(ES) č. 240/2008Nařízení Rady (ES) č. 240/2008 ze dne 17. března 2008 , kterým se na základě přezkumu před pozbytím platnosti podle čl. 11 odst. 2 nařízení (ES) č. 384/96 zrušuje antidumpingové clo z dovozu močoviny pocházející z Běloruska, Chorvatska, Libye a Ukrajiny

(1)

V lednu 2002 Rada nařízením (ES) č. 92/2002 (2) uložila konečná antidumpingová cla v rozmezí od 7,81 EUR do 16,84 EUR za tunu z dovozů močoviny, též ve formě vodného roztoku, pocházející z Běloruska, Chorvatska, Libye a Ukrajiny. Stejným nařízením byla uložena konečná antidumpingová cla v rozmezí od 6,18 EUR do 21,43 EUR za tunu z dovozů močoviny pocházející z Estonska, Litvy, Bulharska a Rumunska, která byla automaticky zrušena dne 1. května 2004 a dne 1. ledna 2007, tj. ke dni přistoupení těchto zemí ke Společenství.

(2)

V dubnu 2006 Komise zveřejnila oznámení o nadcházejícím pozbytí platnosti stávajících opatření (3). Dne 17. října 2006 Komise obdržela žádost o přezkum těchto opatření před pozbytím platnosti podle čl. 11 odst. 2 základního nařízení.

(3)

Tuto žádost předložilo Evropské sdružení výrobců hnojiv (European Fertiliser Manufactures Association (EFMA)) (dále jen „žadatel“) jménem výrobců představujících významný podíl, v tomto případě více než 50 %, celkové výroby močoviny ve Společenství.

(4)

Žadatel uvedl a poskytl dostatečné přímé důkazy pro své tvrzení, že ukončení platnosti opatření by pravděpodobně mělo za následek přetrvávání nebo obnovení dumpingu a újmy způsobené výrobnímu odvětví Společenství v souvislosti s dovozy močoviny pocházející z Běloruska, Chorvatska, Libye a Ukrajiny (dále jen „dotčené země“).

(5)

Po konzultaci s poradním výborem Komise rozhodla, že existují dostatečné důkazy odůvodňující zahájení přezkumu před pozbytím platnosti opatření podle čl. 11 odst. 2 základního nařízení, a zahájila tento přezkum zveřejněním oznámení o zahájení v Úředním věstníku Evropské unie  (4).

(6)

V květnu 2006 Komise zahájila přezkum (5) konečných antidumpingových cel uložených nařízením Rady (ES) č. 901/2001 (6) z dovozů močoviny pocházející z Ruska podle čl. 11 odst. 2 a 3 základního nařízení. V důsledku tohoto přezkumu Rada nařízením (ES) č. 907/2007 (7) zrušila antidumpingová cla z dovozů močoviny pocházející z Ruska. Byl vyvozen závěr, že nepřetrvává podstatná újma výrobního odvětví Společenství a že při neexistenci opatření není obnovení újmy výrobního odvětví Společenství pravděpodobné.

(7)

Šetření pokračujícího nebo opakovaného dumpingu a újmy se týkalo období od 1. října 2005 do 30. září 2006 (dále jen „období přezkumného šetření“ nebo „OPŠ“). Přezkum trendů, které jsou významné pro posouzení pravděpodobnosti přetrvávání nebo obnovení újmy, se týkal období od roku 2002 do konce období přezkumného šetření (dále jen „posuzované období“).

(8)

O zahájení přezkumu Komise úředně vyrozuměla žadatele, výrobce ve Společenství, vyvážející výrobce v Bělorusku, Chorvatsku, Libyi a na Ukrajině (dále jen „dotčení vývozci“), dovozce, obchodníky, uživatele a jejich sdružení, o nichž bylo známo, že se jich přezkum týká, jakož i zástupce vlád vyvážejících zemí.

(9)

Komise zaslala dotazníky všem těmto stranám a rovněž stranám, které se přihlásily ve lhůtě stanovené v oznámení o zahájení.

(10)

Komise rovněž poskytla přímo dotčeným stranám příležitost písemně předložit svá stanoviska a požádat o slyšení ve lhůtě stanovené v oznámení o zahájení.

(11)

Všechny zúčastněné strany, které o to požádaly a které prokázaly, že mají konkrétní důvody ke slyšení, byly vyslechnuty.

(12)

Vzhledem k zjevně vysokému počtu výrobců ve Společenství, dovozců ve Společenství a vyvážejících výrobců na Ukrajině bylo považováno za vhodné podle článku 17 základního nařízení posoudit, zda by měla být použita metoda výběru vzorku. Aby Komise mohla rozhodnout, zda bude skutečně zapotřebí vybrat vzorek, a pokud ano, provést tento výběr, byly výše uvedené strany v souladu s čl. 17 odst. 2 základního nařízení vyzvány, aby se přihlásily do patnácti dnů ode dne zahájení šetření a poskytly Komisi informace stanovené v oznámení o zahájení.

(13)

Pokud jde o dovozce ve Společenství, úroveň spolupráce byla velmi nízká, jelikož pouze jeden dovozce projevil ochotu spolupracovat. Proto bylo rozhodnuto, že není nutno vybrat vzorek dovozců.

(14)

Dvanáct výrobců ve Společenství řádně vyplnilo formulář pro výběr vzorku a formálně souhlasilo s další spoluprací při šetření. Z výše uvedených dvanácti společností byly jako vzorek vybrány čtyři společnosti, které byly reprezentativními zástupci výrobního odvětví Společenství, pokud jde o objem výroby a prodeje močoviny ve Společenství. Na čtyři výrobce ve Společenství zařazené do vzorku připadalo v průběhu období přezkumného šetření přibližně 60 % celkové výroby výrobního odvětví Společenství, přičemž dvanáct výše uvedených výrobců ve Společenství představovalo přibližně 80 % výroby ve Společenství. Tento vzorek představoval největší reprezentativní objem výroby a prodeje močoviny ve Společenství, který bylo možno ve stanovené lhůtě přiměřeně přezkoumat.

(15)

Čtyři vyvážející výrobci na Ukrajině řádně a ve stanovené lhůtě vyplnili formulář pro výběr vzorku a formálně souhlasili s další spoluprací při šetření. Tito čtyři vyvážející výrobci představovali v období přezkumného šetření téměř 100 % celkového objemu vývozu z Ukrajiny do Společenství. Vzhledem k nízkému počtu spolupracujících společností na Ukrajině bylo rozhodnuto, že se výběr vzorku nepoužije, a všechny společnosti byly vyzvány, aby zaslaly vyplněný dotazník.

