2009/111/ESSměrnice Evropského parlamentu a Rady 2009/111/ES ze dne 16. září 2009 , kterou se mění směrnice 2006/48/ES, 2006/49/ES a 2007/64/ES, pokud jde o banky přidružené k ústředním institucím, některé položky kapitálu, velkou angažovanost, režimy dohledu a krizové řízení (Text s významem pro EHP)

(1)

V souladu se závěry Evropské rady a Rady ECOFIN a s mezinárodními iniciativami, jako byl summit skupiny G20 dne 2. dubna 2009, představuje tato směrnice první významný krok k odstranění nedostatků, jež odhalila finanční krize. Po něm budou následovat další iniciativy, které ohlásila Komise a které jsou uvedeny ve sdělení Komise ze dne 4. března 2009 nazvaném „Urychlit oživení evropské ekonomiky“.

(2)

Článek 3 směrnice Evropského parlamentu a Rady 2006/48/ES ze dne 14. června 2006 o přístupu k činnosti úvěrových institucí a o jejím výkonu umožňuje členským státům stanovit zvláštní obezřetnostní režimy pro úvěrové instituce (4), které jsou trvale přidruženy k ústřednímu subjektu od 15. prosince 1977, pokud byly uvedené režimy zavedeny ve vnitrostátních právních předpisech do 15. prosince 1979. Uvedené lhůty brání členským státům, a to zejména těm, které přistoupily k Evropské unii od roku 1980, v zavádění nebo zachovávání těchto zvláštních režimů pro podobné přidružené úvěrové instituce, které byly na jejich územích zřízeny. Je tedy vhodné odstranit lhůty stanovené v článku 3 uvedené směrnice, aby byly zajištěny rovné podmínky hospodářské soutěže mezi úvěrovými institucemi v členských státech. Evropský výbor orgánů bankovního dohledu by měl poskytnout pokyny, aby se v tomto ohledu posílilo sbližování postupů dohledu.

(3)

Hybridní kapitálové nástroje hrají důležitou roli při průběžném řízení kapitálu úvěrových institucí. Uvedené nástroje umožňují úvěrovým institucím dosáhnout diverzifikované struktury kapitálu a oslovit široké spektrum finančních investorů. Dne 28. října 1998 přijal Basilejský výbor pro bankovní dohled dohodu jak o kritériích způsobilosti, tak o omezeních zahrnutí určitých typů hybridních kapitálových nástrojů do původního kapitálu úvěrových institucí.

(4)

Je proto důležité stanovit kritéria pro způsobilost takových kapitálových nástrojů pro původní kapitál úvěrových institucí a přizpůsobit ustanovení směrnice 2006/48/ES uvedené dohodě. Změny přílohy XII směrnice 2006/48/ES plynou přímo ze stanovení uvedených kritérií. Původní kapitál uvedený v čl. 57 písm. a) směrnice 2006/48/ES by měl zahrnovat všechny nástroje, které jsou podle vnitrostátního práva považovány za základní kapitál, při likvidaci je řazen na stejnou úroveň jako kmenové akcie a v běžné situaci plně absorbuje ztráty na stejné úrovni jako kmenové akcie. Mělo by být umožněno, aby tyto nástroje zahrnovaly nástroje poskytující přednostní práva na výplatu dividend na nekumulativním základě, pokud jsou uvedeny v článku 22 směrnice Rady 86/635/EHS ze dne 8. prosince 1986 o ročních účetních závěrkách a konsolidovaných účetních závěrkách bank a ostatních finančních institucí (5), při likvidaci jsou řazeny na stejnou úroveň s kmenovými akciemi a v běžné situaci plně absorbují ztráty na stejné úrovni jako kmenové akcie. Původní kapitál uvedený v čl. 57 písm. a) směrnice 2006/48/ES by měl rovněž zahrnovat jakýkoli jiný nástroj podle zákonných ustanovení týkajících se úvěrové instituce a zohledňujících konkrétní uspořádání vzájemných pojišťoven, družstev a podobných institucí, který je z hlediska kapitálových vlastností považován za rovnocenný s kmenovými akciemi, zejména pokud jde o absorpci ztrát. Nástroje, které při likvidaci nejsou řazeny na stejné úrovni jako kmenové akcie nebo v běžné situaci neabsorbují ztráty na stejné úrovni jako kmenové akcie, by měly být zahrnuty do kategorie hybridních nástrojů uvedených v čl. 57 písm. ca) směrnice 2006/48/ES.

(5)

Aby se předešlo narušení trhů a zajistila kontinuita celkových úrovní kapitálu, je vhodné pro nový režim stanovit zvláštní přechodná ustanovení ohledně kapitálových nástrojů. Jakmile bude zajištěno oživení, kvalita původního kapitálu by se měla dále zvýšit. V tomto směru by Komise měla do 31. prosince 2011 podat Evropskému parlamentu a Radě zprávu společně s případnými návrhy.

(6)

Pro účely posílení rámce krizového řízení Společenství je nutné, aby příslušné orgány účinným způsobem koordinovaly své kroky s ostatními příslušnými orgány a v případě potřeby s centrálními bankami, přičemž jedním z cílů je i snižování systémového rizika. Aby byla posílena účinnost obezřetnostního dohledu nad bankovní skupinou na konsolidovaném základě, měly by být činnosti dohledu koordinovány efektivnějším způsobem. Je proto třeba zřídit kolegia orgánů dohledu. Zřízením kolegií orgánů dohledu by neměla být dotčena práva a povinnosti příslušných orgánů podle směrnice 2006/48/ES. Jejich zřízení by mělo být nástrojem silnější spolupráce, na jejímž základě by příslušné orgány dosáhly dohody ohledně klíčových úkolů dohledu. Kolegia orgánů dohledu by měla usnadňovat postup průběžného dohledu a chování v naléhavých situacích. Orgán vykonávající dohled na konsolidovaném základě by měl mít možnost společně s ostatními členy kolegia rozhodnout o organizaci jednání nebo činností, které nejsou obecného zájmu, a tudíž racionalizovat účast dle potřeby.

(7)

Mandáty příslušných orgánů by měly vhodným způsobem brát v potaz rozměr Společenství. Příslušné orgány by tudíž měly řádně zvážit účinek svých rozhodnutí na stabilitu finančního systému ve všech ostatních dotčených členských státech. S výhradou vnitrostátních právních předpisů by tato zásada měla být chápána jako obecný cíl podpory finanční stability v celé Evropské unii a neměla by příslušné orgány právně zavazovat k dosažení konkrétního výsledku.

(8)

Příslušné orgány by měly být schopny účastnit se kolegií zřízených pro dohled nad úvěrovými institucemi, jejichž mateřská instituce má sídlo ve třetí zemi. V nutných případech by měl Evropský výbor orgánů bankovního dohledu vydat pokyny a doporučení, aby zlepšil sbližování postupů dohledu v souladu se směrnicí 2006/48/ES. Je třeba zajistit, aby v důsledku rozdílných přístupů a odlišných pravidel uplatňovaných jednotlivými kolegii, jakož i rozdílů v uplatňování diskreční pravomoci členských států nevznikaly nejednotnosti a nedocházelo k regulačním arbitrážím, a proto by měl Evropský výbor orgánů bankovního dohledu vytvořit pokyny o postupech a pravidlech, kterými by se kolegia řídila.

(9)

Ustanovení čl. 129 odst. 3 směrnice 2006/48/ES by nemělo měnit rozdělení odpovědností mezi příslušné orgány dohledu na konsolidovaném, subkonsolidovaném a individuálním základě.

