(ES) č. 994/2007Nařízení Komise (ES) č. 994/2007 ze dne 28. srpna 2007 o uložení prozatímního antidumpingového cla z dovozu ferosilicia pocházejícího z Čínské lidové republiky, Egypta, Kazachstánu, Bývalé jugoslávské republiky Makedonie a Ruska

(1)

Oznámením zveřejněným v Úředním věstníku Evropské unie  (2) dne 30. listopadu 2006 (dále jen „oznámení o zahájení řízení“) informovala Komise o zahájení antidumpingového řízení ve věci dovozu ferosilicia (dále jen „FeSi“) pocházejícího z Čínské lidové republiky (dále jen „ČLR“), Egypta, Kazachstánu, Bývalé jugoslávské republiky Makedonie a Ruska (dále jen „dotčené země“) do Společenství.

(2)

Řízení bylo zahájeno na podnět, který dne 16. října 2006 podal Styčný výbor odvětví feroslitin (Euroalliages) (dále jen „žadatel“) jménem výrobců představujících podstatnou část, v tomto případě více než 90 %, celkové výroby FeSi ve Společenství. Podnět obsahoval důkazy prima facie o dumpingu uvedeného výrobku a z něj vyplývající podstatné újmě působené výrobnímu odvětví Společenství, které byly považovány za postačující pro zahájení řízení.

(3)

O zahájení řízení Komise oficiálně vyrozuměla žadatele, výrobce ve Společenství, vyvážející výrobce, dovozce, dodavatele a uživatele, o nichž bylo známo, že jsou řízením dotčeni, jakož i zástupce dotčených zemí a Radu stabilizace a přidružení EU – Bývalá jugoslávská republika Makedonie. Zúčastněné strany dostaly možnost, aby písemně předložily svá stanoviska a požádaly o slyšení ve lhůtě stanovené v oznámení o zahájení řízení.

(4)

Stanoviska předložili žadatel, výrobce podporující podnět, vyvážející výrobci, dovozci, výrobci surovin, uživatelé a sdružení uživatelů. Všechny zúčastněné strany, které o to požádaly a které prokázaly, že mají konkrétní důvody ke slyšení, byly slyšeny.

(5)

V oznámení o zahájení řízení Komise uvedla, že s ohledem na zjevně velký počet dovozců může v tomto šetření použít výběr vzorku. Avšak vzhledem k tomu, že ochotu spolupracovat projevil menší než očekávaný počet dovozců ve Společenství, bylo rozhodnuto, že výběr vzorku není nutný.

(6)

Aby bylo vyvážejícím výrobcům v ČLR a Kazachstánu, kteří o to projeví zájem, umožněno předložit žádost o status tržního hospodářství nebo o individuální zacházení, zaslala Komise formuláře žádosti vyvážejícím výrobcům, o nichž bylo známo, že jsou řízením dotčeni, a orgánům obou uvedených zemí.

(7)

Komise rozeslala dotazník všem stranám, o nichž se vědělo, že jsou řízením dotčeny, a všem dalším společnostem, které se přihlásily ve lhůtě stanovené v oznámení o zahájení řízení.

(8)

Odpovědi byly obdrženy od pěti žádajících výrobců ve Společenství, jednoho výrobce ve Společenství, který podnět podpořil a plně spolupracoval, sedmi dovozců, kteří nejsou ve spojení, tří dodavatelů surovin, osmi uživatelů a jednoho sdružení uživatelů.

(9)

Pokud jde o země dotčené tímto šetřením, obdržela Komise odpovědi od tří vývozců v ČLR, dvou vývozců v Egyptě, jednoho vývozce v Kazachstánu, jednoho vývozce v Bývalé jugoslávské republice Makedonii a dvou vývozců v Rusku.

(10)

Kazašský vývozce následně neumožnil inspekci na místě za účelem ověření jeho žádosti o status tržního hospodářství a odpovědi na dotazník. V důsledku této nedostatečné spolupráce ve smyslu čl. 18 odst. 1 základního nařízení nebylo jeho údaje možné ověřit, a nebylo k nim tedy možné ani přihlížet. O této skutečnosti byla společnost informována.

(11)

Komise si vyžádala a ověřila všechny informace považované za nezbytné pro předběžné stanovení dumpingu, působené újmy a zájmu Společenství. Inspekce na místě byly vykonány v zařízeních těchto společností:

(12)

Šetření dumpingu a újmy se týkalo období od 1. října 2005 do 30. září 2006 (dále jen „období šetření“). Zkoumání trendů relevantních pro posouzení újmy se týkalo období od ledna 2003 do konce období šetření (dále jen „posuzované období“).

(13)

FeSi je feroslitina obsahující více než 8 % a méně než 95 % hmotnostních křemíku a alespoň 4 % hmotnostních železa. Vyrábí se v elektrických obloukových pecích redukcí křemene pomocí uhlíkatých látek. Výrobek se používá především jako redukční činidlo a jako legovací přísada v železářském a ocelářském průmyslu. Prodává se ve formě hrud, zrn nebo prášku o různé jakosti, která závisí na obsahu křemíku a nečistot (např. hliníku). Při obsahu křemíku 70 % a vyšším se jedná o FeSi vysoké čistoty, při obsahu křemíku mezi 55 a 70 % o FeSi střední čistoty a při obsahu křemíku nižším než 55 % o FeSi nízké čistoty.

(14)

FeSi pocházející z ČLR, Egypta, Kazachstánu, Bývalé jugoslávské republiky Makedonie a Ruska dovážené do ES (dále jen „dotčený výrobek“) se obvykle zařazuje do kódů KN 7202 21 00, 7202 29 10 a 7202 29 90.

(15)

V průběhu šetření několik vývozců tvrdilo, že struska, která často obsahuje podstatně méně než 45 % křemíku, by měla být z rozsahu šetření vyloučena kvůli údajné neexistenci stejných základních fyzických vlastností a stejných základních použití.

(16)

Tuto otázku je však třeba dále vyjasnit. Zúčastněné strany se v této souvislosti vyzývají, aby předložily informace o tom, zda se základní fyzické vlastnosti a použití FeSi nízké čistoty (tj. strusky) podstatně liší od jiných typů FeSi a do jaké míry by vyloučení strusky mohlo podstatně zvýšit riziko obcházení opatření. Na základě dosud obdržených informací se nicméně předběžně stanovuje, že FeSi nízké čistoty je třeba považovat za dotčený výrobek.

(17)

Nebyly shledány žádné rozdíly mezi dotčeným výrobkem a FeSi vyráběným a prodávaným na domácím trhu v dotčených zemích – v míře, v jaké byl domácí prodej ověřen – a v Norsku, které bylo použito jako srovnatelná země za účelem stanovení běžné hodnoty pro dovoz z ČLR a Kazachstánu. Toto FeSi má stejné základní fyzické a chemické vlastnosti a shodná použití jako FeSi vyvážené z dotčených zemí do Společenství. Obdobně nebyly žádné rozdíly zjištěny mezi dotčeným výrobkem a FeSi, které vyrábí výrobní odvětví Společenství a které se prodává na trhu Společenství. Proto byl předběžně učiněn závěr, podle nějž se všechny typy FeSi považují za obdobné ve smyslu čl. 1 odst. 4 základního nařízení.

(18)

V souladu s čl. 2 odst. 7 písm. b) základního nařízení se v rámci antidumpingového šetření dovozů pocházejících mimo jiné z ČLR a Kazachstánu běžná hodnota určí podle odstavců 1 až 6 uvedeného článku pro ty vyvážející výrobce, o nichž se zjistí, že splňují kritéria stanovená v čl. 2 odst. 7 písm. c) základního nařízení, tj. prokáže-li se, že u nich při výrobě a prodeji obdobného výrobku převažují podmínky tržního hospodářství. Tato kritéria jsou stručně a pouze pro snadnější odkazování uvedena níže v souhrnné podobě:

(19)

Tři čínští a jeden kazašský vyvážející výrobce požádali o status tržního hospodářství podle čl. 2 odst. 7 písm. b) základního nařízení a odeslali vyplněný formulář žádosti o status tržního hospodářství ve stanovených lhůtách.

(20)

Jeden čínský výrobce během inspekce na místě prokázal, že splňuje všech pět kritérií pro přiznání statusu tržního hospodářství. Jeho žádosti o status tržního hospodářství proto bylo vyhověno a analýza dumpingu a újmy byla provedena na základě jeho údajů.

(21)

U zbývajících dvou čínských vyvážejících výrobců bylo během inspekce na místě zjištěno, že přiznání statusu tržního hospodářství není opodstatněné.

(22)

Inspekce ukázala, že jeden čínský vyvážející výrobce nesplňuje první až třetí kritérium. Tento výrobce za prvé neprokázal, že nepodléhá státním zásahům, mimo jiné proto, že do základních rozhodnutí společnosti zasahuje komunistická strana, která není jejím akcionářem, a organizační odpovědnost za rozhodnutí o rozdělování zisku zůstává nejasná (první kritérium). Za druhé nedoložil, že disponuje jednoznačným a jasným účetnictvím, které je vedeno a auditováno v souladu s IAS, protože jeho metoda odepisování neodpovídá ani IAS ani čínským účetním zásadám a vede k nadhodnocování nákladů. Vedle toho společnost neprokázala, že je její účetnictví auditováno v souladu s mezinárodními účetními standardy, protože uvedené neplnění IAS nebylo zmíněno v auditní zprávě (druhé kritérium). Konečně také neprokázala, že nepodléhá podstatným zkreslením způsobeným bývalým systémem netržního hospodářství, a to zejména kvůli tomu, že od státu získala bezúplatně užívací práva k pozemkům, a kvůli přetrvávajícím nejasnostem ohledně ocenění aktiv společnosti v procesu jejího zakládání (třetí kritérium).

