(ES) č. 1424/2007Nařízení Komise (ES) č. 1424/2007 ze dne 4. prosince 2007 , kterým se mění nařízení (ES) č. 2304/2002, kterým se provádí rozhodnutí Rady 2001/822/ES o přidružení zámořských zemí a území k Evropskému společenství a přidělují orientační částky v rámci 10. Evropského rozvojového fondu

Publikováno:	Úř. věst. L 317, 5.12.2007, s. 38-54	Druh předpisu:	Nařízení
Přijato:	4. prosince 2007	Autor předpisu:	Evropská komise
Platnost od:	1. ledna 2008	Nabývá účinnosti:	1. ledna 2008
Platnost předpisu:	Ano	Pozbývá platnosti:

Původní znění předpisu

Text předpisu s celou hlavičkou je dostupný pouze pro registrované uživatele.

NAŘÍZENÍ KOMISE (ES) č. 1424/2007

ze dne 4. prosince 2007,

kterým se mění nařízení (ES) č. 2304/2002, kterým se provádí rozhodnutí Rady 2001/822/ES o přidružení zámořských zemí a území k Evropskému společenství a přidělují orientační částky v rámci 10. Evropského rozvojového fondu

KOMISE EVROPSKÝCH SPOLEČENSTVÍ,

s ohledem na Smlouvu o založení Evropského společenství,

s ohledem na rozhodnutí Rady 2001/822/ES o přidružení zámořských zemí a území k Evropskému společenství („rozhodnutí o přidružení zámoří“) (1), a zejména na článek 23 tohoto rozhodnutí,

s ohledem na nařízení Komise (ES) č. 2304/2002 ze dne 20. prosince 2002, kterým se provádí rozhodnutí Rady 2001/822/ES ze dne 27. listopadu 2001 o přidružení zámořských zemí a území k Evropskému společenství („rozhodnutí o přidružení zámoří“) (2),

s ohledem na Vnitřní dohodu mezi zástupci vlád členských států zasedajícími v Radě o financování pomoci Společenství v rámci víceletého rámce pro období 2008–2013 v souladu s dohodou o partnerství AKT–ES a o přídělu finanční pomoci zámořským zemím a územím, na které se vztahuje část čtvrtá Smlouvy o ES (3) (dále jen „vnitřní dohoda o založení 10. ERF“),

s ohledem na finanční nařízení použitelné pro 10. ERF (4),

vzhledem k těmto důvodům:

(1)

Ustanovení nařízení (ES) č. 2304/2002 přijatá podle článku 23 rozhodnutí o přidružení zámoří by měla přizpůsobena změnám tohoto rozhodnutí s ohledem na nově založený 10. Evropský rozvojový fond (dále jen „10. ERF“). Měla by být rovněž přizpůsobena příslušným novelizovaným článkům přílohy IV dohody o partnerství mezi členy skupiny afrických, karibských a tichomořských států na jedné straně a Evropským společenstvím a jeho členskými státy na straně druhé, podepsané v Cotonou dne 23. června 2000 (5) (dohoda o partnerství AKT–ES).

(2)

S uvážením zvláštních potřeb, schopností a omezení zámořských zemí a území (dále jen „ZZÚ“) by jim měla být poskytnuta finanční pomoc v rámci 10. ERF. Tato pomoc by měla mít formu rozpočtové podpory za předpokladu, že řízení veřejných výdajů ZZÚ prokazuje dostatečnou transparentnost, odpovědnost a účinnost. Kromě toho je třeba, aby postupy zadávání veřejných zakázek v ZZÚ vyhovovaly normám finančního nařízení pro 10. ERF, pokud jde o transparentnost a otevřenost. Na základě zkušeností získaných při 9. ERF by finanční pomoc v rámci 10. ERF měla být poskytnuta jako podpora projektů či programů pouze ve výjimečných případech, a to jestliže podmínky rozpočtové podpory nejsou naplněny.

(3)	Coby podmínka pro přijetí jednotných programových dokumentů (dále jen „JPD“) by se mělo ověřit, že obsahují všechny prvky, které jsou vyžadovány při přijímání finančního rozhodnutí Komise uvedeného v čl. 20 odst. 4 rozhodnutí o přidružení zámoří.

(4)	V souladu s čl. 3 odst. 1 přílohy II Aa rozhodnutí o přidružení zámoří by JPD měly zejména dbát na akce směřující k posílení správy a institucionálních kapacit přijímacích ZZÚ a popřípadě na pravděpodobný časový harmonogram plánovaných akcí i v oblastech finanční, daňové a soudní.

(5)

Pro programování přídělu podle 10. ERF by měla být přijata ustanovení na podporu regionální spolupráce a integrace s cílem posílit odolnost ZZÚ při řešení výzev, kterým jakožto mikroekonomiky malých ostrovů čelí, např. pomocí připravenosti na regionální katastrofy a iniciativ pro jejich zmírňování. V této souvislosti by měla být zajištěna koordinace zejména mezi podporou regionální spolupráce a integrace a podporou na územní úrovni. Zvláštní pozornost by měla být také věnována spolupráci mezi ZZÚ a státy AKT, a v koordinaci s dalšími finančními nástroji Společenství, spolupráci s nejvzdálenějšími regiony uvedeným v čl. 299 odst. 2 Smlouvy.

(6)	Orientační částky přidělené ZZÚ v rámci 10. ERF by měly být určeny v souladu s čl. 3 odst. 5 přílohy II Aa rozhodnutí o přidružení zámoří.

(7)	Opatření stanovená v tomto nařízení byla se ZZÚ konzultována.

(8)	Opatření stanovená v tomto nařízení jsou v souladu se stanoviskem Výboru ERF–ZZÚ, zřízeného článkem 24 rozhodnutí o přidružení zámoří,

PŘIJALA TOTO NAŘÍZENÍ:

Článek 1

Nařízení (ES) č. 2304/2002 se mění takto:

Článek 1 se nahrazuje tímto:

„Článek 1

Předmět

Toto nařízení stanoví postupy pro programování, provádění a kontrolu finanční pomoci Společenství pro zámořské země a území (ZZÚ), kterou řídí Komise v rámci desátého Evropského rozvojového fondu (ERF) v souladu s rozhodnutím o přidružení zámoří a finančním nařízením použitelným pro 10. ERF.“

Článek 3 se nahrazuje tímto:

„Článek 3

Územní programování

Operace financované z nevratné pomoci podle 10. ERF v rámci rozhodnutí o přidružení zámoří musí být naprogramovány co nejdříve po vstupu v platnost Vnitřní dohody o založení 10. ERF prostřednictvím přijetí jednotného programového dokumentu (JPD) podle vzoru obsaženého v příloze tohoto nařízení.“

Článek 4 se nahrazuje tímto:

„Článek 4

Příprava JPD

1. Příslušné orgány ZZÚ vypracují návrh JPD po konzultacích s nejširším možným spektrem aktérů procesu rozvoje a využijí získané zkušenosti a osvědčené postupy.

