(ES) č. 1098/2007Nařízení Rady (ES) č. 1098/2007 ze dne 18. září 2007 , kterým se zavádí víceletý plán pro populace tresky obecné v Baltském moři a lov těchto populací, mění nařízení (EHS) č. 2847/93 a ruší nařízení (ES) č. 779/97

NAŘÍZENÍ RADY (ES) č. 1098/2007

ze dne 18. září 2007,

kterým se zavádí víceletý plán pro populace tresky obecné v Baltském moři a lov těchto populací, mění nařízení (EHS) č. 2847/93 a ruší nařízení (ES) č. 779/97

RADA EVROPSKÉ UNIE,

s ohledem na Smlouvu o založení Evropského společenství, a zejména na článek 37 této smlouvy,

s ohledem na návrh Komise,

s ohledem na stanovisko Evropského parlamentu (1),

vzhledem k těmto důvodům:

(1)	Z nedávno podaných vědeckých doporučení Mezinárodní rady pro průzkum moří (ICES) vyplývá, že populace tresky obecné v subdivizích ICES 25 až 32 Baltského moře se zmenšila na úroveň, při níž trpí sníženou reprodukční schopností, a že odlov této populace probíhá neudržitelným způsobem.

(2)	Z nedávných vědeckých doporučení ICES dále vyplývá, že populace tresky obecné v subdivizích ICES 22, 23 a 24 Baltského moře je nadměrně lovena a dosáhla úrovně, při níž je ohrožena sníženou reprodukční schopností.

(3)	Je třeba přijmout opatření pro zavedení víceletého plánu řízení rybolovu populací tresky obecné v Baltském moři.

(4)	Cílem plánu je zajistit, aby populace tresky obecné v Baltském moři bylo možné využívat za udržitelných hospodářských, environmentálních a sociálních podmínek.

(5)

Nařízení Rady (ES) č. 2371/2002 ze dne 20. prosince 2002 o zachování a udržitelném využívání rybolovných zdrojů v rámci společné rybářské politiky (2) mimo jiné vyžaduje, aby za účelem dosažení tohoto cíle Společenství uplatňovalo preventivní přístup při přijímání opatření na ochranu a zachování těchto populací, pro jejich udržitelné využívání a co největší snížení dopadu rybolovu na mořské ekosystémy. Mělo by se zaměřit na postupné zavádění takového přístupu k řízení rybolovu, který je založen na ekosystémech, a mělo by přispívat k účinnosti rybolovných činností v rámci hospodářsky životaschopného a konkurenceschopného odvětví rybolovu, spolu se zajištěním přiměřené životní úrovně osob závislých na lovu tresky obecné v Baltském moři a s ohledem na zájmy spotřebitelů.

(6)	Pro dosažení tohoto cíle je nutné obnovit východní populaci tak, aby se dostala do bezpečných biologických limitů, a u obou populací zajistit dosažení takových úrovní, při nichž bude zachována jejich plná reprodukční schopnost a bude možné dlouhodobě dosahovat co nejlepších úlovků.

(7)	Toho lze dosáhnout zavedením vhodné metody postupného snižování intenzity rybolovných činností zaměřených na tresku obecnou na úroveň odpovídající tomuto cíli a stanovováním celkových přípustných odlovů (TAC) populací tresky obecné na úrovních odpovídajících intenzitě rybolovu.

(8)	Vzhledem k tomu, že k odlovu tresky obecné při lovu sledě obecného a šprota obecného a při lovu lososa do tenatových sítí a tenatových sítí na chytání ryb za žábry dochází jen velmi omezeně, na tyto druhy rybolovu by se postupné snižování intenzity vztahovat nemělo.

(9)	V zájmu zajištění stabilních rybolovných práv je vhodné omezit změny TAC mezi jednotlivými lety.

(10)	Kontrolu intenzity rybolovu je vhodné provádět prostřednictvím úprav délky období, v nichž je lov tresky obecné povolen. Členské státy mohou stanovit společné dny, které mohou všechna plavidla Společenství plující pod jejich vlajkami strávit mimo přístav.

