(ES) č. 110/2008Nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 110/2008 ze dne 15. ledna 2008 o definici, popisu, obchodní úpravě, označování a ochraně zeměpisných označení lihovin a o zrušení nařízení Rady (EHS) č. 1576/89

Publikováno: Úř. věst. L 39, 13.2.2008, s. 16-54 Druh předpisu: Nařízení
Přijato: 15. ledna 2008 Autor předpisu: Evropský parlament; Rada Evropské unie
Platnost od: 20. února 2008 Nabývá účinnosti: 20. května 2008
Platnost předpisu: Ano Pozbývá platnosti:

Text předpisu s celou hlavičkou je dostupný pouze pro registrované uživatele.



NAŘÍZENÍ EVROPSKÉHO PARLAMENTU A RADY (ES) č. 110/2008

ze dne 15. ledna 2008

o definici, popisu, obchodní úpravě, označování a ochraně zeměpisných označení lihovin a o zrušení nařízení Rady (EHS) č. 1576/89

EVROPSKÝ PARLAMENT A RADA EVROPSKÉ UNIE,

s ohledem na Smlouvu o založení Evropského společenství, a zejména na článek 95 této smlouvy,

s ohledem na návrh Komise,

s ohledem na stanovisko Evropského hospodářského a sociálního výboru (1),

v souladu s postupem stanoveným v článku 251 Smlouvy (2),

vzhledem k těmto důvodům:

(1)

Nařízení Rady (EHS) č. 1576/89 ze dne 29. května 1989, kterým se stanoví obecná pravidla pro definici, označování a obchodní úpravu lihovin (3), a nařízení Komise (EHS) č. 1014/90 ze dne 24. dubna 1990, kterým se stanoví prováděcí pravidla pro definici, označování a obchodní úpravu lihovin (4), se při regulaci v odvětví lihovin osvědčila. Pravidla pro definici, popis, obchodní úpravu a označování lihovin a ochranu zeměpisných označení některých lihovin je však v souvislosti s novými zkušenostmi nezbytné vyjasnit a brát přitom v úvahu tradiční výrobní postupy. Nařízení (EHS) č. 1576/89 by proto mělo být zrušeno a nahrazeno.

(2)

Odvětví lihovin má velký význam pro spotřebitele, výrobce a pro zemědělský sektor ve Společenství. Opatření v odvětví lihovin by měla přispět k tomu, že se dosáhne vysoké úrovně ochrany spotřebitele, zabrání klamavým praktikám a dosáhne se průhlednějšího trhu a rovných podmínek hospodářské soutěže. Tím by tato opatření měla zaručit pověst, kterou lihoviny Společenství dosáhly ve Společenství i na světovém trhu, protože budou nadále zohledněny tradiční postupy používané při výrobě lihovin a k tomu zvýšeny požadavky na ochranu a informování spotřebitele. Rovněž by se mělo přihlížet k technologickým inovacím v těch kategoriích, kde tyto inovace přispívají ke zlepšení jakosti, aniž by to mělo vliv na tradiční charakter dotyčné lihoviny.

(3)

Výroba lihovin představuje důležité odbytiště pro zemědělské produkty Společenství. Tato silná vazba na zemědělský sektor by měla být zdůrazněna právním rámcem.

(4)

V zájmu zajištění systematičtějšího přístupu v právních předpisech upravujících lihoviny by měla být v tomto nařízení jasně stanovena kritéria pro výrobu, popis, obchodní úpravu a označování lihovin a pro ochranu zeměpisných označení.

(5)

V zájmu spotřebitelů by se toto nařízení mělo vztahovat na všechny lihoviny uváděné na trh ve Společenství, bez ohledu na to, zda byly vyrobeny ve Společenství, nebo ve třetích zemích. Za účelem vývozu lihovin o vysoké jakosti a s cílem zachovat a zlepšit pověst lihovin Společenství na světovém trhu by se toto nařízení mělo vztahovat rovněž na lihoviny vyrobené ve Společenství a určené na vývoz. Toto nařízení by se mělo rovněž vztahovat na používání lihu nebo destilátů zemědělského původu při výrobě alkoholických nápojů a na používání názvů lihovin v obchodní úpravě a označování potravin. Ve výjimečných případech, kdy to vyžaduje právo dovážející třetí země, by toto nařízení mělo umožnit, aby byla regulativním postupem s kontrolou povolena odchylka od příloh I a II tohoto nařízení.

(6)

Obecně by se toto nařízení mělo i nadále zaměřovat na definice lihovin, jež by měly být roztříděny do kategorií. Tyto definice by měly tak jako dosud zohledňovat tradiční postupy zaměřené na jakost, měly by však být doplněny nebo aktualizovány v případech, kdy byly předchozí definice nedostatečné nebo mohou být s ohledem na technologický rozvoj zlepšeny.

(7)

Aby byla zohledněna očekávání spotřebitelů ohledně surovin použitých při výrobě vodky zejména v těch členských státech, kde má tato výroba tradici, mělo by být upraveno poskytování odpovídajících informací o použitých surovinách v případech, kdy je vodka vyráběna z jiných surovin zemědělského původu než z obilí nebo z brambor.

(8)

Líh používaný pro výrobu lihovin a jiných alkoholických nápojů by měl být navíc výhradně zemědělského původu, aby tyto výrobky odpovídaly očekáváním spotřebitelů a byly v souladu s tradičními postupy. Tímto způsobem by se rovněž měl zajistit odbyt pro základní zemědělské produkty.

(9)

Vzhledem k významu a složitosti odvětví lihovin by se pro popis a obchodní úpravu lihovin měla stanovit zvláštní opatření nad rámec horizontálních pravidel stanovených ve směrnici Evropského parlamentu a Rady 2000/13/ES ze dne 20. března 2000 o sbližování právních předpisů členských států týkajících se označování potravin, jejich obchodní úpravy a související reklamy (5). Tato zvláštní opatření by rovněž měla zabránit zneužití výrazu „lihovina“ a názvů lihovin pro výrobky, které neodpovídají příslušným definicím uvedeným v tomto nařízení.

(10)

Je důležité obecně zajistit, aby byly doby zrání nebo stáří uvedeny pouze u nejmladší alkoholové složky, avšak toto nařízení by mělo umožnit odchylku, která by zohlednila tradiční procesy staření regulované členskými státy.

(11)

V souladu se Smlouvou by při uplatňování politiky jakosti a za účelem dosažení vysoké úrovně jakosti lihovin a rozmanitosti v daném odvětví mělo být členským státům umožněno, aby pro výrobu, popis, obchodní úpravu a označování lihovin vyráběných na svém vlastním území přijaly přísnější pravidla, než stanoví toto nařízení.

(12)

Směrnice Rady 88/388/EHS ze dne 22. června 1988 o sbližování právních předpisů členských států týkajících se látek určených k aromatizaci pro použití v potravinách a výchozích materiálů pro jejich výrobu (6) se vztahuje také na lihoviny. Proto stačí stanovit v tomto nařízení výhradně pravidla, která ve zmíněné směrnici ještě nejsou uvedena.

(13)

Je nezbytné náležitě zohlednit ustanovení Dohody o obchodních aspektech práv k duševnímu vlastnictví (dále jen „dohoda TRIPS“), a zejména články 22 a 23 této dohody, a ustanovení Všeobecné dohody o clech a obchodu, která tvoří nedílnou součást Dohody o zřízení Světové obchodní organizace, schválené rozhodnutím Rady 94/800/ES (7).

(14)

Nařízení Rady (ES) č. 510/2006 ze dne 20. března 2006 o ochraně zeměpisných označení a označení původu zemědělských produktů a potravin (8) se nevztahuje na lihoviny, a proto by pravidla pro ochranu zeměpisných označení lihovin měla být stanovena tímto nařízením. Zeměpisná označení by měla být zapsána, přičemž lihoviny by se identifikovaly jako výrobky pocházející z území určité země, určitého regionu nebo z určitého místa na tomto území, jestliže lze určitou jakost, pověst nebo jinou vlastnost lihoviny přičítat v podstatě jejímu zeměpisnému původu.

(15)

V tomto nařízení by měl být stanoven nediskriminující postup pro zápis, shodu, změnu a případné zrušení zeměpisných označení ze třetích zemí a z EU, v souladu s dohodou TRIPS a s přihlédnutím ke konkrétnímu statusu již zavedených zeměpisných označení.

(16)

Opatření nezbytná k provedení tohoto nařízení by měla být přijata v souladu s rozhodnutím Rady 1999/468/ES ze dne 28. června 1999 o postupech pro výkon prováděcích pravomocí svěřených Komisi (9).

(17)

Zejména je třeba zmocnit Komisi k povolování odchylek od některých částí tohoto nařízení, pokud to vyžaduje právo dovážející země; ke stanovení maximální úrovně slazení k dotvoření konečné chuti výrobku; k povolování odchylek od pravidel pro uvádění doby zrání nebo stáří; k přijímání rozhodnutí o zápisu, zrušení nebo odstranění zeměpisného označení a o změně technické dokumentace; ke změnám seznamu technických definic a požadavků, definic lihovin roztříděných do kategorií a seznamu zapsaných zeměpisných označení a k odchýlení se od postupu pro zápis zeměpisných označení a změnu technické dokumentace. Jelikož tato opatření mají obecný význam a jejich účelem je změnit jiné než podstatné prvky tohoto nařízení, a to i zrušením některých těchto prvků nebo doplněním tohoto nařízení o nové jiné než podstatné prvky, musí být přijata regulativním postupem s kontrolou podle článku 5a rozhodnutí 1999/468/ES.

(18)

Přechod od pravidel stanovených nařízením (EHS) č. 1576/89 k pravidlům stanoveným v tomto nařízení by mohl způsobit potíže, jimiž se toto nařízení nezabývá. Opatření nezbytná pro tento přechod a opatření vyžadovaná pro řešení praktických otázek typicky spojených s odvětvím lihovin by měla být přijata v souladu s rozhodnutím 1999/468/ES.

(19)

Během prvního roku použitelnosti tohoto nařízení by měla být povolena výroba lihovin podle nařízení (EHS) č. 1576/89, aby byl usnadněn přechod od pravidel stanovených tímto nařízením. Rovněž by se mělo stanovit, že stávající zásoby mohou být uváděny na trh až do svého vyčerpání,

PŘIJALY TOTO NAŘÍZENÍ:

KAPITOLA I

OBLAST PŮSOBNOSTI, DEFINICE A KLASIFIKACE LIHOVIN

Článek 1

Předmět a oblast působnosti

1.   Toto nařízení stanoví pravidla pro definici, popis, obchodní úpravu a označování lihovin a pro ochranu zeměpisných označení lihovin.

2.   Toto nařízení se vztahuje na všechny lihoviny, které jsou uváděny na trh ve Společenství, bez ohledu na to, zda jsou vyrobeny ve Společenství nebo ve třetích zemích, jakož i na lihoviny vyrobené ve Společenství určené na vývoz. Toto nařízení rovněž upravuje používání lihu nebo destilátů zemědělského původu při výrobě alkoholických nápojů a používání názvů lihovin v obchodní úpravě a označování potravin.

3.   Ve výjimečných případech, pokud to vyžaduje právo dovážející třetí země, může být regulativním postupem s kontrolou podle čl. 25 odst. 3 povolena odchylka od příloh I a II.

Článek 2

Definice lihoviny

1.   Pro účely tohoto nařízení se „lihovinou“ rozumí alkoholický nápoj

a)

určený k lidské spotřebě;

b)

mající určité organoleptické vlastnosti;

c)

o minimálním obsahu ethanolu 15 % objemových;

d)

vyrobený

i)

buď přímo

destilací přírodně zkvašených surovin s přidanými látkami určenými k aromatizaci nebo bez nich, nebo

macerací nebo podobným zpracováním částí rostlin v lihu zemědělského původu nebo v destilátech zemědělského původu nebo v lihovinách ve smyslu tohoto nařízení, nebo

přidáním látek určených k aromatizaci, cukrů nebo jiných sladidel uvedených v bodě 3 přílohy I nebo jiných zemědělských výrobků nebo potravin k lihu zemědělského původu nebo k destilátům zemědělského původu nebo k lihovinám ve smyslu tohoto nařízení,

ii)

nebo mísením lihoviny s jednou nebo více níže uvedenými složkami:

s jinými lihovinami, nebo

s lihem zemědělského původu nebo s destiláty zemědělského původu, nebo

s jinými alkoholickými nápoji, nebo

s nápoji.

2.   Za lihoviny se však nepovažují nápoje zařazené pod kódy KN 2203, 2204, 2205, 2206 a 2207.

3.   Minimální obsah ethanolu uvedený v odst. 1 písm. c) se nedotýká definice výrobku v kategorii 41 v příloze II.

4.   Pro účely tohoto nařízení jsou technické definice a požadavky stanoveny v příloze I.

Článek 3

Původ lihu

1.   Líh použitý při výrobě lihovin a všech jejich složek musí být výhradně zemědělského původu ve smyslu přílohy I Smlouvy.

2.   Líh použitý při výrobě lihovin musí odpovídat definici uvedené v bodě 1 přílohy I tohoto nařízení.

3.   Líh použitý k ředění nebo rozpouštění barviv, látek určených k aromatizaci nebo jakýchkoli jiných povolených přídatných látek použitých při přípravě lihoviny musí být zemědělského původu.

4.   Alkoholické nápoje nesmějí obsahovat líh syntetického původu ani líh nezemědělského původu ve smyslu přílohy I Smlouvy.

Článek 4

Kategorie lihovin

Lihoviny se dělí na kategorie podle definic uvedených v příloze II.

Článek 5

Obecná pravidla pro kategorie lihovin

1.   Aniž jsou dotčena zvláštní pravidla stanovená pro jednotlivé kategorie uvedené pod čísly 1 až 14 v příloze II, lihoviny tam definované:

a)

se vyrábějí alkoholovým kvašením a destilací výhradně ze surovin uvedených v definici dotyčné lihoviny;

b)

se vyrábějí bez přidání alkoholu, i zředěného, ve smyslu bodu 5 přílohy I;

c)

neobsahují přidané aromatické látky;

d)

obsahují přidaný karamel pouze jako prostředek pro úpravu zbarvení;

e)

se sladí pouze k dotvoření konečné chuti výrobku, a to v souladu s bodem 3 přílohy I. Maximální množství produktů použitých pro dotvoření konečné chuti uvedených v bodě 3 písm. a) až f) přílohy I se stanoví regulativním postupem s kontrolou podle čl. 25 odst. 3. Zohlední se přitom zvláštní předpisy členských států.

