2009/81/ESSměrnice Evropského parlamentu a Rady 2009/81/ES ze dne 13. července 2009 o koordinaci postupů při zadávání některých zakázek na stavební práce, dodávky a služby zadavateli v oblasti obrany a bezpečnosti a o změně směrnic 2004/17/ES a 2004/18/ES (Text s významem pro EHP)

Publikováno: Úř. věst. L 216, 20.8.2009, s. 76-136 Druh předpisu: Směrnice
Přijato: 13. července 2009 Autor předpisu: Evropský parlament; Rada Evropské unie
Platnost od: 21. srpna 2009 Nabývá účinnosti: 21. srpna 2009
Platnost předpisu: Ano Pozbývá platnosti:
Původní znění předpisu

Text předpisu s celou hlavičkou je dostupný pouze pro registrované uživatele.



SMĚRNICE EVROPSKÉHO PARLAMENTU A RADY 2009/81/ES

ze dne 13. července 2009

o koordinaci postupů při zadávání některých zakázek na stavební práce, dodávky a služby zadavateli v oblasti obrany a bezpečnosti a o změně směrnic 2004/17/ES a 2004/18/ES

(Text s významem pro EHP)

EVROPSKÝ PARLAMENT A RADA EVROPSKÉ UNIE,

s ohledem na Smlouvu o založení Evropského společenství, a zejména na čl. 47 odst. 2 a články 55 a 95 této smlouvy,

s ohledem na návrh Komise,

s ohledem na stanovisko Evropského hospodářského a sociálního výboru (1),

v souladu s postupem stanoveným v článku 251 Smlouvy (2),

vzhledem k těmto důvodům:

(1)

Národní bezpečnost zůstává výhradní odpovědností jednotlivých členských států v oblasti jak obrany, tak bezpečnosti.

(2)

Postupné vytváření evropského trhu s obranným vybavením je nezbytné pro posílení evropské obranné technologické a průmyslové základny a pro rozvoj vojenských schopností nezbytných k provádění evropské bezpečnostní a obranné politiky.

(3)

Členské státy se shodují na tom, že je třeba podporovat, rozvíjet a udržovat evropskou obrannou technologickou a průmyslovou základnu, která se zakládá na schopnostech a je kompetentní a konkurenceschopná. Aby bylo tohoto cíle dosaženo, mohou členské státy použít různých nástrojů v souladu s právem Společenství směřujících ke skutečnému evropskému trhu s obranným vybavením a rovným podmínkám jak na evropské, tak na celosvětové úrovni. Členské státy by se měly rovněž podílet na hlubším rozvoji diverzity evropské dodavatelské základny v oblasti obrany, zejména prosazováním zapojení malých a středních podniků a netradičních dodavatelů do evropské obranné technologické a průmyslové základny, podporou průmyslové spolupráce a prosazováním účinných a aktivních subdodavatelů. V tomto ohledu by měly rovněž zohlednit interpretační sdělení Komise ze dne 7. prosince 2006 o uplatňování článku 296 Smlouvy s ohledem na zadávání zakázek v oblasti obrany a sdělení Komise ze dne 5. prosince 2007 o strategii pro silnější a konkurenceschopnější evropský obranný průmysl.

(4)

Vytvoření evropského trhu s obranným vybavením je podmíněno zřízením příslušného legislativního rámce. V oblasti zakázek je k tomu potřebná koordinace postupů zadávání zakázek, které splní požadavky bezpečnosti členských států a povinnosti vyplývající ze Smlouvy.

(5)

V zájmu dosažení tohoto cíle vyzval Evropský parlament v usnesení ze dne 17. listopadu 2005 o zelené knize o veřejných zakázkách v oblasti obrany (3) Komisi k tomu, aby vypracovala návrh směrnice, která zohlední zájmy bezpečnosti členských států, bude dále rozvíjet společnou zahraniční a bezpečnostní politiku a prosazovat větší soudržnost Evropy a zachová úlohu Unie jako „civilní mocnosti“.

(6)

Lepší koordinace postupů zadávání zakázek, například zakázek týkajících se logistických služeb, dopravy a skladování, může rovněž snížit náklady v odvětví obrany a výrazně snížit dopady tohoto odvětví na životní prostředí.

(7)

Tyto postupy by zároveň měly odrážet globální přístup Unie v oblasti bezpečnosti, který odpovídá změnám strategického prostředí. Skutečnost, že se objevily asymetrické nadnárodní hrozby, vede k postupnému stírání hranice mezi vnější a vnitřní bezpečností a bezpečností vojenskou a nevojenskou.

(8)

Obranné a bezpečnostní vybavení má zásadní význam pro bezpečnost a svrchovanost členských států i pro nezávislost Unie. Nákupy zboží a služeb v odvětví obrany a bezpečnosti proto mají často citlivou povahu.

(9)

Z toho vyplývají zvláštní požadavky zejména v oblasti bezpečnosti dodávek a bezpečnosti informací. Tyto požadavky se týkají především nákupů zbraní, střeliva a válečného materiálu pro ozbrojené síly, jakož i služeb a prací s tím přímo souvisejících, ale také některých zvláště citlivých nákupů v oblasti nevojenské bezpečnosti. V těchto oblastech poškozuje neexistence režimů platných v celé Unii otevřenost trhů v oblasti obrany a bezpečnosti mezi členskými státy. Tuto situaci je třeba rychle napravit. Režim pro bezpečnost informací platný v celé Unii, včetně vzájemného uznávání vnitrostátních bezpečnostních prověrek a umožnění výměny utajovaných informací mezi zadavateli a evropskými podniky, by byl obzvláště užitečný. Zároveň by měly členské státy přijmout konkrétní opatření ke zlepšení bezpečnosti vzájemných dodávek s cílem postupně vytvořit systém vhodných záruk.

(10)

Pro účely této směrnice by mělo být vojenské vybavení chápáno zejména jako typy výrobků uvedené v seznamu zbraní, střeliva a válečného materiálu přijatém rozhodnutím Rady 255/58 ze dne 15. dubna 1958 (4) a členské státy se mohou při provádění této směrnice omezit pouze na tento seznam. Tento seznam zahrnuje pouze vybavení, které je navrženo, vyvinuto a vyrobeno speciálně pro vojenské účely. Tento seznam je však všeobecný a má být vykládán extenzivně s ohledem na vývoj technologie, politiky veřejných zakázek a vojenských požadavků, jenž vede k rozvoji nových typů vybavení, například na základě Společného vojenského seznamu Evropské unie. Pro účely této směrnice by mělo „vojenské vybavení“ rovněž zahrnovat výrobky, které přestože byly původně navrženy pro civilní použití, jsou posléze uzpůsobeny pro vojenské účely tak, aby mohly být využívány jako zbraně, střelivo či válečný materiál.

(11)

Ve zvláštní oblasti nevojenské bezpečnosti by se tato směrnice měla vztahovat na zadávání zakázek podobné povahy a stejné citlivosti jako zakázky v oblasti obrany. To může být zejména případ oblastí, v nichž vojenské a nevojenské síly spolupracují na splnění stejného úkolu nebo v nichž je účelem veřejné zakázky chránit bezpečnost Unie nebo členských států na jejich vlastním území či mimo ně před vážnými hrozbami ze strany nevojenských nebo nevládních subjektů. To může zahrnovat například ochranu hranic, činnost policie a mise pro řešení krizí.

(12)

Tato směrnice by měla rovněž přihlédnout k potřebám zadavatele v průběhu celého životního cyklu výrobku, tj. výzkumu a vývoje, průmyslového vývoje, výroby, oprav, modernizace, úprav, údržby, logistiky, školení, testování, stažení a likvidace. Tato stadia mohou zahrnovat například studie, vyhodnocení, skladování, přepravu, integraci, servis, demontáž, zničení a veškeré další služby následující po prvotním návrhu. Některé zakázky mohou zahrnovat dodávky dílů, součástí nebo montážních bloků, které mají být namontovány do výrobků či k nim připevněny, nebo dodávky speciálních nástrojů, testovacího zařízení či podpory.

(13)

Pro účely této směrnice by měl „výzkum a vývoj“ zahrnovat základní výzkum, aplikovaný výzkum a experimentální vývoj. Základní výzkum spočívá v experimentální či teoretické práci především za účelem získání nových vědomostí o základních principech jevů nebo pozorovatelných skutečností, která není primárně zaměřena na uplatnění nebo využití v praxi. Aplikovaný výzkum rovněž spočívá v originální práci za účelem získání nových vědomostí. Je však zaměřen především na konkrétní praktický účel či cíl. Experimentální výzkum spočívá v práci založené na stávajících vědomostech získaných ve výzkumu nebo z praktických zkušeností za účelem zahájení výroby nových materiálů, výrobků či zařízení, vytváření nových či výrazného zlepšení již existujících procesů, systémů a služeb. Experimentální vývoj může zahrnovat uskutečnění technologických prokazovacích modelů, tj. zařízení prokazujících výkon nového konceptu či nové technologie v relevantním či reprezentativním prostředí.

Výzkum a vývoj nezahrnuje výrobu a hodnocení předvýrobních prototypů, nástrojů a průmyslové inženýrství, průmyslové návrhy či výrobu.

(14)

Tato směrnice by měla rovněž zohlednit potřeby zadavatelů, pokud jde o stavební práce a služby, které sice přímo nesouvisejí s dodávkami vojenského vybavení či citlivého vybavení, ale jsou nezbytné pro splnění jistých vojenských či bezpečnostních požadavků.

(15)

Zadávání zakázek sjednaných v členských státech zadavateli podle směrnice Evropského parlamentu a Rady 2004/17/ES ze dne 31. března 2004 o koordinaci postupů při zadávání zakázek subjekty působícími v odvětví vodního hospodářství, energetiky, dopravy a poštovních služeb (5) a veřejnými zadavateli podle směrnice Evropského parlamentu a Rady 2004/18/ES ze dne 31. března 2004 o koordinaci postupů při zadávání veřejných zakázek na stavební práce, dodávky a služby (6) musí být v souladu se zásadami Smlouvy, zejména se zásadou volného pohybu zboží, zásadou svobody usazování, zásadou svobodného poskytování služeb a zásadami z nich odvozenými, jako je zásada rovného zacházení, zásada zákazu diskriminace, zásada vzájemného uznávání, zásada proporcionality a zásada transparentnosti.

Povinnosti týkající se transparentnosti a hospodářské soutěže pro zakázky pod prahovými hodnotami pro tuto směrnici by měly stanovit členské státy v souladu s uvedenými zásadami, přičemž zohlední zejména situace, kdy existují přeshraniční zájmy. Především pak je na členských státech, aby určily nejvhodnější řešení pro zadávání takových zakázek.

Pro zakázky, které převyšují určitou hodnotu, je žádoucí, aby byla vypracována ustanovení zavádějící na úrovni Společenství koordinaci vnitrostátních zadávacích řízení na tyto zakázky, jež by byla založena na těchto zásadách, aby zaručila jejich účinnost a otevření zadávání zakázek hospodářské soutěži. Tato koordinační ustanovení by proto měla být vykládána v souladu s výše uvedenými pravidly a zásadami, jakož i s dalšími pravidly Smlouvy.

(16)

Články 30, 45, 46, 55 a 296 Smlouvy stanoví konkrétní výjimky z uplatňování zásad ve Smlouvě stanovených, a tedy i z uplatňování práva z nich odvozeného. Z toho vyplývá, že by žádné ustanovení této směrnice nemělo bránit zavedení nebo uplatňování opatření, která mohou být nezbytná pro ochranu zájmů uznaných jako oprávněné uvedenými ustanoveními Smlouvy.

To především znamená, že zadávání zakázek, jež spadají do oblasti působnosti této směrnice, z ní může být vyloučeno, pokud je to odůvodněno veřejnou bezpečností či je to nezbytné pro ochranu podstatných zájmů bezpečnosti členského státu. Může tomu tak být v případě zakázek v oblasti obrany a bezpečnosti, které vyžadují takové přísné požadavky na bezpečnost dodávek či které jsou natolik důvěrné nebo důležité pro svrchovanost členského státu, že i zvláštní ustanovení této směrnice nedostačují k tomu, aby ochránila podstatné zájmy bezpečnosti členských států, jejichž vymezení je výhradní pravomocí členských států.

(17)

V souladu s judikaturou Soudního dvora Evropských společenství je však třeba vykládat možnost využívat tyto výjimky tak, že jejich účinky nepřesáhnou rámec toho, co je nezbytně nutné pro ochranu oprávněných zájmů, které uvedené články umožňují chránit. Případy, kdy se tato směrnice neuplatní, tedy musí být přiměřené ve vztahu ke sledovaným cílům a co nejméně narušovat volný pohyb zboží a svobodu poskytování služeb.

(18)

Zakázky týkající se zbraní, střeliva a válečného materiálu zadávané zadavateli působícími v oblasti obrany jsou vyloučeny z působnosti Dohody o vládních zakázkách (dále jen „GPA“) uzavřené v rámci Světové obchodní organizace. Ostatní zakázky, na které se vztahuje tato směrnice, jsou rovněž z použití GPA vyloučeny podle článku XXIII uvedené dohody. Článek 296 Smlouvy a čl. XXIII odst. 1 GPA mají rozdílnou oblast působnosti a podléhají rozdílným způsobům soudního přezkumu. V některých situacích, kdy nelze uplatnit článek 296 Smlouvy, se členské státy mohou na čl. XXIII odst. 1 GPA stále odvolávat. Uplatnění obou ustanovení je proto nutně vázáno na rozdílné podmínky.

Toto vyloučení rovněž znamená, že ve specifickém kontextu zakázek v oblasti obrany a bezpečnosti si členské státy zachovávají pravomoc rozhodnout o tom, zda jejich zadavatelé mohou umožnit hospodářským subjektům ze třetích zemí, aby se zúčastnily zadávacího řízení. Měly by mít možnost rozhodnout na základě hospodářsky nejvýhodnější nabídky, neboť se uznává potřeba, aby byla evropská obranná technologická a průmyslová základna konkurenceschopná v celosvětovém měřítku, a také význam otevřených a spravedlivých trhů a vzájemné přínosy, které z toho vyplývají. Členské státy by měly vyvíjet tlak na to, aby byly trhy stále otevřenější. Jejich partneři by měli rovněž prokázat otevřenost na základě mezinárodně dohodnutých pravidel, zejména pokud jde o otevřenou a spravedlivou hospodářskou soutěž.

(19)

Zakázka se považuje za zakázku na stavební práce, pouze pokud její předmět konkrétně zahrnuje provedení činností podle oddílu 45 „společného slovníku pro veřejné zakázky“ stanoveného nařízením Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 2195/2002 ze dne 5. listopadu 2002 o společném slovníku pro veřejné zakázky (CPV) (7) (dále jen „CPV“), a to i když zakázka zahrnuje poskytování jiných služeb nezbytných k provedení těchto činností. Zakázky na služby mohou za určitých okolností zahrnovat stavební práce. Pokud však jsou tyto stavební práce ve vztahu k hlavnímu předmětu pouze vedlejší a jsou jen jeho případným důsledkem nebo doplňkem, není skutečnost, že jsou zahrnuty do zakázky, důvodem, aby tato byla posuzována jako zakázka na stavební práce.

(20)

Zakázky v oblasti obrany a bezpečnosti často obsahují utajované informace, u nichž právní či správní předpisy platné v dotčených členských státech vyžadují, aby byly z bezpečnostních důvodů chráněny před neoprávněným přístupem. Ve vojenské oblasti existují v členských státech systémy klasifikace těchto informací pro vojenské účely. V oblasti nevojenské bezpečnosti je však praxe v členských státech různorodější, pokud musí být chráněny rovněž jiné informace. Je proto vhodné použít přístup, který zohlední různé postupy v členských státech a umožní obsáhnout vojenskou i nevojenskou oblast. V každém případě by zadávání zakázek v těchto oblastech nemělo ohrozit případné povinnosti vyplývající z rozhodnutí Komise 2001/844/ES, ESUO, Euratom ze dne 29. listopadu 2001, kterým se mění její jednací řád (8), nebo rozhodnutí 2001/264/ES ze dne 19. března 2001, kterým se přijímají bezpečnostní předpisy Rady (9).

Dále pak čl. 296 odst. 1 písm. a) Smlouvy dává členským státům možnost vyjmout veřejné zakázky v oblasti obrany a bezpečnosti z působnosti pravidel této směrnice v případě, že by je uplatňování této směrnice zavazovalo k poskytnutí údajů, jejichž zveřejnění je podle jejich názoru v rozporu s podstatnými zájmy jejich bezpečnosti. K tomu může dojít zejména v případě, kdy jsou zakázky tak citlivé, že je třeba udržet v tajnosti i jejich samotnou existenci.

(21)

Zadavatelé by měli mít možnost využívat rámcových dohod, a proto je třeba stanovit definici rámcových dohod a zvláštních pravidel. Podle těchto pravidel, pokud zadavatel uzavře v souladu s touto směrnicí rámcovou dohodu, jež se týká zejména zveřejňování, lhůt a podmínek pro podávání nabídek, může sjednat zakázky založené na této rámcové dohodě v době její platnosti buď za použití podmínek stanovených v rámcové dohodě, nebo pokud v ní nebyly všechny podmínky předem stanoveny, obnovením soutěže mezi jejími stranami. Obnovení soutěže by mělo být v souladu s určitými pravidly, jejichž cílem je zaručit nezbytnou pružnost a dodržování obecných zásad, zejména zásady rovného zacházení. Ze stejných důvodů by doba platnosti rámcových dohod měla být omezena a neměla by překročit sedm let, s výjimkou případů, které zadavatelé náležitě odůvodní.

(22)

Zadavatelé by měli mít možnost využívat elektronické techniky nákupu, pokud však jejich využití bude v souladu s pravidly této směrnice a se zásadami rovného zacházení, zákazu diskriminace a transparentnosti. Vzhledem k pravděpodobnému nárůstu elektronických dražeb je vhodné stanovit na úrovni Společenství definici těchto dražeb a stanovit pro ně zvláštní pravidla, aby bylo zajištěno, že budou probíhat plně v souladu s těmito zásadami. Proto je vhodné stanovit, aby se tyto elektronické dražby vztahovaly pouze na zakázky na stavební práce, dodávky a služby, pro které mohou být stanoveny přesné specifikace. To může být zejména případ opakujících se zakázek na dodávky, stavební práce nebo služby. Pro stejný účel musí být rovněž stanovena možnost určit pořadí uchazečů v kterékoli fázi elektronické dražby. Používání elektronických dražeb umožňuje zadavatelům vyžadovat po uchazečích předložení nových snížených cen, a je-li zakázka zadána hospodářsky nejvýhodnější nabídce, rovněž zkvalitnění jiných prvků nabídek než cen. Aby bylo zaručeno dodržení zásady transparentnosti, mohou být předmětem elektronických dražeb pouze prvky způsobilé k automatickému vyhodnocení elektronickými prostředky bez zásahu nebo vyhodnocování ze strany zadavatele, to znamená pouze prvky, které jsou kvantifikovatelné tak, že mohou být vyjádřeny v absolutních hodnotách nebo procentech. Naopak hlediska nabídek, která vyžadují vyhodnocení nekvantifikovatelných prvků, by neměla být předmětem elektronických dražeb. V důsledku toho by určité zakázky na stavební práce a služby, jejichž předmětem jsou plnění týkající se duševního vlastnictví, jako je projekt díla, neměly být předmětem elektronických dražeb.

(23)

Techniky centralizace nákupů umožňují zvýšit hospodářskou soutěž a zefektivnit nákupy. Členským státům by tak mělo být umožněno stanovit, že zadavatelé mohou nakupovat zboží, stavební práce nebo služby prostřednictvím ústředního nákupního subjektu. Je proto třeba stanovit na úrovni Společenství definici ústředních nákupních subjektů a vymezit podmínky, za kterých mohou být v souladu se zásadami rovného zacházení a zákazu diskriminace zadavatelé, kteří nakupují stavební práce, dodávky nebo služby prostřednictvím ústředního nákupního subjektu, považováni za vyhovující této směrnici. Zadavatel, který je povinen uplatňovat tuto směrnici, by měl být za všech okolností oprávněn jednat jako ústřední nákupní subjekt. Členské státy by měly mít zároveň pravomoc určit jako ústřední nákupní subjekty evropské veřejné subjekty, na které se tato směrnice nevztahuje, jako je například Evropská obranná agentura, za podmínky, že tyto subjekty uplatňují na dotyčné nákupy pravidla zadávání zakázek, která jsou v souladu se všemi ustanoveními této směrnice.

(24)

Zadavatelé se mohou ocitnout v situaci, kdy jsou povinni zadat jedinou zakázku, na niž se částečně vztahuje tato směrnice, přičemž její zbývající část spadá do oblasti působnosti směrnice 2004/17/ES či směrnice 2004/18/ES nebo se na ni nevztahuje tato směrnice, směrnice 2004/17/ES ani směrnice 2004/18/ES. To platí v případě, že příslušná zadávací řízení nemohou být z objektivních příčin oddělena a zakázky zadány jednotlivě. V těchto případech by zadavatelé měli mít možnost zadat jedinou zakázku za podmínky, že toto rozhodnutí nečiní za účelem vyloučení zakázek z oblasti působnosti této směrnice, směrnice 2004/17/ES nebo směrnice 2004/18/ES.

(25)

Zvyšování počtu prahových hodnot pro použití koordinovaných opatření je pro zadavatele zdrojem komplikací. S ohledem na průměrnou hodnotu zakázek v oblasti bezpečnosti a obrany je vhodné, aby bylo dodržování prahových hodnot této směrnice přizpůsobeno prahovým hodnotám, které již zadavatelé musí dodržovat při používání směrnice 2004/17/ES. Prahové hodnoty této směrnice by měly být také přezkoumány současně s přezkumem prahových hodnot směrnice 2004/17/ES.

(26)

Navíc je vhodné stanovit, ve kterých případech se tato směrnice nepoužije z důvodu použití zvláštních pravidel pro zakázky, která vyplývají z mezinárodních dohod nebo ujednání mezi členskými státy a třetími zeměmi. Pravidla vyplývající z některých dohod související s rozmístěním jednotek členského státu v jiném členském státu či třetí zemi či rozmístěním jednotek ze třetí země v členském státu by měla rovněž vyloučit použití zadávacích řízení podle této směrnice. Tato směrnice by se neměla vztahovovat na zakázky zadávané mezinárodními organizacemi pro jejich vlastní účely, ani na zakázky, jež musí být zadávány členským státem v souladu s pravidly uvedených organizací.

(27)

V oblasti obrany a bezpečnosti existují zakázky natolik citlivé, že by v jejich případě nebylo vhodné tuto směrnici uplatňovat, a to navzdory její specifičnosti. Toto je případ zadávání zakázek zpravodajskými službami či zakázek pro všechny typy zpravodajských činností, včetně kontrašpionáže, tak, jak jsou definovány členskými státy. Je tomu tak rovněž v případě jiných obzvláště citlivých nákupů, jež vyžadují velmi vysoký stupeň utajení, jako jsou například některé nákupy pro oblast ochrany hranic či boje proti terorismu nebo organizovanému zločinu, nákupy související s kódováním či nákupy určené speciálně pro utajené činnosti nebo jiné stejně citlivé činnosti prováděné policií či bezpečnostními složkami.

(28)

Členské státy často provádějí programy spolupráce pro společný vývoj nového obranného vybavení. Tyto programy mají zvláštní význam, neboť napomáhají při vývoji nových technologií a nesou vysoké náklady na výzkum a vývoj složitých zbrojních systémů. Některé z těchto programů jsou řízeny mezinárodními organizacemi, konkrétně Organisation de coopération conjointe en matière d’armement (OCCAR) a NATO (prostřednictvím konkrétních agentur) či agenturami Unie, jako je Evropská obranná agentura, jež jménem členských států zadávají takové zakázky. Na tyto zakázky by se tato směrnice neměla vztahovat. V případě jiných programů spolupráce zadává zakázky zadavatel jednoho členského státu také jménem jednoho nebo více členských států. Ani na tyto případy by se tato směrnice neměla vztahovat.

(29)

Provádějí-li ozbrojené či bezpečnostní síly členských států operace za hranicemi Unie a vyžadují-li si to tyto operace, měli by být zadavatelé působící na místě operací oprávněni k tomu, aby neuplatňovali pravidla této směrnice v případě, kdy zadávají zakázky hospodářským subjektům umístěným v oblasti operací, včetně civilních nákupů přímo souvisejících s prováděním těchto operací.

(30)

S ohledem na zvláštní povahu odvětví obrany a bezpečnosti by měly být z oblasti působnosti této směrnice vyloučeny nákupy vybavení a stavebních prací a služeb jedné veřejné správy od druhé.

(31)

V rámci služeb mají zakázky na nabytí nebo nájem nemovitostí nebo nabytí práv k nim určité zvláštní rysy, které činí použití pravidel pro zadávání zakázek nevhodným.

(32)

Rozhodčí a smírčí služby obvykle poskytují právnické nebo fyzické osoby, které jsou určeny nebo vybrány způsobem, který se nemůže řídit pravidly pro zadávání zakázek.

(33)

Finanční služby jsou rovněž svěřovány osobám či subjektům za podmínek, jež nejsou slučitelné s uplatňováním pravidel pro zadávání zakázek.

(34)

Podle článku 163 Smlouvy je podpora výzkumu a technologického vývoje prostředkem k posílení vědecké a technologické základny průmyslu Společenství a otevření zakázek na služby k tomuto cíli přispívá. Tato směrnice by se neměla vztahovat na spolufinancování programů výzkumu a vývoje. Na zakázky na výzkum a vývoj jiné než ty, u kterých výsledky připadají výhradně zadavateli pro využití ve vlastní činnosti, se tudíž za předpokladu, že je poskytovaná služba zcela uhrazena zadavatelem, tato směrnice nevztahuje.

(35)

Zaměstnání a práce tvoří základní prvky pro zajištění rovnosti příležitostí pro všechny a přispívají k začlenění do společnosti. V této souvislosti přispívají chráněné dílny a programy chráněného zaměstnání účinným způsobem k začlenění nebo k opětovnému začlenění zdravotně postižených osob na trh práce. Tyto dílny však nemusí být schopny získat zakázku za obvyklých podmínek hospodářské soutěže. V důsledku toho je vhodné stanovit, že členské státy mohou vyhradit pro tyto dílny právo účastnit se zadávacího řízení nebo vyhradit plnění zakázky v rámci programů chráněného zaměstnání.

(36)

Pro účely uplatňování této směrnice na zakázky na služby spadající do její oblasti působnosti a pro účely kontroly by měly tyto služby být rozděleny do kategorií, které odpovídají jednotlivým položkám klasifikace CPV, a měly by být seskupeny ve dvou přílohách podle režimu, kterému podléhají. Pokud jde o služby uvedené v příloze II, nemělo by být příslušnými ustanoveními této směrnice dotčeno použití zvláštních pravidel Společenství pro dané služby. Avšak s cílem uplatňovat ustanovení této směrnice namísto ustanovení směrnice 2004/17/ES či směrnice 2004/18/ES je nutné určit, že příslušné zakázky na služby spadají do oblasti působnosti této směrnice.

(37)

Pokud jde o zakázky na služby, mělo by být úplné uplatňování této směrnice na přechodnou dobu omezeno na zakázky, u kterých její ustanovení dovolují, aby se v plné míře využil potenciál pro zvýšení přeshraničního obchodu. Zakázky na jiné služby musí být po přechodnou dobu sledovány, než bude přijato rozhodnutí o plném uplatňování této směrnice.

(38)

Technické specifikace vypracované zadavateli by měly umožnit, aby bylo zadávání zakázek otevřeno hospodářské soutěži. Za tímto účelem musí být možné podávat nabídky, které odrážejí rozmanitost technických řešení. Proto by mělo být možné vypracovat na jedné straně technické specifikace vyjádřené praktickým výkonem a funkčními požadavky. Na druhé straně, je-li činěn odkaz na evropskou normu nebo na mezinárodní nebo vnitrostátní normy včetně norem pro oblast obrany, musí být nabídky založené na jiných rovnocenných řešeních brány zadavateli v úvahu. Tato rovnocennost může být hodnocena zejména ve vztahu k požadavkům interoperability a operativní účinnosti. K prokázání rovnocennosti by uchazeči měli mít možnost využít jakéhokoli důkazu. Zadavatelé musí být schopni odůvodnit každé rozhodnutí, že v daném případě rovnocennost neexistuje. Navíc existují mezinárodní standardizační dohody, jejichž cílem je zajistit interoperabilitu ozbrojených sil a které mohou mít v členských státech právní sílu. Použije-li se některá z těchto dohod, mohou zadavatelé vyžadovat soulad nabídek s normami v ní uvedenými. Technické specifikace by měly být jasně uvedeny takovým způsobem, aby všichni uchazeči věděli, co požadavky stanovené zadavatelem zahrnují.

(39)

Podrobnosti technických specifikací a dodatečné informace týkající se zakázky musí být uvedeny, jak je to obvyklé v členských státech, v zadávací dokumentaci pro každou zakázku nebo v jiném obdobném dokumentu.

(40)

Potenciální subdodavatelé by neměli být diskriminováni z důvodu své státní příslušnosti. V souvislosti s obranou a bezpečností může být žádoucí, aby zadavatelé požadovali po úspěšném uchazeči uspořádání transparentního a nediskriminačního řízení pro zadávání subdodávek třetím osobám. Tato povinnost se může vztahovat na všechny subdodávky nebo na konkrétní subdodávky určené zadavatelem.

Dále se jeví jako vhodné, aby bylo právo uchazeče uzavřít smlouvu se subdodavateli doplněno o opci nabízenou členským státům umožnit svým zadavatelům či po nich vyžadovat, aby subdodávky představující přinejmenším jistý podíl hodnoty zakázky byly zadány třetím osobám, přičemž se rozumí, že příbuzné podniky nejsou považovány za třetí osoby. V případě, že je takový podíl požadován, by měl úspěšný uchazeč zadávat subdodávky v rámci transparentního a nediskriminačního zadávacího řízení, aby všechny podniky, které projeví zájem, měly stejnou příležitost využít výhod subdodavatelské činnosti. Současně by nemělo být ohroženo řádné fungování úspěšného dodavatelského řetězce uchazeče. Proto by procentní podíl, který může být zadán třetím osobám na žádost zadavatele, měl náležitě zohledňovat předmět a hodnotu zakázky.

