(ES) č. 302/2009Nařízení Rady (ES) č. 302/2009 ze dne 6. dubna 2009 o víceletém plánu obnovy populace tuňáka obecného ve východním Atlantiku a Středozemním moři, o změně nařízení (ES) č. 43/2009 a o zrušení nařízení (ES) č. 1559/2007

NAŘÍZENÍ RADY (ES) č. 302/2009

ze dne 6. dubna 2009

o víceletém plánu obnovy populace tuňáka obecného ve východním Atlantiku a Středozemním moři, o změně nařízení (ES) č. 43/2009 a o zrušení nařízení (ES) č. 1559/2007

RADA EVROPSKÉ UNIE,

s ohledem na Smlouvu o založení Evropského společenství, a zejména na článek 37 této smlouvy,

s ohledem na návrh Komise,

s ohledem na stanovisko Evropského parlamentu (1),

vzhledem k těmto důvodům:

(1)	Společenství je ode dne 14. listopadu 1997 smluvní stranou Mezinárodní úmluvy na ochranu tuňáků v Atlantiku (2) (dále jen „úmluva“).

(2)

Na svém 16. zvláštním zasedání v listopadu 2008 přijala Mezinárodní komise pro ochranu tuňáků v Atlantiku (ICCAT) doporučení 08-05 za účelem stanovení nového plánu obnovy populace tuňáka obecného ve východním Atlantiku a Středozemním moři platného do roku 2022 a nahrazení plánu obnovy přijatého v roce 2006.

(3)

Za účelem obnovy populace stanoví nový plán obnovy ICCAT postupné snížení úrovně celkových přípustných odlovů od roku 2007 do roku 2011, omezení rybolovu v některých oblastech a obdobích, novou minimální velikost tuňáka obecného, opatření týkající se sportovního a rekreačního rybolovu, opatření související s kapacitou chovu a lovnou kapacitou, jakož i opatření posílené kontroly a provádění mezinárodního společného inspekčního programu ICCAT s cílem zajistit účinnost uvedeného plánu obnovy.

(4)

Je proto nutné provést nový plán obnovy ICCAT prostřednictvím nařízení, kterým se stanoví plán obnovy, jak je uvedeno v článku 5 nařízení Rady (ES) č. 2371/2002 ze dne 20. prosince 2002 o zachování a udržitelném využívání rybolovných zdrojů v rámci společné rybářské politiky (3). Uvedené nařízení by mělo vstoupit v platnost před začátkem hlavního rybolovného období.

(5)

Plán obnovy ICCAT z roku 2006 byl začleněn do práva Společenství nařízením Rady (ES) č. 1559/2007 ze dne 17. prosince 2007, kterým se stanoví víceletý plán obnovy populace tuňáka obecného ve východním Atlantiku a Středozemním moři a kterým se mění nařízení (ES) č. 520/2007 (4). K přijetí nového plánu obnovy populace tuňáka obecného vypracovaného ICCAT je třeba změnit nařízení Rady č. 43/2009 ze dne 16. ledna 2009, kterým se na rok 2009 stanoví rybolovná práva a související podmínky pro některé populace ryb a skupiny populací ryb, platné ve vodách Společenství a pro plavidla Společenství ve vodách podléhajících omezením odlovů (5), a zrušit nařízení (ES) č. 1559/2007 a nahradit je tímto nařízením.

(6)

Vzhledem k naléhavosti záležitosti je nutné udělit výjimku ze lhůty šesti týdnů podle hlavy I bodu 3 Protokolu o úloze vnitrostátních parlamentů v Evropské unii, připojeného ke Smlouvě o Evropské unii, Smlouvě o založení Evropského společenství a Smlouvě o založení Evropského společenství pro atomovou energii,

PŘIJALA TOTO NAŘÍZENÍ:

KAPITOLA I

OBECNÁ USTANOVENÍ

Článek 1

Předmět, oblast působnosti a cíl

Toto nařízení stanoví obecná pravidla, podle nichž Společenství uplatňuje víceletý plán obnovy populace tuňáka obecného (Thunnus thynnus), který doporučila Mezinárodní komise pro ochranu tuňáků v Atlantiku (ICCAT).

Toto nařízení se vztahuje na populace tuňáka obecného ve východním Atlantiku a Středozemním moři.

Cílem tohoto plánu obnovy je dosáhnout biomasy odpovídající maximálním udržitelným výnosům s pravděpodobností vyšší než 50 %.

Článek 2

Definice

Pro účely tohoto nařízení se rozumí:

a)	„smluvními stranami úmluvy“ smluvní strany úmluvy a spolupracující státy, organizace nebo rybářské subjekty, které nejsou smluvními stranami;

b)

„rybářským plavidlem“ plavidlo používané nebo určené k použití pro účely obchodního využívání zdrojů tuňáka obecného, včetně plavidel provádějících odlov, zpracovatelských plavidel, podpůrných plavidel, vlečných plavidel, plavidel zapojených do překládky a přemísťovacích plavidel vybavených pro přepravu produktů z tuňáka a pomocných plavidel, s výjimkou kontejnerových lodí;

c)	„plavidlem provádějícím odlov“ plavidlo používané pro účely obchodního odlovu zdrojů tuňáka obecného;

d)	„pomocným plavidlem“ plavidlo používané pro přepravu mrtvého tuňáka obecného (nezpracovaného) z klece do určeného přístavu;

e)	„zpracovatelským plavidlem“ plavidlo, na jehož palubě rybářské produkty procházejí před balením jednou nebo více z těchto operací: filetováním nebo plátkováním, mražením nebo zpracováním;

f)	„aktivním rybolovem“ v případě plavidla provádějícího odlov skutečnost, že se v průběhu daného rybolovného období zaměřuje na odlov tuňáka obecného;

g)

„společnou rybolovnou operací“ operace mezi dvěma nebo více plavidly provádějícími odlov plujícími pod vlajkami různých smluvních stran úmluvy, různých členských států nebo téhož členského státu, při níž se úlovek jednoho plavidla provádějícího odlov připisuje jednomu dalšímu plavidlu provádějícímu odlov či více dalším plavidlům provádějícím odlov v souladu s klíčem pro rozdělení odlovu;

h)

„přemístěním“: i) přemístění živého tuňáka obecného ze sítě nebo pasti plavidla provádějícího odlov do přepravní klece, ii) přemístění živého tuňáka obecného z přepravní klece do jiné přepravní klece, iii) přemístění mrtvého tuňáka obecného ze sítě nebo přepravní klece plavidla provádějícího odlov do pomocného plavidla, iv) přemístění z hospodářství pro tuňáka obecného nebo z pasti na tuňáky na zpracovatelské plavidlo, přepravní plavidlo nebo na pevninu, v) přemístění přepravní klece z vlečného plavidla na jiné vlečné plavidlo;

i)	„pastí na tuňáky“ upevněné zařízení zakotvené ke dnu, obvykle obsahující naváděcí síť, která navede ryby do uzavřeného prostoru;

j)	„umístěním do klecí“ přemístění tuňáka obecného z přepravní klece do výkrmných a chovných klecí;

k)	„výkrmem“ umístění tuňáka obecného na krátkou dobu (zpravidla dvou až šesti měsíců) do klece s cílem zejména zvýšit obsah tuku v rybě;

l)	„chovem“ umístění tuňáka obecného do klece na období delší než jeden rok s cílem zvýšit celkovou biomasu;

m)	„překládkou“ vykládka všech nebo některých tuňáků obecných, kteří se nacházejí na palubě jednoho rybářského plavidla, na jiné rybářské plavidlo;

n)	„sportovním rybolovem“ neobchodní rybolov, jehož účastníci jsou členy vnitrostátní sportovní organizace nebo jsou držiteli vnitrostátního sportovního průkazu;

o)	„rekreačním rybolovem“ neobchodní rybolov, jehož účastníci nejsou členy vnitrostátní sportovní organizace ani nejsou držiteli vnitrostátního sportovního průkazu;

p)	„úkolem II“ úkol II, jak je definován ICCAT v „Terénní příručce pro statistiku a odebírání vzorků tuňáka obecného a tuňákovitých v Atlantiku“ (třetí vydání, ICCAT, 1990).

Článek 3

Délka plavidel

Veškeré délky plavidel uvedené v tomto nařízení se považují za celkovou délku.

KAPITOLA II

RYBOLOVNÁ PRÁVA

Článek 4

Podmínky související s rybolovnými právy

1.   Každý členský stát přijme nezbytná opatření, aby zajistil, že intenzita rybolovu jeho plavidel provádějících odlov a intenzita rybolovu jeho pastí odpovídá rybolovným právům na tuňáka obecného, která má daný členský stát ve východním Atlantiku a Středozemním moři.