2.   Aniž jsou dotčena zvláštní pravidla stanovená pro jednotlivé kategorie uvedené pod čísly 15 až 46 v příloze II, mohou lihoviny tam definované:

a)

být získány z jakékoli zemědělské suroviny uvedené v příloze I Smlouvy;

b)

být vyráběny s přidáním alkoholu ve smyslu bodu 5 přílohy I tohoto nařízení;

c)

obsahovat přírodní nebo přírodně identické aromatické látky a aromatické přípravky, jak jsou definovány v čl. 1 odst. 2 písm. b) bodech i) a ii) a písm. c) směrnice 88/388/EHS;

d)

být barveny ve smyslu bodu 10 přílohy I tohoto nařízení;

e)

být slazeny v souladu s bodem 3 přílohy I tohoto nařízení a s přihlédnutím ke zvláštním právním předpisům členských států tak, aby odpovídaly charakteristickým vlastnostem výrobku.

3.   Aniž jsou dotčena zvláštní pravidla stanovená v příloze II, mohou ostatní lihoviny, které nesplňují požadavky kategorií 1 až 46:

a)

být získány z jakékoli zemědělské suroviny uvedené v příloze I Smlouvy nebo potraviny vhodné k lidské spotřebě;

b)

být vyráběny s přidáním alkoholu ve smyslu bodu 5 přílohy I tohoto nařízení;

c)

obsahovat jednu nebo více látek určených k aromatizaci, jak jsou definovány v čl. 1 odst. 2 písm. a) směrnice 88/388/EHS;

d)

být barveny ve smyslu bodu 10 přílohy I tohoto nařízení;

e)

být slazeny tak, aby odpovídaly charakteristickým vlastnostem výrobku, a v souladu s bodem 3 přílohy I tohoto nařízení.

Článek 6

Právní předpisy členských států

1.   Členské státy mohou v rámci uplatňování politiky jakosti lihovin vyrobených na svém území, a zejména pro zeměpisná označení zapsaná v příloze III nebo pro zavedení nových zeměpisných označení, stanovit přísnější pravidla pro výrobu, popis, obchodní úpravu a označování než ta, která jsou uvedena v příloze II, pokud jsou tato pravidla slučitelná s právem Společenství.

2.   Členské státy nesmějí zakázat ani omezit dovoz, prodej nebo spotřebu lihovin, které jsou v souladu s tímto nařízením.

KAPITOLA II

POPIS, OBCHODNÍ ÚPRAVA A OZNAČENÍ LIHOVIN

Článek 7

Definice

Pro účely tohoto nařízení jsou pojmy „popis“, „obchodní úprava“ a „označení“ definovány v bodech 14, 15 a 16 přílohy I.

Článek 8

Obchodní označení

V souladu s článkem 5 směrnice 2000/13/ES se na název, pod kterým je lihovina prodávána (dále jen „obchodní označení“), vztahuje tato kapitola.

Článek 9

Zvláštní pravidla pro obchodní označení

1.   Pro lihoviny, které splňují požadavky na výrobky definované v kategoriích 1 až 46 v příloze II, se při jejich popisu, obchodní úpravě a označení používá příslušné obchodní označení uvedené ve zmíněné příloze.

2.   Pro lihoviny, které vyhovují definicím stanoveným v článku 2, avšak nesplňují požadavky na zařazení do kategorií 1 až 46 přílohy II, se v jejich popisu, obchodní úpravě a označení používá obchodní označení „lihovina“. Aniž je dotčen odstavec 5 tohoto článku, nesmí být toto obchodní označení nahrazeno jiným ani pozměněno.

3.   Jestliže lihovina odpovídá definici více než jedné kategorie lihovin uvedené v příloze II, může být prodávána pod jedním nebo více názvy uvedenými pro tyto kategorie v příloze II.

4.   Aniž je dotčen odstavec 9 tohoto článku a čl. 10 odst. 1, nesmějí být názvy uvedené v odstavci 1 tohoto článku žádným způsobem použity k popisu nebo obchodní úpravě pro jiný nápoj než pro lihoviny, jejichž názvy jsou uvedeny v příloze II a zapsány v příloze III.

5.   Obchodní označení mohou být doplněna nebo nahrazena v souladu s kapitolou III zeměpisným označením zapsaným v příloze III nebo doplněna v souladu s vnitrostátními předpisy jiným zeměpisným označením, pokud to neuvádí spotřebitele v omyl.

6.   Zeměpisná označení zapsaná v příloze III mohou být doplněna pouze:

a)

o slova, která se k 20. únoru 2008 již používají pro zavedená zeměpisná označení ve smyslu článku 20, nebo

b)

v souladu s příslušnou technickou dokumentací podle čl. 17 odst. 1.

7.   V popisu, obchodní úpravě ani označení alkoholického nápoje nevyhovujícího ani jedné z definic uvedených v kategoriích 1 až 46 přílohy II se nesmějí použít spojení slov nebo obratů, jako jsou „jako“, „typu“, „stylu“, „značky“, „s příchutí“ nebo podobné výrazy, s jakýmikoli obchodními označeními stanovenými v tomto nařízení nebo zeměpisnými označeními zapsanými v příloze III.

8.   Obchodní označení lihoviny nelze nahradit ochrannou známkou, obchodní značkou ani smyšleným názvem.

9.   Názvy uvedené v kategoriích 1 až 46 přílohy II mohou být uvedeny v seznamu složek pro potraviny, pokud je tento seznam v souladu se směrnicí 2000/13/ES.

Článek 10

Zvláštní pravidla pro použití obchodních a zeměpisných označení

1.   Aniž je dotčena směrnice 2000/13/ES, zakazuje se používat jakýkoli výraz uvedený v kategoriích 1 až 46 přílohy II nebo zeměpisné označení zapsané v příloze III ve složeném výrazu nebo narážku na takový výraz nebo označení v obchodní úpravě potraviny, pokud ethanol nepochází výlučně z lihoviny či z lihovin, na něž se odkazuje.

2.   Použití složeného výrazu uvedeného v odstavci 1 se rovněž zakazuje v případě, že lihovina je zředěna tak, že obsah ethanolu byl snížen pod minimální úroveň stanovenou v definici dané lihoviny.

3.   Odchylně od odstavce 1 platí, že tímto nařízením není dotčeno případné použití výrazu „hořká“ nebo „bitter“ pro výrobky, na které se toto nařízení nevztahuje.

4.   Odchylně od odstavce 1 a v zájmu zohlednění zavedených výrobních metod mohou být složené výrazy uvedené v kategorii 32 písm. d) přílohy II použity v obchodní úpravě likérů vyrobených ve Společenství za podmínek uvedených ve zmíněném ustanovení.

Článek 11

Popis, obchodní úprava a označování míchaných lihovin

1.   Pokud bylo provedeno přidání zředěného nebo nezředěného alkoholu ve smyslu bodu 5 přílohy I do lihoviny uvedené v kategoriích 1 až 14 přílohy II, nese taková lihovina obchodní označení „lihovina“. Nesmí obsahovat v žádné formě název vyhrazený v kategoriích 1 až 14.

2.   Pokud je lihovina uvedená v kategoriích 1 až 46 přílohy II smísena

a)

s jednou či více jinými lihovinami nebo

b)

s jedním či více destiláty zemědělského původu,

nese obchodní označení „lihovina“. Toto obchodní označení musí být uvedeno jasně a zřetelně na viditelném místě na označení a nesmí být nahrazeno jiným ani pozměněno.

3.   Odstavec 2 se nevztahuje na popis, obchodní úpravu ani označování míchaných lihovin uvedených ve zmíněném odstavci, pokud tyto míchané lihoviny odpovídají jedné z definic uvedených v kategoriích 1 až 46 přílohy II.

4.   Aniž je dotčena směrnice 2000/13/ES, může být v popisu, obchodní úpravě nebo označení míchaných lihovin uvedených v odstavci 2 tohoto článku uveden pouze jeden nebo více z výrazů uvedených v příloze II, pouze pokud daný výraz netvoří součást obchodního označení, ale je uveden výhradně na stejném místě etikety ve výčtu všech alkoholových složek obsažených v míchané lihovině a předcházejí mu slova „míchaná lihovina“.

Výraz „míchaná lihovina“ musí být na etiketě uveden jednotnými písmeny stejného typu a barvy, jako jsou písmena použitá pro obchodní označení. Písmena nesmějí být větší než poloviční velikost písmen použitých pro obchodní označení.

5.   V označování a obchodní úpravě směsí uvedených v odstavci 2, na něž se vztahuje povinnost uvést výčet alkoholových složek podle odstavce 4, se podíl každé alkoholové složky vyjadřuje jako procentní podíl v sestupném pořadí podle použitého množství. Tento podíl se rovná podílu jednotlivé složky obsahu ethanolu na celkovém obsahu ethanolu v míchané lihovině vyjádřenému v procentech objemových.

Článek 12

Zvláštní pravidla pro popis, obchodní úpravu a označování lihovin

1.   Pokud je v popisu, obchodní úpravě nebo označení lihoviny uvedena surovina použitá k výrobě lihu zemědělského původu, musí být každý použitý líh zemědělského původu uveden v sestupném pořadí podle použitého množství.

2.   Popis, obchodní úprava nebo označení lihoviny mohou být doplněny výrazem „směska“, „směšování“ nebo „smíseno“, pouze pokud byla lihovina získána směšováním ve smyslu bodu 7 přílohy I.

3.   Aniž jsou dotčeny jakékoli odchylky přijaté regulativním postupem s kontrolou podle čl. 25 odst. 3, mohou být doba zrání nebo stáří v popisu, obchodní úpravě nebo označení lihoviny uvedeny pouze ve vztahu k nejmladší alkoholové složce, a pokud lihovina zrála pod finančním dohledem nebo pod dozorem skýtajícím rovnocenné záruky.

Článek 13

Zákaz kapslí nebo fólií na bázi olova

Lihoviny nesmějí být drženy za účelem prodeje nebo uváděny do oběhu v nádobách opatřených uzávěry obsahující kapsle nebo fólie na bázi olova.

Článek 14

Používání jazyka v popisu, obchodní úpravě a označování lihovin

1.   Jednotlivé údaje podle tohoto nařízení musí být uvedeny v jednom nebo více úředních jazycích Evropské unie tak, aby konečný spotřebitel snadno porozuměl každé informaci, ledaže je danému spotřebiteli tato informace poskytnuta jiným způsobem.

2.   Výrazy uvedené v příloze II kurzívou a zeměpisná označení zapsaná v příloze III se v označení ani v obchodní úpravě lihoviny nepřekládají.

3.   U lihovin původem ze třetích zemí je povoleno použití úředního jazyka třetí země, ve které byla daná lihovina vyrobena, jsou-li jednotlivé údaje podle tohoto nařízení uvedeny také v některém úředním jazyce Evropské unie tak, aby konečný spotřebitel snadno porozuměl každé informaci.

4.   Aniž je dotčen odstavec 2, mohou být jednotlivé údaje podle tohoto nařízení u lihovin vyrobených ve Společenství a určených na vývoz uvedeny rovněž v jazyce jiném než v úředním jazyce Evropské unie.

KAPITOLA III

ZEMĚPISNÁ OZNAČENÍ

Článek 15

Zeměpisná označení

1.   Pro účely tohoto nařízení se zeměpisným označením rozumí označení identifikující lihovinu jako pocházející z území určité země, určitého regionu nebo určitého místa na tomto území, jestliže lze určitou jakost, pověst nebo jiné vlastnosti takové lihoviny přičítat v podstatě jejímu zeměpisnému původu.

2.   Zeměpisná označení podle odstavce 1 jsou zapsána v příloze III.

3.   Zeměpisná označení zapsaná v příloze III nesmějí zdruhovět.

Názvy, které zdruhověly, nesmějí být zapsány v příloze III.

Názvem, který zdruhověl, se rozumí název lihoviny, který, přestože se váže k místu nebo regionu, kde byl tento výrobek původně vyráběn nebo uváděn na trh, se stal ve Společenství běžným názvem dané lihoviny.

4.   Lihoviny, které nesou zeměpisné označení zapsané v příloze III, musí odpovídat všem specifikacím uvedeným v technické dokumentaci stanovené v čl. 17 odst. 1.

Článek 16

Ochrana zeměpisných označení

Aniž je dotčen článek 10, jsou zeměpisná označení zapsaná v příloze III chráněna proti:

a)

jakémukoli přímému nebo nepřímému obchodnímu použití pro výrobky, na které se zápis nevztahuje, jsou-li tyto výrobky srovnatelné s lihovinou zapsanou pod tímto zeměpisným označením nebo pokud používání tohoto označení těží z dobré pověsti zapsaného zeměpisného označení;

b)

jakémukoli zneužití, napodobení nebo připomenutí, a to i tehdy, je-li uveden skutečný původ výrobku nebo je-li zeměpisné označení přeloženo nebo doprovázeno výrazy jako „jako“, „typu“, „stylu“, „značky“, „s příchutí“ nebo podobnými výrazy;

c)

jakémukoli jinému lživému nebo klamavému údaji o provenienci, původu, povaze nebo základních vlastnostech výrobku použitému v jeho popisu, obchodní úpravě nebo označení, který by mohl vyvolat mylný dojem, pokud jde o původ výrobku;

d)

všem ostatním praktikám, které by mohly spotřebitele uvést v omyl, pokud jde o skutečný původ výrobku.

Článek 17

Zapisování zeměpisných označení

1.   Žádost o zápis zeměpisného označení do přílohy III se podává Komisi v jednom z úředních jazyků Evropské unie nebo k ní musí být překlad do jednoho z těchto jazyků přiložen. Tato žádost musí být řádně odůvodněna a zahrnovat technickou dokumentaci uvádějící specifikace, jimž musí dotyčná lihovina odpovídat.

2.   Pokud jde o zeměpisné označení ve Společenství, podává žádost uvedenou v odstavci 1 příslušný členský stát, z něhož lihovina pochází.

3.   Pokud jde o zeměpisné označení v rámci třetí země, podává se žádost uvedená v odstavci 1 Komisi buď přímo, nebo prostřednictvím orgánů dotyčné třetí země, a v žádosti se musí doložit, že příslušný název je chráněn ve své zemi původu.

4.   Technická dokumentace uvedená v odstavci 1 musí obsahovat alespoň tyto hlavní specifikace:

a)

název a kategorii lihoviny včetně zeměpisného označení;

b)

popis lihoviny včetně základních fyzikálních, chemických nebo organoleptických vlastností výrobku a zvláštních charakteristických vlastností dané lihoviny ve srovnání s příslušnou kategorií;

c)

definici příslušné zeměpisné oblasti;

d)

popis metody získání lihoviny, popřípadě ověřených a neměnných místních metod;

e)

údaje potvrzující souvislost se zeměpisným prostředím nebo zeměpisným původem;

f)

další požadavky podle celostátních nebo regionálních předpisů nebo podle předpisů Společenství;

g)

jméno a kontaktní adresu žadatele;

h)

jakýkoli doplněk zeměpisného označení nebo jakékoli zvláštní pravidlo pro označování v souladu s příslušnou technickou specifikací.

5.   Do dvanácti měsíců ode dne podání žádosti uvedené v odstavci 1 Komise ověří, zda dotyčná žádost odpovídá tomuto nařízení.