Během vyjednávacího řízení či soutěžního dialogu s požadavky na subdodávky mohou zadavatel a uchazeči diskutovat o požadavcích na zakázky či doporučeních s cílem zajistit, aby byl zadavatel plně informován o dopadech rozdílných subdodavatelských možností, zejména na náklady, kvalitu nebo riziko. V každém případě by měli mít subdodavatelé původně navržení úspěšným uchazečem možnost účastnit se řízení pořádaného za účelem zadání subdodávek.

Pokud se jedná o trhy v oblasti obrany a bezpečnosti, měly by členské státy a Komise rovněž podporovat rozvoj a šíření osvědčených postupů mezi členskými státy a evropským průmyslem s cílem prosazovat volný pohyb a konkurenceschopnost na subdodavatelských trzích v Unii a účinné řízení dodavatelů a malých a středních podniků s cílem dosáhnout nejlepšího poměru kvality a ceny. Členské státy by měly všem úspěšným uchazečům objasnit výhody transparentního a konkurenčního veřejného nabídkového řízení a různorodosti dodavatelů u subdodávek a měly by vytvořit a šířit osvědčené postupy, pokud jde o řízení dodavatelských řetězců u zakázek v oblasti obrany a bezpečnosti.

(41)

Podmínky plnění zakázky jsou slučitelné s touto směrnicí, pokud nejsou přímo nebo nepřímo diskriminační a pokud jsou uvedeny v oznámení o zakázce nebo zadávací dokumentaci.

(42)

Podmínky plnění zakázky mohou obsahovat zejména požadavky zadavatelů týkající se bezpečnosti informací a bezpečnosti dodávek. Tyto požadavky jsou důležité zejména vzhledem k citlivé povaze vybavení, na které se vztahuje tato směrnice, a týkají se celého dodavatelského řetězce.

(43)

S cílem zajistit bezpečnost informací mohou zadavatelé požadovat zejména závazky ze strany dodavatelů i subdodavatelů, že ochrání utajované informace před neoprávněným přístupem, a dostatečné informace o jejich schopnosti tuto ochranu zajistit. Vzhledem k tomu, že neexistuje režim Společenství pro bezpečnost informací, je na zadavatelích nebo členských státech, aby tyto požadavky definovali v souladu se svými vnitrostátními právními předpisy a aby určili, zda považují bezpečnostní prověrky vystavené v souladu s vnitrostátním právem jiného členského státu za rovnocenné prověrkám vystaveným jejich vlastními příslušnými orgány.

(44)

Bezpečnost dodávek s sebou může nést velmi různorodé požadavky, včetně vnitřních pravidel mezi dceřinými společnostmi a mateřskou společností ohledně práv duševního vlastnictví či poskytování naprosto nezbytné služby, kapacit pro údržbu a generální opravy s cílem zajistit podporu zakoupeného vybavení po celý jeho životní cyklus.

(45)

V každém případě se nesmí žádná podmínka plnění zakázky týkat jiných požadavků než těch, které se týkají plnění zakázky jako takové.

(46)

Právní předpisy a kolektivní smlouvy jak na vnitrostátní úrovni, tak na úrovni Společenství, které platí v oblasti pracovních podmínek a bezpečnosti práce, se uplatňují během plnění zakázky za podmínky, že tato pravidla a jejich použití jsou v souladu s právem Společenství. V přeshraničních situacích, kdy pracovníci z jednoho členského státu poskytují služby v jiném členském státě za účelem plnění zakázky, stanoví směrnice Evropského parlamentu a Rady 96/71/ES ze dne 16. prosince 1996 o vysílání pracovníků v rámci poskytování služeb (10) minimální podmínky, které musí být v hostitelské zemi ve vztahu k těmto vyslaným pracovníkům splněny. Jestliže vnitrostátní právo obsahuje ustanovení k tomuto účelu, může být nedodržení těchto závazků považováno za vážné pochybení nebo porušení práva, které se dotýká profesní etiky daného hospodářského subjektu, a může vést k vyloučení tohoto hospodářského subjektu ze zadávacího řízení.

(47)

Zakázky, na které se vztahuje tato směrnice, se vyznačují zvláštními požadavky v oblasti složitosti, bezpečnosti informací nebo bezpečnosti dodávek. K uspokojení těchto potřeb je často nezbytné při zadávání zakázek vést důkladná jednání. Zadavatelé tedy mohou pro zakázky, na které se vztahuje tato směrnice, vedle omezeného řízení využít i vyjednávací řízení se zveřejněním oznámení o zakázce.

(48)

Zadavatelé, kteří provádějí obzvláště složité projekty, mohou, aniž by se dopustili pochybení, zjistit, že je objektivně nemožné vymezit prostředky, které by splňovaly jejich potřeby, nebo posoudit, co nabízí trh z hlediska technických, finančních nebo právních řešení. Tato situace může nastat zejména při provádění projektů, při nichž je nezbytná integrace nebo kombinace řady technologických a provozních schopností, nebo při provádění projektů se složitým a strukturovaným financováním, jejichž finanční a právní uspořádání nemůže být vymezeno předem. V tomto případě by nebylo možno použít omezené řízení ani vyjednávací řízení se zveřejněním oznámení o zakázce vzhledem k tomu, že by nebylo možné definovat zakázku s dostatečnou přesností, která by zájemcům umožnila vypracovat nabídky. Je tedy potřebné přijmout pružnou úpravu průběhu řízení, která nejen zajistí hospodářskou soutěž mezi hospodářskými subjekty, ale rovněž umožní zadavatelům projednat s každým zájemcem všechny aspekty zakázky. Takové řízení však nesmí být použito způsobem, který by omezoval nebo narušoval hospodářskou soutěž, zejména změnami podstatných prvků nabídek nebo ukládáním podstatných nových prvků úspěšnému uchazeči zapojením jakéhokoli jiného uchazeče než toho, který podal hospodářsky nejvýhodnější nabídku.

(49)

Před zahájením zadávacího řízení mohou zadavatelé za použití technického dialogu vyžadovat nebo přijímat stanoviska, která mohou použít při přípravě specifikací zakázky, za předpokladu, že tato stanoviska nebrání hospodářské soutěži.

(50)

Některé výjimečné okolnosti by mohly užití vyjednávacího řízení se zveřejněním oznámení o zakázce znemožnit nebo učinit zcela nevhodným. Zadavatelé by tedy měli mít možnost v některých velmi konkrétních případech a za konkrétních okolností použít vyjednávací řízení bez zveřejnění oznámení o zakázce.

(51)

Některé okolnosti by měly být částečně totožné s okolnostmi upravenými ve směrnici 2004/18/ES. V tomto ohledu je na místě zohlednit zejména skutečnost, že obranné a bezpečnostní vybavení je často technicky složité. Proto by neslučitelnost a nepřiměřenost technických obtíží při provozu a údržbě, které odůvodňují použití vyjednávacího řízení bez zveřejnění oznámení o zakázce v případě veřejných zakázek na dodatečné dodávky, měla být posuzována podle této složitosti, požadavků interoperability a standardizace vybavení, které s ním souvisejí. To je případ například začlenění nových komponent do existujících systémů nebo modernizace takových systémů.

(52)

Může dojít k tomu, že u určitých nákupů, na něž se vztahuje tato směrnice, je schopen splnit zakázku pouze jeden hospodářský subjekt, protože je držitelem výhradních práv, anebo z technických důvodů. V takových případech by měl zadavatel mít možnost zadat zakázku přímo tomuto jedinému hospodářskému subjektu nebo s ním uzavřít rámcovou dohodu. Technické důvody, proč je pouze jediný hospodářský subjekt schopen splnit danou zakázku, by však měly být přesně definovány a odůvodněny případ od případu. Tyto důvody by mohly například zahrnovat jednoznačnou technickou neschopnost jiného zájemce než vybraného hospodářského subjektu dosáhnout požadovaných cílů či nezbytnost použít specifické know-how, nástroje či prostředky, které má k dispozici pouze jeden hospodářský subjekt. To může být případ například úprav či dodatečné montáže obzvláště složitého vybavení. Technické důvody mohou rovněž vyplývat ze specifické interoperability či bezpečnostních požadavků, jež musí být splněny, aby bylo zajištěno vlastní fungování ozbrojených či bezpečnostních sil.

(53)

Ze zvláštní povahy zakázek, na které se vztahuje tato směrnice, navíc vyplývá nutnost zohlednit nové okolnosti, které mohou nastat v oblastech v ní uvedených.

(54)

Ozbrojené síly členských států mohou být například povolány, aby zásahly v krizových situacích v zahraničí, například v rámci mírových operací. Při zahájení takového zásahu nebo v jeho průběhu může být v zájmu bezpečnosti členských států a jejich ozbrojených sil nezbytné zadávat některé zakázky ve velmi krátkých lhůtách, které nebudou slučitelné s obvyklými lhůtami stanovenými pro zadávací řízení stanovená touto směrnicí. Takové mimořádné situace mohou nastat i ve vztahu k bezpečnostním silám, například v případě teroristického útoku na území Unie.

(55)

Podpora výzkumu a vývoje je klíčovým prostředkem k posílení evropské obranné technologické a průmyslové základny a otevření zadávacích řízení přispívá k dosažení tohoto cíle. Význam výzkumu a vývoje v této specifické oblasti odůvodňuje maximální pružnost při zadávání zakázek na dodávky v oblasti výzkumu a služeb. Současně by však tato flexibilita neměla bránit spravedlivé hospodářské soutěži v následných fázích životního cyklu výrobku. Zakázky na výzkum a vývoj by proto měly zahrnovat činnosti pouze do fáze, kdy je možné přiměřeně posoudit vyspělost nových technologií a odstranit rizika. Zakázky na výzkum a vývoj by neměly být používány po uplynutí této fáze jako způsob, jak se vyhnout použití této směrnice, včetně předurčením výběru uchazeče pro následné fáze.

Oproti tomu by neměli zadavatelé mít povinnost pořádat zvláštní zadávací řízení pro následné fáze, pokud zakázka, která se vztahuje na výzkumné činnosti, již zahrnuje možnost pro tyto fáze a byla zadána v omezeném řízení, vyjednávacím řízení se zveřejněním oznámení o zakázce, nebo případně v soutěžním dialogu.

(56)

S cílem zajistit transparentnost by měla být stanovena pravidla pro zveřejňování příslušných informací zadavatelem před zahájením zadávacího řízení a při jeho ukončení. Dále by měly být zájemcům a uchazečům poskytnuty další specifické informace o výsledcích tohoto řízení. Zadavatelé by však měli mít možnost nesdělit některé takto vyžadované informace, pokud by jejich poskytnutí narušovalo vymáhání práva nebo bylo jinak v rozporu s veřejným zájmem, poškozovalo by oprávněné obchodní zájmy hospodářských subjektů nebo by mohlo narušovat spravedlivou hospodářskou soutěž mezi nimi. Vzhledem k povaze a rysům stavebních prací, dodávek a služeb, na něž se vztahuje tato směrnice, mají v tomto ohledu zvlášť velký význam důvody veřejného zájmu v souladu s požadavky vnitrostátních předpisů v oblasti vnitrostátního veřejného pořádku, zejména pokud jde o oblast obrany a bezpečnosti.

(57)

S přihlédnutím k novým informačním a komunikačním technologiím a ke zjednodušením, která mohou přinést, by elektronické prostředky měly být postaveny na roveň tradičním prostředkům sdělování a výměny informací. Vybrané prostředky a technologie by měly být co nejvíce slučitelné s technologiemi užívanými v ostatních členských státech.

(58)

K zajištění rozvoje účinné hospodářské soutěže v oblasti zakázek upravených touto směrnicí je nezbytné, aby oznámení o zakázce vypracovaná zadavateli z členských států byla zveřejňována v celém Společenství. Informace obsažené v těchto oznámeních musí umožnit hospodářským subjektům ve Společenství určit, zda o navržené zakázky mají zájem. Za tímto účelem by měly být subjektům dostatečně objasněny předmět zakázky a podmínky, které jsou s ní spojeny. Je proto třeba zajistit lepší zviditelnění veřejných oznámení prostřednictvím vhodných nástrojů, jakými jsou jednotné formuláře pro oznámení o zakázce a CPV, která je referenční nomenklaturou pro zakázky.

(59)

Směrnice Evropského parlamentu a Rady 1999/93/ES ze dne 13. prosince 1999 o zásadách Společenství pro elektronické podpisy (11) a směrnice Evropského parlamentu a Rady 2000/31/ES ze dne 8. června 2000 o některých právních aspektech služeb informační společnosti, zejména elektronického obchodu, na vnitřním trhu („směrnice o elektronickém obchodu“) (12) by se v souvislosti s touto směrnicí měly použít na přenos informací elektronickými prostředky. Zadávací řízení vyžadují vyšší stupeň bezpečnosti a utajení než uvedené směrnice. Proto by měla zařízení pro elektronický příjem žádostí o účast a nabídek splňovat zvláštní dodatečné požadavky. Za tímto účelem by mělo být co nejvíce podporováno použití elektronického podpisu, a zejména zaručeného elektronického podpisu. Dobrovolné akreditační systémy by navíc mohly vytvořit příznivé prostředí pro zvýšení úrovně osvědčovacích služeb pro tato zařízení.

(60)

Užívání elektronických prostředků vede k úsporám času. V důsledku toho by mělo být upraveno zkrácení minimálních lhůt pro doručení nabídek a žádostí o účast, jsou-li používány elektronické prostředky, avšak s podmínkou, že jsou slučitelné se zvláštními způsoby přenosu stanovenými na úrovni Společenství.

(61)

Ověřování vhodnosti zájemců a jejich výběr by měly být prováděny za transparentních podmínek. Za tímto účelem by měla být stanovena nediskriminační kritéria, která mohou zadavatelé použít při výběru soutěžících, a prostředky, které mohou hospodářské subjekty použít k tomu, aby prokázaly splnění těchto kritérií. Ve stejném duchu transparentnosti by se od zadavatele mělo vyžadovat, aby jakmile je zakázka zařazena do soutěže, uvedl kritéria pro výběr, která použije, a úroveň zvláštní způsobilosti, kterou může případně od hospodářských subjektů vyžadovat před jejich přijetím do zadávacího řízení.

(62)

Zadavatel může omezit počet zájemců v omezených řízeních, vyjednávacích řízeních se zveřejněním oznámení o zakázce a v soutěžním dialogu. Takové snížení počtu uchazečů by mělo být provedeno na základě objektivních kritérií uvedených v oznámení o zakázce. Pro kritéria vztahující se k osobní situaci hospodářského subjektu může postačit obecný odkaz v oznámení o zakázce na předpoklady subjektů uvedené v této směrnici.

(63)

Ve vyjednávacích řízeních se zveřejněním oznámení o zakázce a v soutěžním dialogu by s ohledem na pružnost, která může být potřebná, jakož i na vysokou úroveň nákladů spojených s těmito metodami zadávání zakázek měli být zadavatelé oprávněni upravit řízení tak, aby bylo vedeno v navazujících fázích s cílem postupně a na základě předem uvedených kritérií pro zadání zakázky snižovat počet nabídek, o kterých dále povedou dialog nebo budou vyjednávat. Snížení počtu by mělo, pokud to počet vhodných řešení nebo zájemců dovolí, zajistit skutečnou hospodářskou soutěž.

(64)

Pravidla Společenství pro vzájemné uznávání diplomů, osvědčení a jiných dokladů o dosažené kvalifikaci se použijí v případě, že je doklad o určité kvalifikaci vyžadován pro účast na zadávacím řízení.

(65)

Je třeba vyhnout se zadávání zakázek hospodářským subjektům, které se účastnily zločinného spolčení nebo které byly uznány vinnými z korupce nebo podvodu vůči finančním zájmům Evropských společenství, praní peněz nebo financování terorismu, teroristické trestné činnosti nebo trestné činnosti spojené s terorismem. Je-li to vhodné, měli by zadavatelé od zájemců a uchazečů požadovat, aby předložili patřičné dokumenty, a mají-li pochybnosti o osobní situaci zájemce nebo uchazeče, mohou požádat o spolupráci příslušné orgány daného členského státu. K vyloučení těchto hospodářských subjektů by mělo dojít, jakmile se zadavatel dozví o rozhodnutí, které se týká takových protiprávních jednání, je vydáno v souladu s vnitrostátním právem a je pravomocné. Pokud vnitrostátní právo obsahuje ustanovení za tímto účelem, může být nedodržení právních předpisů týkajících se protiprávních dohod v oblasti zakázek, které bylo předmětem pravomocného rozhodnutí nebo rozhodnutí s rovnocenným účinkem, považováno za protiprávní jednání týkající se profesní etiky dotčeného hospodářského subjektu nebo za vážné pochybení. Mělo by být rovněž možné vyloučit hospodářské subjekty v případě, že má zadavatel informace (případně poskytnuté utajenými zdroji) prokazující, že nejsou natolik spolehlivé, aby bylo možno vyloučit rizika pro bezpečnost příslušného členského státu. Tato rizika by mohla vyplývat z jistých charakteristik výrobků dodávaných zájemcem či z majetkové struktury zájemce.

(66)

Nedodržení vnitrostátních předpisů provádějících směrnici Rady 2000/78/ES ze dne 27. listopadu 2000, kterou se stanoví obecný rámec pro rovné zacházení v zaměstnání a povolání (13), a směrnici Rady 76/207/EHS ze dne 9. února 1976 o zavedení zásady rovného zacházení pro muže a ženy, pokud jde o přístup k zaměstnání, odbornému vzdělávání a postupu v zaměstnání a o pracovní podmínky (14), které bylo předmětem pravomocného rozhodnutí nebo rozhodnutí s rovnocenným účinkem, může být považováno za protiprávní jednání týkající se profesní etiky hospodářského subjektu nebo za vážné pochybení.

(67)

Vzhledem k citlivosti odvětví obrany a bezpečnosti má zásadní význam spolehlivost hospodářských subjektů, kterým jsou zakázky zadány. Tato spolehlivost závisí zejména na jejich schopnosti vyhovět požadavkům zadavatele z hlediska bezpečnosti dodávek a bezpečnosti informací. Nic v této směrnici rovněž nebrání zadavateli v tom, aby hospodářský subjekt vyloučil v jakékoli fázi postupu zadávání zakázky v případě, že má informaci o tom, že by zadání celé zakázky či její části tomuto hospodářskému subjektu mohlo představovat riziko pro podstatné zájmy bezpečnosti daného členského státu.

(68)

Vzhledem k tomu, že neexistuje režim Společenství pro bezpečnost informací, je na zadavatelích či členských státech, aby definovali úroveň technické způsobilosti, která je požadována v tomto ohledu pro účast na zadávacím řízení, a aby posoudili, zda zájemci dosahují požadovaného stupně bezpečnosti. V mnoha případech mají členské státy dvoustranné bezpečnostní dohody s pravidly o vzájemném uznávání vnitrostátních bezpečnostních prověrek. I v případě, kdy tyto dohody existují, je možné kapacity hospodářských subjektů z jiných členských států, pokud jde o bezpečnost informací, ověřit, a toto ověřování by mělo být prováděno v souladu se zásadami rovného zacházení, proporcionality a zákazu diskriminace.

(69)

Zakázky by měly být zadávány na základě objektivních kritérií, která zajistí dodržení zásad transparentnosti, rovného zacházení a zákazu diskriminace a zaručí, že nabídky budou posuzovány transparentně a objektivně v podmínkách účinné hospodářské soutěže. V důsledu toho je vhodné připustit použití pouze dvou kritérií: „nejnižší ceny“ a „hospodářsky nejvýhodnější nabídky“.

(70)

K zajištění dodržení zásady rovného zacházení při zadávání zakázek je vhodné stanovit povinnost, založenou judikaturou, zajistit nezbytnou transparentnost, která umožní každému uchazeči, aby byl přiměřeně informován o kritériích a opatřeních, která budou použita pro určení hospodářsky nejvýhodnější nabídky. Je tedy na zadavatelích, aby uvedli kritéria pro zadání zakázky a poměrnou váhu přikládanou každému z těchto kritérií s dostatečným předstihem, aby je uchazeči znali při vypracovávání svých nabídek. Zadavatelé mohou upustit od uvedení poměrné váhy kritérií pro zadání zakázky v náležitě odůvodněných případech, pro které musí být schopni uvést důvody, pokud poměrná váha nemůže být stanovena předem, zejména z důvodu složitosti zakázky. V těchto případech musí uvést sestupné pořadí důležitosti těchto kritérií.

(71)

Pokud se zadavatelé rozhodnou zadat zakázku podle hospodářsky nejvýhodnější nabídky, posuzují nabídky tak, aby určili, která z nich nabízí nejlepší poměr kvality a ceny. Proto stanoví hospodářská a kvalitativní kritéria, která, brána jako celek, musí umožnit určit nabídku, která je pro zadavatele nejvýhodnější. Stanovení těchto kritérií závisí na předmětu zakázky, neboť tato kritéria musí umožnit vyhodnocení úrovně plnění, jakou každá posuzovaná nabídka nabízí vzhledem k předmětu zakázky, jak je definován v technických specifikacích, a posouzení poměru kvality a ceny u každé nabídky.

(72)

Dodržování povinností, pokud jde o transparentnost a hospodářskou soutěž, by mělo být zajištěno účinným systémem přezkumu založeným na systému, který směrnice Rady 89/665/ES (15) a 92/13/EHS (16), ve znění směrnice Evropského parlamentu a Rady 2007/66/ES (17), zavádějí pro zakázky, na něž se vztahují směrnice 2004/17/ES a směrnice 2004/18/ES. Zejména by měla být poskytnuta možnost vznést námitky proti zadávacímu řízení před uzavřením smlouvy a rovněž by měly být poskytnuty záruky nezbytné pro účinnost přezkumu, jako je například odkladná lhůta. Měla by rovněž existovat možnost napadnout protiprávní přímá zadání či zakázky uzavřené v rozporu s touto směrnicí.

(73)

Přezkumná řízení by nicméně měla zohledňovat ochranu zájmů v oblasti obrany a bezpečnosti, pokud jde o postupy orgánů příslušných k přezkumnému řízení, volbu předběžných opatření či sankce stanovené pro porušení povinností týkajících se transparentnosti a hospodářské soutěže. Zejména by členské státy měly mít možnost stanovit, že orgán příslušný k přezkumnému řízení, který je nezávislý na zadavateli, nesmí považovat smlouvu za neúčinnou, i když byla zakázka zadána protiprávně z důvodů uvedených v této směrnici, pokud po posouzení všech důležitých skutečností shledá, že výjimečné okolnosti dotčeného případu vyžadují, aby byly respektovány naléhavé důvody související s veřejným zájmem. Vzhledem k povaze a charakteru stavebních prací, dodávek a služeb, na něž se vztahuje tato směrnice, by měly tyto naléhavé důvody souviset především s obecným zájmem v oblasti obrany a bezpečnosti členských států. K této situaci by mohlo dojít, například pokud by neúčinnost smlouvy závažně ohrozila nejen plnění specifických projektů, na něž je zakázka zaměřena, ale i samotnou existenci širšího obranného nebo bezpečnostního programu, jehož je projekt součástí.

(74)

Některé technické podmínky, a zejména podmínky týkající se oznámení, statistických zpráv a použité klasifikace a podmínky pro odkazy na takovou klasifikaci, bude potřebné přijmout a doplňovat s ohledem na měnící se technické požadavky. Je proto vhodné pro tento účel zavést pružný a rychlý schvalovací postup.

(75)

Opatření nezbytná k provedení této směrnice by měla být přijata v souladu s rozhodnutím Rady 1999/468/ES ze dne 28. června 1999 o postupech pro výkon prováděcích pravomocí svěřených Komisi (18).

(76)

Zejména je třeba zmocnit Komisi ke změně částek prahových hodnot pro zakázky ve smyslu jejich přizpůsobení prahovým hodnotám stanoveným ve směrnici 2004/17/ES a ke změně některých referenčních čísel v nomenklatuře CPV a postupů pro odkazy v oznámeních na konkrétní zařazení v CPV, jakož i technických podrobností a vlastností zařízení pro elektronický příjem.

Jelikož tato opatření mají obecný význam a jejich účelem je změnit jiné než podstatné prvky této směrnice, musí být přijata regulativním postupem s kontrolou stanoveným v článku 5a rozhodnutí 1999/468/ES.

(77)

Pokud ze závažných naléhavých důvodů nelze dodržet lhůty obvykle použitelné v rámci regulativního postupu s kontrolou, měla by mít Komise možnost použít k přijetí těchto opatření postup pro naléhavé případy stanovený v čl. 5a odst. 6 rozhodnutí 1999/468/ES.

(78)

Podle bodu 34 interinstitucionální dohody o zdokonalení tvorby právních předpisů (19) jsou členské státy vybízeny k tomu, aby jak pro sebe, tak i v zájmu Společenství sestavily vlastní tabulky, z nichž bude co nejvíce patrné srovnání mezi touto směrnicí a prováděcími opatřeními, a aby tyto tabulky zveřejnily.

(79)

Komise by měla provést pravidelné hodnocení toho, zda trh s obranným vybavením funguje otevřeným, transparentním a konkurenčním způsobem, včetně dopadu této směrnice na trh, například na zapojení malých a středních podniků,

PŘIJALY TUTO SMĚRNICI:

OBSAH

HLAVA I

DEFINICE, OBLAST PŮSOBNOSTI A OBECNÉ ZÁSADY

Článek 1

Definice

Článek 2

Oblast působnosti

Článek 3

Smíšené zakázky

Článek 4

Zásady zadávání zakázek

HLAVA II

PRAVIDLA PRO ZAKÁZKY

KAPITOLA I

Obecná ustanovení

Článek 5

Hospodářské subjekty

Článek 6

Povinnost zadavatelů zachovávat důvěrnost

Článek 7

Ochrana utajovaných skutečností

KAPITOLA II

Prahové hodnoty, ústřední nákupní subjekty a vyloučení z oblasti působnosti

Oddíl 1

Prahové hodnoty

Článek 8

Částky prahových hodnot pro zakázky

Článek 9

Metody výpočtu odhadované hodnoty zakázek a rámcových dohod

Oddíl 2

Ústřední nákupní subjekty

Článek 10

Zakázky a rámcové dohody zadané ústředními nákupními subjekty

Oddíl 3

Vyloučené zakázky

Článek 11

Použití vyloučení

Článek 12

Zakázky zadávané podle mezinárodních pravidel

Článek 13

Zvláštní vyloučení

Oddíl 4

Zvláštní ujednání

Článek 14

Vyhrazené zakázky

KAPITOLA III

Ujednání pro zakázky na služby

Článek 15

Zakázky na služby uvedené v příloze I

Článek 16

Zakázky na služby uvedené v příloze II

Článek 17

Smíšené zakázky včetně služeb uvedených v přílohách I a II

KAPITOLA IV

Zvláštní pravidla pro dokumenty týkající se zakázky

Článek 18

Technické specifikace

Článek 19

Varianty

Článek 20

Podmínky plnění zakázky

Článek 21

Subdodávky

Článek 22

Bezpečnost informací

Článek 23

Bezpečnost dodávek

Článek 24

Povinnosti týkající se daní, ochrany životního prostředí, ochrany zaměstnanců a pracovních podmínek

KAPITOLA V

Řízení

Článek 25

Použitelná řízení

Článek 26

Vyjednávací řízení se zveřejněním oznámení o zakázce

Článek 27

Soutěžní dialog

Článek 28

Případy, které odůvodňují použití vyjednávacího řízení bez zveřejnění oznámení o zakázce

Článek 29

Rámcové dohody

KAPITOLA VI

Pravidla pro zveřejňování a transparentnost

Oddíl 1

Zveřejňování oznámení

Článek 30

Oznámení

Článek 31

Nepovinné zveřejňování

Článek 32

Forma a způsob zveřejňování oznámení

Oddíl 2

Lhůty

Článek 33

Lhůty pro doručení žádostí o účast a nabídek

Oddíl 3

Obsah a prostředky přenosu informací

Článek 34

Výzvy k podání nabídek, vyjednávání nebo účasti na dialogu

Článek 35

Informování zájemců a uchazečů

Oddíl 4

Sdělování

Článek 36

Pravidla pro sdělování

Oddíl 5

Zprávy

Článek 37

Obsah zpráv

KAPITOLA VII

Průběh řízení

Oddíl 1

Obecná ustanovení

Článek 38

Ověření vhodnosti zájemců a výběr účastníků, zadávání zakázek

Oddíl 2

Kritéria pro kvalitativní výběr

Článek 39

Osobní situace zájemce či uchazeče

Článek 40

Vhodnost pro výkon odborné činnosti

Článek 41

Hospodářské a finanční předpoklady

Článek 42

Technická nebo odborná způsobilost

Článek 43

Normy systémů řízení jakosti

Článek 44

Normy řízení z hlediska ochrany životního prostředí

Článek 45

Dodatečná dokumentace a informace

Článek 46

Úřední seznamy schválených hospodářských subjektů a osvědčení subjekty veřejného nebo soukromého práva

Oddíl 3

Zadání zakázky

Článek 47

Kritéria pro zadání zakázky

Článek 48

Používání elektronických dražeb

Článek 49

Mimořádně nízké nabídky

HLAVA III

PRAVIDLA PRO SUBDODÁVKY

KAPITOLA I

Subdodávky zadané úspěšnými uchazeči jinými než zadavateli

Článek 50

Oblast působnosti

Článek 51

Zásady

Článek 52

Prahové hodnoty a pravidla pro zveřejňování

Článek 53

Kvalitativní kritéria pro výběr subdodavatelů

KAPITOLA II

Subdodávky zadané úspěšnými uchazeči, kteří jsou zadavateli

Článek 54

Použitelná pravidla

HLAVA IV

PRAVIDLA PRO PŘEZKUMNÉ ŘÍZENÍ

Článek 55

Oblast působnosti a dostupnost přezkumných řízení

Článek 56

Náležitosti přezkumného řízení

Článek 57

Odkladná lhůta

Článek 58

Výjimky z odkladné lhůty

Článek 59

Lhůty pro podání návrhu na přezkum

Článek 60

Neúčinnost

Článek 61

Porušení této hlavy a alternativní sankce

Článek 62

Lhůty

Článek 63

Systém nápravy

Článek 64

Obsah oznámení o dobrovolné transparentnosti ex ante

HLAVA V

STATISTICKÉ POVINNOSTI, VÝKONNÉ PRAVOMOCI A ZÁVĚREČNÁ USTANOVENÍ

Článek 65

Statistické povinnosti

Článek 66

Obsah statistické zprávy

Článek 67

Postup projednávání ve výboru

Článek 68

Přezkoumání prahových hodnot

Článek 69

Změny

Článek 70

Změna směrnice 2004/17/ES

Článek 71

Změna směrnice 2004/18/ES

Článek 72

Provedení

Článek 73

Přezkum a podávání zpráv

Článek 74

Vstup v platnost

Článek 75

Určení

PŘÍLOHY

Příloha I

Služby uvedené v článcích 2 a 15

Příloha II

Služby uvedené v článcích 2 a 16

Příloha III

Definice některých technických specifikací uvedených v článku 18

Příloha IV

Informace, které musí být obsaženy v oznámeních o veřejné zakázce uvedených v článku 30

Příloha V

Informace, které musí být obsaženy v oznámeních o subdodávkách uvedených v článku 52

Příloha VI

Hlavní vlastnosti zveřejňování

Příloha VII

Rejstříky

Příloha VIII

Požadavky týkající se zařízení pro elektronický příjem žádostí o účast a nabídek

HLAVA I

DEFINICE, OBLAST PŮSOBNOSTI A OBECNÉ ZÁSADY

Článek 1

Definice

Pro účely této směrnice se rozumí:

1.

