(ES) č. 1071/2007Nařízení Komise (ES) č. 1071/2007 ze dne 18. září 2007 , kterým se ukládá prozatímní antidumpingové clo z dovozu koksu z uhlí v kusech o průměru větším než 80 mm ( koks 80+ ) pocházejícího z Čínské lidové republiky

(1)

Dne 20. prosince 2006 oznámila Komise podle článku 5 základního nařízení oznámením („oznámení o zahájení řízení“) zveřejněným v Úředním věstníku Evropské unie  (2) zahájení antidumpingového řízení týkajícího se dovozů koksu z uhlí v kusech o průměru větším než 80 mm (dále jen „koks 80+“) pocházejícího z Čínské lidové republiky (dále jen „ČLR“ nebo „dotčená země“) do Společenství.

(2)

Řízení bylo zahájeno na podnět, který podali dne 20. listopadu 2006 tři výrobci ve Společenství (dále jen „žadatelé“) představující významný podíl, v tomto případě více než 30 %, na celkové výrobě koksu 80+ ve Společenství. Podnět obsahoval jednoznačný důkaz o dumpingu týkajícím se uvedeného výrobku a o jím způsobené podstatné újmě, což bylo považováno za dostatečně opravňující k zahájení řízení.

(3)

Dotčený výrobek již byl předmětem antidumpingových opatření od června 2000 do roku 2004. Tato opatření byla uložena prozatímně rozhodnutím Komise č. 1238/2000/ESUO (3) a s konečnou platností rozhodnutím Komise č. 2730/2000/ESUO (4) (dále jen „předchozí opatření“), avšak rozhodnutím Komise 2004/264/ES (5) byla v březnu 2004 pozastavena vzhledem k dočasné změně tržních podmínek. Toto pozastavení bylo prodlouženo nařízením Rady (ES) č. 2117/2004 (6) do 15. prosince 2005, kdy tato opatření pozbyla platnosti.

(4)

Komise oficiálně informovala stěžující si výrobce a další známé výrobce ve Společenství, zástupce ČLR, vyvážející výrobce v ČLR, dovozce/obchodníky a uživatele, o kterých je známo, že jsou na věci zainteresovaní, i sdružení, o kterých je známo, že jsou zahájením řízení dotčena. Zúčastněným stranám byla dána možnost, aby sdělily své připomínky písemně a aby požádaly o slyšení ve lhůtách uvedených v oznámení o zahájení řízení. Jeden vývozce v ČLR, jakož i výrobci, uživatelé a jeden dovozce ve Společenství sdělili své připomínky písemně. Slyšení bylo uděleno všem stranám, které o ně požádaly v dané lhůtě a uvedly pro svoji žádost konkrétní důvody.

(5)

Vzhledem ke zjevně vysokému počtu vyvážejících výrobců a dovozců zapojených do šetření se v souladu s článkem 17 základního nařízení v oznámení o zahájení řízení počítalo s výběrem vzorku.

(6)

Aby se Komise mohla rozhodnout, zda bude nezbytné provést výběr vzorku, a pokud ano, aby mohla vzorek vybrat, byli vyvážející výrobci a dovozci požádáni, aby se přihlásili a poskytli informace, jak je uvedeno v oznámení o zahájení řízení. Vzhledem k tomu, že se přihlásil pouze jeden vyvážející výrobce, bylo rozhodnuto, že výběr vzorku není nutný.

(7)

Také v případě dovozců koksu 80+ bylo rozhodnuto, že výběr vzorku není nutný vzhledem k tomu, že ochotu spolupracovat projevil pouze jeden dovozce.

(8)

Aby mohl jediný spolupracující vyvážející výrobce v ČLR, pokud si to přeje, podat žádost o status tržního hospodářství podle čl. 2 odst. 7 základního nařízení nebo o individuální zacházení podle čl. 9 odst. 5 základního nařízení, zaslala Komise této jediné čínské spolupracující společnosti příslušné formuláře žádostí. Tento vyvážející výrobce nepožadoval ani status tržního hospodářství, ani individuální zacházení.

(9)

Komise rozeslala dotazníky všem stranám, o kterých je známo, že jsou na věci zainteresovány, a všem dalším společnostem, které se přihlásily ve lhůtách uvedených v oznámení o zahájení řízení. Odpověď zaslal jediný čínský spolupracující vyvážející výrobce, pět výrobců ve Společenství, jeden dovozce a 36 uživatelů. Kromě toho několik uživatelů předložilo připomínky, aniž by vyplnili dotazník. Odpovědi zaslal jménem svých členů i Výbor sdružení evropských sléváren (dále jen „CAEF“) zastřešující slévárenská sdružení ze 17 členských států EU.

(10)

Komise si opatřila a ověřila veškeré informace, které považovala za nezbytné, aby mohla předběžně rozhodnout o dumpingu, následné újmě a o zájmu Společenství. Inspekce na místě provedla u těchto společností:

(11)

Vzhledem k tomu, že nebyly podány žádné žádosti o status tržního hospodářství nebo o individuální zacházení, a protože by měla být běžná hodnota pro vyvážející výrobce v ČLR stanovena na základě údajů ze zvolené srovnatelné země, byla provedena inspekce na místě u těchto společností:

Výrobci ve srovnatelné zemi USA

(12)

Šetření dumpingu a újmy se týkalo období od 1. října 2005 do 30. září 2006 (dále jen „období šetření“). Kontrola trendů významných pro posouzení újmy se týkala období od 1. ledna 2003 do konce období šetření (dále jen „posuzované období“).

(13)

Dotčeným výrobkem je koks z uhlí v kusech o průměru větším než 80 mm (dále jen „koks 80+“) pocházející z Čínské lidové republiky (dále jen „dotčený výrobek“), obvykle deklarovaný pod kódem KN ex 2704 00 19.

(14)

Koks z uhlí v kusech o průměru větším než 80 mm (koks 80+) se zpracovává z černého uhlí, organické sedimentární horniny těžené v dolech. V ocelárenském průmyslu se používá zejména koks malé a střední zrnitosti (koks 80–, též nazývaný „vysokopecní koks“), zatímco při výrobě litiny a izolačních materiálů se v kuplovnách používá koks velké zrnitosti (koks 80+, též zvaný „slévárenský koks“). Oba typy koksu spadají pod stejný kód KN.

(15)

Šetřením bylo zjištěno, že všechny typy dotčeného výrobku mají přes rozdíly ve vlastnostech výchozí suroviny, tj. uhlí, rozdíly ve výrobních metodách a přes rozdílnou velikost kusů stejné základní technické a chemické vlastnosti a jsou používány jako palivo v pecích kuploven.

(16)

Proto byl přijat závěr, že dotčeným výrobkem je slévárenský koks pocházející z ČLR, tj. koks z uhlí v kusech o průměru větším než 80 mm druhu používaného v pecích kuploven. Dále byl přijat závěr, že veškerý slévárenský koks je stejný výrobek, neboť má vždy stejné základní technické a chemické vlastnosti a stejné použití.

(17)

Šetřením bylo zjištěno, že koks 80+, který vyrábí a prodává výrobní odvětví Společenství ve Společenství, koks 80+, který se vyrábí v ČLR a prodává na vývoz do Společenství, a koks 80+ vyráběný a prodávaný ve srovnatelné zemi (USA) mají stejné základní fyzické, technické a chemické vlastnosti a stejné použití. Proto jsou považovány za obdobné ve smyslu ustanovení čl. 1 odst. 4 základního nařízení.