(11)

Má-li být zajištěno dodržování opatření stanovených v tomto nařízení, je nutné přijmout kontrolní opatření nad rámec nebo odchylně od kontrolních opatření stanovených v nařízení Rady (ES) č. 1627/94 ze dne 27. června 1994, kterým se stanoví obecná ustanovení týkající se zvláštních povolení k rybolovu (3), v nařízení Rady (EHS) č. 2847/93 ze dne 12. října 1993 o zavedení kontrolního režimu pro společnou rybářskou politiku (4) a v nařízení Komise (EHS) č. 2807/83 ze dne 22. září 1983, kterým se stanoví zvláštní pravidla pro zaznamenávání údajů o úlovcích ryb členských států (5).

(12)	Během prvních tří let svého provádění by měl být víceletý plán chápán jako plán obnovy ve smyslu článku 5 nařízení (ES) č. 2371/2002.

(13)	Subdivize ICES 27 nebo 28 by mohly být vyjmuty z ustanovení o řízení intenzity rybolovu vzhledem k minimálním odlovům v těchto subdivizích ICES.

(14)	Víceletý plán stanovený v tomto nařízení nahrazuje stávající úpravu řízení intenzity rybolovu v Baltském moři. Nařízení Rady (ES) č. 779/97 ze dne 24. dubna 1997 o zavedení režimu řízení intenzity rybolovu v Baltském moři (6) by tedy mělo být zrušeno,

PŘIJALA TOTO NAŘÍZENÍ:

KAPITOLA I

PŘEDMĚT, OBLAST PŮSOBNOSTI A DEFINICE

Článek 1

Věc

Tímto nařízením se zavádí víceletý plán pro tyto populace tresky obecné (dále jen „dotčené populace tresky obecné“) a lov těchto populací:

a)	treska obecná vyskytující se v oblasti A;

b)	treska obecná vyskytující se v oblasti B a C.

Článek 2

Oblast působnosti

Toto nařízení se použije na rybářská plavidla Společenství o celkové délce nejméně osm metrů lovící v Baltském moři a na členské státy ležící na pobřeží Baltského moře (dále jen „dotčené členské státy“). Článek 9 se však použije na plavidla o celkové délce menší než osm metrů působící v oblasti Baltského moře.

Článek 3

Definice

Pro účely tohoto nařízení se vedle definic uvedených v článku 3 nařízení (ES) č. 2371/2002 a článku 2 nařízení Rady (ES) č. 2187/2005 ze dne 21. prosince 2005, kterým se stanoví technická opatření pro zachování rybolovných zdrojů ve vodách Baltského moře, Velkého a Malého Beltu a Øresundu (7), použijí tyto definice:

a)	„divizemi a subdivizemi Mezinárodní rady pro průzkum moří (ICES)“ se rozumí oblasti vymezené v nařízení Rady (EHS) č. 3880/91 dne 17. prosince 1991 o předkládání statistik nominálních odlovů členských států provozujících rybolov v severovýchodním Atlantiku (8);

b)	„Baltským mořem“ se rozumí divize ICES IIIb, IIIc a IIId;

c)	„celkovým přípustným odlovem (TAC)“ se rozumí množství ryb, které lze každý rok odlovit z každé populace;

d)	„systémy VMS“ se rozumí systémy sledování plavidel (VMS) podle nařízení Komise (ES) č. 2244/2003 ze dne 18. prosince 2003, kterým se stanoví pravidla pro systémy satelitního sledování plavidel (9) pro plavidla jakékoliv délky;

e)	„oblastí A“ se rozumí subdivize ICES 22 až 24; „oblastí B“ se rozumí subdivize ICES 25 až 28; „oblastí C“ se rozumí subdivize ICES 29 až 32;

f)	„dny strávenými mimo přístav“ se rozumí jakékoli nepřerušené období 24 hodin nebo jejich část, během nichž plavidlo není v přístavu.

KAPITOLA II

CÍLE

Článek 4

Cíle

Plán zajistí udržitelné využívání dotčených populací tresky obecné postupným snižováním míry úmrtnosti způsobené rybolovem a jejím následným udržováním alespoň na těchto úrovních:

a)	0,6 u 3–6leté populace tresky obecné v oblasti A a

b)	0,3 u 4–7leté populace tresky obecné v oblastech B a C.

KAPITOLA III

CELKOVÉ PŘÍPUSTNÉ ODLOVY

Článek 5

Stanovení TAC

1.   Každý rok Rada na základě návrhu Komise rozhodne kvalifikovanou většinou o TAC pro dotčené populace tresky obecné v následujícím roce.