6.   Dospěje-li Komise k závěru, že žádost uvedená v odstavci 1 odpovídá tomuto nařízení, jsou hlavní specifikace technické dokumentace uvedené v odstavci 4 zveřejněny v řadě C Úředního věstníku Evropské unie.

7.   Do šesti měsíců ode dne zveřejnění technické dokumentace může každá fyzická nebo právnická osoba mající oprávněný zájem vznést námitky proti zapsání zeměpisného označení do přílohy III, založené na nesplnění podmínek stanovených v tomto nařízení. Námitka, která musí být řádně odůvodněna, se podává Komisi v jednom z úředních jazyků Evropské unie nebo se k ní přiloží překlad do jednoho z těchto jazyků.

8.   Komise přijímá rozhodnutí o zápisu zeměpisného označení do přílohy III regulativním postupem s kontrolou podle čl. 25 odst. 3, přičemž zohledňuje všechny námitky podané podle odstavce 7 tohoto článku. Rozhodnutí se zveřejní v řadě C Úředního věstníku Evropské unie.

Článek 18

Zrušení zeměpisného označení

Pokud již shoda se specifikacemi v technické dokumentaci není zaručena, přijme Komise rozhodnutí o zrušení zápisu regulativním postupem s kontrolou podle čl. 25 odst. 3. Rozhodnutí se zveřejní v řadě C Úředního věstníku Evropské unie.

Článek 19

Homonymní zeměpisná označení

Při zápisu homonymních zeměpisných označení splňujících požadavky tohoto nařízení se náležitě přihlíží k místnímu a tradičnímu používání a ke skutečnému riziku záměny, zejména:

homonymní název, který uvádí spotřebitele v omyl a vzbuzuje domněnku, že výrobek pochází z jiného území, není zapsán, a to ani v případě, že název svým doslovným zněním danému území, regionu nebo místu původu dotyčné lihoviny odpovídá,

zapsané homonymní zeměpisné označení lze použít pouze tehdy, pokud je v praxi dostatečný rozdíl mezi homonymním označením zapsaným později a názvem již v rejstříku zapsaným, a to s ohledem na potřebu zacházet spravedlivým způsobem s dotčenými výrobci a neuvádět spotřebitele v omyl.

Článek 20

Zavedená zeměpisná označení

1.   Pro každé zeměpisné označení zapsané v příloze III ke dni 20. února 2008 předloží členské státy technickou dokumentaci podle čl. 17 odst. 1 Komisi do 20. února 2015.

2.   Členské státy zajistí, aby tato technická dokumentace byla přístupná veřejnosti.

3.   Pokud nebude technická dokumentace předložena Komisi do 20. února 2015, odstraní Komise zeměpisné označení z přílohy III regulativním postupem s kontrolou podle čl. 25 odst. 3.

Článek 21

Změna technické dokumentace

Má-li se technická dokumentace uvedená v čl. 17 odst. 1 a čl. 20 odst. 1 změnit, použije se obdobně postup stanovený v článku 17.

Článek 22

Ověření shody se specifikacemi uvedenými v technické dokumentaci

1.   Pokud jde o zeměpisná označení v rámci Společenství, zajišťují ověření shody se specifikacemi uvedenými v technické dokumentaci před uvedením výrobku na trh:

jeden nebo více příslušných orgánů uvedených v čl. 24 odst. 1 nebo

jeden nebo více kontrolních subjektů ve smyslu článku 2 nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 882/2004 ze dne 29. dubna 2004 o úředních kontrolách za účelem ověření dodržování právních předpisů týkajících se krmiv a potravin a pravidel o zdraví zvířat a dobrých životních podmínkách zvířat (10), jež působí jako orgány pro certifikaci produktu.

Bez ohledu na vnitrostátní právní předpisy nesou náklady na toto ověření shody se specifikacemi uvedenými v technické dokumentaci hospodářské subjekty, kterých se tyto kontroly týkají.

2.   Pokud jde o zeměpisná označení ve třetí zemi, zajišťují ověření shody se specifikacemi uvedenými v technické dokumentaci před uvedením výrobku na trh:

jeden nebo více orgánů veřejné správy určených danou třetí zemí nebo

jeden nebo více orgánů pro certifikaci produktu.

3.   Orgán pro certifikaci produktu uvedený v odstavcích 1 a 2 musí splňovat požadavky stanovené evropskou normou EN 45011 nebo pokynem ISO/IEC 65 (všeobecné požadavky na orgány provozující systém certifikace produktů) a od 1. května 2010 musí být podle nich akreditován.

4.   Orgány uvedené v odstavcích 1 a 2, které se rozhodnou ověřit shodu se specifikacemi uvedenými v technické dokumentaci, musí nabízet přiměřené záruky objektivity a nestrannosti a mít k dispozici kvalifikované pracovníky a zdroje nutné k výkonu svých funkcí.

Článek 23

Vztah mezi ochrannými známkami a zeměpisnými označeními

1.   Zápis ochranné známky, která obsahuje zeměpisné označení zapsané v příloze III nebo se z něho skládá, se zamítne nebo prohlásí za neplatný, pokud by použití takové ochranné známky vedlo k jedné ze situací uvedených v článku 16.

2.   S náležitým přihlédnutím k právu Společenství je možné bez ohledu na zápis zeměpisného označení pokračovat v užívání ochranné známky odpovídající některé ze situací uvedených v článku 16, o jejíž přihlášení bylo požádáno, jež je zapsána anebo, umožňují-li to příslušné právní předpisy, jež je zavedena používáním v dobré víře na území Společenství, buď před datem ochrany zeměpisného označení v zemi původu, nebo před 1. lednem 1996, pokud neexistují důvody k prohlášení ochranné známky za neplatnou nebo k jejímu zrušení, jak stanoví první směrnice Rady 89/104/EHS ze dne 21. prosince 1988, kterou se sbližují právní předpisy členských států o ochranných známkách (11), nebo nařízení Rady (ES) č. 40/94 ze dne 20. prosince 1993 o ochranné známce Společenství (12).

3.   Zeměpisné označní nesmí být zapsáno, pokud by vzhledem k pověsti ochranné známky, její proslulosti a době jejího používání ve Společenství mohl zápis uvést spotřebitele v omyl ohledně skutečné identity výrobku.

KAPITOLA IV

OBECNÁ, PŘECHODNÁ A ZÁVĚREČNÁ USTANOVENÍ

Článek 24

Kontrola a ochrana lihovin

1.   Členské státy odpovídají za kontrolu lihovin. Přijmou všechna opatření nezbytná k zajištění souladu s tímto nařízením, a zejména určí orgán nebo orgány příslušné pro kontrolu dodržování povinností stanovených tímto nařízením v souladu s nařízením (ES) č. 882/2004.

2.   Členské státy a Komise si navzájem sdělují informace nezbytné k uplatňování tohoto nařízení.

3.   Komise zajišťuje v konzultaci s členskými státy jednotné používání tohoto nařízení a v případě potřeby přijímá opatření regulativním postupem podle čl. 25 odst. 2.

Článek 25

Výbor

1.   Pro postup projednávání ve výboru je Komisi nápomocen Výbor pro lihoviny.

2.   Odkazuje-li se na tento odstavec, použijí se články 5 a 7 rozhodnutí 1999/468/ES s ohledem na článek 8 zmíněného rozhodnutí.

Doba uvedená v čl. 5 odst. 6 rozhodnutí 1999/468/ES je tři měsíce.

3.   Odkazuje-li se na tento odstavec, použijí se články 5a a 7 rozhodnutí 1999/468/ES s ohledem na článek 8 zmíněného rozhodnutí.

Článek 26

Změna příloh

Přílohy se mění regulativním postupem s kontrolou podle čl. 25 odst. 3.

Článek 27

Prováděcí opatření

Opatření nezbytná k provedení tohoto nařízení se přijímají regulativním postupem podle čl. 25 odst. 2.

Článek 28

Přechodná a jiná specifická opatření

1.   V případě potřeby se za účelem změny tohoto nařízení přijímají regulativním postupem s kontrolou podle čl. 25 odst. 3 opatření:

a)

k usnadnění přechodu od pravidel stanovených nařízením (EHS) č. 1576/89 k pravidlům stanoveným tímto nařízením do 20. února 2011;

b)

ke stanovení odchylek od článků 17 a 22 v řádně odůvodněných případech;

c)

ke stanovení symbolu Společenství pro zeměpisná označení v odvětví lihovin.

2.   Regulativním postupem podle čl. 25 odst. 2 se ve vhodných případech přijímají opatření k řešení zvláštních praktických otázek, například stanovení povinnosti uvádět v určitých případech území výroby na etiketě, aby se zamezilo uvádění spotřebitele v omyl, a k dodržování a dalšímu vývoji referenčních metod Společenství pro rozbor lihovin.

3.   Lihoviny nesplňující požadavky tohoto nařízení mohou být vyráběny v souladu s nařízením (EHS) č. 1576/89 do 20. května 2009. Lihoviny nesplňující požadavky tohoto nařízení, avšak vyrobené v souladu s nařízením (EHS) č. 1576/89 před 20. únorem 2008 nebo do 20. května 2009, mohou být uváděny na trh až do vyčerpání zásob.

Článek 29

Zrušení

1.   Nařízení (EHS) č. 1576/89 se zrušuje. Odkazy na zrušené nařízení se považují za odkazy na toto nařízení.

2.   Nařízení Komise (EHS) č. 2009/92 (13), (ES) č. 1267/94 (14) a (ES) č. 2870/2000 (15) zůstávají v platnosti.

Článek 30

Vstup v platnost

Toto nařízení vstupuje v platnost sedmým dnem po vyhlášení v Úředním věstníku Evropské unie.

Použije se ode dne 20. května 2008.

Toto nařízení je závazné v celém rozsahu a přímo použitelné ve všech členských státech.

Ve Štrasburku 15. ledna 2008.

Za Evropský parlament

předseda

H.-G. PÖTTERING

Za Radu

předseda

J. LENARČIČ


(1)  Úř. věst. C 324, 30.12.2006, s. 12.

(2)  Stanovisko Evropského parlamentu ze dne 19. června 2007 (dosud nezveřejněné v Úředním věstníku) a rozhodnutí Rady ze dne 17. prosince 2007.

(3)  Úř. věst. L 160, 12.6.1989, s. 1. Nařízení naposledy pozměněné aktem o přistoupení z roku 2005.

(4)  Úř. věst. L 105, 25.4.1990, s. 9. Nařízení naposledy pozměněné nařízením (ES) č. 2140/98 (Úř. věst. L 270, 7.10.1998, s. 9).

(5)  Úř. věst. L 109, 6.5.2000, s. 29. Směrnice naposledy pozměněná směrnicí Komise 2007/68/ES (Úř. věst. L 310, 28.11.2007, s. 11).

(6)  Úř. věst. L 184, 15.7.1988, s. 61. Směrnice naposledy pozměněná nařízením Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1882/2003 (Úř. věst. L 284, 31.10.2003, s. 1).

(7)  Úř. věst. L 336, 23.12.1994, s. 1.

(8)  Úř. věst. L 93, 31.3.2006, s. 12. Nařízení ve znění nařízení (ES) č. 1791/2006 (Úř. věst. L 363, 20.12.2006, s. 1).

(9)  Úř. věst. L 184, 17.7.1999, s. 23. Rozhodnutí ve znění rozhodnutí 2006/512/ES (Úř. věst. L 200, 22.7.2006, s. 11).

(10)  Úř. věst. L 165, 30.4.2004, s. 1. Nařízení naposledy pozměněné nařízením Rady (ES) č. 1791/2006.

(11)  Úř. věst. L 40, 11.2.1989, s. 1. Směrnice ve znění rozhodnutí Rady 92/10/EHS (Úř. věst. L 6, 11.1.1992, s. 35).

(12)  Úř. věst. L 11, 14.1.1994, s. 1. Nařízení naposledy pozměněné nařízením (ES) č. 1891/2006 (Úř. věst. L 386, 29.12.2006, s. 14).

(13)  Nařízení (EHS) č. 2009/92 ze dne 20. července 1992, kterým se stanoví metody Společenství používané pro rozbor ethanolu zemědělského původu použitého k přípravě lihovin, aromatizovaných vín, aromatizovaných vinných nápojů a aromatizovaných vinných koktejlů (Úř. věst. L 203, 21.7.1992, s. 10).

(14)  Nařízení (ES) č. 1267/94 ze dne 1. června 1994, kterým se provádějí dohody mezi Evropskou unií a třetími zeměmi o vzájemném uznávání některých lihovin (Úř. věst. L 138, 2.6.1994, s. 7). Nařízení ve znění nařízení (ES) č. 1434/97 (Úř. věst. L 196, 24.7.1997, s. 56).

(15)  Nařízení (ES) č. 2870/2000 ze dne 19. prosince 2000, kterým se stanoví referenční metody Společenství používané pro rozbor lihovin (Úř. věst. L 333, 29.12.2000, s. 20). Nařízení ve znění nařízení (ES) č. 2091/2002 (Úř. věst. L 322, 27.11.2002, s. 11).


PŘÍLOHA I

TECHNICKÉ DEFINICE A POŽADAVKY

Technické definice a požadavky uvedené v čl. 2 odst. 4 a článku 7 jsou tyto:

1.

Líh zemědělského původu

Líh zemědělského původu vykazuje tyto vlastnosti:

a)

organoleptické vlastnosti: bez zjistitelné cizí příchuti (kromě příchuti surovin);

b)

minimální obsah ethanolu 96,0 % objemových;

c)

nejvyšší přípustná množství zbytkových látek:

i)

obsah volných kyselin vyjádřený v gramech kyseliny octové na hektolitr ethanolu o koncentraci 100 % objemových: 1,5,

ii)

estery vyjádřené v gramech octanu ethylnatého na hektolitr ethanolu o koncentraci 100 % objemových: 1,3,

iii)

aldehydy vyjádřené v gramech acetaldehydu na hektolitr ethanolu o koncentraci 100 % objemových: 0,5,

iv)

vyšší alkoholy vyjádřené v gramech 2-methyl-1-propanolu na hektolitr ethanolu o koncentraci 100 % objemových: 0,5,

v)

methanol vyjádřený v gramech na hektolitr ethanolu o koncentraci 100 % objemových: 30,

vi)

odparek vyjádřený v gramech na hektolitr ethanolu o koncentraci 100 % objemových: 1,5,

vii)

těkavé dusíkaté látky vyjádřené v gramech dusíku na hektolitr ethanolu o koncentraci 100 % objemových: 0,1,

viii)

furfural: nesmí být prokázán.

2.

Destilát zemědělského původu

Destilátem zemědělského původu se rozumí alkoholická tekutina, která je získána destilací po alkoholovém kvašení zemědělského produktu nebo produktů uvedených v příloze I Smlouvy a která nemá vlastnosti lihu ani lihoviny, avšak stále si zachovává aroma a chuť použité suroviny (použitých surovin).