(18)

Jak bylo zmíněno výše v 6. bodě odůvodnění, spolupracoval v řízení pouze jeden čínský vyvážející výrobce. Vývozní prodej tohoto vyvážejícího výrobce představoval méně než 30 % celkových dovozů koksu 80+ pocházejícího z Číny a prodaných Společenství v průběhu období šetření. Proto byl přijat závěr, že úroveň spolupráce byla velmi nízká. Zástupci ČLR byli informováni, že takto nízká úroveň spolupráce může vést k uplatnění článku 18 základního nařízení.

(19)

V oznámení o zahájení řízení bylo počítáno s použitím USA jako vhodné srovnatelné země pro účely stanovení běžné hodnoty pro ČLR a zúčastněné země byly vyzvány, aby se vyjádřily k vhodnosti tohoto výběru. Žádná strana nepředložila v tomto ohledu žádné připomínky ani námitky.

(20)

USA mají relativně rozsáhlý a otevřený domácí trh s koksem 80+, s pěti domácími výrobci (v průběhu období šetření) a dostatečnou úrovní dovozů. Kromě toho se při výrobě dotčeného výrobku používají podobné postupy jako v ČLR.

(21)

Byla též prozkoumána vhodnost dalších zemí, u nichž se předpokládalo, že vyrábějí koks 80+. V Austrálii, jediné zemi, kde byla prokázána výroba dotčeného výrobku, je domácí trh podle informací poskytnutých jediným australským výrobcem velmi omezený.

(22)

Na základě výše uvedených okolností byl přijat závěr, že výběr USA jako srovnatelné země byl vhodný. Proto bylo vyzváno ke spolupráci Americké sdružení výrobců koksu.

(23)

Podle čl. 2 odst. 7 základního nařízení byla běžná hodnota stanovena na základě ověřených informací získaných od dvou spolupracujících společností v USA.

(24)

Co se týká stanovení běžné hodnoty, určila Komise nejprve v souladu s čl. 2 odst. 2 základního nařízení, že domácí prodej obdobného výrobku vyrobeného dvěma spolupracujícími výrobci v USA nezávislým odběratelům byl reprezentativní, tj. že celkový objem tohoto prodeje představoval alespoň 5 % celkového objemu vývozu dotčeného výrobku do Společenství. V této souvislosti je třeba poznamenat, že dotčený výrobek tvoří jeden typ výrobku.

(25)

Komise následně zkoumala, zda výše zmíněný domácí prodej probíhá jako běžný obchodní styk podle čl. 2 odst. 4 základního nařízení. Bylo zjištěno, že více než 95 % objemu prodejů na domácím trhu bylo ziskových.

(26)

V důsledku toho byla běžná hodnota stanovena jako vážený průměr cen domácího prodeje ze závodu pro nezávislé odběratele stanovených dvěma spolupracujícími výrobci v USA.

(27)

Vzhledem k omezené spolupráci ze strany ČLR vycházela vývozní cena v souladu s článkem 18 základního nařízení hlavně z nejlepších dostupných informací. Od ledna 2006 neexistuje pro koks 80+ žádný zvláštní kód Taric. Proto nebylo možno pro výpočet čínských vývozních cen koksu 80+ nebo objemu vývozu v období šetření použít údaje Eurostatu. Podrobné informace o množství a cenách koksu 80+ dováženého z Číny během období šetření však bylo možno získat od celních orgánů dovážejících členských států.

(28)

Vzhledem k tomu, že tyto informace týkající se dovozů dotčeného výrobku během období šetření byly podle článku 18 základního nařízení nejlepšími dostupnými informacemi, byly použity pro posouzení objemu a ceny čínských vývozů v průběhu období šetření. Avšak vzhledem ke skutečnosti, že informace o vývozních cenách poskytl i jediný spolupracující výrobce, byly tyto informace též zváženy a shledány jako odpovídající informacím získaným od výše zmíněných celních orgánů. Vážený průměr čisté vývozní ceny ze závodu stanovený na základě těchto údajů byl 107,73 EUR za metrickou tunu.

(29)

Běžná hodnota a vývozní ceny byly srovnány na základě cen ze závodu. Pro zajištění spravedlivého srovnání běžné hodnoty a vývozní ceny byly v souladu s čl. 2 odst. 10 základního nařízení povoleny náležité úpravy o rozdíly ovlivňující ceny a tím srovnatelnost cen. Vhodné úpravy týkající se rozdílů ve fyzických vlastnostech, slevách cen, nákladech na dopravu a pojištění, balení, poskytnutí úvěru a nákladech na službu zákazníkům byly povoleny ve všech příslušných případech doložených ověřenými důkazy.

(30)

Jediný čínský spolupracující vyvážející výrobce tvrdil, že dotčený výrobek dovážený z ČLR během období šetření měl odlišnou kvalitu ve srovnání s obdobným výrobkem vyráběným ve srovnatelné zemi a vyžadoval dodatečné třídění dříve, než mohl být skutečně prodán.

(31)

Požadavky na chemické vlastnosti a rozměry dotčeného výrobku a obdobného výrobku vyráběného ve srovnatelné zemi byly srovnány a byla povolena úprava o zjištěné rozdíly v kvalitě. Co se týká třídění v Evropě, není potřeba žádná úprava, protože tato operace se provádí po stanovení hodnoty CIF, která je východiskem pro stanovení vývozní ceny ze závodu.

(32)

V souladu s čl. 2 odst. 11 a 12 základního nařízení bylo dumpingové rozpětí stanoveno na základě srovnání váženého průměru běžné hodnoty ceny ze závodu s váženým průměrem vývozní ceny ze závodu. Celostátní dumpingové rozpětí, vyjádřené jako procento ceny CIF na hranice Společenství před proclením, činí 53,3 %.

(33)

Jak bylo zmíněno výše ve 3. bodě odůvodnění, byla v roce 2000 uložena antidumpingová opatření na dovozy koksu 80+ pocházejícího z ČLR. Tato opatření byla v březnu 2004 pozastavena a v prosinci 2005 pozbyla platnosti. Na začátku posuzovaného období tedy existovala opatření na dovozy z dotčené země.

(34)

V rámci Společenství vyrábí obdobný výrobek sedm výrobců. Proto se má za to, že výroba těchto sedmi výrobců ve Společenství představuje výrobu ve Společenství ve smyslu ustanovení čl. 4 odst. 1 základního nařízení.

(35)

Celkem pět z těchto sedmi výrobců prohlásilo, že mají zájem spolupracovat v uvedeném řízení v rámci lhůty stanovené v oznámení o zahájení řízení, a při šetření náležitě spolupracovali. Bylo zjištěno, že těchto pět výrobců představuje podstatnou část celkové výroby obdobného výrobku ve Společenství, v tomto případě přibližně 75 %. Pět spolupracujících výrobců proto tvoří výrobní odvětví Společenství ve smyslu ustanovení čl. 4 odst.1 a čl. 5 odst. 4 základního nařízení a budou dále označováni jako „výrobní odvětví Společenství“. Zbývající dva výrobci ve Společenství budou dále uváděni jako „ostatní výrobci ve Společenství“. Tito dva ostatní výrobci ve Společenství neměli proti uvedenému podnětu námitky.