„Společným slovníkem pro veřejné zakázky“ (Commun Procurement Vocabulary, CPV) referenční nomenklatura platná pro zakázky zadávané zadavateli, přijatá nařízením (ES) č. 2195/2002;

2.

„zakázkou“ úplatná smlouva uzavřená písemnou formou ve smyslu čl. 1 odst. 2 písm. a) směrnice 2004/17/ES a čl. 1 odst. 2 písm. a) směrnice 2004/18/ES;

3.

„zakázkou na stavební práce“ zakázka, jejímž předmětem je buď provedení, nebo projekt i provedení stavebních prací vztahujících se k jedné z činností uvedených v oddíle 45 CPV, nebo provedení stavby, která odpovídá požadavkům stanoveným zadavatelem, jakýmikoli prostředky. „Stavbou“ se rozumí výsledek souboru stavebních nebo stavebně inženýrských prací, který je sám o sobě dostačující, aby plnil hospodářskou nebo technickou funkci;

4.

„zakázkou na dodávky“ zakázka jiná než zakázka na stavební práce, jejímž předmětem je koupě, leasing, nájem nebo koupě na splátky výrobků, s možností následné koupě nebo bez ní.

Zakázka, jejímž předmětem je dodávka výrobků a která vedle těchto dodávek zahrnuje rovněž umísťovací a instalační práce, se rovněž považuje za „zakázku na dodávky“;

5.

„zakázkou na služby“ zakázka jiná než zakázka na stavební práce nebo na dodávky, jejímž předmětem je poskytování služeb.

Zakázka, jejímž předmětem jsou jak výrobky, tak služby, se považuje za „zakázku na služby“, pokud hodnota daných služeb překračuje hodnotu výrobků zahrnutých touto zakázkou.

Zakázka, jejímž předmětem jsou služby a která zahrnuje činnosti uvedené v oddíle 45 CPV pouze jako vedlejší součást hlavního předmětu zakázky, se považuje za zakázku na služby;

6.

„vojenským vybavením“ vybavení speciálně určené či přizpůsobené pro vojenské účely, jež má být využito jako zbraň, střelivo či válečný materiál;

7.

„citlivým vybavením“, „citlivými stavebními pracemi“ a „citlivými službami“ vybavení, stavební práce a služby pro bezpečnostní účely, jež se dotýkají utajovaných informací nebo tyto informace vyžadují či obsahují;

8.

„utajovanými informacemi“ informace či materiál, bez ohledu na svou formu, povahu či způsob přenosu, jimž byla přidělena bezpečnostní klasifikace či ochrana určitého stupně a které vyžadují v zájmu národní bezpečnosti a v souladu s právními a správními předpisy platnými v dotčeném členském státě ochranu před zneužitím, zničením, odstraněním, odhalením, ztrátou či přístupem ze strany neoprávněných osob či jakýmkoli jiným typem narušení;

9.

„veřejnou správou“ vláda či regionální nebo místní správa členského státu či třetí země;

10.

„krizí“ jakákoli situace v členském státě nebo ve třetí zemi, při níž vznikla škoda, která výrazně převyšuje škody vznikající v běžném životě a která vážně ohrožuje nebo omezuje život a zdraví lidí, která má zásadní dopad na majetkové hodnoty nebo která vyžaduje přijetí opatření k zajištění základních dodávek pro obyvatelstvo; má se za to, že krize nastala, pokud ke vzniku takové škody podle očekávání dojde v nejbližší budoucnosti; ozbrojené konflikty a války se považují za krize ve smyslu této směrnice;

11.

„rámcovou dohodou“ dohoda mezi jedním nebo více zadavateli a jedním nebo více hospodářskými subjekty, jejímž účelem je stanovit podmínky, zejména s ohledem na ceny a případně na předpokládané množství, kterými se budou řídit zakázky zadávané během daného období;

12.

„elektronickou dražbou“ opakující se proces, který zahrnuje elektronické zařízení pro předkládání nových, snížených cen nebo nových hodnot, které se týkají určitých prvků nabídek, k němuž dochází po prvním úplném vyhodnocení nabídek, a který umožňuje sestavit jejich pořadí při použití automatických metod vyhodnocení.

Určité zakázky na služby a na stavební práce, jejichž předmětem jsou plnění týkající se duševního vlastnictví, jako je koncepce díla, proto nemohou být předmětem elektronických dražeb;

13.

„zhotovitelem“, „dodavatelem“ nebo „poskytovatelem služeb“ fyzická nebo právnická osoba nebo veřejný subjekt nebo skupina těchto osob či subjektů, která na trhu nabízí, v uvedeném pořadí, provedení stavebních prací nebo staveb, výrobky nebo služby;

14.

„hospodářským subjektem“ zhotovitel, dodavatel nebo poskytovatel služeb. Tento pojem je používán pouze pro zjednodušení;

15.

„zájemcem“ hospodářský subjekt, který se uchází o výzvu k účasti v omezeném nebo vyjednávacím řízení nebo v soutěžním dialogu;

16.

„uchazečem“ hospodářský subjekt, který podává nabídku v omezeném nebo vyjednávacím řízení nebo v soutěžním dialogu;

17.

„zadavatelem“ veřejný zadavatel ve smyslu čl. 1 odst. 9 směrnice 2004/18/ES nebo zadavatel ve smyslu článku 2 směrnice 2004/17/ES;

18.

„ústředním nákupním subjektem“ veřejný zadavatel ve smyslu čl. 1 odst. 9 směrnice 2004/18/ES, zadavatel ve smyslu čl. 2 odst. 1 písm. a) směrnice 2004/17/ES nebo evropský veřejný subjekt, který

získává dodávky nebo služby určené zadavatelům nebo

zadává zakázky nebo uzavírá rámcové dohody na stavební práce, dodávky nebo služby určené zadavatelům;

19.

„omezeným řízením“ řízení, ve kterém může každý hospodářský subjekt žádat o účast a ve kterém pouze ty hospodářské subjekty, které vyzve zadavatel, mohou podat nabídku;

20.

„vyjednávacím řízením“ řízení, ve kterém zadavatel konzultuje hospodářské subjekty podle svého výběru a vyjednává podmínky zakázky s jedním nebo více z nich;

21.

„soutěžním dialogem“ řízení, ve kterém může každý hospodářský subjekt požádat o účast a ve kterém zadavatel vede dialog se zájemci přijatými do řízení s cílem nalézt jedno či více vhodných řešení, která jsou schopna splnit jeho požadavky a na jehož či jejichž základě jsou vybraní uchazeči vyzváni k podání nabídky.

Pro účely použití řízení uvedeného v prvním pododstavci se zakázka považuje za „zvláště složitou“, pokud zadavatel objektivně nemůže

vymezit v souladu s čl. 18 odst. 3 písm. b), c) nebo d) technické prostředky schopné splnit jeho potřeby nebo cíle nebo

stanovit právní nebo finanční rámec projektu;

22.

„subdodávkou“ úplatná smlouva uzavřená písemnou formou mezi úspěšným uchazečem o zakázku a jedním nebo více hospodářskými subjekty za účelem splnění dotyčné zakázky, jejímž předmětem je provedení stavebních prací, dodání výrobků nebo poskytnutí služeb;

23.

„příbuzným podnikem“ podnik, ve kterém může úspěšný uchazeč přímo nebo nepřímo uplatňovat dominantní vliv, nebo jakýkoli podnik, který může uplatňovat dominantní vliv na úspěšného uchazeče nebo který, jako úspěšný uchazeč, podléhá dominantnímu vlivu jiného podniku v důsledku vlastnictví, finanční účasti nebo pravidel, kterými se řídí. Dominantní vliv podniku se předpokládá, když ve vztahu k jinému podniku přímo nebo nepřímo

drží většinu upsaného základního kapitálu podniku;

ovládá většinu hlasů, které plynou z podílů či akcií vydaných podnikem; nebo

může jmenovat více než polovinu členů správního, řídícího nebo dozorčího orgánu podniku;

24.

pojmy „písemný“ nebo „písemně“ jakýkoli soubor slov nebo čísel, který může být čten, reprodukován a dále sdělován. Tento soubor může zahrnovat informace přenášené a ukládané elektronickými prostředky;

25.

„elektronickým prostředkem“ prostředek používající elektronické zařízení pro zpracování (včetně digitální komprese) a ukládání dat zaslaných, přenesených a obdržených po drátě, rádiem, optickými prostředky nebo jinými elektromagnetickými prostředky;

26.

„životním cyklem“ veškeré možné postupné fáze výrobku, tj. jeho výzkum a vývoj, průmyslový vývoj, výroba, opravy, modernizace, úpravy, údržba, logistika, školení, testování, stažení z trhu a likvidace;

27.

„výzkumem a vývojem“ veškeré činnosti zahrnující základní výzkum, aplikovaný výzkum a experimentální vývoj, přičemž experimentální vývoj může zahrnovat uskutečnění technologických prokazovacích modelů, tj. zařízení prokazujících výkon nové koncepce či technologie v relevantním či reprezentativním prostředí;

28.

„civilním nákupem“ smlouva, na niž se nevztahuje článek 2 týkající se zadávání zakázek na nevojenské výrobky, stavební práce či logistické služby, uzavřená v souladu s podmínkami stanovenými v článku 17.

Článek 2

Oblast působnosti

V souladu s články 30, 45, 46, 55 a 296 Smlouvy se tato směrnice vztahuje na zakázky zadávané v oblasti obrany a bezpečnosti, jejichž předmětem jsou

a)

dodávky vojenského vybavení, včetně dílů, součástí nebo montážních bloků;

b)

dodávky citlivého vybavení, včetně dílů, součástí nebo montážních bloků;

c)

stavební práce, dodávky a služby přímo související s vybavením uvedeným v písmenech a) a b) pro veškeré fáze jeho životního cyklu;

d)

stavební práce a služby pro výhradně vojenské účely či citlivé stavební práce a citlivé služby.

Článek 3

Smíšené zakázky

1.   Zakázka, jejímž předmětem jsou stavební práce, dodávky nebo služby spadající do oblasti působnosti této směrnice a částečně do oblasti působnosti směrnice 2004/17/ES nebo směrnice 2004/18/ES, se zadává v souladu s touto směrnicí, jestliže pro zadání jediné zakázky existují objektivní důvody.

2.   Zadání zakázky, jejímž předmětem jsou stavební práce, dodávky nebo služby spadající částečně do oblasti působnosti této směrnice, přičemž se na její další část nevztahuje tato směrnice, směrnice 2004/17/ES ani směrnice 2004/18/ES, nespadá do oblasti působnosti této směrnice, jestliže pro zadání jediné zakázky existují objektivní důvody.

3.   Rozhodnutí zadat jedinou zakázku však nesmí být učiněno za účelem vyloučení zakázek z oblasti působnosti této směrnice, směrnice 2004/17/ES nebo směrnice 2004/18/ES.

Článek 4

Zásady zadávání zakázek

Zadavatelé jednají s hospodářskými subjekty na základě zásad rovnosti a zákazu diskriminace a postupují transparentním způsobem.

HLAVA II

PRAVIDLA PRO ZAKÁZKY

KAPITOLA I

Obecná ustanovení

Článek 5

Hospodářské subjekty

1.   Zájemci nebo uchazeči, kteří jsou podle právních předpisů členského státu, ve kterém jsou usazeni, oprávněni poskytovat danou službu, nesmějí být odmítnuti pouze na základě skutečnosti, že právní předpisy členského státu, ve kterém je zakázka zadávána, vyžadují, aby byli buď fyzickou, nebo právnickou osobou.

V případě zakázek na služby a na stavební práce a v případě zakázek na dodávky, které zahrnují navíc služby nebo umísťovací nebo instalační práce, však lze po právnických osobách požadovat, aby v nabídce nebo v žádosti o účast uvedly jména a odpovídající odbornou kvalifikaci osob, kteří budou zodpovídat za plnění dané zakázky.

2.   Podávat nabídky nebo vystupovat jako zájemci mohou skupiny hospodářských subjektů. Zadavatelé nesmějí od těchto skupin vyžadovat určitou právní formu k tomu, aby mohly podat nabídku nebo žádost o účast, avšak od vybrané skupiny může být vyžadováno získání takové právní formy, jestliže jí byla zadána zakázka, pokud je tato přeměna nezbytná pro řádné plnění zakázky.

Článek 6

Povinnost zadavatelů zachovávat důvěrnost

Aniž jsou dotčena ustanovení této směrnice, zejména ta, která se týkají povinností v souvislosti se zveřejňováním zadaných zakázek a s informováním zájemců a uchazečů podle čl. 30 odst. 3 a článku 35, a v souladu s vnitrostátním právem, kterým se zadavatel řídí, zejména právními předpisy o přístupu k informacím, nezveřejňuje zadavatel, s výhradou smluvně nabytých práv, informace, jež mu byly sděleny hospodářskými subjekty a byly jimi označeny za důvěrné; takové informace zahrnují zejména technická nebo obchodní tajemství a důvěrná hlediska nabídek.

Článek 7

Ochrana utajovaných informací

Zadavatelé mohou pro hospodářské subjekty stanovit požadavky zaměřené na ochranu utajovaných informací, jež jsou sdělovány v zadávacím řízení. Mohou od nich rovněž požadovat, aby zajistily dodržování těchto požadavků svými subdodavateli.

KAPITOLA II

Prahové hodnoty, ústřední nákupní subjekty a vyloučení zakázky

Oddíl 1

Prahové hodnoty

Článek 8

Částky prahových hodnot pro zakázky

Tato směrnice se vztahuje na zakázky, jejichž odhadovaná hodnota bez daně z přidané hodnoty (DPH) se rovná těmto prahovým hodnotám nebo je vyšší:

a)

412 000 EUR pro zakázky na dodávky a na služby;

b)

5 150 000 EUR pro zakázky na stavební práce.

Článek 9

Metody výpočtu odhadované hodnoty zakázek a rámcových dohod

1.   Výpočet odhadované hodnoty zakázky je založen na celkové splatné částce bez DPH, odhadované zadavatelem. Tento výpočet bere v úvahu celkovou odhadovanou částku, která zahrnuje jakoukoli formu případné opce a případná obnovení zakázky.

Jestliže zadavatel poskytuje zájemcům či uchazečům ceny nebo platby, zahrne je do výpočtu odhadované hodnoty zakázky.

2.   Odhad musí být platný v okamžiku, kdy je odesíláno oznámení o zakázce, jak je stanoveno v čl. 32 odst. 2, nebo v případech, kdy takové oznámení není vyžadováno, v okamžiku, kdy zadavatel zahájí zadávací řízení.

3.   Žádný projekt díla nebo navrhovaný nákup určitého množství dodávek nebo služeb nesmí být rozdělen tak, aby byly vytvořeny v podstatě totožné dílčí zakázky, nebo jinak rozdělen tak, aby se zabránilo použití této směrnice.

4.   Pokud jde o zakázky na stavební práce, musí výpočet odhadované hodnoty brát v úvahu jak náklady na stavební práce, tak celkovou odhadovanou hodnotu dodávek nezbytných k provedení stavebních prací, které zadavatelé dávají zhotoviteli k dispozici.

5.

a)

Může-li zamýšlená stavba nebo nákup služeb vést k současnému zadání zakázek ve formě oddělených částí, vezme se v úvahu celková odhadovaná hodnota všech takových částí.

Je-li souhrnná hodnota částí rovna prahové hodnotě stanovené v článku 8 nebo je vyšší, použije se tato směrnice pro zadání každé části.

Zadavatelé však mohou upustit od použití této směrnice v případě částí, jejichž odhadovaná hodnota bez DPH je nižší než 80 000 EUR pro služby nebo 1 000 000 EUR pro stavební práce, za předpokladu, že celková hodnota těchto částí není vyšší než 20 % celkové hodnoty všech částí.

b)

Může-li záměr na získání podobných dodávek vést k současnému zadání zakázek ve formě oddělených částí, bere se pro účely čl. 8 písm. a) a b) v úvahu celková odhadovaná hodnota všech těchto částí.

Je-li souhrnná hodnota částí rovna prahové hodnotě stanovené v článku 8 nebo je vyšší, použije se tato směrnice pro zadání každé části.

Zadavatelé však mohou upustit od použití této směrnice v případě částí, jejichž odhadovaná hodnota bez DPH je nižší než 80 000 EUR, za předpokladu, že celková hodnota těchto částí není vyšší než 20 % celkové hodnoty všech částí.

6.   Pro zakázky na dodávky, jejichž předmětem je leasing, nájem nebo koupě výrobků na splátky, se za základ pro výpočet odhadované hodnoty zakázky bere tato hodnota:

a)

v případě zakázek na dobu určitou, kdy je tato doba rovna dvanácti měsícům nebo kratší, celková odhadovaná hodnota za dobu trvání zakázky, nebo je-li doba trvání zakázky delší než dvanáct měsíců, celková hodnota, včetně odhadované zůstatkové hodnoty;

b)

v případě zakázek na dobu neurčitou nebo v případě, že doba jejich trvání nemůže být definována, měsíční hodnota vynásobená 48.

7.   V případě zakázek na dodávky nebo na služby, které jsou pravidelné povahy nebo které mají být obnovovány během daného období, se odhadovaná hodnota zakázky vypočte na základě

a)

buď celkové skutečné hodnoty po sobě jdoucích zakázek stejného druhu zadaných během předchozích dvanácti měsíců nebo předchozího účetního období, pokud možno přizpůsobené odhadovaným změnám v množství nebo hodnotě během dvanácti měsíců následujících po první zakázce;

b)

nebo celkové odhadované hodnoty po sobě jdoucích zakázek zadaných během dvanácti měsíců následujících po první dodávce nebo během účetního období, je-li delší než dvanáct měsíců.

Výběr metody použité pro výpočet odhadované hodnoty zakázky nesmí být proveden s úmyslem vyloučit ji z oblasti působnosti této směrnice.

8.   Pro zakázky na služby se za základ pro výpočet odhadované hodnoty zakázky bere případně tato hodnota:

a)

pro tyto druhy služeb:

i)

pojišťovací služby: splatné pojistné a podobné odměny;

ii)

zakázky zahrnující projekt: honoráře, splatné provize a podobné odměny;

b)

pro zakázky na služby, které neuvádějí celkovou cenu:

i)

v případě zakázek na dobu určitou, je-li doba trvání rovna 48 měsícům nebo kratší: celková hodnota za celou dobu jejich trvání;

ii)

v případě zakázek na dobu neurčitou nebo s dobou trvání delší než 48 měsíců: měsíční hodnota vynásobená 48.

9.   U rámcových dohod se v úvahu bere nejvyšší odhadovaná hodnota bez DPH všech zakázek zamýšlených pro celou dobu platnosti dohody.

Oddíl 2

Ústřední nákupní subjekty

Článek 10

Zakázky zadávané a rámcové dohody uzavírané ústředními nákupními subjekty

1.   Členské státy mohou stanovit, že zadavatelé mohou nakupovat stavební práce, dodávky nebo služby od nebo prostřednictvím ústředního nákupního subjektu.

2.   Má se za to, že zadavatelé, kteří nakupují stavební práce, dodávky nebo služby od nebo prostřednictvím ústředního nákupního subjektu v případech stanovených v čl. 1 bodě 18, jednají v souladu s touto směrnicí,

pokud ji dodržuje ústřední nákupní subjekt, nebo

není-li ústřední nákupní subjekt zadavatelem, pokud jsou pravidla, která používá při zadávání zakázek, v souladu se všemi ustanoveními této směrnice a zadané zakázky podléhají účinným prostředkům nápravy srovnatelným s prostředky stanovenými v hlavě IV.

Oddíl 3

Vyloučené zakázky

Článek 11

Použití vyloučení

Žádné z pravidel, postupů, programů, dohod, ujednání či smluv uvedených v tomto oddíle nesmí být použito za účelem obcházení ustanovení této směrnice.

Článek 12

Zakázky zadávané podle mezinárodních pravidel

Tato směrnice se nevztahuje na zakázky, které se řídí

a)

zvláštními procedurálními pravidly podle mezinárodní dohody či ujednání uzavřeného mezi jedním nebo více členskými státy a jednou nebo více třetími zeměmi;

b)

zvláštními procedurálními pravidly podle uzavřené mezinárodní dohody či ujednání souvisejícího s rozmístěním jednotek a týkajícího se podniků členského státu nebo třetí země;

c)

zvláštními procedurálními pravidly mezinárodní organizace, která provádí nákupy pro své vlastní účely, anebo které musí být zadávány členskými státy v souladu s uvedenými pravidly.

Článek 13

Zvláštní vyloučení

Tato směrnice se nevztahuje

a)

na zakázky, u nichž by použití pravidel této směrnice zavazovalo členský stát poskytnout informace, jejichž zveřejnění by podle něj bylo v rozporu s podstatnými zájmy jeho bezpečnosti;

b)

na zakázky pro účely zpravodajských činností;

c)

na zakázky zadávané v rámci programů spolupráce založených na výzkumu a vývoji, jež společně provádějí alespoň dva členské státy při vývoji nového výrobku, a případně i v pozdějších fázích celého či části životního cyklu tohoto výrobku. Při uzavírání dohod o těchto programech spolupráce pouze mezi členskými státy sdělí členské státy Komisi podíl nákladů na výzkum a vývoj na celkových nákladech daného programu, dohodu o sdílení nákladů a rovněž zamýšlený případný podíl na nákupech jednotlivých členských států;

d)

na zakázky zadané ve třetí zemi, včetně zakázek na civilní nákupy, provedené v době nasazení sil mimo území Unie, pokud operační potřeby vyžadují, aby byly zadány hospodářským subjektům umístěným v oblasti operací;

e)

na zakázky na služby, které se týkají nabývání nebo nájmu pozemků, stávajících budov nebo jiných nemovitostí nebo práv k nim jakýmikoli způsoby financování;

f)

na zakázky zadávané veřejnou správou jiné veřejné správě, jež se týkají

i)

dodávek vojenského vybavení či citlivého vybavení,

ii)

stavebních prací a služeb přímo souvisejících s tímto vybavením nebo

iii)

stavebních prací a služeb pro výhradně vojenské účely či citlivých stavebních prací a citlivých služeb;

g)

na rozhodčí a smírčí služby;

h)

na finanční služby s výjimkou pojišťovacích služeb;

i)

na pracovní smlouvy;

j)

na služby ve výzkumu a vývoji jiné než ty, kde prospěch připadá výhradně zadavateli pro jeho potřeby, aby jej využil při vlastní činnosti, za podmínky, že poskytovaná služba je plně hrazena zadavatelem.

Oddíl 4

Zvláštní úprava

Článek 14

Vyhrazené zakázky

Členské státy mohou vyhradit účast na zadávacím řízení chráněným dílnám nebo stanovit, že tyto zakázky musí být provedeny v rámci programů chráněného zaměstnání, kde většina dotčených zaměstnanců jsou zdravotně postižené osoby, které z důvodu povahy nebo vážnosti svého postižení nemohou vykonávat pracovní činnost v běžných podmínkách.

Oznámení o zakázce musí odkazovat na toto ustanovení.

KAPITOLA III

Úprava zakázek na služby

Článek 15

Zakázky na služby uvedené v příloze I

Zakázky, jejichž předmětem jsou služby podle článku 2 uvedené v příloze I, se zadávají v souladu s články 18 až 54.

Článek 16

Zakázky na služby uvedené v příloze II

Na zakázky, jejichž předmětem jsou služby podle článku 2 uvedené v příloze II, se vztahují výhradně článek 18 a čl. 30 odst. 3.

Článek 17

Smíšené zakázky na služby uvedené v příloze I a služby uvedené v příloze II

Zakázky, jejichž předmětem jsou jak služby podle článku 2 uvedené v příloze I, tak služby podle článku 2 uvedené v příloze II, se zadávají v souladu s články 18 až 54, je-li hodnota služeb uvedených v příloze I vyšší než hodnota služeb uvedených v příloze II. V ostatních případech se zakázky zadávají v souladu s článkem 18 a čl. 30 odst. 3.

KAPITOLA IV

Zvláštní pravidla pro dokumenty týkající se zakázky

Článek 18

Technické specifikace

1.   Technické specifikace, jak jsou vymezeny v bodě 1 přílohy II, se uvádějí v dokumentech týkajících se zakázky (oznámení o zakázce, zadávací dokumentace, popisných dokumentech nebo dodatečných dokumentech).

2.   Technické specifikace musí uchazečům vytvořit podmínky pro rovný přístup a nesmějí vést k vytváření neodůvodněných překážek pro otevření zadávání zakázek hospodářské soutěži.

3.   Aniž jsou dotčena právně závazná vnitrostátní technická pravidla (včetně pravidel týkajících se bezpečnosti výrobků) či technické požadavky, kterým musí členský stát podle mezinárodních standardizačních dohod vyhovět s cílem zaručit interoperabilitu, již tyto dohody vyžadují, a jsou-li v souladu s právem Společenství, musí být technické specifikace formulovány

a)

buď odkazem na technické specifikace uvedené v příloze III a, v pořadí podle významu,

na vnitrostátní civilní normy přejímající evropské normy,

na evropská technická schválení,

na obecné civilní technické specifikace,

na vnitrostátní civilní normy přejímající mezinárodní normy,

na jiné mezinárodní civilní normy,

na jiné technické referenční systémy vypracované evropskými normalizačními subjekty, nebo pokud neexistují, na jiné vnitrostátní civilní normy, vnitrostátní technická schválení nebo vnitrostátní technické specifikace týkající se projektování, výpočtu a provádění staveb a použití výrobků,

na civilní technické specifikace, které pocházejí z průmyslu a jsou jím všeobecně uznávány, nebo

na vnitrostátní „normy v oblasti obrany“ definované v bodě 3 přílohy III a specifikace obranného vybavení, jež těmto normám odpovídají.

Každý odkaz je doprovázen slovy „nebo rovnocenný“;

b)

nebo formou požadavků na výkon nebo funkci; tyto požadavky mohou zahrnovat vlastnosti z hlediska životního prostředí.

Tyto parametry však musí být dostatečně přesné, aby umožnily uchazečům určit předmět zakázky a zadavatelům zadat zakázku;

c)

nebo formou požadavků na výkon nebo funkci, jak je uvedeno v písmenu b), s odkazem na specifikace uvedené v písmenu a) jako na prostředek pro předpoklad shody s takovými požadavky na výkon nebo funkci; nebo

d)

nebo odkazem na specifikace uvedené v písmenu a) pro určité vlastnosti a odkazem na požadavky na výkon a funkci uvedené v písmenu b) pro ostatní vlastnosti.

4.   Jestliže zadavatel využije možnosti odkázat na specifikace uvedené v odst. 3 písm. a), nesmí odmítnout nabídku pouze z důvodu, že nabízené výrobky a služby nejsou v souladu se specifikacemi, na které odkázal, pokud uchazeč ke spokojenosti zadavatele ve své nabídce jakýmkoli vhodným prostředkem prokáže, že řešení, která navrhuje, rovnocenným způsobem vyhovují požadavkům definovaným technickými specifikacemi.

Vhodný prostředek může představovat technická dokumentace výrobce nebo zkušební protokol uznaného subjektu.

5.   Jestliže zadavatel využije možnosti stanovit požadavky na výkon nebo funkci uvedené v odstavci 3, nesmí odmítnout nabídku na stavební práce, výrobky nebo služby, které jsou v souladu s vnitrostátní normou přejímající evropskou normu, evropským technickým schválením, obecnou technickou specifikací, mezinárodní normou nebo technickým referenčním systémem vypracovaným evropským normalizačním subjektem, pokud tyto specifikace řeší požadavky na výkon nebo na funkci, které zadavatel stanovil.

Ve své nabídce musí uchazeč prokázat ke spokojenosti zadavatele jakýmkoli vhodným prostředkem, že stavba, výrobek nebo služba, která je v souladu s normou, splňuje požadavky zadavatele na výkon nebo funkci.

Vhodný prostředek může představovat technická dokumentace výrobce nebo zkušební protokol uznaného subjektu.

6.   Jestliže zadavatelé stanoví vlastnosti z hlediska životního prostředí formou požadavků na výkon nebo na funkci, jak je uvedeno v odst. 3 písm. b), mohou používat podrobné specifikace, nebo je-li to třeba, jejich části, jak jsou definovány evropskými, mezinárodními nebo vnitrostátními ekoznačkami nebo jakoukoli jinou ekoznačkou, za předpokladu, že

tyto specifikace jsou vhodné pro vymezení vlastností dodávek nebo služeb, které jsou předmětem zakázky,

požadavky na značku jsou definovány na základě vědeckých informací,

ekoznačky jsou přijaty za použití řízení, kterého se mohou účastnit všechny dotčené subjekty, jako jsou orgány veřejné správy, spotřebitelé, výrobci, distributoři a organizace na ochranu životního prostředí, a

jsou přístupné všem subjektům, které mají zájem.