2.   Každý členský stát sestaví roční plán rybolovu pro plavidla provádějící odlov a pasti lovící tuňáka obecného ve východním Atlantiku a Středozemním moři.

3.   Roční plán rybolovu musí uvádět zejména

a)	plavidla provádějící odlov, jejichž délka přesahuje 24 m, uvedená na seznamu podle článku 14, a individuální kvótu přidělenou těmto plavidlům a metodu používanou pro přidělení kvóty, jakož i opatření na zajištění dodržování jednotlivé kvóty;

b)	pro plavidla provádějící odlov, jejichž délka nepřesahuje 24 m, a pro pasti alespoň kvótu přidělenou organizacím producentů nebo skupinám plavidel, které provádějí rybolov s podobným lovným zařízením.

4.   Roční plán rybolovu se předává Evropské komisi (dále jen „Komise“) každoročně do 31. ledna. Komise předá plány rybolovu sekretariátu ICCAT do 1. března každého roku.

5.   Veškeré následné úpravy ročního plánu rybolovu nebo konkrétních metod řízení přidělovaných kvót se předávají Komisi nejpozději třináct dnů před provedením činnosti související s touto úpravou. Komise předá tyto úpravy sekretariátu ICCAT nejpozději deset dnů před provedením činnosti související s touto úpravou.

6.   Členský stát vlajky přijme opatření podle tohoto odstavce, pokud plavidlo plující pod jeho vlajkou

a)	nesplnilo svou povinnost podat zprávu podle článku 20;

b)	dopustilo se porušení tohoto nařízení podle článku 33.

Členský stát vlajky zajistí, aby fyzická inspekce proběhla pod jeho vedením v jeho přístavech nebo byla provedena jinou osobou, kterou určí členský stát vlajky, pokud plavidlo není v některém z jeho přístavů.

Pokud je individuální kvóta považována za vyčerpanou, členský stát vlajky odejme licenci k rybolovu tuňáka obecného a může plavidlo požádat, aby neprodleně odplulo do jím určeného přístavu.

7.   Do 15. září každého roku předloží členské státy Komisi zprávu o provádění svých ročních plánů rybolovu za daný rok. Tyto zprávy obsahují:

a)	seznam plavidel aktivně provádějících odlov, včetně lovu tuňáka obecného ve východním Atlantiku a Středozemním moři;

b)	úlovky každého plavidla provádějícího odlov a

c)	celkový počet dnů, které každé plavidlo provádějící odlov strávilo rybolovem ve východním Atlantiku a Středozemním moři.

Komise předá zprávy sekretariátu ICCAT do 15. října každého roku.

Vzhledem k tomu, že rybolovné období pro některá zařízení končí 15. října, mohou členské státy předat Komisi dodatečné informace o tomto rybolovu později.

8.   Soukromé obchodní dohody mezi státními příslušníky členského státu a některou smluvní stranou úmluvy za účelem použití rybářského plavidla, které pluje pod vlajkou uvedeného členského státu, pro rybolov v rámci kvóty smluvní strany úmluvy pro tuňáka nelze uzavřít bez schválení dotčeným členským státem, který informuje Komisi, a bez schválení komise ICCAT.

9.   Do 1. března každého roku zašlou členské státy Komisi informace o veškerých soukromých obchodních dohodách uzavřených mezi jejich státními příslušníky a některou smluvní stranou úmluvy.

10.   Informace uvedené v odstavci 9 musí obsahovat tyto údaje:

a)	seznam všech rybářských plavidel plujících pod vlajkou členského státu, která jsou oprávněna aktivně lovit tuňáka obecného podle soukromé obchodní dohody;

b)	číslo rejstříku rybářského loďstva Společenství (CFR), jak je vymezeno v příloze I nařízení Komise (ES) č. 26/2004 ze dne 30. prosince 2003 o rejstříku rybářského loďstva Společenství (6);

c)	délku trvání soukromých obchodních dohod;

d)	souhlas příslušného členského státu se soukromou dohodou;

e)	název dotčené smluvní strany úmluvy.

11.   Komise zašle neprodleně informace uvedené v odstavci 9 sekretariátu ICCAT.

12.   Komise zajistí, aby podíl z kvót jiných smluvních stran úmluvy na tuňáka obecného, který lze použít pro pronájem rybářských plavidel Společenství podle článku 8b nařízení (ES) č. 1936/2001 (7), v roce 2009 nepřesahoval 20 % kvót těchto smluvních stran úmluvy.

13.   Pronájem rybářských plavidel Společenství pro lov tuňáka obecného ve východním Atlantiku a ve Středozemním moři je od roku 2010 zakázán.

14.   Každý členský stát zajistí, aby počet jeho pronajatých rybářských plavidel lovících tuňáka obecného a trvání daného pronájmu byly přiměřené kvótě přidělené pronajímající zemi.

15.   Každý členský stát přidělí zvláštní kvótu pro účely rekreačního a sportovního rybolovu a informuje o tom Komisi před zahájením rybolovného období uvedeného v čl. 7 odst. 5.

KAPITOLA III

OPATŘENÍ TÝKAJÍCÍ SE KAPACITY

Článek 5

Opatření týkající se lovné kapacity

1.   Každý členský stát zajistí, aby jeho lovná kapacita odpovídala jeho kvótě.

2.   Počet rybářských plavidel – a jejich celková odpovídající hrubá prostornost – plujících pod vlajkou členského státu, která mohou lovit, uchovávat na palubě, překládat, přepravovat či vykládat tuňáka obecného, se omezí na počet rybářských plavidel – a jejich celkovou odpovídající hrubou prostornost – plujících pod vlajkou daného členského státu, která lovila, uchovávala na palubě, překládala, přepravovala či vykládala tuňáka obecného v období od 1. ledna 2007 do 1. července 2008. Toto omezení se použije podle typu zařízení v případě plavidel provádějících odlov a podle typu plavidla v případě ostatních rybářských plavidel.

3.   Pro účely odstavce 2 určí Rada postupem podle článku 20 nařízení (ES) č. 2371/2002 počet rybářských plavidel – a jejich celkovou odpovídající hrubou prostornost – každého členského státu, která lovila, uchovávala na palubě, překládala, přepravovala či vykládala tuňáka obecného v období od 1. ledna 2007 do 1. července 2008. Toto omezení se použije podle typu zařízení v případě plavidel provádějících odlov a podle typu plavidla v případě ostatních rybářských plavidel.

4.   Počet pastí, které členský stát používá ve východním Atlantiku a Středozemním moři pro lov tuňáka obecného, je omezen na počet pastí povolených daným členským státem před 1. červencem 2008.

5.   Pro účely odstavce 4 určí Rada postupem podle článku 20 nařízení (ES) č. 2371/2002 počet pastí povolených každým členským státem před 1. červencem 2008.

6.   Zmrazení lovné kapacity uvedené v odstavcích 2 a 4 se nemusí vztahovat na členský stát, který prokáže, že musí rozvíjet svou lovnou kapacitu, aby plně využil svou kvótu.

7.   Aniž je dotčen odstavec 6, snižuje se lovná kapacita uvedená v odstavcích 2 a 4 a v článku 9 tak, aby každý členský stát do roku 2010 odstranil alespoň 25 % nesouladu mezi svou lovnou kapacitou a svou lovnou kapacitou odpovídající jeho kvótě v roce 2010.

Při výpočtu snížení lovné kapacity se zohlední odhadované roční míry odlovu na plavidlo a zařízení.

Tento požadavek na snížení se nemusí vztahovat na členský stát, který prokáže, že jeho lovná kapacita odpovídá jeho kvótě.

8.   Pro účely odstavce 7 určí Rada postupem podle článku 20 nařízení (ES) č. 2371/2002 počet rybářských plavidel – a jejich celkovou kapacitu vyjádřenou v hrubé prostornosti – každého členského státu, která mohou být oprávněna lovit, uchovávat na palubě, překládat, přepravovat či vykládat tuňáka obecného.

9.   Každý členský stát vypracuje plán řízení lovné kapacity na období 2010–2013. Tento plán musí být předložen Komisi do 15. srpna 2009 a obsahovat informace uvedené v odstavcích 2, 4, 6 a 7. Komise předloží plán řízení lovné kapacity Společenství na období 2010–2013 komisi ICCAT do 15. září 2009.

Článek 6

Opatření týkající se kapacity chovu a výkrmu

1.   Kapacita chovu a výkrmu tuňáka pro členský stát je omezena na kapacitu chovu a výkrmu tuňáka v hospodářstvích daného členského státu, která byla registrována v evidenci ICCAT hospodářství či povolena a oznámena komisi ICCAT k 1. červenci 2008.