(36)

Spotřeba Společenství byla stanovena na základě objemů prodeje vlastní výroby výrobního odvětví Společenství určené pro trh Společenství, informací o objemech prodeje ES získaných od ostatních výrobců ve Společenství a jejich porovnání s odhady výrobců daného výrobního odvětví Společenství a s informacemi získanými od uživatelů a na základě objemů dovozu. Co se týká čínských objemů dovozu, v roce 2006 neexistoval žádný zvláštní kód Taric pro koks 80+, a nebyly tedy k dispozici údaje Eurostatu. Proto byly objemy dovozu během období šetření předběžně stanoveny na základě podrobných informací získaných od celních orgánů ES, jak je uvedeno výše ve 27. bodě odůvodnění. Pro roky 2003 a 2005 byly objemy dovozu předběžně stanoveny na základě údajů Eurostatu, které byly porovnány s údaji o trhu získanými v průběhu šetření od uživatelů a dovozců. Co se týká roku 2004, údaje Eurostatu ohledně objemů dovozu ostře kontrastují s informacemi o trhu získanými v průběhu šetření od výrobců, dovozců a uživatelů. Zatímco totiž informace o trhu ukazují, že čínské dovozy byly v roce 2004 na nízké úrovni, údaje Eurostatu naopak uvádějí v roce 2004 maximální hodnoty těchto dovozů. Zdá se tedy pravděpodobné, že po pozastavení předchozích opatření v březnu 2004 deklarovali někteří dovozci určité množství koksu 80– pod kódem Taric koksu 80+, a proto údaje Eurostatu neposkytují přesný obrázek o objemech dovozu v roce 2004. Z tohoto důvodu a vzhledem k velmi omezené spolupráci ze strany čínských vyvážejících výrobců a dovozců do Společenství byly v tomto stadiu šetření stanoveny objemy dovozů pro rok 2004 na základě informací obsažených v podnětu, které odpovídají informacím získaným v průběhu šetření od dovozců a uživatelů. Komise bude v šetření objemů dovozu pokračovat, dokud nebude dosaženo konečných zjištění.

(37)

Na základě výše uvedených skutečností bylo zjištěno, že se spotřeba Společenství v posuzovaném období zvýšila a v období šetření byl trh Společenství s dotčeným výrobkem a obdobným výrobkem přibližně o 25 % vyšší než v roce 2003.

(38)

Podle informací získaných od celních orgánů a od spolupracujících stran byla ČLR v průběhu celého posuzovaného období jediným zdrojem dovozu dotčeného výrobku do ES. Proto se všechny objemy dovozů do ES v průběhu posuzovaného období považují za dovozy pocházející z ČLR.

(39)

Na základě faktů dostupných v tomto stadiu, popsaných výše ve 36. bodě odůvodnění, bylo zjištěno, že objemy čínských dovozů dotčeného výrobku do Společenství vzrostly od roku 2003 (zhruba 311 tisíc tun) do období šetření (více než 452 tisíc tun) o 45 %.

(40)

Podíl dovozů z dotčené země na trhu se zvýšil z 24 % v roce 2003 na 28 % v období šetření, tj. o 4 procentní body. V průběhu období šetření se podíl dovozů z dotčené země na trhu zvýšil ve srovnání s rokem 2005 o 3 procentní body.

(41)

Vzhledem k tomu, že pro rok 2006 nejsou k dispozici žádné údaje Eurostatu o čínských dovozech dotčeného výrobku (viz výše 36. bod odůvodnění), a s ohledem na velmi omezenou spolupráci ze strany čínských vyvážejících výrobců a dovozců do Společenství byla průměrná cena dovozů dotčeného výrobku pocházejícího z ČLR pro období šetření prozatímně stanovena na základě podrobných informací získaných od celních orgánů ES, jak je zmíněno ve 27. bodě odůvodnění. Pro roky 2003–2005 byla průměrná dovozní cena prozatímně stanovena na základě údajů Eurostatu, které odpovídají zjištěním ze šetření. Je třeba poznamenat, že co se týká údajů Eurostatu pro rok 2004, ačkoli se mohou zdát v případě objemů dovozu nepřesné (viz výše uvedený 36. bod odůvodnění), v případě dovozních cen pro rok 2004 odpovídají zjištěním ze šetření a ze srovnání cenových trendů u koksu 80+ a koksu 80– v průběhu celého posuzovaného období. Proto byly údaje Eurostatu prozatímně použity pro stanovení dovozních cen i pro rok 2004. Komise však bude nadále pokračovat v šetření, dokud nebude dosaženo konečných zjištění.

(42)

Na základě výše uvedených údajů se průměrná cena dovozů dotčeného výrobku pocházejícího z ČLR od roku 2003 (122 EUR/t) do roku 2004 (275 EUR/t) více než zdvojnásobila, ale v roce 2005 významně poklesla (224 EUR/t), a tento trend v průběhu období šetření pokračoval (156 EUR/t). Vyjádřeno v procentech, ceny od roku 2004 do období šetření klesly o 35 %, avšak v průběhu celého posuzovaného období (2003 – období šetření) o 27 % vzrostly.

(43)

Pro stanovení cenového podbízení byly analyzovány údaje o cenách týkajících se období šetření. Příslušné prodejní ceny výrobního odvětví Společenství byly čisté ceny pro nezávislé odběratele po odečtení slev a rabatu. Podle potřeby byly tyto ceny upraveny na úroveň „ze závodu“, tj. bez nákladů na přepravu ve Společenství. Ceny dotyčných dovozů vycházející z dostupných údajů, jak je uvedeno výše ve 41. bodě odůvodnění, byly podle potřeby upraveny na CIF na hranice Společenství s příslušnou úpravou z hlediska nákladů vzniklých po dovozu (náklady na třídění a celní odbavení) dovozcům do Společenství.

(44)

Srovnání ukázalo, že v průběhu období šetření byl dotčený výrobek pocházející z ČLR prodáván ve Společenství za ceny, které se podbízely prodejním cenám výrobního odvětví Společenství, vyjádřeno v procentech prodejních cen, o 10,2 %.

(45)

V souladu s čl. 3 odst. 5 základního nařízení prozkoumala Komise veškeré ekonomické činitele a indexy, které měly nějaký vliv na stav výrobního odvětví Společenství v průběhu posuzovaného období.

(46)

Z úrovně zhruba 824 000 tun v roce 2003 dosáhla výroba daného výrobního odvětví Společenství vrcholu v roce 2004 ve výši zhruba 1 017 000 tun, v roce 2005 poklesla a v průběhu období šetření se opět mírně zvýšila. Významné zvýšení výroby výrobního odvětví Společenství v roce 2004 lze vysvětlit nízkou nabídkou na trhu z důvodu nízkých dovozů z ČLR a uzavřením dalších závodů vyrábějících koks 80+ ve Společenství. Celkově se výroba v průběhu posuzovaného období zvýšila o 18 % na zhruba 971 000 tun v období šetření.