Zadavatelé mohou uvést, že u výrobků a služeb opatřených ekoznačkou platí předpoklad, že splňují technické specifikace stanovené v zadávací dokumentaci; musí přijmout každý vhodný důkazní prostředek, jako je technická dokumentace výrobce nebo zkušební protokol uznaného subjektu.

7.   „Uznané subjekty“ ve smyslu tohoto článku jsou zkušební a kalibrační laboratoře a osvědčovací a inspekční subjekty, které splňují platné evropské normy.

Zadavatelé přijímají osvědčení vydaná uznanými subjekty usazenými v jiných členských státech.

8.   Není-li to odůvodněno předmětem zakázky, nesmějí technické specifikace odkazovat na určitou výrobu nebo zdroj nebo na určitý postup nebo na obchodní značky, patenty, typy nebo určitý původ či výrobu, pokud by to vedlo ke zvýhodnění nebo vyloučení určitých podniků nebo určitých výrobků. Takový odkaz je výjimečně dovolen, není-li dostatečně přesný a srozumitelný popis předmětu zakázky podle odstavců 3 a 4 možný; takový odkaz musí být doprovázen slovy „nebo rovnocenný“.

Článek 19

Varianty

1.   Je-li kritériem pro zadání zakázky hospodářsky nejvýhodnější nabídka, mohou zadavatelé dát uchazečům souhlas k podání variant.

2.   Zadavatelé v oznámení o zakázce uvedou, zda povolují podání variant nebo ne. Bez tohoto údaje nejsou varianty povoleny.

3.   Zadavatelé, kteří povolí podání variant, uvedou v zadávací dokumentaci minimální požadavky, jež musí varianty splňovat, a požadavky na jejich podávání.

Pouze varianty, které splňují minimální požadavky stanovené těmito zadavateli, jsou brány v úvahu.

4.   V zadávacím řízení u zakázek na dodávky nebo na služby nesmějí zadavatelé, kteří povolili podání variant, odmítnout variantu pouze z toho důvodu, že by vedla, pokud by byla přijata, buď spíše k zakázce na služby než k zakázce na dodávky, nebo spíše k zakázce na dodávky než k zakázce na služby.

Článek 20

Podmínky plnění zakázky

Zadavatelé mohou stanovit zvláštní podmínky pro plnění zakázky za předpokladu, že jsou slučitelné s právem Společenství a jsou uvedeny v dokumentech týkajících se zakázky (oznámení o zakázce, zadávací dokumentaci, popisných dokumentech nebo dodatečných dokumentech). Tyto podmínky se mohou týkat zejména subdodávek nebo zajištění bezpečnosti utajovaných informací nebo bezpečnosti dodávek požadované zadavatelem v souladu s články 21, 22 a 23 nebo zohledňovat hlediska ochrany životního prostředí nebo sociální hlediska.

Článek 21

Subdodávky

1.   Úspěšný uchazeč si může zvolit své subdodavatele pro všechny subdodávky, na něž se nevztahuje požadavek uvedený v odstavcích 3 a 4, a nesmí být zejména nucen diskriminovat potenciální subdodavatele z důvodu jejich státní příslušnosti.

2.   Zadavatel od uchazeče může, nebo stanoví-li tak členský stát, musí požadovat,

aby ve své nabídce uvedl, jakou část zakázky případně zamýšlí zadat třetím osobám, a všechny navrhované subdodavatele spolu s předmětem subdodávek, pro něž jsou navrhováni; nebo

aby uvedl veškeré změny, k nimž dojde na úrovni subdodavatelů během plnění zakázky.

3.   Zadavatel může, nebo stanoví-li tak členský stát, musí pro úspěšného uchazeče stanovit povinnost uplatňovat hlavu III na všechny nebo některé subdodávky, jež úspěšný uchazeč zamýšlí zadat třetím osobám.

4.   Členské státy mohou stanovit, že zadavatel může nebo musí od úspěšného uchazeče požadovat, aby část zakázky zadal třetí osobě. Zadavatel, který zadání části zakázky třetí osobě požaduje, uvede minimální část zakázky v podobě rozpětí její hodnoty stanovícího minimální a maximální procentní podíl. Maximální procentní podíl nesmí přesáhnout 30 % hodnoty zakázky. Toto rozpětí musí být přiměřené předmětu a hodnotě zakázky a povaze dotyčného odvětví, včetně úrovně hospodářské soutěže na tomto trhu a příslušných technických schopností průmyslové základny.

Veškeré procentní podíly subdodávek v rámci rozpětí hodnot zakázek stanoveného zadavatelem se považují za vyhovující požadavku na zadání části zakázky třetí osobě uvedenému v tomto odstavci.

Uchazeči mohou navrhnout, aby byla třetí osobě zadána část zakázky, jejíž celková hodnota přesahuje rozpětí stanovené zadavatelem.

Zadavatel musí po uchazečích požadovat, aby ve své nabídce uvedli, kterou část nebo které části své nabídky zamýšlejí zadat třetí osobě, aby vyhověli požadavku uvedenému v prvním pododstavci.

Zadavatel od uchazečů může, nebo stanoví-li tak členský stát, musí požadovat, aby rovněž uvedli, kterou část nebo které části své nabídky zamýšlejí zadat třetí osobě nad rámec požadovaného procentního podílu a které subdodavatele již určili.

Úspěšný uchazeč udělí třetí osobě subdodávky odpovídající procentnímu podílu, jejž pro úspěšného uchazeče stanovil pro tento případ zadavatel v souladu s hlavou III.

5.   Pokud členský stát stanoví, že zadavatel může zamítnout subdodavatele vybrané uchazečem ve fázi řízení o zadání hlavní zakázky nebo úspěšným uchazečem během plnění zakázky, musí být toto zamítnutí založeno pouze na kritériích, jež byla uplatněna při výběru uchazečů o hlavní zakázku. Pokud zadavatel zamítne subdodavatele, musí uchazeči nebo úspěšnému uchazeči poskytnout písemné odůvodnění, v němž uvede, proč se domnívá, že daný subdodavatel nesplňuje stanovená kritéria.

6.   Požadavky zmíněné v odstavcích 2 až 5 musí být uvedeny v oznámení o zakázce.

7.   Odstavci 1 až 5 není dotčena otázka odpovědnosti hlavního hospodářského subjektu.

Článek 22

Bezpečnost informací

Pokud se zakázky týkají utajovaných informací či takové informace vyžadují nebo obsahují, upřesní zadavatel v dokumentech týkajících se zakázky (oznámení o zakázce, zadávací dokumentaci, popisných dokumentech nebo dodatečných dokumentech) opatření a požadavky nezbytné k zajištění bezpečnosti těchto informací na požadované úrovni.

Za tímto účelem může zadavatel vyžadovat, aby nabídka obsahovala mimo jiné tyto údaje:

a)

závazek uchazeče a již určených subdodavatelů náležitě zabezpečit ochranu veškerých utajovaných informací, jež mají k dispozici nebo k nimž získají přístup při plnění zakázky či po ukončení platnosti zakázky nebo jejím dokončení v souladu s příslušnými právními a správními předpisy;

b)

závazek uchazeče získat závazek uvedený v písmenu a) od ostatních subdodavatelů, kterým zadá subdodávku během plnění zakázky;

c)

dostatečné informace o již určených subdodavatelích, které zadavateli umožní posoudit, zda má každý z těchto subdodavatelů požadované schopnosti patřičně zabezpečit ochranu utajovaných informací, k nimž budou mít subdodavatelé přístup nebo které jsou povinni vytvořit v rámci své subdodavatelské činnosti;

d)

závazek uchazeče poskytnout informace požadované v písmenu c) v případě nových subdodavatelů ještě před tím, než jim bude zadána subdodávka.

Nejsou-li na úrovni Společenství harmonizovány systémy vnitrostátních bezpečnostních prověrek, mohou členské státy stanovit, že opatření a požadavky uvedené ve druhém pododstavci musí být v souladu s vnitrostátními předpisy o bezpečnostních prověrkách. Členské státy uznávají bezpečnostní prověrky, jež pokládají za rovnocenné bezpečnostním prověrkám vystaveným v souladu s jejich vnitrostátním právem, mohou však samy provést a zohlednit další šetření, je-li to považováno za nezbytné.

Článek 23

Bezpečnost dodávek

Zadavatel v dokumentech týkajících se zakázky (oznámení o zakázce, zadávací dokumentaci, popisných dokumentech nebo dodatečných dokumentech) upřesní své požadavky na bezpečnost dodávek.

Za tímto účelem může zadavatel vyžadovat, aby nabídka obsahovala mimo jiné tyto údaje:

a)

osvědčení nebo dokumentaci, jež zadavateli uspokojivým způsobem prokáže, že uchazeč bude schopen dostát svým závazkům v oblasti vývozu, transferu a průvozu zboží ve vztahu ke smlouvě, včetně veškerých dodatečných dokumentů obdržených od dotčeného členského státu nebo dotčených členských států;

b)

sdělení o veškerých omezeních pro zadavatele, pokud jde o zveřejňování, transfer a využití výrobků a služeb nebo o jakýkoli výsledek těchto výrobků a služeb, která vyplývají z kontroly vývozu či bezpečnostních opatření;

c)

osvědčení nebo dokumentaci prokazující, že organizace a umístění uchazečova dodavatelského řetězce mu umožní vyhovět požadavkům zadavatele v oblasti bezpečnosti dodávek upřesněných v zadávací dokumentaci, a závazek zajistit, aby případné změny jeho dodavatelského řetězce, k nimž dojde během plnění zakázky, neměly nepříznivý vliv na plnění těchto požadavků;

d)

závazek uchazeče vytvořit nebo udržet kapacitu, která je vyžadována pro řešení případných dodatečných potřeb zadavatele vyplývajících z krize, v souladu s podmínkami, jež mají být dohodnuty;

e)

veškeré dodatečné dokumenty pocházející od uchazečových vnitrostátních orgánů týkající se uspokojení dodatečných potřeb zadavatele, které by případně vyplynuly z krize;

f)

závazek uchazeče zajistit údržbu, modernizaci nebo úpravy dodávek, které jsou předmětem zakázky;

g)

závazek uchazeče včas informovat zadavatele o veškerých změnách své organizace, dodavatelského řetězce nebo průmyslové strategie, které mohou ovlivnit závazky uchazeče vůči zadavateli;

h)

závazek uchazeče poskytnout zadavateli v souladu s podmínkami, jež mají být dohodnuty, veškeré specifické prostředky, jež jsou nezbytné pro výrobu náhradních dílů, součástek, montážních bloků a zvláštního zkušebního zařízení, včetně technických výkresů, licencí a návodů k použití, v případě, že již není schopen provést dotyčné dodávky.

Od uchazeče nesmí být vyžadováno, aby získal od členského státu příslib, kterým by byla dotčena volnost tohoto členského státu uplatňovat v souladu s příslušným mezinárodním právem nebo právem Společenství svá vnitrostátní licenční kritéria pro vývoz, transfer nebo průvoz za okolností existujících v době vydání takového rozhodnutí o udělení licence.

Článek 24

Povinnosti týkající se daní, ochrany životního prostředí, ochrany zaměstnanců a pracovních podmínek

1.   Zadavatel v zadávací dokumentaci může, nebo stanoví-li tak členský stát, musí uvést subjekt nebo subjekty, od nichž může zájemce nebo uchazeč získat náležité informace o povinnostech týkajících se daní, ochrany životního prostředí, ochrany zaměstnanců a pracovních podmínek, které platí v členském státě, regionu, místě nebo třetí zemi, kde mají být prováděny stavební práce nebo poskytovány služby, a které platí pro stavební práce prováděné na místě a pro služby poskytované během plnění zakázky.

2.   Zadavatel, který poskytuje informace uvedené v odstavci 1, požádá uchazeče, aby uvedli, že při vypracování své nabídky vzali v úvahu povinnosti týkající se ochrany zaměstnanců a pracovních podmínek, které platí v místě, kde mají být provedeny stavební práce nebo poskytnuta služba.

Prvním pododstavcem není dotčeno použití ustanovení článku 49, která se týkají přezkoumání mimořádně nízkých nabídek.

KAPITOLA V

Řízení

Článek 25

Použitelná řízení

Při zadávání zakázek zadavatelé použijí vnitrostátní řízení upravená pro účely této směrnice.

Zadavatelé se mohou rozhodnout zadat zakázky za použití omezeného řízení nebo vyjednávacího řízení se zveřejněním oznámení o zakázce.

Za okolností uvedených v článku 27 mohou své zakázky zadat prostřednictvím soutěžního dialogu.

Ve zvláštních případech a za zvláštních okolností, výslovně uvedených v článku 28, mohou zadavatelé použít vyjednávací řízení bez zveřejnění oznámení o zakázce.

Článek 26

Vyjednávací řízení se zveřejněním oznámení o zakázce

1.   Ve vyjednávacím řízení se zveřejněním oznámení o zakázce vyjednávají zadavatelé s uchazeči o jimi podaných nabídkách, aby je přizpůsobili požadavkům, které stanovili v oznámení o zakázce, v zadávací dokumentaci a v případných dodatečných dokumentech, a aby určili nejlepší nabídku v souladu s článkem 47.

2.   Během vyjednávání zajistí zadavatelé rovné zacházení se všemi uchazeči. Zejména neposkytují diskriminačním způsobem informace, které mohou zvýhodnit některé uchazeče vůči jiným.

3.   Zadavatelé mohou stanovit, že řízení se koná v navazujících fázích, s cílem snížit počet nabídek k vyjednávání použitím kritérií pro zadání uvedených v oznámení o zakázce nebo v zadávací dokumentaci. V oznámení o zakázce nebo v zadávací dokumentaci musí být uvedeno, zda byl takový postup použit.

Článek 27

Soutěžní dialog

1.   V případě zvláště složitých zakázek mohou členské státy stanovit, že pokud se zadavatel domnívá, že použití omezeného řízení nebo vyjednávacího řízení se zveřejněním oznámení o zakázce mu nedovolí zadat zakázku, může použít soutěžní dialog v souladu s tímto článkem.

Zakázka se zadává pouze na základě zadávacího kritéria pro hospodářsky nejvýhodnější nabídku.

2.   Zadavatelé zveřejní oznámení o zakázce, ve kterém uvedou své potřeby a požadavky, které vymezí v tomto oznámení nebo popisném dokumentu.

3.   Zadavatelé zahájí se zájemci vybranými v souladu s odpovídajícími ustanoveními článků 38 až 46 dialog, jehož cílem je určit a vymezit prostředky, které nejlépe vyhovují pro splnění jejich potřeb. Během tohoto dialogu mohou s vybranými zájemci projednat všechny aspekty zakázky.

V průběhu dialogu zadavatelé zajistí rovné zacházení se všemi uchazeči. Zejména neposkytují informace diskriminačním způsobem, který by mohl zvýhodnit některé uchazeče vůči jiným.

Zadavatelé nesmějí odhalit jiným účastníkům navrhovaná řešení nebo jiné důvěrné informace sdělené zájemcem, který se účastní dialogu, bez jeho souhlasu.

4.   Zadavatelé mohou stanovit, že řízení se koná v navazujících fázích, s cílem snížit počet řešení k projednání ve fázi dialogu použitím kritérií pro zadání uvedených v oznámení o zakázce nebo v popisném dokumentu. V oznámení o zakázce nebo v popisném dokumentu musí být uvedeno, že takový postup může být použit.

5.   Zadavatel pokračuje v dialogu do té doby, než může určit jedno nebo více řešení, v případě potřeby po jejich porovnání, která jsou schopna splnit jeho potřeby.

6.   Poté, co byl dialog prohlášen za ukončený, a poté, co o tom byli informováni účastníci, je zadavatelé vyzvou k podání svých konečných nabídek na základě jednoho nebo více řešení předložených a upřesněných během dialogu. Tyto nabídky musí obsahovat všechny nezbytné a požadované prvky, které jsou nutné pro plnění projektu.

Na žádost zadavatele mohou být tyto nabídky objasněny, upřesněny a zdokonaleny. Objasnění, upřesnění a zdokonalení nebo dodatečné informace však nesmějí zahrnovat změny základních prvků nabídky nebo výzvy k podání nabídek, jejichž obměna by mohla narušit soutěž nebo by měla diskriminační účinek.

7.   Zadavatelé posuzují doručené nabídky na základě kritérií pro zadání zakázky stanovených v oznámení o zakázce nebo v popisném dokumentu a vyberou hospodářsky nejvýhodnější nabídku v souladu s článkem 47.

Na žádost zadavatele může být uchazeč určený jako ten, který podal hospodářsky nejvýhodnější nabídku, požádán o objasnění aspektů své nabídky nebo potvrzení závazků obsažených v nabídce, za předpokladu, že to nezpůsobí změnu podstatných prvků nabídky nebo výzvy k podání nabídek a nevznikne riziko narušení hospodářské soutěže nebo diskriminace.

8.   Zadavatelé mohou účastníkům dialogu stanovit ceny nebo platby.

Článek 28

Případy, které odůvodňují použití vyjednávacího řízení bez zveřejnění oznámení o zakázce

Zadavatelé mohou zadávat své zakázky ve vyjednávacím řízení bez předchozího zveřejnění oznámení o zakázce, přičemž odůvodní použití takového postupu v oznámení o udělení zakázky podle čl. 30 odst. 3, v těchto případech:

1.

v případě zakázek na stavební práce, zakázek na dodávky a zakázek na služby:

a)

jestliže v omezeném řízení, vyjednávacím řízení se zveřejněním oznámení o zakázce nebo v soutěžním dialogu nebyly podány žádné nabídky nebo žádné vhodné nabídky nebo žádné žádosti o účast, za předpokladu, že se původní podmínky zakázky podstatně nezmění, a za podmínky, že je Komisi na její žádost zaslána zpráva;

b)

jestliže byly podány nabídky, které jsou v rozporu s pravidly, nebo nabídky, které jsou podle vnitrostátních předpisů slučitelných s články 5, 19, 21 až 24 a kapitolou VII hlavy II nepřijatelné v omezeném řízení, vyjednávacím řízení se zveřejněním oznámení nebo soutěžním dialogu, pokud

i)

se původní podmínky zakázky podstatně nezmění a

ii)

zadavatelé do vyjednávacího řízení zahrnou pouze všechny uchazeče, kteří splňují kritéria stanovená v článcích 39 až 46 a kteří v předchozím omezeném řízení nebo soutěžním dialogu podali nabídky v souladu s formálními požadavky zadávacího řízení;

c)

jestliže lhůty stanovené pro omezené řízení nebo vyjednávací řízení se zveřejněním oznámení o zakázce, včetně zkrácených lhůt uvedených v čl. 33 odst. 7, nejsou slučitelné s naléhavostí způsobenou krizí. Tuto možnost lze uplatnit například v případech uvedených v čl. 23 druhém pododstavci písm. d);

d)

pokud je to nezbytně nutné, nelze-li z důvodů krajní naléhavosti způsobené událostmi, které dotyční zadavatelé nemohli předvídat, dodržet lhůty stanovené pro omezené řízení nebo vyjednávací řízení se zveřejněním oznámení o zakázce, včetně zkrácených lhůt uvedených v čl. 33 odst. 7. Okolnosti, které se uvádějí pro odůvodnění krajní naléhavosti, nesmějí být v žádném případě způsobeny zadavatelem;

e)

jestliže zakázka může být z technických důvodů nebo z důvodů spojených s ochranou výlučných práv zadána pouze určitému hospodářskému subjektu;

2.

v případě zakázek na služby a zakázek na dodávky:

a)

pro služby v oblasti výzkumu a vývoje, jež nejsou uvedeny v článku 13;

b)

jsou-li dané výrobky vyráběny výlučně pro účely výzkumu a vývoje, s výjimkou výroby ve velkém, s cílem dosáhnout hospodářské životaschopnosti výrobku nebo pokrytí nákladů na výzkum a vývoj;

3.

v případě zakázek na dodávky:

a)

pro dodatečné dodávky od původního dodavatele, které jsou určeny buď pro částečné nahrazení běžných dodávek nebo zařízení, nebo pro rozšíření stávajících dodávek nebo zařízení, jestliže by změna dodavatele nutila zadavatele získávat materiál, který má odlišné technické vlastnosti, což by mělo za následek neslučitelnost nebo nepřiměřené technické obtíže při provozu a údržbě.

Doba trvání těchto zakázek a opakovaných zakázek nesmí překročit pět let, kromě výjimečných okolností určených s ohledem na očekávanou provozní životnost dodávaných výrobků, instalací či systémů a technické obtíže, které by mohly být způsobeny změnou dodavatele;

b)

pro dodávky kotované a nakoupené na burzách komodit;

c)

pro nákup dodávek za zvláště výhodných podmínek, buď od dodavatele, který s konečnou platností ukončuje svoji obchodní činnost, nebo od správců konkursní podstaty nebo likvidátorů v případě úpadku, vyrovnání s věřiteli nebo podobného řízení podle vnitrostátních právních předpisů;

4.

v případě zakázek na stavební práce a zakázek na služby:

a)

pro dodatečné stavební práce nebo služby, které nejsou zahrnuty v původně zvažovaném projektu nebo v původní zakázce, ale které se v důsledku nepředvídaných okolností stanou nezbytné pro provedení stavebních prací nebo služeb v nich popsaných, za podmínky, že je zakázka zadána hospodářskému subjektu, který tyto stavební práce nebo služby provádí,

i)

jestliže tyto dodatečné stavební práce nebo služby nemohou být technicky nebo hospodářsky odděleny od původní zakázky bez velkých obtíží pro zadavatele, nebo

ii)

jestliže tyto stavební práce nebo služby, ačkoli jsou oddělitelné od plnění původní zakázky, jsou nezbytně nutné pro její dokončení.

Souhrnná hodnota zakázek zadaných na dodatečné stavební práce nebo služby však nesmí překročit 50 % částky původní zakázky;

b)

pro nové stavební práce nebo služby, které spočívají v opakování podobných stavebních prací nebo služeb svěřených hospodářskému subjektu, kterému stejní zadavatelé zadali původní zakázku, za předpokladu, že tyto stavební práce nebo služby odpovídají základnímu projektu, na který byla původní zakázka zadána v omezeném řízení, ve vyjednávacím řízení se zveřejněním oznámení o zakázce nebo v soutěžním dialogu.

Možnost použití tohoto řízení musí být zveřejněna, jakmile je první projekt zařazen do soutěže, a zadavatelé vezmou v úvahu celkové odhadované náklady na následné stavební práce a služby při použití článku 8.

Toto řízení lze použít pouze v průběhu pěti let následujících po sjednání původní zakázky, s výjimkou zvláštních okolností, kdy se zohledňuje očekávaná životnost dodávaných výrobků, instalací či systémů a technické obtíže, které by mohly být způsobeny změnou dodavatele;

5.

pro zakázky spojené s poskytováním služeb letecké a námořní dopravy ozbrojeným či bezpečnostním silám členského státu, jež jsou nebo mají být nasazeny v zahraničí, musí-li zadavatel zadat zakázku na tyto služby u hospodářských subjektů, které zaručí platnost své nabídky pouze na tak krátkou dobu, že nelze dodržet lhůtu stanovenou pro omezené řízení nebo vyjednávací řízení se zveřejněním oznámení o zakázce, včetně zkrácených lhůt uvedených v čl. 33 odst. 7.

Článek 29

Rámcové dohody

1.   Členské státy mohou stanovit, že zadavatelé mohou uzavírat rámcové dohody.

2.   Za účelem uzavření rámcové dohody se zadavatelé řídí pravidly řízení uvedenými v této směrnici ve všech fázích až do zadání zakázek založených na této rámcové dohodě. Strany rámcové dohody se vybírají za použití kritérií pro zadání zakázky stanovených v souladu s článkem 47.

Zakázky založené na rámcové dohodě jsou zadávány postupy stanovenými v odstavcích 3 a 4. Tyto postupy mohou být použity pouze mezi zadavateli a hospodářskými subjekty, jež jsou původními stranami rámcové dohody.

Při zadávání zakázek založených na rámcové dohodě nesmějí strany za žádných okolností provádět podstatné změny v podmínkách stanovených v této rámcové dohodě, zejména v případě uvedeném v odstavci 3.

Doba platnosti rámcové dohody nesmí překročit sedm let, kromě výjimečných okolností, kdy se zohledňuje očekávaná provozní životnost dodávaných výrobků, instalací či systémů a technické obtíže, které by mohly být způsobeny změnou dodavatele.

Za takovýchto výjimečných okolností zadavatel tyto okolnosti řádně odůvodní v oznámení uvedeném v čl. 30 odst. 3.

Zadavatelé nesmějí rámcové dohody zneužívat nebo je používat způsobem, který by bránil hospodářské soutěži, omezoval ji nebo ji narušoval.

3.   Je-li rámcová dohoda uzavřena pouze s jedním hospodářským subjektem, jsou zakázky založené na této rámcové dohodě zadávány v rámci podmínek stanovených v rámcové dohodě.

Při zadávání těchto zakázek se zadavatelé mohou písemně obrátit na hospodářský subjekt, který je stranou rámcové dohody, se žádostí o případné doplnění jeho nabídky, je-li to nutné.

4.   Jestliže je rámcová dohoda uzavřena s více hospodářskými subjekty, počet hospodářských subjektů musí být nejméně roven třem, existuje-li dostatečný počet hospodářských subjektů, které splňují kritéria pro výběr, nebo přípustných nabídek, které splňují kritéria pro zadání.

Zakázky založené na rámcových dohodách uzavřených s více hospodářskými subjekty mohou být zadány

buď použitím podmínek stanovených v rámcové dohodě bez obnovení soutěže,

nebo nejsou-li všechny podmínky stanoveny v rámcové dohodě a strany znovu soutěží na základě stejných, a je-li to nutné, přesněji formulovaných podmínek a případně dalších podmínek uvedených v zadávací dokumentaci rámcové dohody, tímto postupem:

a)

zadavatelé písemně konzultují každou zakázku, která má být zadána, s hospodářskými subjekty, které jsou schopny plnit zakázku;

b)

zadavatelé stanoví lhůtu, která je dostatečně dlouhá, aby umožnila podání nabídek pro každou konkrétní zakázku, s přihlédnutím k faktorům, jakými jsou složitost předmětu zakázky a čas potřebný k podání nabídek;

c)

nabídky se podávají písemně a jejich obsah zůstává důvěrný až do uplynutí stanovené lhůty pro odpověď;

d)

zadavatelé zadají každou zakázku uchazeči, který podal nejlepší nabídku na základě kritérií pro zadání zakázky uvedených v zadávací dokumentaci rámcové dohody.

KAPITOLA VI

Pravidla pro zveřejňování a transparentnost

Oddíl 1

Zveřejňování oznámení

Článek 30

Oznámení

1.   Zadavatelé mohou zveřejnit prostřednictvím oznámení předběžných informací, které zveřejňuje Komise nebo oni sami na svém profilu kupujícího, jak je popsán v bodě 2 přílohy VI,

a)

pokud jde o dodávky, celkovou odhadovanou hodnotu zakázek nebo rámcových dohod podle skupin výrobků, které mají v úmyslu zadat v průběhu následujících dvanácti měsíců.

Skupiny výrobků stanoví zadavatelé odkazem na nomenklaturu CPV;

b)

pokud jde o služby, celkovou odhadovanou hodnotu zakázek nebo rámcových dohod pro každou z kategorií služeb, které mají v úmyslu zadat v průběhu následujících dvanácti měsíců;

c)

pokud jde o stavební práce, základní charakteristiky zakázek nebo rámcových dohod, které mají v úmyslu zadat.

Oznámení uvedená v prvním pododstavci se zasílají Komisi nebo zveřejní na profilu kupujícího co nejdříve po přijetí rozhodnutí, kterým se schvaluje plán zakázek nebo rámcových dohod, které zadavatelé mají v úmyslu zadat nebo uzavřít.

Zadavatelé, kteří zveřejňují oznámení předběžných informací na svých profilech kupujícího, zašlou elektronicky Komisi oznámení o zveřejnění oznámení předběžných informací na svém profilu kupujícího ve formátu a postupy pro přenos uvedenými v bodě 3 přílohy VI.

Zveřejnění oznámení uvedených v prvním pododstavci je povinné jen tehdy, využijí-li zadavatelé možnosti zkrátit lhůty pro doručení nabídek v souladu s čl. 33 odst. 3.

Tento odstavec se nevztahuje na vyjednávací řízení bez předchozího zveřejnění oznámení o zakázce.

2.   Zadavatelé, kteří chtějí zadat zakázku nebo uzavřít rámcovou dohodu v omezeném řízení, ve vyjednávacím řízení se zveřejněním oznámení o zakázce nebo v soutěžním dialogu, zveřejní svůj záměr prostřednictvím oznámení o zakázce.

3.   Zadavatelé, kteří zadali zakázku nebo uzavřeli rámcovou dohodu, zašlou oznámení o výsledcích zadávacího řízení do 48 dnů od zadání zakázky nebo uzavření rámcové dohody.

V případě rámcových dohod uzavřených v souladu s článkem 29 nejsou zadavatelé povinni zasílat oznámení o výsledcích zadávacího řízení pro každou zakázku založenou na této dohodě.

Určité informace o zadání zakázky nebo uzavření rámcové dohody nemusí být poskytnuty ke zveřejnění v případě, že by jejich zveřejnění bylo na překážku vymáhání práva nebo být jinak v rozporu s veřejným zájmem, zejména se zájmy v oblasti obrany nebo bezpečnosti, nebo by poškodilo oprávněné obchodní zájmy veřejných nebo soukromých hospodářských subjektů, nebo by mohlo být na újmu korektní hospodářské soutěži mezi nimi.

Článek 31

Nepovinné zveřejňování

Zadavatelé mohou v souladu s článkem 32 zveřejňovat oznámení týkající se zakázek, na která se nevztahuje povinnost zveřejňování stanovená touto směrnicí.

Článek 32

Forma a způsob zveřejňování oznámení

1.   Oznámení obsahují informace uvedené v příloze IV a případně veškeré jiné informace považované zadavatelem za užitečné ve formě standardních formulářů přijatých Komisí poradním postupem podle čl. 67 odst. 2.

2.   Oznámení zasílaná zadavateli Komisi jsou předávána buď elektronickými prostředky ve formátu a postupy pro přenos uvedenými v bodě 3 přílohy VI, nebo jinými prostředky. V případě použití urychleného řízení stanoveného v čl. 33 odst. 7 musí být oznámení zasílána buď telefaxem, nebo elektronickými prostředky ve formátu a postupy pro přenos uvedenými v bodě 3 přílohy VI.