2.   Maximální vysazení uloveného volně žijícího tuňáka obecného v hospodářstvích členského státu se v roce 2010 omezí na míru vysazení, kterou hospodářství daného členského státu registrovala u ICCAT v letech 2005, 2006, 2007 či 2008.

3.   V rámci maximálního množství vysazení uloveného volně žijícího tuňáka obecného podle odstavce 2 přidělí každý členský stát svým hospodářstvím míru vysazení.

4.   Pro účely odstavce 1 a 2 určí Rada postupem podle článku 20 nařízení (ES) č. 2371/2002 kapacitu chovu a výkrmu tuňáka pro každý členský stát a maximálního míru vysazení uloveného volně žijícího tuňáka obecného, kterou může každý členský stát přidělit svým hospodářstvím.

5.   Každý členský stát, který provozuje chov či výkrm, vypracuje plán řízení kapacity chovu a výkrmu na období 2010–2013. Tento plán musí být předložen Komisi do 15. srpna 2009 a obsahovat informace uvedené v odstavcích 1 až 3. Komise předloží plán řízení kapacity chovu a výkrmu Společenství na období 2010–2013 komisi ICCAT do 15. září 2009.

KAPITOLA IV

TECHNICKÁ OPATŘENÍ

Článek 7

Období zákazu rybolovu

1.   Zakazuje se lov tuňáka obecného velkými plavidly provádějícími pelagický odlov na dlouhou lovnou šňůru, jejichž délka přesahuje 24 m, ve východním Atlantiku a ve Středozemním moři od 1. června do 31. prosince, s výjimkou oblasti západně od 10 ° z. d. a severně od 42 ° s. š., kde je uvedený rybolov zakázán od 1. února do 31. července.

2.   Zakazuje se lov tuňáka obecného košelkovými nevody ve východním Atlantiku a ve Středozemním moři od 15. června do 15. dubna.

3.   Zakazuje se lov tuňáka obecného návnadovými čluny a čluny lovícími na vlečnou šňůru ve východním Atlantiku a Středozemním moři od 15. října do 15. června.

4.   Zakazuje se lov tuňáka obecného prostřednictvím trawlerů pro pelagický rybolov ve východním Atlantiku od 15. října do 15. června.

5.   Zakazuje se rekreační a sportovní lov tuňáka obecného ve východním Atlantiku a Středozemním moři od 15. října do 15. června.

6.   Odchylně od odstavce 2 může členský stát do 20. června převést nejvýše pět ztracených dnů, pokud prokáže, že v důsledku větrů o síle 5 či více stupňů Beaufortovy stupnice nemohla některá z jeho plavidel provádějících odlov tuňáka obecného košelkovými nevody ve východním Atlantiku a Středozemním moři využít své běžné dny rybolovu.

Dotyčné členské státy do 14. června oznámí Komisi dodatečné udělené dny rybolovu. K tomuto oznámení se připojí následující informace:

i)	zpráva obsahující podrobné údaje o ukončení dotyčných rybolovných činností včetně příslušných podpůrných povětrnostních informací,

ii)	název plavidla provádějícího odlov,

iii)	číslo rejstříku rybářského loďstva Společenství (CFR), jak je vymezeno v příloze I nařízení (ES) č. 26/2004.

Komise tyto informace bez prodlení předá ICCAT.

Článek 8

Použití letadel

Používání letadel nebo vrtulníků při vyhledávání tuňáka obecného je zakázáno.

Článek 9

Minimální velikost a zvláštní opatření pro některé druhy rybolovu

1.   Minimální velikost tuňáka obecného ve východním Atlantiku a Středozemním moři je 30 kg nebo 115 cm.

2.   Odchylně od odstavce 1, a aniž je dotčen článek 11, se použije minimální velikost 8 kg nebo 75 cm pro tuňáka obecného uloveného za těchto podmínek:

a)	tuňáka obecného uloveného ve východním Atlantiku návnadovými čluny a čluny lovícími na vlečnou šňůru;

b)	tuňáka obecného uloveného v Jaderském moři za účelem výkrmu nebo chovu;

c)	tuňáka obecného uloveného ve Středozemním moři v drobném pobřežním lovu čerstvých ryb provedeném návnadovými čluny, plavidly lovícími na dlouhý vlasec a plavidly lovícími na šňůru bez prutu.

3.   Pro účely odst. 2 písm. a) určí Rada postupem podle článku 20 nařízení (ES) č. 2371/2002 maximální počet návnadových člunů a člunů lovících na vlečnou šňůru, které jsou oprávněny aktivně lovit tuňáka obecného ve východním Atlantiku. Odchylně od čl. 5 odst. 2 se počet návnadových člunů a člunů lovících na vlečnou šňůru stanoví na úrovni počtu plavidel Společenství provádějících odlov, která prováděla řízený lov tuňáka obecného v roce 2006.

4.   Pro účely odst. 2 písm. b) určí Rada postupem podle článku 20 nařízení (ES) č. 2371/2002 maximální počet plavidel provádějících odlov, která jsou oprávněna aktivně lovit tuňáka obecného v Jaderském moři za účelem výkrmu nebo chovu. Odchylně od čl. 5 odst. 2 se počet plavidel provádějících odlov stanoví na úrovni počtu plavidel Společenství provádějících odlov, která prováděla řízený lov tuňáka obecného v roce 2008.

5.   Pro účely odst. 2 písm. c) určí Rada postupem podle článku 20 nařízení (ES) č. 2371/2002 maximální počet návnadových člunů, plavidel lovících na dlouhý vlasec a plavidel lovících na šňůru bez prutu, která jsou oprávněna aktivně lovit tuňáka obecného ve Středozemním moři. Odchylně od čl. 5 odst. 2 se počet plavidel provádějících odlov stanoví na úrovni počtu plavidel Společenství provádějících odlov, která prováděla řízený lov tuňáka obecného v roce 2008.

6.   Komise předloží sekretariátu komise ICCAT do 30. ledna každého roku údaje o počtu plavidel provádějících odlov uvedených v odstavcích 3, 4 a 5.

7.   Pro účely odst. 2 písm. a), b) a c) rozdělí Rada postupem podle článku 20 nařízení (ES) č. 2371/2002 mezi členské státy počet plavidel provádějících odlov stanovený podle odstavců 3, 4 a 5.

8.   Pro účely odst. 2 písm. a) se odchylně od odstavce 2 mezi oprávněná plavidla provádějící odlov uvedená v odstavci 3 rozdělí nejvýše 7 % kvóty Společenství na tuňáka obecného o hmotnosti 8 až 30 kg či míře 75 až 115 cm, do maximální výše 100 tun tuňáka obecného o hmotnosti nejméně 6,4 kg či míře nejméně 70 cm odloveného návnadovými čluny, jejichž délka nepřesahuje 17 m. Rada postupem podle článku 20 nařízení (ES) č. 2371/2002 rozhodne o rozdělení kvóty Společenství mezi členské státy.

9.   Pro účely odst. 2 písm. b) Rada postupem podle článku 20 nařízení (ES) č. 2371/2002 rozhodne o maximálním rozdělení kvóty Společenství mezi členské státy.

10.   Pro účely odst. 2 písm. c) se mezi oprávněná plavidla provádějící odlov uvedená v odstavci 5 rozdělí nejvýše 2 % kvóty Společenství na tuňáka obecného o hmotnosti 8 až 30 kg či míře 75 až 115 cm. Rada postupem podle článku 20 nařízení (ES) č. 2371/2002 rozhodne o rozdělení kvóty Společenství mezi členské státy.

11.   Dodatečné zvláštní podmínky pro tuňáka obecného uloveného ve východním Atlantiku návnadovými čluny a plavidly lovícími na vlečnou šňůru, pro tuňáka obecného uloveného v Jaderském moři za účelem výkrmu nebo chovu a pro tuňáka obecného uloveného ve Středozemním moři v drobném pobřežním lovu čerstvých ryb provedeném návnadovými čluny, plavidly lovícími na dlouhý vlasec a plavidly lovícími na šňůru bez prutu jsou stanoveny v příloze I.

12.   Náhodné úlovky nejvýše 5 % tuňáka obecného o hmotnosti větší než 10 kg nebo míře větší než 80 cm a současně o hmotnosti menší než 30 kg se povolují pro všechna plavidla provádějící aktivně odlov tuňáka obecného.

