2009/108/ESSměrnice Komise 2009/108/ES ze dne 17. srpna 2009 , kterou se pro účely přizpůsobení technickému pokroku mění směrnice Evropského parlamentu a Rady 97/24/ES o některých konstrukčních částech a vlastnostech dvoukolových a tříkolových motorových vozidel (Text s významem pro EHP)
Publikováno: | Úř. věst. L 213, 18.8.2009, s. 10-25 | Druh předpisu: | Směrnice |
Přijato: | 17. srpna 2009 | Autor předpisu: | Evropská komise |
Platnost od: | 7. září 2009 | Nabývá účinnosti: | 7. září 2009 |
Platnost předpisu: | Zrušen předpisem (EU) č. 168/2013 | Pozbývá platnosti: | 1. ledna 2016 |
Text předpisu s celou hlavičkou je dostupný pouze pro registrované uživatele.
SMĚRNICE KOMISE 2009/108/ES
ze dne 17. srpna 2009,
kterou se pro účely přizpůsobení technickému pokroku mění směrnice Evropského parlamentu a Rady 97/24/ES o některých konstrukčních částech a vlastnostech dvoukolových a tříkolových motorových vozidel
(Text s významem pro EHP)
KOMISE EVROPSKÝCH SPOLEČENSTVÍ,
s ohledem na Smlouvu o založení Evropského společenství,
s ohledem na směrnici Evropského parlamentu a Rady 2002/24/ES ze dne 18. března 2002 o schvalování typu dvoukolových a tříkolových motorových vozidel, kterou se zrušuje směrnice Rady 92/61/EHS (1), a zejména na článek 17 uvedené směrnice,
vzhledem k těmto důvodům:
(1) |
Směrnice Evropského parlamentu a Rady 97/24/ES ze dne 17. června 1997 o některých konstrukčních částech a vlastnostech dvoukolových a tříkolových motorových vozidel (2) je jednou ze samostatných směrnic pro účely postupu ES schvalování typu dvoukolových a tříkolových motorových vozidel stanoveného směrnicí 2002/24/ES. |
(2) |
Ve snaze přihlédnout ke zvláštnímu chování hybridních vozidel je třeba upravit postup zkoušky pro schvalování typu používaný pro měření plynných znečišťujících látek z dvoukolových a tříkolových vozidel. Za tímto účelem je vhodné přijmout postup podobný postupu používanému v předpisu Evropské hospodářské komise Organizace spojených národů č. 83 o emisích znečišťujících látek podle požadavků na motorové palivo. |
(3) |
Aby bylo zajištěno, že hybridní vozidla splňují mezní hodnoty hluku stanovené ve směrnici 97/24/ES ve všech provozních režimech, je rovněž nezbytné upravit postup zkoušky pro schvalování typu používaný k měření hluku podle směrnice 97/24/ES. |
(4) |
Směrnice 97/24/ES by proto měla být odpovídajícím způsobem změněna. |
(5) |
Opatření stanovená touto směrnicí jsou v souladu se stanoviskem Výboru pro přizpůsobování technickému pokroku, |
PŘIJALA TUTO SMĚRNICI:
Článek 1
Směrnice 97/24/ES se mění takto:
1) |
Kapitola 5 příloha II směrnice 97/24/ES se mění v souladu s přílohou I této směrnice. |
2) |
Kapitola 9 příloha III směrnice 97/24/ES se mění v souladu s přílohou II této směrnice. |
3) |
Kapitola 9 příloha IV směrnice 97/24/ES se mění v souladu s přílohou III této směrnice. |
Článek 2
1. S účinkem od 1. května 2010 nesmí členské státy odmítnout udělit ES schválení typu nebo zakázat registraci, prodej nebo uvedení do provozu dvoukolových a tříkolových vozidel, která jsou v souladu se směrnicí 97/24/ES ve znění této směrnice, z důvodů souvisejících s opatřeními proti znečišťování ovzduší nebo emisím hluku.