Oznámení se zveřejňují v souladu s technickými charakteristikami zveřejnění uvedenými v bodě 1 písm. a) a b) přílohy VI.

3.   Oznámení vypracovaná a zaslaná elektronickými prostředky ve formátu a postupy pro přenos uvedenými v bodě 3 přílohy VI se zveřejní do pěti dnů po jejich odeslání.

Oznámení, která nejsou zaslána elektronickými prostředky ve formátu a postupy pro přenos uvedenými v bodě 3 přílohy VI, se zveřejní do dvanácti dnů po jejich odeslání nebo, v případě urychleného řízení uvedeného v čl. 33 odst. 7, do pěti dnů po odeslání.

4.   Oznámení se zveřejňují v plném znění v úředním jazyku Společenství, který vybral zadavatel, a toto původní jazykové znění je jediné závazné. Souhrn podstatných prvků každého oznámení se zveřejňuje v ostatních úředních jazycích.

Náklady na zveřejňování oznámení Komisí nese Společenství.

5.   Oznámení a jejich obsah nesmějí být zveřejněny na vnitrostátní úrovni nebo na profilu kupujícího přede dnem jejich odeslání Komisi.

Oznámení zveřejněná na vnitrostátní úrovni nesmějí obsahovat jiné informace než ty, které jsou obsaženy v oznámeních zaslaných Komisi nebo zveřejněných na profilu kupujícího v souladu s čl. 30 odst. 1 prvním pododstavcem, avšak musí uvádět datum odeslání oznámení Komisi nebo zveřejnění na profilu kupujícího.

Oznámení předběžných informací nesmějí být zveřejněna na profilu kupujícího před tím, než je Komisi zasláno oznámení o jejich zveřejnění touto formou; musí uvádět datum odeslání Komisi.

6.   Obsah oznámení, která nejsou odesílána elektronickými prostředky v souladu s formou a postupy pro přenos uvedenými v bodě 3 přílohy VI, je omezen na přibližně 650 slov.

7.   Zadavatelé musí být schopni prokázat datum odeslání oznámení.

8.   Komise vydá zadavateli potvrzení o zveřejnění předaných informací, ve kterém je uveden den zveřejnění. Toto potvrzení je důkazem o zveřejnění.

Oddíl 2

Lhůty

Článek 33

Lhůty pro doručení žádostí o účast a nabídek

1.   Při stanovení lhůt pro doručení žádostí o účast a nabídek zohledňují zadavatelé zejména složitost zakázky a čas nutný pro vypracování nabídek, aniž jsou dotčeny minimální lhůty stanovené tímto článkem.

2.   V případě omezených řízení, vyjednávacích řízení se zveřejněním oznámení o zakázce a soutěžního dialogu činí minimální lhůta pro doručení žádostí o účast 37 dnů ode dne, kdy bylo oznámení o zakázce odesláno.

V případě omezených řízení činí minimální lhůta pro doručení nabídek 40 dnů ode dne, kdy byla výzva odeslána.

3.   Jestliže zadavatelé zveřejnili oznámení předběžných informací, může být minimální lhůta pro doručení nabídek podle odst. 2 druhého pododstavce zkrácena zpravidla na 36 dnů, ale v žádném případě na méně než 22 dnů.

Lhůta běží ode dne, kdy byla odeslána výzva k podání nabídek.

Zkrácené lhůty uvedené v prvním pododstavci jsou přípustné za předpokladu, že oznámení předběžných informací obsahovalo všechny informace vyžadované pro oznámení o zakázce v příloze IV, pokud jsou tyto informace dostupné v době zveřejnění oznámení a toto oznámení předběžných informací bylo odesláno ke zveřejnění nejméně 52 dnů a nejvýše dvanáct měsíců přede dnem, kdy bylo odesláno oznámení o zakázce.

4.   Jsou-li oznámení vypracovávána a zasílána elektronickými prostředky ve formátu a postupy pro přenos uvedenými v bodě 3 přílohy VI, může být lhůta pro doručení žádostí o účast uvedená v odst. 2 prvním pododstavci zkrácena o sedm dnů.

5.   Lhůty pro doručení nabídek uvedené v odst. 2 druhém pododstavci mohou být zkráceny o pět dnů, pokud zadavatel poskytuje volný, úplný a přímý přístup k zadávací dokumentaci a veškerým dodatečným dokumentům elektronickými prostředky ode dne zveřejnění oznámení v souladu s přílohou VI, přičemž v textu oznámení uvede internetovou adresu, na které jsou tyto dokumenty přístupné.

Toto zkrácení lze sčítat se zkrácením uvedeným v odstavci 4.

6.   Jestliže z jakéhokoli důvodu nebyly zadávací dokumentace a dodatečné dokumenty nebo informace poskytnuty ve lhůtách stanovených v článku 34, přestože byly vyžádány včas, nebo pokud nabídky mohou být podány pouze po návštěvě daného místa nebo po kontrole dokumentů připojených k zadávací dokumentaci na místě, prodlouží se lhůty pro doručení nabídek tak, aby se všechny dotčené hospodářské subjekty mohly seznámit se všemi informacemi, které jsou potřebné pro podání nabídky.

7.   Nelze-li z důvodů naléhavosti minimální lhůty stanovené v tomto článku použít, mohou zadavatelé pro omezené řízení a vyjednávací řízení se zveřejněním oznámení o zakázce stanovit:

lhůtu pro doručení žádostí o účast, jež nesmí být kratší než 15 dnů ode dne odeslání oznámení o zakázce nebo kratší než deset dnů, jestliže oznámení bylo zasláno elektronickými prostředky ve formátu a postupy pro zasílání oznámení uvedenými v bodě 3 přílohy VI; a

v případě omezených řízení lhůtu pro doručení nabídek, která nesmí být kratší než deset dnů ode dne výzvy k podání nabídek.

Oddíl 3

Obsah a prostředky přenosu informací

Článek 34

Výzvy k podání nabídek, k vyjednávání nebo k účasti na dialogu

1.   V omezených řízeních, vyjednávacích řízeních se zveřejněním oznámení o zakázce a v soutěžních dialozích zadavatelé současně a písemně vyzývají vybrané zájemce k podání svých nabídek nebo vyjednávání, nebo, v případě soutěžního dialogu, k účasti na dialogu.

2.   Výzva zájemcům zahrnuje

buď opis zadávací dokumentace nebo popisného dokumentu a veškerých dodatečných dokumentů,

nebo odkaz na přístup k dokumentům uvedeným v první odrážce, jsou-li přímo dostupné elektronickými prostředky v souladu s čl. 33 odst. 5.

3.   Pokud zadávací dokumentací, popisným dokumentem nebo dodatečnými dokumenty disponuje jiný subjekt než zadavatel odpovědný za zadávací řízení, uvádí výzva adresu, na které lze tyto dokumenty obdržet, a případně lhůtu pro žádost o tyto dokumenty, jakož i výši a způsob placení poplatku za obdržení těchto dokumentů. Příslušný útvar zašle tyto dokumenty hospodářskému subjektu bez prodlení po obdržení žádosti.

4.   Dodatečné informace k zadávací dokumentaci, popisnému dokumentu nebo k dodatečným dokumentům sdělí zadavatel nebo příslušný útvar nejpozději šest dnů před uplynutím lhůty stanovené pro doručení nabídek, je-li o ně požádán s dostatečným předstihem. V případě omezeného řízení nebo urychleného řízení činí tato lhůta čtyři dny.

5.   Vedle údajů uvedených v odstavcích 2, 3 a 4 obsahuje výzva alespoň

a)

odkaz na zveřejněné oznámení o zakázce;

b)

lhůtu pro doručení nabídek, adresu, na kterou musí být nabídky zaslány, a jazyk nebo jazyky, ve kterých musí být vypracovány. V případě soutěžního dialogu není tato informace obsažena ve výzvě k účasti na dialogu, ale ve výzvě k podání nabídek;

c)

v případě soutěžního dialogu adresu a datum stanovené pro zahájení konzultací a používaný jazyk nebo jazyky;

d)

informace o dokumentech, které mají být případně přiloženy, buď na podporu ověřitelných prohlášení uchazeče v souladu s článkem 38, nebo pro doplnění informací uvedených ve zmíněném článku a za podmínek stanovených v článcích 41 a 42;

e)

poměrnou váhu kritérií pro zadání zakázky, nebo je-li to vhodné, sestupné pořadí důležitosti kritérií užitých pro určení hospodářsky nejvýhodnější nabídky, není-li tato informace uvedena v oznámení o zakázce, zadávací dokumentaci nebo popisném dokumentu.

Článek 35

Informování zájemců a uchazečů

1.   Zadavatelé musí co nejdříve informovat zájemce a uchazeče o přijatých rozhodnutích, která se týkají zadání zakázky nebo uzavření rámcové dohody, včetně důvodů pro rozhodnutí upustit od zadání zakázky nebo uzavření rámcové dohody, na kterou byla učiněna výzva k účasti v soutěži, nebo zahájit znovu řízení; tato informace je poskytnuta písemně, jsou-li o to zadavatelé požádáni.

2.   Na žádost dotčené strany zadavatel co nejrychleji, a nejpozději patnáct dnů po obdržení písemné žádosti, sdělí s výhradou odstavce 3

a)

každému neúspěšnému zájemci důvody zamítnutí jeho žádosti,

b)

každému neúspěšnému uchazeči důvody odmítnutí jeho nabídky, zejména včetně důvodů svého rozhodnutí o nerovnocennosti v případech uvedených v čl. 18 odst. 4 a 5 nebo důvodů svého rozhodnutí, že stavební práce, dodávky a služby nesplňují požadavky na výkon nebo funkci, a v případech uvedených v článcích 22 a 23 důvody svého rozhodnutí, že nejsou splněny požadavky na bezpečnost informací a bezpečnost dodávek;

c)

každému uchazeči, který učinil přijatelnou nabídku, jež byla odmítnuta, vlastnosti a relativní výhody vybrané nabídky, jakož i jméno úspěšného uchazeče nebo stran rámcové dohody.

3.   Zadavatelé mohou rozhodnout, že nesdělí určité informace uvedené v odstavci 1, které se týkají zadání zakázky nebo uzavření rámcové dohody, pokud by bylo jejich poskytnutí na překážku vymáhání práva nebo by bylo jinak v rozporu s veřejným zájmem, zejména se zájmy v oblasti obrany nebo bezpečnosti, poškozovalo by oprávněné obchodní zájmy veřejných nebo soukromých hospodářských subjektů nebo by mohlo být na újmu korektní hospodářské soutěži mezi nimi.

Oddíl 4

Sdělování

Článek 36

Pravidla pro sdělování

1.   Všechna sdělení a výměna informací uvedené v této hlavě mohou být uskutečněny poštou, faxem, elektronickými prostředky v souladu s odstavci 4 a 5, telefonem v případech a za podmínek uvedených v odstavci 6 nebo kombinací těchto prostředků, podle výběru zadavatele.

2.   Vybrané komunikační prostředky musí být obecně dostupné, a nesmějí tudíž omezovat přístup hospodářských subjektů k zadávacímu řízení.

3.   Sdělování, výměna a ukládání informací se provádí takovým způsobem, aby bylo zajištěno zachování integrity údajů a důvěrné povahy žádostí o účast a nabídek a aby zadavatelé přezkoumávali obsah žádostí o účast a nabídek až po uplynutí lhůty stanovené pro jejich podávání.

4.   Nástroje použité pro sdělování elektronickými prostředky a jejich technické charakteristiky musí být nediskriminační, obecně dostupné a slučitelné s běžně užívanými informačními a komunikačními technologiemi.

5.   Pro zařízení pro elektronický přenos a příjem nabídek a pro zařízení pro elektronický příjem žádostí o účast se použijí tato pravidla:

a)

informace, které se týkají specifikací nezbytných pro podávání nabídek a žádostí o účast elektronickou cestou, včetně kódování, musí být k dispozici subjektům, které mají zájem. Zařízení pro elektronický příjem nabídek a žádostí o účast musí být navíc v souladu s požadavky přílohy VIII;

b)

členské státy mohou v souladu s článkem 5 směrnice 1999/93/ES vyžadovat, aby elektronické nabídky byly doplněny zaručeným elektronickým podpisem podle odstavce 1 uvedeného článku;

c)

členské státy mohou zavést nebo udržovat dobrovolné akreditační systémy určené ke zlepšení úrovně osvědčování pro taková zařízení;

d)

zájemci se zavazují, že dokumenty, osvědčení a prohlášení uvedené v článcích 39 až 44 a článku 46, pokud nejsou dostupné v elektronické formě, předloží před uplynutím lhůty stanovené pro podávání nabídek nebo žádostí o účast.

6.   Pro podávání žádostí o účast platí tato pravidla:

a)

žádosti o účast na zadávacím řízení těchto zakázek mohou být podány písemně nebo telefonicky;

b)

je-li žádost o účast podána telefonicky, musí být písemné potvrzení odesláno před uplynutím lhůty stanovené pro jejich doručení;

c)

zadavatelé mohou vyžadovat, je-li to nezbytné pro účely právního dokazování, aby byly žádosti o účast podané faxem potvrzeny poštou nebo elektronickými prostředky. Tento požadavek a lhůtu pro jeho splnění musí zadavatel uvést v oznámení o zakázce.

Oddíl 5

Zprávy

Článek 37

Obsah zpráv

1.   O každé zakázce a každé rámcové dohodě zadavatelé vypracují písemnou zprávu potvrzující, že výběrové řízení proběhlo transparentním a nediskriminačním způsobem, která musí obsahovat alespoň tyto informace:

a)

název a adresu zadavatele a předmět a hodnotu zakázky nebo rámcové dohody;

b)

zvolené zadávací řízení;

c)

u soutěžního dialogu okolnosti, které odůvodňují použití tohoto řízení;

d)

u vyjednávacího řízení bez předchozího zveřejnění oznámení o zakázce okolnosti uvedené v článku 28, které odůvodňují použití tohoto řízení; případně odůvodnění nedodržení lhůt stanovených v čl. 28 odst. 3 písm. a) druhém pododstavci a v čl. 28 odst. 4 písm. b) třetím pododstavci a nedodržení 50 % limitu stanoveného v čl. 28 odst. 4 písm. a) druhém pododstavci;

e)

případně důvody, proč doba platnosti rámcové dohody překračuje sedm let;

f)

jména úspěšných zájemců a důvody pro jejich výběr;

g)

jména odmítnutých zájemců a důvody jejich odmítnutí;

h)

důvody pro odmítnutí nabídek;

i)

jméno úspěšného uchazeče a důvody, proč byla jeho nabídka vybrána, a je-li to známo, podíl zakázky nebo rámcové dohody, který úspěšný uchazeč zamýšlí nebo bude povinen zadat třetím osobám;

j)

je-li to nutné, důvody, proč se zadavatel rozhodl upustit od zadání zakázky nebo od uzavření rámcové dohody.

2.   Zadavatelé přijmou vhodná opatření pro dokumentování průběhu zadávacích řízení prováděných elektronickými prostředky.

3.   Zpráva nebo její hlavní body musí být sděleny Komisi, pokud o to požádá.

KAPITOLA VII

Průběh řízení

Oddíl 1

Obecná ustanovení

Článek 38

Ověření vhodnosti zájemců a výběr účastníků, zadávání zakázek

1.   Zakázky se zadávají na základě kritérií stanovených v článcích 47 a 49 s ohledem na článek 19 poté, co je zadavateli ověřena vhodnost hospodářských subjektů, které nebyly vyloučeny podle článků 39 nebo 40, v souladu s kritérii hospodářských a finančních předpokladů, odborných a technických znalostí nebo způsobilosti, uvedenými v článcích 41 až 46, a případně s nediskriminačními pravidly a kritérii uvedenými v odstavci 3 tohoto článku.

2.   Zadavatelé mohou od zájemců vyžadovat, aby splňovali minimální způsobilost v souladu s články 41 a 42.

Rozsah informací uvedených v článcích 41 a 42 a minimální úrovně způsobilosti požadované pro konkrétní zakázku musí být vztaženy k předmětu zakázky a být tomuto předmětu úměrné.

Tyto minimální úrovně jsou uvedeny v oznámení o zakázce.

3.   V omezených řízeních, vyjednávacích řízeních se zveřejněním oznámení o zakázce a v soutěžních dialozích mohou zadavatelé omezit počet vhodných zájemců, které vyzvou k podání nabídky nebo s nimiž bude veden dialog. V tom případě

zadavatelé uvedou v oznámení o zakázce objektivní a nediskriminační kritéria nebo pravidla, která mají v úmyslu použít, minimální počet zájemců, které mají v úmyslu vyzvat, a případně jejich maximální počet. Minimální počet zájemců, které mají v úmyslu vyzvat, nesmí být nižší než tři;

zadavatelé následně vyzvou takový počet zájemců, který je přinejmenším shodný s předem stanoveným minimálním počtem, je-li k dispozici dostatečný počet vhodných zájemců.

Je-li počet zájemců, kteří splňují kritéria pro výběr a minimální úrovně způsobilosti, nižší než minimální počet, může zadavatel pokračovat v řízení tím, že vyzve jednoho nebo více zájemců, kteří mají požadované schopnosti.

Pokud se zadavatel domnívá, že počet vhodných zájemců je příliš nízký na to, aby byla zajištěna skutečná hospodářská soutěž, může dané řízení pozastavit a opětovně zveřejnit původní oznámení o zakázce v souladu s čl. 30 odst. 2 a s článkem 32 a stanovit v něm novou lhůtu pro podávání žádosti o účast. V tom případě jsou zájemci vybraní na základě prvního zveřejnění a zájemci vybraní na základě druhého zveřejnění vyzváni v souladu s článkem 34. Touto možností není dotčeno právo zadavatele zrušit probíhající zadávací řízení a zahájit nové.

4.   Zadavatel nemůže do stejného zadávacího řízení zapojit jiné hospodářské subjekty než ty, které požádaly o účast, ani zájemce, kteří nemají požadované schopnosti.

5.   Jestliže zadavatelé využijí možnosti, stanovené v čl. 26 odst. 3 a čl. 27 odst. 4, snížit počet řešení k diskusi nebo nabídek k vyjednávání, učiní tak použitím kritérií pro zadání uvedených v oznámení o zakázce nebo v zadávací dokumentaci. V konečné fázi musí být počet, ke kterému se dospěje, dostatečný pro zajištění skutečné hospodářské soutěže, pokud je k dispozici dostatek řešení nebo vhodných zájemců.

Oddíl 2

Kritéria pro kvalitativní výběr

Článek 39

Osobní situace zájemce či uchazeče

1.   Z účasti na zakázce je vyloučen každý zájemce nebo uchazeč, který byl odsouzen pravomocným rozsudkem známým zadavateli, pro jeden nebo více následujících činů:

a)

účast na zločinném spolčení, jak je vymezena v čl. 2 odst. 1 společné akce 98/733/SVV (20);

b)

korupce, jak je vymezena v článku 3 aktu ze dne 26. května 1997 (21) a v čl. 2 odst. 1 rámcového rozhodnutí 2003/568/SVV (22);

c)

podvod ve smyslu článku 1 úmluvy o ochraně finančních zájmů Evropských společenství (23);

d)

teroristické trestné činy, jak jsou vymezeny v článku 1 rámcového rozhodnutí 2002/475/SVV (24), nebo trestné činy spojené s teroristickými činnostmi, jak jsou vymezeny v článku 3 uvedeného rámcového rozhodnutí, anebo návod k jejich spáchání, pomoc k nim a pokus o ně, jak jsou vymezeny v článku 4 uvedeného rámcového rozhodnutí;

e)

praní peněz a financování terorismu, jak jsou vymezeny v článku 1 směrnice 2005/60/ES (25).

Členské státy upřesní, v souladu se svým vnitrostátním právem a s přihlédnutím k právu Společenství, podmínky pro uplatňování tohoto odstavce.

Mohou požadavek uvedený v prvním pododstavci upravit odchylně z důvodu zásadních požadavků obecného zájmu.

Pro účely tohoto odstavce zadavatelé zájemce nebo uchazeče případně požádají o poskytnutí dokladů uvedených v odstavci 3 a mohou se, pokud mají pochybnosti o osobní situaci těchto zájemců nebo uchazečů, obrátit na příslušné orgány, aby získali jakékoli informace o osobní situaci těchto zájemců nebo uchazečů, které považují za nezbytné. Pokud se informace týkají zájemce nebo uchazeče usazeného ve státě jiném, než je stát zadavatele, může zadavatel požádat o spolupráci příslušné orgány. S přihlédnutím k vnitrostátním právním předpisům členského státu, ve kterém jsou zájemci nebo uchazeči usazeni, se tyto žádosti vztahují k právnickým nebo fyzickým osobám včetně, je-li to vhodné, vedoucích představitelů společností nebo jakékoli osoby s pravomocemi zastupovat, rozhodovat nebo kontrolovat zájemce nebo uchazeče.

2.   Z účasti na zakázce může být vyloučen každý hospodářský subjekt,

a)

který je v úpadku nebo v likvidaci, který je předmětem soudní správy, který uzavřel dohodu o vyrovnání se svými věřiteli, který pozastavil svou obchodní činnost nebo který je v podobné situaci vyplývající z podobných řízení podle vnitrostátních právních předpisů;

b)

který je předmětem řízení o prohlášení úpadku, řízení o návrhu na zrušení, řízení o uvalení soudní správy, řízení o návrhu na povolení vyrovnání nebo jiného podobného řízení podle vnitrostátních právních předpisů;

c)

který byl pravomocným rozsudkem uznán vinným, v souladu s právními předpisy země, ze spáchání trestného činu, který se dotýká jeho profesní etiky, jako je například porušení platných právních předpisů v oblasti vývozu obranného nebo bezpečnostního vybavení;

d)

který se dopustil vážného profesního pochybení, které mohou zadavatelé prokázat jakýmikoli prostředky, jako je například porušení povinností v oblasti bezpečnosti informací či bezpečnosti dodávek u dřívější zakázky;

e)

který nebyl na základě jakýchkoli důkazních prostředků včetně informací pocházejících z utajených zdrojů shledán natolik spolehlivým, aby bylo možné vyloučit rizika pro bezpečnost příslušného státu;

f)

který nesplnil povinnosti vztahující se k placení příspěvků na sociální zabezpečení podle právních předpisů země, v níž je usazen, nebo podle právních předpisů země zadavatele;

g)

který nesplnil povinnosti vztahující se k placení daní a poplatků podle právních předpisů země, v níž je usazen, nebo podle právních předpisů země zadavatele;

h)

který se dopustil vážného zkreslení při poskytování informací, které mohou být vyžadovány podle tohoto oddílu, nebo tyto informace nepodal.

Členské státy upřesní, v souladu se svým vnitrostátním právem a s přihlédnutím k právu Společenství, podmínky pro uplatňování tohoto odstavce.

3.   Zadavatelé přijmou jako dostatečný důkaz pro to, že se hospodářského subjektu žádný z případů uvedených v odstavci 1 nebo v odst. 2 písm. a), b), c), f) nebo g) netýká,

a)

pokud jde o odstavec 1 a odst. 2 písm. a), b) a c), předložení výpisu ze soudního nebo správního rejstříku, nebo pokud to není možné, rovnocenného dokladu vydaného příslušným soudním nebo správním orgánem v zemi původu nebo v zemi, z níž tato osoba pochází, jenž dokazuje, že tyto požadavky byly splněny;

b)

pokud jde o odst. 2 písm. f) nebo g), osvědčení vydané příslušným orgánem v dotčeném členském státě.

Jestliže daná země nevydává tyto doklady nebo osvědčení nebo jestliže se tyto doklady či osvědčení nevztahují na všechny případy uvedené v odst. 1 a odst. 2 písm. a), b) nebo c), mohou být nahrazeny místopřísežným prohlášením, nebo v členských státech, kde místopřísežná prohlášení nejsou upravena, čestným prohlášením, které učiní dotčená osoba před příslušným soudním nebo správním orgánem, notářem nebo příslušnou profesní nebo obchodní institucí v zemi původu nebo v zemi, z níž tato osoba pochází.

4.   Členské státy určí orgány a subjekty příslušné k vydávání dokladů, osvědčení a prohlášení uvedených v odstavci 3 a sdělí je Komisi. Tímto sdělením není dotčeno použitelné právo v oblasti ochrany údajů.

Článek 40

Vhodnost pro výkon odborné činnosti

Pokud musí být zájemce zapsán v některém z profesních nebo obchodních rejstříků ve svém členském státě původu nebo v členském státě, kde je usazen, aby mohl vykonávat svou odbornou činnost, může být požádán, aby prokázal, že je v takovém rejstříku zapsán, nebo aby poskytl místopřísežné prohlášení nebo osvědčení, jak je popsáno v příloze VII části A pro zakázky na stavební práce, v části B pro zakázky na dodávky a v části C pro zakázky na služby. Seznamy uvedené v příloze VII jsou orientační. Členské státy uvědomí Komisi a ostatní členské státy o veškerých změnách svých rejstříků a důkazních prostředků uvedených v těchto seznamech.

Jsou-li v zadávacích řízeních zakázek na služby zájemci povinni mít určité oprávnění nebo být členem určité organizace, aby mohli ve své zemi původu vykonávat danou službu, může zadavatel požadovat, aby prokázali, že mají takové oprávnění či členství.

Tímto článkem není dotčeno právo Společenství týkající se svobody usazování a svobody poskytování služeb.

Článek 41

Hospodářské a finanční předpoklady

1.   Důkaz o hospodářských a finančních předpokladech hospodářského subjektu může být poskytnut zpravidla jedním nebo více z těchto dokladů:

a)

vhodnými výpisy z bank nebo případně dokladem o pojištění odpovědnosti za škodu způsobenou při výkonu povolání;

b)

předložením rozvah nebo výpisů z rozvah, je-li zveřejnění rozvahy vyžadováno podle práva země, v níž je hospodářský subjekt usazen;

c)

výkazem celkového obratu podniku a případně obratu v oblasti, která se zakázky týká, za nejvýše tři poslední účetní období, která jsou k dispozici, v závislosti na dni, kdy byl podnik zřízen nebo založen nebo kdy hospodářský subjekt zahájil podnikání, pokud je informace o těchto obratech dostupná.

2.   Hospodářský subjekt může, je-li to nezbytné a pro určitou zakázku, využít schopností jiných subjektů, bez ohledu na právní povahu vztahů mezi ním a těmito subjekty. V tom případě musí zadavateli prokázat, že bude disponovat nezbytnými prostředky, například tím, že předloží závazek těchto subjektů v tomto směru.

3.   Za stejných podmínek může skupina hospodářských subjektů uvedená v článku 4 využít schopností účastníků skupiny nebo jiných subjektů.

4.   Zadavatel v oznámení o zakázce upřesní, který doklad nebo doklady uvedené v odstavci 1 vybral a jaké další doklady mají být poskytnuty.

5.   Jestliže z jakéhokoli oprávněného důvodu není hospodářský subjekt schopen poskytnout doklady požadované zadavatelem, může prokázat své hospodářské a finanční předpoklady jakýmkoli jiným dokladem, který zadavatel považuje za vhodný.

Článek 42

Technická nebo odborná způsobilost

1.   Doklady o technické způsobilosti hospodářského subjektu mohou být zpravidla poskytnuty jedním nebo několika následujícími prostředky podle povahy, množství nebo důležitosti a použití stavebních prací, dodávek nebo služeb:

a)

i)

seznamem stavebních prací provedených za posledních pět let společně s osvědčeními o uspokojivém provedení nejvýznamnějších prací. Tato osvědčení uvedou hodnotu, datum a místo stavebních prací a upřesní, zda práce byly provedeny podle obchodních pravidel a řádně dokončeny. Je-li to vhodné, předloží příslušný orgán tato osvědčení zadavateli přímo;

ii)

seznamem hlavních uskutečněných dodávek nebo hlavních služeb poskytnutých zpravidla v posledních pěti letech s částkami, daty a jmény dotčených veřejných či soukromých příjemců. Doklad o provedených dodávkách a službách bude poskytnut,

byl-li příjemcem zadavatel, ve formě osvědčení vydaných nebo spolupodepsaných příslušným orgánem;

byl-li příjemcem soukromý kupující, osvědčením kupujícího, nebo pokud to není možné, pouhým prohlášením hospodářského subjektu;

b)

přehledem techniků nebo zapojených technických útvarů, které patří přímo dodavateli či nikoli, zvláště těch, které jsou odpovědné za kontrolu jakosti, a v případě zakázek na stavební práce těch, které může zhotovitel povolat k provedení stavby;

c)

popisem technického zařízení a opatření použitých hospodářským subjektem pro zajištění jakosti a popisem zařízení podniku pro studium a výzkum a vnitřních pravidel v oblasti práv duševního vlastnictví;

d)

kontrolou výrobních kapacit dodavatele nebo technické způsobilosti hospodářského subjektu a případně také kontrolou prostředků pro studium a výzkum, které má k dispozici, a opatření, která zavede pro kontrolu jakosti, provedenou zadavateli nebo jejich jménem příslušným úředním orgánem země, v níž je hospodářský subjekt usazen, se souhlasem tohoto orgánu;

e)

pro zakázky na stavební práce, na služby nebo na dodávky, které zahrnují také umísťovací nebo instalační práce či služby, vzděláním a odbornou kvalifikací hospodářského subjektu nebo řídících pracovníků podniku, zejména osoby nebo osob, které jsou odpovědné za poskytování služeb nebo řízení stavebních prací;

f)

pro zakázky na stavební práce a zakázky na služby a pouze ve vhodných případech přehledem o opatřeních v oblasti řízení z hlediska ochrany životního prostředí, která bude moci hospodářský subjekt použít při plnění zakázky;

g)

výkazem průměrného ročního počtu zaměstnanců poskytovatele služeb nebo zhotovitele a počtem řídících pracovníků za poslední tři roky;

h)

popisem nástrojů, materiálu, technických zařízení, počtu zaměstnanců a jejich know-how nebo zdrojů dodávek – s uvedením zeměpisného umístění, pokud se nacházejí mimo území Unie –, jež má hospodářský subjekt k dispozici pro plnění zakázky, řešení případné zvýšené potřeby zadavatele vyplývající z krizové situace nebo zajištění údržby, modernizace nebo úprav dodávek, které jsou předmětem zakázky;

i)

pokud jde o výrobky, které mají být dodány, předložením

i)

vzorků, popisů nebo fotografií, jejichž pravost musí být ověřena, pokud o to zadavatel požádá;

ii)

osvědčení vypracovaných úředními subjekty pro kontrolu kvality nebo uznanými agenturami potvrzujícími shodu výrobků, která je jasně určena odkazy na specifikace nebo normy;

j)

jedná-li se o zakázky, které se týkají utajovaných informací či takové informace vyžadují nebo obsahují, důkazy o schopnosti zpracovávat, ukládat a poskytovat tyto informace s takovou úrovní zabezpečení, kterou vyžaduje zadavatel.