2.   TAC pro dotčené populace tresky obecné se stanoví podle článků 6 a 7.

Článek 6

Postup stanovení TAC pro dotčené populace tresky obecné

1.   Rada přijme jako TAC pro dotčené populace tresky obecné hodnotu, která je podle vědeckého hodnocení provedeného Vědeckotechnickým a hospodářským výborem pro rybářství (dále jen „STECF“) vyšší z těchto dvou možností:

a)	TAC, jehož výsledkem by v roce jeho uplatnění bylo 10 % snížení míry úmrtnosti způsobené rybolovem v porovnání s mírou úmrtnosti způsobené rybolovem odhadnutou v předchozím roce;

b)	TAC, jehož výsledkem by byla míra úmrtnosti způsobené rybolovem uvedená v článku 4.

2.   Pokud by použití odstavce 1 vedlo k TAC, který by překročil hodnotu TAC pro předchozí rok o více než 15 %, Rada přijme TAC, který je o 15 % vyšší než TAC v předchozím roce.

3.   Pokud by použití odstavce 1 vedlo k TAC, který by byl o více než 15 % nižší než hodnota TAC pro předchozí rok, Rada přijme TAC, který je o 15 % nižší než TAC v předchozím roce.

4.   Odstavec 3 se nepoužije, jestliže z vědeckého hodnocení STECF vyplyne, že míra úmrtnosti způsobené rybolovem v roce uplatnění TAC překročí hodnotu 1 za rok u 3–6leté populace tresky obecné v oblasti A nebo hodnotu 0,6 za rok u 4–7leté populace tresky obecné v oblastech B a C.

Článek 7

Odchylka

Považuje-li to za vhodné, může Rada odchylně od článku 6 přijmout hodnotu TAC nižší, než jaká vyplývá z použití článku 6.

KAPITOLA IV

OMEZENÍ INTENZITY RYBOLOVU

Článek 8

Postup pro stanovení období, kdy je povolen rybolov s některými druhy lovných zařízení

1.   Rybářským plavidlům se zakazuje rybolov pomocí vlečných sítí, dánských nevodů nebo podobných lovných zařízení s oky o velikosti 90 mm nebo větší, pomocí tenatových sítí na chytání ryb za žábry, tenatových sítí nebo třístěnných tenatových sítí s oky o velikosti 90 mm nebo větší, nástražných lovných šňůr pro lov při dně, dlouhých lovných šňůr s výjimkou unášených lovných šňůr, ručních lovných šňůr, jakož i namočeného lovného zařízení:

a)	od 1. do 30. dubna v oblasti A a

b)	od 1. července do 31. srpna v oblasti B.

2.   Při rybolovu s unášenými lovnými šňůrami nesmí být treska obecná uchovávána na palubě.

3.   Rada každý rok kvalifikovanou většinou rozhodne o maximálním počtu dnů strávených mimo přístav mimo období stanovená v odstavci 1 v následujícím roce, v nichž bude povolen rybolov lovnými zařízeními uvedenými odstavci 1, a to v souladu s pravidly stavenými v odstavcích 4 a 5.

4.   Přesáhne-li míra úmrtnosti způsobené rybolovem odhadovaná STECF u některé z dotčených populací tresky obecné alespoň o 10 % minimální míru úmrtnosti způsobené rybolovem uvedenou v článku 4, celkový počet dní, v nichž bude povolen rybolov pomocí zařízení uvedených v odstavci 1, se sníží o 10 % ve srovnání s celkovým počtem dní, v nichž je povolen v probíhajícím roce.

5.   Přesáhne-li míra úmrtnosti způsobené rybolovem odhadovaná STECF u některé z dotčených populací tresky obecné minimální míru úmrtnosti způsobenou rybolovem uvedenou v článku 4 o méně než 10 %, celkový počet dní, v nichž bude povolen rybolov pomocí zařízení uvedených v odstavci 1, se rovná počtu dní, v nichž je povolen v probíhajícím roce, který se vynásobí minimální mírou úmrtnosti uvedenou v článku 4 a vydělí mírou úmrtnosti odhadovanou STECF.