(16)

Odpovědi na dotazník byly obdrženy od čtyř výrobců ve Společenství, jednoho dovozce, dvou uživatelů a čtyř vyvážejících výrobců na Ukrajině a vždy od jednoho vyvážejícího výrobce v Bělorusku, Chorvatsku a Libyi. Několik dovozců a uživatelů a jejich sdružení předložilo připomínky, aniž by odpovědělo na dotazník.

(17)

Komise si vyžádala a ověřila veškeré informace považované za nezbytné pro zjištění pravděpodobného přetrvávání dumpingu a újmy a zájmu Společenství. Inspekce na místě se uskutečnily v prostorách těchto společností:

(18)

Dotyčný výrobek je shodný s výrobkem v původním šetření, totiž močovinou kódů KN 3102 10 10 a 3102 10 90 (dále jen „dotyčný výrobek“) pocházející z Běloruska, Chorvatska, Libye a Ukrajiny.

(19)

Močovina se vyrábí především z amoniaku, který se získává ze zemního plynu. Může se vyskytovat v kapalném nebo tuhém stavu. Močovina v tuhém stavu může být používána v zemědělství nebo v průmyslu. Močovina pro účely zemědělství může být používána buď jako hnojivo, kterým se hnojí půda, nebo jako přísada do krmení. Močovina k průmyslovým účelům je surovinou při výrobě některých klihů a umělých hmot. Močovina jako kapalina může být používána jednak jako hnojivo a jednak k průmyslovým účelům. Přestože se močovina prodává ve výše zmíněných různých formách, zůstávají jejich chemické vlastnosti v podstatě stejné a lze je považovat pro účely nynějšího přezkumu za jediný výrobek.

(20)

Jak již bylo zjištěno v původním šetření, toto přezkumné šetření potvrdilo, že výrobky vyráběné a vyvážené vyvážejícími výrobci v Bělorusku, Chorvatsku, Libyi a na Ukrajině, výrobky vyráběné a prodávané na domácím trhu těchto zemí a výrobky vyráběné a prodávané výrobci ve Společenství na trhu Společenství mají stejné základní fyzikální, chemické a technické vlastnosti a v zásadě stejné užití. Proto se považují za obdobné výrobky ve smyslu čl. 1 odst. 4 základního nařízení.

(21)

Vzhledem k závěrům, jež byly vyvozeny s ohledem na pravděpodobnost přetrvávání nebo obnovení újmy, jsou níže uvedena pouze hlavní tvrzení týkající se pravděpodobnosti přetrvávání nebo opětovného výskytu dumpingu.

(22)

V souladu s čl. 11 odst. 2 základního nařízení bylo prověřeno, zda v období přezkumného šetření docházelo k dumpingu, a pokud ano, zda by pozbytí platnosti opatření pravděpodobně vedlo k přetrvávání dumpingu.

(23)

V případě tří vyvážejících zemí se statusem tržního hospodářství, tj. Chorvatska, Libye a Ukrajiny, byla běžná hodnota stanovena podle čl. 2 odst. 1 až 3 základního nařízení. V případě Běloruska byla běžná hodnota stanovena podle čl. 2 odst. 7 základního nařízení.

(24)

V souladu s čl. 2 odst. 5, 11 a 12 základního nařízení bylo dumpingové rozpětí u jediného vyvážejícího výrobce v Chorvatsku stanoveno na základě srovnání vážené průměrné běžné hodnoty s váženou průměrnou vývozní cenou.

(25)

Chorvatsko v období přezkumného šetření vyvezlo do Společenství více než 200 000 tun močoviny a dosáhlo podílu na trhu Společenství ve výši 2,3 %. Bylo zjištěno, že jediný známý a spolupracující vyvážející výrobce v období přezkumného šetření nadále vyvážel močovinu do Společenství za značně dumpingové ceny. Zjištěné dumpingové rozpětí bylo vyšší než 20 %.

(26)

Existovaly vážné pochybnosti ohledně toho, zda v záznamech vyvážejícího výrobce byly přiměřeně zohledněny náklady na plyn, který je důležitým vstupem pro výrobu močoviny. Bylo zjištěno, že plyn byl pořizován za zvláštních podmínek ovlivněných skutečností, že vyvážející výrobce i dodavatel plynu jsou společnostmi, v nichž má většinový podíl chorvatský stát, a že ceny plynu byly mimořádně nízké. Při neexistenci nezkreslených cen plynu vztahujících se na chorvatský domácí trh a v souladu s čl. 2 odst. 5 základního nařízení bylo nutno ceny plynu stanovit na „jiném přiměřeném základě, včetně informací z jiných reprezentativních trhů“. Jelikož většina plynu použitého při výrobě dotyčného výrobku pochází z Ruska, upravená cena mohla být založena na průměrné ceně ruského plynu při prodeji na vývoz na německo-české hranici (Waidhaus), bez nákladů na přepravu, přičemž Waidhaus je hlavní centrum prodeje ruského plynu do EU. To by významně zvýšilo dumpingové rozpětí. Vzhledem ke skutečnosti, že dumping existuje i bez této úpravy, a s ohledem na níže uvedené závěry o pravděpodobnosti obnovení újmy nebyla záležitost dále sledována.

(27)

Jak je objasněno níže v 29., 38. a 45. bodě odůvodnění, množství vyvážené z těchto ostatních tří vyvážejících zemí dosáhlo tak nízké úrovně, že se mělo za to, že vývozní ceny s ním spojené nejsou samostatně dostatečně spolehlivé, aby bylo možno učinit zjištění ohledně pokračování dumpingu.

(28)

Jelikož se Bělorusko nepovažuje za zemi s tržním hospodářstvím, běžná hodnota byla stanovena na základě údajů získaných od výrobce v třetí zemi s tržním hospodářstvím. V oznámení o zahájení se za vhodnou srovnatelnou zemi pokládaly USA, jelikož tato země již byla použita v původním šetření. V tomto ohledu nepředložila připomínky žádná zúčastněná strana. Výrobce v USA, který již spolupracoval při původním šetření, odpověděl na dotazník, jenž byl použit pro stanovení běžné hodnoty.

(29)

Jediný známý běloruský výrobce poskytl odpověď na dotazník. Celkově Bělorusko vyvezlo přibližně 25 000 tun močoviny, což odpovídá podílu na trhu Společenství ve výši 0,3 %. Vzhledem k tomuto nízkému podílu na trhu se analýza týkající se Běloruska soustředí na pravděpodobnost opětovného výskytu dumpingu.