13.   Procentní podíl uvedený v odstavci 12 se počítá buď na základě celkových náhodných úlovků v počtu ryb z celkového odlovu tuňáka obecného při vykládce těchto plavidel provádějících odlov, nebo na základě jeho hmotnostního ekvivalentu v procentech.

14.   Náhodné úlovky se odečítají od kvóty členského státu vlajky. Výměty mrtvých ryb z náhodných úlovků podle odstavce 12 se zakazují a odečítají se od kvóty členského státu vlajky.

15.   Na náhodné úlovky tuňáka obecného se vztahují články 17, 18, 21 a 23.

Článek 10

Plán odběru vzorků živého tuňáka obecného

1.   Každý členský stát zavede program odběru vzorků pro odhad počtu uloveného tuňáka obecného podle velikosti.

2.   Odběr vzorků podle velikosti v klecích se provádí na vzorku 100 kusů na 100 tun živých ryb nebo na vzorku 10 % celkového počtu ryb umístěných v kleci. Velikostní vzorek, na základě délky nebo hmotnosti, se odebírá během výlovu v hospodářství a z ryb uhynulých během přepravy v souladu s metodou přijatou ICCAT pro oznamování údajů v rámci úkolu II.

3.   Pro ryby chované déle než jeden rok se vypracují doplňkové metody a postupy odběru vzorků.

4.   Vzorků se odebírají namátkově během odlovu a ze všech klecí. Údaje o odběru vzorků provedeném každým rokem se oznámí Komisi do 31. května následujícího roku.

Článek 11

Vedlejší úlovky

1.   Plavidla Společenství provádějící odlov, která aktivně neloví tuňáka obecného, nejsou oprávněna uchovávat na palubě tuňáka obecného v míře převyšující 5 % celkového úlovku na palubě vyjádřeno v hmotnosti nebo počtu kusů.

2.   Vedlejší úlovky se odečítají od kvóty členského státu vlajky. Výměty mrtvých ryb z vedlejších úlovků podle odstavce 1 se zakazují v době, kdy je otevřen lov tuňáka obecného, a odečítají se od kvóty členského státu vlajky.

3.   Na vedlejší úlovky tuňáka obecného se vztahují články 17, 18, 21, 23 a 34.

Článek 12

Rekreační rybolov

1.   Každý členský stát vydává plavidlům oprávnění k rybolovu pro účely rekreačního rybolovu.

2.   V rámci rekreačního rybolovu se zakazuje lovit, uchovávat na palubě, překládat a vykládat více než jeden kus tuňáka obecného při každém vyplutí na moře.

3.   Uvádění na trh tuňáka obecného uloveného při rekreačním rybolovu se zakazuje, vyjma pro charitativní účely.

4.   Každý členský stát zaznamenává údaje o odlovu z rekreačního rybolovu a sděluje tyto údaje za předchozí rok Komisi do 30. června každého roku. Komise předává tyto informace Stálému výboru ICCAT pro výzkum a statistiku.

5.   Každý členský stát přijme nezbytná opatření, aby v rámci rekreačního rybolovu zajistil v co největším rozsahu vypouštění tuňáka obecného chyceného živého, zejména mladých jedinců.

Článek 13

Sportovní rybolov

1.   Každý členský stát reguluje sportovní rybolov, zejména tím, že plavidlům vydává oprávnění k rybolovu pro účely sportovního rybolovu.

2.   Uvádění na trh tuňáka obecného uloveného při soutěžích ve sportovním rybolovu se zakazuje, vyjma pro charitativní účely.

3.   Každý členský stát zaznamenává údaje o odlovu ze sportovního rybolovu a sděluje tyto údaje za předchozí rok Komisi do 30. června každého roku. Komise předává tyto informace Stálému výboru ICCAT pro výzkum a statistiku.

4.   Každý členský stát přijme nezbytná opatření, aby v rámci sportovního rybolovu zajistil v co největším rozsahu vypouštění tuňáka obecného chyceného živého, zejména mladých jedinců.

KAPITOLA V

KONTROLNÍ OPATŘENÍ

Článek 14

Záznamy o plavidlech

1.   Nejpozději 45 dnů před zahájením rybolovných období uvedených v článku 7 zašle každý členský stát Komisi elektronickou cestou podle formátu uvedeného v Pokynech pro předkládání údajů a informací vyžadovaných Mezinárodní komisí pro ochranu tuňáků v Atlantiku:

a)	seznam všech plavidel provádějících odlov plujících pod jeho vlajkou, která jsou oprávněna aktivně lovit tuňáka obecného ve východním Atlantiku a ve Středozemním moři na základě zvláštní licence k rybolovu;

b)	seznam všech ostatních rybářských plavidel (jiných než plavidel provádějících odlov) plujících pod jeho vlajkou, která jsou oprávněna provozovat činnosti související s tuňákem obecným ve východním Atlantiku a ve Středozemním moři.

Během kalendářního roku smí být rybářské plavidlo zařazeno pouze do jednoho ze seznamů uvedených v tomto odstavci.

2.   Veškeré následné změny seznamů uvedených v odstavci 1 provedené během kalendářního roku se uznají jedině tehdy, pokud se oznámené rybářské plavidlo nemůže zúčastnit rybolovu z oprávněných provozních důvodů nebo z důvodu nepředvídatelných okolností. Za těchto okolností dotčený členský stát okamžitě uvědomí Komisi a poskytne

a)	úplné údaje o zamýšleném náhradním rybářském plavidle či plavidlech uvedených v odstavci 1;

b)	úplný výčet důvodů, které vedly k nahrazení plavidla, a příslušné podklady nebo odkazy.

3.   Komise zašle informace uvedené v odstavci 1 a 2 sekretariátu ICCAT, aby tato plavidla mohla být zanesena do evidence ICCAT plavidel provádějících odlov, která jsou oprávněna aktivně lovit tuňáka obecného, nebo do evidence ICCAT všech ostatních rybářských plavidel (jiných než plavidel provádějících odlov), která jsou oprávněna provozovat činnosti související s tuňákem obecným.

4.   Aniž je dotčen článek 11, nesmějí rybářská plavidla Společenství, která nejsou zanesena v evidenci ICCAT, lovit, přechovávat na palubě, překládat, přepravovat, přemísťovat zpracovávat ani vykládat tuňáka obecného ve východním Atlantiku a Středozemním moři.

5.   Ustanovení čl. 8a odst. 2, 6, 7 a 8 nařízení (ES) č. 1936/2001 se použijí obdobně.

Článek 15

Záznamy o pastích na tuňáky schválených pro lov tuňáka obecného

1.   Do 15. února každého roku zašle každý členský stát Komisi elektronickou cestou seznam všech svých pastí na tuňáky, které jsou na základě zvláštní licence k rybolovu povoleny pro lov tuňáka obecného ve východním Atlantiku a ve Středozemním moři. Seznam uvádí název pastí a registrační číslo.

2.   Komise zašle tento seznam sekretariátu ICCAT, aby uvedené pasti na tuňáky mohly být zaneseny do jeho evidence pastí na tuňáky povolených pro účely lovu tuňáka obecného.

3.   Pasti Společenství na tuňáky, které nejsou zaneseny v evidenci ICCAT, nesmějí lovit, uchovávat, přemísťovat ani vykládat tuňáka obecného ve východním Atlantiku a Středozemním moři.

4.   Ustanovení čl. 8a odst. 2, 4, 6, 7 a 8 nařízení (ES) č. 1936/2001 se použijí obdobně.

Článek 16

Informace o rybolovných činnostech

1.   Do 15. února každého roku oznámí každý členský stát Komisi seznam plavidel provádějících odlov zařazených do evidence ICCAT podle článku 14, která lovila tuňáka obecného ve východním Atlantiku a Středozemním moři v předchozím rybářském roce.

2.   Každý členský stát oznámí Komisi jakékoliv informace týkající se plavidel neuvedených v odstavci 1, ale o kterých je známo nebo se o nich předpokládá, že lovila tuňáka obecného ve východním Atlantiku a Středozemním moři.

3.   Komise předá sekretariátu ICCAT informace uvedené v odstavci 1 do 1. března každého roku a informace uvedené v odstavci 2.

Článek 17

Určené přístavy

1.   Členské státy určí výkladiště nebo překladiště anebo místo blízko pobřeží (určené přístavy), kde je povolena vykládka nebo překládka tuňáka obecného.

Aby mohl být přístav označen za určený přístav, uvede členský stát přístavu povolené časy a výkladiště a překladiště. Členský stát přístavu zajistí úplné provedení inspekce během vykládky a překládky, a to na všech výkladištích a překladištích.