Každý návrh JPD musí být přizpůsoben potřebám a odpovídat zvláštní situaci každé ZZÚ. Identifikuje ukazatele zaměřené na výsledky, které se mají monitorovat, a podpoří místní zapojení do programů spolupráce.

2. Návrh JPD je předmětem výměny názorů mezi ZZÚ, dotčeným členským státem a Komisí, prostřednictvím případně příslušné delegace.

ZZÚ poskytnou veškeré nezbytné informace včetně výsledků všech studií proveditelnosti, aby Komise mohla hodnocení návrhu JPD provést co nejúčinněji.

3. Finanční příděly z 10. ERF se v zásadě poskytují jako rozpočtová podpora vyjma ve výjimečných a řádně odůvodněných případech.

V případech, kdy podmínky pro rozpočtovou podporu nejsou naplněny, SPD stanoví opatření pro vytvoření těchto podmínek.

Je třeba zmínit veškeré odchylky mezi vlastní analýzou ZZÚ a analýzou Společenství.“

Článek 5 se nahrazuje tímto:

„Článek 5

Hodnocení JPD Komisí

Komise vyhodnotí návrh JPD, aby určila, zda obsahuje všechny potřebné prvky a zda je v souladu s cíli rozhodnutí o přidružení zámoří, tohoto nařízení a příslušných politik Společenství.

Komise vyhodnotí návrh JPD, aby určila, zda obsahuje všechny potřebné všechny prvky, které jsou vyžadovány při přijímání finančního rozhodnutí Komise uvedeného v čl. 20 odst. 4 rozhodnutí o přidružení zámoří.

O obdrženém návrhu vyrozumí Evropskou investiční banku.

Aniž by tím bylo dotčeno ustanovení čl. 4 odst. 3, Komise rozhoduje, zda má být finanční pomoc z 10. ERF poskytnuta jako rozpočtová podpora na základě předběžného posouzení transparentnosti, odpovědnosti a účinnosti řízení veřejných výdajů a otevřenosti a transparentnosti zadávání veřejných zakázek v souladu s normami stanovenými ve finančním nařízení použitelným pro 10. ERF, nebo poskytnuta jako podpora programů či projektů.“

Článek 6 se nahrazuje tímto:

„Článek 6

Regionální programy

1. Články 3 a 5 se použijí obdobně na finanční podporu regionální spolupráce a integrace podle čl. 3 odst. 2 přílohy II Aa rozhodnutí o přidružení zámoří.

Při posuzování návrhů Komise bere zvláště v úvahu předpokládaný dopad na integraci přijímajících ZZÚ do regionu, k němuž náležejí.

V největším možném rozsahu se zajistí koordinace s programy na územní úrovni a s akcemi zahrnujícími státy AKT a/nebo nejvzdálenější regiony uvedené v čl. 299 odst. 2 Smlouvy. Do tohoto lze zahrnout i identifikování priorit a zvláštních zdrojů pro účely posílení spolupráce se státy AKT a/nebo nejvzdálenějšími regiony, a způsobů jak identifikovat a koordinovat výběr akcí společného zájmu.

Závazku k výdajům musí přecházet finanční rozhodnutí Komise o krytí podpory projektů a programů.

2. Aby bylo dosaženo odpovídajícího měřítka a zvýšení účinnosti, mohou být pro financování regionálních programů s výraznou územní složkou kombinovány regionální a územní finanční prostředky.

3. Články 8 a 16 až 30 se použijí obdobně na regionální programy.“

Článek 7 se nahrazuje tímto:

„Článek 7

Použití rezervy

1. Komise přiděluje zdroje z rezervy B pro účely uvedené v čl. 3 odst. 4 písm. b) přílohy II Aa rozhodnutí o přidružení zámoří na základě přezkumu v polovině období uvedeného v článku 22 tohoto nařízení. Komise v souladu s tím upravuje již přidělené orientační částky a informuje ZZÚ a členské státy o svém rozhodnutí ohledně nových přídělů.

2. Pro účely závazků ke zdrojům stanovených v článku 28 a v příloze II D rozhodnutí o přidružení zámoří předloží všechny ZZÚ, které se samy považují za způsobilé pro podporu stanovenou ve zmíněném článku, úplnou žádost na formulářích poskytnutých Komisí a přiloží veškeré informace, které je k tomuto účelu potřebné posoudit.

Tato žádost musí být předložena Komisi nejpozději do konce roku následujícího po roce, pro který se dodatečná podpora požaduje.

Komise o svém rozhodnutí vyrozumí ZZÚ co nejdříve.“

Článek 8 se nahrazuje tímto:

„Článek 8

Závazky

1. Komise se zavazuje k výdajům na finanční pomoc pro ZZÚ v souladu s finančním nařízením použitelným pro 10. ERF.

2. V rámci JPD musí závazku k výdajům předcházet finanční rozhodnutí Komise, které v zásadě pokryje rozpočtovou podporu vyjma ve výjimečných a řádně odůvodněných případech.

3. Mimo rámec JPD se Komise zavazuje k výdajům týkajícím se nepřidělené rezervy B vytvořené podle čl. 3 odst. 4 přílohy II Aa rozhodnutí o přidružení zámoří a provádí je v souladu s finančním nařízením použitelným na 10. ERF.“

Článek 9 se nahrazuje tímto:

„Článek 9

Platební agentury

Finanční instituce v ZZÚ, u nichž Komise otevírá účty v souladu s finančním nařízením použitelným na 10. ERF pro účely provádění spolupráce se ZZÚ, vykonávají funkce ‚platebních agentur‘.

Z prostředků uložených u platebních agentur ve Společenství se vyplácí úrok.

Platební agentury neobdrží za své služby žádnou odměnu a z uložených prostředků se nevyplácí úrok.“

Článek 10 se nahrazuje tímto:

„Článek 10

Obecné předpisy pro zakázky

1. Postupy, kterými se řídí zadávání zakázek, musí být uvedeny v dohodách o financování.

2. V případech, kdy je finanční pomoc poskytována prostřednictvím rozpočtové podpory, se použijí postupy pro zadávání veřejných zakázek příslušné ZZÚ.

3. Ve všech ostatních případech musí být při zadávání zakázky dodržena příslušná ustanovení finančního nařízení použitelná pro 10. ERF.“

10.