(30)

Bylo analyzováno chování Běloruska při vývozu do všech třetích zemí. Vývozy do všech částí světa se uskutečnily za ceny, které byly trvale nižší než běžná hodnota zjištěná na srovnatelném trhu, což prokazuje, že ceny na ostatních vývozních trzích byly dumpingové.

(31)

Mimoto bylo ověřováno, zda by běloruské vývozní ceny byly dumpingové, pokud by se dostaly na úrovně odpovídající stávajícím cenovým úrovním ve Společenství. V případě komoditního výrobku jako močovina není pravděpodobné, že by se prodával na úrovních vyšších, než jsou současné tržní ceny. Výsledkem analýzy proto byla významná dumpingová rozpětí.

(32)

Zároveň bylo zjištěno, že vývozní ceny účtované při vývozu na jiné vývozní trhy byly mírně vyšší než ceny účtované pro vývozy do Společenství. Je proto sporné, že by Společenství bylo přitažlivějším trhem, pokud jde o ceny, než ostatní trhy v třetích zemích.

(33)

Na základě výše uvedených skutečností a úvah se vyvozuje závěr, že existují signály, že by při neexistenci opatření byl pravděpodobný opětovný výskyt dumpingu.

(34)

Jak je uvedeno ve 25. bodě odůvodnění, bylo zjištěno, že vývozy do Společenství jsou dumpingové. Bylo analyzováno rovněž chování Chorvatska při vývozu do všech třetích zemí. Vývozy do všech částí světa se uskutečňovaly za ceny, které byly nižší než běžná hodnota, což prokazuje, že k dumpingu docházelo i při neexistenci výše uvedené úpravy.

(35)

Mimoto bylo ověřováno, zda by chorvatské vývozní ceny byly dumpingové, pokud by se dostaly na úrovně odpovídající současným cenovým úrovním ve Společenství. V případě komoditního výrobku jako močovina není pravděpodobné, že by se prodával na úrovních vyšších, než jsou současné tržní ceny. Výsledkem analýzy proto byla významná dumpingová rozpětí.

(36)

Zároveň bylo zjištěno, že vývozní ceny účtované při vývozu na jiné vývozní trhy byly mírně vyšší než ceny účtované pro vývozy do Společenství. Je proto sporné, že by Společenství bylo přitažlivějším trhem, pokud jde o ceny, než ostatní trhy v třetích zemích.

(37)

Existují proto signály, že při neexistenci opatření je pravděpodobný opětovný výskyt dumpingu.

(38)

Jediný známý vyvážející výrobce poskytl odpověď na dotazník, která však nebyla úplná. Jelikož nepředložil některé chybějící informace, bylo popřípadě nutno použít článek 18 základního nařízení. Z dostupných informací vyplynulo, že v období přezkumného šetření Libye vyvezla do Společenství celkem přibližně 70 000 tun močoviny, což představuje podíl na trhu Společenství ve výši 0,8 %. Vzhledem k tomuto nízkému podílu na trhu se analýza týkající se Libye soustředí na pravděpodobnost obnovení dumpingu. Analýza dumpingu a pravděpodobnosti jeho obnovení byla provedena na základě dostupných informací.

(39)

Vzhledem k neexistenci reprezentativního domácího prodeje na libyjském trhu byla běžná hodnota stanovena na základě výrobních nákladů v zemi původu s připočtením přiměřené výše prodejních, správních a režijních nákladů a zisku v souladu s čl. 2 odst. 3 základního nařízení. Bylo zjištěno, že přiměřené ziskové rozpětí v tomto případě činí 8 %.

(40)

Z analýzy dotazníku poskytnutého spolupracující společností v Libyi vyplynulo, že její hlavní činností byl vývoz na ostatní třetí trhy. V období přezkumného šetření bylo na třetí trhy vyvezeno přibližně 570 000 tun, tj. více než osminásobek celkového objemu vývozu na trh Společenství. Srovnání vývozních cen účtovaných u těchto vývozů s běžnou hodnotou, která byla stanovena, jak je popsáno výše, prokázala významnou úroveň dumpingu.

(41)

Existovaly vážné pochybnosti ohledně toho, zda v záznamech vyvážejícího výrobce byly přiměřeně zohledněny náklady na plyn, který je důležitým vstupem pro výrobu močoviny. Na základě dostupných informací bylo zjištěno, že plyn byl pořizován za zvláštních podmínek ovlivněných skutečností, že vyvážející výrobce i dodavatel plynu jsou společnostmi, v nichž má většinový podíl libyjský stát, a že ceny plynu byly mimořádně nízké. Úprava by významně zvýšila dumpingové rozpětí. Vzhledem ke skutečnosti, že dumping existuje i bez této úpravy, a s ohledem na níže uvedené závěry o pravděpodobnosti obnovení újmy se nepovažovalo za nutné tuto úpravu použít, ačkoliv byla opodstatněná.

(42)

Mimoto bylo ověřováno, zda by libyjské vývozní ceny byly dumpingové, pokud by se dostaly na úrovně odpovídající současným cenovým úrovním ve Společenství. V případě komoditního výrobku jako močovina není pravděpodobné, že by se prodával na úrovních vyšších, než jsou současné tržní ceny. Výsledkem analýzy proto byla významná dumpingová rozpětí.

(43)

Zároveň bylo zjištěno, že vývozní ceny účtované při vývozu na jiné vývozní trhy byly mírně vyšší než ceny účtované pro vývozy do Společenství. Je proto sporné, že by Společenství bylo přitažlivějším trhem, pokud jde o ceny, než ostatní trhy v třetích zemích.

(44)

Na základě výše uvedených skutečností existují signály, že při neexistenci opatření je pravděpodobný opětovný výskyt dumpingu.

(45)

Při šetření spolupracovali čtyři výrobci. Pouze dva z nich v období přezkumného šetření uskutečnili prodej na vývoz do Společenství. Celkově Ukrajina vyvezla pouze přibližně 20 000 tun močoviny, což představuje podíl na trhu Společenství ve výši 0,2 %. Vzhledem k tomuto nízkému podílu na trhu se analýza týkající se Ukrajiny soustředí na pravděpodobnost obnovení dumpingu.

