vědomosti. Kromě toho se očekává, že plánovaný výzkum přinese nové znalosti, a to zejména pokud jde o systémy pro oddělení ekologických chovů od okolního prostředí, o potřebu složek krmiv neekologického původu, nebo o hustotu chovů u některých druhů. Nové vědomosti a technický vývoj vedoucí k řadě zlepšení ekologické akvakultury by se měly odrazit v pravidlech produkce. Z tohoto důvodu by se mělo zavést ustanovení o přezkoumání stávajících právních předpisů za účelem jejich případné úpravy.

(25)

Nařízení (ES) č. 889/2008 by proto mělo být příslušným způsobem pozměněno.

(26)

Opatření stanovená tímto nařízením jsou v souladu se stanoviskem regulativního Výboru pro ekologickou produkci,

1)

V článku 1 se odstavec 2 nahrazuje tímto:

„2.   Toto nařízení se nevztahuje na:

Nicméně hlava II, hlava III a hlava IV se budou obdobně vztahovat na takové produkty, dokud pro ně nebudou přijata podrobná pravidla produkce na základě nařízení (ES) č. 834/2007.“

2)

Článek 2 se mění takto:

3)

V hlavě II se vkládá nová kapitola 1a, která zní:

„KAPITOLA 1a

Produkce mořských řas

Článek 6a

Oblast působnosti

V této kapitole jsou stanoveny prováděcí předpisy produkce pro sběr a pěstování mořských řas. Obdobně se tato pravidla vztahují i na produkci všech mnohobuněčných mořských řas nebo fytoplanktonu a mikroskopických řas dále používaných jako krmivo pro živočichy pocházející z akvakultury.

Článek 6b

Vhodnost vodního prostředí a plán udržitelného řízení

1.   Příslušné činnosti musí být provozovány v místech, která nejsou vystavena znečištění produkty nebo látkami, jež nejsou pro ekologickou produkci povoleny, nebo škodlivinami, které by narušily ekologickou povahu produktů.

2.   Ekologické a konvenční produkční jednotky musejí být odpovídajícím způsobem odděleny. Taková separační opatření musí být založena na přírodních podmínkách, oddělených systémech rozvodu vody, vzdálenostech, proudění vody při přílivu a na tom, zda jsou produkční jednotky umístěny ve směru po proudu, nebo proti proudu. Orgány členského státu mohou stanovit místa nebo oblasti, která považují za nevhodné pro ekologickou akvakulturu nebo sklízení mořských řas, a mohou rovněž určit minimální odstupy mezi ekologickými a konvenčními produkčními jednotkami.

V případech, kdy se stanoví minimální odstupy, sdělí členské státy tyto informace hospodářským subjektům, dalším členským státům a Komisi.

3.   U všech nových provozů žádajících o zařazení do kategorie ekologické produkce a produkujících více než 20 tun produktů akvakultury za rok je vyžadováno provedení hodnocení vlivů na životní prostředí přiměřené dané produkční jednotce, aby byly posouzeny podmínky produkční jednotky a jejího bezprostředního okolí a možné vlivy její činnosti. Hospodářský subjekt musí předložit hodnocení vlivů na životní prostředí kontrolnímu subjektu nebo orgánu. Obsah hodnocení vlivů na životní prostředí musí vycházet z přílohy IV směrnice Rady 85/337/EHS (21). Pokud daná jednotka již byla předmětem rovnocenného hodnocení, bude jeho použití k tomuto účelu povoleno.

4.   Hospodářský subjekt předkládá plán udržitelného řízení přiměřený dané produkční jednotce akvakultury a sklízení mořských řas.

Tento plán je každoročně aktualizován a obsahuje podrobný přehled vlivů daného provozu na životní prostředí a způsobů sledování těchto vlivů, které je nutno provádět, a dále obsahuje přehled opatření, která je třeba přijmout za účelem minimalizace nepříznivých dopadů na okolní vodní i suchozemské prostředí, včetně kvantifikace případných úniků živin do okolního prostředí za jednotlivý produkční cyklus nebo za rok. V plánu je zaznamenán prováděný dohled a opravy technického vybavení.