(10)

Informační deficity mezi příslušnými orgány domovského a hostitelského členského státu se mohou ukázat jako škodlivé pro finanční stabilitu v hostitelských členských státech. Práva na informace pro orgány dohledu hostitelského členského státu, zejména pak během krize zasahující významné pobočky, by tudíž měla být posílena. Pro tento účel by měl být definován pojem významné pobočky. Příslušné orgány by měly přenášet informace zásadního významu pro provádění úkolů centrálních bank a ministerstev financí s ohledem na finanční krize a snižování systémového rizika.

(11)

Současná ustanovení o dohledu by se měla dále vyvíjet. Kolegia orgánů dohledu jsou dalším významným krokem k dalšímu upevnění spolupráce a sbližování dohledu v Evropské unii.

(12)

Spolupráce v rámci kolegia mezi orgány dohledu, které se zabývají skupinami a holdingy a jejich dceřinými podniky a provozovnami, je jednou z etap vývoje, který směřuje k dalšímu sbližování právních předpisů a k integraci dohledu. Je zásadní, aby si orgány dohledu navzájem důvěřovaly a aby respektovaly úkoly, které přísluší každému z nich. Pokud by mezi členy kolegia došlo ke sporu ohledně těchto úkolů, musí na úrovni Společenství existovat mechanismy neutrálního a nezávislého poradenství, zprostředkování a řešení sporů.

(13)

Krize na mezinárodních finančních trzích ukázala, že je vhodné pečlivě posoudit otázku reformy modelu regulace a dohledu ve finančním sektoru Evropské unie.

(14)

Komise ve svém sdělení ze dne 29. října 2008 nazvaném „Od finanční krize k ozdravení: evropský rámec opatření“ oznámila, že ustavila skupinu odborníků pod vedením Jacquesa de Larosièra (dále jen „skupina de Larosière“), která má za úkol posoudit organizaci evropských finančních institucí s cílem zajistit obezřetností stabilitu, řádné fungování trhů a silnější evropskou spolupráci v oblasti dohledu nad finanční stabilitou, mechanismus včasného varování a krizové řízení včetně řízení přeshraničních a meziodvětvových rizik, a dále se zaměřuje na spolupráci mezi Evropskou unií a jinými důležitými jurisdikcemi s cílem pomoci zachovat finanční stabilitu na světové úrovni.

(15)

Aby se dosáhlo nezbytné úrovně sladění dohledu a spolupráce na úrovni Evropské unie a zdůraznila stabilita finančního systému, je třeba dosáhnout nezbytného rozsahu spolupráce a sbližování dohledu v Evropské unii a podpořit stabilitu finančního systému. Proto je naléhavě nutné, aby Komise neprodleně navrhla další rozsáhlé reformy modelu regulace a dohledu ve finančním sektoru EU, přičemž náležitě přihlédne k závěrům, jež skupina de Larosière předložila dne 25. února 2009.

(16)

Komise by měla do 31. prosince 2009 podat Evropskému parlamentu a Radě zprávu a navrhnout vhodné právní předpisy pro odstranění zjištěných nedostatků v ustanoveních týkajících se další integrace dohledu, přičemž by měla brát ohled na to, že k posílení úlohy systému dohledu na úrovni Evropské unie by mělo dojít do 31. prosince 2011.

(17)

Nadměrná koncentrace expozic vůči jedinému klientovi nebo ekonomicky spjaté skupině klientů může vést k nepřijatelnému riziku ztráty. Taková situace by mohla být považována za škodlivou pro platební schopnost úvěrové instituce. Sledování a kontrola velké angažovanosti úvěrové instituce by tedy měly být nedílnou součástí dohledu nad ní.

(18)

Současný režim velké angažovanosti pochází z roku 1992. Z tohoto důvodu je nutno přezkoumat stávající požadavky na velkou angažovanost stanovené směrnicemi Evropského parlamentu a Rady 2006/48/ES a 2006/49/ES ze dne 14. června 2006 o kapitálové přiměřenosti investičních podniků a úvěrových institucí (6).

(19)

Vzhledem k tomu, že se úvěrové instituce na vnitřním trhu účastní přímé hospodářské soutěže, je nutné provést další harmonizaci základních pravidel sledování a kontroly velké angažovanosti úvěrových institucí. Pokud jde o velkou angažovanost, měl by být v zájmu snížení administrativní zátěže úvěrových institucí snížen počet možností pro členské státy.

(20)

Při zjišťování existence ekonomicky spjaté skupiny klientů, a tedy expozic představujících jediné riziko, je rovněž důležité brát v úvahu rizika plynoucí ze společného zdroje významného financování poskytovaného danou úvěrovou institucí či investičním podnikem samým, jejich finanční skupinou nebo jejich ekonomicky spjatými stranami.

(21)

Vzhledem k tomu, že je žádoucí, aby se výpočet hodnoty expozice prováděl na základě výpočtu pro účely minimálních kapitálových požadavků, je vhodné přijmout pravidla sledování velké angažovanosti bez použití rizikových vah nebo stupňů rizika. Navíc byly techniky snižování úvěrového rizika používané v režimu platební schopnosti navrženy s předpokladem dobře diverzifikovaného úvěrového rizika. V případě velké angažovanosti, u které jde o koncentraci rizika vůči jediné protistraně, není úvěrové riziko dobře diverzifikované. Účinky uvedených technik by proto měly podléhat obezřetnostním ochranným opatřením. V této souvislosti je nutné zajistit efektivní vymáhání zajištění úvěrového rizika pro účely velké angažovanosti.

(22)

Vzhledem k tomu, že ztráta vzniklá z expozice vůči úvěrové instituci nebo investičnímu podniku může být stejně vážná jako ztráta plynoucí z jakékoli jiné expozice, je nutné na takové expozice nahlížet jako na jakékoli jiné expozice a jako takové je také hlásit. Pro zmírnění nepřiměřeného dopadu tohoto přístupu na menší instituce bylo nicméně zavedeno alternativní kvantitativní omezení. Kromě toho platí výjimka pro velmi krátkodobé expozice spojené se službami pro klienty, které spočívají v provádění plateb, zúčtování, vypořádání a úschově, s cílem usnadnit řádné fungování finančních trhů a související infrastruktury. Tyto služby zahrnují například hotovostní zúčtování a vypořádání a podobné činnosti pro usnadnění vypořádání. K souvisejícím expozicím patří expozice, které nebylo možné předvídat, a které proto úvěrová instituce plně nekontroluje, mimo jiné bilance mezibankovních účtů vyplývající z plateb klientů, včetně připsaných či odepsaných poplatků a úroků, a další platby za služby pro klienty, stejně jako vydaný či přijatý kolaterál.

(23)

Ustanovení směrnice 2006/48/ES, která se týkají externích ratingových agentur, by měla být v souladu s nařízením Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1060/2009 ze dne 16. září 2009 o ratingových agenturách (7). Evropský výbor orgánů bankovního dohledu by měl zejména přezkoumat své pokyny pro uznávání externích ratingových agentur, aby se zabránilo zdvojování činností a aby se snížila zátěž postupu uznávání v případech, kdy je externí ratingová agentura registrována jako ratingová agentura na úrovni Společenství.

