(ES) č. 401/2009Nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 401/2009 ze dne 23. dubna 2009 o Evropské agentuře pro životní prostředí a Evropské informační a pozorovací síti pro životní prostředí (kodifikované znění)

NAŘÍZENÍ EVROPSKÉHO PARLAMENTU A RADY (ES) č. 401/2009

ze dne 23. dubna 2009

o Evropské agentuře pro životní prostředí a Evropské informační a pozorovací síti pro životní prostředí

(kodifikované znění)

EVROPSKÝ PARLAMENT A RADA EVROPSKÉ UNIE,

s ohledem na Smlouvu o založení Evropského společenství, a zejména na článek 175 této smlouvy,

s ohledem na návrh Komise,

s ohledem na stanovisko Evropského hospodářského a sociálního výboru (1),

po konzultaci s Výborem regionů,

v souladu s postupem stanoveným v článku 251 Smlouvy (2),

vzhledem k těmto důvodům:

(1)	Nařízení Rady (EHS) č. 1210/90 ze dne 7. května 1990 o zřízení Evropské agentury pro životní prostředí a Evropské informační a pozorovací sítě pro životní prostředí (3) bylo několikrát podstatně změněno (4). Z důvodu srozumitelnosti a přehlednosti by mělo být uvedené nařízení kodifikováno.

(2)	Smlouva předvídá další rozvoj a provádění politiky Společenství v oblasti životního prostředí a stanoví cíle a zásady, kterými by se tato politika měla řídit.

(3)	Požadavky na ochranu životního prostředí tvoří součást ostatních politik Společenství.

(4)	Podle článku 174 Smlouvy má Společenství při přípravě svých činností v oblasti životního prostředí brát v úvahu mimo jiné dostupné vědecké a technické údaje.

(5)

Shromažďování, zpracování a analýza údajů o životním prostředí na evropské úrovni jsou nezbytné pro získání objektivních, spolehlivých a srovnatelných informací, které umožní Společenství a jeho členským státům přijímat nezbytná opatření na ochranu životního prostředí, posoudit výsledky takových opatření a zajistit, aby veřejnost byla o stavu životního prostředí řádně informována.

(6)	Ve Společenství i v členských státech již existují instituce poskytující takové informace a služby.

(7)	Tyto instituce by měly tvořit základ pro Evropskou informační a pozorovací síť pro životní prostředí, kterou má na úrovni Společenství koordinovat Evropská agentura pro životní prostředí.

(8)	Obecné zásady a omezení, kterými se řídí výkon práva na přístup k dokumentům podle článku 255 Smlouvy, byly stanoveny nařízením Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1049/2001 ze dne 30. května 2001 o přístupu veřejnosti k dokumentům Evropského parlamentu, Rady a Komise (5).

(9)	Agentura by měla spolupracovat na úrovni Společenství se stávajícími institucemi, jejichž cílem je umožnit Komisi zajištění plného uplatňování právních předpisů Společenství týkajících se životního prostředí.

(10)	Status a struktura agentury by měly odpovídat objektivnímu charakteru jejích předpokládaných výsledků a umožnit jí plnit úkoly v úzké spolupráci se stávajícími vnitrostátními i mezinárodními institucemi.

(11)	Agentura by měla mít svou právní nezávislost a udržovat přitom úzké vztahy s institucemi Společenství a členských států.

(12)	Je žádoucí, aby agentura byla otevřená i dalším státům, které sdílejí zájem Společenství a členských států na cílech agentury, a to na základě dohod uzavřených mezi těmito státy a Společenstvím,

PŘIJALY TOTO NAŘÍZENÍ:

Článek 1

1.   Tímto nařízením se zřizuje Evropská agentura pro životní prostředí (dále jen „agentura“) a podporuje vytvoření Evropské informační a pozorovací sítě pro životní prostředí.

2.   K dosažení cílů ochrany a zlepšení životního prostředí stanovených Smlouvou a navazujícími akčními programy Společenství v oblasti životního prostředí a udržitelného rozvoje je nutno, aby agentura a Evropské informační a pozorovací sítě pro životní prostředí poskytly Společenství a členským státům

a)	objektivní, spolehlivé a v evropském měřítku srovnatelné informace, které jim umožní přijímat nezbytná opatření na ochranu životního prostředí, posoudit výsledky těchto opatření a zajistit, aby veřejnost byla řádně informována o stavu životního prostředí, a k tomuto účelu

b)	nezbytnou vědeckou a technickou podporu.