2.   Členské státy každoročně předají Komisi do 15. února seznam určených přístavů. Komise zašle tyto údaje sekretariátu ICCAT do 1. března každého roku.

3.   Jinde než v přístavech určených smluvními stranami úmluvy a členskými státy v souladu s odstavci 1 a 2 se zakazuje vykládat nebo překládat z rybářských plavidel jakékoli množství tuňáka obecného uloveného ve východním Atlantiku a Středozemním moři.

Článek 18

Požadavky na vedení záznamů

1.   Kromě dodržování článků 6 a 8 nařízení Rady (EHS) č. 2847/93 ze dne 12. října 1993 o zavedení kontrolního režimu pro společnou rybářskou politiku (8) zaznamenává velitel plavidla Společenství provádějícího odlov uvedeného v článku 14 tohoto nařízení případně do lodního deníku informace uvedené v příloze II.

2.   Velitel plavidla Společenství provádějícího odlov, které se účastní společné rybolovné operace, zaznamenává do lodního deníku tyto doplňující informace:

a)

pokud jde o plavidlo provádějící odlov, které přemísťuje ryby do klecí: i) název plavidla a mezinárodní volací radiová značka, ii) datum a čas úlovku a přemístění, iii) místo odlovu a přemístění (zeměpisná délka/šířka), iv) množství úlovků vytažených na palubu a množství úlovků přemístěných do klecí, v) množství úlovků odpočítaných od jeho individuální kvóty, vi) název vlečného člunu a jeho číslo ICCAT;

b)

pokud jde o ostatní plavidla provádějící odlov, která se nepodílejí na přemísťování ryb: i) název plavidla a mezinárodní volací radiová značka, ii) datum a čas úlovku a přemístění, iii) místo odlovu a přemístění (zeměpisná délka/šířka), iv) skutečnost, že na palubu nebyl vytažen žádný úlovek ani nebyl přemístěn do klecí, v) množství úlovků odpočítaných od jeho individuální kvót, vi) název plavidla provádějícího odlov uvedeného v písmenu a) a jeho číslo ICCAT, vii) název vlečného člunu a jeho číslo ICCAT.

Článek 19

Společné rybolovné operace

1.   Všechny společné rybolovné operace při lovu tuňáka obecného se povolují pouze se souhlasem státu nebo států vlajky. Aby rybářské plavidlo získalo povolení, musí mít vybavení pro lov tuňáka obecného a musí mít přidělenou individuální kvótu.

2.   Při podání žádosti o povolení přijme každý členský stát nezbytná opatření k tomu, aby od svých rybářských plavidel účastnících se společné rybolovné operace získal tyto informace:

a)	dobu trvání;

b)	totožnost zúčastněných provozovatelů;

c)	kvóty jednotlivých plavidel;

d)	klíč pro rozdělení daných úlovků mezi rybářská plavidla a

e)	informace o cílových výkrmnách či chovných stanicích.

3.   Nejpozději patnáct dnů před zahájením operace zašle každý členský stát Komisi informace uvedené v odstavci 2 ve formátu uvedeném v příloze V. Komise neprodleně a nejpozději deset dnů před zahájením operace předá tyto informace sekretariátu ICCAT a státům vlajky ostatních rybářských plavidel, která se účastní společné rybolovné operace.

Článek 20

Zprávy o úlovcích

1.   Velitel plavidla provádějícího odlov košelkovými nevody či jiného plavidla provádějícího odlov delšího než 24 m, které aktivně loví tuňáka obecného, zašle elektronickou cestou či jinými prostředky příslušným orgánům členského státu své vlajky zprávu o denním úlovku, která obsahuje alespoň informace o registračním čísle ICCAT, o názvu plavidla, o začátku a konci období, o množství úlovku (včetně hmotnosti a počtu kusů), včetně návratů s nulovým úlovkem, a datu a místě (zeměpisná délka/šířka) úlovku, ve formátu uvedeném v příloze IV nebo v rovnocenné podobě.

2.   Velitel plavidla provádějícího odlov neuvedeného v odstavci 1 zašle příslušným orgánům členského státu své vlajky týdenní zprávu o úlovku, která obsahuje alespoň informace o registračním čísle ICCAT, o názvu plavidla, o začátku a konci období, o množství úlovku (včetně hmotnosti a počtu kusů), včetně návratů s nulovým úlovkem, a datu a místě (zeměpisná délka/šířka) úlovku, ve formátu uvedeném v příloze IV nebo v rovnocenné podobě. Zpráva o úlovku je předána nejpozději do pondělního poledne s úlovky z předešlého týdne končícího v neděli o půlnoci greenwichského času (GMT). Tato zpráva zahrnuje informace o počtu dní na moři ve východním Atlantiku a Středozemním moři počítané od počátku rybolovu či od poslední týdenní zprávy.

3.   Každý členský stát po přijetí zpráv o úlovku uvedených v odstavci 1 a 2 je neprodleně postoupí Komisi v podobě snímatelné počítačem a zajistí, aby byly Komisi neprodleně poskytovány týdenní zprávy o úlovku v podobě snímatelné počítačem pro všechny plavidla provádějící rybolov ve formátu uvedeném v příloze IV. Komise předává tyto informace každý týden sekretariátu ICCAT ve formátu uvedeném v příloze IV.

4.   Do patnáctého dne každého měsíce uvědomí členské státy Komisi o množstvích tuňáka obecného uloveného ve východním Atlantiku a Středozemním moři, která byla vyložena, přeložena, ulovena do pasti nebo umístěna do klece rybářskými plavidly plujícími pod jejich vlajkou během předcházejícího měsíce. Komise předá tyto informace neprodleně sekretariátu ICCAT.

Článek 21

Vykládky

1.   Odchylně od článku 7 nařízení (EHS) č. 2847/93 oznámí velitel rybářského plavidla Společenství uvedeného v článku 14 tohoto nařízení nebo jeho zástupce nejméně čtyři hodiny před předpokládaným časem připlutí do přístavu příslušnému orgánu členského státu (včetně členského státu vlajky) nebo smluvní straně úmluvy, jejichž přístavy nebo vykládkové zařízení hodlá využít,

a)	předpokládaný čas připlutí;

b)	odhadované množství tuňáka obecného na palubě;

c)	informace o zeměpisné oblasti, kde byl tuňák uloven.

2.   Orgány členského státu přístavu vedou záznamy o všech předcházejících oznámeních ve stávajícím roce.

3.   Orgány členského státu přístavu zašlou záznam o vykládce orgánům státu vlajky rybářského plavidla do 48 hodin po ukončení vykládky.

4.   Po každém výjezdu a během 48 hodin od vykládky předloží velitel plavidla Společenství provádějícího odlov prohlášení o vykládce příslušným orgánům členského státu nebo smluvní strany úmluvy, kde došlo k vykládce, a členského státu vlajky plavidla. Velitel oprávněného plavidla provádějícího odlov zodpovídá za přesnost údajů v prohlášení, v němž musí být uvedeno alespoň vyložené množství tuňáka obecného a oblast, ve které byl uloven. Zjištění hmotnosti všech vyložených úlovků se provádí vážením, nikoliv odhadem.

Článek 22

Přemísťování

1.   Před jakýmkoliv přemístěním do vlečných klecí zašle velitel plavidla provádějícího odlov příslušným orgánům členského státu jeho vlajky předběžné oznámení, ve kterém uvede:

a)	název plavidla provádějícího odlov a jeho číslo v evidenci ICCAT;

b)	předpokládaný čas přemístění;

c)	odhadované množství tuňáka obecného, které má být přemístěno;

d)	informace o místě (zeměpisná délka/šířka), kde bude přemístění provedeno;

e)	název přijímajícího vlečného plavidla, počet vlečených klecí a číslo v evidenci ICCAT.

2.   Přemístění může být zahájeno pouze s předchozím souhlasem státu vlajky plavidla provádějícího odlov. Členský stát vlajky oznámí veliteli plavidla provádějícího odlov, že přemístění se nepovoluje a že je třeba vypustit ryby do moře, pokud členský stát po obdržení předběžného oznámení zaslaného před přemístěním shledá, že

a)	plavidlo provádějící odlov uvedené jako plavidlo, jež ryby ulovilo, nemá dostatečnou kvótu na tuňáka obecného umístěného do klecí;

b)	množství ryb nebylo řádně ohlášeno a nebylo zohledněno pro využití případné použitelné kvóty;

c)	plavidlo provádějící odlov uvedené jako plavidlo, jež ryby ulovilo, není oprávněno lovit tuňáka obecného nebo

d)	vlečné plavidlo uvedené jako plavidlo, na které byly ryby přemístěny, není uvedeno v evidenci ICCAT všech ostatních rybářských plavidel podle článku 14 nebo není vybaveno systémem sledování plavidel.

