(ES) č. 188/2009Nařízení Rady (ES) č. 188/2009 ze dne 9. března 2009 o zastavení částečného prozatímního přezkumu antidumpingových opatření týkajících se dovozu ručních paletových vozíků a jejich základních dílů pocházejících z Čínské lidové republiky

(1)

Na základě šetření (dále jen „původní šetření“) uložila Rada nařízením (ES) č. 1174/2005 (2) konečné antidumpingové clo z dovozu ručních paletových vozíků a jejich základních dílů pocházejících z Čínské lidové republiky (dále jen „ČLR“). V původním šetření byla jako období šetření použita doba od 1. dubna 2003 do 31. března 2004.

(2)

Nařízením (ES) č. 684/2008 (3) Rada vyjasnila definici výrobku v původním šetření.

(3)

Tento částečný prozatímní přezkum byl zahájen na základě žádosti podané a informací poskytnutých společností Yale (Hangzhou) Industrial Products Co. Ltd. (dále jen „společnost Yale“), která je vývozcem z ČLR. Uvedené informace naznačovaly, že okolnosti, na jejichž základě byla opatření pro společnost Yale zavedena, se změnily a že tyto změny mají trvalý charakter. Společnost Yale poskytla zejména zjevné důkazy o tom, že splňuje kritéria pro přiznání tržního zacházení a že by srovnání běžné hodnoty založené na jejích vlastních nákladech a na jejích vývozních cenách do Společenství vedlo k výrazně nižšímu dumpingovému rozpětí, než je stávající úroveň opatření. Proto se zdálo, že pokračujícího uplatňování stávající úrovně opatření založených na dříve stanovené úrovni dumpingu již není pro vyrovnání účinků dumpingu zapotřebí.

(4)

Po konzultaci s poradním výborem Komise rozhodla, že existují dostatečné zjevné důkazy odůvodňující zahájení částečného prozatímního přezkumu, a zveřejněním oznámení v Úředním věstníku Evropské unie  (4) zahájila v souladu s čl. 11 odst. 3 základního nařízení částečný prozatímní přezkum omezený na zkoumání dumpingu, pokud jde o společnost Yale.

(5)

Období šetření dumpingu se týkalo doby od 1. října 2006 do 30. září 2007 (dále jen „období přezkumného šetření“).

(6)

Komise o zahájení přezkumu oficiálně vyrozuměla společnost Yale, představitele ČLR (dále jen „dotčená země“) a výrobní odvětví ve Společenství, jak bylo definováno v původním šetření. Zúčastněné strany dostaly příležitost, aby písemně předložily svá stanoviska a požádaly o slyšení ve lhůtě stanovené v oznámení o zahájení řízení. Všechny zúčastněné strany, které o to požádaly a prokázaly, že mají zvláštní důvody ke slyšení, byly vyslechnuty.

(7)

Komise zaslala dotazníky společnosti Yale, výrobcům výrobního odvětví ve Společenství, o nichž se vědělo, že se jich záležitost týká, známým výrobcům ručních paletových vozíků a jejich základních dílů v Kanadě, která byla v původním šetření vybrána jako srovnatelná země, a známým výrobcům ručních paletových vozíků a jejich základních dílů v Indii a Malajsii, které byly v průběhu původního šetření zmíněny jako možné alternativní srovnatelné země. Komise rovněž společnosti Yale zaslala formulář žádosti o tržní zacházení.

(8)

Odpovědi na dotazník a poznámky a informace obdržela od společnosti Yale a od jednoho výrobce výrobního odvětví ve Společenství.

(9)

Komise si vyžádala a ověřila všechny informace, které pokládala pro rozhodnutí o přiznání tržního zacházení a stanovení dumpingu za nezbytné, získané informace analyzovala a provedla kontrolní návštěvy v těchto společnostech:

(10)

Definice dotčeného výrobku odpovídá definici, která byla použita při původním šetření, blíže objasněné nařízením (ES) č. 684/2008. Dotčeným výrobkem jsou ruční paletové vozíky bez vlastního pohonu, používané pro manipulaci s materiály běžně umísťovanými na palety, a jejich základní díly, tj. podvozek a hydraulika, pocházející z ČLR, obvykle kódů KN ex 8427 90 00 a ex 8431 20 00. Pro účely nařízení, kterým se ukládá konečné antidumpingové clo, uvedeného v 1. bodě odůvodnění, se za ruční paletové vozíky pokládají vozíky na kolech podpírající zvedací vidlicová ramena pro manipulaci s paletami, určené k manuálnímu tlačení, tažení a řízení na hladkém, rovném a pevném povrchu, které provádí pěší obsluha za použití kloubové řídicí páky. Ruční paletové vozíky jsou určeny pouze ke zdvižení nákladu pumpováním řídicí páky do dostatečné výše k přepravení nákladu a nemají žádné jiné dodatečné funkce nebo použití, jako například i) přemísťování a zvedání nákladu za účelem jeho uložení výše nebo usnadnění při skladování nákladu (vysokozdvižné vozíky), ii) zakládání jedné palety na druhou (zakladače), iii) zdvižení nákladu na pracovní plošinu (nůžkové zvedáky) nebo iv) zvedání a vážení nákladu (paletové vozíky s váhou).