Článek 2

K dosažení cíle uvedeného v článku 1 má agentura tyto úkoly:

a)	ve spolupráci s členskými státy vytvořit a koordinovat síť uvedenou v článku 4; v této souvislosti je agentura zodpovědná za shromažďování, zpracování a analýzu údajů, zejména v oblastech uvedených v článku 3;

b)

poskytovat Společenství a členským státům objektivní informace nezbytné k formulování a provádění spravedlivé a účinné politiky životního prostředí; za tím účelem především poskytovat Komisi informace, které potřebuje k úspěšnému plnění svých úkolů spočívajících ve vymezení, přípravě a vyhodnocení opatření a právních předpisů v oblasti životního prostředí;

c)	napomáhat monitorování opatření v oblasti životního prostředí vhodnou podporou požadavků na podávání zpráv (včetně účasti při sestavování dotazníků, zpracování zpráv členských států a distribuce výsledků), a to v souladu se svým víceletým pracovním programem a s cílem koordinace podávání zpráv;

d)

na žádost jednotlivých členských zemí a tam, kde je to v souladu s ročním pracovním programem agentury, udělovat doporučení týkající se vývoje, zavádění a rozšiřování systémů členských států pro monitorování opatření v oblasti životního prostředí za předpokladu, že tyto činnosti neohrozí plnění jiných úkolů stanovených tímto článkem; tato doporučení mohou rovněž obsahovat odborné posudky vypracované na zvláštní žádost členských států;

e)

zaznamenávat, třídit a posuzovat údaje o stavu životního prostředí, vypracovávat odborné zprávy o kvalitě a citlivosti životního prostředí a o tlacích na životní prostředí Společenství, stanovovat jednotná kritéria pro posuzování údajů o životním prostředí, která budou používána ve všech členských státech, a dále rozvíjet a podporovat činnost referenčního střediska pro informace o životním prostředí; Komise využije těchto informací pro plnění svých úkolů při zajišťování uplatňování právních předpisů Společenství v oblasti životního prostředí;

f)	pomoci zajistit, aby údaje o životním prostředí byly na evropské úrovni srovnatelné, a je-li to nezbytné, vhodnými prostředky podpořit zlepšení harmonizace měřicích metod;

g)	podporovat začlenění evropských informací o životním prostředí do mezinárodních programů monitorování, jako jsou například programy ustanovené Organizací spojených národů a jejími specializovanými agenturami;

h)	každých pět let uveřejnit zprávu o stavu životního prostředí, o trendech a výhledech v této oblasti a rovněž zprávu zaměřenou na specifické problémy;

i)	podporovat rozvoj a využití environmentálních předpovědních metod, aby bylo možné ve správný čas přijímat preventivní opatření;

j)	podporovat rozvoj metod posuzování výše škod na životním prostředí a nákladů na předcházení těmto škodám, nákladů na ochranná opatření a na obnovu životního prostředí;

k)	podporovat výměnu informací o nejlepších dostupných technologiích pro předcházení škodám na životním prostředí nebo pro jejich omezení;

l)	spolupracovat s institucemi a programy uvedenými v článku 15;

m)	zajistit šíření spolehlivých a srovnatelných informací o životním prostředí, zejména o jeho stavu, mezi širokou veřejností, a k tomuto účelu podpořit využívání nových technologii pro přenos informací;

n)	podporovat Komisi při procesu výměny informací o rozvoji metodik a osvědčených postupů posuzování životního prostředí;

o)	napomáhat Komisi při rozšiřování informací o výsledcích příslušných výzkumů v oblasti životního prostředí, a to způsobem, který nejlépe podpoří politiku Komise.

Článek 3

1.   Hlavní oblasti činnosti agentury zahrnují v nejvyšší možné míře vše, co umožňuje shromáždit informace k popisu současného a předvídatelného stavu životního prostředí z následujících hledisek:

a)	kvalita životního prostředí;

b)	tlaky na životní prostředí;

c)	citlivost životního prostředí,

včetně uvedení těchto do souladu s udržitelným rozvojem.