(47)

Výrobní kapacita výrobního odvětví Společenství zůstala stálá na úrovni zhruba 1,1 milionu tun v průběhu celého posuzovaného období. V roce 2003 dosáhlo využití kapacity 75 %. V roce 2004 se zvýšilo na 93 %, v roce 2005 se mírně snížilo na 87 % a v období šetření se opět zvedlo na 89 %. Je třeba poznamenat, že toto odvětví je specifické v tom smyslu, že míra využití jeho výrobní kapacity je víceméně stálá, neboť výrobní proces nelze dočasně zastavit.

(48)

Objemy prodeje vlastní výroby výrobního odvětví Společenství nezávislým odběratelům na trhu Společenství v roce 2004 prudce vzrostly (40 %), ale v průběhu roku 2005 se snížily (pokles o 12 procentních bodů), stejně jako během období šetření (pokles o další 3 procentní body). Celkově se objemy prodeje v průběhu celého posuzovaného období zvýšily o 25 %, tj. o procento odpovídající růstu spotřeby Společenství.

(49)

Podíl výrobního odvětví Společenství na trhu zůstal v průběhu posuzovaného období relativně stálý, okolo 51 % v roce 2003 i v průběhu období šetření. Vrcholu bylo dosaženo v roce 2004 z důvodu nedostatku čínských dovozů. Po celé posuzované období tak mohlo výrobní odvětví Společenství těžit z růstu trhu, tj. zvýšené spotřeby Společenství, udržováním si podílu na trhu. Co se však týká období šetření, ztratilo výrobní odvětví Společenství ve srovnání s rokem 2005 zhruba 2,5 % svého podílu na trhu.

(50)

Mezi rokem 2003 a obdobím šetření, kdy vzrostla spotřeba Společenství o 25 procentních bodů, se stejnou měrou zvýšil objem prodeje výrobního odvětví Společenství na trhu Společenství a jeho tržní podíl tak zůstal stálý. V průběhu téhož období získaly dumpingové dovozy okolo 4 procentních bodů podílu na trhu, což odpovídá nárůstu objemu prodaného na trhu Společenství o zhruba 141 000 tun.

(51)

Průměrné jednotkové ceny prodeje výrobního odvětví Společenství nezávislým odběratelům od roku 2003 (154 EUR/t) do roku 2005 (244 EUR/t) významně vzrostly, poté v průběhu období šetření začaly klesat, ale stále zůstávaly na úrovni o 29 % vyšší než v roce 2003 (199 EUR/t).

(52)

Vzhledem k úrovni cenového podbízení ze strany dotyčných dovozů, byly tyto dovozy nepochybně faktorem ovlivňujícím prodejní ceny výrobního odvětví Společenství.

(53)

Stav zásob výrobního odvětví Společenství se ke konci každého roku v průběhu posuzovaného období značně zvyšoval. Zásoby se nejprve zvýšily o 29 % v roce 2004, o dalších 41 procentních bodů v roce 2005 a o 88 procentních bodů během období šetření. Avšak ve srovnání s ročním objemem výroby je úroveň zásob relativně bezvýznamná (kolem 3,5 % v roce 2003 a 7,6 % během období šetření). Vzhledem k tomu, že se objem prodeje výrobního odvětví Společenství během posuzovaného období celkově zvýšil, jak je popsáno výše ve 48. bodě odůvodnění, vysvětluje se uvedený nárůst stavu zásob ke konci roku snížením vývozního prodeje výrobního odvětví Společenství během posuzovaného období, jak je popsáno dále v 70. bodě odůvodnění.

(54)

Roční investice výrobního odvětví Společenství do výroby obdobného výrobku zůstaly po celé posuzované období stálé, na úrovni kolem 9 milionů EUR ročně, s výjimkou dočasně nižší úrovně v roce 2004. Investice výrobního odvětví Společenství byly zaměřeny na údržbu a obnovu stávajícího vybavení (částečně pro splnění určitých požadavků právních předpisů EU v oblasti ochrany životního prostředí), a nikoli na zvyšování kapacity.

(55)

Během posuzovaného období se ziskovost výrobního odvětví Společenství vyjádřená jako procento čistých prodejů od roku 2003 (11 %) do roku 2005 (18 %) významně zvýšila, ale situace se dramaticky změnila v průběhu období šetření, kdy výrobní odvětví Společenství začalo zaznamenávat ztráty (– 1 %). Dramatický pokles ziskovosti výrobního odvětví Společenství byl způsoben prudkým poklesem prodejních cen mezi rokem 2005 a obdobím šetření.

(56)

Návratnost investic, vyjádřená jako zisk v procentech zůstatkové hodnoty investic, sledovala zhruba trend vývoje ziskovosti.

(57)

U peněžních toků vytvořených ve výrobním odvětví Společenství byl zjištěn podobný negativní trend, který měl za následek významné celkové zhoršení finanční situace výrobního odvětví Společenství v období šetření.

(58)

Výrobní odvětví Společenství nevykazovalo žádné skutečné obtíže při získávání kapitálu. Avšak vzhledem ke specifické povaze tohoto odvětví, tj. že výrobní proces nelze zastavit bez zničení pecí, by uzavření některých pecí a jejich opětné uvedení do provozu vyžadovalo vysoké dodatečné investice (dle odhadu výrobního odvětví Společenství v řádu 2 milionů EUR na každou pec). Výrobní odvětví Společenství odhaduje, že schopnost získat dodatečný kapitál pro tyto investice by byla omezená, pokud se investoři nemohou spolehnout na ziskovost trhu s koksem 80+. Proto je nutně výrobní kapacita výrobního odvětví Společenství víceméně pevně daná.

(59)

Úroveň zaměstnanosti se od roku 2003 do období šetření zvýšila ve výrobním odvětví Společenství o 13 %. Při srovnání se zvýšenou výrobou zůstala produktivita pracovní síly výrobního odvětví Společenství, měřená jako výkon (v tunách) na jednoho zaměstnance ročně, na stejné úrovni. Průměrné roční náklady na jednoho zaměstnance se v průběhu posuzovaného období zvýšily o 9 %.

(60)

Vzhledem k objemu, podílu na trhu a ceně dumpingových dovozů nelze považovat dopad velikosti skutečného dumpingového rozpětí na výrobní odvětví Společenství za zanedbatelný.

(61)

Jak je uvedeno ve 3. bodě odůvodnění, byla předchozí antidumpingová opatření v březnu 2004 pozastavena, neboť se vzhledem k dočasné změně tržních podmínek mělo za to, že se újma spojená s dovozy dotčeného výrobku pocházejícího z ČLR nebude pravděpodobně opakovat. Období, u něhož se pak zkoumal vývoj objemů a cen dotčeného výrobku, probíhalo od 1. října 2002 do 30. září 2003. Pozastavení bylo prodlouženo do prosince 2005, kdy uvedená opatření pozbyla platnosti. Ve světle výše uvedených skutečností se má za to, že dumping v minulosti neovlivnil významně situaci výrobního odvětví Společenství v průběhu období posuzovaného v rámci tohoto šetření.

(62)

Mezi rokem 2003 a obdobím šetření se objem dumpingových dovozů dotčeného výrobku pocházejícího z ČLR zvýšil o 45 % a jejich podíl na trhu Společenství vzrostl zhruba o 4 procentní body. Průměrné ceny dumpingových dovozů byly v průběhu posuzovaného období nižší než ceny výrobního odvětví Společenství, kromě výjimečného roku 2004. Kromě toho se v období šetření ceny dovozů z dotčené země významně podbízely cenám výrobního odvětví Společenství. Skutečně bylo zjištěno cenové podbízení ve výši 10,2 %.