(24)

Je důležité odstranit nesoulad mezi zájmy podniků, které „maskují“ úvěry na obchodovatelné cenné papíry a jiné finanční nástroje (původci nebo sponzoři), a podniků, které do těchto cenných papírů nebo nástrojů investují (investoři). Je rovněž důležité, aby zájmy původců nebo sponzorů byly sladěny se zájmy investorů. Za tímto účelem by si původce nebo sponzor měli ponechat významný podíl na podkladových aktivech. Proto je důležité, aby si původci nebo sponzoři u dotčených úvěrů ponechali expozici vůči riziku. Obecně by mělo platit, že sekuritizace by neměla být strukturována způsobem, který umožní vyhnout se splnění požadavku na zachování expozice, zejména prostřednictvím struktury poplatků či prémií nebo obojího. Toto zachování expozice by mělo být možné použít ve všech situacích, kdy lze uplatnit ekonomickou podstatu sekuritizace podle definice uvedené ve směrnici 2006/48/ES bez ohledu na to, jaké právní struktury nebo nástroje jsou použity pro získání této ekonomické podstaty. Zejména v případech, kdy je úvěrové riziko převedeno sekuritizací, by investoři měli přijímat rozhodnutí pouze po provedení náležité hloubkové kontroly, pro niž potřebují přiměřené informace o sekuritizaci.

(25)

Opatření k řešení možného nesouladu těchto struktur by měla být důsledná a ucelená v rámci veškeré regulace finančního sektoru. Komise by měla předložit vhodné legislativní návrhy, které by tuto důslednost a ucelenost zajistily. Požadavky na ponechání expozice by neměly být uplatňovány vícenásobně. U sekuritizace postačuje, aby se požadavek vztahoval pouze na původce, nebo na sponzora, nebo na původního věřitele. Pokud sekuritizace obsahuje jiné sekuritizace jako podkladové transakce, uplatní se požadavek ponechání expozice pouze na sekuritizaci, která je předmětem investice. Požadavek ponechání expozice by se neměl vztahovat na nakoupené pohledávky vzniklé z činnosti podniku, které jsou převedeny nebo prodány za sníženou cenu za účelem financování této činnosti. Příslušné orgány by měly uplatňovat rizikovou váhu, pokud jde o nesplnění povinnosti provádět hloubkovou kontrolu a řídit rizika, pokud jde o sekuritizaci v případě závažnějších porušení politik a postupů, které jsou relevantní pro analýzu podkladových rizik.

(26)

V prohlášení o posílení finančního systému ze dne 2. dubna 2009 představitelé států G20 požadovali, aby Basilejský výbor pro bankovní dohled a orgány do roku 2010 zohlednily pro účely sekuritizace kvantitativní požadavky na řádné posouzení rizik a ponechání expozice. S ohledem na tento mezinárodní vývoj událostí a s cílem co nejlépe zabránit systematickému riziku vyplývajícímu z trhů sekuritizací, Komise by před koncem roku 2009 a po konzultaci s Evropským výborem orgánů bankovního dohledu měla rozhodnout, zda je nezbytné předložit návrh na zvýšení požadavků na ponechání expozice a zda metody výpočtu požadavku na ponechání expozice splňují cíl zajištění lepší rovnováhy mezi zájmy původců nebo sponzorů a investorů.

(27)

Za účelem řádného posouzení rizik vznikajících ze sekuritizačních expozic u obchodního i neobchodního portfolia by měla být prováděna hloubková kontrola. Povinnost provádět hloubkovou kontrolu musí být přiměřená. Postupy hloubkové kontroly by měly přispívat ke zvyšování vzájemné důvěry mezi původci, sponzory a investory. Je proto žádoucí, aby byly řádně zveřejněny podstatné informace týkající se těchto postupů.

(28)

Členské státy by měly zajistit, aby příslušné orgány měly dostatek personálu a zdrojů pro plnění svých povinností v oblasti dohledu podle směrnice 2006/48/ES a aby zaměstnanci, kteří jsou na základě uvedené směrnice zapojeni do dohledu nad finančními institucemi, měli přiměřené znalosti a zkušenosti pro plnění uložených povinností.

(29)

Příloha III směrnice 2006/48/ES by měla být přizpůsobena v zájmu vyjasnění určitých ustanovení s úmyslem zlepšit sbližování postupů dohledu.

(30)

Poslední vývoj na trhu upozornil na skutečnost, že řízení rizika likvidity je klíčovým určujícím prvkem dobrého stavu úvěrových institucí a jejich poboček. Kritéria stanovená v přílohách V a XI směrnice 2006/48/ES by měla být posílena v zájmu přizpůsobení těchto ustanovení činnosti prováděné Evropským výborem orgánů bankovního dohledu a Basilejským výborem pro bankovní dohled.

(31)

Opatření nezbytná k provádění směrnice 2006/48/ES by měla být přijata v souladu s rozhodnutím Rady 1999/468/ES ze dne 28. června 1999 o postupech pro výkon prováděcích pravomocí svěřených Komisi (8).

(32)

Zejména je třeba zmocnit Komisi k provedení změny přílohy III směrnice 2006/48/ES, aby zohlednila vývoj na finančních trzích nebo vývoj účetních standardů či požadavků zohledňujících právní předpisy Společenství nebo sbližování postupů dohledu. Jelikož tato opatření mají obecný význam a jejich účelem je změnit jiné než podstatné prvky směrnice 2006/48/ES, musí být přijata regulativním postupem s kontrolou stanoveným v článku 5a rozhodnutí 1999/468/ES.

(33)

Finanční krize ukázala, že se musí zlepšit analýza a řešení makroobezřetnostních problémů, které jsou na pomezí makroekonomické politiky a regulace finančního systému. V rámci těchto kroků je třeba posoudit: opatření, která zmírňují výkyvy obchodního cyklu, včetně povinnosti, aby úvěrové instituce vytvářely v příznivých obdobích proticyklické rezervy, které lze využít při poklesu, která mohou zahrnovat možnost vytváření dodatečných rezerv, tzv. „dynamic provisioning“ a možnost snižovat kapitálové rezervy v nepříznivém období, a tím zajistit přiměřenou dostupnost kapitálu v celém průběhu cyklu; metody výpočtu kapitálových požadavků podle směrnice 2006/48/ES; doplňková opatření pro povinnosti úvěrových institucí stanovené podle rizik s cílem omezit vytváření pákového efektu v bankovním systému.

(34)

Do 31. prosince 2009 by proto Komise měla směrnici 2006/48/ES jako celek přezkoumat s ohledem na výše uvedené otázky a předložit Evropskému parlamentu a Radě zprávu a případně vhodné návrhy.

(35)

V zájmu zajištění finanční stability by Komise měla přezkoumat opatření ke zvýšení transparentnosti mimoburzovních trhů, zmírnění rizik protistrany a obecně snížení celkových rizik, například clearingem swapů úvěrového selhání prostřednictvím centrálních protistran. V souladu s přísnými provozními a obezřetnostními normami a pod účinným dohledem by měly by být vytvářeny pobídky ke zřizování a rozvoji centrálních protistran v Evropské unii. Komise by měla Evropskému parlamentu a Radě předložit zprávu spolu s případnými vhodnými návrhy, a je-li to vhodné, přihlédnout k souběžným iniciativám na globální úrovni.

(36)

Komise by měla přezkoumat uplatňování čl. 113 odst. 4 směrnice 2006/48/ES, přičemž posoudí rovněž otázku, zda by výjimky měly být ve vnitrostátní pravomoci. Komise by měla tuto zprávu předložit Evropskému parlamentu a Radě společně s vhodnými návrhy. Výjimky a možnosti volby by měly být zrušeny v případech, kdy nebude možné prokázat, že musí být zachovány v zájmu vytvoření jediného souboru soudržných pravidel v celém Společenství.

(37)

Při hodnocení rizika se přihlíží ke zvláštním vlastnostem mikroúvěrů, jejichž rozvoj by měl být podporován. Vzhledem k tomu, že mikroúvěry jsou jen málo rozvinuty, mělo by být podporováno vytváření vhodných ratingových systémů, včetně rozvoje standardních ratingových systémů přizpůsobených rizikům činností spojených s mikroúvěry. Pokud jde o tyto činnosti, měly by členské státy usilovat o přiměřenost vnitrostátní obezřetnostní regulace a dohledu.