Nejsou-li na úrovni Společenství harmonizovány systémy vnitrostátních bezpečnostních prověrek, mohou členské státy stanovit, že tyto důkazy musí být v souladu s příslušnými vnitrostátními právnímí předpisy v oblasti bezpečnostních prověrek. Členské státy uznávají bezpečnostní prověrky, jež pokládají za rovnocenné bezpečnostním prověrkám vystaveným v souladu s jejich vnitrostátním právem, mohou však samy provést a zohlednit další šetření, je-li to považováno za nezbytné.

Zadavatel případně může zájemcům, kteří ještě nedisponují bezpečnostní prověrkou, poskytnout dodatečnou lhůtu pro její získání. V tom případě tuto možnost spolu s danou lhůtou uvede v oznámení o zakázce.

Zadavatel může požádat národní bezpečnostní úřad státu zájemce nebo bezpečnostní úřad určený tímto státem o ověření souladu prostor a zařízení, které by mohly být využity, průmyslových a administrativních postupů, kterými je třeba se řídit, způsobů správy informací nebo situace zaměstnanců, kteří by mohli být pověřeni plněním zakázky.

2.   Hospodářský subjekt může, je-li to nezbytné a pro určitou zakázku, využít schopností jiných subjektů, bez ohledu na právní povahu vztahů mezi ním a těmito subjekty. V tom případě musí zadavateli prokázat, že bude disponovat nezbytnými prostředky pro plnění zakázky, například tím, že předloží závazek těchto subjektů poskytnout nezbytné prostředky hospodářskému subjektu.

3.   Za stejných podmínek může skupina hospodářských subjektů uvedená v článku 5 využít schopnosti účastníků skupiny nebo jiných subjektů.

4.   V zadávacích řízeních na zakázky, jejichž předmětem jsou dodávky vyžadující umísťovací nebo instalační práce, poskytování služeb nebo provádění stavebních prací, lze způsobilost hospodářských subjektů k poskytnutí služeb nebo provedení instalace nebo stavby hodnotit zejména s přihlédnutím k jejich dovednostem, výkonnosti, zkušenosti a spolehlivosti.

5.   Zadavatel v oznámení upřesní, které doklady uvedené v odstavci 1 zvolil a které další doklady musí být poskytnuty.

6.   Jestliže hospodářský subjekt není z jakéhokoli oprávněného důvodu schopen poskytnout doklady požadované zadavatelem, může prokázat své technické nebo odborné schopnosti jakýmkoli jiným dokladem, který zadavatel považuje za vhodný.

Článek 43

Normy systémů řízení jakosti

Jestliže zadavatelé vyžadují předložení osvědčení vydaných nezávislými akreditovanými subjekty, která dokládají, že hospodářský subjekt splňuje určité normy systémů řízení jakosti, odkáží na systémy řízení jakosti založené na odpovídajících evropských normách a ověřené nezávislými akreditovanými subjekty, které vyhovují evropským normám, pokud jde o vydávání akreditací a osvědčení. Uznávají rovnocenná osvědčení od nezávislých akreditovaných subjektů usazených v jiných členských státech. Přijímají od hospodářských subjektů rovněž jiné důkazy o rovnocenných systémech řízení jakosti.

Článek 44

Normy řízení z hlediska ochrany životního prostředí

Jestliže zadavatelé v případech uvedených v čl. 42 odst. 1 písm. f) vyžadují předložení osvědčení vydaných nezávislými subjekty, která dokládají, že hospodářský subjekt splňuje určité normy řízení z hlediska ochrany životního prostředí, odkáží na systém řízení a auditu z hlediska ochrany životního prostředí Společenství (EMAS) nebo na normy řízení z hlediska ochrany životního prostředí založené na odpovídajících evropských nebo mezinárodních normách, ověřených subjekty, které vyhovují právu Společenství nebo odpovídajícím evropským či mezinárodním normám týkajícím se osvědčování. Uznávají rovnocenná osvědčení od subjektů usazených v jiných členských státech. Přijímají od hospodářských subjektů rovněž jiné důkazy o rovnocenných opatřeních k řízení z hlediska ochrany životního prostředí.

Článek 45

Dodatečná dokumentace a informace

Zadavatelé mohou vyzvat hospodářské subjekty, aby doplnily nebo objasnily osvědčení a doklady předložené podle článků 39 až 44.

Článek 46

Úřední seznamy schválených hospodářských subjektů a osvědčení subjekty veřejného nebo soukromého práva

1.   Členské státy mohou zavést buď úřední seznamy schválených zhotovitelů, dodavatelů nebo poskytovatelů služeb, nebo osvědčení vydávané veřejnoprávními či soukromoprávními osvědčovacími subjekty.

Členské státy přizpůsobí podmínky pro zápis do těchto seznamů a pro vydávání osvědčení osvědčovacími subjekty čl. 39 odst. 1 a odst. 2 písm. a) až d) a h), článku 40, čl. 41 odst. 1, 4 a 5, čl. 42 odst. 1 písm. a) až i), odst. 2 a odst. 4, článku 43 a případně článku 44.

Členské státy je rovněž přizpůsobí čl. 41 odst. 2 a čl. 42 odst. 2, a to pokud jde o žádosti o zápis podané hospodářskými subjekty, které jsou součástí skupiny a které se odvolávají na prostředky dané jim k dispozici jinými společnostmi skupiny. V tom případě musí tyto subjekty prokázat orgánu, který úřední seznam sestavuje, že budou disponovat těmito prostředky po celou dobu platnosti osvědčení, které potvrzuje, že jsou zapsány do úředního seznamu, a že tyto společnosti musí v průběhu celé této doby splňovat požadavky kvalitativního výběru stanovené v článcích uvedených ve druhém pododstavci, na které subjekty odkazují při svém zápisu.

2.   Hospodářské subjekty, které jsou zapsány do úředních seznamů nebo mají osvědčení, mohou zadavateli předložit pro každou zakázku osvědčení o zápisu vydané příslušným orgánem nebo osvědčení vydané příslušným osvědčovacím subjektem. V osvědčeních se uvádějí doklady, které jim umožnily zápis do seznamu nebo získání osvědčení, jakož i zařazení, které jim bylo na tomto seznamu přiděleno.

3.   Ověřený zápis do úředních seznamů provedený příslušnými orgány nebo osvědčení vydané osvědčovacím subjektem nezakládá z hlediska zadavatelů z jiných členských států předpoklad vhodnosti, s výjimkou čl. 39 odst. 1 a odst. 2 písm. a) až d) a h), článku 40, čl. 41 odst. 1 písm. b) a c) a čl. 42 odst. 1 písm. a) bodu i) a písm. b) až g) v případě zhotovitelů, čl. 42 odst. 1 písm. a) bodu ii) a písm. b) až e) a i) v případě dodavatelů a čl. 42 odst. 1 písm. a) bodu ii) a písm. b) až e) a g) v případě poskytovatelů služeb.

4.   Informace, které lze vyvodit ze zápisu do úředního seznamu nebo z osvědčení, nelze bezdůvodně zpochybnit. Pokud jde o placení příspěvků na sociální zabezpečení a daní, lze od každého zapsaného hospodářského subjektu kdykoli při nabídce zakázky vyžadovat další osvědčení.

Zadavatelé z jiných členských států použijí odstavec 3 a první pododstavec tohoto odstavce pouze ve prospěch hospodářských subjektů usazených v členském státě, který úřední seznam vede.

5.   Pro jakýkoli zápis hospodářských subjektů z jiných členských států do úředního seznamu nebo pro vydání osvědčení těmto subjektům subjekty uvedenými v odstavci 1 nelze vyžadovat žádné další důkazy nebo údaje než ty, které se vyžadují od vnitrostátních hospodářských subjektů, a v každém případě pouze ty, které jsou uvedeny v článcích 39 až 43, případně článku 44.

Hospodářské subjekty z jiných členských států však nejsou povinny žádat o takový zápis nebo osvědčení, aby se mohly podílet na zakázce. Zadavatelé uznají rovnocenná osvědčení od subjektů usazených v jiných členských státech. Přijmou rovněž jiné rovnocenné důkazní prostředky.

6.   Hospodářské subjekty mohou kdykoli požádat o zápis do úředního seznamu nebo o vydání osvědčení. Musí být informovány v přiměřeně krátké době o rozhodnutí orgánu, který seznam sestavuje, nebo příslušného osvědčovacího subjektu.

7.   Osvědčovací subjekty uvedené v odstavci 1 jsou subjekty, které splňují evropské normy pro osvědčování.

8.   Členské státy, které mají úřední seznamy nebo osvědčovací subjekty uvedené v odstavci 1, jsou povinny sdělit Komisi a ostatním členským státům adresu subjektu, kterému mají být žádosti zasílány.

Oddíl 3

Zadání zakázky

Článek 47

Kritéria pro zadání zakázky

1.   Aniž jsou dotčeny vnitrostátní právní a správní předpisy o odměňování určitých služeb, vycházejí zadavatelé při zadávání zakázek z těchto kritérií:

a)

pokud se zakázka zadává na základě hospodářsky nejvýhodnější nabídky z hlediska zadavatele, různá kritéria spojená s předmětem dané zakázky, jako jsou kvalita, cena, technická úroveň, funkční vlastnosti, vlastnosti z hlediska vlivu na životní prostředí, provozní náklady, náklady v průběhu životního cyklu, návratnost nákladů, záruční servis a technická pomoc, datum dodání, dodací lhůta a lhůta pro dokončení, bezpečnost dodávek, interoperabilita a provozní vlastnosti; nebo

b)

pouze nejnižší cena.

2.   Aniž je dotčen třetí pododstavec, uvede v případě uvedeném v odst. 1 písm. a) zadavatel v dokumentech týkajících se zakázky (oznámení o zakázce, zadávací dokumentaci, popisných dokumentech nebo dodatečných dokumentech) poměrnou váhu, kterou přikládá každému z kritérií vybraných k určení hospodářsky nejvýhodnější nabídky.

Tato váha může být vyjádřena stanovením rozmezí s přiměřeným maximálním rozpětím.

Pokud není podle názoru zadavatele stanovení poměrné váhy z prokazatelných důvodů možné, uvede zadavatel v dokumentech týkajících se zakázky (oznámení o zakázce, zadávací dokumentaci, popisných dokumentech nebo dodatečných dokumentech) kritéria v sestupném pořadí podle důležitosti.

Článek 48

Používání elektronických dražeb

1.   Členské státy mohou stanovit, že zadavatelé mohou používat elektronickou dražbu.

2.   V omezených řízeních a vyjednávacích řízeních se zveřejněním oznámení o zakázce mohou zadavatelé rozhodnout, že zadání zakázky bude předcházet elektronická dražba, pokud specifikace zakázky mohou být přesně stanoveny.

Za stejných okolností se elektronická dražba může konat při obnovení soutěže mezi stranami rámcové dohody, jak je stanoveno v čl. 29 odst. 4 druhém pododstavci druhé odrážce.

Elektronická dražba je založena

buď pouze na cenách, když je zakázka zadávána podle nejnižší ceny,

nebo na cenách nebo nových hodnotách prvků nabídek uvedených v zadávací dokumentaci, pokud je zakázka zadávána podle hospodářsky nejvýhodnější nabídky.

3.   Zadavatelé, kteří se rozhodnou použít elektronickou dražbu, uvedou tuto skutečnost v oznámení o zakázce.

Zadávací dokumentace obsahuje, mimo jiné, tyto informace:

a)

prvky, jejichž hodnota bude předmětem elektronické dražby, za předpokladu, že tyto prvky jsou kvantifikovatelné a lze je vyjádřit v absolutních hodnotách nebo procentech;

b)

případná omezení hodnot, která mohou být navržena, jak vyplývají ze specifikací týkajících se předmětu zakázky;

c)

informace, které budou uchazečům poskytnuty v průběhu elektronické dražby, a případně, kdy jim budou poskytnuty;

d)

důležité informace týkající se postupu elektronické dražby;

e)

podmínky, za kterých budou uchazeči moci při dražbě podávat nabídky, a zejména nejmenší rozdíly, které budou případně vyžadovány pro zvýšení nabídky;

f)

důležité informace týkající se používaného elektronického zařízení a opatření a technických specifikací spojení.

4.   Předtím než zadavatelé přistoupí k elektronické dražbě, provedou úplné první vyhodnocení nabídek v souladu s jedním nebo více kritérii pro zadání zakázky a s poměrnou vahou, která jim byla přidělena.

Všichni uchazeči, kteří podali přijatelné nabídky, jsou elektronickými prostředky současně vyzváni, aby podali nové ceny nebo hodnoty; výzva obsahuje všechny důležité informace pro individuální připojení k použitému elektronickému zařízení a uvádí datum a čas zahájení elektronické dražby. Elektronická dražba může probíhat ve více navazujících fázích. Elektronická dražba nesmí být zahájena dříve než dva pracovní dny po dni, kdy byly rozeslány výzvy.

5.   Má-li být zakázka zadána podle hospodářsky nejvýhodnější nabídky, výzva obsahuje i výsledek úplného vyhodnocení nabídky dotyčného uchazeče provedeného v souladu s poměrnou vahou stanovenou v čl. 47 odst. 2 prvním pododstavci.

Výzva uvádí rovněž matematický vzorec, který se při elektronické dražbě použije pro určení automatických změn pořadí na základě podaných nových cen nebo nových hodnot. Tento vzorec zahrnuje poměrnou váhu všech kritérií stanovených pro určení hospodářsky nejvýhodnější nabídky, jak je uvedeno v oznámení o zakázce nebo v zadávací dokumentaci; za tímto účelem jsou veškerá případná rozpětí předem vyjádřena určitou hodnotou.

Jsou-li povoleny varianty, je pro každou variantu stanoven zvláštní vzorec.

6.   Po celou dobu každé fáze elektronické dražby zadavatelé okamžitě sdělují všem uchazečům přinejmenším ty informace, které jim umožní kdykoli zjistit své momentální pořadí. Mohou též sdělit jiné informace týkající se jiných podaných cen nebo hodnot, za podmínky, že je to uvedeno v zadávací dokumentaci. Mohou rovněž kdykoli oznámit počet účastníků v dané fázi dražby. V žádném případě však nesmějí zveřejnit totožnost uchazečů v průběhu kterékoli fáze elektronické dražby.

7.   Zadavatelé uzavírají elektronickou dražbu jedním nebo více z následujících způsobů:

a)

k předem stanovenému datu a času uvedeným ve výzvě k účasti na dražbě;

b)

pokud neobdrží žádné nové ceny nebo nové hodnoty, které splňují požadavky na minimální rozdíly. V takovém případě zadavatelé ve výzvě k účasti na dražbě uvedou dobu od přijetí posledního podání do uzavření elektronické dražby;

c)

pokud je počet fází dražby stanovený ve výzvě k účasti na dražbě vyčerpán.

Pokud se zadavatelé rozhodli uzavřít elektronickou dražbu v souladu s písmenem c), případně v kombinaci s opatřeními uvedenými v písmenu b), uvádí výzva k účasti na dražbě časový plán každé fáze dražby.

8.   Po uzavření elektronické dražby zadavatelé zadají zakázku v souladu s článkem 47 na základě výsledků elektronické dražby.

Zadavatelé nesmějí elektronické dražby zneužívat nebo je používat způsobem, který by bránil hospodářské soutěži, omezoval ji nebo ji narušoval anebo měnil předmět zakázky, jak byl pro zakázku stanoven ve zveřejněném oznámení o zakázce a v zadávací dokumentaci.

Článek 49

Mimořádně nízké nabídky

1.   Pokud se pro danou zakázku zdají být nabídky mimořádně nízké v poměru k výrobkům, stavebním pracím nebo službám, jež mají být poskytovány, nemůže zadavatel tyto nabídky odmítnout, aniž by nejdříve písemně požádal o upřesnění základních prvků nabídky, které považuje za důležité.

Tato upřesnění se mohou týkat zejména

a)

hospodářských aspektů stavebních postupů, výrobního procesu nebo poskytovaných služeb;

b)

zvolených technických řešení nebo výjimečně příznivých podmínek, které má uchazeč k dispozici pro provedení stavebních prací, dodávku výrobků nebo poskytnutí služeb;

c)

původnosti stavebních prací, dodávek nebo služeb navrhovaných uchazečem;

d)

souladu s předpisy o ochraně zaměstnanců a pracovních podmínkách platnými v místě, kde mají být stavební práce, služby či dodávky provedeny;

e)

možnosti uchazeče získat státní podporu.

2.   Zadavatel ověří tyto základní prvky konzultací s uchazečem, přičemž bere v úvahu dodané důkazy.

3.   Jestliže zadavatel zjistí, že nabídka je mimořádně nízká proto, že uchazeč získal státní podporu, může být nabídka odmítnuta jen z tohoto důvodu pouze po konzultaci s uchazečem, a není-li uchazeč schopen v dostatečné lhůtě stanovené zadavatelem prokázat, že daná podpora byla poskytnuta podle zákona. Jestliže zadavatel odmítne nabídku za těchto okolností, uvědomí o tom Komisi.

HLAVA III

PRAVIDLA PRO SUBDODÁVKY

KAPITOLA I

Subdodávky zadané úspěšnými uchazeči jinými než zadavateli

Článek 50

Oblast působnosti

1.   Pokud se v souladu s čl. 21 odst. 3 a 4 použije tato hlava, přijmou členské státy opatření nezbytná k zajištění toho, aby úspěšní uchazeči jiní než zadavatelé dodržovali při zadávání subdodávek třetím osobám pravidla stanovená v článcích 51, 52 a 53.

2.   Pro účely odstavce 1 nejsou skupiny podniků, které byly vytvořeny za účelem získání zakázky, nebo jim příbuzné podniky považovány za třetí osoby.

Uchazeč uvede úplný seznam takových podniků ve své nabídce. Tento seznam je aktualizován po každé následné změně vztahů mezi podniky.

Článek 51

Zásady

Úspěšný uchazeč jedná transparentně a zachází se všemi případnými subdodavateli stejným, nediskriminačním způsobem.

Článek 52

Prahové hodnoty a pravidla pro zveřejňování

1.   Pokud úspěšný uchazeč jiný než zadavatel zadává třetí osobě subdodávku, jejíž odhadovaná hodnota bez DPH není nižší, než jsou prahové hodnoty uvedené v článku 8, zveřejní svůj záměr oznámením.

2.   Oznámení o subdodávkách obsahují informace uvedené v příloze V a veškeré další informace považované úspěšným uchazečem za užitečné, případně po schválení zadavatelem.

Oznámení o subdodávkách se vypracovávají podle standardních formulářů přijatých Komisí poradním postupem podle čl. 67 odst. 2.

3.   Oznámení o subdodávkách se zveřejňují v souladu s čl. 32 odst. 2 až 5.

4.   Oznámení o subdodávce se nevyžaduje, pokud subdodávka splňuje podmínky stanovené v článku 28.

5.   Úspěšný uchazeč může v souladu s článkem 32 zveřejnit oznámení o subdodávkách, pro něž se zveřejnění nevyžaduje.

6.   Členské státy mohou rovněž stanovit, že úspěšný uchazeč může splnit požadavek stanovený v čl. 21 odst. 3 nebo 4 zadáním subdodávky třetí osobě na základě rámcové dohody uzavřené v souladu s pravidly uvedenými v článcích 51 a 53 a v odstavcích 1 až 5 tohoto článku.

Subdodávky vycházející z takovéto rámcové dohody jsou zadávány za podmínek stanovených v dané rámcové dohodě. Mohou být zadány hospodářským subjektům, které byly původně jednou ze stran rámcové dohody. Při zadávání zakázek strany vždy navrhují podmínky, které jsou v souladu s podmínkami stanovenými v rámcové dohodě.

Doba platnosti rámcové dohody nesmí překročit sedm let, s výjimkou zvláštních okolností, kdy se zohledňuje očekávaná životnost dodávaných výrobků, instalací či systémů a technické obtíže, které by mohly být způsobeny změnou dodavatele.

Rámcové dohody nesmějí být zneužívány ani používány způsobem, který by bránil hospodářské soutěži, omezoval ji nebo ji narušoval.

7.   Při zadávání subdodávek, jejichž odhadovaná hodnota bez DPH je nižší než prahové hodnoty uvedené v článku 8, uplatňuje úspěšný uchazeč zásady Smlouvy týkající se transparentnosti a hospodářské soutěže.

8.   Pro výpočet odhadované hodnoty subdodávek se použije článek 9.

Článek 53

Kvalitativní kritéria pro výběr subdodavatelů

V oznámení o subdodávkách uvede úspěšný uchazeč kvalitativní kritéria pro výběr stanovená zadavatelem a veškerá další kritéria, která uplatní při výběru subdodavatelů podle kvality. Všechna tato kritéria musí být objektivní, nediskriminační a v souladu s kritérii, která uplatnil zadavatel při výběru uchazečů o hlavní zakázku. Požadované schopnosti musí bezprostředně souviset s předmětem subdodávky a požadovaná úroveň schopnosti plnit zadané úkoly musí tomuto předmětu odpovídat.

Úspěšný uchazeč nemá povinnost zadávat subdodávky, pokud zadavateli uspokojivým způsobem prokáže, že žádný ze subdodavatelů účastnících se zadávacího řízení nebo jejich nabídky nesplňují kritéria uvedená v oznámení o subdodávkách, a tudíž by tyto subdodávky znemožnily úspěšnému uchazeči splnit požadavky stanovené v hlavní zakázce.

KAPITOLA II

Subdodávky zadané úspěšnými uchazeči, kteří jsou zadavateli

Článek 54

Použitelná pravidla

Pokud jsou úspěšnými uchazeči zadavatelé, musí při zadávání subdodávek dodržovat ustanovení hlav I a II o hlavních zakázkách.

HLAVA IV

PRAVIDLA PRO PŘEZKUMNÁ ŘÍZENÍ

Článek 55

Oblast působnosti a dostupnost přezkumných řízení

1.   Přezkumná řízení podle této hlavy se vztahují na zakázky uvedené v článku 2, nejsou-li v souladu s články 12 a 13 z její působnosti vyloučeny.

2.   Členské státy přijmou opatření nezbytná k zajištění účinného, a zejména co nejrychlejšího přezkumu rozhodnutí zadavatelů v souladu s podmínkami stanovenými v článcích 56 až 62 z důvodu, že těmito rozhodnutími bylo porušeno právo Společenství v oblasti zadávaní zakázek nebo vnitrostátní předpisy je provádějící.

3.   Členské státy zajistí, aby nedocházelo k diskriminaci mezi podniky uplatňujícími nárok na náhradu škody, která jim vznikla v zadávacím řízení, v důsledku toho, že tato hlava rozlišuje mezi vnitrostátními předpisy provádějícími právo Společenství a jinými vnitrostátními předpisy.

4.   Členské státy zajistí, aby bylo přezkumné řízení podle prováděcích pravidel, která mohou členské státy stanovit, dostupné alespoň každé osobě, která má nebo měla zájem na získání určité zakázky a které v důsledku domnělého protiprávního jednání vznikla nebo hrozí škoda.

5.   Členské státy mohou požadovat, aby osoba, která má v úmyslu zahájit přezkumné řízení, oznámila zadavateli domnělé protiprávní jednání a svůj záměr podat návrh na přezkum, za předpokladu, že tím nebude dotčena odkladná lhůta podle čl. 57 odst. 2 ani žádné jiné lhůty pro podání návrhu na přezkum v souladu s článkem 59.

6.   Členské státy mohou rovněž požadovat, aby dotyčná osoba podala nejprve návrh na přezkum u zadavatele. V tom případě členské státy zajistí, aby podání uvedeného návrhu na přezkum vedlo k okamžitému pozastavení možnosti uzavřít smlouvu.

Členské státy rozhodnou o vhodných komunikačních prostředcích, včetně faxu nebo elektronických prostředků, které mají být použity k podání návrhu na přezkum podle prvního pododstavce.

Pozastavení uvedené v prvním pododstavci neskončí před uplynutím lhůty alespoň deseti kalendářních dnů ode dne následujícího po dni, kdy zadavatel zaslal odpověď, v případě použití faxu nebo elektronických prostředků nebo, v případě použití jiných komunikačních prostředků, před uplynutím lhůty alespoň patnácti kalendářních dnů ode dne následujícího po dni, kdy zadavatel zaslal odpověď, anebo deseti kalendářních dnů ode dne následujícího po dni doručení odpovědi.

Článek 56

Náležitosti přezkumného řízení

1.   Členské státy zajistí, aby opatření přijímaná v souvislosti s přezkumným řízením uvedeným v článku 55 stanovila pravomoci

a)

přijímat co nejrychleji prostřednictvím předběžných postupů předběžná opatření směřující k nápravě domnělého protiprávního jednání nebo k zabránění dalšímu poškozování dotčených zájmů, včetně opatření vedoucích k pozastavení nebo zajištění pozastavení daného zadávacího řízení nebo výkonu rozhodnutí učiněného zadavatelem; a zrušit protiprávní rozhodnutí nebo zajistit jejich zrušení, včetně odstranění diskriminačních technických, hospodářských nebo finančních specifikací ve výzvě k podání nabídek, v zadávací dokumentaci nebo v jakýchkoliv dalších dokumentech souvisejících s daným zadávacím řízením; nebo

b)

přijímat co nejrychleji jiná opatření, než která jsou uvedena v písmenu a), pokud možno prostřednictvím předběžných postupů, a je-li to nezbytné, prostřednictvím konečného řízení ve věci, směřující k nápravě zjištěného protiprávního jednání a k zabránění poškozování dotčených zájmů; zejména vydat platební příkaz na určitou částku v případech, kdy protiprávní jednání nebylo napraveno nebo mu nebylo zabráněno.

V obou výše uvedených případech tyto pravomoci zahrnují pravomoc přiznat náhradu škody osobám poškozeným protiprávním jednáním.

2.   Pravomoci uvedené v odstavci 1 a v článcích 60 a 61 mohou být rozděleny mezi různé orgány, které jsou z různých hledisek příslušné k přezkumnému řízení.

3.   Jestliže orgán prvního stupně, který je nezávislý na zadavateli, přezkoumává rozhodnutí o zadání zakázky, zajistí členské státy, aby zadavatel nemohl uzavřít smlouvu dříve, než orgán příslušný k přezkumu rozhodne o návrhu na předběžné opatření nebo na přezkum. Pozastavení končí nejdříve uplynutím odkladné lhůty podle čl. 57 odst. 2 a čl. 60 odst. 4 a 5.

4.   S výjimkou případů uvedených v odstavci 3 tohoto článku a v čl. 55 odst. 6 nepozastavují přezkumná řízení nutně automaticky zadávací řízení, kterých se týkají.

5.   Členské státy mohou stanovit, že orgán příslušný k přezkumnému řízení bere v úvahu pravděpodobné důsledky předběžných opatření pro všechny zájmy, které jím mohou být poškozeny, a veřejný zájem, zejména zájmy v oblasti obrany nebo bezpečnosti, a může rozhodnout, že nepřijme toto opatření, pokud by jeho nevýhody převážily nad výhodami.

Rozhodnutím nevydat předběžné opatření nejsou dotčena jiná práva navrhovatele.

6.   Členské státy mohou stanovit, že pokud je nárok na náhradu škody uplatňován na základě skutečnosti, že rozhodnutí bylo protiprávní, musí být napadené rozhodnutí nejprve zrušeno orgánem, který je k tomu oprávněn.

7.   S výjimkou případů uvedených v článcích 60 až 62 se účinky výkonu pravomocí uvedených v odstavci 1 tohoto článku na uzavření smlouvy po zadání zakázky řídí vnitrostátním právem.

S výjimkou případu, kdy je třeba rozhodnutí před přiznáním náhrady škody zrušit, může členský stát dále stanovit, že po uzavření smlouvy podle čl. 55 odst. 6, odstavce 3 tohoto článku nebo článků 57 až 62 je pravomoc orgánů příslušných k přezkumnému řízení omezena na přiznání náhrady škody osobám poškozeným protiprávním jednáním.

8.   Členské státy zajistí, aby rozhodnutí učiněná orgány příslušnými k přezkumnému řízení byla účinně vymáhána.

9.   Pokud orgány příslušné k přezkumnému řízení nejsou soudy, musí své rozhodnutí vždy písemně odůvodnit. Navíc musí být v takovém případě přijaty předpisy zajišťující, že domnělé protiprávní opatření orgánu příslušného k přezkumu nebo domnělé vady při výkonu svěřených pravomocí podléhají soudnímu přezkumu nebo přezkumu orgánem, který je soudem ve smyslu článku 234 Smlouvy a který je nezávislý jak na zadavateli, tak na orgánu příslušném k přezkumu.

Členové tohoto nezávislého orgánu musí být jmenováni a jejich funkční období končit za stejných podmínek, které platí pro soudce, pokud jde o orgán, který je jmenuje, délku funkčního období a odvolání. Alespoň předseda tohoto nezávislého orgánu musí mít stejnou právní a odbornou kvalifikaci jako soudce. Rozhodnutí nezávislého orgánu jsou právně závazná způsobem stanoveným jednotlivými členskými státy.

10.   Členské státy zajistí, aby orgány příslušné k přezkumnému řízení zaručily náležitou míru ochrany utajovaných informací nebo jiných informací obsažených v dokumentech zaslaných stranami a postupovaly v souladu se zájmy v oblasti obrany nebo bezpečnosti v celém průběhu řízení.

Za tímto účelem mohou členské státy udělit výhradní pravomoc pro přezkum zakázek v oblasti obrany a bezpečnosti zvláštnímu orgánu.