2. S účinkem od 1. května 2010 musí členské státy odmítnout udělit ES schválení nového typu dvoukolových a tříkolových motorových vozidel, která nejsou v souladu se směrnicí 97/24/ES ve znění této směrnice, z důvodů souvisejících s opatřeními proti znečišťování ovzduší nebo emisím hluku.
Článek 3
1. Členské státy uvedou v účinnost právní a správní předpisy nezbytné pro dosažení souladu s touto směrnicí nejpozději do 30. dubna 2010. Neprodleně sdělí Komisi jejich znění.
Tyto předpisy přijaté členskými státy musí obsahovat odkaz na tuto směrnici nebo musí být takový odkaz učiněn při jejich úředním vyhlášení. Způsob odkazu si stanoví členské státy.
2. Členské státy sdělí Komisi znění hlavních ustanovení vnitrostátních právních předpisů, které přijmou v oblasti působnosti této směrnice.
Článek 4
Tato směrnice vstupuje v platnost dvacátým dnem po vyhlášení v Úředním věstníku Evropské unie.
Článek 5
Tato směrnice je určena členským státům.
V Bruselu dne 17. srpna 2009.
Za Komisi
Günter VERHEUGEN
místopředseda
(1) Úř. věst. L 124, 9.5.2002, s. 1.
(2) Úř. věst. L 226, 18.8.1997, s. 1.
PŘÍLOHA I
ZMĚNA KAPITOLY 5 PŘÍLOHY II SMĚRNICE 97/24/ES
Kapitola 5 příloha II směrnice 97/24/ES se mění takto:
1) |
Doplňuje se nový bod 1.10, který zní:
|
2) |
Doplňuje se nový bod 2.2.1.3, který zní:
|
3) |
Doplňuje se nový dodatek 3, který zní: „Dodatek 3 Postup zkoušky emisí u hybridních elektrických motocyklů, motorových tříkolek a čtyřkolek 1. OBLAST PŮSOBNOSTI Tato příloha obsahuje zvláštní ustanovení, pokud jde o schválení typu hybridních elektrických vozidel. 2. KATEGORIE HYBRIDNÍCH ELEKTRICKÝCH VOZIDEL
3. METODY ZKOUŠKY TYPU I V případě zkoušky typu I se hybridní elektrické motocykly nebo motorové tříkolky testují v souladu s příslušným zkušebním postupem (dodatek 1 nebo dodatek 1a), jak je stanoveno v příloze II bodu 2.2.1.1.5. Pro každou zkušební podmínku musí výsledek zkoušky emisí splňovat mezní hodnoty specifikované v příloze II bodu 2.2.1.1.5. 3.1 Hybridní elektrické vozidlo s externím nabíjením (OVC HEV) bez přepínače pracovního režimu 3.1.1 Provádějí se dvě zkoušky za dále uvedených podmínek:
Profil stavu nabití (SOC) zásobníku elektrické energie v průběhu různých fází zkoušky typu I se udává v poddodatku 3. 3.1.2 Podmínka A 3.1.2.1 Postup je zahájen vybitím jízdou
Motor spotřebovávající palivo se zastaví do 10 sekund po automatickém nastartování. 3.1.2.2 Stabilizace vozidla 3.1.2.2.1 Před zkouškou se vozidlo odstaví v místnosti s relativně ustálenou teplotou od 293 K do 303 K (od 20 °C do 30 °C). Tato stabilizace musí trvat nejméně šest hodin a pokračovat po dobu, než teplota motorového oleje a případné chladicí kapaliny dosáhne teploty místnosti ± 2 K a dokud se plně nenabije zásobník elektrické energie v důsledku nabíjení uvedeného v bodu 3.1.2.2.2. 3.1.2.2.2 V průběhu odstavení vozidla se zásobník elektrické energie nabíjí s využitím postupu normálního nočního nabíjení popsaného v poddodatku 2 bodu 4.1.2. 3.1.2.3 Zkušební postup 3.1.2.3.1 Vozidlo se nastartuje pomocí prostředků, které má řidič běžně k dispozici. První cyklus začíná okamžikem zahájení postupu nastartování vozidla. 