(38)

Jelikož cílů této směrnice, totiž zavedení pravidel týkajících se přístupu k činnosti úvěrových institucí a jejího výkonu a obezřetnostního dohledu nad úvěrovými institucemi, nelze uspokojivě dosáhnout na úrovni členských států, protože je k tomu zapotřebí harmonizace celé řady různých pravidel, která v současnosti existují v rámci právních systémů jednotlivých členských států, a lze jich proto lépe dosáhnout na úrovni Společenství, může Společenství přijmout opatření v souladu se zásadou subsidiarity stanovenou v článku 5 Smlouvy. V souladu se zásadou proporcionality stanovenou v uvedeném článku nepřekračuje tato směrnice rámec toho, co je nezbytné pro dosažení uvedených cílů.

(39)

Podle bodu 34 interinstitucionální dohody o zdokonalení tvorby právních předpisů (9) jsou členské státy vybízeny k tomu, aby jak pro sebe, tak i v zájmu Společenství sestavily vlastní tabulky, z nichž bude co nejvíce patrné srovnání mezi touto směrnicí a prováděcími opatřeními, a aby tyto tabulky zveřejnily.

(40)

Směrnice 2006/48/ES, 2006/49/ES a směrnice Evropského parlamentu a Rady 2007/64/ES (10) by proto měly být odpovídajícím způsobem změněny,

1)

Čl. 3 odst. 1 se mění takto:

2)

Článek 4 se mění takto:

3)

V článku 40 se doplňuje nový odstavec, který zní:

„3.   Na základě informací dostupných v daném čase příslušné orgány v jednom členském státě při výkonu svých obecných povinností řádně zváží potenciální dopad svých rozhodnutí na stabilitu finančního systému ve všech ostatních dotčených členských státech, a zejména v naléhavých situacích.“

4)

Vkládají se nové články, které znějí:

„Článek 42a

1.   Příslušné orgány hostitelského členského státu mohou požádat orgán vykonávající dohled na konsolidovaném základě v případech, kdy se použije čl. 129 odst. 1, nebo příslušné orgány domovského členského státu o to, aby byla pobočka úvěrové instituce považována za významnou.

V uvedené žádosti budou udány důvody, proč považovat pobočku za významnou, se zvláštním ohledem na následující:

2.   Příslušné orgány domovského členského státu sdělí příslušným orgánům hostitelského členského státu, ve kterém je významná pobočka usazena, údaje uvedené v čl. 132 odst. 1 písm. c) a d) a provedou úkoly uvedené v čl. 129 odst. 1 písm. c) ve spolupráci s příslušnými orgány hostitelského členského státu.

Pokud příslušný orgán domovského členského státu zjistí naléhavou situaci v rámci úvěrové instituce dle čl. 130 odst. 1, uvědomí, jakmile je to možné, orgány uvedené v čl. 49 čtvrtém pododstavci a v článku 50.

3.   V případě, kdy se nepoužije článek 131a, příslušné orgány dohledu nad úvěrovou institucí s významnými pobočkami v jiných členských státech zřídí v zájmu usnadnění spolupráce podle odstavce 2 tohoto článku a článku 42 kolegium orgánů dohledu a budou mu předsedat. Zřízení a činnost kolegia se řídí písemnými ujednáními, která určí příslušné orgány domovského členského státu po konzultaci s dotčenými příslušnými orgány. Příslušný orgán domovského členského státu rozhodne, které příslušné orgány se účastní zasedání nebo činnosti kolegia.

Příslušný orgán domovského členského státu zohlední při přijímání tohoto rozhodnutí význam, který má pro tyto orgány činnost dohledu, jež má být naplánována nebo koordinována, zejména potenciální dopad na stabilitu finančního systému dotčených členských států podle čl. 40 odst. 3 a povinnosti podle odstavce 2 tohoto článku.

Příslušný orgán domovského členského státu poskytuje předem všem členům kolegia veškeré informace o pořádání takových zasedání, hlavních projednávaných otázkách a zvažovaných činnostech. Příslušný orgán domovského členského státu rovněž poskytuje průběžně a včas všem členům kolegia veškeré informace o krocích přijatých na těchto zasedáních nebo o provedených opatřeních.

Článek 42b

1.   Při výkonu svých povinností vezmou příslušné orgány v úvahu sbližování v oblasti nástrojů dohledu a postupů dohledu při uplatňování požadavků právních a správních předpisů přijatých podle této směrnice. Pro tento účel členské státy zajistí:

2.   Evropský výbor orgánů bankovního dohledu podá každý rok počínaje dnem 1. ledna 2011 zprávu o pokroku dosaženém v oblasti sbližování dohledu Evropskému parlamentu, Radě a Komisi.“

5)

Článek 49 se mění takto:

6)

V článku 50 se doplňuje nový pododstavec, který zní:

„V naléhavé situaci podle čl. 130 odst. 1 členské státy umožní příslušným orgánům sdělit orgánům uvedeným v prvním odstavci tohoto článku ve všech dotčených členských státech informace, které jsou pro ně významné.“

7)

Článek 57 se mění takto:

8)

V článku 61 se první pododstavec nahrazuje tímto:

„Pojem kapitálu, jak je vymezen v čl. 57 písm. a) až h), obsahuje nejvyšší možný počet položek a částek. Členské státy mohou rozhodnout o využití těchto položek a o odpočtu jiných položek, než které jsou uvedeny v čl. 57 písm. i) až r).“

9)

V čl. 63 odst. 2 se doplňuje nový pododstavec, který zní:

„Nástroje uvedené v čl. 57 písm. ca) musí vyhovovat požadavkům stanoveným v písmenech a), c), d) a e) tohoto článku.“

10)

Vkládá se nový článek, který zní:

„Článek 63a

1.   Nástroje uvedené v čl. 57 písm. ca) musí vyhovovat požadavkům stanoveným v odstavcích 2 až 5 tohoto článku.

2.   Nástroje jsou časově neomezené nebo jejich původní doba splatnosti je nejméně 30 let. Uvedené nástroje mohou zahrnovat jednu nebo více kupních opcí dle vlastního uvážení emitenta, nesmí však být splaceny dříve než pět let po datu emise. Pokud ustanovení, jimiž se řídí časově neomezené nástroje, stanoví přiměřenou pobídku úvěrové instituci ke splacení dle rozhodnutí příslušných orgánů, pak k takové pobídce nedojde během deseti let od data emise. Ustanovení, kterými se řídí časově omezené nástroje, nesmí umožňovat žádné jiné pobídky ke splacení než ke dni splatnosti.

Časově omezené a neomezené nástroje mohou být vypovězeny nebo splaceny jen s předchozím souhlasem příslušných orgánů. Příslušné orgány mohou udělit povolení za podmínky, že žádost o povolení je podána z podnětu úvěrové instituce a není nepřiměřeně dotčena finanční situace nebo platební schopnost úvěrové instituce. Příslušné orgány mohou požadovat, aby instituce nahradily nástroj položkami stejné nebo lepší kvality uvedenými v čl. 57 písm. a) nebo ca).

Příslušné orgány vyžadují pozastavení splácení časově omezených nástrojů, pokud úvěrová instituce nesplní kapitálové požadavky stanovené v článku 75, a mohou vyžadovat takové pozastavení i v jiné době na základě finanční situace a platební schopnosti úvěrových institucí.