(46)

Co se týká nákladů na plyn, bylo zjištěno, že Ukrajina většinu plynu spotřebovaného při výrobě močoviny dováží z Ruska. V této souvislosti ze všech dostupných údajů vyplývá, že Ukrajina dováží zemní plyn z Ruska za ceny, které jsou podstatně nižší než tržní ceny placené za zemní plyn na neregulovaných trzích. Šetření odhalilo, že cena zemního plynu z Ruska při vývozu do Společenství byla přibližně dvakrát vyšší než domácí cena plynu na Ukrajině. Jak je stanoveno v čl. 2 odst. 5 základního nařízení, náklady na plyn hrazené žadatelem byly upraveny na základě informací z jiných reprezentativních trhů. Upravená cena byla založena na průměrné ceně ruského plynu při prodeji na vývoz na německo-české hranici (Waidhaus) bez nákladů na přepravu. Waidhaus, hlavní centrum prodeje ruského plynu do EU, která je největším trhem pro ruský plyn a má ceny vhodně odrážející náklady, lze považovat za reprezentativní trh ve smyslu čl. 2 odst. 5 základního nařízení.

(47)

Úprava vedla k tomu, že domácí ceny byly nižší než náklady tří dotčených společností, proto se jako běžná hodnota použily výrobní náklady s přiměřeným ziskovým rozpětím ve výši 8 %. Pro čtvrtou společnost se za tímto účelem použily řádně upravené domácí ceny.

(48)

Poté bylo analyzováno chování ukrajinských vyvážejících výrobců při vývozu do všech třetích zemí. Vývozy do všech částí světa se uskutečnily za ceny, které byly trvale a významně nižší než takto stanovená běžná hodnota.

(49)

Mimoto bylo ověřováno, zda by ukrajinské vývozní ceny byly dumpingové, pokud by se dostaly na úrovně odpovídající současným cenovým úrovním ve Společenství. V případě komoditního výrobku jako močovina není pravděpodobné, že by se prodával na úrovních vyšších, než jsou současné tržní ceny. Výsledkem analýzy proto byla významná dumpingová rozpětí. Zároveň bylo zjištěno, že vývozní ceny účtované při vývozu na jiné vývozní trhy byly srovnatelné s cenami účtovanými pro vývozy do Společenství. Je proto sporné, že by Společenství bylo přitažlivějším trhem, pokud jde o ceny, než ostatní trhy v třetích zemích. Na základě výše uvedených skutečností a úvah existují signály, že při neexistenci opatření je pravděpodobný opětovný výskyt dumpingu.

(50)

Podle dostupných informací mělo Bělorusko v období přezkumného šetření volnou kapacitu nanejvýš přibližně 150 000 tun. Objem vývozu do ostatních třetích zemí činil přibližně 225 000 tun.

(51)

Není vyloučeno, že po zrušení opatření bude část volné kapacity přesměrována do Společenství. Jediný běloruský vývozce má ve Společenství dobře rozvinuté distribuční kanály a obecně je velikost trhu Společenství přitažlivá, zejména pro země v zeměpisné blízkosti.

(52)

Není však vyloučeno, že část tohoto množství bude vyvezena rovněž do jiných třetích zemí, jelikož pravděpodobné cenové úrovně na těchto územích vedou k cenám ze závodu, které jsou obdobné (či dokonce vyšší) než ceny, jichž by bylo možno dosáhnout při vývozu do Společenství. Mimoto není vyloučeno, že se spotřeba močoviny v ostatních částech světa zvýší vzhledem k současným tendencím k zvýšení zemědělské výroby. Po bližší úvaze se neočekává, že by vývoz dosáhl celé výše volné kapacity, pokud by platnost opatření skončila, nýbrž že by pravděpodobně překročil minimální úrovně.

(53)

Co se týká možného přesměrování vývozu z třetích zemí do Společenství, platí obdobná tvrzení, z nichž vyplývá, že je nepravděpodobné, že by v dohledné budoucnosti byla na trh Společenství vyvezena významná dodatečná množství, pokud by platnost opatření skončila.

(54)

Podle dostupných informací mělo Chorvatsko v období přezkumného šetření volnou kapacitu nanejvýš přibližně 120 000 tun. Na vývoz do ostatních třetích zemí připadalo přibližně 60 000 tun. Není vyloučeno, že po zrušení opatření bude část volné kapacity přesměrována do Společenství. Jediný chorvatský vývozce má dobře rozvinuté distribuční kanály ve Společenství a obecně je velikost trhu Společenství přitažlivá, zejména pro země v zeměpisné blízkosti.

(55)

Antidumpingová opatření však Chorvatsku nezabránila ve vývozu značného množství do Společenství. Neexistují žádné signály, že by tato opatření byla překážkou pro vývoz dalšího množství do Společenství. Vzhledem k tomu, že tomu tak nebylo, není pravděpodobné, že by se po aktivaci těchto kapacit uskutečnily významné dodatečné vývozy do Společenství. Mimoto není vyloučeno, že by část tohoto množství mohla být vyvezena rovněž do jiných třetích zemí, jelikož pravděpodobné cenové úrovně na těchto územích vedou k cenám ze závodu, které jsou obdobné jako ceny, jichž by bylo možno dosáhnout při vývozu do Společenství, nebo mírně vyšší.

(56)

Mimoto není vyloučeno, že se spotřeba močoviny v ostatních částech světa zvýší vzhledem k současným tendencím k zvýšení zemědělské výroby. Po bližší úvaze se neočekává, že by byla významná část volné chorvatské kapacity použita k dodatečnému vývozu do Společenství, nýbrž s ohledem na současnou úroveň vývozu se očekává, že objem vývozu do Společenství zůstane nad minimální úrovní.

(57)

Co se týká možného přesměrování vývozu z třetích zemí do Společenství, platí obdobná tvrzení, z nichž vyplývá, že je nepravděpodobné, že by v dohledné budoucnosti byla na trh Společenství vyvezena významná dodatečná množství, pokud by platnost opatření skončila.

(58)

Podle dostupných informací měla Libye v období přezkumného šetření volnou kapacitu nanejvýš přibližně 140 000 tun. Vývoz do ostatních třetích zemí činil přibližně 570 000 tun. Není vyloučeno, že po zrušení opatření bude část volné kapacity přesměrována do Společenství. Jediný libyjský vývozce má ve Společenství dobře rozvinuté distribuční kanály a obecně je velikost trhu Společenství přitažlivá, zejména pro země v zeměpisné blízkosti.