Článek 13 se nahrazuje tímto:

„Článek 13

Delegace

1. Pokud je Komise zastupována delegací pod vedením vedoucího delegace, vyrozumí o tom dotyčné ZZÚ. V těchto případech se použijí ustanovení finančního nařízení použitelná na 10. ERF o pověřených schvalujících osobách a účetních.

2. Vedoucí zastoupení je hlavní kontaktní osobou pro různé subjekty spolupráce v dotčené ZZÚ. Spolupracuje úzce s územní schvalující osobou.

3. Vedoucí zastoupení má nezbytné pokyny a delegované pravomoci k tomu, aby usnadnil a urychlil veškeré operace podle tohoto nařízení.

4. Vedoucí zastoupení pravidelně informuje orgány ZZÚ o činnostech Společenství, které se mohou přímo dotýkat spolupráce mezi Společenstvím a dotčenou ZZÚ.“

11.

Článek 14 se nahrazuje tímto:

„Článek 14

Územní schvalující osoba

1. Vláda každé ZZÚ jmenuje územní schvalující osobu, aby ji zastupovala ve všech operacích financovaných ze zdrojů ERF řízených Komisí a bankou. Územní schvalující osoba jmenuje jednoho nebo více zástupců územní schvalující osoby, kteří ji nahradí, pokud by nemohla svou funkci vykonávat, a o tomto jmenování uvědomí Komisi. Územní schvalující osoba může za předpokladu splnění podmínek institucionální kapacity a řádného finančního řízení delegovat své funkce v oblasti provádění daných programů a projektů na příslušný orgán v rámci veřejné správy ZZÚ. Územní schvalující osoba informuje Komisi o každém takovém delegování.

Jestliže se Komise dozví o problémech při provádění postupů spojených s řízením zdrojů ERF, naváže ve spolupráci s územní schvalující osobou veškeré kontakty potřebné k nápravě situace a podnikne veškeré nezbytné kroky.

Územní schvalující osoba nese finanční odpovědnost jen za výkonné úkoly, které jí byly svěřeny.

V rámci decentralizovaného řízení zdrojů ERF a s výhradou dodatečných pravomocí, které by mohla Komise udělit, územní schvalující osoba:

a)	odpovídá za koordinaci, programování, pravidelné sledování a přezkumy provádění spolupráce konané ročně, v polovině a na konci období, jakož i za případnou koordinaci s dárci;

b)	v úzké spolupráci s Komisí odpovídá za přípravu, předkládání a hodnocení programů a projektů;

c)	připravuje zadávací dokumentaci a případně dokumentaci k výzvám k předkládání návrhů;

d)	před zveřejněním výzev k podávání nabídek a případně výzev k předkládání návrhů předkládá Komisi ke schválení zadávací dokumentaci a případně dokumentaci k výzvám k předkládání návrhů;

e)	v úzké spolupráci s Komisí zveřejňuje výzvy k podávání nabídek a případně výzvy k předkládání návrhů;

f)	přijímá nabídky a případně návrhy a předává kopie nabídek Komisi; předsedá jejich posuzování a stanovuje výsledky tohoto posouzení ve lhůtě jejich platnosti s ohledem na čas potřebný ke schválení zakázky;

g)	vyzývá Komisi k posuzování nabídek a případně návrhů a oznamuje Komisi výsledek posouzení nabídek a návrhů za účelem schválení návrhů na zadání zakázek a udělení grantů;

h)	předkládá Komisi ke schválení zakázky a odhady programů a dodatky k nim;

i)	podepisuje Komisí schválené zakázky a dodatky k nim;

j)	zúčtuje a schvaluje výdaje v mezích jí přidělených zdrojů a

k)	během provádění operací činí veškeré úpravy nutné k tomu, aby bylo zajištěno správné provádění schválených programů a projektů z hospodářského a technického hlediska.

2. Územní schvalující osoba během provádění operací a s výhradou povinnosti informovat Komisi rozhoduje o:

a)	technických úpravách a změnách podrobností programů a projektů, pokud neovlivňují přijaté technické řešení a zůstávají v rámci rezerv pro úpravy stanovených v dohodě o financování;

b)	změnách místa u vícečetných programů nebo projektů, pokud jsou odůvodněny technickými, hospodářskými nebo sociálními důvody;

c)	uložení nebo prominutí pokut za prodlení;

d)	zproštění ručitelů;

e)	nákupu zboží na místním trhu bez ohledu na jeho původ;

f)	použití stavebního zařízení a strojů, které nepocházejí z členských států, ze ZZÚ nebo států AKT, pokud v členských státech, v ZZÚ nebo státech AKT neexistuje výroba srovnatelného zařízení a strojů;

g)	subdodávkách;

h)	konečném převzetí za předpokladu, že Komise je přítomna při předběžném převzetí, potvrdí odpovídající zápis a případně je přítomna při konečném převzetí, zejména pokud rozsah výhrad zaznamenaných při předběžném převzetí vyžaduje rozsáhlé dodatečné práce a

i)	najímání poradců a dalších odborníků na technickou pomoc.

3. Mimo to územní schvalující osoba:

a)	zpracovává výroční zprávu o provádění a po obdržení schválení monitorovacího výboru ji předkládá Komisi;

b)	provádí přezkum v polovině období uvedený v článku 22;

c)	zajišťuje, že subjekty, které se účastní řízení a provádění programů ERF, udržují pro všechny transakce související s pomocí buď oddělený účetní systém, nebo patřičný účetní kód a

d)	přijímá veškerá nezbytná opatření k zajištění provádění článků 16, 19, 24 a 30.

4. Po předložení roční zprávy o provádění uvedené v článku 21 Komise a územní schvalující osoba přezkoumají hlavní výsledky předchozího roku.

Po tomto přezkumu může Komise sdělit územní schvalující osobě připomínky. Územní schvalující osoba informuje Komisi o každé akci provedené na základě těchto připomínek. Usoudí-li Komise v řádně odůvodněných případech, že přijatá opatření nejsou dostatečná, může pro ZZÚ a územní schvalující osobu vydat odůvodněné doporučení pro úpravy zaměřené na zlepšení účinnosti monitorovacích nebo řídících mechanismů.

Po obdržení každého takového doporučení doloží územní schvalující osoba opatření, která přijala pro zdokonalení monitorovacích nebo řídících mechanismů, nebo vysvětlí, proč žádná taková opatření nepřijala.“

12.

Článek 22 se nahrazuje tímto:

„Článek 22

Přezkum v polovině období

1. Přezkum v polovině období je organizován za účelem posouzení počátečních výsledků JPD, jejich významu a rozsahu, v němž bylo cílů dosaženo.

Posuzuje rovněž využívání finančních prostředků a průběh monitorování a provádění.