Jestliže se odkazuje na použitou surovinu, musí být destilát získán výhradně z této suroviny.

3.

Slazení

Slazením se rozumí použití jednoho nebo více z těchto produktů při přípravě lihoviny:

a)

cukr polobílý, cukr bílý, cukr extra bílý, dextróza, fruktóza, škrobový sirup, tekutý cukr, tekutý invertní cukr, sirup z invertního cukru, ve smyslu definic směrnice Rady 2001/111/ES ze dne 20. prosince 2001 o některých druzích cukru určených k lidské spotřebě (1);

b)

rektifikovaný moštový koncentrát, zahuštěný hroznový mošt, čerstvý hroznový mošt;

c)

karamelizovaný cukr, tj. produkt získaný výhradně řízeným zahříváním sacharózy bez zásad, minerálních kyselin nebo jiných chemických přídatných látek;

d)

med ve smyslu definice směrnice Rady 2001/110/ES ze dne 20. prosince 2001 o medu (2);

e)

sirup z karubinu;

f)

jiné přírodní sacharidy s podobným účinkem jako výše uvedené výrobky.

4.

Mísení

Mísením se rozumí spojení dvou nebo více rozdílných nápojů za účelem vytvoření nového nápoje.

5.

Přidání alkoholu

Přidáním alkoholu se rozumí přidávání lihu zemědělského původu nebo destilátů zemědělského původu do lihoviny.

6.

Přidání vody

Při přípravě lihovin je povoleno přidání vody, pokud je jakost vody v souladu se směrnicí Rady 80/777/EHS ze dne 15. července 1980 o sbližování právních předpisů členských států týkajících se využívání a prodeje přírodních minerálních vod (3) a se směrnicí Rady 98/83/ES ze dne 3. listopadu 1998 o jakosti vody určené k lidské spotřebě (4) a pokud přidaná voda nemění podstatu výrobku.

Tato voda může být destilovaná, demineralizovaná, deionizovaná nebo změkčená.

7.

Směšování

Směšováním se rozumí postup, při kterém jsou smíseny dvě nebo více lihovin stejné kategorie, které vykazují pouze nepatrné odchylky způsobené jedním nebo více z těchto faktorů:

a)

výrobním postupem;

b)

použitou destilační aparaturou;

c)

dobou zrání nebo stárnutí;

d)

zeměpisnou oblastí produkce.

Takto vyrobená lihovina patří do stejné kategorie lihoviny jako původní lihoviny před směšováním.

8.

Zrání nebo staření

Zráním nebo stařením se rozumí postup, při kterém ve vhodné nádobě probíhají přirozeně procesy, kterými získá příslušná lihovina nové organoleptické vlastnosti.

9.

Aromatizace

Aromatizací se rozumí postup, kdy se při výrobě lihoviny použije jedné nebo více látek určených k aromatizaci, jak jsou definovány v čl. 1 odst. 2 písm. a) směrnice 88/388/EHS.

10.

Barvení

Barvením se rozumí postup, kdy se při výrobě lihoviny použije jednoho nebo více barviv ve smyslu definic směrnice Evropského parlamentu a Rady 94/36/ES ze dne 30. června 1994 o barvivech pro použití v potravinách (5).

11.

Obsah ethanolu v % objemových

Obsahem ethanolu v % objemových se rozumí poměr objemu ethanolu přítomného v dotyčném výrobku při 20 oC a celkového objemu tohoto výrobku při stejné teplotě vyjádřený v procentech.

12.

Obsah těkavých látek

Obsahem těkavých látek se rozumí množství těkavých látek jiných než ethanol a methanol, které jsou obsaženy v lihovině získané výhradně destilací a které jsou výhradně výsledkem destilace nebo redestilace použitých surovin.

13.

Území výroby

Územím výroby se rozumí místo nebo region, kde proběhla příslušná fáze procesu výroby konečného výrobku, při níž získává lihovina své charakteristické a nepostradatelné konečné vlastnosti.

14.

Popis

Popisem se rozumějí výrazy používané při označování na obalu, obchodní úpravě a balení, v průvodních dokladech při přepravě určitého nápoje, v obchodních dokladech, zejména na fakturách a dodacích listech, a při reklamě dotyčného nápoje.

15.

Obchodní úprava

Obchodní úpravou se rozumějí výrazy použité v označení a na baleních, včetně výrazů použitých při reklamě a při propagaci prodeje, na vyobrazeních a podobně, jakož i na nádobách včetně lahve a uzávěru.

16.

Označení

Označením se rozumějí veškeré popisy a ostatní odkazy, znaky, vyobrazení nebo ochranné známky, podle kterých se nápoj rozlišuje a které jsou uvedeny na téže nádobě včetně uzávěru nebo visačky připevněné k nádobě a ke krycímu obalu hrdla lahví.

17.

Balení

Balením se rozumějí ochranné obaly, jako je papír, pouzdra všeho druhu, krabice a bedny používané při přepravě nebo prodeji jedné nebo více nádob.


(1)  Úř. věst. L 10, 12.1.2002, s. 53.

(2)  Úř. věst. L 10, 12.1.2002, s. 47.

(3)  Úř. věst. L 229, 30.8.1980, s. 1. Směrnice naposledy pozměněná nařízením (ES) č. 1882/2003.

(4)  Úř. věst. L 330, 5.12.1998, s 32. Směrnice ve znění nařízení (ES) č. 1882/2003.

(5)  Úř. věst. L 237, 10.9.1994, s. 13. Směrnice ve znění nařízení (ES) č. 1882/2003.


PŘÍLOHA II

LIHOVINY

Kategorie lihovin

1.   Rum

a)

Rum je:

i)

lihovina vyrobená výhradně alkoholovým kvašením a destilací melasy nebo sirupu vznikajících při výrobě třtinového cukru nebo ze samotné šťávy z cukrové třtiny, destilovaná na méně než 96 % objemových, takže destilát má zřetelné specifické organoleptické vlastnosti rumu, nebo

ii)

lihovina vyrobená výhradně alkoholovým kvašením a destilací šťávy z cukrové třtiny, která má zvláštní aromatické vlastnosti rumu a obsah těkavých látek nejméně 225 g na hektolitr ethanolu o koncentraci 100 % objemových. Tato lihovina může být uváděna na trh se slovem „zemědělský“, upřesňujícím obchodní označení „rum“, vedle něhož je uvedeno jakékoli ze zeměpisných označení francouzských zámořských departementů a autonomní oblasti Madeira zapsaných v příloze III.

b)

Minimální obsah ethanolu v rumu je 37,5 % objemových.

c)

Přidání alkoholu, i zředěného, ve smyslu bodu 5 přílohy I je zakázáno.

d)

Rum nesmí být aromatizován.

e)

Rum může obsahovat přidaný karamel pouze jako prostředek pro úpravu zbarvení.

f)

Kterékoli zeměpisné označení uvedené v kategorii 1 přílohy III může být doplněno výrazem „traditionnel“ tam, kde se rum vyrábí destilací na méně než 90 % objemových po alkoholovém kvašení výchozích látek, které pocházejí výlučně z daného území výroby. Tento rum musí obsahovat těkavé látky v množství nejméně 225 g na hektolitr ethanolu o koncentraci 100 % objemových a nesmí být slazen. Použití výrazu „traditionnel“ nebrání používání výrazů „vyrobeno z cukru“ nebo „zemědělský“, které mohou být doplněny k obchodnímu označení „rum“ a k zeměpisným označením.

Tímto ustanovením není dotčeno použití výrazu „traditionnel“ pro všechny výrobky, na které se toto ustanovení nevztahuje, v souladu s jejich zvláštními kritérii.

2.   Whisky nebo whiskey

a)

Whisky nebo whiskey je lihovina vyrobená výhradně:

i)

destilací obilné nebo kukuřičné zápary nebo zápary ze směsi obilí a kukuřice, která byla

zcukřena v ní přítomnou sladovou amylázou s přídavkem nebo bez přídavku dalších přírodních enzymů,

zkvašena účinkem kvasinek,

ii)

jednou nebo více destilacemi na méně než 94,8 % objemových, takže destilát má aroma a chuť použitých surovin,

iii)

zráním konečného destilátu po dobu minimálně tří let v dřevěných sudech o objemu nejvýše 700 litrů.

Konečný destilát, k němuž lze přidat výhradně vodu a karamel (za účelem zbarvení), si zachovává barvu, aroma a chuť pocházející z výrobního procesu uvedeného v bodech i), ii) a iii).

b)

Minimální obsah ethanolu ve whisky nebo whiskey je 40 % objemových.

c)

Přidání alkoholu, i zředěného, ve smyslu bodu 5 přílohy I je zakázáno.

d)

Whisky nebo whiskey se nesmí sladit nebo aromatizovat ani obsahovat přídatné látky jiné než karamel použitý pro úpravu zbarvení.

3.   Obilná pálenka

a)

Obilná pálenka je lihovina vyrobená výhradně destilací zkvašené zápary vyrobené z celých zrn obilí a vykazující organoleptické vlastnosti výchozích surovin.

b)

S výjimkou lihoviny „Korn“ je minimální obsah ethanolu v obilné pálence 35 % objemových.

c)

Přidání alkoholu, i zředěného, ve smyslu bodu 5 přílohy I je zakázáno.

d)

Obilná pálenka nesmí být aromatizována.

e)

Obilná pálenka může obsahovat přidaný karamel pouze jako prostředek pro úpravu zbarvení.

f)

Obilná pálenka, která nese obchodní označení „obilná brandy“, musí být získána destilací zkvašené zápary celých zrn obilí na méně než 95 % objemových a musí mít organoleptické vlastnosti použitých surovin.

4.   Vinný destilát

a)

Vinný destilát je lihovina:

i)

vyrobená výhradně destilací vína nebo alkoholizovaného vína, nebo opakovanou destilací na méně než 86 % objemových ethanolu,

ii)

obsahující těkavé látky v množství nejméně 125 g na hektolitr ethanolu o koncentraci 100 % objemových a

iii)

obsahující nejvýše 200 g methanolu na hektolitr ethanolu o koncentraci 100 % objemových.

b)

Minimální obsah ethanolu ve vinném destilátu je 37,5 % objemových.

c)

Přidání alkoholu, i zředěného, ve smyslu bodu 5 přílohy I je zakázáno.

d)

Vinný destilát nesmí být aromatizován. Tím nejsou vyloučeny tradiční výrobní postupy.

e)

Vinný destilát může obsahovat přidaný karamel pouze jako prostředek pro úpravu zbarvení.

f)

Pokud vinný destilát zrál, může být dále uváděn na trh jako „vínovice“ za předpokladu, že zrál přinejmenším po tak dlouhou dobu, jaká je stanovena pro lihoviny definované v kategorii 5.

5.   Brandy nebo Weinbrand

a)

Brandy nebo Weinbrand je lihovina:

i)

vyrobená z vinné pálenky, s přídavkem vinného destilátu nebo bez něj, destilovaného na méně než 94,8 % objemových za předpokladu, že tento destilát netvoří více než 50 % alkoholového složení konečného výrobku,

ii)

zrající v dubových nádržích nejméně jeden rok anebo půl roku, jestliže byl obsah dubových nádrží menší než 1 000 litrů,

iii)

obsahující těkavé látky v množství nejméně 125 g na hektolitr ethanolu o koncentraci 100 % objemových, které pocházejí výhradně z destilace nebo redestilace použitých surovin,

iv)

obsahující nejvýše 200 g methanolu na hektolitr ethanolu o koncentraci 100 % objemových.

b)

Minimální obsah ethanolu v brandy nebo Weinbrandu je 36 % objemových.

c)

Přidání alkoholu, i zředěného, ve smyslu bodu 5 přílohy I je zakázáno.

d)

Brandy nebo Weinbrand nesmí být aromatizován. Tím nejsou vyloučeny tradiční výrobní postupy.

e)

Brandy nebo Weinbrand může obsahovat přidaný karamel pouze jako prostředek pro úpravu zbarvení.

6.   Matolinová pálenka nebo matolinovice

a)

Matolinová pálenka nebo matolinovice je lihovina, která splňuje tyto podmínky:

i)

vyrábí se výhradně ze zkvašených vinných matolin buď destilací s vodní párou, nebo po přidání vody,

ii)

k vinnným matolinám mohou být přidány vinné kaly v množství nejvýše 25 kg na 100 kg použitých matolin,

iii)

množství ethanolu pocházejícího z kalů nesmí překročit 35 % z celkového množství ethanolu v konečném výrobku,

iv)

destilace samotných matolin se provádí na méně než 86 % objemových,

v)

redestilace na stejný obsah ethanolu podle bodu i) je povolena,

vi)

obsahuje těkavé látky v množství nejméně 140 g na hektolitr ethanolu o koncentraci 100 % objemových a methanol v množství nejvýše 1 000 g na hektolitr ethanolu o koncentraci 100 % objemových.

b)

Minimální obsah ethanolu v matolinové pálence nebo matolinovici je 37,5 % objemových.

c)

Přidání alkoholu, i zředěného, ve smyslu bodu 5 přílohy I je zakázáno.

d)

Matolinová pálenka nebo matolinovice nesmí být aromatizována. Tím nejsou vyloučeny tradiční výrobní postupy.

e)

Matolinová pálenka nebo matolinovice může obsahovat přidaný karamel pouze jako prostředek pro úpravu zbarvení.

7.   Matolinovice ovocná

a)

Matolinovice ovocná je lihovina, která splňuje tyto podmínky:

i)

vyrábí se výhradně kvašením a destilací výlisků z ovoce, kromě vinných matolin, přičemž destilace se provádí na méně než 86 % objemových,

ii)

obsahuje těkavé látky v množství nejméně 200 g na hektolitr ethanolu o koncentraci 100 % objemových,

iii)

obsahuje methanol v množství nejvýše 1 500 g na hektolitr ethanolu o koncentraci 100 % objemových,

iv)

v případě matolinovice z peckovin obsahuje nejvýše 7 g kyseliny kyanovodíkové na hektolitr ethanolu o koncentraci 100 % objemových,

v)

redestilace na stejný obsah ethanolu podle bodu i) je povolena.

b)

Minimální obsah ethanolu v matolinovici ovocné je 37,5 % objemových.

c)

Přidání alkoholu, i zředěného, ve smyslu bodu 5 přílohy I je zakázáno.

d)

Matolinovice ovocná nesmí být aromatizována.

e)

Matolinovice ovocná může obsahovat přidaný karamel pouze jako prostředek pro úpravu zbarvení.

f)

Obchodní označení obsahuje název ovoce a výraz „matolinovice“. Jestliže jsou použity výlisky z několika různých druhů ovoce, použije se obchodní označení „matolinovice ovocná“.