(59)

Není však vyloučeno, že část tohoto množství bude vyvezena rovněž do jiných třetích zemí, jelikož pravděpodobné cenové úrovně na těchto územích vedou k cenám ze závodu, které jsou obdobné jako ceny, jichž by bylo možno dosáhnout při vývozu do Společenství, nebo dokonce vyšší. Mimoto není vyloučeno, že se spotřeba močoviny v ostatních částech světa zvýší vzhledem k současným tendencím k zvýšení zemědělské výroby. Po bližší úvaze se neočekává, že by vývoz dosáhl celé výše volné kapacity, pokud by platnost opatření skončila, nýbrž že by pravděpodobně překročil minimální úrovně.

(60)

Co se týká možného přesměrování vývozu z třetích zemí do Společenství, platí obdobná tvrzení, z nichž vyplývá, že je nepravděpodobné, že by v dohledné budoucnosti byla na trh Společenství vyvezena významná dodatečná množství, pokud by platnost opatření skončila.

(61)

Podle dostupných informací měla Ukrajina v období přezkumného šetření volnou kapacitu nanejvýš přibližně 375 000 tun. Vývoz do ostatních třetích zemí činil přibližně 3 500 000 tun. Není vyloučeno, že po zrušení opatření bude část volné kapacity přesměrována do Společenství. Ukrajinští vývozci mají ve Společenství dobře rozvinuté distribuční kanály a obecně je velikost trhu Společenství přitažlivá, zejména pro země v zeměpisné blízkosti. Není však vyloučeno, že část tohoto množství bude vyvezena rovněž do jiných třetích zemí, jelikož pravděpodobné cenové úrovně na těchto územích vedou k cenám ze závodu, které jsou obdobné jako ceny, jichž by bylo možno dosáhnout při vývozu do Společenství. Mimoto není vyloučeno, že se spotřeba močoviny v ostatních částech světa zvýší vzhledem k současným tendencím k zvýšení zemědělské výroby. Po bližší úvaze se neočekává, že by vývoz dosáhl celé výše volné kapacity, pokud by platnost opatření skončila, nýbrž že by pravděpodobně překročil minimální úrovně.

(62)

Co se týká možného přesměrování vývozu z třetích zemí do Společenství, žadatelé tvrdili, že předpokládaná vyšší kapacita v ostatních regionech (zejména na Blízkém východě) nahradí ukrajinské vývozy hlavně do Asie, ale rovněž do Afriky a Latinské Ameriky ve výši více než 3 000 000 tun, které by poté byly přesměrovány do Společenství. Na základě dostupných informací však nelze vyvodit závěr, že by došlo k takovémuto přesunu, mimo jiné kvůli tomu, že by toto dodatečné množství, pokud by se dostalo na trh, mohla absorbovat rostoucí světová spotřeba. Mimoto není vyloučeno, že by ke zvýšení kapacity došlo v delším časovém období, než žadatel předpokládá. Nelze proto potvrdit, že je pravděpodobné, že by po skončení platnosti opatření bylo v dohledné budoucnosti na trh Společenství přesměrováno značné dodatečné množství.

(63)

Na základě výše uvedené analýzy se vyvozuje závěr, že není pravděpodobné, že by v případě Chorvatska pokračoval dumping značného množství močoviny ani že by v případě ostatních tří dotčených zemí došlo k jeho obnovení, pokud by byla opatření zrušena.

(64)

Ve Společenství obdobný výrobek vyrábí šestnáct výrobců, jejichž výstup tvoří celkovou výrobu ve Společenství ve smyslu čl. 4 odst. 1 základního nařízení. Osm z těchto šestnácti společností se stalo výrobci ve Společenství v důsledku rozšíření Evropské unie (EU) v roce 2004.

(65)

Z těchto šestnácti výrobců ve Společenství souhlasilo se spoluprací při šetření dvanáct společností, zatímco tři zaslaly požadované informace za účelem výběru vzorku, další spolupráci však nenabídly. Žádný výrobce ve Společenství nevznesl vůči žádosti o přezkum námitky.

(66)

Ochotu spolupracovat tedy projevilo těchto dvanáct výrobců:

(67)

Jelikož těchto dvanáct výrobců ve Společenství představovalo v průběhu období přezkumného šetření přibližně 80 % celkové výroby ve Společenství, má se za to, že na ně připadá významný podíl celkové výroby obdobného výrobku ve Společenství. Usuzovalo se proto, že tito výrobci tvoří výrobní odvětví Společenství ve smyslu čl. 4 odst. 1 a čl. 5 odst. 4 základního nařízení, a jsou v dalším textu označováni jako „výrobní odvětví Společenství“. Na čtyři nespolupracující výrobce ve Společenství je v dalším textu odkazováno jako na „ostatní výrobce ve Společenství“.

(68)

Jak bylo uvedeno výše, byl vybrán vzorek tvořený čtyřmi společnostmi. Všichni výrobci ve Společenství zařazení do vzorku spolupracovali a zaslali ve stanovených lhůtách odpovědi na dotazník. Kromě toho osm ostatních spolupracujících výrobců včas zaslalo určité obecné údaje pro účely analýzy újmy.

(69)

Zjevná spotřeba Společenství byla stanovena na základě objemu prodeje výrobního odvětví Společenství na trhu Společenství, objemu prodeje ostatních výrobců ve Společenství na trhu Společenství a údajů Eurostatu o veškerém dovozu do EU. Vzhledem k rozšíření EU v roce 2004 byla kvůli přesnosti a konzistentnosti analýzy spotřeba stanovena na základě trhu EU-25 pro celé posuzované období. Jelikož toto šetření bylo zahájeno před dalším rozšířením EU o Bulharsko a Rumunsko, je analýza omezena na situaci EU-25.

(70)

Mezi rokem 2002 a 2003 spotřeba Společenství vzrostla o 3 % a až do období přezkumného šetření byla stálá.

(71)

Co se týká Běloruska, Chorvatska, Libye a Ukrajiny, vývoj objemů dovozu, jejich podílů na trhu a průměrných cen je uveden v následující tabulce. Údaje vycházejí ze statistik Eurostatu.

(72)

Co se týká Běloruska, objem dovozu mezi rokem 2002 a 2003 mírně vzrostl, poté se v průběhu celého posuzovaného období trvale snižoval (–81 % za celé období). Obdobně se jeho podíl na trhu v období mezi rokem 2002 a 2003 mírně zvýšil, načež trvale klesal až na úroveň 0,3 % v období přezkumného šetření. Od roku 2004 byly objemy minimální. Ceny se v průběhu posuzovaného období vyvíjely pozitivně ze 107 na 190 EUR/t.