6.   Odchylně od odstavce 1 se rybářským plavidlům o celkové délce menší než 12 metrů povoluje využít až pět dnů měsíčně rozdělených do období nejméně dvou po sobě jdoucích dnů z maximálního počtu dnů strávených mimo přístav vyplývajícího z uplatnění odstavců 3 až 5 v rámci období zákazu rybolovu uvedených v odstavci 1. Během těchto dnů mohou rybářská plavidla ponořovat sítě a vykládat ryby pouze od pondělí 6:00 hod. do pátku 18:00 hod. téhož týdne.

Článek 16 se použije na rybolovná plavidla uvedená v prvním pododstavci a nemající povolení k lovu tresky obecné.

7.   Na žádost Komise nebo některého členského státu zpřístupní členské státy na svých internetových stránkách nebo poskytnou Komisi a všem členským státům popis systému, jehož používáním se zajišťuje dodržování ustanovení odstavců 3, 4 a 5.

Článek 9

Omezení oblastí rybolovu

1.   Od 1. května do 31. října je zakázáno provádět jakoukoli rybolovnou činnost v oblastech ohraničených loxodromami postupně spojujícími následující souřadnice, které se měří podle souřadnicového systému WGS84:

a)	oblast 1: — 55° 45′ s. š., 15° 30′ v. d., — 55° 45′ s. š., 16° 30′ v. d., — 55° 00′ s. š., 16° 30′ v. d., — 55° 00′ s. š., 16° 00′ v. d., — 55° 15′ s. š., 16° 00′ v. d., — 55° 15′ s. š., 15° 30′ v. d., — 55° 45′ s. š., 15° 30′ v. d.,

b)	oblast 2: — 55° 00′ s. š., 19° 14′ v. d., — 54° 48′ s. š., 19° 20′ v. d., — 54° 45′ s. š., 19° 19′ v. d., — 54° 45′ s. š., 18° 55′ v. d., — 55° 00′ s. š., 19° 14′ v. d.,

c)	oblast 3: — 56° 13′ s. š., 18° 27′ v. d., — 56° 13′ s. š., 19° 31′ v. d., — 55° 59′ s. š., 19° 13′ v. d.; — 56° 03′ s. š., 19° 06′ v. d., — 56° 00′ s. š., 18° 51′ v. d., — 55° 47′ s. š., 18° 57′ v. d., — 55° 30′ s. š., 18° 34′ v. d., — 56° 13′ s. š., 18° 27′ v. d.

2.   Odchylně od odstavce 1 se povoluje rybolov do tenatových sítí na chytání ryb za žábry, tenatových sítí a třístěnných tenatových sítí s oky o velikosti 157 mm nebo větší nebo pomocí unášených lovných šňůr. Na palubě nesmí být uchováváno žádné jiné lovné zařízení.

3.   Při lovu ryb jakýmikoli druhy lovných zařízení definovaných v odstavci 2 nesmí být na palubě uchovávána žádná treska obecná.

KAPITOLA V

SLEDOVÁNÍ, INSPEKCE A DOHLED

Článek 10

Zvláštní povolení k rybolovu tresky obecné v Baltském moři

1.   Odchylně od čl. 1 odst. 2 nařízení (ES) č. 1627/94 musejí mít zvláštní povolení k rybolovu tresky obecné v Baltském moři veškerá plavidla Společenství o celkové délce osm metrů nebo větší, která mají na palubě nebo používají jakákoli zařízení povolená pro lov tresky obecné v Baltském moři podle článku 3 nařízení (ES) č. 2187/2005.

2.   Členské státy mohou vydávat zvláštní povolení uvedené v odstavci 1 pouze plavidlům Společenství, která měla v roce 2005 zvláštní povolení k rybolovu tresky obecné v Baltském moři v souladu s bodem 6.2.1 přílohy III nařízení Rady (ES) č. 27/2005 ze dne 22. prosince 2004, kterým se pro rok 2005 stanoví rybolovná práva a související podmínky pro určité populace ryb a skupiny populací ryb, platné ve vodách Společenství a pro plavidla Společenství ve vodách podléhajících omezením odlovů (10). Členský stát však může vydat zvláštní povolení k rybolovu tresky obecné pro plavidlo Společenství plující pod vlajkou tohoto členského státu, které zvláštní povolení k rybolovu v roce 2005 nemělo, pokud zajistí, že plavidla o přinejmenším stejné kapacitě měřené v kilowatech (kW) nesmějí lovit v Baltském moři pomocí jakéhokoli zařízení uvedeného v odstavci 1.