(11)

Současný přezkum ukázal, že ruční paletové vozíky a jejich základní díly vyráběné v ČLR společností Yale a prodávané na čínském trhu mají stejné základní fyzikální vlastnosti a stejné využití jako ruční paletové vozíky a jejich základní díly vyvážené do Společenství. Proto se tyto výrobky považují za obdobné ve smyslu čl. 1 odst. 4 základního nařízení.

(12)

V souladu s čl. 2 odst. 7 písm. b) základního nařízení se v rámci antidumpingových šetření týkajících se dovozů pocházejících z ČLR stanoví běžná hodnota podle odstavce 1 až 6 uvedeného článku pro ty vyvážející výrobce, kteří prokázali, že splňují kritéria uvedená v čl. 2 odst. 7 písm. c) základního nařízení, tj. pokud tito vyvážející výrobci prokáží, že při výrobě a prodeji obdobného výrobku převládají podmínky tržního hospodářství. Tato kritéria jsou uvedena níže ve stručné a souhrnné podobě a pouze pro orientaci:

(13)

Společnost Yale požádala o tržní zacházení podle čl. 2 odst. 7 písm. b) základního nařízení a vyplnila formulář žádosti o tržní zacházení pro vyvážející výrobce ve stanovené lhůtě.

(14)

Komise si vyžádala všechny informace, které považovala za nezbytné, a ověřila informace uvedené v žádosti o přiznání tržního zacházení v prostorách dotčené společnosti.

(15)

Společnost Yale neprokázala, že splňuje všechna kritéria stanovená v čl. 2 odst. 7 písm. c) základního nařízení. Uvedená společnost nesplnila kritéria 1 a 2.

(16)

Pokud jde o první kritérium, na místě bylo zjištěno, že stanovy společnosti obsahují explicitní omezení domácího prodeje. Konkrétně byla společnost povinna prodávat 100 % svých výrobků na zámořských trzích. Společnost Yale namítla, že tato omezení v podstatě nikdy nehrála žádnou roli, neboť v průběhu období přezkumného šetření uskutečnila prodej na domácím trhu v menším rozsahu. Společnost však nebyla schopna předložit konkrétní důkazy o tom, že nepodléhá de facto a de iure výše zmíněnému omezení uvedenému v jejích stanovách. Na místě byl dále zjištěn důkaz o vlivu státu na rozhodování společnosti, pokud jde o prodej na vývoz. Zjistilo se, že od roku 2002 společnost Yale využívá 50 % slevy na dani z příjmu. Tato sleva na dani vyplývá z příslušných prováděcích pravidel zákona o dani z příjmu pro podniky se zahraničními investicemi a pro zahraniční podniky. Uvedená pravidla stanoví, že podniky se zahraničními investicemi orientované na vývoz, jako je společnost Yale, s prodejem na vývoz dosahujícím 70 % a více celkového prodeje za daný rok mají nárok na 50 % snížení daně po uplynutí období slevy na dani z příjmu pro podniky. Z výše uvedeného vyplývá, že společnost Yale nepřijímá obchodní rozhodnutí, pokud jde o prodej na vývoz, pouze na základě tržních signálů odrážejících nabídku a poptávku. Uvedená společnost podléhá značnému vlivu státu, který spočívá v poskytování jistých daňových výhod na základě explicitní podmínky, že přijme určitá obchodní rozhodnutí, pokud jde o její domácí a vývozní prodej. S ohledem na všechny výše uvedené skutečnosti se následně došlo k závěru, že společnost neprokázala splnění prvního kritéria.

(17)

Pokud jde o druhé kritérium, bylo na místě zjištěno, že nebyl brán ohled na základní zásady mezinárodních účetních standardů (např. pokud jde o akruální zásadu, politiku přepočtu směnných kurzů, nesprávné vyjádření finanční situace a využití účtů připravených pouze pro účely šetření), a to jak v účetnictví, tak při jeho auditu, což zpochybnilo spolehlivost účetnictví společnosti. Následně se došlo k závěru, že společnost neprokázala splnění druhého kritéria.