(63)

Většina ukazatelů újmy se vyvíjela pro výrobní odvětví Společenství pozitivně až do roku 2005 (ačkoliv určité snížení ve srovnání s výjimečným rokem 2004 bylo patrné již v roce 2005), ale během období šetření došlo k poklesu. To se týká zvláště finančních ukazatelů výrobního odvětví Společenství, a zejména ziskovosti: zisková rozpětí v rozsahu 17–18 % dosažená v průběhu období 2004–2005 během období šetření dramaticky poklesla a výrobní odvětví Společenství skončilo se ztrátou. Negativně se vyvíjela také návratnost investic a peněžní toky. Tento dramatický propad byl způsoben prudkým poklesem v prodejních cenách mezi rokem 2005 a obdobím šetření, kdy se průměrné prodejní ceny obdobného výrobku vyráběného ve Společenství snížily o 19 % na úkor jeho ziskovosti.

(64)

Negativně se mezi rokem 2005 a obdobím šetření vyvíjelo i mnoho dalších ukazatelů újmy, i když méně výrazně než ziskovost: objem prodeje výrobního odvětví Společenství se snížil přibližně o 3 %, výrobní odvětví Společenství ztratilo 2,5 % ze svého podílu na trhu, jeho průměrné prodejní ceny poklesly o 19 %. Na druhé straně, objem výroby, míra využití kapacity a zaměstnanost vykázaly od roku 2005 do období šetření mírně pozitivní vývoj.

(65)

Ve světle výše uvedených skutečností byl přijat prozatímní závěr, že výrobní odvětví Společenství utrpělo podstatnou újmu ve smyslu ustanovení čl. 3 odst. 5 základního nařízení.

(66)

V souladu s čl. 3 odst. 6 a čl. 3 odst. 7 základního nařízení provedla Komise šetření, zda dumpingové vývozy dotčeného výrobku pocházejícího z ČLR způsobily újmu výrobnímu odvětví Společenství v míře, kterou lze považovat za podstatnou. Byly prozkoumány i jiné známé činitele, které by mohly vedle dumpingových dovozů současně způsobit výrobnímu odvětví Společenství újmu, aby se zajistilo, že tato případná újma způsobená těmito jinými činiteli nebude připisována dumpingovým dovozům.

(67)

Mezi rokem 2003 a obdobím šetření se objem dovozů dotčeného výrobku pocházejícího z ČLR zvýšil o 45 % a jejich podíl na trhu Společenství byl v průběhu celého posuzovaného období stále na významné úrovni představující 24 % nebo více tohoto podílu. V průběhu období šetření byl tento podíl na trhu 28 %. Mezi rokem 2003 a obdobím šetření se průměrná cena těchto dovozů celkově zvýšila o 46 %, ale ceny byly všeobecně nižší než ceny výrobního odvětví Společenství v průběhu posuzovaného období, kromě výjimečného roku 2004. V období šetření se průměrné ceny dovozů z ČLR podbízely průměrným cenám výrobního odvětví Společenství o 10,2 %. Pro zajištění své existence na domácím trhu a vzhledem k nízkým tržním cenám nastaveným dovozy z ČLR se výrobní odvětví Společenství cítilo povinno snížit v období šetření své prodejní ceny o 29 %. Nicméně od roku 2005 do období šetření ztratilo 2,5 % svého podílu na trhu.

(68)

Vlivem tohoto nekalého cenového chování dumpingových dovozů z ČLR byly proto ceny výrobního odvětví Společenství stlačeny a nemohly již pokrývat vysoké ceny surovin. To potvrdila i prudce klesající ziskovost výrobního odvětví Společenství v průběhu období šetření.

(69)

Na základě výše uvedených skutečností byl přijat prozatímní závěr, že dovozy z ČLR za nízké ceny, které se významně podbízely cenám výrobního odvětví Společenství v období šetření a jejichž objem se také zvýšil, měly rozhodující podíl na zhoršení situace výrobního odvětví Společenství, což se odrazilo v prudkém snížení ziskovosti a zhoršení dalších finančních ukazatelů v období šetření, jakož i ve ztrátě podílu na trhu.

(70)

Jak je patrné z níže uvedené tabulky, snížil se v průběhu posuzovaného období objem vývozního prodeje koksu 80+ výrobním odvětvím Společenství o 36 %. Avšak v průběhu období šetření, kdy ziskovost výrobního odvětví Společenství prudce poklesla, jak bylo vysvětleno výše, se vývozní prodej značně zvýšil. Kromě toho není úroveň vývozního prodeje v rámci celkového prodeje výrobního odvětví Společenství příliš důležitá, neboť v období šetření představovala pouze 10 % celkového prodeje. Proto se má za to, že pokles těchto vývozů neměl významný dopad na podstatnou újmu, kterou utrpělo výrobní odvětví Společenství.

(71)

Podle nejlepších dostupných informací zmíněných výše ve 38. bodě odůvodnění se kromě dovozů z ČLR neuskutečnily v posuzovaném období žádné dovozy ze třetích zemí. Proto byl přijat závěr, že dovozy do ES pocházející ze třetích zemí nepřispěly k podstatné újmě, kterou utrpělo výrobní odvětví Společenství.

(72)

Jak bylo uvedeno výše ve 35. bodě odůvodnění, ostatní dva výrobci ve Společenství při šetření nespolupracovali. Avšak tito dva výrobci poskytli Komisi určité informace týkající se celkové výroby a objemů prodeje, které byly porovnány s informacemi získanými od spolupracujících výrobců ve Společenství. Ohledně prodejních cen ostatních výrobců ve Společenství nebyly k dispozici žádné informace.

(73)

Na základě dostupných údajů se odhaduje, že se v průběhu období šetření objem prodeje ostatních dvou výrobců ve Společenství na trhu Společenství pohyboval v rozmezí 280 až 380 tisíc tun (8). Podobně byl jejich odpovídající podíl na trhu přibližně 20 %. Jak bylo stanoveno výše, podíl výrobního odvětví Společenství na trhu zůstal relativně stálý po celou dobu posuzovaného období, zatímco čínské dovozy získaly ve stejném období další 4 procentní body. Proto při posuzování celého období musely čínské dovozy logicky získat objemy hlavně od ostatních výrobců ve Společenství. Avšak zvýšení podílu čínských dovozů na trhu o 3 procentní body v průběhu období šetření odpovídá řádově ztrátě podílu výrobního odvětví Společenství na trhu (2,5 procentního bodu).

(74)

Vzhledem k výše uvedeným skutečnostem a vzhledem k tomu, že nebyly získány informace svědčící o opaku, byl přijat závěr, že ostatní výrobci ve Společenství nepřispěli k újmě, kterou utrpělo výrobní odvětví Společenství.