3.   Každý dotčený členský stát sestaví a povede seznam plavidel majících zvláštní povolení k rybolovu tresky obecné v Baltském moři a tento seznam zpřístupní na svých úředních internetových stránkách.

4.   Velitel nebo zplnomocněný zástupce velitele rybářského plavidla, pro které členský stát vydal zvláštní povolení k rybolovu tresky obecné v Baltském moři, uchovává kopii uvedeného povolení na palubě tohoto rybářského plavidla.

Článek 11

Lodní deníky

1.   Odchylně od čl. 6 odst. 4 nařízení (EHS) č. 2847/93 vedou velitelé všech plavidel Společenství, jejichž celková délka je osm metrů nebo větší, lodní deník o činnostech těchto plavidel v souladu s článkem 6 uvedeného nařízení.

Rybářská plavidla o celkové délce od 8 do 10 metrů mající na palubě tresku obecnou ulovenou v oblasti C vedou bez ohledu na první pododstavec lodní deník, který je v souladu s ustanoveními uvedenými v bodu 2 přílohy IV nařízení (EHS) č. 2807/83.

2.   U plavidel vybavených systémem VMS členské státy pomocí údajů VMS ověřují, že informace obdržené ve středisku sledování lovišť (dále jen „středisko FMC“) odpovídají činnostem zaznamenaným do lodního deníku. Tyto křížové kontroly budou zaznamenávány v počítačově čitelné podobě po dobu tří let.

3.   Každý členský stát uchovává a na svých úředních internetových stránkách zpřístupňuje kontaktní údaje pro předkládání lodních deníků, prohlášení o vykládkách a předchozích oznámení uvedených v článku 17.

Článek 12

Elektronická evidence a předávání údajů o úlovcích

Odchylně od článku 1 nařízení (EHS) č. 2807/83 mohou členské státy povolit veliteli rybářského plavidla vybaveného systémem VMS podávat zprávy o informacích požadovaných v lodním deníku elektronicky. Informace se předávají do střediska FMS členského státu vlajky denně po dokončení rybolovných činností v tomto kalendářním dni. Informace z lodního deníku se zpřístupňují na žádost střediska FMS pobřežního státu v době, kdy je rybářské plavidlo ve vodách daného pobřežního státu, a na žádost inspekce.

Článek 13

Zaznamenávání údajů o intenzitě rybolovu

1.   Odchylně od článku 19b nařízení (EHS) č. 2847/93 velitel rybářského plavidla Společenství, které má při vyplutí z přístavu nebo Baltského moře nebo vplutí do nich na palubě jakékoli z lovných zařízení uvedených v čl. 8 odst. 1 tohoto nařízení, předává středisku FMC členského státu vlajky zprávu u intenzitě rybolovu obsahující tyto informace:

a)	Při vyplutí z přístavu nebo vplutí do Baltského moře: i) název plavidla, vnější identifikační znaky a rádiovou volací značku; ii) den a hodinu odjezdu z přístavu nebo vstupu do Baltského moře (místní čas); iii) oblast, ve které bude plavidlo lovit ryby, v souladu s definicí v čl. 3 písm. e).

b)	Při vplutí do přístavu nebo vyplutí z Baltského moře: i) název plavidla, vnější identifikační znaky a rádiovou volací značku; ii) den a hodinu vplutí do přístavu nebo vyplutí z Baltského moře (místní čas).

2.   Odst. 1 písm. a) body i) a ii) a odst. 1 písm. b) se nepoužijí na plavidla vybavená systémem VMS.

3.   Středisko FMS členského státu vlajky uvede zprávu o intenzitě rybolovu ve své počítačové databázi.

4.   Členský stát vlajky poskytne na požádání pobřežnímu členskému státu informace uvedené v odstavci 1.

Článek 14

Sledování a kontrola intenzity rybolovu

Příslušné orgány členského státu vlajky sledují a kontrolují soulad s

a)	omezeními intenzit rybolovu stanovenými v článku 8;

b)	omezeními rybolovu stanovenými v článku 9.