3.   Při ukončení přemísťování úlovku na vlečné plavidlo vyplní velitel plavidla provádějícího odlov prohlášení ICCAT o přemístění ve formátu uvedeném v příloze III a předá je příslušným orgánům členského státu jeho vlajky.

4.   Prohlášení o překládce provází přemísťované ryby během jejich přepravy do hospodářství či určeného přístavu.

5.   Povolením přemístit ryby vydaným státem vlajky se nepředjímá povolení umístit je do klecí podle článku 24.

6.   Velitel plavidla provádějícího odlov, které přepravuje tuňáka obecného, zajistí, aby přemístění bylo sledováno videokamerou umístěnou ve vodě.

7.   Regionální pozorovatel ICCAT na palubě plavidla provádějícího odlov, uvedený v regionálním programu pozorovatelů ICCAT stanoveném v příloze VII, zaznamená údaje a podá zprávu o provedených přemístěních, ověří polohu plavidla provádějícího odlov v okamžiku přemísťování, sleduje a odhaduje přemístěné úlovky a ověřuje záznamy uvedené v předběžném oznámení zaslaném před přemístěním uvedeném v odstavci 2 a v prohlášení ICCAT o přemístění uvedeném v odstavci 3.

Regionální pozorovatel ICCAT spolupodepíše předběžné oznámení zaslané před přemístěním a prohlášení ICCAT o přemístění. Ověří, že prohlášení ICCAT o přemístění je řádně vyplněno a předáno veliteli vlečného plavidla.

8.   Při ukončení přemísťování úlovku na rybářské plavidlo vyplní provozovatel pasti na tuňáky prohlášení ICCAT o přemístění ve formátu uvedeném v příloze III a zašle je příslušným orgánům svého členského státu.

Článek 23

Překládka

1.   Odchylně od článku 11 nařízení (EHS) č. 2847/93 je překládka tuňáka obecného na moři ve východním Atlantiku a Středozemním moři zakázána.

2.   Před vplutím do přístavu velitel či zástupce přijímajícího rybářského plavidla poskytne nejméně 48 hodin před očekávaným časem připlutí příslušným orgánům státu, jehož přístav chce použít, tyto informace:

a)	předpokládané datum, čas a přístav připlutí;

b)	odhadované množství tuňáka obecného uchovávaného na palubě a informace o zeměpisné oblasti, kde byl tuňák uloven;

c)	název rybářského plavidla provádějícího překládku a jeho číslo v evidenci ICCAT plavidel provádějících odlov, která jsou oprávněna aktivně lovit tuňáka obecného, nebo v evidenci ICCAT ostatních rybářských plavidel, která jsou oprávněna provozovat činnost ve východním Atlantiku a Středozemním moři;

d)	název přijímajícího rybářského plavidla a jeho číslo v evidenci ICCAT plavidel provádějících odlov, která jsou oprávněna aktivně lovit tuňáka obecného, nebo v evidenci ICCAT ostatních rybářských plavidel, která jsou oprávněna provozovat činnost ve východním Atlantiku a Středozemním moři;

e)	množství a zeměpisnou oblast úlovku tuňáka obecného určeného k překládce.

3.   Rybářská plavidla nesmějí provádět překládku, dokud neobdrží předchozí oprávnění od svého státu vlajky.

4.   Velitel rybářského plavidla provádějícího překládku oznámí před zahájením překládky státu vlajky tyto informace:

a)	množství tuňáka obecného určeného k překládce;

b)	datum a přístav překládky;

c)

název, registrační číslo a vlajku přijímajícího rybářského plavidla a jeho číslo v evidenci ICCAT plavidel provádějících odlov, která jsou oprávněna aktivně lovit tuňáka obecného, nebo v evidenci ICCAT ostatních rybářských plavidel, která jsou oprávněna provozovat činnosti související s tuňákem obecným;

d)	zeměpisnou oblast, ve které byl tuňák obecný uloven.

5.   Příslušný orgán členského státu, v jehož přístavu se překládka uskutečňuje,

a)	provádí inspekci přijímajícího rybářského plavidla v okamžiku připlutí a kontroluje náklad a dokumentaci související s překládkou;

b)	zasílá záznam o překládce orgánu státu vlajky rybářského plavidla provádějícího překládku do 48 hodin po ukončení překládky.

6.   Velitelé rybářských plavidel Společenství vyplní a předají prohlášení ICCAT o překládce příslušným orgánům členského státu, pod jehož vlajkou rybářská plavidla plují. Prohlášení se předává nejpozději do 48 hodin po datu uskutečnění překládky v přístavu ve formátu uvedeném v příloze III.

Článek 24

Umístění do klece

1.   Členský stát, v jehož pravomoci se výkrmna nebo chovná stanice tuňáka obecného nachází, zašle do jednoho týdne po ukončení umístění do klece zprávu o umístění do klece potvrzenou pozorovatelem členskému státu nebo smluvní straně úmluvy, pod jejichž vlajkou provedla rybářská plavidla odlov tuňáka, a Komisi. Komise předá tyto informace neprodleně sekretariátu ICCAT. Tato zpráva obsahuje informace uvedené v prohlášení o umístění do klece, jak je uvedeno v doporučení komise ICCAT 06-07 o výkrmu a chovu tuňáka obecného.

2.   Pokud se výkrmna nebo chovná stanice nachází na volném moři, použije se odstavec 1 obdobně na členské státy, v nichž jsou usazeny fyzické nebo právnické osoby odpovědné za výkrmnu nebo chovnou stanici.

3.   Před každým umístěním do klecí uvědomí příslušný orgán členského státu výkrmny nebo chovné stanice členský stát nebo smluvní stranu úmluvy, pod jejichž vlajkou pluje plavidlo provádějící odlov, o umístění množství ryb, jež ulovila plavidla provádějící odlov plující pod jeho vlajkou, do klecí.

Členský stát nebo smluvní strana úmluvy, pod jejichž vlajkou pluje plavidlo provádějící odlov, oznámí příslušnému orgánu členského státu výkrmny nebo chovné stanice, že je třeba zabavit úlovek a vypustit ryby do moře, pokud po obdržení této informace shledá, že

a)	plavidlo provádějící odlov uvedené jako plavidlo, které ryby ulovilo, nemá dostatečnou individuální kvótu pro tuňáka obecného umístěného v klecích;

b)	množství ryb nebylo řádně ohlášeno a nebylo zohledněno pro výpočet jakékoli použitelné kvóty nebo

c)	plavidlo provádějící odlov uvedené jako plavidlo, které ryby ulovilo, není oprávněno lovit tuňáka obecného.

4.   Umístění do klecí může být zahájeno pouze s předchozím souhlasem členského státu vlajky plavidla provádějícího odlov či smluvní strany úmluvy, pod jehož vlajkou plavidlo pluje.

5.   Členský stát, v jehož pravomoci se hospodářství pro tuňáka obecného nachází, přijme nezbytná opatření k zákazu umísťování do klecí pro účely chovu či výkrmu tuňáka obecného, který není doprovázen přesnými, úplnými a ověřenými doklady vyžadovanými komisí ICCAT.

6.   Členský stát, v jehož pravomoci se výkrmna nebo chovná stanice nachází, zajistí, že umísťování do klecí je sledováno videokamerou umístněnou ve vodě. Tento požadavek se nepoužije v případech, kdy jsou klece přímo upevněny k upínacímu systému.

Článek 25

Systém sledování plavidel

1.   Nařízení Komise (ES) č. 2244/2003 ze dne 18. prosince 2003, kterým se stanoví pravidla pro systémy satelitního sledování plavidel (9), se použije na rybářská plavidla uvedená v čl. 2 písm. b) tohoto nařízení. Kromě toho členské státy zajistí, aby všechna vlečná plavidla plující pod jejich vlajkou, bez ohledu na svou délku, byla vybavena a využívala provozuschopné zařízení pro satelitní zaměřování v souladu s články 3 až 16 nařízení (ES) č. 2244/2003.

2.   Členské státy zajistí, že jejich střediska sledování lovišť zasílají Komisi a subjektu jí určenému v reálném čase a ve formátu „https data feed“ hlášení systému sledování plavidel, která obdržela od rybářských plavidel plujících pod jejich vlajkou. Komise tato hlášení elektronicky zasílá sekretariátu ICCAT.