(23)

Další čínský vyvážející výrobce nebyl schopen prokázat, že disponuje jednoznačným a jasným účetnictvím, které je vedeno a auditováno v souladu s IAS – mezi dvěma účetními obdobími totiž změnil předpokládanou životnost svého majetku, aniž by to jasně oznámil, což vedlo k podhodnocení nákladů, a takový postup není v souladu s IAS ani s čínskými účetními zásadami. Kromě toho ve svých finančních výkazech neuvedl pro žádnou skupinu majetku použité metody odepisování ani životnost majetku nebo použité odpisové sazby. Neprokázal ani, že je jeho účetnictví auditováno podle mezinárodních účetních standardů, protože uvedené nedodržení IAS nebylo zmíněno v auditní zprávě.

(24)

V důsledku toho byl učiněn závěr, že tito dva čínští vyvážející výrobci nesplňují podmínky stanovené v čl. 2 odst. 7 písm. c) základního nařízení.

(25)

Kazašský vývozce neumožnil inspekci na místě pro ověření své žádosti o status tržního hospodářství. K této žádosti proto nebylo možné přihlížet. V tomto ohledu je třeba poznamenat, že ačkoli tento vyvážející výrobce v Kazachstánu podle všeho splňuje kritéria pro přiznání statusu tržního hospodářství v antidumpingovém řízení, které se týká jiných slitin, Komise nemůže rozhodnutí o přiznání tohoto statusu z uvedeného jiného šetření přenést do současného řízení kvůli absenci spolupráce a zejména vzhledem k nedostatku informací o rozhodnutích společnosti ohledně cen, nákladů a vstupů, včetně surovin.

(26)

Byly obdrženy připomínky od všech tří společností, jimž nebyl udělen status tržního hospodářství. Jeden čínský vyvážející výrobce a kazašský vyvážející výrobce neposkytli žádné nové důkazy, které by změnily zjištění týkající se rozhodnutí o přiznání statusu tržního hospodářství v jejich případě. Další čínský vyvážející výrobce tvrdil, že změna předpokládané životnosti jeho majetku, vyjádřená jako procento z obratu, měla jen nepodstatný dopad (zhruba 1 %), a proto nebyla v jeho finančních výkazech ani v auditní zprávě zaznamenána. Šetřením se však prokázalo, že vzhledem k provoznímu nebo čistému zisku společnosti tato změna důležitá byla (více než 20 %). Kromě toho společnost poskytla rozporuplné informace ohledně hranic důležitosti, které údajně použily různé auditorské společnosti. Tvrzení společnosti bylo na základě výše uvedených skutečností zamítnuto.

(27)

Podle čl. 2 odst. 7 písm. a) základního nařízení se pro země, na něž se tento článek vztahuje, stanovuje celostátní clo, pokud se clo uloží, kromě případů, kdy jsou společnosti schopny prokázat, že splňují všechna kritéria uvedená v čl. 9 odst. 5 základního nařízení.

(28)

Pokud jde o ČLR, oba vyvážející výrobci, kteří nesplnili kritéria pro přiznání statusu tržního hospodářství, požádali také o individuální zacházení pro případ, že jim tento status nebude přiznán.

(29)

Na základě dostupných informací bylo shledáno, že jeden z těchto čínských vyvážejících výrobců nesplňuje všechny požadavky pro přiznání individuálního zacházení podle čl. 9 odst. 5 základního nařízení – konkrétně tento výrobce neprokázal, že je dostatečně nezávislý na státních zásazích. Proto byl přijat závěr, že tomuto vyvážejícímu výrobci v ČLR by individuální zacházení nemělo být přiznáno.

(30)

Druhý čínský vývozce, který nesplnil kritéria pro přiznání statusu tržního hospodářství, však prokázal, že všechny požadavky pro přiznání individuálního zacházení podle čl. 9 odst. 5 základního nařízení splňuje.

(31)

Co se týče Kazachstánu, vyvážející výrobce, který požádal o status tržního hospodářství také požádal o individuální zacházení pro případ, že mu tento status nebude přiznán. Tato společnost však neumožnila inspekci na místě pro ověření své žádosti o individuální zacházení, která tak musela být zamítnuta.

(32)

Podle čl. 2 odst. 7 písm. a) základního nařízení se běžná hodnota pro vyvážející výrobce, jimž nebyl přiznán status tržního hospodářství, v zemích v procesu hospodářské transformace určí na základě ceny nebo početně zjištěné hodnoty ve třetí zemi s tržním hospodářstvím (dále jen „srovnatelná země“).

(33)

V oznámení o zahájení řízení bylo jako vhodná srovnatelná země pro účely stanovení běžné hodnoty pro ČLR a Kazachstán navrženo Norsko. Komise vyzvala všechny zúčastněné strany, aby k tomuto návrhu předložily připomínky.

(34)

Pouze jedna zúčastněná strana předložila připomínky, v nichž jako alternativní srovnatelné země navrhla Brazílii, Jihoafrickou republiku nebo Rusko – u Ruska ovšem za podmínky, že se běžná hodnota nebude upravovat s ohledem na cenu energie. Komise kontaktovala známé společnosti v Brazílii a Jihoafrické republice. Od výrobců v Brazílii a Jihoafrické republice však neobdržela žádné odpovědi na dotazník ani žádné smysluplné připomínky. Pokud jde o Rusko, je nutné poznamenat, že v jednom případě se úprava kvůli ceně energie ukázala jako potřebná v souladu s čl. 2 odst. 5 základního nařízení. Kromě toho existuje zavedená praxe, že jako srovnatelné země se nepoužívají země, které se podílejí na dumpingu působícím újmu. Navržené alternativy k Norsku proto nebyly dále zkoumány.

(35)

Norsko je v každém případě jedním z největších výrobců FeSi na světě, má konkurenční trh a tři velcí norští výrobci FeSi, kteří plně spolupracovali, používají nejmodernější výrobní postupy a mají dobrý přístup ke vstupním materiálům.

(36)

Vzhledem k výše uvedenému se činí závěr, že Norsko je vhodnou srovnatelnou zemí v souladu s čl. 2 odst. 7 písm. a) základního nařízení.

(37)

V souladu s čl. 2 odst. 2 základního nařízení Komise nejprve u každé dotčené země zkoumala, zda byl domácí prodej obdobného výrobku nezávislým odběratelům ze strany každého spolupracujícího vyvážejícího výrobce (s výjimkou dvou čínských a jednoho kazašského vývozce, kteří neprokázali splnění kritérií pro přiznání statusu tržního hospodářství) reprezentativní, tj. zda celkový objem tohoto prodeje dosáhl alespoň 5 % celkového objemu odpovídajícího vývozu do Společenství.

(38)

Následně Komise identifikovala typy výrobku prodávané na domácím trhu společnostmi s celkově reprezentativním domácím prodejem, které byly totožné nebo přímo srovnatelné s typy určenými na vývoz do Společenství. Použita byla tato kritéria: obsah křemíku, velikost granulí, nečistoty (hliník, titan, hořčík a surová hlína) a balení.

(39)

Domácí prodej konkrétního typu výrobku se považoval za dostatečně reprezentativní, pokud objem prodeje daného typu nezávislým odběratelům na domácím trhu představoval během období šetření alespoň 5 % celkového objemu prodeje srovnatelného typu výrobku na vývoz do Společenství.

(40)

Dále Komise zkoumala, zda lze domácí prodej spolupracujících vyvážejících výrobců v dotčených zemích a výrobců ve srovnatelné zemi považovat za prodej uskutečněný v běžném obchodním styku podle čl. 2 odst. 4 základního nařízení.

(41)

Při tom se postupovalo tak, že se stanovil podíl ztrátového prodeje jednotlivých vyvážených typů výrobku nezávislým odběratelům na domácím trhu během období šetření:

(42)

Pokud byly u typů výrobku prodávaných na vývoz do Společenství společnostmi, které jsou předmětem šetření, splněny požadavky uvedené v oddílu 3.3.2.3 a v oddílu 3.3.2.4 písm. a) a b) výše, byla běžná hodnota pro odpovídající typy stanovena na základě cen skutečně zaplacených nebo splatných nezávislými odběrateli na domácím trhu šetřené země během období šetření, jak je stanoveno v čl. 2 odst. 1 základního nařízení.

(43)

U typů výrobku, kterých se týká oddíl 3.3.2.4 písm. c), jakož i u typů, které vyvážející výrobci neprodávali na domácích trzích šetřených zemí v reprezentativním množství, jak je definováno v oddílu 3.3.2.3, bylo nutné běžnou hodnotu zjistit početně.

(44)

Pro početní zjištění běžné hodnoty v souladu s čl. 2 odst. 6 základního nařízení byly k průměrným výrobním nákladům spolupracujících dotčených vyvážejících výrobců během období šetření přičteny prodejní, správní a režijní náklady, které jim vznikly, a vážený průměrný zisk, kterého během období šetření dosáhli z domácího prodeje obdobného výrobku v běžném obchodním styku.