5.   Hospodářské subjekty zabývající se akvakulturou a podnikáním v oblasti mořských řas by měly upřednostňovat využívání obnovitelných zdrojů energie a recyklaci materiálů a v rámci plánu udržitelného řízení musí vypracovat harmonogram snižování množství odpadů, který bude uplatněn při zahájení provozu. Pokud je to možné, omezí se využívání zbytkového tepla na energii z obnovitelných zdrojů.

6.   Při zahájení sklizně mořských řas je nutno provést jednorázový odhad množství vzniklé biomasy.

Článek 6c

Udržitelné sklízení volně se vyskytujících mořských řas

1.   V produkční jednotce nebo provozovně musí být uloženy účetní doklady umožňující hospodářskému subjektu prokázat a kontrolnímu orgánu nebo subjektu ověřit, že producenti dodávali pouze volně se vyskytující mořské řasy vyprodukované v souladu s nařízením (ES) č. 834/2007.

2.   Sklízení musí být prováděno takovým způsobem, aby sklízená množství neměla závažný dopad na stav vodního prostředí. Je nutno přijmout taková opatření, která zajistí, aby mořské řasy mohly regenerovat, jako je například technika sklízení, minimální velikost, věk, reprodukční cykly nebo velikost zbývajících mořských řas.

3.   Pokud se sklízení provádí ve sdílené nebo společné sklizňové oblasti, musí být k dispozici doklady o tom, že celkové sklízené množství je v souladu s tímto nařízením.

4.   S ohledem na čl. 73b odst. 2 písm. b) a c) musí tyto záznamy prokazovat udržitelné řízení těchto činností a také to, že tyto činnosti nemají žádný dlouhodobý dopad na sklizňové oblasti.

Článek 6d

Pěstování mořských řas

1.   Při pěstování mořských řas v moři je nutno používat pouze živiny, které se přirozeně vyskytují v prostředí, případně živiny z ekologické produkce živočichů pocházejících z akvakultury, jež se pokud možno nachází v blízkosti jako součást polykulturního systému.

2.   V zařízeních na pevnině, kde se používají externí zdroje živin, musí být úrovně obsahu živin v odtékající vodě prokazatelně stejné nebo nižší než v přitékající vodě. Používat se smějí jen živiny rostlinného nebo minerálního původu uvedené v příloze I.

3.   Je nutno zaznamenávat hustotu kultury nebo provozní intenzitu, která musí vést k zachování neporušenosti vodního prostředí tím, že bude zajištěno, aby nedocházelo k překračování maximálního množství mořských řas, jež lze pěstovat bez negativních vlivů na životní prostředí.

4.   Provazy a další vybavení používané k pěstování mořských řas je nutno pokud možno používat opakovaně nebo recyklovat.

Článek 6e

Opatření na zabránění znečištění a čištění produkčního vybavení a zařízení

1.   Organismy, které biologicky znečišťují produkční vybavení a zařízení, je nutno odstranit výhradně fyzikálními prostředky nebo ručně a případně je vrátit do moře v dostatečné vzdálenosti od zemědělského podniku.

2.   Čištění vybavení a zařízení se provádí fyzikálně nebo mechanicky. Pokud takové způsoby nejsou uspokojivé, mohou se použít pouze ty přísady, které jsou uvedeny v příloze VII oddílu 2.

4)

V článku 21 se odstavec 2 nahrazuje tímto:

„2.   V průměru až 20 % celkového průměrného množství krmiv pro hospodářská zvířata může pocházet z pastvy či sklizně na trvalých pastvinách, pozemcích s víceletými pícninami či z bílkovinných plodin zasetých podle zásad řízení ekologického pěstování na pozemcích v prvním roce jejich období přechodu, pokud tvoří součást daného zemědělského podniku a během uplynulých pěti let nebyly součástí jednotky ekologické produkce uvedeného podniku. V případě, že se používají jak krmiva z přechodného období, tak krmiva z pozemků v prvním roce jejich období přechodu, nesmí celkový kombinovaný procentní podíl těchto krmiv přesáhnout maximální podíly stanovené v prvním odstavci.“

5)

V hlavě II se vkládá nová kapitola 2a, která zní:

„KAPITOLA 2a

Produkce živočichů pocházejících z akvakultury

Oddíl 1

Společná pravidla

Článek 25a

Oblast působnosti

V této kapitole jsou stanoveny prováděcí předpisy produkce pro druhy ryb, korýšů, ostnokožců a měkkýšů, na něž se vztahuje příloha XIIIa.