(73)

Pokud jde o Ukrajinu, úroveň dovozu byla trvale pod minimální prahovou hodnotou, zatímco mezi rokem 2002 a obdobím přezkumného šetření dovozní ceny vzrostly o 65 %.

(74)

Chorvatské dovozy byly po celou dobu poměrně stálé ve výši přibližně 2 % podílu na trhu Společenství, zatímco dovozní ceny vzrostly o 48 %.

(75)

Dovozy z Libye se v roce 2003 zvýšily, poté však až do konce období přezkumného šetření trvale klesaly. Za celé období poklesly o 49 % a jejich podíl na trhu se snížil z 1,6 % v roce 2002 na 0,8 % v období přezkumného šetření. Stejně jako v případě ostatních dotčených zemí libyjské dovozní ceny mezi rokem 2002 a obdobím přezkumného šetření vzrostly o 77 %.

(76)

Růst cen čtyř zemí je úměrně vyšší nebo srovnatelný s růstem prodejních cen výrobního odvětví Společenství.

(77)

Pro účely výpočtu úrovně cenového podbízení během období přezkumného šetření pro Chorvatsko byly srovnány ceny výrobního odvětví Společenství ze závodu účtované nezávislým odběratelům s dovozními cenami CIF na hranice Společenství jediného spolupracujícího vyvážejícího výrobce v Chorvatsku, řádně upravenými s ohledem na cenu franko přístav určení. Srovnání ukázalo, že dovozy byly o 4,7 % nižší než ceny výrobního odvětví Společenství. Tyto ceny však byly přibližně stejné jako cena, která nepůsobí újmu, stanovená pro výrobní odvětví Společenství.

(78)

S ohledem na skutečnost, že podíly tří ze čtyř dotčených zemí na trhu byly pod minimální úrovní, a to jednotlivě i společně, mělo se za to, že jejich vývozy do Společenství nezpůsobily újmu, tudíž že rozpětí cenového podbízení nebylo významné jako součást analýzy přetrvávání újmy.

(79)

V následující tabulce jsou uvedeny objemy dovozu z jiných třetích zemí během posuzovaného období. Uvedené množstevní a cenové tendence opět vycházejí z údajů Eurostatu.

(80)

Je nutno poznamenat, že v průběhu celého období se celkový objem dovozu z třetích zemí zvýšil o 4,4 %. Tento výsledek je zapříčiněn zejména nárůstem dovozů z Ruska (9,4 %), což je hlavní vývozce. Je nutno taktéž zmínit, že se v průběhu celého období na dovozy z Ruska vztahovala opatření ve formě minimální dovozní ceny, opatření zrušená nařízením (ES) č. 907/2007 (viz 6. bod odůvodnění). Mezi rokem 2002 a obdobím přezkumného šetření dovozy z Egypta vzrostly o 7,7 %, zatímco dovozy z ostatních třetích zemí ve stejném rozmezí poklesly, přičemž na Rumunsko připadalo více než 40 % těchto dovozů. Co se týká vývozních cen, všechny výše uvedené země vyvážely do Společenství za ceny, které v průběhu období přezkumného šetření nebyly nižší než ceny výrobního odvětví Společenství a/nebo byly vyšší než cena výrobního odvětví Společenství, která nepůsobí újmu.

(81)

V souladu s čl. 3 odst. 5 základního nařízení Komise posoudila veškeré relevantní hospodářské činitele a ukazatele, které ovlivňují stav výrobního odvětví Společenství.

(82)

Bylo zjištěno, že většina spolupracujících výrobců z výrobního odvětví Společenství používá obdobný výrobek k dalšímu zpracování na směsná nebo umělá hnojiva, tedy dusíkatá hnojiva, která obsahují kromě dusíku i jiné látky, například fosfor rozpustný ve vodě a/nebo draslík rozpustný ve vodě.

(83)

Bylo zjištěno, že močovina využitá pro vlastní potřebu nevstupuje na otevřený trh, a proto není v přímé hospodářské soutěži s dovozem dotyčného výrobku. Šetření prokázalo, že toto použití pro vlastní potřebu představuje stálý podíl ve výši přibližně 20 % celkové výroby výrobního odvětví Společenství. Usuzuje se proto, že významně neovlivňuje výslednou představu o újmě výrobního odvětví Společenství.

(84)

V případech, kdy se vybírá vzorek, se v souladu se zavedenou praxí posuzují některé ukazatele újmy (výroba, výrobní kapacita, zásoby, objem prodeje, podíl na trhu, růst a zaměstnanost) pro celé výrobní odvětví Společenství, zatímco ukazatele újmy spojené s výkonností jednotlivých společností, tj. ceny, výrobní náklady, ziskovost, mzdy, investice, návratnost investic, peněžní tok a schopnost získávat kapitál, se posuzují na základě informací shromážděných od vybraných výrobců ve Společenství.

(85)

Od roku 2002 do období přezkumného šetření byla výroba výrobního odvětví Společenství, včetně výroby určené pro vlastní potřebu, stálá, v roce 2003 vzrostla o 5 % a v roce 2004 se o stejné procento snížila. V roce 2005 a v průběhu období přezkumného šetření byl zaznamenán malý nárůst o 2 %, resp. 1 procentního bodu, a bylo dosaženo výše 4,45 milionu tun.

(86)

Od roku 2002 do období přezkumného šetření výrobní kapacita mírně vzrostla (5 %). Vzhledem k tomu, že objem výroby byl stálý, se využití kapacity mírně snížilo, a to z 84 % v roce 2002 na 81 % v období přezkumného šetření. Využití kapacity u tohoto druhu výroby a výrobního odvětví však může být ovlivněno výrobou jiných výrobků, jež lze vyrábět pomocí stejného výrobního zařízení, a má proto jako ukazatel újmy menší význam.

(87)

Stav konečných zásob výrobního odvětví Společenství byl mezi rokem 2002 a 2004 poměrně stálý a poté prudce vzrostl (o 24 procentních bodů v roce 2005 a o dalších 13 procentních bodů na konci období přezkumného šetření). Jelikož je však močovina určená pro vlastní potřebu skladována s výrobkem prodávaným na volném trhu, stav zásob jako ukazatel újmy má menší význam. Je nutno rovněž uvést, že konec období přezkumného šetření se časově shoduje se zahájením sezónního prodeje.

(88)

Prodej výrobního odvětví Společenství na trhu Společenství se mezi rokem 2002 a obdobím přezkumného šetření mírně snížil, tj. o 3 %.