2. Za provedení přezkumu v polovině období odpovídá Komise v součinnosti s územní schvalující osobou a dotčeným členským státem.

Přezkum v polovině období se v zásadě provádí v době mezi 30. a 42. měsícem od vstupu v účinnost Vnitřní dohody o založení 10. ERF.

JPD může stanovit jinou lhůtu, zejména s ohledem na ukazatele přijaté v případě rozpočtové podpory.

Přezkum v polovině období je v zásadě proveden nezávislým hodnotitelem a je předložen monitorovacímu výboru a poté postoupen Komisi.

3. Komise zkoumá relevanci a kvalitu přezkumu na základě kritérií stanovených v JPD, přičemž uváží rovněž finanční příděl ERF.“

13.

Článek 27 se nahrazuje tímto:

„Článek 27

Úprava přídělů ERF

S využitím výsledků monitorování, auditu a hodnocení jako základu a s uvážením připomínek monitorovacího výboru může Komise upravit částky a podmínky původního JPD z vlastního podnětu nebo na návrh dotčené ZZÚ s ohledem na aktuální potřeby a výkonnost této ZZÚ a při zohlednění nejnovějších dostupných statistických údajů pro tuto ZZÚ.

Tato úprava se provádí zpravidla při přezkumu v polovině období uvedeném v článku 22 nebo v případě nesrovnalostí v nejkratší možné době v souladu s postupem stanoveným v článku 24 rozhodnutí o přidružení zámoří.“

14.

Článek 29 se nahrazuje tímto:

„Článek 29

Inkaso a zpětné platby

1. Veškeré zpětné platby Komisi musí být provedeny do dne splatnosti vyznačeného na inkasním příkazu vyhotoveném v souladu s finančním nařízením použitelným pro 10. ERF. Tímto dnem splatnosti je poslední den druhého měsíce následujícího po vydání příkazu.

2. Každé prodlení při provádění zpětné platby vede k uložení úroku z prodlení po dobu počínající dnem splatnosti uvedeným v odstavci 1 a končící dnem skutečného splacení. Sazba úroku z prodlení je o jeden a půl procentního bodu vyšší než sazba, kterou používá Evropská centrální banka ve svých hlavních refinančních operacích první pracovní den měsíce, do kterého spadá den splatnosti.

3. Územní schvalující osoba vede účet částek inkasovaných z již provedených plateb pomoci Společenství a zajišťuje, aby byly částky inkasovány bez zbytečného prodlení.

Příjemce zaplatí každou částku, která má být inkasována, spolu s úrokem z prodlení tak, že dotyčnou částku odečte ze svého příštího výkazu výdajů a žádosti na platbu ke Komisi, nebo pokud to nestačí, uhradí částku Společenství.

Územní schvalující osoba zasílá Komisi jednou za rok výkaz částek, u kterých se v příslušném období očekává jejich inkaso, roztříděných podle roku zahájení inkasního řízení.“

15.	Příloha se nahrazuje novou přílohou, jejíž znění je uvedeno v příloze tohoto nařízení.

Článek 2

V souladu s čl. 3 odst. 5 přílohy II Aa rozhodnutí o přidružení zámoří jsou orientační částky přidělené v rámci 10. ERF následující:

(v milionech EUR)
ZZÚ	Orientační příděly v rámci 10. ERF
Nová Kaledonie	19,81
Francouzská Polynésie	19,79
ostrovy Wallis a Futuna	16,49
Mayotte	22,92
Saint Pierre a Miquelon	20,74
Aruba	8,88
Nizozemské Antily	24
Falklandy	4,13
Turks a Caicos	11,85
Anguilla	11,7
Montserrat	15,66
Svatá Helena a závislá území (Ascension, Tristan da Cunha)	16,63
Pitcairn	2,4
Regionální spolupráce a integrace	40
Nepřidělená rezerva B	15

Článek 3

Toto nařízení se zveřejní v Úředním věstníku Evropské unie.

Toto nařízení vstupuje v platnost dnem vstupu v platnost Vnitřní dohody o založení 10. ERF.

Toto nařízení je závazné v celém rozsahu a přímo použitelné ve všech členských státech.

V Bruselu dne 4. prosince 2007.

Za Komisi

Louis MICHEL

člen Komise

(1) Úř. věst. L 314, 30.11.2001, s. 1. Rozhodnutí ve znění rozhodnutí 2007/249/ES (Úř. věst. L 109, 26.4.2007, s. 33).

(2) Úř. věst. L 348, 21.12.2002, s. 82.

(3) Úř. věst. L 247, 9.9.2006, s. 32.

(4) Dosud nezveřejněno – KOM(2007) 410 v konečném znění, 16.7.2007.

(5) Úř. věst. L 317, 15.12.2000, s. 3. Dohoda naposledy pozměněná rozhodnutím Rady ministrů AKT–ES č. 1/2006 (Úř. věst. L 247, 9.9.2006, s. 22).

PŘÍLOHA

„PŘÍLOHA

STANDARDNÍ STRUKTURA JEDNOTNÝCH PROGRAMOVÝCH DOKUMENTŮ PRO ZÁMOŘSKÉ ZEMĚ A ÚZEMÍ V RÁMCI 10. ERF

Celý text, včetně shrnutí a kapitol 1 až 6, by měl mít nejvýše 15 stran (Word Count), plus přílohy.

ČÁST A: STRATEGIE SPOLUPRÁCE

Shrnutí

JPD by měl začít půlstránkovým shrnutím. Toto shrnutí by mělo zahrnovat hlavní výzvy v oblasti politické, institucionální, ekonomické, sociální a v oblasti životního prostředí, které musí ZZÚ řešit ve střednědobém a dlouhodobém horizontu, hlavní cíle JPD, hlavní důvody pro volbu klíčových oblastí a celkové rozdělení finančních prostředků.

Kapitola 1: Cíle spolupráce s ES

V této části by měly být výslovně uvedeny obecné cíle ES, které jsou stanoveny v oblasti spolupráce ve Smlouvě o ES, v rozhodnutí o přidružení zámoří, mezinárodních dohodách a v nedávném prohlášení o rozvojové politice Evropských společenství.

Kapitola 2: Vyhodnocení politické, ekonomické a sociální situace a situace v oblasti životního prostředí

Tato kapitola by měla pojednávat o hlavním vývoji a hlavních tématech na domácí scéně a o jejich mezinárodní návaznosti. Měla by zahrnovat aspekty politické situace, obchodu, ekonomické a sociální situace, životního prostředí a konečně i informace o udržitelnosti současných politik a o střednědobých výzvách.