(75)

Některé zúčastněné strany tvrdily, že újmu, kterou utrpělo výrobní odvětví Společenství, lze přisoudit zvýšení ceny surovin. V tomto ohledu bylo zjištěno, že základní surovina používaná pro výrobu koksu 80+, koksovatelné uhlí, představuje okolo 50 % výrobních nákladů koksu 80+. Koksovatelné uhlí používané výrobním odvětvím Společenství se nakupuje v USA, s výjimkou jednoho výrobce ve výrobním odvětví Společenství, který používá koksovatelné uhlí z místních zdrojů. Co se týká cen koksovatelného uhlí používaného ve výrobním odvětví Společenství, ukázalo šetření, že se významně a nepřetržitě zvyšovaly po celé posuzované období, jak ukazuje tato tabulka:

(76)

V tomto ohledu je třeba poznamenat, že zvýšení cen surovin mezi rokem 2003 a 2005 mohlo být přeneseno na prodejní ceny výrobního odvětví Společenství, které se ve stejném období zvýšily, jak je uvedeno v 51. bodě odůvodnění, zároveň s vyššími ziskovými rozpětími výrobního odvětví Společenství. Naopak v průběhu období šetření se přes zvýšení ceny suroviny pouze o 1 procentní bod ve srovnání s rokem 2005 finanční situace výrobního odvětví Společenství dramaticky zhoršila, neboť se jeho prodejní ceny významně snížily.

(77)

Proto se má za to, že ceny surovin nepřispěly k podstatné újmě, kterou utrpělo výrobní odvětví Společenství.

(78)

Na závěr výše uvedená analýza prokázala, že dovozy z ČLR v průběhu období šetření vyvolaly podstatný pokles cen na trhu Společenství, kdy se dovozy z ČLR vážně podbízely cenám výrobního odvětví Společenství. Tento pokles cen vedl ke značnému snížení prodejních cen výrobního odvětví Společenství, což bylo naopak provázeno prudkým poklesem ziskovosti výrobního odvětví Společenství, návratnosti investic a peněžních toků. Kromě toho zvýšené čínské dovozy v průběhu období šetření vedly ke zvýšení podílu na trhu (3 procentní body), což se odrazilo v podobném procentu ztráty podílu na trhu výrobního odvětví Společenství (2,5 procentního bodu).

(79)

Na druhé straně zkoumání dalších faktorů, které mohly způsobit újmu výrobnímu odvětví Společenství, odhalilo, že žádný z nich nemohl mít významný negativní dopad.

(80)

Na základě výše popsané analýzy, v jejímž rámci byly řádně odlišeny a odděleny vlivy všech známých činitelů na situaci výrobního odvětví Společenství od vlivů dumpingových dovozů působících újmu, byl přijat prozatímní závěr, že dumpingové dovozy pocházející z dotčené země způsobily výrobnímu odvětví Společenství podstatnou újmu ve smyslu ustanovení čl. 3 odst. 6 základního nařízení.

(81)

Komise prověřovala, zda navzdory závěrům o dumpingu, újmě a příčinných souvislostech neexistují přesvědčivé důvody, které by vedly k závěru, že není v zájmu Společenství přijmout opatření v tomto konkrétním případě. Za tímto účelem a podle čl. 21 odst. 1 základního nařízení Komise zvážila pravděpodobný dopad opatření na všechny dotčené strany i pravděpodobné důsledky jejich nepřijetí. Z důvodu zachování důvěrnosti informací je namísto skutečných údajů níže uveden u jednotlivých dovozců a uživatelů pouze jejich rozsah.

(82)

Jak je uvedeno výše ve 35. bodě odůvodnění, tvoří výrobní odvětví Společenství pět společností s výrobními zařízeními v České republice, Itálii a Španělsku, zaměstnávajících kolem 750 osob přímo zapojených do výroby obdobného výrobku, jeho odbytu a pracujících v administrativě. Pokud budou uložena opatření, očekává se, že se pokles cen na trhu Společenství zastaví a prodejní ceny výrobního odvětví Společenství se začnou zotavovat, a v důsledku toho se finanční situace výrobního odvětví Společenství zlepší.

(83)

Na druhé straně, nebudou-li antidumpingová opatření uložena, je pravděpodobné, že negativní trend vývoje finančních ukazatelů výrobního odvětví Společenství, a zejména jeho ziskovosti, bude pokračovat. Výrobní odvětví Společenství pak bude pravděpodobně i nadále ztrácet podíl na trhu, neboť již nebude schopno držet krok s tržními cenami nastavenými dumpingovými dovozy z ČLR. To pravděpodobně povede ke snížení výroby a investic, zavření některých výrobních kapacit a snížení počtu pracovních míst ve Společenství.

(84)

Závěrem lze konstatovat, že případné zavedení antidumpingových opatření by umožnilo, aby se výrobní odvětví Společenství zotavilo z účinků zjištěného dumpingu působícího újmu.

(85)

Jak bylo uvedeno výše v 9. bodě odůvodnění, předložil pouze jeden dovozce/obchodník vyplněný dotazník. Podle informací zmíněných v 36. bodě odůvodnění zajišťovala v průběhu období šetření tato společnost téměř všechny dovozy dotčeného výrobku do Společenství.

(86)

Na základě informací, které dotyčný dovozce poskytl, bylo stanoveno, že v průběhu období šetření představoval podíl dovozů dotčeného výrobku z ČLR zhruba 20 % celkového obratu společnosti. Dovozce/obchodník nakupuje koks 80+ nejen z ČLR, ale i z dalších zdrojů, včetně výrobního odvětví Společenství. Průměrné ziskové rozpětí dosažené zmíněným dovozcem při obchodování s koksem 80+ činí 5–10 %.

(87)

Spolupracující dovozce není pro uložení opatření. Avšak vzhledem k velmi silnému postavení, které má tento dovozce v oblasti dovozů dotčeného výrobku, by byl pravděpodobně schopen přenést většinu dodatečných nákladů způsobených antidumpingovými opatřeními nebo jejich část na uživatele. Z tohoto hlediska povede uložení antidumpingového cla na dovozy z ČLR, jak je vysvětleno v 82. bodě odůvodnění, velmi pravděpodobně k úpravě tržních cen směrem vzhůru. Proto lze očekávat, že dovozci, kteří kupují uvedený výrobek z ČLR, budou schopni přenést tyto celní náklady na konečného odběratele. V každém případě s ohledem na relativně omezenou váhu tohoto výrobku v činnostech daného dovozce a ziskové rozpětí dosažené při obchodování s koksem 80+, se očekává, že clo, jak je prozatímně stanoveno, by nemělo významný dopad na finanční situaci tohoto hospodářského subjektu.

(88)

Jak bylo uvedeno výše v 9. bodě odůvodnění, obdržela Komise vyplněné dotazníky a další informace od velkého počtu uživatelů a jejich sdružení. Uživatelské výrobní odvětví Společenství tvoří dvě velká odvětví, a to výrobci minerální vlny a slévárny.

(89)

Uživatelské dotazníky zaslaly dceřiné společnosti hlavní skupiny výrobců minerální vlny ve Společenství Rockwool International A/S (dále jen „Rockwool“). Rockwool používá koks 80+ při výrobě minerální vlny jako paliva pro tavení kamene. Minerální vlna se používá hlavně jako izolační materiál. Během období šetření dosáhla celá skupina Rockwool ziskového rozpětí přes 10 %.

(90)

Bylo zjištěno, že v průběhu období šetření představovala společnost Rockwool asi 13 % celkové spotřeby koksu 80+ ve Společenství a asi 18 % celkových dovozů čínského koksu 80+.

