(ES) č. 637/2009Nařízení Komise (ES) č. 637/2009 ze dne 22. července 2009 , kterým se stanoví prováděcí pravidla ke vhodnosti názvů odrůd druhů zemědělských rostlin a zeleniny (kodifikované znění) (Text s významem pro EHP)

Publikováno: Úř. věst. L 191, 23.7.2009, s. 10-14 Druh předpisu: Nařízení
Přijato: 22. července 2009 Autor předpisu: Evropská komise
Platnost od: 12. srpna 2009 Nabývá účinnosti: 12. srpna 2009
Platnost předpisu: Zrušen předpisem (EU) 2021/384 Pozbývá platnosti: 1. ledna 2022
Původní znění předpisu

Text předpisu s celou hlavičkou je dostupný pouze pro registrované uživatele.



NAŘÍZENÍ KOMISE (ES) č. 637/2009

ze dne 22. července 2009,

kterým se stanoví prováděcí pravidla ke vhodnosti názvů odrůd druhů zemědělských rostlin a zeleniny

(kodifikované znění)

(Text s významem pro EHP)

KOMISE EVROPSKÝCH SPOLEČENSTVÍ,

s ohledem na Smlouvu o založení Evropského společenství,

s ohledem na směrnici Rady 2002/53/ES ze dne 13. června 2002 o Společném katalogu odrůd zemědělských rostlin (1), a zejména na čl. 9 odst. 6 uvedené směrnice,

s ohledem na směrnici Rady 2002/55/ES ze dne 13. června 2002 o uvádění osiva zeleniny na trh (2), a zejména na čl. 9 odst. 6 uvedené směrnice,

vzhledem k těmto důvodům:

(1)

Nařízení Komise (ES) č. 930/2004 ze dne 4. května 2000, kterým se stanoví prováděcí pravidla ke vhodnosti názvů odrůd druhů zemědělských rostlin a zeleniny (3), bylo několikrát podstatně změněno (4). Z důvodu srozumitelnosti a přehlednosti by mělo být uvedené nařízení kodifikováno.

(2)

Směrnice 2002/53/ES a 2002/55/ES stanovily obecná pravidla pro vhodnost názvů odrůd odkazem na článek 63 nařízení Rady (ES) č. 2100/94 ze dne 27. července 1994 o odrůdových právech Společenství (5).

(3)

Pro účely uplatňování směrnic 2002/53/ES a 2002/55/ES je vhodné stanovit prováděcí pravidla ke kriteriím stanoveným v článku 63 nařízení (ES) č. 2100/94, zejména pokud se jedná o překážky pojmenování odrůdy, které jsou uvedeny v odstavcích 3 a 4 uvedeného článku. V první etapě se prováděcí pravidla omezují na tyto překážky:

předchozí právo třetí strany brání použití názvu odrůdy,

obtížné rozpoznání nebo reprodukce názvu odrůdy,

název odrůdy je totožný nebo zaměnitelný s jiným názvem odrůdy,

název odrůdy je totožný nebo zaměnitelný s jiným označením,

název odrůdy může uvádět v omyl nebo působit nejasnosti, pokud se jedná o charakteristické znaky odrůdy nebo jiné prvky.

(4)

Opatření tohoto nařízení jsou v souladu se stanoviskem Stálého výboru pro osivo a sadbu v zemědělství, zahradnictví a lesnictví,

PŘIJALA TOTO NAŘÍZENÍ:

Článek 1

Toto nařízení stanoví prováděcí pravidla k některým kritériím stanoveným v článku 63 nařízení (ES) č. 2100/94, která se týkají vhodnosti názvů odrůd, pro účely prvního pododstavce čl. 9 odst. 6 směrnice 2002/53/ES a prvního pododstavce čl. 9 odst. 6 směrnice 2002/55/ES.

Článek 2

1.   Pokud třetí strana disponuje předchozím právem v podobě ochranné známky, považuje se použití názvu odrůdy na území Společenství za nemožné, byla-li orgánu příslušnému pro schvalování názvů odrůd oznámena ochranná známka, která byla zapsána v jednom nebo více členských státech před schválením daného názvu odrůdy, která je totožná nebo obdobná s daným názvem odrůdy a která byla zapsána pro produkty totožné nebo obdobné s danou rostlinnou odrůdou.