8.   Korintská pálenka nebo raisin brandy

a)

Korintská pálenka nebo raisin brandy je lihovina vyrobená výhradně z polotovaru získaného destilací zkvašeného extraktu sušených černých korintských hrozinek odrůdy „Černý korint“ nebo „Alexandrijský muškát“, destilovaná na méně než 94,5 % objemových, která vykazuje aroma a chuť použitých surovin.

b)

Minimální obsah ethanolu v korintské pálence nebo raisin brandy je 37,5 % objemových.

c)

Přidání alkoholu, i zředěného, ve smyslu bodu 5 přílohy I je zakázáno.

d)

Korintská pálenka nebo raisin brandy nesmí být aromatizována.

e)

Korintská pálenka nebo raisin brandy může obsahovat přidaný karamel pouze jako prostředek pro úpravu zbarvení.

9.   Ovocný destilát

a)

Ovocný destilát je lihovina:

i)

vyrobená výhradně alkoholovým kvašením a destilací dužnatého ovoce nebo moštu takového ovoce, bobulovin nebo zeleniny, s peckami nebo bez pecek,

ii)

destilovaná na méně než 86 % objemových, takže destilát má aroma a chuť destilovaných surovin,

iii)

obsahující těkavé látky v množství nejméně 200 g na hektolitr ethanolu o koncentraci 100 % objemových a

iv)

v případě destilátů z peckovin obsahující kyselinu kyanovodíkovou v množství nejvýše 7 g na hektolitr ethanolu o koncentraci 100 % objemových.

b)

Maximální obsah methanolu v ovocné pálence je 1 000 g na hektolitr ethanolu o koncentraci 100 % objemových.

Pro níže uvedené ovocné destiláty je však maximální obsah methanolu tento:

i)

1 200 g na hektolitr ethanolu o koncentraci 100 % objemových, který byl získán z těchto druhů ovoce nebo bobulovin:

slívy (Prunus domestica L.),

mirabelky (Prunus domestica L., subsp. syriaca (Borkh.) Janch. ex Mansf.),

švestky (Prunus domestica L.),

jablka (Malus domestica Borkh.),

hrušky (Pyrus communis L.), s výjimkou hrušek odrůdy „Williams“ (Pyrus communis L. cv „Williams“),

maliny (Rubus idaeus L.),

ostružiny (Rubus fruticosus auct. aggr.),

meruňky (Prunus armeniaca L.),

broskve (Prunus persica (L.) Batsch),

ii)

1 350 g na hektolitr ethanolu o koncentraci 100 % objemových, který byl získán z těchto druhů ovoce nebo bobulovin:

hrušky odrůdy „Williams“ (Pyrus communis L. cv „Williams“),

červený rybíz (Ribes rubrum L.),

černý rybíz (Ribes nigrum L.),

jeřabiny (Sorbus aucuparia L.),

bezinky (Sambucus nigra L.),

kdoule (Cydonia oblonga Mill.),

bobule jalovce (Juniperus communis L. nebo Juniperus oxicedrus L.).

c)

Minimální obsah ethanolu v ovocném destilátu je 37,5 % objemových.

d)

Přidání alkoholu, i zředěného, ve smyslu bodu 5 přílohy I je zakázáno.

e)

Ovocný destilát nesmí být aromatizován.

f)

V obchodním označení ovocného destilátu se před výrazem „destilát“ uvádí název použitého ovoce, bobulovin nebo zeleniny, jako například: třešňový destilát neboli kirsch, švestkový destilát neboli slivovice, mirabelkové, broskvové, jablkové, hruškové, meruňkové, fíkové, citrusové, hroznové destiláty nebo jiné ovocné destiláty.

Tyto mohou být také nazývány wasser s názvem ovoce.

Výraz „destilát“ a u něj uvedený název použitého ovoce lze nahradit názvem ovoce výhradně u těchto druhů ovoce nebo bobulovin:

mirabelky (Prunus domestica L., subsp. syriaca (Borkh.) Janch. ex Mansf.),

slívy (Prunus domestica L.),

švestky (Prunus domestica L.),

plody planiky (Arbutus unedo L.),

jablka „Golden delicious“.

Pokud by mělo nastat nebezpečí, že konečný spotřebitel nepochopí snadno jedno z těchto obchodních označení, musí označení uvést výraz „destilát“, popřípadě doplněný vysvětlující poznámkou.

g)

Výraz Williams lze použit pouze pro označení hruškového destilátu vyrobeného výhradně z hrušek odrůdy „Williams“.

h)

Jestliže jsou destilovány dva nebo více druhů ovoce, bobulovin nebo zeleniny, musí být výrobek prodáván pod názvem „ovocný destilát“ nebo případně „zeleninový destilát“. Název může být doplněn druhy ovoce, bobulovin nebo zeleniny v sestupném pořadí jejich použitých množství.

10.   Destilát z cidru a destilát z perry

a)

Destilát z cidru a destilát z perry jsou lihoviny:

i)

vyrobené výhradně destilací cidru nebo perry na méně než 86 % objemových, takže destilát má aroma a chuť použitého ovoce,

ii)

obsahující těkavé látky v množství nejméně 200 g na hektolitr ethanolu o koncentraci 100 % objemových,

iii)

obsahující nejvýše 1 000 g methanolu na hektolitr ethanolu o koncentraci 100 % objemových.

b)

Minimální obsah ethanolu v destilátech z cidru a perry je 37,5 % objemových.

c)

Přidání alkoholu, i zředěného, ve smyslu bodu 5 přílohy I je zakázáno.

d)

Destilát z cidru ani destilát z perry nesmí být aromatizován.

e)

Destilát z cidru a destilát z perry mohou obsahovat přidaný karamel pouze jako prostředek pro úpravu zbarvení.

11.   Pálenka z medoviny

a)

Pálenka z medoviny je lihovina:

i)

vyrobená výhradně kvašením a destilací medového roztoku,

ii)

destilovaná na méně než 86 % objemových, takže destilát má příslušné organoleptické vlastnosti použitých surovin.

b)

Minimální obsah ethanolu v pálence z medoviny je 35 %.

c)

Přidání alkoholu, i zředěného, ve smyslu bodu 5 přílohy I je zakázáno.

d)

Pálenka z medoviny nesmí být aromatizována.

e)

Pálenka z medoviny může obsahovat přidaný karamel pouze jako prostředek pro úpravu zbarvení.

f)

Pálenka z medoviny může být slazena pouze medem.

12.   Hefebrand nebo mlátovice

a)

Hefebrand nebo mlátovice je lihovina vyrobená výhradně destilací vinných nebo ovocných kvasnicových kalů na méně než 86 % objemových ethanolu.

b)

Minimální obsah ethanolu v Hefebrandu nebo v mlátovici je 38 % objemových.

c)

Přidání alkoholu, i zředěného, ve smyslu bodu 5 přílohy I je zakázáno.

d)

Hefebrand nebo mlátovice nesmí být aromatizován.

e)

Hefebrand nebo mlátovice může obsahovat přidaný karamel pouze jako prostředek pro úpravu zbarvení.

f)

Obchodní označení Hefebrand nebo mlátovice se doplňuje názvem použité suroviny.

13.   Bierbrand nebo eau de vie de bi?re

a)

Bierbrand nebo eau de vie de bi?re je lihovina vyrobená výhradně přímou destilací čerstvého piva za běžného tlaku na méně než 86 % objemových ethanolu tak, že má organoleptické vlastnosti pocházející z piva.

b)

Minimální obsah ethanolu v Bierbrandu nebo eau de vie de bi?re je 38 % objemových.

c)

Přidání alkoholu, i zředěného, ve smyslu bodu 5 přílohy I je zakázáno.

d)

Bierbrand nebo eau de vie de bi?re nesmí být aromatizován.

e)

Bierbrand nebo eau de vie de bi?re může obsahovat přidaný karamel pouze jako prostředek pro úpravu zbarvení.

14.   Topinambur nebo pálenka z jeruzalémského artyčoku

a)

Topinambur nebo pálenka z jeruzalémského artyčoku je lihovina vyrobená výhradně kvašením a destilací hlíz slunečnice topinambur (Helianthus tuberosus L.) na méně než 86 % objemových ethanolu.

b)

Minimální obsah ethanolu v topinamburu nebo pálence z jeruzalémského artyčoku je 38 % objemových.

c)

Přidání alkoholu, i zředěného, ve smyslu bodu 5 přílohy I je zakázáno.

d)

Topinambur nebo pálenka z jeruzalémského artyčoku nesmí být aromatizován.

e)

Topinambur nebo pálenka z jeruzalémského artyčoku může obsahovat přidaný karamel pouze jako prostředek pro úpravu zbarvení.

15.   Vodka

a)

Vodka je lihovina vyrobená z lihu zemědělského původu a získaná kvašením za přítomnosti kvasnic

i)

z brambor nebo obilovin, nebo

ii)

z jiných zemědělských surovin,

a vyrobená destilací nebo rektifikací tak, aby byly organoleptické vlastnosti suroviny a vedlejší produkty kvašení selektivně zeslabeny.

Po tomto postupu může následovat redestilace nebo ošetření vhodnými pomocnými látkami, včetně ošetření aktivním uhlím, s cílem zajistit zvláštní organoleptické vlastnosti.

Nejvyššími přípustnými množstvími zbytkových látek pro líh zemědělského původu jsou množství stanovená v příloze I, s výjimkou methanolu, jehož množství nesmí překročit 10 gramů na 100 litrů ethanolu o koncentraci 100 % objemových.

b)

Minimální obsah ethanolu ve vodce je 37,5 % objemových.

c)

K aromatizaci lze použít pouze přírodní aromatické látky přítomné v destilátu z kvašených surovin. Kromě toho může výrobek nabýt zvláštní organoleptické vlastnosti odlišné od převažujícího aromatu.

d)

Popis, obchodní úprava a označování vodky, která nebyla vyrobena výlučně ze surovin či suroviny uvedených v písm. a) bodě i), uvádějí oznámku „vyrobeno z…“, doplněnou o název surovin použitých při výrobě lihu zemědělského původu. Označení musí být v souladu s čl. 13 odst. 2 směrnice 2000/13/ES.

16.   Pálenka (s uvedením názvu ovoce) získaná macerací a destilací

a)

Pálenka (s uvedením názvu ovoce) získaná macerací nebo destilací je lihovina:

i)

vyrobená macerací ovoce nebo bobulovin uvedených v bodě ii), též částečně zkvašených, s možným přidáním maximálně 20 litrů lihu zemědělského původu nebo pálenky nebo destilátu získaných ze stejného ovoce na 100 kg zkvašeného ovoce nebo bobulovin, s následnou destilací na méně než 86 % objemových ethanolu,

ii)

získaná z těchto druhů ovoce nebo bobulovin:

ostružiny (Rubus fruticosus auct. aggr.),

jahody (Fragaria spp.),

borůvky (Vaccinium myrtillus L.),

maliny (Rubus ideaes L.),

rybíz (Ribes rubrum L.),

trnky (Prunus spinosa L.),

jeřáb oskeruše (Sorbus aucuparia L.),

jeřáb pravý (Sorbus domestica L.),

cesmína (Ilex cassine L.),

jeřáb břek (Sorbus torminalis (L.) Crantz),

bezinky (Sambucus nigra L.),

šípky (Rosa canina L.),

černý rybíz (Ribes nigrum L.).

banány (Musa spp.),

plody mučenky (Passiflora edulis Sims),

mombín sladký (Spondias dulcis Sol. ex Parkinson),

mombín žlutý (Spondias mombin L.).

b)

Minimální obsah ethanolu v pálence (s uvedením názvu ovoce) získané macerací nebo destilací je 37,5 % objemových.

c)

Pálenka (s uvedením názvu ovoce) získaná macerací nebo destilací nesmí být aromatizována.

d)

Pokud jde o označení a obchodní úpravu pálenky (s uvedením názvu ovoce) získané macerací nebo destilací, musí být slova „získaná macerací nebo destilací“ uvedena v popisu, obchodní úpravě nebo na etiketě písmem stejného typu, stejné velikosti a stejné barvy a na stejném místě etikety jako slova „pálenka (s uvedením názvu ovoce)“ a v případě lahví na přední etiketě.

17.   Geist (s uvedením názvu použitého ovoce nebo použité suroviny)

a)

Geist (s uvedením názvu použitého ovoce nebo použité suroviny) je lihovina vyrobená macerací nekvašeného ovoce a bobulovin uvedených v kategorii 16 písm. a) bodě ii) nebo zeleniny, ořechů, nebo jiných rostlinných produktů, např. bylin nebo růžových lístků, v lihu zemědělského původu s následnou destilací na obsah ethanolu menší než 86 % objemových.

b)

Minimální obsah ethanolu v Geistu (s uvedením názvu použitého ovoce nebo použité suroviny) je 37,5 % objemových.

c)

Geist (s uvedením názvu použitého ovoce nebo použité suroviny) nesmí být aromatizován.

18.   Hořcová pálenka

a)

Hořcová pálenka je lihovina vyrobená z destilátu, který byl získán destilací zkvašených kořenů hořce s přídavkem nebo bez přídavku lihu zemědělského původu.

b)

Minimální obsah ethanolu v hořcové pálence je 37,5 % objemových.

c)

Hořcová pálenka nesmí být aromatizována.

19.   Jalovcové lihoviny

a)

Jalovcové lihoviny jsou lihoviny vyrobené aromatizací lihu zemědělského původu nebo obilné pálenky nebo obilného destilátu bobulemi jalovce (Juniperus communis L. nebo Juniperus oxicedrus L.).

b)

Minimální obsah ethanolu v jalovcových lihovinách je 30 % objemových.

c)

Je možná doplňková aromatizace přírodními nebo přírodně identickými aromatickými látkami, jak jsou definovány v čl. 1 odst. 2 písm. b) bodech i) a ii) směrnice 88/388/EHS, nebo aromatickými přípravky, jak jsou definovány v čl. 1 odst. 2 písm. c) uvedené směrnice, nebo aromatickými rostlinami nebo částmi aromatických rostlin, ale organoleptické vlastnosti jalovce musí být zřetelné, třebaže někdy zeslabené.

d)

Jalovcové lihoviny mohou nést obchodní označení Wacholder nebo genebra.

20.   Gin

a)

Gin je jalovcová lihovina vyrobená aromatizací organolepticky vhodného lihu zemědělského původu jalovcovými bobulemi (Juniperus communis L.).

b)

Minimální obsah ethanolu v ginu je 37,5 % objemových.

c)

Pro výrobu ginu mohou být použity výhradně přírodní nebo přírodně identické aromatické látky, jak jsou definovány v čl. 1 odst. 2 písm. b) bodech i) a ii) směrnice 88/388/EHS, nebo aromatické přípravky, jak jsou definovány v čl. 1 odst. 2 písm. c) uvedené směrnice, takže lihovina se vyznačuje převládající chutí jalovce.