(45)

V případě, kdy vyvážející výrobce během období šetření neuskutečnil žádný domácí prodej obdobného výrobku v běžném obchodním styku, byla běžná hodnota rovněž zjištěna početně. Tak tomu bylo u vyvážejícího výrobce v Bývalé jugoslávské republice Makedonii. Běžná hodnota byla početně zjištěna pomocí výrobních nákladů uvedeného dotčeného vyvážejícího výrobce. Přitom bylo v souladu s čl. 2 odst. 6 písm. c) základního nařízení předběžně považováno za vhodné k těmto výrobním nákladům přičíst vážené průměrné prodejní, správní a režijní náklady vznikající egyptským výrobcům, protože ti mají srovnatelnou strukturu výroby a prodeje, a ziskové rozpětí 5 %, které bylo pokládáno za přiměřený zisk u tohoto druhu komoditního trhu.

(46)

V souladu s čl. 2 odst. 7 písm. a) základního nařízení byla s výjimkou jednoho čínského vyvážejícího výrobce, kterému byl přiznán status tržního hospodářství, běžná hodnota pro ČLR a Kazachstán stanovena na základě ověřených informací od výrobců ve srovnatelné zemi, tj. na základě cen zaplacených nebo splatných na domácím trhu Norska za srovnatelné typy výrobku, pokud bylo zjištěno, že jde o platby v běžném obchodním styku, nebo na základě početně zjištěných běžných hodnot, jestliže nebyl zjištěn žádný domácí prodej srovnatelných typů výrobku uskutečněný v běžném obchodním styku.

(47)

Běžná hodnota proto byla stanovena jako vážená průměrná prodejní cena tří spolupracujících výrobců v Norsku při prodeji na domácím trhu odběratelům, kteří s nimi nejsou ve spojení, nebo jako početně zjištěná hodnota pro jednotlivé typy výrobku.

(48)

U dvou čínských vyvážejících výrobců, kterým nebyl přiznán status tržního hospodářství, byla běžná hodnota pro ČLR stanovena způsobem uvedeným v 47. a 48. bodu odůvodnění.

(49)

Pro čínského vyvážejícího výrobce, kterému byl přiznán status tržního hospodářství, byla běžná hodnota stanovena způsobem uvedeným v 42. bodu odůvodnění, tj. na základě cen skutečně zaplacených nebo splatných nezávislými odběrateli na domácím trhu. Avšak vzhledem k tomu, že tato společnost nakupovala elektřinu od dodavatele ve spojení, budou její náklady na elektřinu spojené s výrobou výrobku, který je předmětem šetření, dále zkoumány, než bude cokoli stanoveno s konečnou platností.

(50)

Pokud jde o dva egyptské vyvážející výrobce, bylo zjištěno, že u některých typů výrobku neexistoval reprezentativní domácí prodej obdobného výrobku v běžném obchodním styku. V těchto případech bylo proto nutné běžnou hodnotu zjistit početně v souladu se 43. a 44. bodem odůvodnění. Pro typy výrobku, u nichž reprezentativní domácí prodej v běžném obchodním styku existoval, byla běžná hodnota stanovena v souladu se 42. bodem odůvodnění, tj. na základě cen skutečně zaplacených nebo splatných nezávislými odběrateli na domácím trhu.

(51)

Běžná hodnota pro Kazachstán byla stanovena způsobem uvedeným ve 46. a 47. bodu odůvodnění, protože zde nebyl přiznán žádný status tržního hospodářství.

(52)

U jediného makedonského vyvážejícího výrobce bylo zjištěno, že neexistoval reprezentativní domácí prodej obdobného výrobku v běžném obchodním styku. Běžná hodnota tudíž musela být zjištěna početně v souladu s 45. bodem odůvodnění.

(53)

Pokud jde o dva ruské vyvážející výrobce, bylo zjištěno, že u některých typů výrobku neexistoval reprezentativní domácí prodej obdobného výrobku v běžném obchodním styku. V těchto případech bylo proto nutné běžnou hodnotu zjistit početně v souladu se 43. a 44. bodem odůvodnění. Pro typy výrobku, u nichž reprezentativní domácí prodej v běžném obchodním styku existoval, byla běžná hodnota stanovena v souladu se 42. bodem odůvodnění, tj. na základě cen skutečně zaplacených nebo splatných nezávislými odběrateli na domácím trhu.

(54)

V případě jednoho ruského vyvážejícího výrobce bylo zjištěno, že jeho účetnictví přiměřeně neodráží náklady na energii spojené s výrobou dotčeného výrobku, protože tento výrobce ve váženém průměru platil za energii podstatně méně (o 50 %) než jeho konkurent, přestože obě společnosti působí na Sibiři. Příslušný dodavatel energie sice elektřinu vyrábí ve vodních elektrárnách, ale pouze tím nelze nízké ceny elektřiny vysvětlit. Ceny jsou totiž velmi nízké i ve srovnání s jinými dodavateli elektřiny z vodních elektráren, např. v Norsku. V tomto ohledu navíc všechny dostupné údaje předběžně ukazují, že ceny elektřiny na domácím trhu v Rusku byly regulované. Bylo zjištěno, že ruské orgány stanovují maximální sazby pro energii v různých částech Sibiře, což je zřejmě hlavní příčina tohoto velmi výrazného cenového rozdílu (3). Jak OECD poznamenala již v roce 2002, regulace cen energie se v Rusku používá jako křížová dotace mezi regiony, protože v chudších regionech se za energii platí méně než v bohatších (4). Ceny, které daná společnost platí za energii, proto byly v souladu s čl. 2 odst. 5 základního nařízení předběžně upraveny na základě nákladů druhého ruského vývozce, který zahrnuje dva výrobce působící v jiných dvou sibiřských regionech. Obdobná úprava podle čl. 2 odst. 5 základního nařízení byla ve vztahu k energii dodávané stejným konkrétním dodavatelem provedena i v antidumpingovém řízení z roku 2003, které se týkalo křemíku (5).

(55)

Všichni tři čínští vyvážející výrobci prodávali výrobky na vývoz do Společenství přímo nezávislým odběratelům. Vývozní ceny byly tudíž v souladu s čl. 2 odst. 8 základního nařízení stanoveny na základě cen skutečně zaplacených nebo splatných za dotčený výrobek.

(56)

S ohledem na všechny ostatní čínské vývozce Komise nejprve stanovila úroveň spolupráce. Celkové množství vývozů uvedené v odpovědích třech spolupracujících vyvážejících výrobců na dotazník bylo porovnáno s celkovými dumpingovými dovozy z ČLR, které byly vypočítány způsobem vysvětleným v 66. bodu odůvodnění. Zjištěný podíl činil 18 %. Na tomto základě byla úroveň spolupráce považována za nízkou. V důsledku toho byly vývozní ceny v souladu s čl. 18 odst. 1 základního nařízení předběžně stanoveny na základě operací s nejvyšším dumpingovým rozpětím a rozpětím újmy provedených jedním ze dvou spolupracujících čínských vyvážejících výrobců, kterým byl přiznán status tržního hospodářství nebo individuální zacházení, a na základě vývozních cen třetího spolupracujícího čínského vyvážejícího výrobce, jemuž nebyl přiznán status tržního hospodářství ani individuální zacházení.

(57)

Oba egyptští vyvážející výrobci prodávali výrobky na vývoz do Společenství přímo nezávislým odběratelům. Vývozní ceny byly proto předběžně stanoveny na základě cen skutečně zaplacených nebo splatných za dotčený výrobek v souladu s čl. 2 odst. 8 základního nařízení.

(58)

Vzhledem k nedostatečné spolupráci, tj. proto, že vyvážející výrobce odmítl inspekci na místě pro ověření předložených údajů, musely být vývozní ceny stanoveny v souladu s čl. 18 odst. 1 základního nařízení. Tento vývozce byl zpraven o důsledcích nedostatečné spolupráce. Předběžně bylo shledáno, že vhodným údajem je vážená průměrná dovozní cena stanovená pro Kazachstán na základě údajů Eurostatu o dovozu v období šetření.

(59)

Vyvážející výrobce prodával výrobky na vývoz do Společenství přímo nezávislým odběratelům. Vývozní ceny byly proto předběžně stanoveny na základě cen skutečně zaplacených nebo splatných za dotčený výrobek v souladu s čl. 2 odst. 8 základního nařízení.

(60)

Oba ruští vyvážející výrobci vývoz uskutečňovali prostřednictvím stran, které jsou s nimi ve spojení. Vývozní cena byla tudíž početně zjištěna na základě cen, za něž byly dovezené výrobky poprvé dále prodány nezávislým kupujícím. V souladu s čl. 2 odst. 9 základního nařízení byly provedeny úpravy s ohledem na všechny náklady vznikající mezi dovozem a dalším prodejem a na vytvářené zisky.

(61)

Srovnání mezi běžnou hodnotou a vývozní cenou bylo provedeno na základě ceny ze závodu.

(62)

V zájmu zajištění spravedlivého srovnání běžné hodnoty a vývozní ceny byly v souladu s čl. 2 odst. 10 základního nařízení provedeny příslušné úpravy o rozdíly, které mají vliv na ceny a srovnatelnost cen. U všech vyvážejících výrobců, kteří byli předmětem šetření, byly provedeny úpravy týkající se rozdílů v nákladech na dopravu, námořní dopravu, pojištění, manipulaci a nakládku, ve vedlejších nákladech, nákladech na balení, na úvěry, na jistoty a záruky a na provize, pokud byly použitelné a odůvodněné.