V každém případě mohou členské státy stanovit, že se návrhy na přezkum zahrnující utajované informace mohou zabývat pouze ti členové orgánů příslušných k přezkumnému řízení, kteří mají k nakládání s takovými informacemi osobní oprávnění. Mohou rovněž stanovit zvláštní bezpečnostní opatření při registraci návrhů na přezkum, přebírání dokumentů a ukládání dokumentačních souborů.

Členské státy určí, jak mají orgány příslušné k přezkumnému řízení sladit ochranu utajovaných informací se zachováním práv na obhajobu, a v případě soudního přezkumu nebo přezkumu, který provádí soud ve smyslu článku 234 Smlouvy, se tak děje takovým způsobem, aby řízení jako celek bylo v souladu s právem na spravedlivý soudní proces.

Článek 57

Odkladná lhůta

1.   Členské státy zajistí, aby osoby uvedené v čl. 55 odst. 4 měly dostatek času na účinný přezkum rozhodnutí o zadání zakázky přijatých zadavateli, a to přijetím nezbytných předpisů, které budou v souladu s minimálními podmínkami stanovenými v odstavci 2 tohoto článku a v článku 59.

2.   K uzavření smlouvy v návaznosti na rozhodnutí o zadání zakázky spadající do oblasti působnosti této směrnice nesmí dojít před uplynutím lhůty alespoň deseti kalendářních dnů ode dne následujícího po dni, kdy bylo rozhodnutí o zadání zakázky zasláno dotčeným uchazečům a zájemcům, v případě použití faxu nebo elektronických prostředků nebo, v případě použití jiných komunikačních prostředků, před uplynutím lhůty alespoň patnácti kalendářních dnů ode dne následujícího po dni, kdy bylo rozhodnutí o zadání zakázky zasláno dotčeným uchazečům a zájemcům, anebo deseti kalendářních dnů ode dne následujícího po dni doručení rozhodnutí o zadání zakázky.

Dotčenými uchazeči se rozumějí uchazeči, kteří nebyli s konečnou platností vyloučeni. Vyloučení má konečnou platnost, pokud jim bylo oznámeno a nezávislý orgán příslušný k přezkumu je považoval za oprávněné, nebo pokud již nemůže být předmětem přezkumného řízení.

Dotčenými zájemci se rozumějí zájemci, kterým zadavatel neposkytl informace o zamítnutí jejich žádosti před oznámením o rozhodnutí o zadání zakázky dotčeným uchazečům.

K rozhodnutí o zadání zakázky zaslanému každému dotčenému uchazeči a zájemci se připojí

shrnutí příslušných důvodů uvedené v čl. 35 odst. 2, s výhradou čl. 35 odst. 3, a

jasné uvedení přesné odkladné lhůty, která se použije podle vnitrostátních právních předpisů provádějících tento odstavec.

Článek 58

Výjimky z odkladné lhůty

Členské státy mohou stanovit, že lhůty uvedené v čl. 57 odst. 2 se nepoužijí,

a)

nevyžaduje-li tato směrnice předchozí zveřejnění oznámení o zakázce v Úředním věstníku Evropské unie;

b)

je-li jediným dotčeným uchazečem ve smyslu čl. 57 odst. 2 ten, komu byla zakázka zadána, a nejsou-li žádní dotčení zájemci;

c)

v případě zakázky založené na rámcové dohodě podle článku 29.

Uplatní-li se tato výjimka, zajistí členské státy, že zakázka bude neúčinná v souladu s články 60 a 62, pokud

dojde k porušení čl. 29 odst. 4 druhého pododstavce druhé odrážky a

odhadovaná hodnota zakázky se rovná prahovým hodnotám uvedeným v článku 8 nebo je přesahuje.

Článek 59

Lhůty pro podání návrhu na přezkum

Pokud členský stát stanoví, že návrh na přezkum rozhodnutí zadavatele přijatého v zadávacím řízení, na které se vztahuje tato směrnice, nebo v souvislosti s ním musí být podán před uplynutím stanovené lhůty, činí tato lhůta alespoň deset kalendářních dnů ode dne následujícího po dni, kdy bylo rozhodnutí zadavatele odesláno uchazeči nebo zájemci, v případě použití faxu nebo elektronických prostředků nebo, v případě použití jiných komunikačních prostředků, alespoň patnáct kalendářních dnů ode dne následujícího po dni, kdy bylo rozhodnutí zadavatele odesláno uchazeči nebo zájemci, anebo alespoň deset kalendářních dnů ode dne následujícího po dni doručení rozhodnutí zadavatele. K rozhodnutí zadavatele zaslanému každému uchazeči nebo zájemci se připojí shrnutí příslušných důvodů. V případě návrhu na přezkum rozhodnutí uvedených v čl. 56 odst. 1 písm. b), která nepodléhají zvláštnímu oznámení, činí lhůta alespoň deset kalendářních dnů ode dne zveřejnění daného rozhodnutí.

Článek 60

Neúčinnost

1.   Členské státy zajistí, aby orgán příslušný k přezkumu, který je nezávislý na zadavateli, považoval smlouvu za neúčinnou nebo aby její neúčinnost byla výsledkem rozhodnutí tohoto orgánu v kterémkoli z těchto případů:

a)

jestliže zadavatel zadal zakázku bez předchozího zveřejnění oznámení o zakázce v Úředním věstníku Evropské unie, aniž by to bylo podle této směrnice přípustné;

b)

v případě porušení čl. 55 odst. 6, čl. 56 odst. 3 nebo čl. 57 odst. 2, pokud toto porušení zbavilo uchazeče podávajícího návrh na přezkum možnosti využít prostředky nápravy před uzavřením smlouvy, došlo-li k tomuto porušení spolu s jiným porušením hlav I nebo II, a pokud uvedené porušení ovlivnilo možnosti uchazeče podávajícího návrh na přezkum získat zakázku;

c)

v případech uvedených v čl. 58 písm. c) druhém pododstavci, pokud členské státy uplatnily výjimku z odkladné lhůty pro zakázky na základě rámcové dohody.

2.   Důsledky považování smlouvy za neúčinnou stanoví vnitrostátní právo. Vnitrostátní právo může stanovit zpětné zrušení všech smluvních závazků, anebo omezit rozsah zrušení na ty závazky, které by bylo třeba ještě splnit. Ve druhém případě členské státy stanoví použití alternativních sankcí ve smyslu čl. 61 odst. 2.

3.   Členské státy mohou stanovit, že orgán příslušný k přezkumu, který je nezávislý na zadavateli, nesmí považovat smlouvu za neúčinnou, i když byla zakázka zadána protiprávně z důvodů uvedených v odstavci 1, pokud tento orgán po posouzení všech důležitých skutečností shledá, že naléhavé důvody související s veřejným zájmem, v první řadě se zájmy v oblasti obrany nebo bezpečnosti, vyžadují zachování účinků smlouvy.

Ekonomické zájmy na účinnosti smlouvy mohou být považovány za naléhavý důvod související s veřejným zájmem ve smyslu prvního pododstavce pouze v případě, kdy by neúčinnost vedla k nepřiměřeným důsledkům.

Avšak ekonomické zájmy přímo spojené s dotčenou zakázkou nepředstavují naléhavý důvod související s veřejným zájmem ve smyslu prvního pododstavce. Ekonomické zájmy přímo spojené se zakázkou zahrnují mimo jiné náklady vyplývající z prodlení při plnění zakázky, náklady spojené se zahájením nového zadávacího řízení, náklady spojené se změnou hospodářského subjektu plnícího zakázku a náklady spojené s právními povinnostmi vyplývajícími z neúčinnosti.

V každém případě nesmí být smlouva považována za neúčinnou, pokud by důsledky této neúčinnosti závažným způsobem ohrozily existenci širšího obranného nebo bezpečnostního programu, který má zásadní význam z hlediska bezpečnostních zájmů určitého členského státu.

Ve všech výše uvedených případech stanoví členské státy alternativní sankce ve smyslu čl. 61 odst. 2, které se použijí namísto sankcí uvedených výše.

4.   Členské státy stanoví, že se odst. 1 písm. a) nepoužije, pokud

zadavatel považuje zadání zakázky bez předchozího zveřejnění oznámení o zakázce v Úředním věstníku Evropské unie za přípustné v souladu s touto směrnicí,

zadavatel zveřejnil v Úředním věstníku Evropské unie oznámení vyjadřující úmysl uzavřít smlouvu, jak je uvedeno v článku 64, a

smlouva nebyla uzavřena před uplynutím lhůty alespoň deseti kalendářních dnů ode dne následujícího po dni zveřejnění tohoto oznámení.

5.   Členské státy stanoví, že se odst. 1 písm. c) nepoužije, pokud

se zadavatel domnívá, že je zadání zakázky v souladu s čl. 29 odst. 4 druhým pododstavcem druhou odrážkou,

zadavatel zaslal dotčeným uchazečům rozhodnutí o zadání zakázky spolu se shrnutím důvodů uvedeným v čl. 57 odst. 2 čtvrtém pododstavci první odrážce a

k uzavření smlouvy nedošlo před uplynutím lhůty alespoň deseti kalendářních dnů ode dne následujícího po dni, kdy bylo rozhodnutí o zadání zakázky odesláno dotčeným uchazečům, v případě použití faxu nebo elektronických prostředků nebo, v případě použití jiných komunikačních prostředků, před uplynutím lhůty alespoň patnácti kalendářních dnů ode dne následujícího po dni, kdy bylo rozhodnutí o zadání zakázky odesláno dotčeným uchazečům, anebo alespoň deseti kalendářních dnů ode dne následujícího po dni doručení rozhodnutí o zadání zakázky.

Článek 61

Porušení této hlavy a alternativní sankce

1.   Pro případy porušení čl. 55 odst. 6, čl. 56 odst. 3 nebo čl. 57 odst. 2, na něž se nevztahuje čl. 60 odst. 1 písm. b), stanoví členské státy neúčinnost v souladu s čl. 60 odst. 1 až 3 nebo alternativní sankce. Členské státy mohou stanovit, že orgán příslušný k přezkumu, který je nezávislý na zadavateli, po posouzení všech důležitých skutečností rozhodne, zda by měla být smlouva považována za neúčinnou nebo zda by měly být uloženy alternativní sankce.

2.   Alternativní sankce musí být účinné, přiměřené a odrazující. Alternativní sankce jsou

uložení pokut zadavateli nebo

zkrácení doby trvání zakázky.

Členské státy mohou svěřit orgánu příslušnému k přezkumu široké pravomoci s cílem zohlednit všechny významné faktory, včetně závažnosti protiprávního jednání, chování zadavatele a, v případech uvedených v čl. 60 odst. 2, v jakém rozsahu zůstává smlouva v platnosti.

Uložení náhrady škody nepředstavuje vhodnou sankci pro účely tohoto odstavce.

Článek 62

Lhůty

1.   Členské státy mohou stanovit, že návrh na přezkum podle čl. 60 odst. 1 je nutno podat

a)

před uplynutím nejméně třiceti kalendářních dnů ode dne následujícího po dni, kdy

zadavatel zveřejnil oznámení o zadání zakázky v souladu s čl. 30 odst. 3 a články 31 a 32, pokud toto oznámení obsahuje odůvodnění rozhodnutí zadavatele zadat zakázku bez předchozího zveřejnění oznámení o zakázce v Úředním věstníku Evropské unie, nebo

zadavatel informoval dotčené uchazeče a zájemce o uzavření smlouvy za předpokladu, že tyto informace obsahují shrnutí příslušných důvodů uvedené v čl. 35 odst. 2, s výhradou čl. 35 odst. 3. Tato možnost se použije rovněž na případy uvedené v čl. 58 písm. c); a

b)

v každém případě před uplynutím nejméně šesti měsíců ode dne následujícího po dni uzavření smlouvy.

2.   Ve všech ostatních případech, včetně v případě návrhů na přezkum podle čl. 61 odst. 1, určí lhůty pro podání návrhu na přezkum vnitrostátní právo, s výhradou článku 59.

Článek 63

Systém nápravy

1.   Komise může zahájit řízení uvedené v odstavcích 2 až 5, pokud před uzavřením smlouvy dospěje k názoru, že při zadávání zakázek v oblasti působnosti této směrnice došlo k závažnému porušení práva Společenství v oblasti zadávání zakázek.

2.   Komise oznámí dotyčnému členskému státu a zadavateli důvody, na základě kterých rozhodla, že došlo k závažnému protiprávnímu jednání, a požádá o nápravu vhodnými prostředky.

3.   Do 21 kalendářních dnů po obdržení oznámení podle odstavce 2 sdělí dotyčný členský stát Komisi

a)

potvrzení, že protiprávní jednání bylo napraveno;

b)

odůvodnění, proč k nápravě nedošlo; nebo

c)

oznámení, že dotyčné zadávací řízení bylo pozastaveno buď samotným zadavatelem z vlastního podnětu, nebo na základě pravomocí uvedených v čl. 56 odst. 1 písm. a).

4.   Odůvodnění podle odst. 3 písm. b) se může opírat zejména o skutečnost, že domnělé protiprávní jednání je již předmětem soudního řízení nebo jiného přezkumného řízení nebo přezkumu podle čl. 56 odst. 9. V tom případě sdělí členský stát Komisi výsledek tohoto řízení, jakmile je znám.

5.   Pokud členský stát podle odst. 3 písm. c) oznámí, že zadávací řízení bylo pozastaveno, oznámí tento členský stát Komisi, je-li toto pozastavení ukončeno nebo je-li zahájeno jiné zadávací řízení, které se zcela nebo zčásti týká stejné věci. Toto nové oznámení potvrdí, že domnělé protiprávní jednání bylo napraveno, nebo odůvodní, proč k nápravě nedošlo.

Článek 64

Obsah oznámení o dobrovolné průhlednosti ex ante

Oznámení uvedené v čl. 60 odst. 4 druhé odrážce, jehož formu Komise přijme poradním postupem podle čl. 67 odst. 2, obsahuje tyto informace:

a)

název a kontaktní údaje zadavatele;

b)

popis předmětu smlouvy;

c)

odůvodnění rozhodnutí zadavatele zadat zakázku bez předchozího zveřejnění oznámení o zadání zakázky v Úředním věstníku Evropské unie;

d)

název a kontaktní údaje hospodářského subjektu, v jehož prospěch bylo přijato rozhodnutí o zadání zakázky, a

e)

případně veškeré další informace, jež zadavatel považuje za důležité.

HLAVA V

STATISTICKÉ POVINNOSTI, VÝKONNÉ PRAVOMOCI A ZÁVĚREČNÁ USTANOVENÍ

Článek 65

Statistické povinnosti

S cílem umožnit posouzení výsledků uplatňování této směrnice zašlou členské státy Komisi do 31. října každého roku statistickou zprávu vypracovanou v souladu s článkem 66, která se zabývá zakázkami na dodávky, služby a stavební práce zadanými zadavateli během předchozího roku.

Článek 66

Obsah statistické zprávy

Statistická zpráva uvádí počet a hodnotu zadaných zakázek podle členského státu nebo třetí země úspěšného uchazeče. Zpráva se zabývá odděleně zakázkami na dodávky, služby a stavební práce.

Údaje uvedené v prvním pododstavci musí být podrobně rozepsány podle zvolených řízení a pro každé řízení podle dodávek, služeb a stavebních prací označených skupinou nomenklatury CPV.

Pokud byly zakázky sjednány na základě vyjednávacího řízení bez zveřejnění oznámení o zakázce, musí být údaje uvedené v prvním pododstavci rovněž podrobně rozepsány podle okolností uvedených v článku 28.

Obsah statistické zprávy se stanoví poradním postupem podle čl. 67 odst. 2.

Článek 67

Postup projednávání ve výboru

1.   Komisi je nápomocen Poradní výbor pro veřejné zakázky, zřízený článkem 1 rozhodnutí Rady 71/306/EHS (26) (dále jen „výbor“).

2.   Odkazuje-li se na tento odstavec, použijí se články 3 a 7 rozhodnutí 1999/468/ES s ohledem na článek 8 zmíněného rozhodnutí.

3.   Odkazuje-li se na tento odstavec, použijí se čl. 5a odst. 1 až 4 a článek 7 rozhodnutí 1999/468/ES s ohledem na článek 8 zmíněného rozhodnutí.

Pokud jde o přezkoumání prahových hodnot stanovených v článku 8, lhůty uvedené v článku 5a rozhodnutí 1999/468/ES jsou čtyři týdny v případě odst. 3 písm. c), dva týdny v případě odst. 4 písm. b) a šest týdnů v případě odst. 4 písm. e) v důsledku časových omezení vyplývajících ze způsobů výpočtu a zveřejnění stanovených v čl. 69 odst. 1 druhém pododstavci a v čl. 69 odst. 3 směrnice 2004/17/ES.

4.   Odkazuje-li se na tento odstavec, použijí se čl. 5a odst. 1, 2, 4 a 6 a článek 7 rozhodnutí 1999/468/ES s ohledem na článek 8 zmíněného rozhodnutí.

Článek 68

Přezkoumání prahových hodnot

1.   Současně s přezkoumáním prahových hodnot ve směrnici 2004/17/ES stanoveným v článku 69 přezkoumá Komise rovněž prahové hodnoty stanovené článkem 8 této směrnice a přizpůsobí:

a)

prahovou hodnotu stanovenou v čl. 8 písm. a) této směrnice přezkoumané prahové hodnotě stanovené v čl. 16 písm. a) směrnice 2004/17/ES;

b)

prahovou hodnotu stanovenou v čl. 8 písm. b) této směrnice přezkoumané prahové hodnotě stanovené v čl. 16 písm. b) směrnice 2004/17/ES.

Tyto úpravy, jež mají za účel změnit jiné než podstatné prvky této směrnice, se provádějí regulativním postupem s kontrolou podle čl. 67 odst. 3. Ze závažných naléhavých důvodů může Komise použít postup pro naléhavé případy podle čl. 67 odst. 4.

2.   Prahové hodnoty stanovené podle odstavce 1 v národních měnách členských států, které nepřijaly euro, jsou uváděny do souladu s prahovými hodnotami ve směrnici 2004/17/ES uvedenými v odstavci 1, vypočtenými v souladu s čl. 69 odst. 2 druhým pododstavcem směrnice 2004/17/ES.

3.   Přezkoumané prahové hodnoty uvedené v odstavci 1 a jejich odpovídající hodnoty v národních měnách zveřejní Komise v Úředním věstníku Evropské unie na začátku měsíce listopadu, který následuje po jejich přezkoumání.

Článek 69

Změny

1.   Komise může poradním postupem podle čl. 67 odst. 2 změnit

a)

postupy pro vypracovávání, zasílání, doručování, překlad, shromažďování a distribuci oznámení uvedených v článku 30 a statistických zpráv uvedených v článku 65;

b)

postup pro zasílání a zveřejňování údajů uvedených v příloze VI z důvodu technického pokroku nebo z administrativních důvodů;

c)

seznam rejstříků, prohlášení a osvědčení uvedený v příloze VII, pokud se to na základě oznámení členských států ukáže jako nezbytné.

2.   Komise může regulativním postupem s kontrolou podle čl. 67 odst. 3 změnit tyto jiné než podstatné prvky této směrnice:

a)

referenční čísla v nomenklatuře CPV podle přílohy I a II, pokud se tím nemění věcná působnost této směrnice, a postupy pro odkazy v oznámeních na konkrétní zařazení v CPV v rámci kategorií služeb uvedených v těchto přílohách;

b)

technické podrobnosti a charakteristiky zařízení pro elektronický příjem uvedené v písmenech a), f) a g) přílohy VIII.

Ze závažných naléhavých důvodů může Komise použít postup pro naléhavé případy podle čl. 67 odst. 4.

Článek 70

Změna směrnice 2004/17/ES

Ve směrnici 2004/17/ES se vkládá nový článek, který zní:

„Článek 22a

Zakázky v oblasti obrany a bezpečnosti

Tato směrnice se nepoužije na zakázky, na které se vztahuje směrnice Evropského parlamentu a Rady 2009/81/ES ze dne 13. července 2009 o koordinaci postupů při zadávání některých zakázek na stavební práce, dodávky a služby zadavateli v oblasti obrany a bezpečnosti (27), ani na zakázky, na které se uvedená směrnice nevztahuje podle svých článků 8, 12 a 13.

Článek 71

Změna směrnice 2004/18/ES

Ve směrnici 2004/18/ES se článek 10 nahrazuje tímto:

„Článek 10

Zakázky v oblasti obrany a bezpečnosti

S výhradou článku 296 Smlouvy se tato směrnice použije na veřejné zakázky zadávané v oblasti obrany a bezpečnosti s výjimkou zakázek, na které se vztahuje směrnice Evropského parlamentu a Rady 2009/81/ES ze dne 13. července 2009 o koordinaci postupů při zadávání některých zakázek na stavební práce, dodávky a služby zadavateli v oblasti obrany a bezpečnosti (28).

Tato směrnice se nevztahuje na zakázky, na které se směrnice 2009/81/ES nevztahuje podle svých článků 8, 12 a 13.

Článek 72

Provedení

1.   Členské státy do dne 21. srpna 2011 přijmou a zveřejní právní a správní předpisy nezbytné pro dosažení souladu s touto směrnicí. Jejich znění sdělí neprodleně Komisi.

Tyto předpisy přijaté členskými státy musí obsahovat odkaz na tuto směrnici nebo musí být takový odkaz učiněn při jejich úředním vyhlášení. Způsob odkazu si stanoví členské státy.

2.   Členské státy sdělí Komisi znění hlavních ustanovení vnitrostátních právních předpisů, která přijmou v oblasti působnosti této směrnice.

Článek 73

Přezkum a podávání zpráv

1.   Komise podá zprávu o opatřeních přijatých členskými státy k provedení této směrnice, a zejména jejích článků 21 a 50 až 54, do dne 21. srpna 2012.

2.   Komise přezkoumá uplatňování této směrnice a do dne 21. srpna 2016 o tom podá zprávu Evropskému parlamentu a Radě. Zejména zhodnotí, zda a v jaké míře bylo dosaženo cílů této směrnice, pokud jde o fungování vnitřního trhu a rozvoj evropského trhu s obranným vybavením a evropské obranné technologické a průmyslové základny, s ohledem mimo jiné na situaci malých a středních podniků. V případě potřeby ke zprávě připojí legislativní návrh.

3.   Komise rovněž přezkoumá uplatňování čl. 39 odst. 1, zejména ověří proveditelnost harmonizace podmínek pro znovuzapojení zájemců nebo uchazečů, kteří byli dříve odsouzeni, což je vylučuje z účasti na zadávacím řízení, a v případě potřeby předloží za tímto účelem návrh právního předpisu.

Článek 74

Vstup v platnost

Tato směrnice vstupuje v platnost prvním dnem po vyhlášení v Úředním věstníku Evropské unie.

Článek 75

Určení

Tato směrnice je určena členským státům.

V Bruselu 13. července 2009.

Za Evropský parlament

Předseda

H.-G. PÖTTERING

Za Radu

Předseda

E. ERLANDSSON


(1)  Úř. věst. C 100, 30.4.2009, s. 114.

(2)  Stanovisko Evropského parlamentu ze dne 14. ledna 2009 (dosud nezveřejněné v Úředním věstníku) a rozhodnutí Rady ze dne 7. července 2009.

(3)  Úř. věst. C 280 E, 18.11.2006, s. 463.

(4)  Rozhodnutí, kterým se stanoví seznam výrobků (zbraní, střeliva a válečného materiálu), na které se vztahuje čl. 223 odst. 1 písm. b) – nyní čl. 296 odst. 1 písm. b) – Smlouvy (dok. 255/58). Zpráva ze dne 15. dubna 1958: dokument 368/58.

(5)  Úř. věst. L 134, 30.4.2004, s. 1.

(6)  Úř. věst. L 134, 30.4.2004, s. 114.

(7)  Úř. věst. L 340, 16.12.2002, s. 1.

(8)  Úř. věst. L 317, 3.12.2001, s. 1.

(9)  Úř. věst. L 101, 11.4.2001, s. 1.

(10)  Úř. věst. L 18, 21.1.1997, s. 1.

(11)  Úř. věst. L 13, 19.1.2000, s. 12.

(12)  Úř. věst. L 178, 17.7.2000, s. 1.

(13)  Úř. věst. L 303, 2.12.2000, s. 16.

(14)  Úř. věst. L 39, 14.2.1976, s. 40.

(15)  Směrnice Rady 89/665/EHS ze dne 21. prosince 1989 o koordinaci právních a správních předpisů týkajících se přezkumného řízení při zadávání veřejných zakázek na dodávky a stavební práce (Úř. věst. L 395, 30.12.1989, s. 33).

(16)  Směrnice Rady 92/13/EHS ze dne 25. února 1992 o koordinaci právních a správních předpisů týkajících se uplatňování pravidel Společenství pro postupy při zadávání zakázek subjekty působícími v odvětví vodního hospodářství, energetiky, dopravy a telekomunikací (Úř. věst. L 76, 23.3.1992, s. 14).

(17)  Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2007/66/ESze dne 11. prosince 2007, kterou se mění směrnice 89/665/EHS a 92/13/EHS, pokud jde o zvýšení účinnosti přezkumného řízení při zadávání veřejných zakázek (Úř. věst. L 335, 20.12.2007, s. 31).

(18)  Úř. věst. L 184, 17.7.1999, s. 23.

(19)  Úř. věst. C 321, 31.12.2003, s. 1.

(20)  Společná akce 98/733/SVV ze dne 21. prosince 1998 přijatá Radou na základě článku K.3 Smlouvy o Evropské unii, kterou se stanoví, že účast na zločinném spolčení je v členských státech Evropské unie trestným činem (Úř. věst. L 351, 29.12.1998, s. 1).

(21)  Akt Rady ze dne 26. května 1997, kterým se na základě článku K.3 odst. 2 písm. c) Smlouvy o Evropské unii vypracovává Úmluva o boji proti korupci úředníků Evropských společenství nebo členských států Evropské unie (Úř. věst. C 195, 25.6.1997, s. 1).

(22)  Rámcové rozhodnutí Rady 2003/568/SVV ze dne 22. července 2003 o boji proti korupci v soukromém sektoru (Úř. věst. L 192, 31.7.2003, s. 54).

(23)  Úř. věst. C 316, 27.11.1995, s. 49.

(24)  Rámcové rozhodnutí Rady 2002/475/SVV ze dne 13. června 2002 o boji proti terorismu (Úř. věst. L 164, 22.6.2002, s. 3).

(25)  Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2005/60/ES ze dne 26. října 2005 o předcházení zneužití finančního systému k praní peněz a financování terorismu (Úř. věst. L 309, 25.11.2005, s. 15).

(26)  Úř. věst. L 185, 16.8.1971, s. 15.

(27)  Úř. věst. L 217, 20.8.2009, s. 76.“

(28)  Úř. věst. L 217, 20.8.2009, s. 76.“


PŘÍLOHA I

Služby uvedené v článcích 2 a 15

Kategorie č.

Předmět

Referenční čísla CPV

1

Údržbářské a opravářské služby

50000000–5, od 50100000–6 do 50884000–5 (kromě 50310000–1 až 50324200–4 a 50116510–9, 50190000–3, 50229000–6, 50243000–0) a od 51000000–9 do 51900000–1

2

Služby související se zahraniční vojenskou pomocí

75211300–1

3

Služby v oblasti obrany, vojenská obrana a civilní obrana

75220000–4, 75221000–1, 75222000–8

4

Pátrací a bezpečnostní služby

Od 79700000–1 do 79720000–7

5

Pozemní přeprava

60000000–8, od 60100000–9 do 60183000–4 (kromě 60160000–7, 60161000–4) a od 64120000–3 do 64121200–2

6

Letecká přeprava cestujících i nákladu s výjimkou pošty

60400000–2, od 60410000–5 do 60424120–3 (kromě 60411000–2, 60421000–5), od 60440000–4 do 60445000–9 a 60500000–3

7

Pozemní přeprava pošty a letecká přeprava pošty

60160000–7, 60161000–4, 60411000–2, 60421000–5

8

Služby železniční dopravy

Od 60200000–0 do 60220000–6

9

Služby vodní dopravy

Od 60600000–4 do 60653000–0 a od 63727000–1 do 63727200–3

10

Doprovodné a vedlejší dopravní služby

Od 63100000–0 do 63111000–0, od 63120000–6 do 63121100–4, 63122000–0, 63512000–1 a od 63520000–0 do 6370000–6

11

Telekomunikační služby

Od 64200000–8 do 64228200–2, 72318000–7 a od 72700000–7 do 72720000–3

12

Finanční služby: pojišťovací služby

Od 66500000–5 do 66720000–3

13

Počítačové a související služby

Od 50310000–1 do 50324200–4, od 72000000–5 do 72920000–5 (kromě 72318000–7 a od 72700000–7 do 72720000–3), 79342410–4, 9342410–4

14

Služby ve výzkumu a vývoji (1) a testy hodnocení

Od 73000000–2 do 73436000–7

15

Účetnictví a audit

Od 79210000–9 do 79212500–8

16

Poradenství (2) a s tím spojené služby

Od 73200000–4 do 73220000–0, od 79400000–8 do 79421200–3 a 79342000–3, 79342100–4, 79342300–6, 79342320–2, 79342321–9, 79910000–6, 79991000–7, 98362000–8

17

Služby architektů, inženýrské služby a integrované inženýrské služby, územní plánování, související vědeckotechnické poradenství, služby zkušeben a provádění analýz

Od 71000000–8 do 71900000–7 (kromě 71550000–8) a 79994000–8

18

Úklidové služby a domovní správa

Od 70300000–4 do 70340000–6 a od 90900000–6 do 90924000–0

19

Služby týkající se kanalizací a likvidace odpadu, sanitární a podobné služby

Od 90400000–1 do 90743200–9 (kromě 90712200–3), od 90910000–9 do 90920000–2 a 50190000–3, 50229000–6, 50243000–0

20

Školení a simulace v oblasti obrany a bezpečnosti

80330000–6, 80600000–0, 80610000–3, 80620000–6, 80630000–9, 80640000–2, 80650000–5, 80660000–8


(1)  S výjimkou služeb ve výzkumu a vývoji uvedených v čl. 13 písm. j).

(2)  S výjimkou rozhodčích a smírčích služeb.


PŘÍLOHA II

Služby uvedené v článcích 2 a 16

Kategorie č.