Mělo by jít o analýzu a ne o pouhý popis. Analýza by měla vycházet z dialogu a být připravena v úzké spolupráci s dárci (existují-li) a zahrnovat nevládní subjekty.

V této souvislosti by ve všech vhodných případech měla být vynaložena zvláštní pozornost na zavádění mezinárodních zásad řádné správy v oblasti finanční, daňové a soudní, a to v rozsahu a podle plánu příslušných reforem.

Stejným způsobem by se mělo zvláště dbát na dostupnost nejnovějších statistických údajů.

Kapitola 3: Politický program ZZÚ

Tato část by měla obsahovat stručné prohlášení o cílech vlády, které jsou uvedeny v oficiálních politických dokumentech, ve střednědobých nebo dlouhodobých plánech, reformních strategiích nebo programech rozvoje. Prohlášení by mělo být doplněno informacemi o tom, jak vláda hodlá dosáhnout těchto cílů.

Kapitola 4: Vyhodnocení předchozí a probíhající spolupráce s ES

Tato část by měla obsahovat krátký přehled výsledků a získaných zkušeností z předchozí a probíhající spolupráce s ES. Měla by být zvážena doporučení z příslušných hodnocení ZZÚ, specifických odvětví nebo projektů.

V odstavci o soudržnosti (politický mix ES) by se měly vyhodnotit vazby mezi JPD a dalšími politikami Společenství, zdroji nebo nástroji. Měly by být představeny programy členských států a dárci (existují-li). Zvláštní pozornost by se měla věnovat koordinaci mezi územními a regionálními programy a spolupráci se státy AKT a nejvzdálenějšími regiony uvedenými v čl. 299 odst. 2 Smlouvy.

Kapitola 5: Strategie odpovídající potřebám

V této části by mělo být uvedeno, jaké oblasti byly zvoleny jako strategické pro spolupráci s ES, a upřesněno, na jaké oblasti/odvětví se bude pomoc soustředit. Volba oblastí by měla logicky vyplývat:

—	z politických cílů ES,

—	z analýzy situace ZZÚ a její rozvojové strategie, při níž by se určila relevance a udržitelnost strategie podpory,

—	ze závěrů přijatých v souvislosti s analýzou politického mixu/soudržnosti,

—	z předběžného objemu dostupných finančních prostředků,

—	ze získaných zkušeností z předchozích a probíhajících aktivit s ES,

—	z návaznosti na pomoc od jiných hlavních dárců a na vlastní programy vlády ZZÚ. Podpora Společenství by měla být zaměřena na oblasti, v nichž disponuje komparativními výhodami nebo zvláštní specializací.

Tato část by rovněž měla obsahovat stručné posouzení institucionální kapacity a případně i řešit možné potřeby institucionálních a kapacitních rozvojových akcí, nebo v případě nutnosti podporu akcí na posílení správy i finanční, daňové a soudní oblasti ve všech vhodných případech.

Je-li navrhována podpora programům nebo projektům jako způsob financování, měly by být popsány výjimečné a řádně odůvodněné případy, které by neumožňovaly poskytovat podporu formou rozpočtové podpory. V případech, kdy podmínky pro rozpočtovou podporu nejsou naplněny, je třeba poskytnout popis opatření prováděných k zajištění toho, aby byly vytvořeny podmínky pro rozpočtovou podporu.

ČÁST B: ÚZEMNÍ PROGRAM

Kapitola 6: Územní program

Tato kapitola představuje územní program ZZÚ, který vychází ze strategické analýzy a je s ní zcela v souladu. Územní program je nedílnou součástí JPD a měl by se skládat z těchto částí:

MOŽNOST A: PROGRAM NA PODPORU ODVĚTVOVÝCH POLITIK

Identifikace

Název

Náklady celkem

Upřesněte: Příspěvky ES a případně příspěvky přijímající ZZÚ (a případně dalších dárců)

Metoda pomoci / způsob řízení

Programy na podporu odvětvových politik:

—	odvětvová rozpočtová podpora (centralizované řízení),

—	společný fond (přímé nebo nepřímé) centralizované řízení / decentralizované řízení / nebo společné řízení),

—	projektový přístup (přímé nebo nepřímé) centralizované řízení / decentralizované řízení / nebo společné řízení)

Kód výboru pro rozvojovou pomoc

Odvětví

1. Odůvodnění a kontext ZZÚ

Hospodářská a sociální situace

Hlavními závěry hodnocení makroekonomické situace, a zejména střednědobý až dlouhodobý výhled.

Je-li jako způsob financování použita rozpočtová podpora, uveďte následující:

—

makroekonomická situace: struktura HDP; stávající hospodářský vývoj a očekávané trendy ohledně růstu HDP a inflace; veřejné finance, rozpočtový deficit, dluhová zátěž a výše nedoplatků; podíl výdajů v klíčových odvětvích; platební bilance na běžném a kapitálovém účtu, rezervy; měnová situace; úloha vnější pomoci v hospodářství; vztah k Mezinárodnímu měnovému fondu,

—	profil a vývoj chudoby: vývoj reálného HDP na jednoho obyvatele; soudržnost mezi mírou růstu a problémem snižování chudoby; výsledky průzkumů týkajících se chudoby; stav hlavních sociální ukazatelů ve srovnání s ostatními zeměmi; vývoj ukazatelů v posledních letech (je-li k dispozici),

—	zda odpovídající kritérium pro rozpočtovou podporu je splněno, zejména zda existuje dostatečně stabilní makroekonomická situace.

Politiky spolupráce přijímající ZZÚ

Hlavní politické a strategické priority a směry:

—	hlavní rysy vnitrostátní rozvojové politiky a strategie (analýza stávající situace, prohlášení o politice a strategii, akční plán(y), střednědobé finanční perspektivy a rozpočet, měření výkonu, monitorování a hodnocení),

—	realismus politiky a strategie (například vazba mezi růstem a odstraňováním chudoby, strategické orientace),

—	obecné zapojení vlády do politiky a strategie a konkrétně daného odvětvového ministerstva.

Odvětvový program vlády

Vznik a status odvětvového programu vlády:

—	hlavní závěry hodnocení odvětvové politiky a odvětvového rozpočtu a jejich střednědobé finanční perspektivy (jsou-li k dispozici), jakož i vazby na územní strategický rámec,

—	posouzení institucionální kapacity,

—	celkový rámec pro monitorování implementace odvětvových politik a strategií.

Je-li použita rozpočtová podpora jako způsob financování, uveďte klíčové závěry hodnocení řízení veřejných financí:

—	kvalitu stávajícího systému řízení veřejných financí včetně všech zvláštních odvětvových otázek a reforem týkajících se řízení veřejných financí,

—	hodnocení procesu zdokonalování řízení veřejných financí.