(63)

Jeden ruský a jeden egyptský vyvážející výrobce žádali o úpravy týkající se úrovní obchodu. Žádosti musely být zamítnuty, protože tyto společnosti neprokázaly opodstatněnost takových úprav, tj. neprokázaly, že existují trvalé a zřejmé rozdíly ve funkcích a cenách na různých obchodních úrovních na domácích trzích příslušných zemí vývozu, jak stanoví čl. 2 odst. 10 písm. d) základního nařízení.

(64)

Dumpingová rozpětí byla v souladu s čl. 2 odst. 11 a 12 stanovena na základě srovnání vážené průměrné běžné hodnoty jednotlivých typů výrobku s váženou průměrnou vývozní cenou odpovídajících typů výrobku stanovenou výše uvedeným způsobem.

(65)

U vyvážejících výrobců, kteří neodpověděli na dotazník Komise ani se jiným způsobem nepřihlásili, bylo dumpingové rozpětí stanoveno na základě dostupných údajů v souladu s čl. 18 odst. 1 základního nařízení.

(66)

Aby bylo možno stanovit dumpingové rozpětí pro nespolupracující vyvážející výrobce, byla nejprve stanovena úroveň nedostatečné spolupráce. Za tímto účelem byl srovnán objem vývozu do Společenství, který uváděli spolupracující vyvážející výrobci, s příslušnými dovozními statistikami Eurostatu.

(67)

Pokud byla úroveň nedostatečné spolupráce vysoká, tj. přesahovala 20 %, mělo se za vhodné stanovit dumpingové rozpětí pro nespolupracující vyvážející výrobce na vyšší úrovni, než je nejvyšší dumpingové rozpětí stanovené pro spolupracující vyvážející výrobce. Existuje totiž důvod se domnívat, že vysoká úroveň nedostatečné spolupráce vyplývá z toho, že se nespolupracující vyvážející výrobci v šetřené zemi obvykle dopouštěli dumpingu na vyšší úrovni než kterýkoli spolupracující vyvážející výrobce. V takových případech (tj. v případě ČLR a Ruska) tedy bylo dumpingové rozpětí stanoveno na úrovni, která odpovídá váženému průměrnému dumpingovému rozpětí nejreprezentativnějšího typu výrobku s nejvyšším dumpingovým rozpětím a rozpětím újmy na základě posouzení spolupracujícího vyvážejícího výrobce.

(68)

V případě vysoké úrovně spolupráce (tj. pokud podíl nespolupracujících vývozců nedosahoval 20 %) se mělo za vhodné stanovit dumpingové rozpětí pro případné nespolupracující vyvážející výrobce na úrovni nejvyššího dumpingového rozpětí a rozpětí újmy zjištěného u spolupracujícího vyvážejícího výrobce v dotčené zemi, protože neexistoval důvod se domnívat, že se kterýkoli nespolupracující vyvážející výrobce dopouští dumpingu na nižší úrovni.

(69)

U společností, kterým byl přiznán status tržního hospodářství nebo individuální zacházení, byla vážená průměrná běžná hodnota každého typu dotčeného výrobku vyváženého do Společenství srovnána s váženou průměrnou vývozní cenou odpovídajícího typu dotčeného výrobku, jak je stanoveno v čl. 2 odst. 11 a 12 základního nařízení.

(70)

Na tomto základě prozatímní vážené průměrné dumpingové rozpětí vyjádřené jako procentní podíl z ceny CIF na hranice Společenství před proclením činí:

(71)

Celostátní dumpingové rozpětí bylo vypočítáno srovnáním vývozní ceny stanovené způsobem uvedeným v 56. bodu odůvodnění a běžné hodnoty stanovené způsobem uvedeným ve 46. a 47. bodu odůvodnění.

(72)

Na tomto základě byla celostátní úroveň dumpingu předběžně stanovena na 60,7 % z ceny CIF na hranice Společenství před proclením.

(73)

Úroveň spolupráce vyvážejících výrobců v Egyptě byla značná (přibližně 95 %). Prozatímní dumpingová rozpětí vyjádřená jako procentní podíl z dovozní ceny CIF na hranice Společenství před proclením činí:

(74)

Vzhledem k absenci spolupráce bylo stanoveno pouze celostátní dumpingové rozpětí. Prozatímní dumpingové rozpětí vyjádřené jako procentní podíl z dovozní ceny CIF na hranice Společenství před proclením činí:

(75)

Jelikož spolupracující vyvážející výrobce je prakticky jediným výrobcem FeSi v Bývalé jugoslávské republice Makedonii, úroveň spolupráce byla vysoká. Prozatímní dumpingová rozpětí vyjádřená jako procentní podíl z dovozní ceny CIF na hranice Společenství před proclením činí:

(76)

U vyvážejících výrobců v Rusku se projevila značná úroveň nedostatečné spolupráce (přibližně 68 %). Prozatímní dumpingová rozpětí vyjádřená jako procentní podíl z dovozní ceny CIF na hranice Společenství před proclením činí:

(77)

Šetřením bylo zjištěno, že obdobný výrobek vyrábí ve Společenství sedm výrobců. Podnět byl podán jménem pěti z nich. Po zahájení řízení se je rozhodl podpořit šestý výrobce, a to formou plné spolupráce na šetření. Zbývající výrobce nezaujal žádný postoj a nedodal žádné údaje.

(78)

Šest spolupracujících výrobců ve Společenství představovalo 95 % výroby FeSi ve Společenství během období šetření. Má se tudíž za to, že tito výrobci tvoří výrobní odvětví Společenství ve smyslu čl. 4 odst. 1 a čl. 5 odst. 4 základního nařízení.

(79)

Některé zúčastněné strany tvrdily, že pět výrobců podporujících podnět zdaleka není v podobné ekonomické situaci a že přinejmenším dvěma z nich nevznikne žádná újma. Tito dva výrobci ve Společenství by proto měli být ze současného šetření vyloučeni, což by vedlo k nedostatku legitimace.

(80)

V tomto ohledu je třeba poznamenat, že podle článku 4 základního nařízení se výrazem „výrobní odvětví Společenství“ rozumí výrobci ve Společenství, jejichž společný výstup představuje podstatnou část celkové výroby ve Společenství. Tentýž článek stanoví také okolnosti, za nichž mohou být někteří výrobci ve Společenství z vymezení výrobního odvětví Společenství vyloučeni. K těmto okolnostem ovšem nepatří výkonnost těchto výrobců. Vyloučení výrobců na základě jejich výkonnosti by navíc bylo v rozporu se samotnou zásadou objektivního posouzení situace výrobního odvětví Společenství. Na základě výše uvedeného byl tento požadavek odmítnut.

(81)

Spotřeba Společenství byla stanovena na základě objemů prodeje výrobního odvětví Společenství na trhu Společenství, k nimž byly připočteny odhadnutý objem prodeje nespolupracujícího výrobce ve Společenství a dovozy z dotčených zemí a jiných třetích zemí, o nichž byly získány údaje z Eurostatu. Spotřeba FeSi ve Společenství zůstávala v posuzovaném období vcelku stabilní s výjimkou let 2003 a 2004, mezi nimiž vzrostla o 6 % v důsledku mimořádně vysoké poptávky ocelářského průmyslu.

(82)

Komise posoudila, zda účinky dovozu FeSi pocházejícího z ČLR, Egypta, Kazachstánu, Bývalé jugoslávské republiky Makedonie a Ruska mají být posouzeny souhrnně v souladu s čl. 3 odst. 4 základního nařízení.

(83)

Dumpingové rozpětí zjištěné pro každou z dotčených zemí bylo vyšší než nepatrné, objem dovozu z žádné z těchto zemí nebyl zanedbatelný a souhrnné posouzení bylo považováno za vhodné vzhledem k podmínkám hospodářské soutěže mezi dovozy z dotčených zemí a obdobným výrobkem Společenství. Existenci podobných podmínek hospodářské soutěže dokládala skutečnost, že dotčený výrobek dovážený z dotčených zemí a obdobný výrobek vyráběný a prodávaný výrobním odvětvím Společenství na trhu Společenství jsou obdobné a distribuují se stejnými obchodními kanály. Kromě toho byly všechny objemy dovozu podstatné a vedly k významným podílům na trhu.

(84)

Na základě výše uvedeného byl učiněn závěr, že byly splněny podmínky opodstatňující souhrnné posouzení dovozu FeSi pocházejícího z ČLR, Egypta, Kazachstánu, Bývalé jugoslávské republiky Makedonie a Ruska.

(85)

Objemy dovozu z ČLR, Egypta, Kazachstánu, Bývalé jugoslávské republiky Makedonie a Ruska se podle údajů Eurostatu významně zvýšily z 134 081 tun v roce 2003 na 452 108 tun v období šetření. Jejich spojený podíl na trhu se ve stejném období trvale zvyšoval z 15,4 % na 51,2 %. Tento vývoj je třeba posuzovat na pozadí takřka stabilní spotřeby – s výjimkou roku 2004, jak je vysvětleno výše.

(86)

Mezi rokem 2003 a obdobím šetření se průměrná cena dovozů dotčeného výrobku pocházejících z dotčených zemí zvýšila o 3 %. Konkrétně ceny vzrostly o 4 % v roce 2004 (rok charakterizovaný významným zvýšením celosvětové poptávky po oceli), poklesly o 2 % v roce 2005 a následně stouply přibližně o 1 % v období šetření.

(87)

Za účelem stanovení cenového podbízení Komise analyzovala údaje týkající se období šetření. Výrobní odvětví Společenství a dotčení vyvážející výrobci byli požádáni o informace o prodejních cenách jednotlivých typů FeSi rozdělených podle kritérií uvedených v 38. bodu odůvodnění.