2.   V případě zeměpisného označení nebo označení původu zemědělských produktů a potravin jako předchozí právo třetí strany se název odrůdy na území Společenství považuje za již předem vyloučený, pokud by název odrůdy porušil ustanovení článku 13 nařízení Rady (ES) č. 510/2006 (6) týkající se zeměpisného označení nebo označení původu chráněného v členském státě nebo ve Společenství podle čl. 3 odst. 3, čl. 5 odst. 4 druhého pododstavce a odst. 6, článku 6 a čl. 7 odst. 4 uvedeného nařízení nebo původního článku 17 nařízení Rady (EHS) č. 2081/92 (7) pro zboží, které je totožné či obdobné s předmětnou rostlinnou odrůdou.

3.   Překážka vhodnosti názvu kvůli předchozímu právu uvedenému v odstavci 2 může být odstraněna v případě, že byl získán písemný souhlas majitele předchozího práva používat název v souvislosti s odrůdou za předpokladu, že takový souhlas pravděpodobně neuvede veřejnost v omyl o opravdovém původu produktu.

4.   Disponuje-li žadatel předchozím právem k celému navrhovanému názvu nebo jeho části, použije se přiměřeně čl. 18 odst. 1 nařízení (ES) č. 2100/94.

Článek 3

1.   Má se za to, že název odrůdy je pro uživatele obtížně rozpoznatelný nebo reprodukovatelný v těchto případech:

a)

je-li ve formě „vymyšleného jména“:

i)

sestává-li z jediného písmene,

ii)

sestává-li ze souboru písmen tvořících nevyslovitelné slovo v úředním jazyce Společenství nebo je obsahuje jako samostatnou složku; nicméně pokud je tento soubor ustálenou zkratkou, omezuje se tato ustálená zkratka na 2 soubory s nejvýše 3 znaky v každém z nich, jež jsou uvedeny na konci každého názvu,

iii)

obsahuje-li číslo, pokud není nedílnou součástí jména nebo neoznačuje, že odrůda tvoří nebo bude tvořit součást číslovaného souboru biologicky příbuzných odrůd,

iv)

sestává-li z více než tří slov či prvků, ledaže lze text znění snadno poznat nebo reprodukovat,

v)

sestává-li z nadměrně dlouhého slova či prvku nebo takové slovo či prvek obsahuje,

vi)

obsahuje-li interpunkční znaménko nebo jiný symbol, směsici velkých a malých písmen (s výjimkou případu, kdy první písmeno je velké a zbytek názvu se skládá z malých písmen), index, exponent nebo kresbu;

b)

je-li ve formě „kódu“:

i)

sestává-li výlučně z jedné nebo několika číslic, nejedná-li se o přímou linii nebo podobné specifické typy odrůd,

ii)

sestává-li z jediného písmene,

iii)

obsahuje-li více než deset písmen nebo písmen a číslic,

iv)

obsahuje-li více než čtyři kombinace písmene nebo písmen a čísla nebo čísel,

v)

obsahuje-li interpunkční znaménko nebo jiný symbol, index, exponent nebo kresbu.

2.   Při podání návrhu na název odrůdy uvede žadatel, zda je navrhovaný název ve formě „vymyšleného jména“ nebo „kódu“.

3.   Neuvede-li žadatel žádným způsobem formu navrhovaného názvu, má se za to, že se jedná o „vymyšlené jméno“.

Článek 4

Při hodnocení, zda je název totožný nebo zaměnitelný s jiným názvem odrůdy, se rozumí:

a)

„zaměnitelným“ mimo jiné název odrůdy, který se liší pouze o jedno písmeno nebo o jedno či více diakritických znamének od názvu odrůdy příbuzného druhu, který byl úředně schválen k uvádění na trh ve Společenství, v Evropském hospodářském prostoru nebo v některé smluvní straně Mezinárodní unie pro ochranu nových odrůd rostlin (UPOV) nebo na uvedených územích požívá ochrany odrůdy. Zaměnitelným se však nerozumí rozdíl o pouhé jedno písmeno v ustálené zkratce, která tvoří oddělenou složku názvu odrůdy. Ani případ, kdy je odlišné písmeno výrazné takovým způsobem, že název zřetelně odlišuje od již zapsaných názvů odrůdy, se nepokládá za zaměnitelný. Rozdíly dvou a více písmen se nepovažují za zaměnitelné s výjimkou případů, kdy si dvě písmena jednoduše vymění pozici. Rozdíl jedné číslice mezi čísly (jestliže je číslo ve vymyšleném jménu přípustné) se nepovažuje za zaměnitelný.