Příslušný orgán může kdykoli udělit povolení k předčasnému splacení časově omezených i neomezených nástrojů v případě, že nastala změna použitelného daňového zacházení nebo regulační klasifikace těchto nástrojů, kterou nebylo možno předvídat v den emise.

3.   Ustanovení, jimiž se nástroj řídí, umožní úvěrové instituci v případě nutnosti zrušit výplatu úroků nebo dividend na nekumulativním základě po neomezenou dobu.

Úvěrová instituce však takové platby zruší, nesplňuje-li kapitálové požadavky stanovené v článku 75.

Příslušné orgány mohou požadovat zrušení takových plateb v závislosti na finanční situaci a platební schopnosti úvěrové instituce. Jakékoli takové zrušení se nedotýká práva úvěrové instituce nahradit výplatu úroků nebo dividend platbou ve formě nástroje uvedeného v čl. 57 písm. a) za podmínky, že každý takový mechanismus umožní úvěrové instituci zachování finančních zdrojů. Taková náhrada se může řídit zvláštními podmínkami, které stanoví příslušné orgány.

4.   Ustanovení, jimiž se nástroj řídí, stanoví jistinu, nezaplacený úrok nebo dividendu tak, aby absorbovaly ztráty a nebránily rekapitalizaci úvěrové instituce prostřednictvím vhodných mechanismů, vypracovaných Evropským výborem orgánů bankovního dohledu podle odstavce 6.

5.   V případě úpadku nebo likvidace úvěrové instituce se nástroje řadí za položky uvedené v čl. 63 odst. 2.

6.   Evropský výbor orgánů bankovního dohledu vypracuje pokyny pro sbližování postupů dohledu s ohledem na nástroje uvedené v odstavci 1 tohoto článku a v čl. 57 písm. a) a sleduje jejich používání. Do 31. prosince 2011 Komise přezkoumá používání tohoto článku a podá o tom zprávu Evropskému parlamentu a Radě společně s vhodnými návrhy na zajištění kvality kapitálu.“

11)

V čl. 65 odst. 1 se písmeno a) nahrazuje tímto:

12)

Článek 66 se mění takto:

13)

Název hlavy V oddílu 2 pododdílu 2 „Výpočet kapitálových požadavků“ se nahrazuje názvem „Požadavky na výpočet kapitálu a podávání zpráv“.

14)

V čl. 74 odst. 2 se za první pododstavec vkládá nový pododstavec, který zní:

„Pro sdělování těchto výpočtů úvěrovými institucemi uplatní příslušné orgány od 31. prosince 2012 pro podávání zpráv jednotný formát, jednotnou četnost a jednotné lhůty. Na podporu výše uvedeného vypracuje Evropský výbor orgánů bankovního dohledu do 1. ledna 2012 pokyny pro zavedení jednotného formátu podávání zpráv ve Společenství. Tento formát podávání zpráv musí být přiměřený povaze, rozsahu a komplexnosti činností úvěrových institucí.“

15)

V článku 81 se odstavec 2 nahrazuje tímto:

„2.   Příslušné orgány uznají externí ratingovou agenturu za způsobilou pro účely článku 80, pouze pokud se ujistily, že její metodika hodnocení splňuje požadavky na nestrannost, nezávislost, stálý přezkum a transparentnost a že výsledná úvěrová hodnocení splňují požadavky na důvěryhodnost a transparentnost. Příslušné orgány pro tyto účely přihlížejí k technickým kritériím stanoveným v příloze VI části 2. Je-li externí ratingová agentura registrována jako ratingová agentura podle nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1060/2009 ze dne 16. září 2009 o ratingových agenturách (11), příslušné orgány považují požadavky na objektivitu, nezávislost, průběžný přezkum a transparentnost ve vztahu k její metodice hodnocení za splněné.

16)

Článek 87 se mění takto:

17)

V čl. 89 odst. 1 písm. d) se návětí nahrazuje tímto:

18)

V článku 97 se odstavec 2 nahrazuje tímto:

„2.   Příslušné orgány uznají, že externí ratingová agentura je způsobilá pro účely odstavce 1 tohoto článku pouze v případě, pokud se ujistily, že tato agentura splňuje požadavky stanovené v článku 81, s přihlédnutím k technickým kritériím uvedeným v příloze VI části 2, a že prokázala své schopnosti v oblasti sekuritizace, což lze dokázat například širokým přijetím na trhu. Je-li externí ratingová agentura registrována jako ratingová agentura podle nařízení (ES) č. 1060/2009, příslušné orgány podle vlastní metodiky posoudí, zda jsou splněny požadavky na objektivitu, nezávislost, průběžný přezkum a transparentnost.“

19)

Článek 106 se mění takto:

20)

Článek 107 se nahrazuje tímto:

„Článek 107

Pro účely výpočtu hodnoty expozic v souladu s tímto oddílem se výrazem „úvěrová instituce“ rozumí rovněž všechny soukromé nebo veřejné podniky včetně jejich poboček, které odpovídají definici úvěrové instituce a které získaly povolení ve třetí zemi.“

21)

Článek 110 se nahrazuje tímto:

„Článek 110

1.   Úvěrová instituce ohlásí příslušným orgánům o každé velké angažovanosti, včetně velké angažovanosti, která je osvobozena od použití čl. 111 odst. 1, tyto informace:

Pokud se na úvěrovou instituci vztahují články 84 až 89, pak se jejích 20 největších expozic na konsolidovaném základě, vyjma těch, které jsou osvobozeny od použití čl. 111 odst. 1, ohlásí příslušným orgánům.

2.   Členské státy stanoví, že ohlášení má být učiněno alespoň dvakrát ročně. Příslušné orgány uplatní od 31. prosince 2012 jednotný formát, četnost a lhůty pro podávání zpráv. Na podporu výše uvedeného vypracuje Evropský výbor orgánů bankovního dohledu do 1. ledna 2012 pokyny pro zavedení jednotného formátu podávání zpráv ve Společenství. Formáty podávání zpráv musí být přiměřené povaze, rozsahu a komplexnosti činností úvěrových institucí.

3.   Členské státy vyžadují, aby úvěrové instituce pokud možno prováděly rozbor svých expozic vůči poskytovatelům kolaterálu, poskytovatelům zajištění úvěrového rizika třetí stranou a vůči podkladovým aktivům podle čl. 106 odst. 3 z důvodu možné koncentrace, a kde je to vhodné, aby učinily opatření a oznámily příslušnému orgánu všechna významná zjištění.“

22)

Článek 111 se mění takto:

23)

Článek 112 se mění takto:

24)

Článek 113 se mění takto:

25)

Článek 114 se mění takto:

26)

Článek 115 se nahrazuje tímto:

„Článek 115

1.   Pro účely tohoto oddílu smí úvěrová instituce snížit hodnotu expozice až o 50 % hodnoty dotčené obytné nemovitosti, je-li splněna některá z těchto podmínek:

Hodnota této nemovitosti se vypočítá ke spokojenosti příslušných orgánů na základě obezřetných oceňovacích pravidel stanovených právními nebo správními předpisy. Přecenění se u obytných nemovitosti provádí nejméně jednou za tři roky.

Pro účely tohoto odstavce platí požadavky uvedené v příloze VIII části 2 bodě 8 a v příloze VIII části 3 bodech 62 až 65.

Obytnou nemovitostí se rozumí obytný prostor, který obývá nebo pronajímá vlastník.