(91)

Společnost má ve Společenství 15 výrobních závodů, zaměstnávajících kolem 6 600 osob. Čínský koks 80+ používá ve svých závodech ve třech členských státech EU, zaměstnávajících celkem 2 400 pracovníků, zatímco zbývající zařízení používají koks 80+ z ES. Bylo zjištěno, že v průběhu období šetření představoval koks 80+ 4 % až 8 % celkových výrobních nákladů společností Rockwool, které používaly čínský koks 80+.

(92)

Odhaduje se, že slévárny představují téměř 80 % celkové spotřeby koksu 80+ ve Společenství. Ve slévárenském průmyslu se koks 80+ používá jako palivo pro tavení šrotu na výrobu železných odlitků, které se používají jako vstupní surovina při výrobě součástí pro automobilový a strojírenský průmysl a v odvětví veřejných služeb.

(93)

Možný dopad jakýchkoli antidumpingových opatření na slévárny byl odhadnut na základě uživatelských dotazníků obdržených od sléváren ve Společenství, představujících kolem 18 % celkové spotřeby koksu 80+ ve Společenství a rovněž 18 % celkových dovozů dotčeného výrobku z ČLR v průběhu období šetření. Řádně doložené žádosti zaslal též CAEF a Svaz německých sléváren.

(94)

Bylo zjištěno, že v průběhu období šetření představoval koks 80+ 3 % až 6 % celkových výrobních nákladů sléváren začleněných do analýzy. To se liší od odhadu CAEF, že by se cena koksu mohla podílet na výrobních nákladech odlitků až do výše 15 %.

(95)

Prvním hlavním argumentem, který uživatelé vznesli proti uložení opatření, je skutečnost, že samotní evropští výrobci nemohou pokrýt poptávku po koksu ve Společenství. To uznalo i výrobní odvětví Společenství a jasně to dokládá i skutečnost, že spotřeba ES v průběhu období šetření činila 1,6 milionu tun (a že se podle předpokladu uživatelů v následujících letech pravděpodobně zvýší), zatímco celková výroba Společenství činila podle informací získaných od výrobců ve výrobním odvětví Společenství a ostatních výrobců ve Společenství (viz výše 72. bod odůvodnění) v té době zhruba 1,3 milionu tun. Vzhledem k tomu, že je míra využití kapacity ve výrobním odvětví Společenství vysoká, je zřejmé, že jsou dovozy pro uspokojení poptávky uživatelů nutné, i kdyby byla celá produkce ES spotřebována v rámci Společenství.

(96)

V tomto ohledu je třeba připomenout, že účelem antidumpingových opatření je napravit nekalé obchodní praktiky působící újmu výrobnímu odvětví Společenství a znovu nastolit účinnou hospodářskou soutěž na trhu Společenství, a nikoli zastavit dovozy. Co se týká konkurenčního prostředí na trhu Společenství, je třeba poznamenat, že ačkoli by se v důsledku uložení antidumpingových opatření pravděpodobně zvýšily cenové hladiny vývozů pocházejících z ČLR do Společenství, není cílem těchto opatření uzavřít trh Společenství pro čínské vývozce, a budou tedy i nadále umožňovat zastoupení čínských výrobků na trhu.

(97)

Kromě toho uživatelé tvrdili, že uložení opatření by mělo za následek zvýšení pořizovací ceny, což by mohlo mít dopad na jejich konkurenceschopnost a tím ohrozit jejich výrobní provozy ve Společenství. Dalším argumentem bylo to, že situace by byla ještě tísnivější pro ty uživatele, kteří nemohou přejít z čínského koksu 80+ na evropský koks 80+, protože by jim nezbývalo nic jiného, než nést dodatečné břemeno antidumpingového cla.

(98)

Šetření ukázalo, že koks 80+ představuje 4 % až 8 % celkových nákladů na výrobu minerální vlny a 3–6 % celkových nákladů sléváren. Proto i kdyby měli dovozci převést celní náklady plně na uživatele, způsobilo by antidumpingové clo tak, jak je navrhováno, maximální hypotetické zvýšení výrobních nákladů společnosti Rockwool i sléváren ve výši kolem 1 %.

(99)

Dále je třeba poznamenat, že v případě omezení nebo dokonce zániku výrobního odvětví koksu 80+ ve Společenství, by se omezily i dostupné zdroje dodávek, což by mělo následně negativní dopad na uživatele ve Společenství, pro které má koks 80+ strategický význam. V takovémto případě by se mohla stát dodávka koksu 80+ do Společenství zcela závislá na čínské produkci, která by tak získala dominantní postavení na trhu Společenství. V tomto ohledu se má za to, že existence alternativních zdrojů dodávky má životně důležitý význam pro zajištění náležitého přístupu k surovinám.

(100)

Informace, které má Komise k dispozici, naznačují, že současný nedostatek dodávek čínského koksu 80+ na vývoz nesouvisí s antidumpingovým řízením, ale s opatřeními, která přijala čínská vláda s cílem omezení vývozů, kromě jiného i vývozu dotčeného výrobku. Od 1. června 2007 se vývozní daň na koks 80+ zvýšila z 5 % na 15 %. Omezení nebo dokonce zánik výrobního odvětví Společenství by mohl tyto problémy dále prohloubit a způsobit nedostatek dodávek uživatelskému výrobnímu odvětví. Na druhé straně, odstranění nespravedlivých výhod získaných pomocí dumpingových praktik má za cíl zabránit dalšímu poklesu výrobního odvětví Společenství, a tak přispět k zachování dostupnosti celé škály zdrojů dodávek a navíc posílit hospodářskou soutěž mezi stávajícími výrobci.

(101)

Důkazy, které má Komise v tomto stadiu k dispozici, naznačují, že koks 80+ představuje pouze velmi nízký podíl celkových nákladů výrobců minerální vlny a sléváren a že dopad jakýchkoli antidumpingových opatření na jejich výrobní náklady proto bude pravděpodobně omezený. Kromě toho nelze vyloučit, že by dovozci nesli část zvýšených nákladů nebo že by uživatelé mohli přenést všechny náklady nebo jejich část na své konečné odběratele. Proto byl přijat závěr, že dopad určitého antidumpingového opatření, jakým je například navrhované opatření, neovlivní pravděpodobně významným způsobem ekonomickou situaci uživatelů. Vzhledem k omezenému dopadu antidumpingového opatření na náklady uživatelů není pravděpodobné, že by v důsledku uložení opatření došlo k uzavírání závodů. Proto není pravděpodobný ani významný dopad na zaměstnanost v uživatelském výrobním odvětví.

(102)

Očekává se, že uložení opatření umožní výrobnímu odvětví Společenství zvýšit jeho ziskovost s následným příznivým dopadem na podmínky hospodářské soutěže na trhu Společenství. S ohledem na nepříznivou finanční situaci výrobního odvětví Společenství existuje riziko, že nebudou-li opatření uložena, mohlo by výrobní odvětví Společenství zavřít výrobní zařízení a propustit zaměstnance. V takovémto případě by se zvýšila závislost trhu Společenství na dovozech.

(103)

Co se týká dovozců, ačkoli by se mohl projevit negativní dopad ve formě zvýšení cen, lze toto zvýšení omezit snížením rozpětí nebo přenesením části zvýšené ceny na uživatelské výrobní odvětví.

(104)

Co se týká uživatelů, navrhované antidumpingové clo by mělo velmi omezený dopad na jejich výrobní náklady.