Je-li použita rozpočtová podpora, uveďte, že jsou splněna příslušná kriteria způsobilosti:

—	řádně definovaná odvětvová politika a

—	řádně definovaný program na zlepšení řízení veřejných financí.

Získané zkušenosti

Odkazy na přezkumy, posouzení, výsledky monitorování a hodnocení příslušných předchozích akcí.

Doplňkové akce

Obecný přehled probíhajících akcí ES, akcí dalších dárců a/nebo přijímací ZZÚ, které doplňují akci, která je předkládána.

Koordinace dárců

Popis procesu koordinace mezi přijímací ZZÚ a/nebo dalšími dárci, zejména členskými státy.

2. Popis

Cíle a očekávané výsledky

Cíle a hlavní prvky vládních odvětvových programů a cíle současného programu na podporu odvětvových politik a vztah mezi nimi.

Očekávané výsledky vládního odvětvového programu a programu na podporu odvětvových politik; zvláštní činnosti, které se mají vykonat v rámci programu na podporu odvětvových politik.

Zúčastněné subjekty

Popis hlavních zúčastněných subjektů včetně příjemců; konzultace občanské společnosti a dalších partnerů; zapojení a posouzení institucionální kapacity.

Rizika a předpoklady

Označení hlavních rizik a přehled opatření na jejich snížení; prvky dokládající udržitelnost navrhované akce. Je-li použita rozpočtová podpora jako způsob financování, měla by být zmíněna rizika týkající se kritérií způsobilosti.

Průřezové otázky

Udržitelné životní prostředí, rovnost mužů a žen, řádná správa věcí veřejných a lidská práva.

3. Otázky týkající se provádění

Metoda provádění

Zvolte příslušnou možnost v souladu se zvoleným způsobem financování:

—	centralizované řízení,

—	společné řízení na základě podpisu dohody s mezinárodní organizací,

—

decentralizované řízení na základě podpisu dohody o financování s ZZÚ (v případě částečně centralizovaného a částečně decentralizovaného provádění, použijte tuto možnost).

V případě decentralizace postupů zadávání veřejných zakázek a poskytování grantů:

—	Komise provádí kontroly postupů zadávání veřejných zakázek ex ante, převyšují-li částku 50 000 EUR, a kontroly ex post, je-li částka nižší nebo se rovná 50 000 EUR, nebo

—	Komise provádí kontroly postupů zadávání veřejných zakázek ex post (úplnou decentralizaci lze zvolit, pouze pokud jsou zcela splněna kritéria stanovená finančním nařízením).

V případě decentralizovaných plateb (možné pouze byly-li postupy pro přidělování zakázek decentralizovány):

—

pomocí odhadů programu jsou decentralizovány platby na provozní náklady a zakázky až do těchto horních mezí:

Práce	Dodávky	Služby	Granty
< 300 000 EUR	< 150 000 EUR	< 200 000 EUR	≤ 100 000 EUR

nebo

—	platby jsou zcela decentralizovány (úplnou decentralizaci lze zvolit pouze pokud jsou zcela splněna kritéria stanovená finančním nařízením).

Postupy zadávání veřejných zakázek a poskytování grantů

Tento text se vkládá bez úprav v případě činností, na které se vztahují postupy ES: ‚Všechny zakázky na provedení akce musí být přiděleny a provedeny v souladu s postupy a vzorovými dokumenty stanovenými a zveřejněnými Komisí pro provádění vnějších operací, které jsou v účinnosti v době zahájení příslušného výběrového řízení.‘

Tento text se vkládá bez úprav, pokud dohoda s mezinárodní organizací předpokládá použití vlastních pravidel a postupů, které vyhovují mezinárodním normám: ‚Všechny zakázky na provedení akce musí být přiděleny a provedeny v souladu s postupy a vzorovými dokumenty stanovenými a zveřejněnými příslušnou mezinárodní organizací.‘

Pokud se použijí jiná pravidla a postupy než postupy ES, měly by tyto postupy být popsány a vyhovovat kritériím finančního nařízení.

Rozpočet a časový rozvrh

Přibližný rozpis celkové částky na jednotlivé dílčí částky, včetně hodnocení, auditu a viditelnosti. Případně uveďte také příspěvek přijímací ZZÚ na jednotlivé položky rozpočtu a rovněž specifikujte, zda je tento příspěvek ve formě věcného plnění nebo v hotovosti.

Kde je to možné, uveďte poměr financování vyhrazeného na granty a zadávání zakázek; u zakázek uveďte druh zakázky (služby, dodávky, práce) a u grantů uveďte hlavní kategorii zamýšlených příjemců.

Připadá-li v úvahu: Uveďte orientační časový rámec zahájení zadávacích řízení nebo výzev k podání nabídek.

Je-li použita rozpočtová podpora jako způsob financování, uveďte orientační časový rozvrh měsíčních výplat s případným rozlišením mezi pevnými a variabilními tranšemi.

Označte období provádění v měsících počínající podpisem dohody o financování (smlouvy nebo další prováděcí dohody, pokud není podepsána dohoda o financování).

Monitorování výkonnosti a podmínky pro výplatu

Popis opatření pro sledování výkonnosti.

Ukazatele výkonnosti programu na podporu odvětvových politik; soudržnost s celkovým rámcovým hodnocením vládních odvětvových programů; proces hodnocení výkonnosti; způsoby ověření; případně kroky k posílení měření výkonnosti.

V případě zvolení rozpočtové podpory nebo společného financování jako způsob financování: obecné podmínky výplaty všech tranší; oblasti, ve kterých budou vymezeny zvláštní podmínky výplaty jednotlivých tranší.

Pro politické oblasti, které patří do klíčových oblastí, by měly být vymezeny ukazatele pro vstup, výstup, výsledek a pokud možno i dopad. Ukazatele by měly zohlednit kritéria SMART (konkrétní, měřitelné v krátkodobém i střednědobém horizontu, dosažitelné, realistické, časově vymezené) a mělo by u nich být určeno, jaká je jejich výchozí úroveň, jaký mají cíl a v jaké lhůtě ho má být dosaženo, aby je bylo možno porovnávat při přezkumu ročním, v polovině období a závěrečném.

Hodnocení a audit

Popis hodnocení (v polovině období, závěrečný, ex post) a opatření týkající se auditu.

Komunikace a viditelnost

Popis činností v oblasti komunikace a viditelnosti.