3.   Členské státy zajistí, že

a)	hlášení z rybářských plavidel plujících pod jejich vlajkou jsou v případě jejich činnosti ve východním Atlantiku a Středozemním moři Komisi předávána alespoň jednou za dvě hodiny;

b)	v případě technických problémů jsou hlášení z rybářských plavidel plujících pod jejich vlajkou předána Komisi do 24 hodin od doby, kdy byla přijata jejich středisky sledování lovišť;

c)	hlášení předávaná Komisi jsou posloupně očíslována (jednoznačnými identifikačními kódy), aby se zamezilo zdvojení;

d)	hlášení jsou předávána Komisi ve formátu pro výměnu údajů stanoveném v příloze VIII.

4.   Členské státy přijmou nezbytná opatření k zajištění toho, že se se všemi hlášeními zpřístupněnými jejich inspekčním plavidlům nakládá důvěrně a že jsou omezena na inspekci námořních operací.

Článek 26

Zaznamenávání a hlášení činností souvisejících s pastmi

1.   Po ukončení každé rybolovné operace pomocí pastí na tuňáky se zaznamenají úlovky a tyto záznamy o úlovcích se elektronickou cestou nebo jiným způsobem předají do 48 hodin od ukončení každé rybolovné operace příslušnému orgánu členského státu, v němž se past na tuňáky nachází.

2.   Každý členský stát zašle zprávu o úlovcích po jejím obdržení elektronickou cestou Komisi. Komise zasílá tyto informace neprodleně sekretariátu ICCAT.

Článek 27

Kontrola v přístavu nebo v hospodářství

1.   Členské státy přijmou veškerá nezbytná opatření k zajištění toho, že všechna plavidla provádějící odlov uvedená v evidenci ICCAT plavidel oprávněných aktivně lovit tuňáka obecného, která vplouvají do určeného přístavu za účelem vykládky nebo překládky tuňáka obecného uloveného ve východním Atlantiku a Středozemním moři, jsou v přístavu podrobena inspekci.

2.   Členské státy přijmou nezbytná opatření ke kontrole umísťování tuňáka obecného do klece ve výkrmnách nebo v chovných stanicích v jejich pravomoci.

3.   Pokud se výkrmny nebo chovné stanice nacházejí na volném moři, použije se odstavec 2 obdobně na členské státy, v nichž jsou usazeny fyzické nebo právnické osoby odpovědné za výkrmnu nebo chovnou stanici.

Článek 28

Křížové kontroly

1.   Členské státy ověřují, a to i za použití inspekčních protokolů, zpráv pozorovatelů údajů ze systému sledování plavidel, předávání lodních deníků a patřičné informace zaznamenané v lodních denících svých rybářských plavidel, v dokladech o přemístění/překládce a v dokladech o úlovcích tuňáka obecného.

2.   Členské státy provádějí křížové kontroly všech vykládek, všech překládek nebo umístění do klecí mezi množstvími podle druhu zaznamenanými v lodním deníku rybářských plavidel nebo množstvími podle druhu zaznamenanými v prohlášení o překládce a množstvími zaznamenanými v prohlášení o vykládce nebo v prohlášení o umístění do klecí nebo jakémkoli dalším vhodném dokladu, například faktuře nebo prodejního dokladu.

Článek 29

Program společné mezinárodní inspekce ICCAT

1.   Na Společenství se vztahuje program ICCAT pro společné mezinárodní inspekce přijatý na čtvrtém pravidelném zasedání ICCAT konaném v Madridu v listopadu 1975, pozměněný ICCAT na jejím 16. zvláštním zasedání a uvedený v příloze VI tohoto nařízení.

2.   Členské státy, jejichž rybářská plavidla jsou oprávněna lovit tuňáka obecného ve východním Atlantiku a Středozemním moři, přidělí inspektory a provádějí inspekce na moři.

3.   Komise nebo jí určený subjekt může pro program přidělit inspektory Společenství.

4.   Komise nebo jí určený subjekt koordinuje činnosti týkající se dohledu a inspekce jménem Společenství. Ve shodě s dotčenými členskými státy může za tím účelem vypracovat společné inspekční programy, které Společenství umožní plnit závazky přijaté v rámci programu. Členské státy, jejichž rybářská plavidla loví tuňáka obecného, přijmou opatření nezbytná k usnadnění provádění těchto programů, zejména pokud jde o požadované lidské a materiální zdroje a o období a území, v nichž mají být tyto zdroje rozmístěny.

5.   Členské státy sdělí Komisi každoročně do 1. dubna jména inspektorů a názvy inspekčních plavidel, které hodlají přidělit programu v následujícím roce. S využitím těchto informací vypracuje Komise ve spolupráci s členskými státy každoročně plán účasti Společenství na programu, který zašle sekretariátu ICCAT a členským státům.

Článek 30

Vnitrostátní program pozorovatelů

1.   Každý členský stát zajistí na svých plavidlech provádějících odlov delších než 15 m, která provádí aktivní lov tuňáka obecného, přítomnost pozorovatele na nejméně

a)	20 % jeho aktivních plavidel provádějících odlov košelkovými nevody, jejichž délka dosahuje 15 až 24 m;

b)	20 % svých aktivních trawlerů pro pelagický rybolov;

c)	20 % svých aktivních plavidel lovících na dlouhý vlasec;

d)	20 % svých aktivních návnadových člunů;

e)	100 % během odlovu z pastí na tuňáky.

2.   Do doby, než ICCAT začne skutečně provádět regionální program pozorovatelů uvedený v článku 31, zajistí každý členský stát přítomnost vnitrostátních pozorovatelů

a)	u všech aktivních plavidel provádějících odlov košelkovými nevody, jejichž délka přesahuje 24 m;

b)	u všech plavidel provádějících odlov košelkovými nevody účastnících se společných rybolovných operací, bez ohledu na délku plavidel. Vnitrostátní pozorovatel je přítomen během této rybolovné operace.

3.   Úkolem pozorovatele je zejména

a)	sledovat, zda plavidlo provádějící odlov dodržuje toto nařízení;

b)

zaznamenávat údaje a podávat zprávy o rybolovné činnosti, které obsahují mimo jiné tyto údaje: i) množství úlovku (včetně vedlejšího úlovku) s údaji o tom, jak bylo s druhy naloženo, jako např. množství uchovávané na palubě či množství mrtvých či živých ryb k výmětu, ii) oblast úlovku v zeměpisné délce/šířce, iii) míra intenzity (např. počet souborů, počet háčků), jak je uvedeno v Terénní příručce ICCAT pro různá zařízení, iv) datum úlovku;

c)	sledovat a odhadovat úlovky a ověřovat záznamy v lodním deníku;

d)	pozorovat a zaznamenávat plavidla, která mohou lovit ryby v rozporu s opatřeními ICCAT na zachování zdrojů.

Pozorovatel dále provádí vědeckou práci, jako např. shromažďování údajů souvisejících s úkolem II podle definice ICCAT, pokud to ICCAT požaduje, na základě pokynů Stálého výboru ICCAT pro výzkum a statistiku.

4.   Při provádění tohoto požadavku týkajícího se pozorovatelů členské státy

a)	zajistí reprezentativní časovou a prostorovou přítomnost pozorovatelů s cílem zabezpečit, aby Komise obdržela přiměřené a vhodné údaje a informace o úlovku, intenzitě a jiných vědeckých a řídících hlediscích, přičemž se zohlední vlastnosti flotil a rybolovu;

b)	zajistí obsáhlé protokoly pro shromažďování údajů;

c)	zajistí, že pozorovatelé jsou před rozmístěním řádně vyškoleni a schváleni;

d)	zajistí v reálné míře minimální narušení činností plavidel provádějících rybolov v oblasti úmluvy.

5.   Do doby, než ICCAT začne skutečně provádět regionální program pozorovatelů uvedený v článku 31, zajistí každý členský stát, v jehož pravomoci se výkrmna nebo chovná stanice tuňáka obecného nachází, přítomnost pozorovatele během všech umísťování do klecí a celého odlovu ryb z hospodářství.

Článek 31

Regionální program pozorovatelů ICCAT

1.   Každý členský stát zajistí přítomnost pozorovatele ICCAT

a)	u všech plavidel s košelkovými nevody přesahujících délku 24 m po celé rybolovné období;

b)	u všech plavidel s košelkovými nevody, která se podílejí na společných rybolovných operacích, bez ohledu na délku plavidla. Pozorovatel ICCAT je přítomen po dobu rybolovné operace.

Plavidla s košelkovými nevody uvedená v prvním pododstavci písm. a) a b) bez regionálního pozorovatele ICCAT nejsou oprávněna lovit tuňáka obecného ani provozovat činnosti související s tuňákem obecným.