21.   Destilovaný gin

a)

Destilovaný gin je:

i)

jalovcová lihovina s převládající jalovcovou chutí vyrobená výhradně na periodických destilačních zařízeních destilací organolepticky vhodného lihu zemědělského původu o vhodné jakosti s počátečním obsahem ethanolu nejméně 96 % objemových, pomocí destilačního přístroje tradičně používaného pro gin, s jalovcovými bobulemi (Juniperus comunis L.), popřípadě s přidáním jiných rostlin, nebo

ii)

směs produktů takové destilace a lihu zemědělského původu, který má stejné složení, stejnou čistotu a stejný obsah ethanolu; k aromatizaci destilovaného ginu mohou být rovněž použity přírodní nebo přírodně identické aromatické látky nebo přípravky, jak jsou uvedeny v kategorii 20 písm. c).

b)

Minimální obsah ethanolu v destilovaném ginu je 37,5 % objemových.

c)

Za destilovaný gin se nepovažuje gin získaný prostým přidáním trestí nebo látek určených k aromatizaci k lihu zemědělského původu.

22.   London gin

a)

London gin je druh destilovaného ginu:

i)

vyrobený výhradně z lihu zemědělského původu, s obsahem methanolu nejvýše 5 g na hektolitr ethanolu o koncentraci 100 % objemových, jehož aroma vzniká výhradně v důsledku redestilace lihu, která se provádí za přítomnosti všech použitých přírodních rostlinných látek v tradičních destilačních přístrojích,

ii)

jehož výsledný destilát obsahuje nejméně 70 % objemových ethanolu,

iii)

v němž musí být jakýkoli další přidaný líh zemědělského původu v souladu s charakteristikami uvedenými v bodě 1 přílohy I, přičemž maximální množství methanolu je 5 g na hektolitr ethanolu o koncentraci 100 % objemových,

iv)

který neobsahuje přidaná umělá sladidla v množství větším než 0,1 gramu na litr konečného výrobku ani žádná barviva,

v)

který neobsahuje žádné jiné přidané látky než vodu.

b)

Minimální obsah ethanolu v London ginu je 37,5 % objemových.

c)

Výraz London gin lze doplnit výrazem „dry“.

23.   Kmínové lihoviny

a)

Kmínové lihoviny jsou lihoviny vyrobené aromatizací lihu zemědělského původu kmínem (Carum carvi L.).

b)

Minimální obsah ethanolu v kmínových lihovinách je 30 % objemových.

c)

Mohou být použity jiné přírodní nebo přírodně identické aromatické látky, jak jsou definovány v čl. 1 odst. 2 písm. b) bodech i) a ii) směrnice 88/388/EHS, nebo aromatické přípravky, jak jsou definovány v čl. 1 odst. 2 písm. c) uvedené směrnice, avšak musí být zachována převládající chuť kmínu.

24.   Akvavit nebo aquavit

a)

Akvavit nebo aquavit je kmínová lihovina nebo lihovina s příchutí kopru nebo aromatizovaná destilátem z bylin nebo koření.

b)

Minimální obsah ethanolu v akvavitu nebo aquavitu je 37,5 % objemových.

c)

Je povoleno doplňující použití přírodních nebo přírodně identických aromatických látek, jak jsou definovány v čl. 1 odst. 2 písm. b) bodech i) a ii) směrnice 88/388/EHS, nebo aromatických přípravků, jak jsou definovány v čl. 1 odst. 2 písm. c) uvedené směrnice, avšak aroma těchto nápojů musí pocházet především z destilátů semen kmínu (Carum carvi L.) nebo semen kopru (Anethum graveolens L.), přičemž použití éterických olejů je zakázáno.

d)

Chuť hořkých látek nesmí převládat; obsah odparku nesmí překročit 1,5 g na 100 mililitrů.

25.   Anýzové lihoviny

a)

Anýzové lihoviny jsou lihoviny vyrobené aromatizací lihu zemědělského původu přírodními výluhy badyánu (Illicium verum Hook f.), anýzu (Pimpinella anisum L.), fenyklu (Foeniculum vulgare Mill.) nebo jakékoli jiné byliny, která obsahuje stejnou hlavní aromatickou složku, jedním z následujících postupů či jejich kombinací:

i)

macerací nebo destilací,

ii)

redestilací lihu za přítomnosti semen nebo jiných částí výše uvedených bylin,

iii)

přidáním přírodních destilovaných výluhů bylin s aromatem anýzu.

b)

Minimální obsah ethanolu v anýzových lihovinách je 15 % objemových.

c)

Při výrobě anýzových lihovin mohou být použity výhradně přírodní aromatické látky a aromatické přípravky, jak jsou definovány v čl. 1 odst. 2 písm. b) bodě i) a písm. c) směrnice 88/388/EHS.

d)

Mohou být také použity jiné přírodní bylinné výluhy nebo aromatická semena, avšak chuť po anýzu musí převládat.

26.   Pastis

a)

Pastis je anýzová lihovina, která obsahuje rovněž přírodní výtažky kořene lékořice (Glycyrrhiza spp.), a tím i barviva známá jako „chalkoné“ a kyselinu glycyrrhizovou v množství nejméně 0,05 gramu na litr a nejvýše 0,5 gramu na litr.

b)

Minimální obsah ethanolu v pastisu je 40 % objemových.

c)

Při výrobě pastisu mohou být použity výhradně přírodní aromatické látky a aromatické přípravky, jak jsou definovány v čl. 1 odst. 2 písm. b) bodě i) a písm. c) směrnice 88/388/EHS.

d)

Pastis musí obsahovat méně než 100 g cukru na litr, vyjádřeno v invertním cukru, a obsah anetholu na litr musí být nejméně 1,5 gramu a nejvýše 2 gramy.

27.   Pastis de Marseille

a)

Pastis de Marseille je pastis s obsahem anetholu 2 gramy na litr.

b)

Minimální obsah ethanolu v pastisu de Marseille je 45 % objemových.

c)

Při výrobě pastisu de Marseille mohou být použity výhradně přírodní aromatické látky a aromatické přípravky, jak jsou definovány v čl. 1 odst. 2 písm. b) bodě i) a písm. c) směrnice 88/388/EHS.

28.   Anis

a)

Anis je anýzová lihovina, jejíž charakteristické aroma pochází výhradně z anýzu (Pimpinella anisum L.) nebo badyánu (Illicium verum Hook f.) nebo fenyklu (Foeniculum vulgare Mill.).

b)

Minimální obsah ethanolu v anisu je 35 % objemových.

c)

Při výrobě anisu mohou být použity výhradně přírodní aromatické látky a aromatické přípravky, jak jsou definovány v čl. 1 odst. 2 písm. b) bodě i) a písm. c) směrnice 88/388/EHS.

29.   Destilovaný anis

a)

Destilovaný anis je anis obsahující líh destilovaný za přítomnosti semen uvedených v kategorii 28 písm. a) a v případě zeměpisných označení řečík lentišek (Pistacia lentisens L.) a jiná aromatická semena, rostliny nebo plody, pokud takto získaný ethanol tvoří alespoň 20 % obsahu ethanolu v destilovaném anisu.

b)

Minimální obsah ethanolu v destilovaném anisu je 35 % objemových.

c)

Při výrobě destilovaného anisu mohou být použity výhradně přírodní aromatické látky a aromatické přípravky, jak jsou definovány v čl. 1 odst. 2 písm. b) bodě i) a písm. c) směrnice 88/388/EHS.

30.   Hořké lihoviny nebo bitter

a)

Hořké lihoviny nebo bitter jsou lihoviny s převládající hořkou chutí vyrobené aromatizací lihu zemědělského původu přírodními nebo přírodně identickými aromatickými látkami, jak jsou definovány v čl. 1 odst. 2 písm. b) bodech i) a ii) směrnice 88/388/EHS, nebo aromatickými přípravky, jak jsou definovány v čl. 1 odst. 2 písm. c) uvedené směrnice.

b)

Minimální obsah ethanolu v hořkých lihovinách nebo bittru je 15 % objemových.

c)

Hořké lihoviny nebo bitter mohou být prodávány pod názvy „hořká“ nebo „bitter“ s dalším výrazem nebo bez něj.

31.   Aromatizovaná vodka

a)

Aromatizovaná vodka je vodka, jejíž převažující aroma je jiné než aroma příslušných surovin.

b)

Minimální obsah ethanolu v aromatizované vodce je 37,5 % objemových.

c)

Aromatizovaná vodka může být slazena, aromatizována, smísena, zrána a barvena.

d)

Aromatizovaná vodka může být prodávána také pod názvem jakéhokoli převažujícího aromatu spojeného se slovem „vodka“.

32.   Likér

a)

Likér je lihovina:

i)

o obsahu cukru, vyjádřeno v invertním cukru, nejméně

70 g na litr pro třešňové likéry, jejichž ethanol pochází výhradně z třešňového destilátu,

80 g na litr pro hořcovou pálenku nebo podobné likéry připravené s hořcem nebo podobnými rostlinami jako jedinou aromatickou látkou,

100 g na litr ve všech ostatních případech,

ii)

vyrobená aromatizací lihu zemědělského původu nebo destilátu zemědělského původu nebo jedné nebo více lihovin nebo jejich směsí, slazená a obsahující přídavek produktů zemědělského původu nebo potravin, jako jsou smetana, mléko nebo jiné mléčné výrobky, ovoce, víno nebo aromatizované víno, jak je definováno v nařízení Rady (EHS) č. 1601/91 ze dne 10. června 1991, kterým se stanoví obecná pravidla pro definici, označování a obchodní úpravu aromatizovaných vín, aromatizovaných vinných nápojů a aromatizovaných vinných koktejlů (1).

b)

Minimální obsah ethanolu v likéru je 15 % objemových.

c)

Při výrobě likéru mohou být použity výhradně přírodní aromatické látky a aromatické přípravky, jak jsou definovány v čl. 1 odst. 2 písm. b) bodě i) a v čl. 1 odst. 2 písm. c) směrnice 88/388/EHS, a přírodně identické aromatické látky a přípravky, jako jsou definovány v čl. 1 odst. 2 písm. b) bodě ii) uvedené směrnice.

Přírodně identické aromatické látky a přípravky, jak jsou definovány v čl. 1 odst. 2 písm. b) bodě ii) uvedené směrnice, však nelze použít při výrobě těchto likérů:

i)

ovocné likéry:

z černého rybízu,

třešňový,

malinový,

ostružinový,

borůvkový,

z citrusových plodů,

morušový,

z arktických ostružin,

klikvový,

brusinkový,

rakytníkový,

ananasový,

ii)

bylinné likéry:

mentolový,

hořcový,

anýzový,

pelyňkový,

léčivý.

d)

V obchodní úpravě likérů vyrobených ve Společenství mohou být tam, kde je líh zemědělského původu použit na základě zavedených výrobních metod, použity tyto složené výrazy:

prune brandy,

orange brandy,

apricot brandy,

cherry brandy,

solb?rrom, také nazývaný rum z černého rybízu.

Pokud jde o označování a obchodní úpravu uvedených likérů, musí být jejich složený název uveden na etiketě v jedné řádce, stejným tvarem a stejnou velikostí a barvou písma a slovo likér musí být uvedeno v bezprostřední blízkosti názvu písmem minimálně stejné velikosti. Pokud ethanol nepochází z ovoce uvedeného na etiketě, uvede se jeho původ na stejném místě etikety jako složený výraz a slovo „likér“, přičemž se uvádí buď údaj o druhu použitého zemědělského lihu, nebo slova „zemědělského lihu“, kterým předcházejí slova „vyrobený z/ze“ nebo „vyrobený za použití“.

33.   Cr?me de (po němž následuje název ovoce nebo použité suroviny)

a)

Lihoviny známé jako Cr?me de (po němž následuje název ovoce nebo použité suroviny), s výjimkou mléčných výrobků, jsou likéry s obsahem cukru nejméně 250 g na litr, vyjádřeno v invertním cukru.

b)

Minimální obsah ethanolu v Cr?me de (po němž následuje název ovoce nebo použitých surovin) je 15 % objemových.

c)

Na tuto lihovinu se vztahují pravidla stanovená v kategorii 32 pro aromatické látky a přípravky pro likéry.

d)

Obchodní označení je možné doplnit výrazem „likér“.

34.   Cr?me de cassis

a)

Cr?me de cassis je likér z černého rybízu obsahující nejméně 400 g cukru na litr, vyjádřeno v invertním cukru.

b)

Minimální obsah ethanolu v cr?me de cassis je 15 % objemových.

c)

Na cr?me de cassis se vztahují pravidla stanovená v kategorii 32 pro aromatické látky a přípravky pro likéry.

d)

Obchodní označení je možné doplnit výrazem „likér“.

35.   Guignolet

a)

Guignolet je likér vyrobený macerací třešní v lihu zemědělského původu.

b)

Minimální obsah ethanolu v guignoletu je 15 % objemových.

c)

Na guignolet se vztahují pravidla stanovená v kategorii 32 pro aromatické látky a přípravky pro likéry.

d)

Obchodní označení je možné doplnit výrazem „likér“.

36.   Punch au rhum

a)

Punch au rhum je likér, jehož obsah ethanolu pochází výhradně z rumu.

b)

Minimální obsah ethanolu v punch au rhum je 15 % objemových.

c)

Na punch au rhum se vztahují pravidla stanovená v kategorii 32 pro aromatické látky a přípravky pro likéry.

d)

Obchodní označení je možné doplnit výrazem „likér“.

37.   Sloe gin

a)

Sloe gin je likér vyrobený macerací trnek v ginu s možným přídavkem šťávy z trnek.

b)

Minimální obsah ethanolu v sloe ginu je 25 % objemových.

c)

Sloe gin může být vyroben výhradně s použitím přírodních aromatických látek a aromatických přípravků, jak jsou definovány v čl. 1 odst. 2 písm. b) bodě i) a písm. c) směrnice 88/388/EHS.

d)

Obchodní označení je možné doplnit výrazem „likér“.

38.   Sambuca

a)

Sambuca je bezbarvý likér aromatizovaný anýzem:

i)

obsahující destiláty anýzu (Pimpinella anisum L.), badyánu (Illicium verum L.) nebo jiných aromatických bylin,

ii)

s minimálním obsahem cukru 350 g na litr, vyjádřeno v invertním cukru,

iii)

s obsahem přírodního anetholu nejméně 1 gram a nejvýše 2 gramy na litr.

b)

Minimální obsah ethanolu v sambuce je 38 % objemových.

c)

Na sambucu se vztahují pravidla stanovená v kategorii 32 pro aromatické látky a přípravky pro likéry.

d)

Obchodní označení je možné doplnit výrazem „likér“.

39.   Maraschino, marrasquino nebo maraskino

a)

Maraschino, marrasquino nebo maraskino je bezbarvý likér, jehož aroma je dáno převážně destilátem z třešní marasca nebo macerátu třešní nebo jejich částí v lihu zemědělského původu a který má obsah cukru nejméně 250 g na litr výrobku, vyjádřeno v invertním cukru.

b)

Minimální obsah ethanolu v maraschinu, marrasquinu nebo maraskinu je 24 % objemových.

c)

Na maraschino, marrasquino nebo maraskino se vztahují pravidla stanovená v kategorii 32 pro aromatické látky a přípravky pro likéry.

d)

Obchodní označení je možné doplnit výrazem „likér“.