MOŽNOST B: OBECNÁ ROZPOČTOVÁ PODPORA

Identifikace

Název
Náklady celkem	Příspěvek ES
Metoda pomoci / způsob řízení	Obecná rozpočtová podpora – centralizované řízení
Kód výboru pro rozvojovou pomoc		Odvětví

1. Odůvodnění a kontext ZZÚ

Hospodářská a sociální situace

Makroekonomická situace: struktura HDP; stávající hospodářský vývoj růstu HDP a inflace; veřejné finance, rozpočtový deficit, dluhová zátěž a výše nedoplatků; podíl výdajů v klíčových odvětvích; platební bilance na běžném a kapitálovém účtu, rezervy; měnová situace; úloha vnější pomoci v hospodářství; shrnutí hlavních předchozích a očekávaných trendů v makroekonomických ukazatelích; popis vztahu mezi partnerským státem a Mezinárodním měnovým fondem; jakékoliv zvláštní téma makroekonomického zájmu pro jednotlivou ZZÚ.

Profil a vývoj chudoby: vývoj reálného HDP na jednoho obyvatele; soudržnost mezi mírou růstu a problémem snižování chudoby; výsledky průzkumů týkajících se chudoby; stav hlavních sociální ukazatelů ve srovnání s ostatními zeměmi; vývoj ukazatelů v posledních letech (je-li k dispozici).

Uveďte, zda příslušné kritérium pro rozpočtovou podporu je splněno, tedy že existuje makroekonomická politika zaměřená na stabilitu nebo že se zavádí a že tato politika by měla být podporována ES.

Politika spolupráce a strategie přijímající ZZÚ

Hlavní politické a strategické priority a směry:

—

Politika a strategie ZZÚ:

—	hlavní rysy rozvojové politiky a strategie ZZÚ (analýza stávající situace, prohlášení o politice a strategii, akční plán(y), střednědobé finanční perspektivy a rozpočet, měření výkonu, monitorování a hodnocení),

—	realismus politiky a strategie (například vazba mezi růstem a odstraňováním chudoby, strategické orientace),

—	zapojení politiky a strategie.

—	Sledování výkonnosti: existence monitorovacího procesu s ukazateli výkonnosti pro měření dosahování cílů; soudržnost s rozvojovými cíli tisíciletí a politické a hospodářské sbližování s EU; existence programu na zajištění, že jsou řádně používány ukazatele výkonnosti.

—	Uveďte, že příslušné kritérium rozpočtové podpory je splněno, zejména že existuje řádně definovaná rozvojová nebo reformní politika a strategie nebo se zavádí, a že tato politika by měla být podporována ES.

Odvětvové politiky (případně)

Přehled charakteristik hlavních odvětví a odvětvových politik v prioritních oblastech, kterými se tento program zabývá.

Veřejné finance

Hlavní otázky veřejných financí ve dvou klíčových oblastech:

—

řízení veřejných financí:

—	posouzení kvality stávajícího systému řízení veřejných financí,

—	hodnocení procesu zdokonalování řízení veřejných financí včetně závazku orgánů ZZÚ zlepšovat výkon řízení veřejných financí; relevance a rozsah realizace reformní strategie; relevanci a rozsah koordinace a provádění programů na rozvoj kapacity v oblasti řízení veřejných financí,

—	uveďte, že příslušné kritérium pro rozpočtovou podporu je splněno, zejména že existuje důvěryhodný a relevantní program na zlepšení řízení veřejných financí.

—

Vnitrostátní rozpočet a střednědobé finanční perspektivy: výše rozpočtové podpory ve vztahu k rozpočtu; druh a krytí rozpočtu (včetně struktury příjmové a výdajové strany rozpočtu); soudržnost mezi politikou a strategií ZZÚ a rozpočtovými příděly a výdaji; rozpočtová strategie (včetně fiskální udržitelnosti, dluhové udržitelnosti, rozpočtových pravidel, finančních strategií); činnosti pro zefektivnění nákladů; a stav jakýchkoliv střednědobých finančních perspektiv (včetně krytí, rozsahu integrace nebo neintegrace do rozpočtového procesu, rozsahu přesměrování podle politik a strategií).

Získané zkušenosti

Shrnutí získaných zkušeností, včetně výsledků přezkumů, posouzení, monitorování a hodnocení příslušných předchozích akcí týkajících se tohoto specifického programu.

Doplňkové akce

Obecný přehled probíhajících akcí ES, akcí dalších dárců a/nebo přijímací ZZÚ, které doplňují předkládanou akci.

Koordinace dárců

Popis procesu koordinace mezi přijímací ZZÚ a/nebo dalšími dárci, zejména členskými státy.

2. Popis

Cíle

Celkové cíle: odvozené z politiky a strategie ZZÚ; obvykle zahrnují příspěvek k obecným rozvojovým cílům a rozvojovým cílům tisíciletí, jako je např. růst, odstraňování chudoby, bezpečnost a dobré sousedské vztahy, integrace do světového hospodářství, hospodářské partnerství.

Účel (zvláštní cíl): odvozený z politiky a strategie ZZÚ; zde je odkazováno na zvláštní aspekty celkové strategie. Často se týká zlepšování makroekonomické stability, řízení veřejných financí, zavádění reforem a vylepšení fungování veřejných a sociálních služeb.

Očekávané výsledky a hlavní činnosti

Očekávané výsledky: často se týkají lepšího fungování veřejného a vládního sektoru a zboží a služeb, jež dodávají, jakož i zlepšení rámce pro veřejnou politiku a veřejné výdaje. Právě toto zboží a služby by přispěly k plnění obecných cílů, jako jsou ty, které se týkají snižování chudoby a rozvojových cílů tisíciletí.

Činnosti zahrnují otázky týkající se politického dialogu, kapacit rozvojových aktivit, monitorování podmínek pro výplatu rozpočtové podpory. Způsoby (nebo vstupy) budou převážně odkazovat na finanční podporu poskytovanou rozpočtovou podporou s uvedením výše této podpory ve vztahu k hlavním makroekonomickým ukazatelům.

Zúčastněné subjekty

Popis hlavních zúčastněných subjektů včetně příjemců; konzultace občanské společnosti a dalších partnerů; zapojení a posouzení institucionální kapacity.

Rizika a předpoklady

Označení hlavních rizik, zvláště pokud jde o kritéria způsobilosti, a přehled opatření na jejich snížení.

Průřezové otázky

Udržitelné životní prostředí, rovnost mužů a žen, řádná správa věcí veřejných a lidská práva.

3. Otázky týkající se provádění

Rozpočet a časový rozvrh

Celkový rozpočet a orientační časový rozvrh měsíčních výplat s případným rozlišením mezi fixními a variabilními tranšemi.

Období provádění uvedené v měsících počínající podpisem dohody o financování.

Rozpočtové příděly na doplňující opatření na podporu akce.