2.   Pro účely tohoto oddílu smí úvěrová instituce snížit hodnotu expozice až o 50 % hodnoty dotčené obchodní nemovitosti pouze v případě, že příslušné orgány v členském státě, v němž je obchodní nemovitost umístěna, povolují, aby níže uvedeným expozicím byla v souladu s články 78 až 83 přiřazena riziková váha 50 %:

Hodnota této nemovitosti se vypočítá ke spokojenosti příslušných orgánů na základě obezřetných oceňovacích pravidel stanovených právními nebo správními předpisy.

Obchodní nemovitost musí být stavebně zcela dokončena, pronajata a musí přinášet odpovídající příjmy z pronájmu.“

27)

Článek 116 se zrušuje.

28)

Článek 117 se mění takto:

29)

Článek 119 se zrušuje.

30)

V kapitole 2 se doplňuje nový oddíl, který zní:

„Oddíl 7

Expozice vůči převedenému úvěrovému riziku

Článek 122a

1.   Úvěrová instituce, která nejedná jako původce, sponzor nebo původní věřitel, je vystavena úvěrovému riziku sekuritizační pozice ve svém obchodním či neobchodním portfoliu pouze tehdy, pokud původce, sponzor nebo původní věřitel výslovně informoval úvěrovou instituci o tom, že si průběžně ponechá významný čistý ekonomický podíl, který činí v každém případě nejméně 5 %.

Pro účely tohoto článku se „ponecháním čistého ekonomického podílu“ rozumí

Čistý ekonomický podíl se měří při vzniku a průběžně se zachovává. Nesmí být předmětem žádného zmírňování úvěrového rizika nebo jakékoli krátké pozice či jiného zajištění. Čistý ekonomický podíl se stanoví podle pomyslné hodnoty podrozvahových položek.

Pro účely tohoto článku se slovem ‚průběžně‘ rozumí, že ponechané pozice, podíl nebo expozice se nezajišťují ani neprodávají.

Požadavky na ponechání nesmí být pro žádnou sekuritizaci uplatňovány vícenásobně.

2.   Pokud mateřská úvěrová instituce v EU nebo finanční holdingová společnost v EU nebo některý z jejich dceřiných podniků sekuritizuje jakožto původce či sponzor expozice z několika úvěrových institucí, investičních podniků nebo jiných finančních institucí, jež spadají do oblasti působnosti dohledu na konsolidovaném základě, lze požadavek uvedený v odstavci 1 splnit na základě konsolidované situace dotčené mateřské úvěrové instituce v EU nebo finanční holdingové společnosti v EU. Tento odstavec se použije pouze v případě, že se úvěrové instituce, investiční podniky nebo finanční instituce, které vytvořily sekuritizované expozice, zavázaly, že budou plnit požadavky uvedené v odstavci 6 a včas původci nebo sponzorovi a mateřské úvěrové instituci v EU nebo finanční holdingové společnosti v EU dodají informace nutné pro splnění požadavků uvedených v odstavci 7.

3.   Odstavec 1 se nepoužije, pokud sekuritizované expozice představují pohledávky nebo podřízené pohledávky vůči níže uvedeným subjektům nebo jsou jimi plně, nepodmíněně a nevratně zaručené:

Odstavec 1 se nepoužije na

4.   Před investováním a případně i poté musí být úvěrové instituce schopny příslušným orgánům prokázat pro každou svou jednotlivou sekuritizační pozici, že mají celkové a široké povědomí o formálních zásadách a postupech přiměřených jejich obchodnímu i neobchodnímu portfoliu a odpovídajících profilu rizika jejich investic do sekuritizačních pozic pro analýzu a zaznamenávání:

Úvěrové instituce pravidelně vykonávají své vlastní stresové testování vhodné pro jejich sekuritizační pozice. Za tímto účelem se úvěrové instituce mohou spoléhat na finanční modely vytvořené externími ratingovými agenturami za předpokladu, že úvěrové instituce mohou na požádání prokázat, že před investováním věnovaly náležitou péči tomu, aby vyhodnotily příslušné předpoklady modelů a jejich strukturování, a metodice, předpokladům a výsledkům.

5.   Úvěrové instituce, jež nejednají jako původci, sponzoři nebo původní poskytovatelé půjček, vytvoří formální postupy přiměřené jejich obchodnímu i neobchodnímu portfoliu a odpovídající profilu rizika jejich investic do sekuritizačních pozic pro průběžné a včasné sledování informací o výkonnosti podkladových expozic jejich sekuritizačních pozic. V příslušných případech toto zahrnuje druh expozice, procento úvěrů po splatnosti více než 30, 60 a 90 dní, míry selhání, sazby u předčasného splacení, úvěry, k nimž se vztahuje zabavení majetku, druhy a využití kolaterálu, distribuci četnosti úvěrového hodnocení nebo jiných měření úvěruschopnosti v rámci podkladových expozic, odvětvovou a geografickou diverzifikaci, distribuci četnosti poměrů úvěru k hodnotě v rozpětích, která umožňují příslušnou analýzu citlivosti. V případě, že podkladové expozice jsou samy sekuritizačními pozicemi, musí mít úvěrové instituce informace uvedené v tomto odstavci nejen o podkladových sekuritizačních tranších, jako je název emitenta a kvalita úvěru, ale také o charakteristikách a výkonnosti seskupení podkládajících tyto sekuritizační tranše.

Úvěrové instituce musí být podrobně obeznámeny s veškerými strukturálními znaky sekuritizační transakce, které by mohly významně ovlivnit výkonnost jejich expozic vůči transakci, jako jsou smluvní kaskádovité a s nimi související spouštěcí mechanismy, úvěrová posílení, posílení likvidity, spouštěcí mechanismy založené na tržní ceně a selhání definované ve smlouvě.

Pokud požadavky odstavců 4 a 7 a tohoto odstavce nejsou splněny v kterémkoli významném ohledu z důvodu nedbalosti či opomenutí na straně úvěrové instituce, členský stát zajistí, aby příslušný orgán udělil přiměřenou dodatečnou rizikovou váhu ve výši nejméně 250 % rizikové váhy (maximálně 1 250 %), která by se s výjimkou tohoto odstavce použila na příslušné sekuritizační pozice podle přílohy IX části 4 a která postupně zvyšuje rizikovou váhu s každým následujícím porušením ustanovení o hloubkové kontrole. Příslušné orgány zohlední výjimky pro určité sekuritizace uvedené v odstavci 3 snížením rizikové váhy, kterou by jinak udělily podle tohoto článku ve vztahu k sekuritizaci, pro niž se použije odstavec 3.

6.   Úvěrové instituce, které jsou sponzory a původci, použijí táž správná a dobře definovaná kritéria pro udělování úvěrů v souladu s požadavky přílohy V bodu 3 na expozice, které mají být sekuritizovány, jako na expozice, které mají být drženy v jejich portfoliu. Za tímto účelem úvěrové instituce, které jsou původci a sponzory, použijí stejné postupy pro schvalování a případně změnu, obnovení a refinancování úvěrů. Úvěrové instituce rovněž použijí stejné normy analýzy na účasti nebo úpisy u emisí sekuritizací nakupovaných od třetích stran, ať už takové účasti nebo úpisy mají být drženy v jejich obchodním portfoliu nebo v jejich neobchodním portfoliu.

V případě, že požadavky uvedené v prvním pododstavci tohoto odstavce nejsou splněny, úvěrová instituce, která je původcem, nepoužije čl. 95 odst. 1 a nesmí jí být povoleno vyloučit sekuritizované expozice z výpočtu kapitálových požadavků podle této směrnice.