Obdobně se tato kapitola vztahuje také na zooplankton, mikroskopické korýše, vířníky, červy a další vodní živočichy využívané jako krmivo.

Článek 25b

Vhodnost vodního prostředí a plán udržitelného řízení

1.   Na tuto kapitolu se vztahují ustanovení čl. 6b odst. 1 až 5.

2.   V plánu udržitelného řízení musí být zaznamenána ochranná a preventivní opatření přijatá proti predátorům podle směrnice Rady 92/43/EHS (22) a vnitrostátních předpisů.

3.   Hospodářské subjekty, kteří spolu sousedí, musí navzájem ověřitelně koordinovat případné sestavování svých plánů řízení.

4.   V produkci živočichů pocházejících z akvakultury provozované v rybnících, nádržích nebo náhonech musí být zemědělské podniky vybaveny buď přirozenými filtračními loži, usazovacími nádržemi nebo biologickými filtry nebo mechanickými filtry pro zachycování odpadních živin nebo musí používat mořské řasy a/nebo živočichy (mlže a řasy), kteří přispívají ke zlepšení kvality odtékající vody. Je-li to třeba, odtékající voda se pravidelně kontroluje.

Článek 25c

Souběžná ekologická a konvenční produkce živočichů pocházejících z akvakultury

1.   Příslušný orgán může líhním a odchovným zařízením povolit ekologický i konvenční chov nedospělých jedinců ve stejném zemědělském podniku za předpokladu, že jednotky jsou jasně fyzicky odděleny a že je vybudován oddělený systém rozvodu vody.

2.   V případě produkce dospělých živočichů může příslušný orgán povolit ekologické i konvenční produkční jednotky pro chov živočichů pocházejících z akvakultury v jednom zemědělském podniku za předpokladu, že jsou dodržena ustanovení čl. 6b odst. 2 tohoto nařízení, pokud se jedná o rozdílné produkční fáze a různé systémy nakládání s živočichy pocházejícími z akvakultury.

3.   Hospodářské subjekty musí uchovávat doklady o používání opatření uvedených v tomto článku.

Oddíl 2

Původ živočichů v akvakultuře

Článek 25d

Původ živočichů pocházejících z ekologických chovů akvakultury

1.   Je nutno požívat místně chované druhy, přičemž cílem chovu musí být produkce linií druhů, které jsou lépe přizpůsobené podmínkám chovu, mají dobrý zdravotní stav a dokáží optimálně zužitkovat potravní zdroje. Kontrolnímu subjektu nebo orgánu musí být předloženy doklady o jejich původu a zacházení s nimi.

2.   Je nutno vybírat druhy, které lze chovat, aniž by docházelo k významnému poškozování volně se vyskytujících populací.

Článek 25e

Původ živočichů pocházejících z neekologických chovů akvakultury a nakládání s nimi

1.   K chovným účelům nebo ke zlepšení genetického fondu a v případech, kdy nejsou k dispozici živočichové pocházející z akvakultury z ekologických chovů, mohou být do zemědělského podniku přivezeni jedinci pocházející z akvakultury odchycení ve volné přírodě nebo nepocházející z ekologických chovů. Takoví živočichové se musejí chovat podle zásad řízení ekologického chovu alespoň tři měsíce předtím, než mohou být použiti k chovným účelům.

2.   Pro účely odchovu a v případě, že nejsou k dispozici juvenilní jedinci pocházející z ekologické akvakultury, mohou být do zemědělského podniku přivezeni juvenilní jedinci nepocházející z ekologické akvakultury. Nejméně poslední dvě třetiny trvání produkčního cyklu musí proběhnout způsobem odpovídajícím zásadám řízení ekologického chovu.

3.   Maximální podíl juvenilních jedinců nepocházející z ekologické akvakultury přivezených do zemědělského podniku může být 80 % do 31. prosince 2011, 50 % do 31. prosince 2013 a 0 % do 31. prosince 2015.