2.   Agentura poskytuje informace, jaké mohou být přímo využity při provádění politiky životního prostředí Společenství.

Přednost mají následující oblasti činnosti:

a)	kvalita ovzduší a atmosférické emise;

b)	kvalita vody, znečišťující látky a vodní zdroje;

c)	stav půdy, živočichů, rostlin a biotopů;

d)	využití půdy a přírodních zdrojů;

e)	nakládání s odpady;

f)	hlukové emise;

g)	chemické látky nebezpečné pro životní prostředí;

h)	ochrana moří a pobřežních zón.

Důležité jsou především informace o přeshraničních jevech, o jevech zasahujících více států či o jevech globálního charakteru.

V úvahu se vezme rovněž socioekonomický rozměr jevu.

3.   Při výměně informací může agentura rovněž spolupracovat s jinými subjekty, včetně Evropské sítě pro zavádění a provádění environmentálních právních předpisů (síť IMPEL).

Při své činnosti se agentura vyvaruje duplicity s již probíhajícími činnostmi jiných orgánů a institucí.

Článek 4

1.   Síť se skládá z

a)	hlavních složek vnitrostátních informačních sítí;

b)	národních kontaktních míst;

c)	tematických center.

2.   Členské státy průběžně agenturu informují o hlavních složkách své vnitrostátní informační sítě v oblasti životního prostředí, zejména v prioritních oblastech uvedených v čl. 3 odst. 2; tento údaj musí obsahovat i výčet institucí, které by podle názoru členského státu mohly přispět k práci agentury s přihlédnutím k potřebě zajištění co možná nejúplnějšího zeměpisného pokrytí území příslušného státu.

Členské státy spolupracují ve vhodných případech s agenturou a přispívají k práci Evropské pozorovací a informační sítě pro životní prostředí v souladu s pracovním programem agentury, a to prostřednictvím shromažďování, třídění a analýzy příslušných údajů na celostátní úrovni.

Členské státy se při provádění těchto činností mohou rovněž sdružit ke spolupráci na nadnárodní úrovni.

3.   Členské státy zejména mohou v rámci institucí podle odstavce 2 či jiných organizací zřízených na jejich území označit některou z nich jako „národní kontaktní místo“, které bude koordinovat nebo předávat informace, které mají být na celostátní úrovni poskytnuty agentuře a institucím či orgánům tvořícím součást sítě, včetně tematických center podle odstavce 4.

4.   Členské státy mohou rovněž do 30. dubna 1994 určit instituce či jiné organizace zřízené na jejich území, které by mohly být speciálně pověřeny spoluprací s agenturou na některých tématech hodných zvláštního zřetele.

Takto určená instituce by měla být oprávněna k uzavření dohody s agenturou, aby mohla působit jako tematické centrum sítě pro zvláštní úkoly.

Tato centra spolupracují s dalšími institucemi, které jsou součástí sítě.

5.   Tematická centra určí podle čl. 8 odst. 1 správní rada pro období nepřesahující trvání příslušného víceletého pracovního programu podle čl. 8 odst. 4. Toto určení je však obnovitelné.

6.   Přidělení zvláštních úkolů tematickým centrům bude uvedeno ve víceletém pracovním programu agentury podle čl. 8 odst. 4.

7.   Z hlediska víceletého pracovního programu agentura pravidelně přezkoumává složky sítě podle odstavce 2 a provádí změny, o nichž může rozhodnout správní rada, přičemž přihlíží k subjektům nově určeným členskými státy.

Článek 5

Agentura se může s institucemi či orgány uvedenými v článku 4, které jsou součástí sítě, dohodnout na nezbytných ujednáních, především na smlouvách, jež jim umožní úspěšné provedení úkolů, kterými je může pověřit.

V případě vnitrostátní instituce nebo organizace na jeho území může členský stát určit, že taková ujednání s agenturou budou uzavírána po dohodě s národním kontaktním místem.

Článek 6

1.   Nařízení (ES) č. 1049/2001 se vztahuje na dokumenty agentury.

2.   Proti rozhodnutím přijatým agenturou na základě článku 8 nařízení (ES) č. 1049/2001 lze podat stížnost evropskému veřejnému ochránci práv nebo žalobu k Soudnímu dvoru Evropských společenství za podmínek stanovených v článcích 195 a 230 Smlouvy v tomto pořadí.