3.1.2.3.2 Lze použít zkušební postupy definované buď v bodu 3.1.2.3.2.1, nebo v bodu 3.1.2.3.2.2. 3.1.2.3.2.1 Odběr vzorků začíná (BS) před zahájením postupu nastartování vozidla nebo v jeho průběhu a končí podle definice v příslušném zkušebním postupu (dodatek 1 nebo dodatek 1a) (konec odběru (ES)). 3.1.2.3.2.2 Odběr vzorků začíná (BS) před zahájením postupu nastartování vozidla nebo v jeho průběhu a pokračuje po dobu několika opakování zkušebních cyklů. Končí dokončením závěrečné periody volnoběhu, kdy zásobník elektrické energie dosáhne stavu minimálního nabití v souladu s níže definovaným kritériem (konec odběru vzorků (ES)). Elektrická bilance Q (Ah) měřená s použitím postupu uvedeného v poddodatku 1 se používá ke stanovení, kdy zásobník elektrické energie dosáhl stavu minimálního nabití. Stav minimálního nabití zásobníku elektrické energie se ve zkušebním cyklu N považuje za dosažený, pokud elektrická bilance během zkušebního cyklu N + 1 není vyšší než 3 % vybití, vyjádřené jako procento nominální kapacity zásobníku energie (v Ah) ve stavu maximálního nabití. Na žádost výrobce mohou být provedeny další zkušební cykly a jejich výsledky mohou být zahrnuty do výpočtů popsaných v bodech 3.1.2.3.5 a 3.1.2.3.6, pokud elektrická bilance v případě každého dalšího zkušebního cyklu ukáže menší vybití zásobníku elektrické energie než v předcházejícím cyklu. Mezi jednotlivými cykly je dovolena perioda odstavení vozidla za tepla v délce do 10 minut. 3.1.2.3.3 Vozidlo je provozováno podle příslušného zkušebního postupu (dodatek 1 nebo dodatek 1a). 3.1.2.3.4 Výfukové plyny se analyzují podle příslušného zkušebního postupu (dodatek 1 nebo dodatek 1a). 3.1.2.3.5 Výsledky zkoušky kombinovaného cyklu podle podmínky A se zaznamenávají v m1. V případě zkoušení podle bodu 3.1.2.3.2.1, m1 vyjadřuje výsledky v gramech za jediný zkušební cyklus. V případě zkoušení podle bodu 3.1.2.3.2.2, m1 vyjadřuje v gramech součet výsledků za N zkušebních cyklů.
3.1.2.3.6 Průměrná hmotnostní emise v g/km každé znečišťující látky se podle podmínky A vypočítá jako (M1) M1 = m1/Dtest1 přičemž Dtest1 jsou skutečně ujeté vzdálenosti při zkoušce podle podmínky A. 3.1.3 Podmínka B 3.1.3.1 Stabilizace vozidla 3.1.3.1.1 Zásobník elektrické energie vozidla se vybije podle bodu 3.1.2.1. 3.1.3.1.2 Před zkouškou se vozidlo odstaví v místnosti s relativně ustálenou teplotou od 293 K do 303 K (od 20 °C do 30 °C). Tato stabilizace musí trvat nejméně šest hodin a pokračovat po dobu, než teplota motorového oleje a případné chladicí kapaliny dosáhne teploty místnosti ± 2 K. 3.1.3.2 Zkušební postup 3.1.3.2.1 Vozidlo se nastartuje pomocí prostředků, které má řidič běžně k dispozici. První cyklus začíná v okamžiku zahájení postupu nastartování vozidla. 3.1.3.2.2 Odběr vzorků začíná (BS) před zahájením postupu nastartování vozidla nebo v jeho průběhu a končí podle definice v příslušném zkušebním postupu (dodatek 1 nebo dodatek 1a) (konec odběru (ES)). 3.1.3.2.3 Vozidlo je provozováno podle příslušného zkušebního postupu (dodatek 1 nebo dodatek 1a). 3.1.3.2.4 Výfukové plyny se analyzují podle příslušného zkušebního postupu (dodatek 1 nebo dodatek 1a). 3.1.3.2.5 Výsledky zkoušky kombinovaného cyklu podle podmínky B se zaznamenávají v m2. 3.1.3.2.6 Průměrná emise v g/km každé znečišťující látky se podle podmínky B vypočítá jako (M2) M2 = m2/Dtest2 přičemž Dtest2 jsou skutečně ujeté vzdálenosti při zkoušce podle podmínky B. 3.1.4 Výsledky zkoušek 3.1.4.1 V případě zkoušení podle bodu 3.1.2.3.2.1 se vážené hodnoty spotřeby vypočítají takto: M = (De · M1 + Dav · M2)/(De + Dav) kde:
3.1.4.2 V případě zkoušení podle bodu 3.1.2.3.2.2 se vážené hodnoty spotřeby vypočítají takto: M = (Dovc · M1 + Dav · M2)/(Dovc + Dav) kde:
3.2 Hybridní elektrické vozidlo s externím nabíjením (OVC) s přepínačem pracovního režimu 3.2.1 Provádějí se dvě zkoušky za dále uvedených podmínek: 3.2.1.1 Podmínka A: zkouška se provádí s plně nabitým zásobníkem elektrické energie. 3.2.1.2 Podmínka B: zkouška se provádí se zásobníkem energie s minimálním stavem nabití (maximální vybití kapacity). 3.2.1.3 Přepínač pracovního režimu musí být přepnut podle následující tabulky:
3.2.2 Podmínka A 3.2.2.1 Pokud je akční dosah na výhradně elektřinu u vozidla vyšší než jeden dokončený cyklus, lze na žádost výrobce a se souhlasem technické zkušebny zkoušku typu I provést ve výhradně elektrickém režimu. Hodnota m1 v bodu 3.2.2.4.5 se v tomto případě rovná 0. 3.2.2.2 Postup začíná vybitím zásobníku elektrické energie vozidla jízdou. 3.2.2.2.1 Pokud je vozidlo vybaveno výhradně elektrickým režimem, je vybití zásobníku elektrické energie dosaženo jízdou vozidla s přepínačem režimu v poloze výhradně elektrického režimu (na zkušební dráze, na vozidlovém dynamometru atd.) při konstantní rychlosti rovnající se 70 % ± 5 % maximální rychlosti uvedené výrobcem. Vybíjení se ukončí jakoukoli z těchto situací:
3.2.2.2.2 Pokud vozidlo není vybaveno výhradně elektrickým režimem, je vybití zásobníku elektrické energie dosaženo jízdou vozidla:
Motor spotřebovávající palivo se zastaví do 10 sekund po automatickém nastartování. 3.2.2.3 Stabilizace vozidla 3.2.2.3.1 Před zkouškou se vozidlo odstaví v místnosti s relativně ustálenou teplotou od 293 K do 303 K (od 20 °C do 30 °C). Tato stabilizace musí trvat nejméně šest hodin a pokračovat po dobu, než teplota motorového oleje a případné chladicí kapaliny dosáhne teploty místnosti ± 2 K a dokud se plně nenabije zásobník elektrické energie v důsledku nabíjení uvedeného v bodu 3.2.2.3.2. 3.2.2.3.2 V průběhu odstavení vozidla se zásobník elektrické energie nabíjí s využitím postupu normálního nočního nabíjení, jak je definováno v poddodatku 2 bodu 4.1.2. 3.2.2.4 Zkušební postup 3.2.2.4.1 Vozidlo se nastartuje pomocí prostředků, které má řidič běžně k dispozici. První cyklus začíná v okamžiku zahájení postupu nastartování vozidla. 3.2.2.4.2 Lze použít postupy zkoušek definované buď v bodu 3.2.2.4.2.1, nebo v bodu 3.2.2.4.2.2. 3.2.2.4.2.1 Odběr vzorků začíná (BS) před zahájením postupu nastartování vozidla nebo v jeho průběhu a končí podle definice v příslušném zkušebním postupu (dodatek 1 nebo dodatek 1a) (konec odběru (ES)). 