4.   Pro účely odchovu je odchyt juvenilních jedinců pocházejících z akvakultury ve volné přírodě omezen na následující konkrétní případy:

Oddíl 3

Chovatelské postupy v akvakultuře

Článek 25f

Všeobecná chovatelská pravidla v akvakultuře

1.   Prostředí chovu živočichů pocházejících z akvakultury musí být navrženo tak, aby v souladu se specifickými potřebami daného biologického druhu:

2.   Hustota chovu je stanovena v příloze XIIIa podle jednotlivých biologických druhů nebo jejich skupin. Při posuzování účinků hustoty chovu na dobré životní podmínky chovaných ryb se sleduje stav těchto ryb (jako například poškození ploutví, jiná zranění, rychlost růstu, chování a celkový zdravotní stav) a kvalita vody.

3.   Návrh a konstrukce systémů pro oddělení chovů od okolního vodního prostředí musí umožňovat takové hodnoty průtoku a fyzikálně chemické parametry, které zajišťují zdraví a dobré životní podmínky živočichů a uspokojují jejich etologické potřeby.

4.   Systémy pro oddělení chovů od okolního prostředí musí být navrženy, umístěny a provozovány tak, aby minimalizovaly nebezpečí úniku živočichů.

5.   Pokud ryby nebo korýši uniknou, musí být podniknuta vhodná opatření k omezení dopadů na místní ekosystém, a to včetně jejich opětovného odchytu, je-li to třeba. Je nutno uchovávat příslušné doklady.

Článek 25g

Zvláštní pravidla pro systémy oddělení chovů od okolního vodního prostředí

1.   Uzavřená recirkulační akvakulturní zařízení pro živočišnou produkci jsou zakázána s výjimkou líhní a odchovných zařízení a s výjimkou produkce druhů organismů používaných v ekologických chovech jako krmivo.

2.   Chovné jednotky na souši musí splňovat následující podmínky:

3.   Systémy pro oddělení chovů od okolního prostředí na moři:

4.   Umělé ohřívání nebo chlazení vody je povoleno pouze v líhních a odchovných zařízeních. Ve všech produkčních stádiích je možno k ohřevu nebo chlazení vody používat přírodní vodu z vrtů.

Článek 25h

Nakládání s živočichy pocházejícími z akvakultury

1.   Manipulování s živočichy pocházejícími z akvakultury je nutno omezit na minimum a provádět s maximální péčí a za použití vhodného vybavení a postupů sloužících k zamezení stresu a fyzického poškození spojeného s manipulací s živočichy. S generačními jedinci je nutno zacházet způsobem, který minimalizuje fyzické poškození a stres, případně s použitím anestézie. Třídění živočichů je nutno omezit na minimum a je třeba při něm dodržovat dobré životní podmínky ryb.

2.   Na používání umělého osvětlení se vztahují následující omezení:

3.   Za účelem zajištění dobrých životních podmínek a zdraví živočichů je povoleno provzdušňování za podmínky, že k pohánění mechanických provzdušňovače se přednostně použije energie z obnovitelných zdrojů.

Veškeré takové případy použití je nutno podchytit v evidenci produkce akvakultury.

4.   Použití kyslíku je povoleno jen k účelům souvisejícím se zdravotním stavem živočichů a v kritických obdobích produkce a přepravy v těchto případech:

Je nutno uchovávat příslušné doklady.

5.   Způsoby usmrcování musí být takové, aby ryby okamžitě ztratily vědomí a necítily bolest. Při zvažování optimálních metod usmrcování je nutno zohlednit rozdíly ve velikosti usmrcovaných jedinců, rozdíly mezi jednotlivými biologickými druhy a také rozdíly mezi různými produkčními místy.

Oddíl 4

Rozmnožování

Článek 25i

Zákaz používání hormonů

Používání hormonů a jejich derivátů je zakázáno.

Oddíl 5

Krmivo pro ryby, korýše a ostnokožce

Článek 25j

Všeobecná pravidla o krmivech

Režimy krmení musí být koncipovány na základě následujících priorit:

Článek 25k

Zvláštní pravidla ohledně krmiv pro masožravé živočichy pocházející z akvakultury

1.   Krmivo pro masožravé živočichy pocházející z akvakultury musí být získáváno na základě následujících priorit:

2.   Pokud krmivo podle odstavce 1 není k dispozici, lze použít rybí moučku a rybí olej z odřezků ryb pocházejících z konvenční akvakultury nebo z odřezků ryb ulovených pro lidskou spotřebu, a to po dobu přechodného období do 31. prosince 2014. Množství takových krmných surovin nesmí přesáhnout 30 % denní krmné dávky.