Článek 7

Agentura má právní subjektivitu. V každém z členských států má nejširší způsobilost k právům a právním úkonům, jakou jejich vnitrostátní právo přiznává právnickým osobám.

Článek 8

1.   Agentura má správní radu složenou z jednoho zástupce každého členského státu a ze dvou zástupců Komise. Navíc zde může být jeden zástupce každé země, která se činnosti agentury účastní v souladu s příslušnými ustanoveními.

Evropský parlament navíc určí jako členy správní rady dvě vědecké osobnosti s mimořádnou kvalifikací v oblasti ochrany životního prostředí, které budou vybrány na základě možného osobního přínosu k činnosti agentury.

Každý člen správní rady může být zastoupen náhradníkem.

2.   Správní rada volí z řad svých členů předsedu na tříleté období a přijímá vlastní jednací řád. Každý člen správní rady má jeden hlas.

Správní rada zvolí úřad, který může pověřit výkonnými rozhodnutími podle jí přijatých pravidel.

3.   Rozhodnutí správní rady vyžadují přijetí dvoutřetinovou většinou jejích členů.

4.   Správní rada schválí víceletý pracovní program vycházející z prioritních oblastí uvedených v čl. 3 odst. 2, a to na základě návrhu předloženého výkonným ředitelem ve smyslu článku 9, po konzultaci s vědeckým výborem podle článku 10 a po obdržení stanoviska Komise. Víceletý pracovní program musí obsahovat víceletý odhad rozpočtu, aniž je dotčen postup sestavování ročního rozpočtu Společenství.

5.   V rámci víceletého programu schvaluje správní rada každoročně pracovní program agentury na základě návrhu předloženého výkonným ředitelem, po konzultaci s vědeckým výborem a po obdržení stanoviska Komise. Tento program může být v průběhu roku týmž postupem upraven.

6.   Správní rada přijme výroční zprávu o činnosti agentury a do 15. června ji předloží Evropskému parlamentu, Radě, Komisi, Účetnímu dvoru a členským státům.

7.   Agentura předá každoročně rozpočtovému orgánu veškeré informace týkající se výsledků postupů hodnocení.

Článek 9

1.   V čele agentury stojí výkonný ředitel jmenovaný správní radou na návrh Komise na pětileté období, které je obnovitelné.

Výkonný ředitel je zákonným zástupcem agentury.

Výkonný ředitel odpovídá za

a)	řádnou přípravu a provádění rozhodnutí a programů přijatých správní radou;

b)	běžnou správu agentury;

c)	plnění úkolů uvedených v článcích 12 a 13;

d)	přípravu a zveřejnění zpráv podle čl. 2 písm. h);

e)	všechny otázky týkající se zaměstnanců a za plnění úkolů uvedených v čl. 8 odst. 4 a 5.

Pro účely jmenování vědeckých pracovníků agentury si výkonný ředitel vyžádá stanovisko vědeckého výboru podle článku 10.

2.   Výkonný ředitel za svou činnost odpovídá správní radě.

Článek 10

1.   Správní radě a výkonnému řediteli pomáhá v činnosti vědecký výbor, který předkládá své stanovisko v případech stanovených tímto nařízením a k jakýmkoli vědeckým záležitostem týkajícím se činnosti agentury, které mu může předložit správní rada nebo ředitel.

Stanoviska vědeckého výboru se zveřejní.

2.   Vědecký výbor je složen ze členů s mimořádnou kvalifikací v oblasti životního prostředí, které jmenuje správní rada na čtyřleté období s možností opakovaného jmenování na další čtyři roky, s přihlédnutím kromě jiného i k vědeckým oblastem, které by měly být ve výboru zastoupeny z hlediska pomoci agentuře při výkonu její činnosti. Činnost vědeckého výboru se řídí jednacím řádem podle čl. 8 odst. 2.

Článek 11

1.   Pro každý rozpočtový rok, který odpovídá kalendářnímu roku, se vypracuje odhad příjmů a výdajů agentury a je zapsán do rozpočtu agentury.

2.   Rozpočet je vyrovnaný co do příjmů a výdajů.

3.   Aniž jsou dotčeny jiné zdroje, příjmy agentury se skládají z dotace Společenství ze souhrnného rozpočtu Evropských společenství a z plateb poskytovaných za prováděné služby.