Způsoby rozpočtové podpory

Upřesněte: přímá/nepřímá; cílená/necílená; střednědobá/krátkodobá politika a strategie (dle případu).

Postupy zadávání veřejných zakázek a poskytování grantů

Pouze pro doplňující podporu jako např. technickou pomoc, audit, hodnocení. K vložení beze změn: ‚Všechny zakázky na provedení akce musí být přiděleny a provedeny v souladu s postupy a vzorovými dokumenty stanovenými a zveřejněnými Komisí pro provádění vnější operace, které jsou v účinnosti v době zahájení příslušného výběrového řízení.‘

Monitorování výkonnosti a podmínky pro výplatu

Popis opatření pro sledování výkonnosti, obecných podmínek výplaty všech tranší; zvláštních podmínek pro výplatu jednotlivých tranší. Pro politické oblasti, které patří do klíčových oblastí, by měly být vymezeny ukazatele pro vstup, výstup, výsledek a pokud možno i dopad. Ukazatele by měly zohlednit kritéria SMART (konkrétní, měřitelné v krátkodobém i střednědobém horizontu, dosažitelné, realistické, časově vymezené) a mělo by u nich být určeno, jaká je jejich výchozí úroveň, jaký mají cíl a v jaké lhůtě ho má být dosaženo, aby je bylo možno porovnávat při přezkumu ročním, v polovině období a závěrečném.

Hodnocení a audit

Popis hodnocení (v polovině období, závěrečný, ex post) a opatření týkající se auditu.

Komunikace a viditelnost

Popis činností v oblasti komunikace a viditelnosti.

MOŽNOST C: PROJEKTOVÝ PŘÍSTUP

Identifikace

Název

Náklady celkem

Upřesněte: Příspěvky ES a případně příspěvky přijímající ZZÚ (a případně dalších dárců)

Metoda pomoci / způsob řízení

—	Projektový přístup (přímé nebo nepřímé) centralizované řízení / decentralizované řízení / nebo společné řízení)

Kód výboru pro rozvojovou pomoc

Odvětví

1. Odůvodnění

Odvětvové souvislosti

Charakteristiky a politiky dotčeného odvětví nebo tematické oblasti (případně na regionální úrovni) a hlavní problémy, které projekt zamýšlí řešit.

Získané zkušenosti

Odkazy na přezkumy, posouzení, výsledky monitorování a hodnocení předchozích akcí, které jsou pro tento specifický projekt relevantní.

Doplňkové akce

Obecný přehled probíhajících akcí ES, akcí dalších dárců a/nebo přijímací ZZÚ, které doplňují předkládanou akci.

Koordinace dárců

Popis procesu koordinace mezi přijímací ZZÚ a/nebo dalšími dárci, zejména členskými státy.

2. Popis

Cíle

Celkové cíle a účel (zvláštní cíl) podpory ES.

Očekávané výsledky a hlavní činnosti

Strategie zvolená na nápravu označeného problému, který projekt zamýšlí řešit; popis očekávaných výsledků a vytyčení způsobů, jak budou dosaženy.

Zúčastněné subjekty

Popis hlavních zúčastněných subjektů včetně příjemců; konzultace občanské společnosti a případně dalších partnerů; zapojení a posouzení institucionální kapacity.

Rizika a předpoklady

Označení hlavních rizik a přehled opatření na jejich snížení, včetně podmínek, jež musí být splněny před a během provádění; prvky dokládající udržitelnost navrhované akce.

Průřezové otázky

Udržitelné životní prostředí, rovnost mužů a žen, řádná správa věcí veřejných a lidská práva.

3. Otázky týkající se provádění

Metoda provádění

Zvolte příslušnou možnost v souladu se zvoleným způsobem financování:

—	centralizované řízení,

—	společné řízení na základě podpisu dohody s mezinárodní organizací,

—

decentralizované řízení na základě podpisu dohody o financování s ZZÚ (v případě částečně centralizovaného a částečně decentralizovaného provádění, použijte tuto možnost).

Uveďte úkoly (postupy zadávání veřejných zakázek a poskytování grantů/platby), které mají být centralizovány nebo decentralizovány, jakož i zadavatele a platební orgán(y).

V případě decentralizace postupů zadávání veřejných zakázek a poskytování grantů:

—	Komise provádí kontroly postupů zadávání veřejných zakázek ex ante, převyšují-li částku 50 000 EUR, a kontroly ex post, je-li částka nižší nebo se rovná 50 000 EUR, nebo

—	Komise provádí kontroly postupů zadávání veřejných zakázek ex post (úplnou decentralizaci lze zvolit, pouze pokud jsou zcela splněna kritéria stanovená finančním nařízením).

V případě decentralizovaných plateb (možné pouze byly-li postupy pro přidělování zakázek decentralizovány):

—

pomocí odhadů programu jsou decentralizovány platby na provozní náklady a zakázky až do těchto horních mezí:

Práce	Dodávky	Služby	Granty
< 300 000 EUR	< 150 000 EUR	< 200 000 EUR	≤ 100 000 EUR

nebo

—	platby jsou zcela decentralizovány (úplnou decentralizaci lze zvolit pouze pokud jsou zcela splněna kritéria stanovená finančním nařízením).

Postupy zadávání veřejných zakázek a poskytování grantů

Pokud se použijí jiná pravidla a postupy než postupy ES, měly by tyto postupy být popsány a vyhovovat kritériím finančního nařízení.

Rozpočet a časový rozvrh

Uveďte případně indikativní časový rámec zahájení zadávacích řízení nebo výzev k podání nabídek.

Označte plánované období provádění v měsících počínající podpisem dohody o financování (smlouvy nebo další prováděcí dohody, pokud není podepsána dohoda o financování).

Sledování výkonnosti

Popis opatření pro sledování výkonnosti; přehled klíčových ukazatelů měřící pokrok. Pro politické oblasti, které patří do klíčových oblastí, by měly být vymezeny ukazatele pro vstup, výstup, výsledek a pokud možno i dopad. Ukazatele by měly zohlednit kritéria SMART (konkrétní, měřitelné v krátkodobém i střednědobém horizontu, dosažitelné, realistické, časově vymezené) a mělo by u nich být určeno, jaká je jejich výchozí úroveň, jaký mají cíl a v jaké lhůtě ho má být dosaženo, aby je bylo možno porovnávat při přezkumu ročním, v polovině období a závěrečném.

Hodnocení a audit

Popis hodnocení (v polovině období, závěrečný, ex post) a opatření týkající se auditu.

Komunikace a viditelnost

Popis činností v oblasti komunikace a viditelnosti.“

Zavřít

Vyhledání konkrétního předpisu

Fulltextové vyhledávání