3.2.2.4.2.2 Odběr vzorků začíná (BS) před zahájením postupu nastartování vozidla nebo v jeho průběhu a pokračuje po dobu několika opakování zkušebních cyklů. Končí dokončením závěrečné periody volnoběhu, kdy zásobník elektrické energie dosáhne stavu minimálního nabití v souladu s níže definovaným kritériem (konec odběru vzorků (ES)). Elektrická bilance Q (Ah) měřená s použitím postupu uvedeného v poddodatku 1 tohoto dodatku se používá ke stanovení, kdy zásobník elektrické energie dosáhl stavu minimálního nabití. Stav minimálního nabití zásobníku energie se ve zkušebním cyklu N považuje za dosažený, pokud elektrická bilance během zkušebního cyklu N + 1 není vyšší než 3 % vybití, vyjádřené jako procento nominální kapacity zásobníku elektrické energie (v Ah) ve stavu maximálního nabití. Na žádost výrobce mohou být provedeny další zkušební cykly a jejich výsledky mohou být zahrnuty do výpočtů v bodech 3.2.2.4.5 a 3.2.2.4.6, pokud elektrická bilance v případě každého dalšího zkušebního cyklu ukáže menší vybití zásobníku elektrické energie než v předcházejícím cyklu. Mezi jednotlivými cykly je dovolena perioda odstavení vozidla za tepla v délce 10 minut. 3.2.2.4.3 Vozidlo je provozováno podle příslušného zkušebního postupu (dodatek 1 nebo dodatek 1a). 3.2.2.4.4 Výfukové plyny se analyzují podle příslušného zkušebního postupu (dodatek 1 nebo dodatek 1a). 3.2.2.4.5 Výsledky zkoušky kombinovaného cyklu podle podmínky A se zaznamenávají v m1. V případě zkoušení podle bodu 3.2.2.4.2.1, m1 jednoduše vyjadřuje výsledky v gramech za jediný zkušební cyklus. V případě zkoušení podle bodu 3.2.2.4.2.2, m1 vyjadřuje v gramech součet výsledků za N zkušebních cyklů.
3.2.2.4.6 Průměrná hmotností emise v g/km každé znečišťující látky se podle podmínky A vypočítá jako (M1) M1 = m1/Dtest1 přičemž Dtest1 jsou skutečně ujeté vzdálenosti při zkoušce podle podmínky A. 3.2.3 Podmínka B 3.2.3.1 V případě, že je vozidlo schopno provozu v různých hybridních režimech (například: sportovní, ekonomický, městský, mimoměstský), musí být přepínač pracovního režimu přepnut tak, aby bylo vozidlo provozováno v hybridním režimu s nejvyšší spotřebou paliva (viz bod 3.2.1.3 výše, poznámka 3). 3.2.3.2 Stabilizace vozidla 3.2.3.2.1 Zásobník elektrické energie vozidla se vybije podle bodu 3.2.2.2. 3.2.3.2.2 Před zkouškou se vozidlo odstaví v místnosti s relativně ustálenou teplotou od 293 K do 303 K (od 20 °C do 30 °C). Tato stabilizace musí trvat nejméně šest hodin a pokračovat po dobu, než teplota motorového oleje a případné chladicí kapaliny dosáhne teploty místnosti ± 2 K. 3.2.3.3 Postup zkoušky 3.2.3.3.1 Vozidlo se nastartuje pomocí prostředků, které má řidič běžně k dispozici. První cyklus začíná v okamžiku zahájení postupu nastartování vozidla. 3.2.3.3.2 Odběr vzorků začíná (BS) před zahájením postupu nastartování vozidla nebo v jeho průběhu a končí podle definice v příslušném zkušebním postupu (dodatek 1 nebo dodatek 1a) (konec odběru (ES)). 3.2.3.3.3 Vozidlo je provozováno podle příslušného postupu zkoušky (dodatek 1 nebo dodatek 1a). 3.2.3.3.4 Výfukové plyny se analyzují podle příslušného postupu zkoušky (dodatek 1 nebo dodatek 1a). 3.2.3.3.5 Výsledky kombinovaného cyklu podle podmínky B se zaznamenávají v m2. 3.2.3.3.6 Průměrná emise v g/km každé znečišťující látky se podle podmínky B vypočítá jako (M2) M2 = m2/Dtest2 přičemž Dtest2 jsou skutečně ujeté vzdálenosti při zkoušce provedené podle podmínky B. 3.2.4 Výsledky zkoušek 3.2.4.1 V případě zkoušení v souladu s bodem 3.2.2.4.2.1 se vážené hodnoty spotřeby vypočítají takto: M = (De · M1 + Dav · M2)/(De + Dav) kde:
3.2.4.2 V případě zkoušení v souladu s bodem 3.2.2.4.2.2 se vážené hodnoty spotřeby vypočítají takto: M = (Dovc · M1 + Dav · M2)/(Dovc + Dav) kde:
3.3 Hybridní elektrické vozidlo s jiným než externím nabíjením (NOVC HEV) bez přepínače pracovního režimu 3.3.1 Hybridní elektrická vozidla s jiným než externím nabíjením (NOVC HEV) bez přepínače pracovního režimu v hybridním režimu se zkouší v souladu s kapitolou 5 přílohou I. 3.3.2 Vozidlo je provozováno podle příslušného zkušebního postupu (dodatek 1 nebo dodatek 1a). 3.4 Hybridní elektrické vozidlo s jiným než externím nabíjením (NOVC HEV) s přepínačem pracovního režimu 3.4.1 Hybridní elektrická vozidla s jiným než externím nabíjením (NOVC HEV) s přepínačem pracovního režimu se v hybridním režimu zkouší v souladu s kapitolou 5 přílohou I. Pokud je k dispozici několik režimů, zkouška se provádí v tom režimu, který se automaticky nastaví po otočení klíčkem zapalování (normální režim). Technická zkušebna na základě informací poskytnutých výrobcem zajistí, aby byly mezní hodnoty splněny ve všech hybridních režimech. 3.4.2 Vozidlo je provozováno v souladu s příslušným postupem zkoušky (dodatek 1 nebo dodatek 1a). 4. METODY ZKOUŠKY TYPU II 4.1 Vozidlo je zkoušeno v souladu s postupem zkoušky popsaným v dodatku 2. Poddodatek 1 Metoda pro měření elektrické bilance baterie hybridního vozidla s externím nabíjením a hybridního vozidla s jiným než externím nabíjením 1. Účel 1.1 Účelem tohoto poddodatku je popis metody a požadovaného přístrojového vybavení pro měření elektrické bilance hybridních elektrických vozidel s externím nabíjením (OVC HEV) a hybridních elektrických vozidel s jiným než externím nabíjením (NOVC HEV). 2. Měřicí vybavení a přístroje 2.1 Během zkoušek popsaných v bodech 3.1 až 3.4 se proud baterie měří pomocí proudového snímače čelisťového nebo uzavřeného typu. Proudový snímač (tj. proudové čidlo bez zařízení pro získávání dat) musí mít minimální přesnost 0,5 % měřené hodnoty nebo 0,1 % maximální hodnoty stupnice. Pro tuto zkoušku se nemohou používat diagnostické přístroje OEM (výrobců původního zařízení). 2.1.1 Proudový snímač se umístí na jeden z vodičů přímo propojených s baterií. Aby bylo možno proud baterie snadno změřit externím měřicím vybavením, vytvoří výrobce na vozidle pokud možno vhodné, bezpečné a přístupné propojovací body. Pokud to není možné, je výrobce povinen poskytnout technické zkušebně prostředky pro připojení proudového snímače na vodiče připojené k baterii výše uvedeným způsobem. 2.1.2 Výstup proudového snímače se snímá minimální vzorkovací frekvencí 5 Hz. Měřený proud se integruje v čase a vynáší v měřených hodnotách Q vyjadřovaných v ampérhodinách (Ah). 