3.   Krmivo může obsahovat maximálně 60 % ekologických rostlinných produktů.

4.   Astaxantin pocházející především z ekologických zdrojů, jako jsou organické ulity korýšů, se může použít v krmivu pro lososy a pstruhy v mezích jejich fyziologických potřeb. Pokud nejsou k dispozici ekologické zdroje, je možné použít přírodní zdroje astaxantinu (jako je například kvasinka Phaffia rhodozyma).

Článek 25l

Zvláštní pravidla ohledně krmiv pro některé živočichy pocházející z akvakultury

1.   Živočichy pocházející z akvakultury uvedené v příloze XIII oddílu 6, oddílu 7 a oddílu 9 je nutno krmit krmivy, která jsou přirozeně dostupná v rybnících a jezerech.

2.   Pokud nejsou přirozené krmné zdroje uvedené v odstavci 1 k dispozici v dostatečných množstvích, lze použít ekologické krmivo rostlinného původu, pokud možno vypěstované přímo v daném zemědělském podniku, nebo mořské řasy. Hospodářské subjekty musí uchovávat doklady o nezbytnosti přikrmování.

3.   Pokud se přidává přirozené krmivo podle odstavce 2, může krmivo pro druhy uvedené v oddílu 7 a pro pangase (Pangasius sp.) uvedeného v oddílu 9 obsahovat maximálně 10 % rybí moučky nebo rybího oleje pocházejících z udržitelného rybolovu.

Článek 25m

Produkty a látky uvedené v čl. 15 odst. 1 písm. d) bodu iii) nařízení (ES) č. 834/2007

1.   V ekologické akvakultuře se mohou používat pouze krmiva živočišného nebo minerálního původu, která jsou uvedena v příloze V.

2.   Doplňkové látky, určité produkty používané ve výživě živočichů a činidla lze v krmivech používat za předpokladu jejich uvedení v příloze VI a pod podmínkou dodržování omezení stanovených tamtéž.

Oddíl 6

Zvláštní pravidla pro měkkýše

Článek 25n

Chovná oblast

1.   Chov mlžů lze provádět v téže oblasti vodního tělesa jako ekologický chov ryb a ekologické pěstování mořských řas v rámci polykulturního systému, který je nutno zdokumentovat v plánu udržitelného řízení. Mlže je také možno chovat v rámci polykultury spolu s plži, jako jsou například plážovky.

2.   Ekologická produkce mlžů se musí provádět v oblastech vymezených kůly, bójemi nebo jinými jasně viditelnými značkami a chovaní živočichové musí být podle potřeby zadržováni v síťovinových pytlích, klecích nebo jiných umělých prostředcích.

3.   Zemědělské podniky provozující ekologický chov měkkýšů musí minimalizovat rizika ohrožující biologické druhy významné z hlediska ochrany přírody. V případě použití sítí na ochranu proti predátorům musí být tyto sítě konstruovány tak, aby nemohly způsobit újmu ptákům, kteří se za potravou potápějí pod hladinu.

Článek 25o

Získávání zárodečného materiálu

1.   Za předpokladu, že nedojde k významnému poškození životního prostředí a že to povolují místní právní předpisy, lze však v případě mlžů používat zárodečný materiál získaný z přírodního prostředí mimo hranice produkční jednotky, pokud pochází:

Je nutno vést záznamy o tom, jak, kde a kdy byl přírodní zárodečný materiál získán, aby bylo možno zpětně zjistit, z jaké oblasti pochází.

Do ekologických produkčních jednotek je však možno vložit zárodečný materiál pocházející z konvenčních líhní mlžů, a to v těchto maximálních podílech: 80 % do 31. prosince 2011, 50 % do 31. prosince 2013 a 0 % do 31. prosince 2015.

2.   V případě ústřice obrovské (Crassostrea gigas) je nutno upřednostňovat populaci, která se chová selektivně, aby se omezilo vypouštění pohlavních buněk do volné přírody.

Článek 25p

Správa

1.   Při produkci se musí používat hustota chovu, která nepřesahuje hustoty používané v konvenčních chovech měkkýšů v dané oblasti. Třídění, probírka a úpravy hustoty chovů je nutno provádět podle celkového množství biomasy a se zajištěním dobrých životních podmínek živočichů a vysoké kvality produktu.