2.   Každý členský stát, v jehož pravomoci se výkrmna nebo chovná stanice tuňáka obecného nachází, zajistí přítomnost pozorovatele ICCAT během všech umísťování do klecí a celého odlovu ryb z hospodářství.

Úkolem pozorovatele ICCAT je zejména

a)	pozorovat a sledovat dodržování předpisů při výkonu operací výkrmen v souladu s články 4a, 4b a 4c nařízení (ES) č. 1936/2001;

b)	schválit zprávu o umístění do klecí podle článku 24;

c)	provádět vědeckou práci, jako například shromažďování vzorků, které požaduje ICCAT, na základě pokynů Stálého výboru ICCAT pro výzkum a statistiku;

d)	pozorovatelům ICCAT je umožněn přístup na plavidlo, k zaměstnancům hospodářství a přístup k zařízení, klecím a vybavení;

Navíc:

e)

s cílem usnadnit pozorovatelům ICCAT plnění úkolů stanovených v odstavci 4 přílohy VII mají pozorovatelé na požádání přístup k tomuto vybavení, pokud jsou jím plavidla, na něž jsou přiděleni, vybavena: i) družicovému navigačnímu zařízení, ii) radiolokačním displejům, pokud se používají, iii) elektronickým komunikačním prostředkům;

f)	pozorovatelům ICCAT se poskytne ubytování, včetně stravování a příslušného hygienického zařízení, rovnocenné s tím, jaké má k dispozici posádka;

g)	pozorovatelům ICCAT se pro jejich administrativní práci poskytne dostatečný prostor na můstku nebo v kormidelně, jakož i prostor na palubě k výkonu pozorování, a

h)	členské státy vlajky zajistí, aby velitelé, členové posádky, vlastníci hospodářství a plavidla nebránili pozorovatelům ICCAT při výkonu jejich úkolů, nezastrašovali je, nezasahovali jim do činnosti, neovlivňovali je, neupláceli je nebo se o uplácení nepokoušeli.

3.   Veškeré náklady, které vyplývají z působení pozorovatelů ICCAT, nesou členské státy. Členské státy tyto náklady účtují provozovatelům hospodářství a vlastníkům plavidel s košelkovými nevody.

4.   Na Společenství se vztahuje regionální program pozorovatelů ICCAT uvedený v příloze VII.

Článek 32

Přístup k videozáznamům

Každý členský stát zajistí, že videozáznamy jeho rybářských plavidel a jeho hospodářství, včetně videozáznamů zachycujících přemísťování a umísťování do klecí, jsou zpřístupněny inspektorům a pozorovatelům ICCAT.

Každý členský stát, v jehož pravomoci se hospodářství pro tuňáka obecného nachází, zajistí, že videozáznamy jeho rybářských plavidel a jeho hospodářství, včetně videozáznamů zachycujících přemísťování a umísťování do klecí, jsou zpřístupněny inspektorům a pozorovatelům Společenství.

Článek 33

Prosazování

1.   Členské státy přijmou donucovací opatření vůči rybářskému plavidlu plujícímu pod jejich vlajkou, bylo-li v souladu s jejich právem prokázáno, že plavidlo porušuje články 4, 7, 8, 9, 17, 18, 19, 20, 21 a 23. Opatření mohou v závislosti na závažnosti přestupku a v souladu s vnitrostátním právem zahrnovat zejména:

a)	peněžité sankce;

b)	zabavení nelegálního lovného zařízení a nelegálních úlovků;

c)	konfiskaci plavidla;

d)	pozastavení nebo odejmutí oprávnění k rybolovu;

e)	případně snížení nebo odejmutí rybolovné kvóty.

2.   Každý členský stát, v jehož pravomoci se hospodářství pro tuňáka obecného nachází, přijme donucovací opatření vůči tomuto hospodářství, bylo-li v souladu s jeho právem prokázáno, že toto hospodářství porušuje článek 24 a čl. 31 odst. 2 tohoto nařízení a články 4a, 4b a 4c nařízení (ES) č. 1936/2001. Opatření mohou v závislosti na závažnosti přestupku a v souladu s příslušným vnitrostátním právem zahrnovat zejména:

a)	peněžité sankce;

b)	pozastavení nebo vyjmutí z evidence výkrmen;

c)	zákaz umísťování do klece nebo uvádění tuňáka obecného na trh.

Článek 34

Tržní opatření

1.   V rámci Společenství se zakazují obchod, vykládka, dovoz, vývoz, umísťování do klece pro účely výkrmu nebo chovu, zpětný vývoz a překládka východoatlantského a středomořského tuňáka obecného, které nejsou doprovázeny přesnými, úplnými a ověřenými doklady v souladu s požadavky tohoto nařízení a doporučení komise ICCCAT 08-12 o programu dokumentace úlovků tuňáka obecného.

2.   V rámci Společenství se zakazují obchod, dovoz, vykládka, umísťování do klecí pro účely výkrmu nebo chovu, zpracování, vývoz, zpětný vývoz a překládka východoatlantského a středomořského tuňáka obecného odloveného rybářskými plavidly státu vlajky, která nemají kvótu, limit odlovu nebo přidělenou intenzitu rybolovu pro východoatlantského a středomořského tuňáka obecného podle podmínek opatření ICCAT na řízení a zachování zdrojů, nebo pokud jsou rybolovná práva státu vlajky vyčerpána nebo pokud jsou vyčerpány jejich jednotlivé kvóty podle článku 4. Na základě informací obdržených prostřednictvím sekretariátu ICCAT informuje Komise všechny členské státy, že kvóta některé smluvní strany úmluvy je vyčerpána.

3.   V rámci Společenství se zakazují obchod, dovoz, vykládka, zpracování, vývoz z výkrmen nebo chovných stanic, které nejsou v souladu s doporučením komise ICCAT 06-07 o výkrmu a chovu tuňáka obecného.

Článek 35

Přepočítací koeficienty

K výpočtu ekvivalentu zaokrouhlené hmotnosti zpracovaného tuňáka obecného se použijí přepočítací koeficienty přijaté Stálým výborem ICCAT pro výzkum a statistiku.

Článek 36

Koeficienty růstu pro výkrmného či chovného tuňáka

Členské státy určí koeficienty růstu pro tuňáka obecného krmeného či chovaného v jejich klecích a do 15. září 2009 oznámí Komisi používané koeficienty a metodiku. Komise předá tyto informace sekretariátu ICCAT a Stálému výboru ICCAT pro výzkum a statistiku.

Článek 37

Hodnocení

Každoročně do 15. září předloží každý členský stát Komisi podrobnou zprávu o uplatňování tohoto nařízení. Každoročně do 15. října předloží Komise sekretariátu ICCAT podrobnou zprávu o provádění doporučení komise ICCAT 08-05.

Článek 38

Financování

Víceletý plán obnovy populace tuňáka obecného ve východním Atlantiku a Středozemním moři se považuje za plán obnovy ve smyslu článku 5 nařízení (ES) č. 2371/2002.

KAPITOLA VI

ZÁVĚREČNÁ USTANOVENÍ

Článek 39

Zrušení nařízení (ES) č. 1559/2007

1.   Nařízení (ES) č. 1559/2007 se zrušuje.

2.   Odkazy na zrušené nařízení se považují za odkazy na toto nařízení v souladu se srovnávací tabulkou obsaženou v příloze IX.

Článek 40

Změny nařízení (ES) č. 43/2009 a (ES) č. 1936/2001

1.   Články 92 a 93 nařízení (ES) č. 43/2009 se zrušují.

2.   V článku 4a nařízení (ES) č. 1936/2001 ve znění nařízení Rady (ES) č. 869/2004 (10) se zrušují odstavce 5 a 6.

Článek 41

Vstup v platnost

Toto nařízení vstupuje v platnost třetím dnem po vyhlášení v Úředním věstníku Evropské unie.

---

(1)  Stanovisko Evropského parlamentu ze dne 12. března 2009 (dosud nezveřejněné v Úředním věstníku).

(2)  Úř. věst. L 162, 18.6.1986, s. 33.

(3)  Úř. věst. L 358, 31.12.2002, s. 59.

(4)  Úř. věst. L 340, 22.12.2007, s. 8.

(5)  Úř. věst. L 22, 26.1.2009, s. 1.

(6)  Úř. věst. L 5, 9.1.2004, s. 25.

(7)  Úř. věst. L 263, 3.10.2001, s. 1.

(8)  Úř. věst. L 261, 20.10.1993, s. 1.

(9)  Úř. věst. L 333, 20.12.2003, s. 17.

(10)  Úř. věst. L 162, 30.4.2004, s. 8.

---

---

---

---

---

---

---

---

---

---