7.   Úvěrové instituce, které jsou sponzory a původci, sdělí investorům úroveň svého závazku podle odstavce 1, aby udrželi čistý ekonomický podíl v sekuritizaci. Úvěrové instituce, které jsou sponzory a původci, zajistí, aby budoucí investoři měli snadný přístup ke všem příslušným významným údajům o úvěrové kvalitě a výkonnosti jednotlivých podkladových expozic, peněžních tocích a doprovodném kolaterálu sekuritizační expozice, jakož i takovým informacím, které jsou nezbytné k provedení celkového a dobře informovaného stresového testování peněžních toků a hodnot doprovodného kolaterálu podkladové expozice. Pro tyto účely se „příslušné významné údaje“ stanoví ke dni sekuritizace a případně podle povahy sekuritizace poté.

8.   Odstavce 1 až 7 se použijí na nové sekuritizace emitované od 1. ledna 2011. Odstavce 1 až 7 se na stávající sekuritizace použijí po 31. prosinci 2014, pokud po uvedeném datu dojde k doplnění nových nebo nahrazení podkladových expozic. Příslušné orgány mohou rozhodnout o dočasném pozastavení uplatňování požadavků uvedených v odstavcích 1 a 2 v obdobích obecného nedostatku likvidity na trhu.

9.   Příslušné orgány zveřejní tyto informace:

10.   Evropský výbor orgánů bankovního dohledu každoročně podá Komisi zprávu o dodržování tohoto článku příslušnými orgány. Evropský výbor orgánů bankovního dohledu vypracuje pokyny pro sbližování praxe dohledu s ohledem na tento článek, včetně opatření přijatých v případě porušení povinností týkajících se hloubkové kontroly a řízení rizik.“

31)

Článek 129 se mění takto:

32)

V článku 130 se odstavec 1 nahrazuje tímto:

„1.   Nastane-li naléhavá situace, včetně nepříznivého vývoje na finančních trzích, která by mohla ohrozit likviditu trhu a stabilitu finančního systému v jakémkoli členském státě, v němž byly povoleny subjekty skupiny nebo v němž jsou usazeny významné pobočky uvedené v článku 42a, orgán vykonávající dohled na konsolidovaném základě uvědomí, jakmile je to možné, s výhradou kapitoly 1 oddílu 2, orgány uvedené v čl. 49 čtvrtém pododstavci a v článku 50 a sdělí veškeré informace nezbytné k plnění jejich úkolů. Tyto povinnosti se vztahují na všechny příslušné orgány podle článků 125 a 126 a na příslušný orgán určený podle čl. 129 odst. 1.

Pokud orgán uvedený v čl. 49 čtvrtém pododstavci zjistí situaci popsanou v prvním pododstavci tohoto odstavce, uvědomí, jakmile je to možné, příslušné orgány uvedené v článcích 125 a 126.

Je-li to možné, využívá příslušný orgán a orgán uvedený v čl. 49 čtvrtém pododstavci stávající určené způsoby komunikace.“

33)

Vkládá se nový článek, který zní:

„Článek 131a

1.   Orgán vykonávající dohled na konsolidovaném základě zřizuje kolegia orgánů dohledu s cílem usnadnit provádění úkolů uvedených v článku 129 a čl. 130 odst. 1 a v souladu s požadavky důvěrnosti uvedenými v odstavci 2 tohoto článku a s právními předpisy Společenství případně zajišťuje vhodnou koordinaci a spolupráci s příslušnými orgány třetích států.

Kolegia orgánů dohledu poskytnou orgánu vykonávajícímu dohled na konsolidovaném základě a ostatním dotčeným příslušným orgánům rámec pro provedení těchto úkolů:

Příslušné orgány zúčastněné v kolegiích orgánů dohledu úzce spolupracují. Požadavky důvěrnosti podle kapitoly 1 oddílu 2 nebrání příslušným orgánům ve výměně informací důvěrné povahy v rámci kolegií orgánů dohledu. Zřízením a činností kolegií orgánů dohledu nejsou dotčena práva a povinnosti příslušných orgánů podle této směrnice.

2.   Zřízení a činnost kolegia vychází z písemných dohod uvedených v článku 131 určených orgánem vykonávajícím dohled na konsolidovaném základě po konzultaci s příslušnými dotčenými orgány.

Evropský výbor orgánů bankovního dohledu vypracuje pokyny pro operativní činnost kolegií, včetně činnosti týkající se čl. 42a odst. 3.

Kolegií orgánů dohledu se mohou účastnit příslušné orgány odpovědné za dohled nad dceřinými podniky mateřské úvěrové instituce v EU nebo mateřské finanční holdingové společnosti v EU a příslušné orgány hostitelské země, ve které jsou usazeny významné pobočky uvedené v článku 42a, případně centrální banky, a dle potřeby příslušné orgány třetích zemí, a to s výhradou požadavků důvěrnosti, které jsou podle názoru všech příslušných orgánů rovnocenné požadavkům podle kapitoly 1 oddílu 2.

Orgán vykonávající dohled na konsolidovaném základě předsedá schůzím daného kolegia a rozhoduje o tom, které příslušné orgány se zúčastní schůze nebo činnosti kolegia. Orgán provádějící dohled na konsolidovaném základě předem podává všem členům kolegia úplné informace o organizaci takových schůzí, o hlavních otázkách, jež mají být projednány, a o zvažovaných činnostech. Orgán provádějící dohled na konsolidovaném základě rovněž plně a včas informuje všechny členy kolegia o činnostech přijatých na uvedených schůzích nebo o provedených opatřeních.

Rozhodnutí orgánu provádějícího dohled na konsolidovaném základě bere ohled na významnost činnosti dohledu, která má být plánována nebo koordinována pro uvedené orgány, zejména na její potenciální dopad na stabilitu finančního systému dotčených členských států podle čl. 40 odst. 3 a povinností podle čl. 42a odst. 2.

S výhradou požadavků důvěrnosti podle kapitoly 1 oddílu 2 orgán vykonávající dohled na konsolidovaném základě informuje Evropský výbor orgánů bankovního dohledu o činnostech kolegia orgánů dohledu, a to i v průběhu naléhavých situací, a sdělí uvedenému výboru veškeré informace, které mají zvláštní význam pro účely sbližování dohledu.“

34)

Článek 132 se mění takto:

35)

Článek 150 se mění takto:

36)

V článku 153 se třetí pododstavec nahrazuje tímto:

„Při výpočtu hodnot rizikově vážené expozice pro účely přílohy VI části 1 bodu 4 se do 31. prosince 2015 ve vztahu k expozicím vůči centrálním vládám členských států nebo centrálním bankám denominovaným a financovaným v domácí měně členského státu přiděluje stejná riziková váha, jaká by se použila na takové expozice denominované a financované v jejich domácí měně.“

37)

V článku 154 se doplňují nové odstavce, které zní:

„8.   Úvěrové instituce, které do 31. prosince 2010 nesplní omezení stanovená v čl. 66 odst. 1a, vypracují strategie a postupy o nutných opatřeních k řešení této situace před daty stanovenými v odstavci 9 tohoto článku.

Tato opatření se přezkoumají podle článku 124.

9.   Nástroje, které byly do 31. prosince 2010 podle vnitrostátního práva považovány za ekvivalentní položkám uvedeným v čl. 57 písm. a), b) a c), ale nevztahuje se na ně čl. 57 písm. a), nebo které nesplňují kritéria stanovená v článku 63a, se do 31. prosince 2040 považují za nástroje spadající do působnosti čl. 57 písm. ca), s výhradou těchto omezení:

Evropský výbor orgánů bankovního dohledu sleduje emisi těchto nástrojů do 31. prosince 2010.