40.   Nocino

a)

Nocino je likér, jehož aroma je dáno převážně macerací nebo destilací celých vlašských ořechů (Juglans regia L.) a který má minimální obsah cukru 100 g na litr, vyjádřeno v invertním cukru.

b)

Minimální obsah ethanolu v nocinu je 30 % objemových.

c)

Na nocino se vztahují pravidla stanovená v kategorii 32 pro aromatické látky a přípravky pro likéry.

d)

Obchodní označení je možné doplnit výrazem „likér“.

41.   Vaječný likér nebo advocaat nebo avocat nebo advokat

a)

Vaječný likér nebo advocaat nebo avocat nebo advokat je aromatizovaná nebo nearomatizovaná lihovina získaná z lihu zemědělského původu, destilátu nebo pálenky, jejichž složkami jsou jakostní vaječný žloutek, vaječný bílek a cukr nebo med. Obsah cukru nebo medu musí být nejméně 150 g na litr, vyjádřeno v invertním cukru. Obsah čistého vaječného žloutku musí být nejméně 140 g na litr konečného výrobku.

b)

Odchylně od čl. 2 odst. 1 písm. c) je minimální obsah ethanolu ve vaječném likéru nebo advocaatu nebo avocatu nebo advokatu 14 % objemových.

c)

Při výrobě vaječného likéru nebo advocaatu nebo avocatu nebo advokatu mohou být použity výhradně přírodní nebo přírodně identické aromatické látky nebo aromatické přípravky, jak jsou definovány v čl. 1 odst. 2 písm. b) bodech i) a ii) a písm. c) směrnice 88/388/EHS.

42.   Likér s přídavkem vajec

a)

Likér s přídavkem vajec je lihovina aromatizovaná nebo nearomatizovaná, získaná z lihu zemědělského původu, destilátu nebo pálenky, přičemž charakteristickými složkami této lihoviny jsou jakostní vaječný žloutek, vaječný bílek a cukr nebo med. Obsah cukru nebo medu musí být nejméně 150 g na litr, vyjádřeno v invertním cukru. Obsah žloutku musí být nejméně 70 gramů na litr konečného výrobku.

b)

Minimální obsah ethanolu v likéru s přídavkem vajec je 15 % objemových.

c)

Při výrobě likéru s přídavkem vajec mohou být použity výhradně přírodní aromatické látky a aromatické přípravky, jak jsou definovány v čl. 1 odst. 2 písm. b) bodě i) a písm. c) směrnice 88/388/EHS.

43.   Mistr?

a)

Mistr? je bezbarvá lihovina aromatizovaná anýzem nebo přírodním anetholem, která:

i)

obsahuje přírodní anethol v množství nejméně 1 gram a nejvýše 2 gramy na litr,

ii)

může obsahovat rovněž destilát z aromatických bylin,

iii)

neobsahuje přidaný cukr.

b)

Minimální obsah ethanolu v mistr? je 40 % objemových a maximální 47 % objemových.

c)

Při přípravě mistr? mohou být použity výhradně přírodní aromatické látky a aromatické přípravky, jak jsou definovány v čl. 1 odst. 2 písm. b) bodě i) a písm. c) směrnice 88/388/EHS.

44.   Väkevä glögi nebo spritglögg

a)

Väkevä glögi nebo spritglögg je lihovina vyrobená aromatizací lihu zemědělského původu přírodním nebo přírodně identickým aromatem hřebíčku nebo skořice, přičemž se používá jeden z těchto postupů: macerace nebo destilace, redestilace lihu za přítomnosti částí výše uvedených rostlin, přidání přírodního nebo přírodně identického aromatu hřebíčku nebo skořice nebo kombinace těchto metod.

b)

Minimální obsah ethanolu ve väkevä glögi nebo spritglöggu je 15 % objemových.

c)

Mohou být přidány jiné přírodní nebo přírodně identické aromatické látky v souladu se směrnicí 88/388/EHS, ale chuť uvedeného koření musí převládat.

d)

Obsah vína nebo vinařských výrobků nesmí v konečném výrobku přesáhnout 50 %.

45.   Berenburg nebo Beerenburg

a)

Berenburg nebo Beerenburg je lihovina:

i)

vyrobená použitím lihu zemědělského původu,

ii)

vyrobená macerací ovoce nebo bylin nebo jejich částí,

iii)

obsahující specifické aroma z destilátu kořene hořce (Gentiana lutea L.), z jalovcových bobulí (Juniperus commusis L.) a z listů vavřínu (Laurus nobilis L.),

iv)

světle hnědé až tmavě hnědé barvy,

v)

případně slazená maximálně 20 g na litr, vyjádřeno v invertním cukru.

b)

Minimální obsah ethanolu v Berenburgu nebo Beerenburgu je 30 % objemových.

c)

Při výrobě Berenburgu nebo Beerenburgu mohou být použity výhradně přírodní aromatické látky a aromatické přípravky, jak jsou definovány v čl. 1 odst. 2 písm. b) bodě i) a písm. c) směrnice 88/388/EHS.

46.   Medový nebo medovinový nektar

a)

Medový nebo medovinový nektar je lihovina vyrobená aromatizací směsi zkvašeného medového roztoku a destilátu z medu nebo lihu zemědělského původu, která obsahuje alespoň 30 % objemových zkvašeného medového roztoku.

b)

Minimální obsah ethanolu v medovém nebo medovinovém nektaru je 22 %.

c)

Při výrobě medového či medovinového nektaru mohou být použity výhradně přírodní aromatické látky a aromatické přípravky, jak jsou definovány v čl. 1 odst. 2 písm. b) bodě i) a písm. c) směrnice 88/388/EHS, za předpokladu, že chuť medu převládá.

d)

Medový nebo medovinový nektar může být slazen pouze medem.

Ostatní lihoviny

1.

Rum-Verschnitt je výrobek vyrobený v Německu a získaný řezáním rumu a lihu, přičemž minimální podíl ethanolu, který pochází z rumu, musí v tomto výrobku činit 5 % z celkového množství ethanolu obsaženého v konečném výrobku. Minimální obsah ethanolu v Rum-Verschnittu je 37,5 % objemových. Pokud jde o označení a obchodní úpravu výrobku Rum-Verschnitt, musí být slovo Verschnitt v popisu, obchodní úpravě a na označení uvedeno písmem stejného typu, stejné velikosti a barvy a na stejném řádku jako slovo Rum a v případě láhve musí být uvedeno na přední etiketě. Jestliže je tento výrobek prodáván mimo trh Německa, musí být jeho alkoholové složení uvedeno na etiketě.

2.

Slivovice se vyrábí v České republice a získává se tím, že se před konečnou destilací přidá do švestkového destilátu nejvýše 30 % objemového podílu lihu zemědělského původu. Tento výrobek musí být označován jako „lihovina“ a může rovněž používat název slivovice na stejném místě přední etikety. Jestliže je tato slivovice vyrobená v České republice uváděna na trh ve Společenství, musí být její alkoholové složení uvedeno na etiketě. Tímto ustanovením není dotčeno používání názvu slivovice pro ovocné destiláty podle kategorie 9.


(1)  Úř. věst. L 149, 14.6.1991, s. 1. Nařízení naposledy pozměněné aktem o přistoupení z roku 2005.


PŘÍLOHA III

ZEMĚPISNÁ OZNAČENÍ

Kategorie výrobku

Zeměpisné označení

Země původu (přesný zeměpisný původ je popsán v technické dokumentaci)

1.

Rum

 

 

 

Rhum de la Martinique

Francie

 

Rhum de la Guadeloupe

Francie

 

Rhum de la Réunion

Francie

 

Rhum de la Guyane

Francie

 

Rhum de sucrerie de la Baie du Galion

Francie

 

Rhum des Antilles françaises

Francie

 

Rhum des départments français d'outre-mer

Francie

 

Ron de Málaga

Španělsko

 

Ron de Granada

Španělsko

 

Rum da Madeira

Portugalsko

2.

Whisky nebo whiskey

 

 

 

Scotch Whisky

Spojené království (Skotsko)

 

Irish Whiskey / Uisce Beatha Eireannach / Irish Whisky  (1)

Irsko

 

Whisky espa?ol

Španělsko

 

Whisky breton / Whisky de Bretagne

Francie

 

Whisky alsacien / Whisky d'Alsace

Francie

3.

Obilná pálenka

 

 

 

Eau-de-vie de seigle de marque nationale luxembourgeoise

Lucembursko

 

Korn/Kornbrand

Německo, Rakousko, Belgie (německy mluvící společenství)

 

Münsterländer Korn / Kornbrand

Německo

 

Sendenhorster Korn / Kornbrand

Německo

 

Bergischer Korn / Kornbrand

Německo

 

Emsländer Korn / Kornbrand

Německo

 

Haselünner Korn / Kornbrand

Německo

 

Hasetaler Korn / Kornbrand

Německo

 

Saman?

Litva

4.

Vinný destilát

 

 

 

Eau-de-vie de Cognac

Francie

 

Eau-de-vie des Charentes

Francie

 

Eau-de-vie de Jura

Francie

 

Cognac

Francie

 

(Označení „Cognac“ může být doplněno těmito výrazy:

 

 

Fine

Francie

 

Grande Fine Champagne

Francie

 

Grande Champagne

Francie

 

Petite Fine Champagne

Francie

 

Petite Champagne

Francie

 

Fine Champagne

Francie

 

Borderies

Francie

 

Fins Bois

Francie

 

Bons Bois)

Francie

 

Fine Bordeaux

Francie

 

Fine de Bourgogne

Francie

 

Armagnac

Francie

 

Bas-Armagnac

Francie

 

Haut-Armagnac

Francie

 

Armagnac-Ténar?ze

Francie

 

Blanche Armagnac

Francie

 

Eau-de-vie de vin de la Marne

Francie

 

Eau-de-vie de vin originaire d'Aquitaine

Francie

 

Eau-de-vie de vin de Bourgogne

Francie

 

Eau-de-vie de vin originaire du Centre-Est

Francie

 

Eau-de-vie de vin originaire de Franche-Comté

Francie

 

Eau-de-vie de vin originaire du Bugey

Francie

 

Eau-de-vie de vin de Savoie

Francie

 

Eau-de-vie de vin originaire des Coteaux de la Loire

Francie

 

Eau-de-vie de vin des Côtes-du-Rhône

Francie

 

Eau-de-vie de vin originaire de Provence

Francie

 

Eau-de-vie de Faug?res/Faug?res

Francie

 

Eau-de-vie de vin originaire du Languedoc

Francie

 

Aguardente de Vinho Douro

Portugalsko

 

Aguardente de Vinho Ribatejo

Portugalsko

 

Aguardente de Vinho Alentejo

Portugalsko

 

Aguardente de Vinho da Regi?o dos Vinhos Verdes

Portugalsko

 

Aguardente de Vinho da Regi?o dos Vinhos Verdes de Alvarinho

Portugalsko

 

Aguardente de Vinho Lourinh?

Portugalsko

 

???????????? ???????? ????? / ???????? ????? ?? ?????????? / Sungurlarska grozdova rakya / Grozdova rakya from Sungurlare

Bulharsko

 

????????? ????? (????????? ???????? ????? / ???????? ????? ?? ??????) / Slivenska perla (Slivenska grozdova rakya / Grozdova rakya from Sliven)

Bulharsko

 

???????????? ????????? ????? / ????????? ????? ?? ???????? / Straldjanska Muscatova rakya / Muscatova rakya from Straldja

Bulharsko

 

?????????? ???????? ????? / ???????? ????? ?? ??????? / Pomoriyska grozdova rakya / Grozdova rakya from Pomorie

Bulharsko

 

???????? ??????? ???????? ????? / ??????? ???????? ????? ?? ???? / Russenska biserna grozdova rakya / Biserna grozdova rakya from Russe

Bulharsko

 

???????? ????????? ????? / ????????? ????? ?? ?????? / Bourgaska Muscatova rakya / Muscatova rakya from Bourgas

Bulharsko

 

???????????? ????????? ???? ? / ????????? ????? ?? ???????? / Dobrudjanska muscatova rakya / Muscatova rakya from Dobrudja

Bulharsko

 

??????????? ???????? ????? / ???????? ????? ?? ???????? / Suhindolska hroudova rakya / Grozdova rakya from Suhindol

Bulharsko

 

????????? ???????? ????? / ???????? ????? ?? ??????? / Karlovska grozdova rakya / Grozdova Rakya from Karlovo

Bulharsko

 

Vinars Târnave

Rumunsko

 

Vinars Vaslui

Rumunsko

 

Vinars Murfatlar

Rumunsko

 

Vinars Vrancea

Rumunsko

 

Vinars Segarcea

Rumunsko

5.

Brandy nebo Weinbrand

 

 

 

Brandy de Jerez

Španělsko

 

Brandy del Penedés

Španělsko

 

Brandy italiano

Itálie

 

Brandy ??????? / Attická brandy

Řecko

 

Brandy ???????????? / Poloponéská brandy

Řecko

 

Brandy ????????? ??????? / Středořecká brandy

Řecko

 

Deutscher Weinbrand

Německo

 

Wachauer Weinbrand

Rakousko

 

Weinbrand Dürnstein

Rakousko

 

Pfälzer Weinbrand

Německo

 

Karpatské brandy špeciál

Slovensko

 

Brandy français / Brandy de France

Francie

6.