Článek 15

Míra odchylky povolená v lodním deníku

Odchylně od čl. 5 odst. 2 nařízení (EHS) č. 2807/83 činí povolená míra odchylky při odhadech množství ryb v kg podléhajících TAC, které se nacházejí na palubě plavidel, 10 % údaje uvedeného v lodním deníku, s výjimkou tresky obecné, u níž činí míra odchylky 8 %.

V případě ryb odlovených v oblasti A a B, které jsou vykládány nevytříděné, je povolená míra odchylky při odhadování množství 10 % z celkového množství, které se nachází na palubě.

Článek 16

Vplutí do konkrétních oblastí nebo vyplutí z nich

1.   Rybářské plavidlo mající zvláštní povolení k rybolovu tresky obecné může v rámci jednoho rybářského výjezdu lovit pouze v jedné z oblastí A, B nebo C.

2.   Rybářské plavidlo smí zahájit rybolov ve vodách Společenství v oblasti A, B, nebo C, jen pokud nemá na palubě žádnou tresku obecnou.

Vpluje-li rybářské plavidlo do přístavu v oblasti, ve které provádí rybolov, aniž by provedlo vykládku svých ryb, může pokračovat ve své rybolovné činnosti v této oblasti s treskou obecnou na palubě.

3.   Vyplouvá-li rybářské plavidlo z oblasti A, B nebo C s treskou obecnou na palubě, musí

a)	plout přímo do přístavu mimo oblast, ve které lovilo, a provést vykládku ryb;

b)

při opuštění oblasti, ve které plavidlo provádělo rybolovnou činnost, musí být jeho rybářské sítě uskladněny tak, aby nebyly připraveny k okamžitému použití, v souladu s těmito podmínkami: i) sítě, závaží a podobné zařízení musejí být odpojeny od vlečných desek a vlečných a tralových lan a lanek; ii) sítě umístěné na palubě nebo nad palubou musejí být bezpečně připevněny k části nástavby.

4.   Odchylně od odstavců 1, 2 a 3 může rybářské plavidlo v roce 2008 lovit ryby v oblastech A a B během jednoho rybářského výjezdu a může zahájit rybolovnou činnost v kterékoli z těchto oblastí pouze s méně než 150 kg tresky obecné na palubě. Členské státy přijmou konkrétní opatření za účelem zajištění účinné kontroly. Členské státy podají Komisi zprávu o těchto opatřeních do 31. ledna 2008.

Článek 17

Oznámení předem

1.   Velitel rybářského plavidla Společenství, které vyplouvá z oblasti A, B nebo C s více než 300 kg živé hmotnosti tresky obecné na palubě, oznámí nejméně hodinu před opuštěním dané oblasti příslušným orgánům pobřežního členského státu, ve kterém bude vykládat ryby:

a)	čas a polohu při vyplutí;

b)	celkové množství tresky obecné a celkovou hmotnost jiných druhů v živé hmotnosti uchovávaných na palubě;

c)	název místa vykládky;

d)	odhadovaný čas příjezdu do tohoto místa vykládky.

Pobřežní stát podá zprávu o vykládce státu vlajky.

2.   Má-li rybářské plavidlo Společenství v úmyslu vplout do přístavu v oblasti, v níž provádělo rybolov, s více než 300 kg živé hmotnosti tresky obecné na palubě, oznámí nejméně jednu hodinu před vplutím do přístavu velitel rybářského plavidla Společenství příslušným orgánům pobřežního členského státu a pobřežní stát státu vlajky veškeré informace uvedené v odst. 1 písm. b), c) a d).

3.   Poskytování informací uvedených v odst. 1 písm. a) a b) se nepoužije u plavidel, na která se vztahuje článek 12.

4.   Odst. 1 písm. a) se nepoužije na plavidla vybavená systémem VMS.

5.   Oznámení stanovené v odstavcích 1 a 2 může podat rovněž zástupce velitele rybářského plavidla Společenství.

Článek 18

Určené přístavy

1.   Pokud se na plavidle nachází více než 750 kg živé hmotnosti tresky obecné, může být vykládka tresky obecné provedena výhradně v určených přístavech.

2.   Každý členský stát může určit přístavy, ve kterých se provádí vykládka tresky obecné z Baltského moře v množství větším než 750 kg živé hmotnosti.