Aniž je dotčen článek 6, nevztahuje se první pododstavec na názvy odrůd ve formě kódu, je-li porovnávaný název odrůdy rovněž ve formě kódu. Spočívá-li rozdíl kódu pouze v jednom znaku, písmenu nebo číslu, zváží se možnost uspokojivého rozlišení dvou kódů. Mezery nejsou při porovnání názvů ve formě kódu brány v úvahu;

b)

význam termínu „příbuzný druh“ je definován v příloze I;

c)

„již neexistující odrůdou“ odrůda, která již není prodávána;

d)

„úředním rejstříkem rostlinných odrůd“ Společný katalog odrůd zemědělských rostlin nebo zeleniny nebo jakýkoliv rejstřík zřízený a vedený Odrůdovým úřadem Společenství nebo úřední institucí členského státu Společenství, Evropského hospodářského prostoru nebo smluvní strany UPOV;

e)

„odrůdou, jejíž název nedosáhl zvláštního významu“ se rozumí situace, kde odrůda, jejíž název je v určitém období zapsán v úředním rejstříku rostlinných odrůd, a tím dosáhne zvláštního významu, ale ztratí tento význam po uplynutí lhůty deseti let od vymazání odrůdy z rejstříku.

Článek 5

Názvy běžně používanými při uvádění zboží na trh nebo názvy, které nesmějí být použity na základě jiných právních předpisů, se rozumějí zejména:

a)

názvy měn nebo výrazy související s váhami a mírami;

b)

výrazy, které na základě právních předpisů smějí být používány pouze k účelům, které tyto předpisy stanoví.

Článek 6

Název odrůdy může uvádět v omyl nebo působit nejasnosti, pokud

a)

vyvolává mylnou představu, že odrůda má určité charakteristické znaky nebo hodnotu;

b)

vyvolává mylnou představu, že odrůda je příbuzná s jinou určitou odrůdou nebo že z ní pochází;

c)

odkazuje na určité charakteristické znaky nebo hodnotu způsobem, který vyvolává mylnou představu, že uvedené rysy nese pouze dotyčná odrůda, přestože i jiné odrůdy téhož druhu mohou mít stejné charakteristické znaky nebo hodnotu;

d)

z důvodu podobnosti s proslulým obchodním názvem jiným než zapsanou ochrannou známkou nebo názvem odrůdy vyvolává představu, že se jedná o jinou odrůdu, nebo vyvolává mylnou představu o totožnosti žadatele, osoby odpovědné za zachování odrůdy nebo pěstitele;

e)

obsahuje takovéto výrazy nebo z nich sestává:

i)

komparativy nebo superlativy,

ii)

botanické názvy nebo společné názvy rodu ze skupiny druhů zemědělských rostlin nebo druhů zeleniny, ke kterému odrůda náleží,

iii)

jméno fyzické nebo právnické osoby nebo odkaz na ně, které vyvolává mylnou představu o totožnosti žadatele, osoby odpovědné za zachování odrůdy nebo pěstitele;

f)

obsahuje zeměpisný název, který u veřejnosti pravděpodobně vyvolá mylnou představu o charakteristických znacích nebo hodnotě odrůdy.

Článek 7

Názvy odrůd, které byly přijaty ve formě kódů, budou zřetelně označeny jako kódy v úředním katalogu nebo katalozích členských států pro úředně schválené odrůdy rostlin nebo v příslušném společném katalogu prostřednictvím poznámky: „název odrůdy schválen ve formě kódu“.

Článek 8

Nařízení (ES) č. 930/2000 se zrušuje.

Odkazy na zrušené nařízení se považují za odkazy na toto nařízení v souladu se srovnávací tabulkou obsaženou v příloze III.