2.   Organismy, které biologicky znečišťují produkční vybavení a zařízení, je nutno fyzikálními prostředky nebo ručně odstranit a vrátit do moře v dostatečné vzdálenosti od zemědělského podniku. Měkkýše je možno jednou za produkční cyklus ošetřit vápenným roztokem za účelem omezení množství konkurenčních organismů způsobujících biologické znečištění.

Článek 25q

Pravidla pro pěstování

1.   Pro ekologickou produkci může být způsobilé pěstování na provazech a další metody uvedené v příloze XIIIa oddílu 8.

2.   Pěstování měkkýšů na dně je povoleno pouze pokud na místech sběru a pěstování nebude docházet k žádným závažným dopadům na životní prostředí. Doklady o minimálních dopadech na životní prostředí musí být podloženy šetřením a zprávou o využívané oblasti, které musí hospodářský subjekt předložit kontrolnímu subjektu nebo orgánu. Tuto zprávu je nutno začlenit jako samostatnou kapitolu do plánu udržitelného řízení.

Článek 25r

Zvláštní pravidla pro pěstování ústřic

Je povoleno pěstování v pytlích na kůlech. Tato nebo jiná zařízení, ve kterých jsou ústřice pěstovány, musí být uspořádána tak, aby nedošlo k vytvoření úplné bariéry podél pobřeží. Chovný materiál je nutno pečlivě umístit na škeblové lavice s ohledem na proudění vody při přílivu a odlivu tak, aby byla optimalizována produkce. Produkce musí splňovat kritéria uvedená v příloze XIIIa oddílu 8.

Oddíl 7

Prevence chorob a veterinární péče

Článek 25s

Všeobecná pravidla prevence chorob

1.   V souladu s článkem 9 směrnice 2006/88/ES musí plán veterinární péče obsahovat podrobný popis postupů k zajištění biologické bezpečnosti a prevence chorob, včetně písemné smlouvy o poradenství přiměřené dané produkční jednotce ohledně zdravotního stavu uzavřené s kvalifikovanými poskytovateli služeb v oblasti zdravotní péče o živočichy pocházející z akvakultury, kteří budou zemědělský podnik pravidelně navštěvovat nejméně jednou ročně, respektive nejméně jednou za dva roky v případě mlžů.

2.   Systémy, vybavení a pomůcky zemědělského podniku je nutno řádně čistit a dezinfikovat. Používat se smějí jen produkty uvedené v příloze VII oddílech 2.1 až 2.2.

3.   Co se týče ponechání ladem:

4.   Případné nezkonzumované krmivo pro ryby, exkrementy a mrtvé živočichy je nutno neprodleně odstranit, aby se zabránilo případnému riziku významného poškození životního prostředí, co se týče stavu kvality vody, aby se minimalizovalo nebezpečí chorob a aby nedocházelo k přilákání hmyzu nebo hlodavců.

5.   Ultrafialové záření a ozón je povoleno používat pouze v líhních a odchovných zařízeních.

6.   Za účelem biologického omezení výskytu ektoparazitů je nutno používat pokud možno ryby-čističe.

Článek 25t

Veterinární léčení

1.   Pokud se i přes preventivní opatření k zajištění zdraví živočichů podle čl. 15 odst. 1 písm. f) bodu i) nařízení č. 834/2007 vyskytne nějaký zdravotní problém, lze použít následující způsoby léčby v uvedeném pořadí:

2.   Používání alopatické léčby je omezeno na dvě léčebné kúry za rok s výjimkou očkování a povinných programů eradikace některých chorob. Nicméně v případech ryb s produkčním cyklem kratším než jeden rok platí limit jedné alopatické léčebné kúry. Jsou-li uvedené limity pro alopatické léčebné kúry překročeny, nesmějí se dotčení živočichové pocházející z akvakultury prodávat jako ekologické produkty.

3.   Ošetření proti parazitům, kromě povinných kontrolních systémů vykonávaných členskými státy, je omezeno na dvě kúry za rok, respektive jednu kúru za rok, pokud je produkční cyklus kratší než 18 měsíců.