(88)

Příslušné prodejní ceny výrobního odvětví Společenství byly cenami pro nezávislé odběratele, které byly v případě potřeby upraveny na úroveň ceny ze závodu, tj. po odečtení nákladů na přepravu v rámci Společenství a slev a rabatů. Tyto ceny byly porovnány s cenami dovozů spolupracujících dotčených výrobců. Pokud jde o Kazachstán, byla vzhledem k nedostatečné spolupráci použita vážená průměrná vývozní cena založená na údajích Eurostatu. Pro ČLR, Egypt, Bývalou jugoslávskou republiku Makedonii a Rusko bylo provedeno srovnání s vývozními cenami spolupracujících vyvážejících výrobců, které byly očištěny od slev, v případě potřeby náležitě upraveny na úroveň cen CIF na hranici Společenství a náležitě upraveny o smluvní celní sazby a náklady na vykládku a na celní odbavení.

(89)

Srovnání ukázalo, že dotčený výrobek prodávaný na trhu Společenství se během období šetření podbízel vůči cenám výrobního odvětví Společenství o 4 až 11 %, podle toho, o jakého z vyvážejících výrobců se jednalo, s výjimkou jednoho ruského a jednoho egyptského vyvážejícího výrobce a vyvážejícího výrobce v Bývalé jugoslávské republice Makedonii, u nichž cenové podbízení nebylo zjištěno. Při srovnání po jednotlivých typech však bylo shledáno, že ceny účtované dotčenými vyvážejícími výrobci byly v několika případech významně nižší, než by vyplývalo z uvedených průměrných rozpětí podbízení, a v případě vyvážejících výrobců, u nichž nebylo zjištěno celkové cenové podbízení, byla stanovena rozpětí podbízení pro některé typy výrobku. Vzhledem k významným ztrátám, které utrpělo výrobní odvětví Společenství, navíc rozpětí podbízení nevyjadřují celý účinek dumpingových dovozů na ceny, protože došlo ke značnému stlačení cen. Konečně nelze zjištěnou míru cenového podbízení považovat za nevýznamnou, vezme-li se v úvahu povaha výrobku, který je komoditou, citlivou i na malé změny cen.

(90)

V souladu s čl. 3 odst. 5 základního nařízení zahrnoval přezkum účinků dumpingových dovozů na výrobní odvětví Společenství analýzu všech hospodářských činitelů a ukazatelů, které ovlivňovaly stav daného výrobního odvětví během posuzovaného období.

(91)

Mezi rokem 2003 a obdobím šetření výroba poklesla o 40 %. Objem výroby se vyvíjel takto:

(92)

Výrobní kapacita byla stanovena na základě teoretické jmenovité kapacity výrobních jednotek výrobního odvětví Společenství. Z tohoto hlediska zůstávala výrobní kapacita během posuzovaného období stabilní. Využití kapacity během posuzovaného období v důsledku snížení objemu výroby pokleslo ve stejném poměru jako výroba.

(93)

Avšak kvůli zohlednění skutečnosti, že dva výrobci ve Společenství během posuzovaného období část výroby přeorientovali z FeSi na jiné feroslitiny, byla výrobní kapacita patřičným způsobem upravena.

(94)

Zásoby se během posuzovaného období snížily o 46 %, což odráželo pokles výroby výrobního odvětví Společenství.

(95)

Prodej FeSi ze strany výrobního odvětví Společenství nezávislým odběratelům na trhu Společenství trvale klesal z 250 316 tun v roce 2003 na 156 633 tun v období šetření, což představuje snížení o 38 %. Podíl výrobního odvětví Společenství na trhu v důsledku toho poklesl o 11 procentních bodů. Podíl na trhu se snížil z 28,7 % v roce 2003 na 17,7 % v období šetření.

(96)

Průměrné prodejní ceny na trhu Společenství pro odběratele, kteří nejsou s výrobci ve spojení, zůstávaly mezi rokem 2004 a obdobím šetření vcelku stabilní – po nárůstu o 10 %, k němuž došlo mezi lety 2003 a 2004. Konkrétně mezi lety 2004 a 2005 nastalo mírné zlevnění, po kterém se ceny vrátily na úroveň roku 2004. Uvedený nárůst cen odrážel určité zvýšení nákladů a přechod k některým výrobkům s vyšší hodnotou na úkor podílů na trhu, které se snížily. Současná cenová úroveň je ovšem neudržitelná, protože výrobní odvětví Společenství je v zájmu zachování přítomnosti na trhu nuceno prodávat za ceny neodrážející plné náklady.

(97)

Ziskovost výrobního odvětví Společenství se během posuzovaného období snížila z nízkého zisku 2,3 % v roce 2003 na – 12,9 % v období šetření. Mírný nárůst bylo možné pozorovat v roce 2004, který byl mimořádně úspěšným rokem pro ocelářství a s ním související průmyslová odvětví. Poté však z hlediska ziskovosti následoval významný klesající trend. Hlavní příčinou tohoto vývoje bylo dramatické snížení objemu výroby výrobního odvětví Společenství (– 40 %) spolu s odpovídajícím poklesem využití kapacity (– 18 procentních bodů), který vedl k poměrně velkému zvýšení fixních nákladů na vyrobenou jednotku a neumožnil výrobnímu odvětví těžit z úspor z rozsahu, které by plynuly z většího využití kapacity. V menší míře měla na ziskovost záporný vliv skutečnost, že výrobní odvětví Společenství od roku 2004 nemohlo zvýšit prodejní ceny v nezbytné míře, jež by pokryla zvýšení cen energie a některých surovin, ke kterým od té doby došlo.

(98)

Peněžní tok se za posuzované období rovněž zhoršil, což odráželo výše popsaný nepříznivý trend ziskovosti.

(99)

Investice za posuzované období vykazovaly příznivý trend. Týkaly se především modernizace výrobních zařízení kvůli splnění požadavků na ochranu životního prostředí.

(100)

Návratnost investic z výroby a prodeje obdobného výrobku byla záporná a během posuzovaného období výrazně poklesla v souladu s výše uvedeným nepříznivým trendem v oblasti ziskovosti.

(101)

Nic nenasvědčovalo tomu, že by výrobní odvětví Společenství, které se v podstatě skládá ze středních podniků zabývajících se rovněž výrobou jiných výrobků, mělo potíže se získáváním kapitálu na své činnosti, a proto byl učiněn závěr, že výrobní odvětví Společenství bylo v celém posuzovaném období schopno získávat kapitál na své činnosti.

(102)

Zaměstnanost, produktivita a mzdy se vyvíjely takto:

(103)

Počet zaměstnanců se během posuzovaného období snížil o 27 %. Produktivita vykazovala nepříznivý trend od roku 2004 v důsledku klesajících objemů výroby. Průměrné mzdové náklady na zaměstnance se za posuzované období zvýšily o 20 %.

(104)

Zatímco spotřeba Společenství za posuzované období stoupla o 1 %, objem prodeje výrobního odvětví Společenství se snížil o 37 %, přičemž se současně o 35,8 % zvýšil objem dovozu z dotčených zemí. V důsledku toho podíl výrobního odvětví Společenství na trhu poklesl, kdežto podíl dotčených dovozů vzrostl.

(105)

Dumpingová rozpětí pro ČLR, Egypt, Kazachstán, Bývalou jugoslávskou republiku Makedonii a Rusko jsou uvedena výše v oddílu o dumpingu. Tato rozpětí jsou jasně vyšší než nepatrná. Navíc vzhledem k objemům a cenám dumpingových dovozů nelze dopad skutečných dumpingových rozpětí považovat za zanedbatelný.

(106)

Nic nenasvědčuje tomu, že by výrobní odvětví Společenství překonávalo účinky dřívějšího dumpingu nebo subvencování. Je třeba poznamenat, že na dovoz FeSi se od roku 2001 nevztahovala žádná opatření.

(107)

Z analýzy ukazatelů újmy vyplývá, že situace výrobního odvětví Společenství se po roce 2003 významně zhoršovala a nejhoršího bodu dosáhla v období šetření, kdy výrobnímu odvětví vznikla ztráta 12,9 %.

(108)

Při vcelku stabilní spotřebě během posuzovaného období se výroba ve Společenství snížila o 40 % a využití kapacity pokleslo o 28 procentních bodů. Prodej na trhu Společenství poklesl o 37 % v objemovém vyjádření a o 31 % v hodnotovém vyjádření. Následkem toho se podíl na trhu zmenšil z 28,7 % v roce 2003 na 17,7 % v období šetření. Průměrné jednotkové ceny během posuzovaného období vzrostly o 10 %, ale mezi rokem 2004 a obdobím šetření zůstávaly stabilní. Nicméně vzhledem k dramatickému snížení výroby, které bylo vynuceno poklesem objemu prodeje, výrobní odvětví Společenství přišlo o úspory z rozsahu, protože jeho fixní náklady na vyrobenou jednotku významně stouply. Kromě toho výrobní odvětví Společenství od roku 2004 nemohlo stanovovat ceny na úrovni nezbytné pro vyrovnání nárůstu některých nákladů na vstupy. Oba uvedené činitele vedly k významnému poklesu ziskovosti v období šetření.