Článek 9

1.   Toto nařízení vstupuje v platnost dvacátým dnem následujícím po vyhlášení v Úředním věstníku Evropskýé unie.

2.   Toto nařízení se nepoužije se na názvy odrůd, které byly žadatelem u příslušného orgánu navrženy ke schválení přede dnem 25. května 2000.

Toto nařízení je závazné v celém rozsahu a přímo použitelné ve všech členských státech.

V Bruselu dne 22. července 2009.

Za Komisi

Androulla VASSILIOU

členka Komise


(1)  Úř. věst. L 193, 20.7.2002, s. 1.

(2)  Úř. věst. L 193, 20.7.2002, s. 33.

(3)  Úř. věst. L 108, 5.5.2000, s. 3.

(4)  Viz příloha II.

(5)  Úř. věst. L 227, 1.9.1994, s. 1.

(6)  Úř. věst. L 93, 31.3.2006, s. 12.

(7)  Úř. věst. L 208, 24.7.1992, s. 1.


PŘÍLOHA I

PŘÍBUZNÝ DRUH

Za účelem definování termínu „příbuzný druh“ uvedeného v čl. 4 písm. b) se použije následující:

a)

jestliže v rámci jednoho druhu rozlišujeme více než jednu třídu, pak se použije seznam tříd v bodě 1;

b)

jestliže jedna třída zahrnuje více než jeden druh, pak se použije seznam tříd v bodě 2;

c)

pro rody a druhy neuvedené v seznamu tříd v bodech 1 a 2 platí obecná zásada, že druh je považován za třídu.

1.   Třídy v rámci jednoho druhu

Třídy

Vědecké názvy

Třída 1.1

Brassica oleracea

Třída 1.2

Brassica jiná než Brassica oleracea

Třída 2.1

Beta vulgaris – cukrová řepa, krmná řepa

Třída 2.2

Beta vulgaris – salátová řepa včetně Cheltenham beet, mangold

Třída 2.3

Beta – jiná než třídy 2.1 a 2.2

Třída 3.1

Cucumis sativus

Třída 3.2

Cucumis melo

Třída 3.3

Cucumis jiná než třídy 3.1 a 3.2

Třída 4.1

Solanum tuberosum

Třída 4.2

Solanum jiná než třída 4.1


2.   Třídy zahrnující více než jeden druh

Třídy

Vědecké názvy

Třída 201

Secale, Triticale, Triticum

Třída 203 (1)

Agrostis, Dactylis, Festuca, Festulolium, Lolium, Phalaris, PhleumPoa

Třída 204 (1)

Lotus, Medicago, Ornithopus, Onobrychis, Trifolium

Třída 205

Cichorium, Lactuca


(1)  Třídy 203 a 204 nesjsou zavedeny výlučně z hlediska příbuzných druhů.


PŘÍLOHA II

Zrušené nařízení a jeho následné změny

Nařízení Komise (ES) č. 930/2000

(Úř. věst. L 108, 5.5.2000, s. 3).

Nařízení Komise (ES) č. 1831/2004

(Úř. věst. L 321, 22.10.2004, s. 29).

Nařízení Komise (ES) č. 920/2007

(Úř. věst. L 201, 2.8.2007, s. 3).


PŘÍLOHA III

Srovnávací tabulka

Nařízení (ES) č. 930/2000

Toto nařízení

Článek 1

Článek 1

Článek 2

Článek 2

Článek 3

Článek 3

Článek 4

Článek 4

Čl. 5 písm. a)

Čl. 5 písm. a)

Čl. 5 písm. c)

Čl. 5 písm. b)

Čl. 6 písm. a) a d)

Čl. 6 písm. a) až d)

Čl. 6 písm. e), bod i) a ii)

Čl. 6 písm. e), bod i) a ii)

Čl. 6 písm. e), bod iv)

Čl. 6 písm. e), bod iii)

Čl. 6 písm. f)

Čl. 6 písm. f)

Článek 7

Článek 7

Článek 8

Článek 8

Článek 9

Příloha

Příloha I

Přílohy II a III


© Evropská unie, https://eur-lex.europa.eu/ , 1998-2022
Zavřít
MENU