(89)

Mezi rokem 2002 a obdobím přezkumného šetření se podíl výrobního odvětví Společenství na trhu rovněž mírně snížil, a to z 36,5 % na 34,3 %.

(90)

V posuzovaném období přišlo výrobní odvětví Společenství o malou část svého podílu na trhu na stálém trhu. Podíl na trhu, který výrobní odvětví Společenství ztratilo, však nepřevzal dovoz ze čtyř dotčených zemí, jehož podíl na trhu mezi rokem 2002 a obdobím přezkumného šetření zaznamenal pokles z 5,8 % na 4,4 %.

(91)

Od roku 2002 do období přezkumného šetření zaměstnanost ve výrobním odvětví Společenství poklesla o 6 %, zatímco výroba se mírně zvýšila, což odráží snahu výrobního odvětví Společenství o trvalé zvyšování jeho produktivity a konkurenceschopnosti.

(92)

Roční produkce na osobu zaměstnanou ve výrobním odvětví Společenství se mezi rokem 2002 a 2003 zvýšila o 6 % a až do období přezkumného šetření byla stálá, což prokazuje společný kladný účinek snížení počtu zaměstnanců a zvýšení výroby výrobního odvětví Společenství.

(93)

Pokud jde o dopad velikosti skutečného dumpingového rozpětí na výrobní odvětví Společenství v období přezkumného šetření, vzhledem k tomu, že: i) objem dovozu z Běloruska, Ukrajiny a Libye byl pod minimální úrovní; ii) dovoz z Chorvatska byl stálý s cenami, které rostly v souladu s prodejními cenami EU, a iii) celková finanční situace výrobního odvětví Společenství byla velmi příznivá, se tento dopad nepovažuje za významný a ukazatel není důležitý.

(94)

Ukazatele, které byly zkoumány výše, a níže uvedené ukazatele jednoznačně prokazují významné zlepšení hospodářské a finanční situace výrobního odvětví Společenství.

(95)

Od roku 2004 do období přezkumného šetření se výrazně zvýšila průměrná čistá prodejní cena výrobců ve výrobním odvětví Společenství zařazených do vzorku, což odráží konzistentní a trvalé zvyšování nákladů na suroviny a příznivé podmínky na mezinárodním trhu s močovinou v témže období.

(96)

Mezi rokem 2002 a obdobím přezkumného šetření se průměrná mzda na zaměstnance zvýšila o 13 %, jak dokládá následující tabulka. Vzhledem k míře inflace a celkovému snížení počtu zaměstnanců je tento nárůst mezd nutno považovat za mírný.

(97)

Roční investice, které čtyři vybraní výrobci učinili do obdobného výrobku, se během posuzovaného období vyvíjely příznivě, tj. vzrostly o 74 %, přestože vykazovaly určité výkyvy. Tyto investice se týkaly zejména modernizace strojního zařízení a splnění požadavků na ochranu životního prostředí. To potvrzuje úsilí výrobního odvětví Společenství o trvalé zvyšování jeho produktivity a konkurenceschopnosti. Výsledky jsou patrné ve vývoji produktivity, která v témže období podstatně vzrostla (viz 92. bod odůvodnění).

(98)

Ziskovost vybraných výrobců vykazuje mezi rokem 2002 a 2005 přesvědčivé zlepšení a dosáhla úrovně 19 % hodnoty prodeje. Stálé zvyšování cen plynu, které začalo v roce 2006, ziskovost v průběhu období přezkumného šetření snížilo na 10,7 %. V této souvislosti je třeba uvést, že podle původního šetření činilo ziskové rozpětí, jehož by bylo možno dosáhnout bez dumpingu působícího újmu, 8 %. Návratnost investic vyjádřená jako zisk v procentech vztažený k čisté účetní hodnotě investic v zásadě sledovala uvedenou tendenci ziskovosti v celém posuzovaném období.

(99)

Mezi rokem 2002 a 2005 se peněžní tok značně zvýšil a během období přezkumného šetření se trvale snižoval. Tento vývoj je v souladu s vývojem celkové ziskovosti v průběhu posuzovaného období.

(100)

Šetření neodhalilo, že by vybraní výrobci ve Společenství měli potíže se získáváním kapitálu.

(101)

Od roku 2002 do období přezkumného šetření se podíl výrobního odvětví Společenství na trhu mírně snížil, stejně jako jeho objem prodeje na trhu Společenství. Celkově se však finanční situace výrobního odvětví Společenství v posuzovaném období zlepšila.

(102)

Téměř všechny ostatní ukazatele újmy vyjma zvýšení objemu zásob se vyvíjely pozitivně: objem výroby a jednotkové prodejní ceny výrobního odvětví Společenství vzrostly a ziskovost byla po roce 2002 významně vyšší než úroveň zisku stanovená jako cílový zisk v původním šetření.

(103)

Rovněž návratnost investic a peněžní tok se vyvíjely pozitivně. Mzdy mírně vzrostly a výrobní odvětví Společenství pokračovalo v investicích. Rovněž produktivita podstatně vzrostla, což odráží kladný vývoj výroby a úsilí výrobního odvětví Společenství o zlepšení prostřednictvím investic.

(104)

Žadatel tvrdil, že požadavky na dlouhodobou ziskovost, vyjádřenou jako výnos z prodeje, by pro průmysl v oblasti močoviny měly představovat přibližně 25 % po zdanění. To by znamenalo přibližný zisk ve výši 36 % z obratu před zdaněním. Žadatel uvedl, že to je opodstatněno náklady na zřízení nového komplexu na výrobu amoniaku/močoviny, který by vyžadoval 11 % návratnost investic (což údajně odpovídá zisku ve výši 36 % z obratu před zdaněním). V této souvislosti je třeba upozornit, že žadatel nikdy neuvedl tak vysoký cílový zisk v rámci tohoto řízení a že v původním šetření činilo ziskové rozpětí, jehož by bylo možné dosáhnout bez dumpingu způsobujícího újmu, 8 %. Dále bylo v rozsudku Soudu prvního stupně ve věci T-210/95 potvrzeno, že „… ziskové rozpětí, které má Rada použít při výpočtu cílové ceny, která odstraní danou újmu, musí být omezeno na ziskové rozpětí, se kterým by výrobní odvětví Společenství mohlo počítat za normálních podmínek hospodářské soutěže bez dumpingového dovozu“ (8). Ve stejné věci bylo uvedeno, že „… argument, že ziskové rozpětí, které mají orgány Společenství uplatnit, musí být rozpětí potřebné k zajištění přežití výrobního odvětví Společenství nebo přiměřených výnosů z kapitálu, v žádném případě nevychází ze základního nařízení“.