(109)

Investice vykázaly příznivý trend zásluhou požadavků na ochranu životního prostředí, které výrobní odvětví Společenství musí plnit. Příznivý trend byl zaznamenán též u zásob (jejich hodnota za posuzované období poklesla o 47 %), ale to bylo způsobeno především dramatickým propadem úrovně výroby. Všechny ostatní ukazatele újmy potvrzují nepříznivou situaci výrobního odvětví Společenství. Návratnost investic a peněžní tok byly záporné a produktivita se snížila.

(110)

Na základě výše uvedeného lze dojít k závěru, že výrobní odvětví Společenství utrpělo podstatnou újmu ve smyslu čl. 3 odst. 5 základního nařízení.

(111)

V souladu s čl. 3 odst. 6 a 7 základního nařízení Komise zkoumala, zda dumpingové dovozy FeSi pocházející z dotčených zemí způsobily výrobnímu odvětví Společenství újmu natolik velkou, že ji lze označit za podstatnou. Byly prozkoumány i jiné známé činitele, které by mohly vedle dumpingových dovozů současně způsobovat újmu výrobnímu odvětví Společenství, aby se zajistilo, že případná újma způsobená těmito jinými činiteli nebude připsána dumpingovým dovozům.

(112)

Mezi rokem 2003 a obdobím šetření se objem dumpingových dovozů významně zvýšil, konkrétně o 237 %, a jejich podíl na trhu Společenství vzrostl o 35,8 procentního bodu. Průměrná cena těchto dovozů se mezi rokem 2003 a obdobím šetření zvýšila o 3 %, ale přesto byla podstatně nižší než ceny výrobního odvětví Společenství ve stejném období. Během období šetření se průměrná cena dumpingových dovozů také podbízela vůči cenám výrobního odvětví Společenství, a to o 3,7 až 11 % podle vyvážejícího výrobce, s výjimkou tří spolupracujících vyvážejících výrobců, u nichž cenové podbízení nebylo zjištěno. Ceny výrobního odvětví Společenství byly navíc stlačeny.

(113)

Podstatné zvýšení objemu dovozu z dotčených zemí realizovaného za nízké a dumpingové ceny a nárůst jeho podílu na trhu za posuzované období probíhaly souběžně se zhoršováním situace výrobního odvětví Společenství, zejména z hlediska ziskovosti, objemu prodeje, podílu na trhu, výroby, využití kapacity, peněžního toku, návratnosti investic a zaměstnanosti, během stejného období. Výrobní odvětví Společenství navíc nemohlo zvýšit své prodejní ceny na úroveň nezbytnou pro pokrytí svých plných nákladů, protože tyto ceny byly během období šetření vystaveny cenovému podbízení ze strany dumpingových dovozů.

(114)

Proto byl předběžně učiněn závěr, že dumpingové dovozy měly významný negativní dopad na situaci výrobního odvětví Společenství.

(115)

Analýza dovozu ze všech třetích zemí mimo dotčené země byla založena na údajích Eurostatu. V případě Norska bylo možné provést křížovou kontrolu těchto údajů pomocí informací od výrobců ze srovnatelné země a ta potvrdila spolehlivost údajů Eurostatu.

(116)

Celkové dovozy ze všech jiných třetích zemí za posuzované období poklesly zhruba o 45 %, tj. z přibližně 477 400 tun v roce 2003 na přibližně 264 600 tun v období šetření. Odpovídající podíl na trhu se snížil z 54,8 % na 30 %. Za stejné období se ceny těchto dovozů zvýšily o 7 % (z 609 eur za tunu v roce 2003 na 653 eur za tunu v období šetření). Jejich průměrná cena byla po celé posuzované období vyšší než u dovozů pocházejících z dotčených zemí a zároveň byla ve stejném období mírně nižší než u výrobního odvětví Společenství (o 2,3 až 5,7 %). Hlavními zdroji dovozu z jiných třetích zemí během období šetření byly Norsko, Island a Venezuela.

(117)

Dovoz z Norska do určité míry sledoval vývoj výrobního odvětví Společenství, když se významně snížil jeho objem i podíl na trhu. Průměrná cena dovozů z Norska během období šetření činila 686 eur za tunu. To znamená, že norské výrobky byly výrazně dražší než dovozy z dotčených zemí a pohybovaly se na stejné cenové úrovni jako výrobky prodávané výrobním odvětvím Společenství. Proto se vyvozuje závěr, že dovoz z Norska nepřispěl k podstatné újmě vzniklé výrobnímu odvětví Společenství.

(118)

Dovoz z Islandu za posuzované období vzrostl o 16 % a podíl na trhu, který na něj připadá, se zvýšil o 1,2 procentního bodu (na 9,3 % v období šetření). Tento vývoj lze do určité míry vysvětlit tím, že jeden velký norský výrobce přesunul část výroby na Island, kde jsou pro výrobu FeSi příznivější podmínky. V případě Islandu sice byla průměrná dovozní cena v období šetření nižší než průměrná cena výrobního odvětví Společenství, ale byla podstatně vyšší (o 12 %) než průměrná dovozní cena u dotčených zemí. Proto i když nelze vyloučit, že dovoz z Islandu měl určitý vliv na nepříznivou situaci výrobního odvětví Společenství, při srovnání s objemem a cenami dumpingových dovozů nelze jeho účinku připisovat podstatný význam.

(119)

Mezi třetími zeměmi, které nejsou dotčeny tímto šetřením, byla z hlediska množství dovezeného během období šetření třetí nejdůležitější zemí Brazílie. Během posuzovaného období dovoz z Brazílie poklesl o 11 % v množstevním vyjádření a jeho podíl na trhu se snížil o 0,4 %. V případě Brazílie byla průměrná dovozní cena po celé posuzované období významně vyšší než průměrná cena výrobního odvětví Společenství. Proto se vyvozuje závěr, že dovoz z Brazílie nepřispěl k podstatné újmě vzniklé výrobnímu odvětví Společenství.

(120)

Dovoz z Venezuely se za posuzované období zvýšil o 140 % a jeho podíl na trhu stoupl o 1,3 procentního bodu na 2,2 % v období šetření. Ve významné míře se tento dovoz uskutečnil pouze během období šetření, protože v ostatních letech posuzovaného období jeho podíl na trhu nedosahoval ani 1 %. Celkově ovšem Venezuela zůstala velmi malým hráčem na trhu Společenství. V případě Venezuely byla průměrná dovozní cena v období šetření nižší než průměrná cena výrobního odvětví Společenství, ale byla podstatně vyšší (o 9 %) než průměrná dovozní cena u dotčených zemí. I když nelze vyloučit, že tento dovoz měl určitý vliv na nepříznivou situaci výrobního odvětví Společenství, při srovnání s objemem a cenami dumpingových dovozů nelze jeho účinku připisovat podstatný význam.

(121)

Na základě výše uvedeného byl učiněn závěr, že dovoz z jiných třetích zemí významně nepřispěl k újmě vzniklé výrobnímu odvětví Společenství.

(122)

Jak je uvedeno v 77. bodu odůvodnění, jeden další výrobce ve Společenství na šetření nespolupracoval. Na základě informací získaných během šetření od spolupracujících výrobců se odhaduje, že objem jeho prodeje a podíl na trhu Společenství byly po celé posuzované období stabilní a zůstávaly na nevýznamné úrovni. Zbývající výrobce také nezvýšil objem prodeje ani nezískal podíl na trhu na úkor výrobního odvětví Společenství. O cenách tohoto dalšího výrobce ve Společenství nebyly k dispozici žádné informace.

(123)

Vzhledem k výše uvedenému a k neexistenci informací svědčících o opaku se vyvozuje závěr, že další výrobce ve Společenství nepřispěl k újmě, která vznikla výrobnímu odvětví Společenství.

(124)

Pokud jde o vývoj poptávky, zjevná spotřeba FeSi na trhu Společenství byla během posuzovaného období s výjimkou roku 2004 vcelku stabilní. Podstatnou újmu, kterou utrpělo výrobní odvětví Společenství, proto nelze připsat snížení poptávky na trhu Společenství.

(125)

Co se týče prodeje výrobního odvětví Společenství na trzích mimo Společenství, šetření ukázalo, že se za posuzované období celkově zvýšil o 69 % v objemovém vyjádření. Ve stejném období zde byla jednotková prodejní cena v průměru o 22 % vyšší než na trhu Společenství. Nicméně procentní podíl vývozu na celkovém objemu prodeje výrobního odvětví Společenství zůstával po celé posuzované období na dosti nízké úrovni (přibližně 3,1 % výroby). Byl proto učiněn závěr, že se vývozní činnost nemohla nijak podílet na újmě vzniklé výrobnímu odvětví Společenství.

(126)

Některé zúčastněné strany tvrdily, že dovozu FeSi do Evropského společenství napomohlo oslabení amerického dolaru vůči euru. Mezi lety 2003 a 2004 dolar vůči euru skutečně ztratil 9,7 % hodnoty. Nicméně od roku 2004 do konce období šetření dolar proti euru oslabil jen o 2,7 %. Ani vývoj cen výrobního odvětví Společenství ani objemy dovozu z dotčených zemí či jiných třetích zemí přitom neodrážejí toto poměrně malé oslabení dolaru vůči euru.

(127)

Oslabení dolaru vůči euru je proto třeba považovat za zanedbatelné a nelze je pokládat za významnou příčinu ztráty podílu výrobního odvětví Společenství na trhu. V důsledku toho byl předběžně učiněn závěr, že posílení eura vzhledem k dolaru nebylo činitelem, který by výrobnímu odvětví Společenství způsobil podstatnou újmu, a uvedené tvrzení proto bylo odmítnuto.