(105)

S ohledem na výše uvedené skutečnosti byl přijat závěr, že neexistují žádné závažné důvody pro neuložení opatření v daném případě a že by použití opatření bylo v zájmu Společenství.

(106)

Vzhledem k závěrům ohledně dumpingu, újmy, příčinných souvislostí a vzhledem k zájmu Společenství by měla být uložena prozatímní opatření pro zabránění další újmy způsobené výrobnímu odvětví Společenství dumpingovými dovozy.

(107)

Úroveň prozatímních antidumpingových opatření by měla být dostatečná, aby odstranila újmu, která vznikla výrobnímu odvětví Společenství z důvodů dumpingových dovozů, aniž by došlo k překročení zjištěného dumpingového rozpětí. Při výpočtu cla nezbytného k odstranění vlivu dumpingu působícího újmu bylo nutno vzít v úvahu i to, že případná opatření by měla umožnit, aby výrobní odvětví Společenství pokrylo své výrobní náklady a vytvořilo si celkový hrubý zisk, který by přiměřeně vytvořilo za podmínek obvyklé hospodářské soutěže, tj. při neexistenci dumpingových dovozů. Hrubé ziskové rozpětí použité prozatímně pro tento výpočet činilo 15,3 % z obratu, což odpovídá průměrnému ziskovému rozpětí, které výrobní odvětví Společenství dosáhlo v období 2003–2005.

(108)

Požadované zvýšení ceny bylo následně stanoveno na základě srovnání průměrné dovozní ceny stanovené pro výpočet cenového podbízení (viz 43. bod odůvodnění výše) a ceny obdobného výrobku, která nepůsobí újmu a za kterou jej prodává výrobní odvětví Společenství na trhu Společenství. Cena, která nepůsobí újmu, byla stanovena po úpravě prodejní ceny výrobního odvětví Společenství tak, aby odrážela výše zmíněné ziskové rozpětí. Rozdíl vyplývající z tohoto srovnání vyjádřený jako procentní podíl celkové dovozní hodnoty CIF činil 35,7 %, tj. méně než zjištěné dumpingové rozpětí.

(109)

Vzhledem k tomu, že žádný vyvážející výrobce z ČLR nepožadoval individuální zacházení, byla vypočtena jedna celostátní úroveň odstranění újmy pro všechny vývozce v ČLR.

(110)

Ve světle výše uvedených skutečností a v souladu s čl. 7 odst. 2 základního nařízení se má za to, že prozatímní antidumpingové clo by mělo být uvaleno ve výši nejnižšího zjištěného rozpětí dumpingu a újmy, v souladu s pravidlem nižší daně.

(111)

Na základě výše uvedených skutečností by proto mělo prozatímní antidumpingové clo činit 35,7 %.

(112)

Antidumpingová opatření mohou mít různou formu, avšak jejich společným cílem je odstranění dumpingu působícího újmu. Po období šetření byl pozorován značný nárůst v cenách čínských dovozů dotčeného výrobku, vpravdě nad úrovně působící újmu. Za těchto okolností a vzhledem k tomu, že tento trh byl v minulosti charakterizován vysokou cenovou nestálostí, se má zato, že nejvhodnější formou opatření v tomto případě je clo ve formě minimální dovozní ceny. Minimální dovozní cena zajistí, že se dotčený výrobek nebude prodávat za ceny působící újmu a že se zároveň ceny nezvýší nepřiměřeně ve chvíli, kdy jsou na dostatečně vysoké úrovni. Lze očekávat, že minimální dovozní cena vnese na trh stabilitu, neboť zajistí přiměřenou cenovou hladinu pro výrobní odvětví Společenství umožňující fungovat za schůdných hospodářských podmínek a zároveň bude sloužit jako referenční bod pro dovozce a uživatele, aby mohli s dostatečným předstihem plánovat své hospodářské činnosti.

(113)

Výše minimální dovozní ceny vychází z použití rozpětí újmy na vývozní ceny sloužící pro výpočet úrovně odstranění újmy během období šetření. Takto vypočítaná minimální dovozní cena činí 227 EUR za tunu.

(114)

Jak bylo vysvětleno výše ve 14. bodě odůvodnění, dováží se koks 80+ pod stejnou celní nomenklaturou jako koks 80–. Tyto dva výrobky se liší pouze velikostí, ale jsou určeny pro dvě odlišná výrobní odvětví a hlavně je vyrábí různí výrobci ve Společenství. Cílem tohoto nařízení je upravit pouze dovoz koksu 80+ propuštěného do volného oběhu ve Společenství. Vzhledem k tomu, že dovozy koksu 80– mohou obsahovat určité procento koksu 80+, je třeba zajistit, aby uložení cla na koks 80+ nevedlo k nepřiměřenému uplatnění cel na koks 80– v případě smíšených zásilek.

(115)

Proto by se mělo antidumpingové clo rovněž uplatňovat na koks z uhlí v kusech o průměru větším než 80 mm, který je zaslán ve směsích obsahujících koks z uhlí v kusech o průměru větším než 80 mm a koks z uhlí v kusech o menším průměru, pokud není zjištěno, že množství koksu z uhlí v kusech o průměru větším než 80 mm netvoří více než 20 % suché čisté hmotnosti smíšené zásilky. Množství koksu z uhlí v kusech o průměru větším než 80 mm obsažené ve směsích může být zjištěno na základě vzorků v souladu s články 68 až 70 nařízení Rady (EHS) č. 2913/92 (9). V případech, kdy je množství koksu z uhlí v kusech o průměru větším než 80 mm zjišťováno na základě vzorků, vybere se vzorek podle normy ISO 18238:2006.

(116)

Avšak pokud se zjistí, že byla dovezena a propuštěna do volného oběhu ve Společenství směs koksu z uhlí (koks 80+ a koks 80–) kódu KN ex 2704 00 19 a následně roztříděna a prodána jako koks 80+, bude považována za dotčený výrobek, a bude tedy podléhat ustanovením tohoto nařízení.

(117)

Uznává se, že dříve, než budou učiněna konečná rozhodnutí, bude třeba provést další analýzu řady prvků, jako například objemů dovozu a cen, zejména pro rok 2004, dopadů nedávných rozhodnutí čínské vlády týkajících se dovozů koksu na trh Společenství a světové trhy, jakož i proveditelnosti indexačního systému, který má být použit na minimální dovozní cenu. Avšak informace shromážděné a prozkoumané až do tohoto stadia šetření jasně ukazují na existenci dumpingu, újmy a příčinné souvislosti mezi dumpingem a újmou a na skutečnost, že uložení opatření by nebylo proti zájmu Společenství. Proto byl přijat závěr, že potřeba získání více informací a hlubší analýzy týkající se výše uvedených prvků dříve, než budou učiněna konečná rozhodnutí, není v žádném případě překážkou uložení prozatímních opatření.

(118)

V zájmu řádné správy by mělo být stanoveno období, v jehož rámci mohou dotčené strany, které se přihlásily ve lhůtě uvedené v oznámení o zahájení řízení, písemně sdělit svá stanoviska a požádat o slyšení. Mimo to je třeba poznamenat, že zjištění týkající se uložení cla provedená pro účely tohoto nařízení jsou prozatímní a mohou být pro účely konečného cla přehodnocena,