(105)

Žadatel dále tvrdil, že v případě odvětví výroby hnojiv není výnos z prodeje vhodným ukazatelem újmy, co se týká zisku, a že pro toto posouzení jsou kvalitativně vhodnější návratnost vynaloženého kapitálu a/nebo návratnost investic. Dále uvedl, že na základě posledně uvedených ukazatelů výrobní odvětví Společenství utrpělo újmu.

(106)

Vzhledem k zvláštnímu charakteru odvětví výroby hnojiv (mimo jiné jeho kapitálová náročnost) a povaze trhu s hnojivy (kolísání cen surovin a cen hotového výrobku) se má za to, že výnos z prodeje nemusí být sám o sobě nutně nejnázornějším ukazatelem, pokud jde o ziskovost, a že by měl být doplněn ukazateli jako návratnost vynaloženého kapitálu a návratnost investic. Žadatel však nepředložil žádný důkaz, že by v případě neexistence dumpingového dovozu bylo výrobní odvětví Společenství schopno dosáhnout návratnosti na požadované úrovni. Žadatel ani neuvedl, jakého ziskového rozpětí by výrobní odvětví Společenství dosáhlo, kdyby k dumpingovému dovozu nedošlo. Proto bylo toto tvrzení odmítnuto.

(107)

Vyvozuje se proto závěr, že podstatná újma způsobená výrobnímu odvětví Společenství nepřetrvávala.

(108)

Vzhledem k tomu, že podstatná újma způsobená dovozem z dotčené země nepřetrvává, byla analýza zaměřena na pravděpodobnost obnovení újmy v případě zrušení stávajících opatření. V této souvislosti byly analyzovány dva hlavní parametry: i) možné objemy vývozu a ceny dotčených zemí a ii) účinek těchto předpokládaných objemů a cen dotčených zemí na výrobní odvětví Společenství.

(109)

Analýza je porovnána s celkovou situací na trhu s přetrvávajícími vysokými cenami a zisky nejen ve Společenství, nýbrž na celém světě. To je velkou měrou zapříčiněno poptávkou převyšující nabídku. Neexistují žádné náznaky, že se tato celková situace v krátkodobém až střednědobém horizontu významně změní.

(110)

Jak bylo uvedeno výše, ukrajinští vyvážející výrobci by do Společenství pravděpodobně vyvezli nanejvýš přibližně dalších 375 000 tun močoviny, pokud by platnost opatření skončila. Z údajů pro Libyi a Bělorusko vyplývá nanejvýš 140 000 tun, resp. 150 000 tun. Obdobně údaje pro Chorvatsko by se pravděpodobně významně nezvýšily oproti své současné úrovni.

(111)

Ceny vývozu do Společenství a třetích zemí byly analyzovány výše. Spolu s níže popsanými tržními podmínkami a pravděpodobným vývojem hlavních činitelů nákladů, například plynu, tato analýza naznačuje pravděpodobnost toho, že vývozní ceny zůstanou vysoké. Nelze proto vyvodit závěr, že by ceny byly pravděpodobně podstatně nižší než ceny nebo náklady výrobního odvětví Společenství a/nebo že by docházelo k prodeji pod cenou.

(112)

Podle předpokladů trh s močovinou v nadcházejících letech významně poroste, a to jak ve Společenství (9), tak celosvětově, zejména kvůli vyšší zemědělské výrobě (používání biopaliv) a rovněž kvůli rostoucímu průmyslovému využití pro AdBlue (10). Například výhledy pro zemědělské trhy v Evropské unii na období 2007–2014 zveřejněné generálním ředitelstvím pro zemědělství v červenci 2007 potvrzují, že se produkce obilovin v tomto období pravděpodobně zvýší až o 20 %. Žadatel růst odhaduje na 10 %. Koncem září 2007 byla nařízením Rady (ES) č. 1107/2007 (11) stanovena odchylka s ohledem na půdu vyňatou z produkce na rok 2008. Je pravděpodobné, že předpokládaný růst trhu Společenství (přibližně další 1 milion tun) překročí maximální pravděpodobné objemy, jež by vyvážející země mohly vyvézt do Společenství. Z těchto dodatečných vývozů by proto pravděpodobně nevyplývaly žádné významné nerovnováhy, pokud jde o objem, přinejmenším proto, že schodek mezi maximální možnou výrobou a spotřebou Společenství je vyčíslen na přibližně 2 miliony tun, a neexistují žádné signály, že by tento schodek vyplnily jiné vývozy (mimo jiné pocházející z Ruska, jak je popsáno v nařízení (ES) č. 907/2007) v takovém rozsahu, že by nadměrná nabídka stlačila tržní ceny.

(113)

Vzhledem k výše uvedeným skutečnostem není pravděpodobné, že by výrobní odvětví Společenství muselo snížit svůj prodej, výrobu nebo ceny v takovém rozsahu, že by tím byla podstatně ovlivněna jeho ziskovost a celková situace. Je proto pravděpodobné, že zisky zůstanou zachovány na současné úrovni, což odráží příznivé tržní podmínky převládající zejména v období od roku 2004 do období přezkumného šetření.

(114)

Vzhledem k výše uvedeným skutečnostem nelze vyvodit závěr, že je pravděpodobné obnovení újmy výrobního odvětví Společenství, pokud by byla platná opatření zrušena.

(115)

Všem stranám byly sděleny podstatné skutečnosti a úvahy, na jejichž základě bude doporučeno zrušit stávající opatření. Stranám byla rovněž poskytnuta lhůta, v níž mohou vyjádřit svá stanoviska ke zveřejněným údajům. Nebyly obdrženy žádné připomínky, které by mohly výše uvedené závěry změnit.

(116)

Z výše uvedených skutečností vyplývá, že podle čl. 11 odst. 2 základního nařízení by antidumpingová opatření uplatňovaná na dovozy močoviny pocházející z Běloruska, Chorvatska, Libye a Ukrajiny měla být zrušena a řízení zastaveno.

(117)

Vzhledem k výše popsaným skutečnostem, tj. významným zkreslením struktury nákladů a/nebo vývozních operací ze strany vývozců ve všech čtyřech dotčených zemích, se ukazuje jako nezbytné pečlivě sledovat vývoj dovozů močoviny pocházející z Běloruska, Chorvatska, Libye a Ukrajiny, aby mohla být rychle přijata přiměřená opatření, pokud by je situace vyžadovala,