(18)

Jak společnost Yale, tak příslušné výrobní odvětví Společenství dostaly možnost vyjádřit se k výše uvedeným zjištěním. Společnost Yale nepředložila žádné zvláštní poznámky, pokud jde o výše uvedená zjištění, ale jeden výrobce výrobního odvětví Společenství předložil několik obecných poznámek.

(19)

Na základě výše uvedených zjištění se došlo k závěru, že společnost Yale neprokázala, že splňuje všechna kritéria stanovená v čl. 2 odst. 7 písm. c) základního nařízení, a proto jí nemohlo být poskytnuto tržní zacházení.

(20)

Podle čl. 2 odst. 7 písm. a) základního nařízení se pro země, na něž se uvedený článek vztahuje, případné clo stanoví celostátně, kromě případů, kdy jsou společnosti schopny prokázat, že splňují všechna kritéria uvedená v čl. 9 odst. 5 základního nařízení, a lze jim proto přiznat individuální zacházení.

(21)

Společnost Yale rovněž požádala o individuální zacházení pro případ, že jí nebude přiznáno tržní zacházení.

(22)

Na základě dostupných informací bylo zjištěno, že uvedená společnost nesplňuje požadavky stanovené v čl. 9 odst. 5 základního nařízení. Během inspekce na místě se zejména zjistilo, jak je podrobně uvedeno v 16. bodě odůvodnění, že společnost neměla možnost svobodně si stanovit objem vývozu a podmínky prodeje. Jak je nastíněno výše, rozhodnutí společnosti ohledně domácího a vývozního prodeje byla skutečně ovlivněná omezeními, pokud jde o prodej, která uložil stát a jež jsou obsažena ve stanovách společnosti. Došlo se proto k závěru, že společnosti nelze přiznat individuální zacházení.

(23)

Jak je popsáno výše v 18. a 22. bodě odůvodnění, společnosti Yale nebylo přiznáno ani tržní zacházení, ani individuální zacházení. Situace této společnosti se tedy v porovnání s původním šetřením nezměnila. V této souvislosti je třeba připomenout, že jak je uvedeno ve 4. bodě odůvodnění, je rozsah tohoto přezkumu omezen na dumping, pokud jde o společnost Yale. Vzhledem k tomu, že společnosti nebylo přiznáno ani tržní zacházení, ani individuální zacházení, nelze na základě tohoto přezkumu pro společnost Yale stanovit nové dumpingové rozpětí, ať už vyšší nebo nižší než stávající rozpětí. V neposlední řadě je třeba poznamenat, že v průběhu původního šetření byla společnost Yale známým vyvážejícím výrobcem v ČLR a Komise ji při zahájení původního šetření úředně uvědomila, avšak tato společnost nespolupracovala. Během původního šetření spolupracovalo pět vyvážejících výrobců, přičemž jednomu z nich bylo přiznáno tržní zacházení a čtyřem individuální zacházení. Pokud jde o společnost Yale, jejím dumpingovým rozpětím bylo celostátní dumpingové rozpětí použitelné pro všechny vývozce, kteří při původním šetření nespolupracovali.

(24)

S ohledem na výsledky šetření by měl být přezkum zastaven beze změny výše cla uplatňovaného pro společnost Yale, to znamená, že by mělo být zachováno na úrovni sazby konečného antidumpingového cla stanovené v původním šetření, tj. 46,7 %.

(25)

Zúčastněné strany byly informovány o zásadních skutečnostech a důvodech, o které se opíral záměr zastavit probíhající přezkum a zachovat stávající antidumpingová cla na dovoz ručních paletových vozíků a jejich základních dílů vyráběných společností Yale.

(26)

Všechny zúčastněné strany dostaly příležitost vyjádřit svá stanoviska. Nebyly předloženy žádné připomínky, které by změnily výše uvedené závěry.

(27)

Po poskytnutí informací společnost Yale prohlásila, že by jí mělo být přiznáno individuální zacházení. Argumenty, které předložila, však nebyly dostatečně podloženy, a nemohly tedy zpochybnit výsledky šetření, jak jsou uvedeny v 16. a 22. bodě odůvodnění. Dopisem ze dne 22. ledna 2009, který byl zaslán Komisi, společnost Yale navíc stáhla svou žádost o částečný prozatímní přezkum.

(28)

Tento přezkum by proto měl být zastaven beze změny nařízení Rady (ES) č. 1174/2005,