3.   Každý členský stát, který sestavil seznam určených přístavů, jej musí do 10. října 2007 zveřejnit a vést na svých úředních internetových stránkách.

Článek 19

Vážení tresky obecné při první vykládce

Velitel rybářského plavidla zajistí, že veškeré množství tresky obecné ulovené v Baltském moři a vyložené v přístavu Společenství bylo zváženo před prodejem nebo před přepravou z přístavu vykládky na jiné místo. Váhy použité pro vážení schvalují příslušné orgány daného členského státu. Číselné údaje, které jsou výsledkem vážení, se použijí pro prohlášení uvedené v článku 8 nařízení Rady (EHS) č. 2847/93.

Článek 20

Inspekční standardy

Každý členský stát Baltského moře stanoví zvláštní inspekční standardy. Tyto standardy budou pravidelně přehodnocovány po provedení rozboru dosažených výsledků. Inspekční standardy se postupně vyvíjejí, dokud není dosaženo cílových standardů uvedených v příloze 1.

Článek 21

Zákaz průjezdu a překládky

1.   Proplutí oblastmi, ve kterých se nesmí lovit treska obecná, je zakázáno, pokud nejsou lovná zařízení na palubě pevně uvázána a uložena v souladu s čl. 16 odst. 3 písm. b).

2.   Překládka tresky obecné je zakázána.

Článek 22

Přeprava tresky obecné z Baltského moře

Odchylně od čl. 8 odst. 1 nařízení (EHS) č. 2847/93 velitel rybářského plavidla o celkové délce osm metrů nebo větší vyplní prohlášení o vykládce, přepravují-li se ryby jinam než na místo vykládky.

Odchylně od čl. 13 odst. 4 nařízení (EHS) č. 2847/93 se prohlášení o vykládce přikládá k dopravním dokladům stanoveným v čl. 13 odst. 1 uvedeného nařízení, týkajícím se přepravovaných množství. Výjimka stanovená v čl. 13 odst. 4 písm. b) uvedeného nařízení se nepoužije.

Článek 23

Společný dohled a výměna inspektorů

Příslušné členské státy provádějí společné inspekce a dohled.

Článek 24

Vnitrostátní kontrolní akční programy

1.   Členské státy ležící na pobřeží Baltského moře vypracují vnitrostátní kontrolní akční programy pro Baltské moře v souladu s přílohou II.

2.   Členské státy ležící na pobřeží Baltského moře stanoví zvláštní inspekční standardy v souladu s přílohou I. Tyto standardy budou pravidelně přehodnocovány po provedení rozboru dosažených výsledků. Inspekční standardy se postupně vyvíjejí, dokud není dosaženo cílových standardů uvedených v příloze I.

3.   Členské státy ležící na pobřeží Baltského moře do 31. ledna každého roku zpřístupní na svých úředních internetových stránkách Komisi a ostatním členským státům ležícím na pobřeží Baltského moře své vnitrostátní kontrolní akční programy podle odstavce 1 společně s prováděcím harmonogramem.

4.   Komise alespoň jednou za rok svolá zasedání Výboru pro rybolov a akvakulturu za účelem zhodnocení plnění a výsledků vnitrostátních kontrolních akčních programů pro populace tresky obecné v Baltském moři.

Článek 25

Zvláštní monitorovací program

Odchylně od čl. 34c odst. 1 pátého pododstavce nařízení (EHS) č. 2847/93 může zvláštní kontrolní a inspekční program pro dotčené populace tresky obecné trvat déle než tři roky.

KAPITOLA VI

DALŠÍ POSTUP

Článek 26

Vyhodnocení plánu

1.   Na základě doporučení STECF a Regionálního poradního sboru pro Baltské moře Komise vyhodnotí dopad řídících opatření na dotčené populace a na rybolovné činnosti, které je využívají, ve třetím roce používání tohoto nařízení a pak v každém následujícím roce.

2.   Ve třetím roce používání tohoto nařízení a dále vždy po třech letech jeho používání si Komise vyžádá vědecké stanovisko STECF o míře pokroku směrem k cílům uvedeným v článku 4. Pokud by z tohoto stanoviska vyplývalo, že těchto cílů pravděpodobně nebude dosaženo, rozhodne Rada kvalifikovanou většinou o návrhu Komise na nezbytná dodatečná nebo alternativní opatření, která splnění cílů zajistí.