4.   Výdaje agentury zahrnují mimo jiné odměny zaměstnanců, správní výdaje, výdaje na infrastrukturu, provozní náklady a výdaje související se smlouvami uzavřenými s institucemi nebo orgány, které jsou součástí sítě, a s třetími stranami.

Článek 12

1.   Každý rok správní rada na základě návrhu vypracovaného výkonným ředitelem sestaví odhad příjmů a výdajů agentury na následující rozpočtový rok. Tento odhad, který zahrnuje plán pracovních míst, předá správní rada Komisi nejpozději do 31. března.

2.   Komise předá odhad Evropskému parlamentu a Radě (dále jen „rozpočtový orgán“) spolu s předběžným návrhem souhrnného rozpočtu Evropských společenství.

3.   Komise na základě odhadu zapíše do předběžného návrhu souhrnného rozpočtu Evropských společenství odhady, které považuje za nezbytné pro plán pracovních míst a výši dotace ze souhrnného rozpočtu, a předloží je rozpočtovému orgánu v souladu s článkem 272 Smlouvy.

4.   Rozpočtový orgán schvaluje prostředky na dotaci pro agenturu.

Rozpočtový orgán přijme plán pracovních míst agentury.

5.   Rozpočet přijímá správní rada. Je konečný po schválení souhrnného rozpočtu Evropských společenství s konečnou platností. V případě potřeby se příslušně upraví.

6.   Správní rada co nejdříve oznámí rozpočtovému orgánu každý svůj záměr na provedení projektu, který by mohl mít značný finanční dopad na financování rozpočtu, zejména pokud jde o projekty týkající se nemovitostí, jako například pronájem nebo koupě budov. Uvědomí o tom Komisi.

Pokud jedna složka rozpočtového orgánu sdělí svůj úmysl zaujmout stanovisko, předá své stanovisko správní radě do šesti týdnů ode dne oznámení projektu.

Článek 13

1.   Rozpočet agentury plní výkonný ředitel.

2.   Do 1. března následujícího rozpočtového roku předloží účetní agentury účetnímu Komise prozatímní účty se zprávou o rozpočtovém a finančním řízení za rozpočtový rok. Účetní Komise konsoliduje prozatímní účty orgánů a decentralizovaných subjektů v souladu s článkem 128 nařízení Rady (ES, Euratom) č. 1605/2002 ze dne 25. června 2002, kterým se stanoví finanční nařízení o souhrnném rozpočtu Evropských společenství (6).

3.   Do 31. března následujícího rozpočtového roku účetní Komise předá prozatímní účty agentury Účetnímu dvoru spolu se zprávou o rozpočtovém a finančním řízení za rozpočtový rok. Zpráva o rozpočtovém a finančním řízení za rozpočtový rok se rovněž předává Evropskému parlamentu a Radě.

4.   Po obdržení vyjádření Účetního dvora k prozatímním účtům agentury podle článku 129 nařízení (ES, Euratom) č. 1605/2002 vypracuje výkonný ředitel konečnou účetní závěrku agentury na vlastní odpovědnost a předloží ji správní radě k vyjádření.

5.   Správní rada zaujme stanovisko ke konečné účetní závěrce agentury.

6.   Do 1. července následujícího rozpočtového roku výkonný ředitel předá konečnou účetní závěrku spolu se stanoviskem správní rady Evropskému parlamentu, Radě, Komisi a Účetnímu dvoru.

7.   Konečná účetní závěrka se zveřejní.

8.   Výkonný ředitel odpoví Účetnímu dvoru na jeho vyjádření do 30. září. Zároveň zašle tuto odpověď správní radě.

9.   Výkonný ředitel předloží Evropskému parlamentu na jeho žádost veškeré informace nezbytné pro řádný průběh udělení absolutoria za uvedený rozpočtový rok v souladu s čl. 146 odst. 3 nařízení (ES, Euratom) č. 1605/2002.

10.   Evropský parlament uděluje na základě doporučení Rady přijatého kvalifikovanou většinou do 30. dubna roku N + 2 výkonnému řediteli absolutorium za plnění rozpočtu rozpočtového roku N.