2.1.3 V místě umístění čidla se měří a snímá teplota se stejnou vzorkovací frekvencí jako proud tak, aby bylo možno tyto hodnoty použít pro případnou kompenzaci driftu proudových snímačů a případně snímače napětí užitého k převodu výstupu proudového snímače. 2.2 Technické zkušebně by měl být předán seznam přístrojů (výrobce, č. modelu, výrobní č.), které výrobce použil ke stanovení stavu minimálního nabití baterie, jehož bylo dosaženo během postupu zkoušky definovaného v bodech 3.1 a 3.2, a (případně) údaje o poslední kalibraci přístrojů. 3. Postup měření 3.1 Měření proudu baterie začíná ve stejnou dobu, kdy začíná zkouška, a končí ihned poté, kdy vozidlo dokončí úplný jízdní cyklus. Poddodatek 2 Metoda měření akčního dosahu na elektřinu u vozidel poháněných hybridním elektrickým hnacím ústrojím a akčního dosahu OVC u vozidel poháněných hybridním elektrickým hnacím ústrojím 1. MĚŘENÍ AKČNÍHO DOSAHU NA ELEKTŘINU Zkušební metoda popsaná v tomto poddodatku dovoluje měřit v km akční dosah na elektřinu u vozidel poháněných hybridním elektrickým hnacím ústrojím s externím nabíjením (OVC-HEV). 2. PARAMETRY, JEDNOTKY A PŘESNOST MĚŘENÍ Parametry, jednotky a přesnost měření musí být následující:
3. ZKUŠEBNÍ PODMÍNKY 3.1 Stav vozidla
3.2 Klimatické podmínky Při zkouškách venku musí být teplota okolí v rozmezí 5 °C až 32 °C. V uzavřeném prostoru se zkoušky provádějí při teplotě mezi 20 °C a 30 °C. 4. PROVOZNÍ REŽIMY Metoda zkoušky obsahuje následující kroky:
Pokud je mezi jednotlivými kroky třeba vozidlo přemístit, odtlačí se do následujícího zkušebního prostoru (bez regeneračního dobití). 4.1 Počáteční nabití baterie Nabití baterie se skládá z následujících kroků: Poznámka: ‚Počátečním nabitím baterie‘ se rozumí první nabití baterie při příjmu vozidla. U několika kombinovaných zkoušek nebo měření jdoucích po sobě je první nabití ‚počátečním nabitím baterie‘ a další nabití pak mohou probíhat v souladu s postupem ‚normálního nočního nabíjení‘ (popsán v bodu 4.1.2.1). 4.1.1 Vybití baterie
4.1.2 Normální noční nabíjení V případě hybridního elektrického vozidla s externím nabíjením (OVC HEV) se zásobník elektrické energie nabíjí níže uvedeným způsobem. 4.1.2.1 Postup normálního nočního nabíjení: Nabíjení se provádí:
Tento postup vylučuje veškeré typy zvláštních nabíjení, které by mohly být prováděny ručně nebo automaticky, jako je např. vyrovnávací nabíjení nebo obslužné nabíjení. Výrobce vydá prohlášení, že v průběhu zkoušky nedošlo k postupu zvláštního nabíjení. 4.1.2.2 Kritéria pro konec nabíjení Kritériem pro konec nabíjení je nabíjecí doba 12 hodin, pokud není řidiči zřetelně indikováno standardními přístroji, že zásobník elektrické energie ještě není plně nabit. V takovém případě platí maximální doba = 3 × uváděná kapacita baterie (Wh)/napájení z elektrické sítě (W) 4.2 Aplikace zkušebního cyklu a měření akčního dosahu 4.2.1 K určení akčního dosahu na elektřinu u hybridního elektrického vozidla
4.2.2 K určení akčního dosahu OVC hybridního elektrického vozidla
Poddodatek 3 Profil stavu nabití zásobníku elektrické energie (SOC) pro zkoušku typu I u hybridního vozidla s externím nabíjením Podmínka A zkoušky typu I
Podmínka B zkoušky typu I
|
(1) Také označované jako ‚schopné externího nabíjení‘.