Matolinová pálenka

 

 

 

Marc de Champagne / Eau-de-vie de marc de Champagne

Francie

 

Marc d'Aquitaine / Eau-de-vie de marc originaire d'Aquitaine

Francie

 

Marc de Bourgogne / Eau-de-vie de marc de Bourgogne

Francie

 

Marc du Centre-Est / Eau-de-vie de marc originaire du Centre-Est

Francie

 

Marc de Franche-Comté / Eau-de-vie de marc originaire de Franche-Comté

Francie

 

Marc du Bugey / Eau-de-vie de marc originaire de Bugey

Francie

 

Marc de Savoie / Eau-de-vie de marc originaire de Savoie

Francie

 

Marc des Côteaux de la Loire / Eau-de-vie de marc originaire des Côteaux de la Loire

Francie

 

Marc des Côtes-du-Rhône / Eau-de-vie de marc des Côtes-du-Rhône

Francie

 

Marc de Provence / Eau-de-vie de marc originaire de Provence

Francie

 

Marc du Languedoc / Eau-de-vie de marc originaire du Languedoc

Francie

 

Marc d'Alsace Gewürztraminer

Francie

 

Marc de Lorraine

Francie

 

Marc d'Auvergne

Francie

 

Marc de Jura

Francie

 

Aguardente Bagaceira Bairrada

Portugalsko

 

Aguardente Bagaceira Alentejo

Portugalsko

 

Aguardente Bagaceira da Regi?o dos Vinhos Verdes

Portugalsko

 

Aguardente Bagaceira da Regi?o dos Vinhos Verdes de Alvarinho

Portugalsko

 

Orujo de Galicia

Španělsko

 

Grappa

Itálie

 

Grappa di Barolo

Itálie

 

Grappa piemontese / Grappa del Piemonte

Itálie

 

Grappa lombarda / Grappa di Lombardia

Itálie

 

Grappa trentina / Grappa del Trentino

Itálie

 

Grappa friulana / Grappa del Friuli

Itálie

 

Grappa veneta / Grappa del Veneto

Itálie

 

Südtiroler Grappa / Grappa dell'Alto Adige

Itálie

 

Grappa siciliana / Grappa di Sicilia

Itálie

 

Grappa di Marsala

Itálie

 

????????? / Tsikoudia

Řecko

 

????????? ?????? / Tsikoudia z Kréty

Řecko

 

???????? / Tsipouro

Řecko

 

???????? ?????????? / Tsipouro z Makedonie

Řecko

 

???????? ????????? / Tsipouro z Thesálie

Řecko

 

???????? ???????? / Tsipouro z Týrnavosu

Řecko

 

Eau-de-vie de marc de marque nationale luxembourgeoise

Lucembursko

 

???????/????????/??????/Zivania

Kypr

 

Törkölypálinka

Maďarsko

9.

Ovocný destilát

 

 

 

Schwarzwälder Kirschwasser

Německo

 

Schwarzwälder Mirabellenwasser

Německo

 

Schwarzwälder Williamsbirne

Německo

 

Schwarzwälder Zwetschgenwasser

Německo

 

Fränkisches Zwetschgenwasser

Německo

 

Fränkisches Kirschwasser

Německo

 

Fränkischer Obstler

Německo

 

Mirabelle de Lorraine

Francie

 

Kirsch d'Alsace

Francie

 

Quetsch d'Alsace

Francie

 

Framboise d'Alsace

Francie

 

Mirabelle d'Alsace

Francie

 

Kirsch de Fougerolles

Francie

 

Williams d'Orléans

Francie

 

Südtiroler Williams / Williams dell'Alto Adige

Itálie

 

Südtiroler Aprikot / Aprikot dell'Alto Adige

Itálie

 

Südtiroler Kariole / Marille dell'Alto Adige

Itálie

 

Südtiroler Kirsch / Kirsch dell'Alto Adige

Itálie

 

Südtiroler Zwetschgeler / Zwetschgeler dell'Alto Adige

Itálie

 

Südtiroler Obstler / Obstler dell'Alto Adige

Itálie

 

Südtiroler Gravensteiner / Gravensteiner dell'Alto Adige

Itálie

 

Südtiroler Golden Delicious / Golden Delicious dell'Alto Adige

Itálie

 

Williams friulano / Williams del Friuli

Itálie

 

Sliwovitz del Veneto

Itálie

 

Sliwovitz del Friuli-Venezia Giulia

Itálie

 

Sliwovitz del Trentino-Alto Adige

Itálie

 

Distillato di mele trentino / Distillato di mele del Trentino

Itálie

 

Williams trentino / Williams del Trentino

Itálie

 

Sliwovitz trentino / Sliwovitz del Trentino

Itálie

 

Aprikot trentino / Aprikot del Trentino

Itálie

 

Medronho do Algarve

Portugalsko

 

Medronho do Buçaco

Portugalsko

 

Kirsch Friulano / Kirschwasser Friulano

Itálie

 

Kirsch Trentino / Kirschwasser Trentino

Itálie

 

Kirsch Veneto / Kirschwasser Veneto

Itálie

 

Aguardente de p?ra da Lous?

Portugalsko

 

Eau-de-vie de pommes de marque nationale luxembourgeoise

Lucembursko

 

Eau-de-vie de poires de marque nationale luxembourgeoise

Lucembursko

 

Eau-de-vie de kirsch de marque nationale luxembourgeoise

Lucembursko

 

Eau-de-vie de quetsch de marque nationale luxembourgeoise

Lucembursko

 

Eau-de-vie de mirabelle de marque nationale luxembourgeoise

Lucembursko

 

Eau-de-vie de prunelles de marque nationale luxembourgeoise

Lucembursko

 

Wachauer Marillenbrand

Rakousko

 

Szatmári Szilvapálinka

Maďarsko

 

Kecskeméti Barackpálinka

Maďarsko

 

Békési Szilvapálinka

Maďarsko

 

Szabolcsi Almapálinka

Maďarsko

 

Gönci Barackpálinka

Maďarsko

 

Pálinka

Maďarsko,

Rakousko (výhradně pro meruňkové pálenky vyrobené ve spolkových zemích Dolní Rakousy, Burgenland, Štýrsko, Vídeň)

 

Bošácká slivovica

Slovensko

 

Brinjevec

Slovinsko

 

Dolenjski sadjevec

Slovinsko

 

???????? ??????? ????? / ??????? ????? ?? ????? / Troyanska slivova rakya / Slivova rakya from Troyan

Bulharsko

 

???????????? ???????? ????? / ???????? ????? ?? ???????? / Silistrenska kaysieva rakya / Kaysieva rakya from Silistra

Bulharsko

 

????????? ???????? ????? / ???????? ????? ?? ?????? / Tervelska kaysieva rakya / Kaysieva rakya from Tervel

Bulharsko

 

??????? ??????? ????? / ??????? ????? ?? ????? / Loveshka slivova rakya / Slivova rakya from Lovech

Bulharsko

 

Pălincă

Rumunsko

 

Ţuică Zetea de Medieşu Aurit

Rumunsko

 

Ţuică de Valea Milcovului

Rumunsko

 

Ţuică de Buzău

Rumunsko

 

Ţuică de Argeş

Rumunsko

 

Ţuică de Zalău

Rumunsko

 

Ţuică Ardelenească de Bistriţa

Rumunsko

 

Horincă de Maramureş

Rumunsko

 

Horincă de Cămârzana

Rumunsko

 

Horincă de Seini

Rumunsko

 

Horincă de Chioar

Rumunsko

 

Horincă de Lăpuş

Rumunsko

 

Turţ de Oaş

Rumunsko

 

Turţ de Maramureş

Rumunsko

10.

Destilát z cidru a destilát z perry

 

 

 

Calvados

Francie

 

Calvados Pays d'Auge

Francie

 

Calvados Domfrontais

Francie

 

Eau-de-vie de cidre de Bretagne

Francie

 

Eau-de-vie de poiré de Bretagne

Francie

 

Eau-de-vie de cidre de Normandie

Francie

 

Eau-de-vie de poiré de Normandie

Francie

 

Eau-de-vie de cidre du Maine

Francie

 

Aguardiente de sidra de Asturias

Španělsko

 

Eau-de-vie de poiré du Maine

Francie

15.

Vodka

 

 

 

Svensk Vodka / Swedish Vodka

Švédsko

 

Suomalainen Vodka / Finsk Vodka / Vodka of Finland

Finsko

 

Polska Wódka / Polish Vodka

Polsko

 

Laugarício vodka

Slovensko

 

Originali lietuviška degtiné / Original Lithuanian vodka

Litva

 

Herbal Vodka from the North Podlasie Lowland aromatised with an extract of bison grass / Wódka ziołowa z Niziny Północnopodlaskiej aromatyzowana ekstraktem z trawy żubrowej

Polsko

 

Latvijas Dzidrais

Lotyšsko

 

R?gas Degv?ns

Lotyšsko

 

Estonian vodka

Estonsko

17.

Geist

 

 

 

Schwarzwälder Himbeergeist

Německo

18.

Hořcová pálenka

 

 

 

Bayerischer Gebirgsenzian

Německo

 

Südtiroler Enzian / Genziana dell'Alto Adige

Itálie

 

Genziana trentina / Genziana del Trentino

Itálie

19.

Jalovcové lihoviny

 

 

 

Geni?vre/Jenever/Genever

Belgie, Nizozemsko, Francie (departementy Nord (59) a Pas-de-Calais (62)), Německo (spolkové země Severní Porýní-Vestfálsko a Dolní Sasko)

 

Geni?vre de grains, Graanjenever, Graangenever

Belgie, Nizozemsko, Francie (departementy Nord (59) a Pas-de-Calais (62))

 

Jonge jenever, jonge genever

Belgie, Nizozemsko

 

Oude jenever, oude genever

Belgie, Nizozemsko

 

Hasseltse jenever / Hasselt

Belgie (Hasselt, Zonhoven, Diepenbeek)

 

Balegemse jenever

Belgie (Balegem)

 

O' de Flander-Oost-Vlaamse Graanjenever

Belgie (Oost-Vlaanderen)

 

Peket-Pék?t / P?ket-P?k?t de Wallonie

Belgie (Région wallonne)

 

Geni?vre Flandres Artois

Francie (departementy Nord (59) a Pas-de-Calais (62))

 

Ostfriesischer Korngenever

Německo

 

Steinhäger

Německo

 

Plymouth Gin

Spojené království

 

Gin de Mahón

Španělsko

 

Vilniaus Džinas / Vilnius Gin

Litva

 

Spišská borovička

Slovensko

 

Slovenská borovička Juniperus

Slovensko

 

Slovenská borovička

Slovensko

 

Inovecká borovička

Slovensko

 

Liptovská borovička

Slovensko

24.

Akvavit nebo aquavit

 

 

 

Dansk Akvavit / Dansk Aquavit

Dánsko

 

Svensk Aquavit / Svensk Akvavit / Swedish Aquavit

Švédsko

25.

Anýzové lihoviny

 

 

 

Anís espa?ol

Španělsko

 

Anís Paloma Monforte del Cid

Španělsko

 

Hierbas de Mallorca

Španělsko

 

Hierbas Ibicencas

Španělsko

 

Évora anisada

Portugalsko

 

Cazalla

Španělsko

 

Chinchón

Španělsko

 

Ojén

Španělsko

 

Rute

Španělsko

 

Janeževec

Slovinsko

29.

Destilovaný anis

 

 

 

Ouzo/????

Kypr, Řecko

 

???? ????????? / Ouzo z Mytiléné

Řecko

 

???? ????????? / Ouzo z Plomári

Řecko

 

???? ????????? / Ouzo z Kalamáty

Řecko

 

???? ?????? / Ouzo z Thrácie

Řecko

 

???? ?????????? / Ouzo z Makedonie

Řecko

30.

Hořké lihoviny nebo bitter

 

 

 

Demänovka bylinná horká

Slovensko

 

Rheinberger Kräuter

Německo

 

Trejos devynerios

Litva

 

Slovenska travarica

Slovinsko

32.

Likér

 

 

 

Berliner Kümmel

Německo

 

Hamburger Kümmel

Německo

 

Münchener Kümmel

Německo

 

Chiemseer Klosterlikör

Německo

 

Bayerischer Kräuterlikör

Německo

 

Irish Cream

Irsko

 

Palo de Mallorca

Španělsko

 

Ginjinha portuguesa

Portugalsko

 

Licor de Singeverga

Portugalsko

 

Mirto di Sardegna

Itálie

 

Liquore di limone di Sorrento

Itálie

 

Liquore di limone della Costa d'Amalfi

Itálie

 

Genep? del Piemonte

Itálie

 

Genep? della Valle d'Aosta

Itálie

 

Benediktbeurer Klosterlikör

Německo

 

Ettaler Klosterlikör

Německo

 

Ratafia de Champagne

Francie

 

Ratafia catalana

Španělsko

 

Anis portugu?s

Portugalsko

 

Suomalainen Marjalikööri / Suomalainen Hedelmälikööri / Finsk Bärlikör / Finsk Fruktlikör

Finnish berry liqueur / Finnish fruit liqueur

Finsko

 

Grossglockner Alpenbitter

Rakousko

 

Mariazeller Magenlikör

Rakousko

 

Mariazeller Jagasaftl

Rakousko

 

Puchheimer Bitter

Rakousko

 

Steinfelder Magenbitter

Rakousko

 

Wachauer Marillenlikör

Rakousko

 

Jägertee/Jagertee/Jagatee

Rakousko

 

Hüttentee

Německo

 

Allažu Kimelis

Lotyšsko

 

Čepkeli?

Litva

 

Demänovka Bylinný Likér

Slovensko

 

Polish Cherry

Polsko

 

Karlovarská Hořká

Česká republika

 

Pelinkovec

Slovinsko

 

Blutwurz

Německo

 

Cantueso Alicantino

Španělsko

 

Licor café de Galicia

Španělsko

 

Licor de hierbas de Galicia

Španělsko

 

Génépi des Alpes / Genep? degli Alpi

Francie, Itálie

 

??????? ???? / Masticha z Chiu

Řecko

 

????? ????? / Kitro z Naxu

Řecko

 

????????? ???????? / Koum Kouat z Korfu

Řecko

 

???????? / Tentoura

Řecko

 

Poncha da Madeira

Portugalsko

34.

Cr?me de cassis

 

 

 

Cassis de Bourgogne

Francie

 

Cassis de Dijon

Francie

 

Cassis de Saintonge

Francie

 

Cassis du Dauphiné

Francie

 

Cassis de Beaufort

Lucembursko

40.

Nocino

 

 

 

Nocino de Modena

Itálie

 

Orehovec

Slovinsko

Ostatní lihoviny

 

Pommeau de Bretagne

Francie

 

Pommeau du Maine

Francie

 

Pommeau de Normandie

Francie

 

Svensk Punsch / Swedish Punch

Švédsko

 

Pacharán navarro

Španělsko

 

Pacharán

Španělsko

 

Inländerrum

Rakousko

 

Bärwurz

Německo

 

Aguardiente de hierbas de Galicia

Španělsko

 

Aperitivo Café de Alcoy

Španělsko

 

Herbero de la Sierra de Mariola

Španělsko

 

Königsberger Bärenfang

Německo

 

Ostpreußischer Bärenfang

Německo

 

Ronmiel

Španělsko

 

Ronmiel de Canarias

Španělsko

 

Geni?vre aux fruits / Vruchtenjenever / Jenever met vruchten / Fruchtgenever

Belgie, Nizozemsko, Francie (departementy Nord (59) a Pas-de-Calais (62)), Německo (německé spolkové země Severní Porýní-Vestfálsko a Dolní Sasko)

 

Domači rum

Slovinsko

 

Irish Poteen / Irish Poitín

Irsko

 

Trauktin?

Litva

 

Trauktin? Palanga

Litva

 

Trauktin? Dainava

Litva


(1)  Zeměpisné označení Irish Whiskey / Uisce Beatha Eireannach / Irish Whisky se vztahuje na whisky nebo whiskey vyrobenou v Irsku a v Severním Irsku.


© Evropská unie, https://eur-lex.europa.eu/ , 1998-2018
Zavřít
MENU