10.   Pro účely oddílu 5 se na pohledávky a jiné expozice vůči institucím, které vznikly před 31. prosincem 2009, nadále uplatní stejné zacházení jako v případě opatření uplatňovaných v souladu s čl. 115 odst. 2 a článkem 116, protože vznikly před 7. prosincem 2009; takové zacházení se však uplatní nejdéle do 31. prosince 2012.

11.   Do 31. prosince 2012 je období uvedené v čl. 129 odst. 3 stanoveno na šest měsíců.“

38)

Článek 156 se nahrazuje tímto:

„Článek 156

Komise ve spolupráci s členskými státy a se zřetelem k příspěvku Evropské centrální banky pravidelně kontroluje, zda tato směrnice jako celek, spolu se směrnicí 2006/49/ES, má významný dopad na hospodářský cyklus, a v návaznosti na tuto kontrolu zváží, zda existuje důvod k přijetí jakýchkoli nápravných opatření.

Na základě této analýzy a se zřetelem k příspěvku Evropské centrální banky Komise vypracuje jednou za dva roky zprávu, kterou předloží spolu s jakýmikoli vhodnými návrhy Evropskému parlamentu a Radě. Příspěvky od stran přijímajících úvěr a poskytujících úvěr se při vypracování zprávy berou ve vhodné míře na vědomí.

Do 31. prosince 2009 Komise přezkoumá tuto směrnici jako celek s cílem lépe analyzovat problémy obezřetnostní politiky na makroúrovni a účinněji na ně reagovat, přičemž přezkoumá také

Komise předloží Evropskému parlamentu a Radě zprávu o výše zmíněných otázkách s vhodnými návrhy.

Komise co nejdříve, a nejpozději do 31. prosince 2009, předloží Evropskému parlamentu a Radě zprávu o dalších potřebných reformách systému dohledu, včetně příslušných článků této směrnice, a v souladu s platným postupem podle Smlouvy i vhodné legislativní návrhy.

Do 1. ledna 2011 Komise zhodnotí pokrok, jehož dosáhl Evropský výbor orgánů bankovního dohledu při vytváření jednotných formátů a pokud jde o četnost a data podávání zpráv podle čl. 74 odst. 2. O výsledcích tohoto přezkumu Komise předloží Evropskému parlamentu a Radě zprávu.

Do 31. prosince 2011 Komise přezkoumá uplatňování této směrnice a vypracuje o této otázce zprávu, přičemž se zaměří zejména na veškeré aspekty článků 68 až 73 a čl. 80 odst. 7 a 8 a na její uplatňování na financování mikroúvěrů, a tuto zprávu předloží Evropskému parlamentu a Radě společně s vhodnými návrhy.

Do 31. prosince 2011 Komise přezkoumá uplatňování čl. 113 odst. 4, přičemž posoudí rovněž otázku, zda by udělování výjimek mělo být v pravomoci členských států, a vypracuje o tom zprávu, kterou předloží Evropskému parlamentu a Radě společně s vhodnými návrhy. S ohledem na možné zrušení diskrečních pravomocí členských států podle čl. 113 odst. 4 písm. c) a na jejich případné uplatňování na úrovni EU se Komise v tomto přezkumu zejména soustředí na účinnost řízení rizik skupin a současně zajistí zavedení dostatečných záruk s cílem zajistit finanční stabilitu ve všech členských státech, pod jejichž jurisdikci spadá subjekt dotčené skupiny.

Do 31. prosince 2009 Komise přezkoumá opatření na posílení transparentnosti mimoburzovních trhů, včetně trhů se swapy úvěrového selhání, jako je například zúčtování prostřednictvím centrálních protistran, a vypracuje o tom zprávu, kterou předloží Evropskému parlamentu a Radě společně s vhodnými návrhy.

Do 31. prosince 2009 Komise vypracuje a předloží Evropskému parlamentu a Radě zprávu o očekávaném dopadu článku 122a společně s vhodnými návrhy. Komise navrhne tuto zprávu po konzultaci s Evropským výborem orgánů bankovního dohledu. Zpráva se bude zabývat zejména tím, zda minimální požadavky na ponechání expozice podle čl. 122a odst. 1 splňují cíl zajištění lepší rovnováhy mezi zájmy původců nebo sponzorů a investorů a posilují finanční stabilitu a zda by bylo vhodné zvýšit minimální úroveň ponechání expozice vzhledem k mezinárodnímu vývoji.

Do 1. ledna 2012 Komise předloží Evropskému parlamentu a Radě zprávu o používání a účinnosti článku 122a s ohledem na vývoj na mezinárodním trhu.“

39)

Příloha III se mění takto:

40)

Příloha V se mění takto:

41)

V příloze IX části 3 oddílu 2 se doplňuje nový bod, který zní:

42)

Příloha XI se mění takto:

43)

V příloze XII části 2 bodě 3 se písmena a) a b) nahrazují tímto:

1)

V článku 12 se první pododstavec nahrazuje tímto:

„„Původním kapitálem“ se rozumí součet písmen a) až ca) minus součet písmen i), j) a k) článku 57 směrnice 2006/48/ES.“

2)

Článek 28 se mění takto:

3)

V článku 30 se odstavec 4 nahrazuje tímto:

„4.   Odchylně od odstavce 3 mohou příslušné orgány povolit, aby aktiva představující pohledávky a jiné expozice vůči uznaným investičním podnikům z třetích zemí a uznaným clearingovým střediskům a burzám podléhaly stejnému zacházení, jako je zacházení uvedené v čl. 111 odst. 1 směrnice 2006/48/ES a v čl. 106 odst. 2 písm. c) uvedené směrnice.“

4)

Článek 31 se mění takto:

5)

V čl. 32 odst. 1 se první pododstavec nahrazuje tímto:

„1.   Příslušné orgány stanoví postupy, jak zabránit tomu, aby se instituce záměrně vyhýbaly dodatečným kapitálovým požadavkům, které by jinak musely splnit u angažovaností překračujících limit stanovený v čl. 111 odst. 1 směrnice 2006/48/ES, jakmile tyto angažovanosti trvaly po dobu delší než deset dnů, a to tak, že dočasně převedou tyto angažovanosti na jiný podnik, ať už ve stejné skupině nebo ne, nebo podniknou umělé transakce k vyloučení angažovanosti po dobu deseti dnů a vytvoří novou angažovanost.“

6)

V článku 35 se doplňuje nový odstavec, který zní:

„6.   Na investiční podniky se vztahují jednotné formáty, četnost a data podávání zpráv podle čl. 74 odst. 2 směrnice 2006/48/ES.“

7)

V článku 38 se doplňuje nový odstavec, který zní:

„3.   Článek 42a směrnice 2006/48/ES, s výjimkou odst. 1 písm. a), se použije obdobně pro dohled nad investičními podniky, pokud investiční podniky nesplňují kritéria stanovená v čl. 20 odst. 2 a 3 nebo čl. 46 odst. 1 této směrnice.“

8)

V čl. 45 odst. 1 se datum „31. prosince 2010“ nahrazuje datem „31. prosince 2014“.

9)

V článku 47 se datum „31. prosince 2009“ nahrazuje datem „31. prosince 2010“ a odkaz na body 4 a 8 přílohy V směrnice 93/6/EHS odkazem na body 4 a 8 přílohy VIII.

10)

V čl. 48 odst. 1 se datum „31. prosince 2010“ nahrazuje datem „31. prosince 2014“.

„a)

úvěrové instituce ve smyslu čl. 4 odst. 1 písm. a) směrnice 2006/48/ES, včetně jejich poboček ve smyslu čl. 4 odst. 3 uvedené směrnice, které se nacházejí ve Společenství, s hlavním sídlem ve Společenství, nebo v souladu s článkem 38 uvedené směrnice mimo Společenství;“.