Článek 27

Revize minimálních měr úmrtnosti způsobené rybolovem

Dojde-li Komise na základě doporučení STECF k závěru, že minimální míry úmrtnosti uvedené v článku 4 neodpovídají cílům plánu řízení, Rada na základě návrhu Komise kvalifikovanou většinou rozhodne o revidovaných minimálních měrách úmrtnosti způsobené rybolovem, které budou s těmito cíli v souladu.

Článek 28

Evropský rybářský fond

Během prvních tří let svého provádění je víceletý plán chápán jako plán obnovy ve smyslu článku 5 nařízení (ES) č. 2371/2002 a pro účely čl. 21 písm. a) bodu i) nařízení (ES) č. 1198/2006.

Článek 29

Subdivize ICES 27 a 28

1.   Členské státy provozující rybolov v oblasti B předloží Komisi každoročně do 31. října zprávu o všech odlovech a vedlejších úlovcích tresky obecné uskutečněných během předcházejících 12 měsíců v oblasti B, jakož i o výmětech těchto druhů uvedených podle subdivizí ICES a podle druhů lovných zařízení uvedených v čl. 8 odst. 1.

2.   Je-li prokázáno, že odlovy tresky obecné v subdivizi ICES 27 nebo 28.2 jsou nižší než 3 % celkových odlovů tresky obecné v oblasti B, rozhodne Komise každoročně do 15. prosince postupem podle čl. 30 odst. 2 nařízení (ES) č. 2371/2002 a na základě zprávy členských států uvedené v odstavci 1 a konzultace Vědeckotechnického a hospodářského výboru pro rybolov o vynětí těchto subdivizí ICES z omezení uvedených v čl. 8 odst. 1 písm. b), čl. 8 odst. 3, 4 a 5 a článku 13.

3.   Vynětí subdivize ICES 27 nebo 28.2 se použije na období od 1. ledna do 31. prosince následujícího roku.

4.   Čl. 8 odst. 1 písm. b) a čl. 8 odst. 3, 4 a 5 se nepoužijí na subdivizi ICES 28.1. Je-li však prokázáno, že odlovy tresky obecné jsou vyšší než 1,5 % celkových odlovů tresky obecné v oblasti B, použije se čl. 8 odst. 1 písm. b) a čl. 8 odst. 3, 4 a 5, jakož i odstavce 1, 2 a 3 tohoto článku.

KAPITOLA VII

ZÁVĚREČNÁ USTANOVENÍ

Článek 30

Zrušení

1.   Nařízení Rady (ES) č. 779/97 se zrušuje.

2.   Čl. 19a odst. 1a nařízení (EHS) č. 2847/93 se zrušuje.

Článek 31

Vstup v platnost

Toto nařízení vstupuje v platnost třetím dnem po vyhlášení v Úředním věstníku Evropské unie.

Použije se od 1. ledna 2008.

---

(1)  Stanovisko ze dne 7. června 2007 (dosud nezveřejněné v Úředním věstníku).

(2)  Úř. věst. L 358, 31.12.2002, s. 59.

(3)  Úř. věst. L 171, 6.7.1994, s. 7.

(4)  Úř. věst. L 261, 20.10.1993, s. 1. Nařízení naposledy pozměněné nařízením (ES) č. 1967/2006 (Úř. věst. L 409, 30.12.2006, s. 11).

(5)  Úř. věst. L 276, 10.10.1983, s. 1. Nařízení naposledy pozměněné nařízením (ES) č. 1804/2005 (Úř. věst. L 290, 4.11.2005, s. 10).

(6)  Úř. věst. L 113, 30.4.1997, s. 1.

(7)  Úř. věst. L 349, 31.12.2005, s. 1.

(8)  Úř. věst. L 365, 31.12.1991, s. 1. Nařízení naposledy pozměněné nařízením Komise (ES) č. 448/2005 (Úř. věst. L 74, 19.3.2005, s. 5).

(9)  Úř. věst. L 333, 20.12.2003, s. 17.

(10)  Úř. věst. L 12, 14.1.2005, s. 1. Nařízení naposledy pozměněné nařízením (ES) č. 1936/2005 (Úř. věst. L 311, 26.11.2005, s. 1).

---

---

---