Předmět

Referenční čísla CPV

21

Hotelové a restaurační služby

Od 55100000–1 do 55524000–9 a od 98340000–8 do 98341100–6

22

Doprovodné a vedlejší dopravní služby

Od 63000000–9 do 63734000–3 (kromě 63711200–8, 63712700–0, 63712710–3 a od 63727000–1 do 63727200–3) a 98361000–1

23

Právní služby

Od 79100000–5 do 79140000–7

24

Služby personálních agentur a poskytování servisu (1)

Od 79600000–0 do 79635000–4 (kromě 79611000–0, 79632000–3, 79633000–0) a od 98500000–8 do 98514000–9

25

Zdravotnické a sociální služby

79611000–0 a od 85000000–9 do 85323000–9 (kromě 85321000–5 a 85322000–2)

26

Jiné služby

 


(1)  S výjimkou pracovních smluv.


PŘÍLOHA III

Definice některých technických specifikací uvedených v článku 18

Pro účely této směrnice se rozumí:

1.

a)

„technickými specifikacemi“ v případě zakázek na stavební práce veškeré technické požadavky obsažené zejména v zadávací dokumentaci, které definují požadované vlastnosti materiálu, výrobku nebo dodávky, které umožňují, aby materiál, výrobky nebo dodávky byly popsány takovým způsobem, který splňuje účel zamýšlený zadavatelem. Tyto vlastnosti zahrnují úroveň vlivu na životní prostředí, uzpůsobení všem požadavkům (včetně přístupnosti pro zdravotně postižené osoby) a posuzování shody, výkon, bezpečnost nebo rozměry, včetně postupů zajištění jakosti, terminologie, symbolů, přezkoušení a zkušebních metod, balení, značení nebo štítkování a výrobních postupů a metod. Dále zahrnují pravidla pro projekt a výpočet nákladů, testy, podmínky pro inspekci a převzetí staveb, způsoby nebo metody konstrukce a všechny ostatní technické podmínky, které je zadavatel schopen stanovit podle obecných nebo odborných předpisů, pokud jde o dokončené stavby a materiály nebo díly, které zahrnují;

b)

„technickou specifikací“ v případě zakázek na dodávky nebo služby specifikace v dokumentu, která definuje požadované vlastnosti výrobku nebo služby, například úroveň jakosti, úroveň vlivu na životní prostředí, uzpůsobení všem požadavkům (včetně přístupnosti pro zdravotně postižené osoby) a posuzování shody, výkon, užitné vlastnosti, bezpečnost nebo rozměry, včetně požadavků týkajících se obchodního názvu, terminologie, symbolů, přezkoušení a zkušebních metod, balení, značení a štítkování, návodu k použití, výrobních postupů a metod a postupů posuzování shody;

2.

„normou“ technická specifikace schválená uznaným normalizačním subjektem pro opakované nebo průběžné používání, jejíž dodržování není povinné a která spadá do některé z těchto kategorií:

„mezinárodní norma“: norma schválená mezinárodní normalizační organizací a zpřístupněná veřejnosti,

„evropská norma“: norma schválená evropským normalizačním subjektem a zpřístupněná veřejnosti,

„vnitrostátní norma“: norma schválená vnitrostátním normalizačním subjektem a zpřístupněná veřejnosti;

3.

„normou v oblasti obrany“ technická specifikace, jejíž dodržování není povinné a která byla schválena normalizačním subjektem specializovaným na vypracování technických specifikací pro opakované nebo průběžné používání v oblasti obrany;

4.

„evropským technickým schválením“ příznivé technické hodnocení vhodnosti výrobku k použití pro určitý účel, založené na splnění základních požadavků na stavební práce prostřednictvím vlastních parametrů výrobku a vymezených podmínek pro použití a využití. Evropské technické schválení vydává schvalovací subjekt určený pro tento účel členským státem;

5.

„obecnou technickou specifikací“ technická specifikace vypracovaná postupem uznávaným členskými státy a zveřejněná v Úředním věstníku Evropské unie;

6.

„technickým odkazem“ produkt vytvořený evropskými normalizačními subjekty postupy přizpůsobenými vývoji potřeb trhu, který není úřední normou.


PŘÍLOHA IV

Informace, které musí být obsaženy v oznámeních uvedených v článku 30

OZNÁMENÍ O ZVEŘEJNĚNÍ OZNÁMENÍ PŘEDBĚŽNÝCH INFORMACÍ NA PROFILU KUPUJÍCÍHO

1.

Země zadavatele

2.

Název zadavatele

3.

Internetová adresa „profilu kupujícího“ (URL)

4.

Referenční číslo (čísla) nomenklatury CPV

OZNÁMENÍ PŘEDBĚŽNÝCH INFORMACÍ

1.

Název, adresa, faxové číslo a elektronická adresa zadavatele a, pokud se liší, útvaru, od kterého lze získat dodatečné informace, a v případě zakázek na služby a stavební práce útvarů, například příslušné internetové stránky veřejné správy, na kterých lze získat informace o obecném právním rámci pro daně, ochranu životního prostředí, ochranu zaměstnanců a pracovní podmínky, který se použije v místě, kde má být zakázka plněna.

2.

Je-li to na místě, informace, zda se jedná o zakázku vyhrazenou chráněným dílnám nebo zda je její plnění vyhrazeno v rámci programů chráněného zaměstnání.

3.

V případě zakázek na stavební práce: povaha a rozsah prací, místo provedení; má-li být stavba rozdělena do několika částí, základní charakteristiky těchto částí odkazem na stavbu; pokud je k dispozici, odhad rozsahu nákladů na navrhované práce; referenční číslo (čísla) nomenklatury CPV.

V případě zakázek na dodávky: povaha a množství nebo hodnota výrobků, které mají být dodány, referenční číslo (čísla) nomenklatury CPV.

V případě zakázek na služby: celková hodnota navrhovaných nákupů v každé kategorii služeb; referenční číslo (čísla) nomenklatury CPV.

4.

Odhadované datum zahájení zadávacího řízení pro zakázku nebo zakázky, v případě zakázek na služby podle kategorie.

5.

Je-li to na místě, údaj, zda je zahrnuta rámcová dohoda.

6.

Je-li to na místě, další informace.

7.

Datum odeslání oznámení nebo odeslání oznámení o zveřejnění oznámení předběžných informací na profilu kupujícího.

OZNÁMENÍ O ZAKÁZCE

Omezené řízení, vyjednávací řízení se zveřejněním oznámení o zakázce a soutěžní dialogy:

1.

Název, adresa, telefonní a faxové číslo, elektronická adresa zadavatele.

2.

Je-li to na místě, informace, zda se jedná o zakázku vyhrazenou chráněným dílnám nebo zda je její plnění vyhrazeno v rámci programů chráněného zaměstnání.

3.

a)

Vybrané zadávací řízení.

b)

Je-li to na místě, důvody pro použití urychleného řízení (v omezených a vyjednávacích řízeních).

c)

Je-li to na místě, údaj, zda je zahrnuta rámcová dohoda.

d)

Je-li to na místě, konání elektronické dražby.

4.

Forma zakázky.

5.

Místo provedení prací, dodávky výrobků nebo poskytnutí služeb.

6.

a)

Zakázky na stavební práce:

povaha a rozsah stavebních prací, které mají být provedeny, a celková povaha stavby. Údaje zejména o možnosti týkající se dodatečných prací, a pokud je znám, předběžný časový plán těchto opcí, jakož i počet případných opakování. Je-li stavba nebo zakázka rozdělena do několika částí, velikost jednotlivých částí; referenční číslo (čísla) nomenklatury CPV,

informace týkající se účelu stavby nebo zakázky, pokud zakázka zahrnuje také vypracování plánů,

v případě rámcové dohody údaj i o plánované době platnosti rámcové dohody, celkové odhadované hodnotě prací za celou dobu platnosti rámcové dohody, a pokud je to možné, hodnotě a četnosti zakázek, které mají být zadány.

b)

Zakázky na dodávky:

povaha výrobků, které mají být dodány, s uvedením zejména toho, zda jsou nabídky vyžadovány za účelem koupě, leasingu, pronájmu, nájmu nebo koupě na splátky nebo jejich kombinaci, referenční číslo (čísla) nomenklatury CPV. Množství výrobků, které má být dodáno, s uvedením zejména možnosti týkající se dodatečných nákupů, a pokud je znám, předběžný časový plán těchto opcí, jakož i počet případných opakování; referenční číslo (čísla) nomenklatury CPV,

v případě pravidelných zakázek nebo zakázek obnovitelných v průběhu daného období časový plán následných veřejných zakázek na nákup zamýšlených dodávek, pokud je znám,

v případě rámcové dohody údaj i o plánované době platnosti rámcové dohody, celkové odhadované hodnotě dodávek za celou dobu platnosti rámcové dohody, a pokud je to možné, hodnotě a četnosti zakázek, které mají být zadány.

c)

Zakázky na služby:

kategorie a popis služby. Referenční číslo (čísla) nomenklatury CPV. Množství služeb, které mají být poskytnuty. Údaje zejména o možnosti týkající se dodatečných nákupů, a pokud je znám, předběžný časový plán těchto opcí, jakož i počet případných opakování. V případě zakázek obnovitelných v průběhu daného období odhadovaný časový rámec, pokud je znám, pro následné zakázky na nákup zamýšlených služeb.

V případě rámcové dohody údaj i o plánované době platnosti rámcové dohody, celkové odhadované hodnotě služeb za celou dobu platnosti rámcové dohody, a pokud je to možné, hodnotě a četnosti zakázek, které mají být zadány,

údaj, zda podle právních a správních předpisů je poskytování služby vyhrazeno určité profesi.

Odkaz na právní a správní předpisy,

údaj, zda právnické osoby mají uvádět jména a odbornou kvalifikaci zaměstnanců, kteří mají být odpovědní za poskytnutí služby.

7.

Pokud jsou zakázky rozděleny na části, údaj o možnosti podat nabídku na jednu, více, nebo všechny části.

8.

Přípustnost či zákaz variant.

9.

Je-li to na místě, údaj o procentním podílu z celkové hodnoty zakázky, který musí být zadán formou subdodávky třetím osobám na základě nabídkového řízení (čl. 21 odst. 4).

10.

Je-li to na místě, kritéria pro výběr, která se týkají osobní situace subdodavatelů a která mohou vést k jejich vyloučení, a požadované informace, které prokazují, že se na tyto subdodavatele případy, jež vyloučení odůvodňují, nevztahují. Informace a jakékoli nezbytné formální náležitosti pro posouzení minimálních hospodářských a technických kapacit, které jsou od subdodavatelů požadovány. Minimální úroveň (úrovně) kapacit, kterou lze požadovat.

11.

Lhůta pro dokončení stavebních prací/dodávek/služeb nebo doba platnosti zakázky na stavební práce/dodávky/služby. Kde je to možné, lhůta pro zahájení stavebních prací či lhůta pro zahájení dodávek nebo služeb.

12.

Případné zvláštní podmínky, kterým plnění zakázky podléhá.

13.

a)

Lhůta pro doručení žádostí o účast;

b)

adresa, kam mají být zaslány;

c)

jazyk nebo jazyky, ve kterých musí být vypracovány.

14.

Je-li to na místě, požadované zálohy a záruky.

15.

Hlavní podmínky, které se týkají financování a placení, nebo odkazy na dokumenty, v nichž jsou tyto podmínky obsaženy.

16.

Je-li to na místě, právní forma, kterou musí mít skupiny hospodářských subjektů, kterým má být zakázka zadána.

17.

Kritéria pro výběr, která se týkají osobní situace hospodářských subjektů, která mohou vést k jejich vyloučení, a požadované informace, které prokazují, že se na tyto hospodářské subjekty případy, jež vyloučení odůvodňují, nevztahují. Kritéria pro výběr, informace a jakékoli nezbytné formální náležitosti pro posouzení minimálních hospodářských a technických norem, které jsou od hospodářského subjektu požadovány. Minimální úroveň (úrovně) norem, kterou lze požadovat.

18.

Pro rámcové dohody: počet, a je-li to na místě, navrhovaný nejvyšší počet hospodářských subjektů, které budou jejími stranami, a stanovená doba platnosti rámcové dohody.

19.

V případě soutěžního dialogu nebo vyjednávacího řízení se zveřejněním oznámení o zakázce údaj, je-li to na místě, o použití fázového řízení s cílem postupně snižovat počet řešení k diskusi nebo nabídek k jednání.

20.

V případě omezeného řízení, vyjednávacího řízení nebo soutěžního dialogu využití možnosti snížit počet zájemců vyzvaných k podání nabídky, k dialogu nebo k vyjednávání: nejnižší, a je-li to na místě, navrhovaný nejvyšší počet zájemců a objektivní kritéria, která budou použita k výběru tohoto počtu zájemců.

21.

Kritéria uvedená v článku 47, která budou použita pro zadání zakázky: „nejnižší cena“ nebo „hospodářsky nejvýhodnější nabídka“. Údaj o kritériích, která představují hospodářsky nejvýhodnější nabídku, stejně jako o jejich poměrné váze nebo o kritériích v sestupném pořadí jejich důležitosti, pokud nejsou uvedena v zadávací dokumentaci nebo, v případě soutěžního dialogu, v popisném dokumentu.

22.

Je-li to na místě, datum (data) zveřejnění oznámení předběžných informací v souladu s technickými specifikacemi zveřejnění uvedenými v příloze VI, nebo prohlášení, že zveřejnění nebylo provedeno.

23.

Datum odeslání oznámení.

OZNÁMENÍ O ZADÁNÍ ZAKÁZKY

1.

Název a adresa zadavatele.

2.

Zvolené zadávací řízení. V případě vyjednávacího řízení bez předchozího zveřejnění oznámení o zakázce (článek 28) odůvodnění.

3.

Zakázky na stavební práce: povaha a rozsah zakázky.

Zakázky na dodávky: povaha a množství dodávaných výrobků, je-li to na místě, podle dodavatele; referenční číslo (čísla) nomenklatury CPV.

Zakázky na služby: kategorie a popis služby; referenční číslo (čísla) nomenklatury CPV; množství nakupovaných služeb.

4.

Datum zadání zakázky.

5.

Kritéria pro zadání zakázky.

6.

Počet doručených nabídek.

7.

Název a adresa úspěšných hospodářských subjektů.

8.

Zaplacená cena nebo rozpětí zaplacených cen (minimum/maximum).

9.

Hodnota vybrané nabídky (nabídek) nebo nejvyšší a nejnižší nabídka, které byly brány v úvahu při zadávání zakázky.

10.

Je-li to na místě, část zakázky, která má být zadána třetím osobám, a její hodnota.

11.

Případně důvody, proč doba platnosti rámcové dohody překračuje sedm let.

12.

Datum zveřejnění oznámení o zakázce v souladu s technickými specifikacemi pro zveřejnění uvedenými v příloze VI.

13.

Datum odeslání tohoto oznámení.


PŘÍLOHA V

Informace, které musí být obsaženy v oznámeních o subdodávkách uvedených v článku 52

1.

Název, adresa, faxové číslo a elektronická adresa úspěšného uchazeče a, pokud se liší, útvaru, od kterého lze získat dodatečné informace.

2.

a)

Místo provedení stavebních prací, dodávky výrobků nebo poskytnutí služeb;

b)

povaha a rozsah stavebních prací, které mají být provedeny, a celková povaha stavby; referenční číslo (čísla) nomenklatury CPV;

c)

povaha výrobků, které mají být dodány, s uvedením toho, zda jsou nabídky vyžadovány za účelem koupě, leasingu, pronájmu, nájmu nebo koupě na splátky nebo jejich kombinaci, referenční číslo (čísla) nomenklatury CPV;

d)

kategorie a popis služby; referenční číslo (čísla) nomenklatury CPV.

3.

Případná stanovená lhůta pro dokončení.

4.

Název a adresa orgánu, od kterého je možno si vyžádat specifikace a další příslušné dokumenty.

5.

a)

Lhůta pro obdržení žádostí o účast nebo pro obdržení nabídek;

b)

adresa, kam mají být zaslány;

c)

jazyk nebo jazyky, v nichž je třeba nabídky vypracovat.

6.

Případné požadované zálohy nebo záruky.

7.

Objektivní kritéria, která budou uplatněna při výběru subdodavatelů a souvisejí s jejich osobní situací nebo s posouzením jejich nabídky.

8.

Jakékoli další informace.

9.

Datum odeslání oznámení.


PŘÍLOHA VI

HLAVNÍ VLASTNOSTI ZVEŘEJŇOVÁNÍ

1.

Zveřejňování oznámení

a)

Oznámení uvedená v článcích 30 a 52 zasílají zadavatelé nebo úspěšní uchazeči Úřadu pro úřední tisky Evropské unie ve formátu stanoveném v článku 32. Stejný formát musí zachovávat též oznámení předběžných informací ve smyslu čl. 30 odst. 1 prvního pododstavce zveřejňovaná na profilu kupujícího, jak je uvedeno v bodě 2, a oznámení o takovém zveřejnění.

Oznámení uvedená v článcích 30 a 52 zveřejňuje Úřadu pro úřední tisky Evropské unie nebo v případě oznámení předběžných informací na profilu kupujícího v souladu s čl. 30 odst. 1 prvním pododstavcem zadavatelé.

Zadavatelé mohou tyto informace navíc zveřejnit na internetu na „profilu kupujícího“, jak je uveden v bodě 2;

b)

Úřadu pro úřední tisky Evropské unie vydá zadavateli potvrzení uvedené v čl. 32 odst. 8.

2.

Zveřejnění dodatečných informací

Profil kupujícího může zahrnovat též oznámení předběžných informací ve smyslu čl. 30 odst. 1 prvního pododstavce, informace o aktuálních výzvách k podání nabídky, plánovaných nákupech, uzavřených smlouvách a zrušených řízeních a veškeré užitečné obecné informace, např. kontaktní místo, telefonní a faxové číslo, poštovní a elektronickou adresu.

3.

Formát a postupy pro zasílání oznámení elektronickými prostředky

Formát a postupy pro zasílání oznámení elektronickými prostředky jsou přístupné na internetové adrese „http://simap.europa.eu“.


PŘÍLOHA VII

REJSTŘÍKY (1)

ČÁST A

Zakázky na stavební práce

Profesní rejstříky a odpovídající prohlášení a osvědčení pro každý členský stát jsou:

v Belgii „Registre du commerce“/„Handelsregister“,

v Bulharsku „Търговски регистър“,

v České republice „obchodní rejstřík“,

v Dánsku „Erhvervs-og Selskabsstyrelsen“,

v Německu „Handelsregister“ a „Handwerksrolle“,

v Estonsku „Registrite ja Infosüsteemide Keskus“,

v Irsku může být zhotovitel vyzván k předložení osvědčení vydaného „Registrar of companies“ nebo „Registrar of Friendly Societies“, nebo pokud nemá toto osvědčení, osvědčení, že dotčená osoba místopřísežně prohlásila, že vykonává dané povolání v zemi, ve které je usazena, na určitém místě a pod daným obchodním jménem,

v Řecku „Μητρωο Εργοληπτικων Επιχειρησεων' – MEΕΠ“ ministerstva pro životní prostředí, územní plánování a veřejné práce (Υ.ΠΕ.ΧΩ.Δ.Ε),

ve Španělsku „Registro Oficial de Licitadores y Empresas Clasificadas del Estado“,

ve Francii „Registre du commerce et des sociétés“ a „Répertoire des métiers“,

v Itálii „Registro della Camera di commercio, industria, agricoltura e artigianato“,

na Kypru může být zhotovitel vyzván k předložení osvědčení „Council for the Registration and Audit of Civil Engineering and Building Contractors (Συμβουλιο Εγγραφηςκαι Ελεγχου Εργοληπτων Οικοδομικων και Τεχνικων Εργων)“ v souladu s Registration and Audit of Civil Engineering and Building Contractors Law,

v Lotyšsku „Uzņēmumu reģistrs“,

v Litvě „Juridinių asmenų registras“,

v Lucembursku „Registre aux firmes“ a „Rôle de la Chambre des métiers“,

v Maďarsku „Cégnyilvántartás“, „egyéni vállalkozók jegyzői nyilvántartása“,

na Maltě určí zhotovitel své „numru ta' registrazzjoni tat-Taxxa tal-Valur Miżjud (VAT) u n-numru tal-licenzja ta’ kummerc“, a pokud se jedná o obchodní sdružení nebo společnost, příslušné registrační číslo vydané Malta Financial Services Authority,

v Nizozemsku „Handelsregister“,

v Rakousku „Firmenbuch“, „Gewerberegister“, „Mitgliederverzeichnisse der Landeskammern“,

v Polsku „Krajowy Rejestr Sądowy“,

v Portugalsku „Instituto da Construção e do Imobiliário“ (INCI),

v Rumunsku „Registrul Comerțului“,

ve Slovinsku „Sodni register“ a „obrtni register“,

na Slovensku „Obchodný register“,

ve Finsku „Kaupparekisteri“/„Handelsregistret“,

ve Švédsku „aktiebolags-, handels- eller föreningsregistren“,

ve Spojeném království může být zhotovitel vyzván k předložení osvědčení vydaného „Registrar of Companies“, nebo pokud nemá toto osvědčení, osvědčení, že dotčená osoba místopřísežně prohlásila, že vykonává dané povolání v zemi, ve které je usazena, na určitém místě a pod daným obchodním jménem.

ČÁST B

Zakázky na dodávky

Příslušné profesní nebo obchodní rejstříky a odpovídající prohlášení a osvědčení jsou:

v Belgii „Registre du commerce“/„Handelsregister“,

v Bulharsku „Търговски регистър“,

v České republice „obchodní rejstřík“,

v Dánsku „Erhvervs-og Selskabsstyrelsen“,

v Německu „Handelsregister“ a „Handwerksrolle“,

v Estonsku „Registrite ja Infosüsteemide Keskus“,

v Řecku „Βιοτεχνικο η Εμπορικο η Βιομηχανικο Επιμελητηριο“ a „Μητρώο Κατασκευαστών Αμυντικού Υλικού“,

ve Španělsku: „Registro Mercantil“ nebo, v případě neregistrovaných jednotlivců, osvědčení, že daná osoba místopřísežně prohlásila, že vykonává danou profesi,

ve Francii „Registre du commerce et des sociétés“ a „Répertoire des métiers“,

v Irsku může být dodavatel vyzván k předložení osvědčení vydaného „Registrar of Companies“ nebo „Registrar of Friendly Societies“, že založil společnost nebo je zapsán v obchodním rejstříku, nebo pokud nemá takové osvědčení, osvědčení, že dotčená osoba místopřísežně prohlásila, že vykonává danou profesi v zemi, ve které je usazena, na určitém místě a pod určitým obchodním jménem,

v Itálii „Registro della Camera di commercio, industria, agricoltura e artigianato“ a „Registro delle commissioni provinciali per l'artigianato“,

na Kypru může být dodavatel vyzván k předložení osvědčení „Registrar of Companies and Official Receiver“ (Εφορος Εταιρειων και Επισημος Παραληπτης), nebo pokud nemá takové osvědčení, osvědčení, že dotčená osoba místopřísežně prohlásila, že vykonává danou profesi v zemi, ve které je usazena, na určitém místě a pod určitým obchodním jménem,

v Lotyšsku „Uzņēmumu reģistrs“,

v Litvě „Juridinių asmenų registras“,

v Lucembursku „Registre aux firmes“ a „Rôle de la Chambre des métiers“,

v Maďarsku „Cégnyilvántartás“, „egyéni vállalkozók jegyzői nyilvántartása“,

na Maltě dodavatel určí své „numru ta' registrazzjoni tat-Taxxa tal-Valur Miżjud (VAT) u n-numru tal-licenzja ta’ kummerc“, a pokud se jedná o obchodní sdružení nebo společnost, příslušné registrační číslo vydané Malta Financial Services Authority,

v Nizozemsku „Handelsregister“,

v Rakousku „Firmenbuch“, „Gewerberegister“, „Mitgliederverzeichnisse der Landeskammern“,

v Polsku „Krajowy Rejestr Sądowy“,

v Portugalsku „Registo Nacional das Pessoas Colectivas“,

v Rumunsku „Registrul Comerțului“,

ve Slovinsku „Sodni register“ a „obrtni register“,

na Slovensku „Obchodný register“,

ve Finsku „Kaupparekisteri“/„Handelsregistret“,

ve Švédsku „aktiebolags-, handels- eller föreningsregistren“,

ve Spojeném království může být dodavatel vyzván k předložení osvědčení vydaného „Registrar of companies“, že založil společnost nebo je zapsán v obchodním rejstříku, nebo pokud nemá takové osvědčení, osvědčení, že dotčená osoba místopřísežně prohlásila, že vykonává danou profesi na určitém místě a pod určitým obchodním jménem.

ČÁST C

Zakázky na služby

Příslušné profesní nebo obchodní rejstříky a odpovídající prohlášení a osvědčení jsou:

v Belgii „Registre du commerce“/„Handelsregister“ a „Ordres professionnels“/„Beroepsorden“,

v Bulharsku „Търговски регистър“,

v České republice „obchodní rejstřík“,

v Dánsku „Erhvervs-og Selskabsstyrelsen“,

v Německu „Handelsregister“, „Handwerksrolle“, „Vereinsregister“, „Partnerschaftsregister“ a „Mitgliedsverzeichnisse der Berufskammern der Länder“,

v Estonsku „Registrite ja Infosüsteemide Keskus“,

v Irsku může být poskytovatel služeb vyzván k předložení osvědčení vydaného „Registrar of Companies“ nebo „Registrar of Friendly Societies“, nebo pokud nemá takové osvědčení, osvědčení, že dotčená osoba místopřísežně prohlásila, že vykonává danou profesi v zemi, ve které je usazena, na určitém místě a pod určitým obchodním jménem,

v Řecku může být poskytovatel služeb vyzván k předložení místopřísežného prohlášení před notářem o výkonu dané profese; v případech stanovených platnými vnitrostátními předpisy pro poskytování služeb ve výzkumu jak uvedeno v příloze I, profesní rejstřík „Μητρωο Μελετητων“ a „Μητρωο Γραφειων Μελετων“,

ve Španělsku „Registro Oficial de Licitadores y Empresas Clasificadas del Estado“,

ve Francii „Registre du commerce et des sociétés“ a „Répertoire des métiers“,

v Itálii „Registro della Camera di commercio, industria, agricoltura e artigianato“, „Registro delle commissioni provinciali per l'artigianato“ a „Consiglio nazionale degli ordini professionali“,

na Kypru může být poskytovatel služeb vyzván k předložení osvědčení „Registrar of Companies and Official Receiver“ (Εφορος Εταιρειων και Επισημος Παραληπτης), nebo pokud nemá takové osvědčení, osvědčení, že dotčená osoba místopřísežně prohlásila, že vykonává danou profesi v zemi, ve které je usazena, na určitém místě a pod určitým obchodním jménem,

v Lotyšsku „Uzņēmumu reģistrs“,

v Litvě „Juridinių asmenų registras“,

v Lucembursku „Registre aux firmes“ a „Rôle de la Chambre des métiers“,

v Maďarsku „Cégnyilvántartás“, „egyéni vállalkozók jegyzői nyilvántartása“, některé „szakmai kamarák nyilvántartása“ nebo v případě některých činností osvědčení, že dotčená osoba je oprávněna vykonávat danou obchodní činnost nebo profesi,

na Maltě určí poskytovatel služeb své „numru ta' registrazzjoni tat-Taxxa tal-Valur Miżjud (VAT) u n-numru tal-licenzja ta’ kummerc“, a pokud se jedná o obchodní sdružení nebo společnost, příslušné registrační číslo vydané Malta Financial Services Authority,

v Nizozemsku „Handelsregister“,

v Rakousku „Firmenbuch“, „Gewerberegister“, „Mitgliederverzeichnisse der Landeskammern“,

v Polsku „Krajowy Rejestr Sądowy“,

v Portugalsku „Registo Nacional das Pessoas Colectivas“,

v Rumunsku „Registrul Comerțului“,

ve Slovinsku „Sodni register“ a „obrtni register“,

na Slovensku „Obchodný register“,

ve Finsku „Kaupparekisteri“/„Handelsregistret“,

ve Švédsku „aktiebolags-, handels- eller föreningsregistren“,

ve Spojeném království může být poskytovatel služeb vyzván k předložení osvědčení vydaného „Registrar of Companies“, nebo pokud nemá takové osvědčení, osvědčení, že dotčená osoba místopřísežně prohlásila, že vykonává danou profesi na určitém místě a pod určitým obchodním jménem.


(1)  Pro účely článku 40 se „rejstříky“ rozumějí ty, které jsou uvedené v této příloze, a pokud byly provedeny změny na vnitrostátní úrovni, rejstříky, které je nahradily. Tato příloha je pouze orientační a nepředjímá slučitelnost těchto rejstříků s právními předpisy Společenství týkajícími se svobody usazování a volného poskytování služeb.


PŘÍLOHA VIII

Požadavky týkající se zařízení pro elektronický příjem žádostí o účast a nabídek

Zařízení pro elektronický příjem žádostí o účast a nabídek musí technickými prostředky a vhodnými postupy zaručovat přinejmenším, že:

a)

elektronické podpisy vztahující se k žádostem o účast a k nabídkám jsou v souladu s vnitrostátními předpisy podle směrnice 1999/93/ES;

b)

lze určit přesný čas a datum doručení žádostí o účast a nabídek;

c)

lze přiměřeně zajistit, že před uplynutím stanovených lhůt nemá nikdo přístup k údajům předaným v souladu s těmito požadavky;

d)

v případě porušení tohoto zákazu přístupu lze přiměřeně zajistit, že porušení bude spolehlivě zjistitelné;

e)

stanovený čas otevření doručených údajů mohou určit nebo změnit pouze oprávněné osoby;

f)

v jednotlivých fázích zadávacího řízení je přístup ke všem nebo k části předaných údajů možný pouze tehdy, jednají-li oprávněné osoby současně;

g)

současné jednání oprávněných osob umožňuje přístup k předaným údajům až od stanoveného dne;

h)

údaje doručené a otevřené v souladu s těmito požadavky zůstávají přístupné pouze osobám, které jsou oprávněny se s nimi seznamovat.


© Evropská unie, https://eur-lex.europa.eu/ , 1998-2022
Zavřít
MENU