Článek 14

Správní rada přijme po konzultaci s Komisí finanční předpisy použitelné na agenturu. Tyto předpisy se mohou odchýlit od nařízení Komise (ES, Euratom) č. 2343/2002 ze dne 19. listopadu 2002 o rámcovém finančním nařízení pro subjekty uvedené v článku 185 nařízení Rady (ES, Euratom) č. 1605/2002, kterým se stanoví finanční nařízení o souhrnném rozpočtu Evropských společenství (7), pouze tehdy, pokud je to nezbytné pro zvláštní potřeby činnosti agentury, a s předchozím souhlasem Komise.

Článek 15

1.   Agentura aktivně vyhledává možnosti spolupráce s dalšími institucemi a programy Společenství, obzvláště se Společným výzkumným střediskem, se Statistickým úřadem Evropských společenství (Eurostat) a s výzkumnými a vývojovými programy Společenství v oblasti životního prostředí, jmenovitě:

a)	spolupráce se Společným výzkumným střediskem zahrnující především úkoly stanovené v bodu A přílohy I;

b)	koordinace s Eurostatem a se statistickým programem Evropských společenství řídící se postupem uvedeným v bodě B přílohy I.

2.   Agentura aktivně spolupracuje rovněž s dalšími subjekty, jako jsou Evropská agentura pro výzkum vesmíru, Organizace pro hospodářskou spolupráci a rozvoj (OECD), Rada Evropy, Mezinárodní energetická agentura, Organizace spojených národů a její specializované agentury, především pak Program OSN pro životní prostředí (UNEP), Světová meteorologická organizace a Mezinárodní agentura pro atomovou energii.

3.   V zemích, které nejsou členy Společenství, může agentura spolupracovat v oblastech všeobecného zájmu s institucemi, které mohou poskytovat údaje, informace, odborné posudky, metodiky shromažďování, analýzy a posuzování údajů, jež jsou předmětem oboustranného zájmu a jsou nezbytné pro úspěšné ukončení prací agentury.

4.   Spolupráce podle odst. 1, 2 a 3 musí brát v úvahu zejména potřebu vyhnout se jakékoli duplicitě činností.

Článek 16

Na agenturu se vztahuje Protokol o výsadách a imunitách Evropských společenství.

Článek 17

Zaměstnanci agentury podléhají nařízením a předpisům použitelným pro úředníky a další zaměstnance Evropských společenství.

Ve vztahu ke svým zaměstnancům uplatňuje agentura pravomoci svěřené orgánu oprávněnému ke jmenování.

Se souhlasem Komise přijme správní rada příslušné prováděcí předpisy.

Článek 18

1.   Smluvní odpovědnost agentury se řídí právním předpisem, kterým se řídí příslušná smlouva. Soudnímu dvoru náleží soudní pravomoc podle rozhodčí doložky smlouvy, kterou agentura uzavřela.

2.   V případě mimosmluvní odpovědnosti nahradí agentura v souladu s obecnými zásadami právních řádů členských států škody, které agentura nebo její zaměstnanci způsobili při plnění svých povinností.

Soudní dvůr má pravomoc rozhodovat o sporech týkajících se náhrady takových škod.

3.   Osobní odpovědnost zaměstnanců ve vztahu k agentuře se řídí ustanoveními použitelnými pro zaměstnance agentury.

Článek 19

Agentura je otevřena zemím, které nejsou členy Společenství, avšak sdílejí zájmy Společenství a členských států týkající se cílů agentury, a to na základě dohod uzavřených mezi nimi a Společenstvím postupem podle článku 300 Smlouvy.

Článek 20

Nařízení (EHS) č. 1210/90 ve znění nařízení uvedených v příloze II se zrušuje.

Odkazy na zrušené nařízení se považují za odkazy na toto nařízení v souladu se srovnávací tabulkou obsaženou v příloze III.

Článek 21

Toto nařízení vstupuje v platnost dvacátým dnem po vyhlášení v Úředním věstníku Evropské unie.

---

(1)  Úř. věst. C 162, 25.6.2008, s. 86.

(2)  Stanovisko Evropského parlamentu ze dne 19. února 2008 (dosud nezveřejněné v Úředním věstníku) a rozhodnutí Rady ze dne 23. března 2009.

(3)  Úř. věst. L 120, 11.5.1990, s. 1.

(4)  Viz příloha II.

(5)  Úř. věst. L 145, 31.5.2001, s. 43.

(6)  Úř. věst. L 248, 16.9.2002, s. 1.

(7)  Úř. věst. L 357, 31.12.2002, s. 72.

---

---

---

---