4.   Délka ochranné lhůty pro alopatickou veterinární léčbu a ošetření proti parazitům podle odstavce 3, včetně léčby v rámci povinných programů tlumení a eradikace některých chorob, činí dvojnásobek zákonné ochranné lhůty uvedené v článku 11 směrnice 2001/82/ES nebo, pokud není tato lhůta stanovena, 48 hodin.

5.   Při každém použití veterinárních léčiv je nutno nahlásit tato léčiva kontrolnímu subjektu nebo orgánu předtím, než budou příslušní živočichové uvedeni na trh jakožto ekologický produkt. Léčená populace musí být jasně identifikovatelná.

6)

V kapitole 3 hlavy II se za článek 29 vkládá nový článek 29a, který zní:

„Článek 29a

Zvláštní ustanovení ohledně mořských řas

1.   Pokud konečným produktem jsou čerstvé mořské řasy, je nutno k proplachování právě sklizených řas používat mořskou vodu.

Pokud konečným produktem jsou sušené mořské řasy, je možno k proplachování používat i pitnou vodu. K odstranění vlhkosti se smí používat sůl.

2.   Sušení se nesmí provádět otevřeným ohněm, jehož plameny přicházejí do přímého styku s řasami. Pokud se při sušení používají provazy nebo jiné vybavení, nesmějí být ošetřeny proti usazování nečistot a čištěny nebo desinfikovány jinými látkami než těmi, které jsou k tomuto účelu určeny v příloze VII.“

7)

V kapitole 4 hlavy II se vkládá nový článek 32a, který zní:

„Článek 32a

Přeprava živých ryb

1.   Živé ryby se musí převážet ve vhodných nádržích s čistou vodou, která splňuje jejich fyziologické potřeby, co se týče teploty a množství rozpuštěného kyslíku.

2.   Před přepravou ekologicky produkovaných ryb a rybích produktů je nutno nádrže, důkladně vyčistit, vydezinfikovat a vypláchnout.

3.   Je nutno přijmout opatření k omezení stresování ryb. Během přepravy nesmí hustota přepravované populace dosáhnout úrovně, která je pro daný druh ryb škodlivá.

4.   Je nutno vést dokumentaci dokládající dodržování ustanovení odstavců 1 až 3.“

8)

V článku 35 se odstavce 2 a 3 nahrazují tímto:

„2.   V případě jednotek pro ekologickou produkci rostlin, mořských řas, hospodářských zvířat a živočišných produktů akvakultury se v produkční jednotce nesmějí skladovat jiné vstupní produkty než ty, které jsou povoleny tímto nařízením.

3.   Skladování alopatických veterinárních léčiv a antibiotik v zemědělských podnicích je povoleno, pokud je předepsal veterinární lékař v souvislosti s léčením uvedeným v čl. 14 odst. 1 písm. e) bodu ii) nebo čl. 15 odst. 1 písm. f) bodu ii) nařízení (ES) č. 834/2007, pokud jsou uložena v místě, které je pod dohledem, a pokud jsou zapsána v evidenci hospodářských zvířat podle článku 76 tohoto nařízení, případně v evidenci produkce akvakultury podle článku 79b tohoto nařízení.“

9)

V kapitole 5 hlavy II se vkládá nový článek 36a, který zní:

„Článek 36a

Mořské řasy

1.   Přechodné období pro místo sklizně mořských řas je šest měsíců.

2.   Přechodné období pro jednotku pěstování mořských řas je buď šest měsíců, nebo jeden celý produkční cyklus, podle toho, které z obou období je delší.“

10)

V kapitole 5 hlavy II se za článek 38 vkládá nový článek 38a, který zní:

„Článek 38a

Produkce živočichů pocházejících z akvakultury

1.   Následující přechodná období pro akvakulturní produkční jednotky se vztahují na následující druhy akvakulturních zařízení, včetně stávajících jednotek pro produkci živočichů pocházejících z akvakultury:

2.   Příslušný orgán se může rozhodnout retroaktivně uznat za součást přechodného období jakékoli dříve zdokumentované období, ve kterém nebyla zařízení ošetřována produkty, jež nejsou pro ekologickou produkci povoleny, a ani jim nebyla vystavena.“

11)

Nadpis článku 43 se nahrazuje tímto:

„Používání krmiv rostlinného a živočišného původu nepocházejících z ekologické produkce ke krmení chovaných živočichů“;

12)

V článku 59 se odstavec 1 nahrazuje tímto:

„Tato kapitola se nepoužije pro krmiva pro zvířata v zájmovém chovu a pro krmiva pro kožešinová zvířata.“

13)

Ustanovení čl. 60 odst. 1 písm. a) nahrazuje tímto:

14)

V hlavě IV se vkládá nová kapitola 2a, která zní:

„KAPITOLA 2a

Zvláštní požadavky na kontrolu ohledně mořských řas

Článek 73a

Kontrolní opatření ohledně mořských řas

Při prvním uplatnění kontrolního systému, který se týká výslovně mořských řas, musí celkový popis místa uvedený v čl. 63 odst. 1 písm. a) obsahovat:

Článek 73b

Evidence produkce mořských řas

1.   Záznamy o produkci mořských řas jsou hospodářským subjektem vypracovávány ve formě registru a kontrolním orgánům nebo subjektům jsou neustále k dispozici v prostorách zemědělského podniku. Registr obsahuje alespoň tyto informace:

2.   V případě sběru volně rostoucích mořských řas musí registr dále obsahovat tyto informace:

15)

V hlavě IV se vkládá nová kapitola 3a, která zní:

„KAPITOLA 3a

Zvláštní požadavky na kontrolu ohledně produkce živočichů pocházejících z akvakultury

Článek 79a

Kontrolní opatření pro produkci živočichů pocházejících z akvakultury

Při prvním uplatnění kontrolního systému, který se týká výslovně produkce živočichů pocházejících z akvakultury, musí celkový popis jednotky uvedený v čl. 63 odst. 1 písm. a) obsahovat:

Článek 79b

Evidence produkce živočichů pocházejících z akvakultury

Hospodářský subjekt vypracovává následující informace ve formě registru, který je nutno průběžně aktualizovat a který musí být kontrolním orgánům nebo subjektům neustále k dispozici v prostorách zemědělského podniku:

Článek 79c

Zvláštní kontrolní návštěvy v chovech mlžů

V případě produkce mlžů se před a během období nejvyšší produkce (podle množství biomasy) provádějí kontrolní návštěvy.

Článek 79d

Několik produkčních jednotek provozovaných jedním hospodářským subjektem

Pokud hospodářský subjekt provozuje několik produkčních jednotek podle článku 25c, potom kontrolnímu systému stanovenému v kapitole 1 a v této kapitole podléhají i jednotky, které produkují živočichy pocházející z akvakultury konvenčním způsobem.“

16)

V hlavě IV se nadpis kapitoly 4 nahrazuje tímto:

17)

V hlavě IV se nadpis kapitoly 5 nahrazuje tímto:

18)

V čl. 93 odst. 2 se doplňují nová písmena, která znějí:

19)

V článku 95 se odstavec 6 nahrazuje tímto:

„6.   Pro účely čl. 12 odst. 1 písm. j) nařízení (ES) č. 834/2007 a až do zařazení specifických látek podle čl. 16 odst. 1 písm. f) uvedeného nařízení lze používat pouze produkty povolené příslušným orgánem.“

20)

V článku 95 se vkládá nový odstavec, který zní:

„11.   Příslušný orgán může na období do 1. července 2013 povolit takové jednotky pro produkci živočichů pocházejících z akvakultury a mořských řas, které jsou založeny a produkují podle celostátně přijatých ekologických předpisů před vstupem tohoto nařízení v platnost, aby si ponechaly ekologický statut po dobu přizpůsobení se podmínkám tohoto nařízení, pokud ovšem nedojde ke znečištění vod látkami, které nejsou pro ekologickou produkci povoleny. Hospodářské subjekty, které toto opatření využijí, oznámí příslušnému orgánu příslušná zařízení, rybníky, klece nebo porosty mořských řas.“

21)

Přílohy se pozměňují v souladu s přílohou tohoto nařízení.

a)

ustanovení čl. 1 bodu 4 se použije v den vstupu tohoto nařízení v platnost;

b)

nápravná opatření stanovená v čl. 1 bodu 9 a v bodu 1 písm. b) a c) přílohy se použijí od začátku používání nařízení (ES) č. 889/2008.