(128)

Kromě toho je třeba připomenout, že v rámci šetření se musí zkoumat, zda podstatnou újmu výrobnímu odvětví Společenství způsobily dumpingové dovozy (z hlediska cen a objemů), nebo zda byla tato podstatná újma zapříčiněna jinými činiteli. V tomto ohledu je v čl. 3 odst. 6 základního nařízení v souvislosti s cenami uvedeno, že je nutné prokázat, že cenová úroveň dumpingových dovozů působí újmu. Toto ustanovení se tak týká pouze rozdílu mezi cenovými úrovněmi, a proto neexistuje povinnost analyzovat činitele ovlivňující výši příslušných cen.

(129)

Výše uvedenou skutečnost potvrzuje rovněž znění čl. 3 odst. 7 základního nařízení, které odkazuje na jiné známé činitele než dumpingové dovozy. Výčet jiných známých činitelů v tomto článku totiž neobsahuje žádný činitel, který by ovlivňoval cenovou úroveň dumpingových dovozů. Souhrnně řečeno: jsou-li dovozy dumpingové, tak i když těží z příznivého vývoje směnných kurzů, lze jen stěží chápat, jak by vývoj směnných kurzů mohl být dalším činitelem působícím újmu.

(130)

Analýza činitelů ovlivňujících cenovou úroveň dumpingových dovozů, ať jde o rozdílné směnné kurzy, či něco jiného, tak nemůže být průkazná a taková analýza by šla nad rámec požadavků základního nařízení. Na tomto základě byla tvrzení ohledně kolísání směnných kurzů předběžně odmítnuta.

(131)

Několik uživatelů a dovozců tvrdilo, že výrobní odvětví Společenství trpí újmu vinou vysokých výrobních nákladů, zejména pak vinou zvýšení nákladů na elektřinu, k němuž došlo především v Evropě.

(132)

Je sice pravda, že náklady na elektřinu tvoří velkou část nákladů na výrobu dotčeného výrobku, ale šetření také ukázalo, že ceny energie stouply na celém světě, včetně dotčených zemí, a to v některých případech v mnohem větší míře než v Evropě.

(133)

Za těchto okolností nemůže otázka energie přerušit příčinnou souvislost mezi dumpingovými dovozy a podstatnou újmou, která vznikla výrobnímu odvětví Společenství.

(134)

Jedna zúčastněná strana tvrdila, že výrobní odvětví Společenství trpí újmu, kterou si způsobilo samo přechodem od výroby FeSi k výrobě jiných slitin, zejména feromanganu a silikomanganu.

(135)

Šetřením bylo zjištěno, že tento přechod je možný za předpokladu, že jsou pro změnu výroby pece technicky vybaveny. Takto vybavených pecí má výrobní odvětví Společenství jen malý počet, což omezuje jeho schopnost měnit výrobu podle aktuálního vývoje na trhu. Ve skutečnosti pouze tři výrobci ve Společenství již mají tento typ pecí, ale i pro ně je změna výroby spojena s vysokými náklady, protože kvůli čištění a uzpůsobení na nový výrobní postup musí zařízení zůstat až 14 dní v nečinnosti. Dalším činitelem omezujícím možnost změnit výrobu je obtížné zabezpečování zdrojů surovin nezbytných pro výrobu slitin manganu, neboť existuje jen málo celosvětových dodavatelů těchto surovin, kteří navíc sídlí mimo Společenství a pracují na základě dlouhodobých smluv. V roce 2004, kdy byl na trhu ES nedostatek slitin manganu při současné dostatečné nabídce FeSi, ke změně výroby navzdory uvedeným omezením došlo.

(136)

Z toho plyne závěr, že rozhodnutí některých výrobců z výrobního odvětví Společenství snížit výrobu nebylo přijato dobrovolně, jak tvrdila uvedená zúčastněná strana, nýbrž bylo způsobeno dumpingovými dovozy, které tomuto výrobnímu odvětví znemožňovaly prodávat obdobný výrobek se ziskem. Argument o tom, že si výrobní odvětví újmu způsobilo samo, proto musel být odmítnut.

(137)

Výše uvedená analýza prokázala, že se během posuzovaného období podstatně zvýšil objem dovozů pocházejících z dotčených zemí i jejich podíl na trhu. Během období šetření se dumpingové dovozy rovněž cenově podbízely vzhledem k prodejním cenám výrobního odvětví Společenství.

(138)

Nárůst podílu levných dovozů z dotčených zemí na trhu probíhal souběžně s významným poklesem objemu prodeje a podílu na trhu výrobního odvětví Společenství. Výrobní odvětví Společenství současně nemohlo zvýšit prodejní ceny na úroveň nezbytnou pro pokrytí svých plných nákladů, protože jeho prodejní ceny byly během období šetření vystaveny cenovému podbízení ze strany dumpingových dovozů. Výsledkem byly mimo jiné podstatné ztráty výrobního odvětví Společenství.

(139)

Na druhé straně se na základě zkoumání jiných činitelů, které mohly výrobnímu odvětví Společenství způsobit újmu, ukázalo, že žádný z nich nemohl mít na situaci tohoto výrobního odvětví významný negativní dopad.

(140)

Na základě výše provedené analýzy, v jejímž rámci byly účinky všech známých činitelů na situaci výrobního odvětví Společenství náležitě odlišeny a odděleny od poškozujících účinků dumpingových dovozů, se předběžně činí závěr, že dovoz z dotčených zemí způsobil Společenství podstatnou újmu ve smyslu čl. 3 odst. 6 základního nařízení.

(141)

V souladu s článkem 21 základního nařízení Komise zkoumala, zda navzdory závěru o dumpingu působícím újmu neexistují přesvědčivé důvody pro závěr, že v tomto konkrétním případě není v zájmu Společenství přijímat antidumpingová opatření. Při stanovování zájmu Společenství se vycházelo z vyhodnocení všech různých relevantních zájmů, tj. zájmů výrobního odvětví Společenství, dovozců, dodavatelů surovin a uživatelů dotčeného výrobku.

(142)

S cílem posoudit pravděpodobný dopad uložení, nebo neuložení opatření si Komise vyžádala informace od všech zúčastněných stran. Komise zaslala dotazníky sedmi výrobcům ve Společenství, třem dodavatelům surovin, 72 dovozcům a 31 uživatelům dotčeného výrobku. Na dotazníky odpovědělo šest výrobců ve Společenství, tři dodavatelé surovin, sedm dovozců a osm uživatelů.

(143)

Výrobní odvětví Společenství se v podstatě skládá ze středně velkých společností se sídlem v šesti členských státech (Španělsku, Francii, Švédsku, Slovinsku, na Slovensku a v Polsku). V období šetření výrobní odvětví Společenství zaměstnávalo 1 153 osob a nakupovalo suroviny od dodavatelů ve Společenství, takže mělo vliv i na zaměstnanost u dodavatelů surovin.

(144)

Zjištěná újma měla podobu významného poklesu objemu prodeje a nedostatečného zvýšení prodejní ceny, které vedly ke ztrátám výrobního odvětví Společenství. Očekává se, že po uložení antidumpingových cel se zvýší objem FeSi prodaného tímto výrobním odvětvím. Do určité míry vzrostou také ceny na trhu Společenství. To by výrobnímu odvětví Společenství umožnilo dosáhnout přijatelné úrovně ziskovosti. Je ovšem pravděpodobné, že ceny výrobního odvětví Společenství stoupnou jen mírně, pokud vůbec, vzhledem k podmínkám hospodářské soutěže mezi výrobci ve Společenství a k existenci jiných levných dovozů, nepodléhajících antidumpingovým opatřením.

(145)

Má se za to, že uložení opatření obnoví spravedlivou hospodářskou soutěž na trhu. Je třeba poznamenat, že ztráty výrobního odvětví Společenství jsou z velké části výsledkem obtížné soutěže s levnými dumpingovými dovozy pocházejícími z dotčených zemí. Budou-li přijata opatření, výrobní odvětví Společenství bude moci znovu získat alespoň část svého ztraceného podílu na trhu, což bude mít příznivý vliv na ziskovost.

(146)

Jak je uvedeno výše, výrobní odvětví Společenství utrpělo podstatnou újmu způsobenou dumpingovými dovozy pocházejícími z dotčených zemí. Nebudou-li uložena opatření, situace výrobního odvětví Společenství se bude pravděpodobně dále zhoršovat. Důsledkem by byly další ztráta pracovních míst a zmaření investic provedených v posledních letech. Stlačování cen dumpingovými dovozy by i nadále bránilo úspěšnosti veškerých snah výrobního odvětví Společenství, zejména snahy o návrat k ziskovosti. Nepřijetí opatření by ohrozilo dlouhodobou existenci výrobního odvětví a je prakticky jisté, že přinejmenším někteří výrobci ve Společenství by v důsledku konkurence dumpingových dovozů museli ukončit činnost.

(147)

Závěrem lze uvést, že se očekává, že by opatření výrobnímu odvětví Společenství účinně poskytla příležitost překonat dumping působící újmu, který byl zjištěn v rámci tohoto šetření.

(148)

Vedle výrobního odvětví Společenství ve Společenství existuje jen jeden další výrobce. Vzhledem k tomu, že tento výrobce nespolupracoval, a proto nebyly k dispozici přesné údaje o jeho činnosti, odhaduje se na základě informací od spolupracujících výrobců ve Společenství, že jeho výroba představuje 6 až 8 % výroby výrobního odvětví Společenství. Budou-li uložena antidumpingová opatření, lze i s ohledem na tohoto dalšího výrobce ve Společenství očekávat stejný typ příznivého vývoje, který je popsán ve 144. bodu odůvodnění pro výrobní odvětví Společenství.