(2) Také označované jako ‚neschopné externího nabíjení‘.
(3) V případě, že je k dispozici více ‚hybridních režimů‘, použije se postup uvedený v posledním sloupci vpravo.
(4) Hybridní režim s maximální spotřebou elektřiny:
Hybridní režim, u kterého lze prokázat nejvyšší spotřebu elektrické energie ze všech volitelných hybridních režimů při zkoušení podle podmínky A, který se stanoví podle informací výrobce a který je odsouhlasen technickou zkušebnou.
(5) Hybridní režim s maximální spotřebou paliva:
Hybridní režim, u kterého lze prokázat nejvyšší spotřebu paliva ze všech volitelných hybridních režimů při zkoušení podle podmínky B, který se stanoví podle informací výrobce a který je odsouhlasen technickou zkušebnou.
PŘÍLOHA II
ZMĚNA KAPITOLY 9 PŘÍLOHY III SMĚRNICE 97/24/ES
Kapitola 9 příloha III směrnice 97/24/ES se mění takto:
1) |
Doplňuje se nový bod 1.5, který zní: 1.5 ‚Hybridním elektrickým vozidlem (HEV)‘ se rozumí vozidlo, jež využívá pro mechanický pohon energii z obou těchto zdrojů akumulované energie umístěných ve vozidle:
|
2) |
Doplňuje se nový bod 2.1.4.4, který zní: 2.1.4.4 V případě hybridního vozidla musí být zkoušky opakovány dvakrát:
|
3) |
Doplňuje se nový bod 2.1.5.5, který zní: 2.1.5.5 Pokud průměr 4 výsledků podle podmínky A a průměr 4 výsledků podle podmínky B nepřekročí maximální přípustnou úroveň pro kategorii, k níž testované vozidlo náleží, považují se mezní hodnoty stanovené v bodu 2.1.1 za splněné. Výsledkem zkoušky je nejvyšší průměrná hodnota.“ |
PŘÍLOHA III
ZMĚNA KAPITOLY 9 PŘÍLOHY IV SMĚRNICE 97/24/ES
Kapitola 9 příloha IV směrnice 97/24/ES se mění takto:
1. |
Doplňuje se nový bod 1.5, který zní: 1.5 ‚Hybridním elektrickým vozidlem (HEV)‘ se rozumí vozidlo, jež využívá pro mechanický pohon energii z obou těchto zdrojů akumulované energie umístěných ve vozidle:
|
2. |
Doplňuje se nový bod 2.2.4.5, který zní: 2.2.4.5 V případě hybridního vozidla musí být zkoušky opakovány dvakrát:
|
3. |
Doplňuje se nový bod 2.2.5.5, který zní: 2.2.5.5 Pokud průměr 4 výsledků podle podmínky A a průměr 4 výsledků podle podmínky B nepřekročí maximální přípustnou úroveň pro kategorii, k níž testované vozidlo náleží, považují se mezní hodnoty stanovené v bodu 2.2.1 za splněné. Výsledkem zkoušky je nejvyšší průměrná hodnota.“ |