(149)

Z toho plyne závěr, že další výrobce ve Společenství by měl nepochybně prospěch z uložení antidumpingových opatření.

(150)

Od dodavatelů surovin, kteří pro výrobní odvětví Společenství zajišťují dodávky nebo distribuci elektřiny, křemence a koksu, byly obdrženy tři odpovědi na dotazník.

(151)

Jestliže budou uložena opatření a výrobní odvětví Společenství znovu získá ztracený podíl na trhu, dodavatelé surovin budou také moci zvýšit prodej svých výrobků. Jelikož na dotyčné suroviny připadá významná část obratu dodavatelů surovin, je nanejvýš pravděpodobné, že se tak zlepší finanční situace těchto společností.

(152)

Pokud opatření uložena nebudou, bude pokračovat pokles prodeje výrobního odvětví Společenství, a v důsledku toho se bude snižovat i jeho poptávka po surovinách. To bude mít s největší pravděpodobností nepříznivý vliv na ziskovost dodavatelů surovin.

(153)

Od dovozců bylo obdrženo sedm odpovědí na dotazník. Na sedm spolupracujících dovozců připadalo kolem 12,7 % celkové spotřeby FeSi ve Společenství během období šetření. Všichni tito dovozci byli proti uložení opatření.

(154)

Vážené průměrné ziskové rozpětí dovozců z prodeje dotčeného výrobku činí 6 %. Dovozci by tak mohli unést část možného zvýšení ceny a část přenést na své odběratele. Vzhledem k vážené průměrné výši cel, která mají být pro společnosti působící za podmínek tržního hospodářství uložena, a vzhledem k tomu, že existují alternativní zdroje bez jakýchkoli cel, bude případné zvýšení ceny v každém případě pravděpodobně omezené.

(155)

Tento názor podpořil jeden spolupracující dovozce, který potvrdil, že Ukrajina, která byla dříve velkým vývozcem dotčeného výrobku, má volnou kapacitu, jež by za příznivějších tržních podmínek mohla být znovu uvedena do provozu.

(156)

Stejný dovozce potvrdil, že jeho nejdůležitější dodavatel se sídlem v Evropě, ale mimo území ES, ukončil výrobu v srpnu 2005, ale znovu ji zahájil začátkem roku 2007, a to při 80 % využití kapacity. Očekává se, že tento výrobce bude schopen obnovit plnou kapacitu, čímž bude dáno k dispozici dalších 100 000 tun dotčeného výrobku.

(157)

Vzhledem k tomu, že na dovoz dotčeného výrobku z šetřených zemí připadá průměrně asi 12 % celkového obratu dovozců, uložení cla jejich finanční situaci vážně neovlivní.

(158)

Na základě výše uvedeného byl předběžně učiněn závěr, že pokud antidumpingová opatření budou mít dopad na dovozce, s největší pravděpodobností nepůjde o dopad podstatný.

(159)

Bylo obdrženo osm odpovědí na dotazník od uživatelů a jedno podání od sdružení uživatelů. Byla vykonána jedna inspekce na místě u společnosti, která během období šetření nakupovala největší množství FeSi. Osm spolupracujících uživatelů představovalo asi 24 % celkové spotřeby FeSi ve Společenství během období šetření. Všichni spolupracující uživatelé zaujali postoj proti uložení antidumpingových cel kvůli obavám ze ztráty zdroje levných dodávek, která by poškodila jejich konkurenceschopnost na navazujícím trhu vůči konkurentům ve třetích zemích.

(160)

Uživatelé FeSi jsou soustředěni především v ocelářském a slévárenském průmyslu. Jedna tuna oceli obsahuje přibližně 3–4 kilogramy FeSi a jedna tuna korozivzdorné oceli asi 20 kilogramů FeSi. Na základě odpovědí na dotazník, inspekce na místě u jednoho uživatele a informací předložených během slyšení bylo stanoveno, že podíl FeSi na celkových výrobních nákladech ocelářských podniků činí nanejvýš 0,7 %. V průměru je však tento podíl nižší a činí například 0,6 % u ocelových profilů, 0,59 % u ocelových desek, 0,4 % u válcovaných drátů, 0,24 % u tenkých plechů vyráběných za studena a 0,14 % u výrobků z oceli válcované za studena, galvanizované oceli a oceli s barevnou konečnou úpravou, jakož i u tyčové oceli a litých bloků.

(161)

Někteří uživatelé dokonce potvrdili, že případná antidumpingová opatření budou mít jen malý dopad, protože existují jiní dodavatelé, na něž by se opatření nevztahovala.

(162)

Další potvrdili, že pro účely jejich výroby je FeSi možné přinejmenším zčásti nahradit jinými feroslitinami, jako je silikomangan či křemíkový kov.

(163)

Jelikož vážené průměrné ziskové rozpětí uživatelů dotčeného výrobku dosahuje 10,4 %, odhaduje se, že i v případě významného zvýšení ceny veškerého FeSi – o 30 % – by se ziskovost výrobců oceli snížila jen přibližně o 0,2 %. Vzhledem k tomu, že průměrná sazba opatření by byla nižší, účinek jakýchkoli případných opatření na ziskovost ocelářského průmyslu by byl nesmírně omezený a uživatelé by náklady spojené s těmito opatřeními mohli nést naprosto bez problémů. Kromě toho budou mít výrobci oceli v každém případě možnost účinek jakéhokoli zvýšení ceny dotčeného výrobku přenést dále, přičemž tento účinek bude omezen poměrně malým významem FeSi z hlediska celkových nákladů na výrobu oceli. V přímé souvislosti s výrobky, pro které se používá FeSi, tyto společnosti zaměstnávaly kolem 45 000 lidí.

(164)

Bylo předloženo stanovisko, že výrobní odvětví Společenství nemůže uspokojovat celou poptávku po FeSi ve Společenství. V tomto ohledu je nutné připomenout, že cílem opatření není zabránit dovozu do Společenství, nýbrž zajistit, aby neprobíhal za dumpingové ceny působící újmu. Dotčené země skutečně mohou pokračovat ve vývozu do Společenství, ale za ceny, které nebudou dumpingové/nebudou působit újmu. Přestože je možné, že se po uložení opatření sníží objem prodeje a podíl na trhu připadající na dotčené dovozy, dovoz z jiných třetích zemí bude i nadále představovat alternativní zdroj dodávek. Kromě toho by návrat k běžným tržním podmínkám měl zvýšit přitažlivost trhu Společenství pro tyto alternativní zdroje. Navíc je třeba připomenout, že ačkoli výrobní odvětví Společenství mělo během období šetření podíl na trhu kolem 18 %, jeho využití kapacity ve stejném období pokleslo na bezprecedentní úroveň 50 %, což znamená, že má prostor k podstatnému zvýšení objemu výroby bez omezení daných nedostatkem kapacity. Vzhledem k výše uvedeným úvahám se neočekává, že by uložení antidumpingových opatření způsobilo jakýkoli nedostatek nabídky.

(165)

Dále bylo zjištěno, že uživatelé mají velký zájem na tom, aby měli k dispozici spolehlivé zdroje dodávek, které od nich nebudou příliš daleko. Výrobní odvětví Společenství je schopno plnit obě tyto podmínky.

(166)

Na základě výše uvedeného byl předběžně učiněn závěr, že pokud antidumpingová opatření budou mít dopad na uživatele, s největší pravděpodobností nepůjde o dopad podstatný. Před tím, než cokoli stanoví s konečnou platností, však bude Komise dále a podrobněji zkoumat účinek prozatímních opatření na situaci uživatelů.

(167)

Pokud jde o účinky možných opatření na hospodářskou soutěž ve Společenství, dotčení spolupracující vyvážející výrobci budou vzhledem ke svému silnému postavení na trhu pravděpodobně pokračovat v prodeji svých výrobků, i když za ceny, které nebudou dumpingové. Poměrně mírné celní sazby pro spolupracující vyvážející výrobce, kteří fungují v podmínkách tržního hospodářství, by jim skutečně měly umožnit působit ve Společenství za spravedlivých tržních podmínek. Vzhledem k celkovému rozmezí ukládaných cel je tedy pravděpodobné, že na trhu Společenství bude i nadále dostatek velkých soutěžitelů, včetně výrobců v dotčených zemích, v Norsku, na Islandu, ve Venezuele a na Ukrajině. Uživatelé tak budou mít i nadále na výběr různé dodavatele FeSi. Kdyby naopak žádná opatření uložena nebyla, byla by ohrožena budoucnost výrobců ve Společenství. Jejich zánik by nejen omezil skutečnou hospodářskou soutěž na trhu Společenství, ale také zmenšil počet spolehlivých zdrojů dodávek, které mají velký význam pro uživatele, jak je uvedeno výše.

(168)

Vzhledem k výše uvedeným důvodům se předběžně činí závěr, že v tomto případě neexistují žádné přesvědčivé důvody proti uložení antidumpingových cel. Komise však bude dále zkoumat aspekty tohoto případu související se zájmem Společenství před tím, než cokoli stanoví s konečnou platností.

(169)

Vzhledem k závěrům ohledně dumpingu, újmy, příčinných souvislostí a zájmu Společenství by měla být uložena prozatímní antidumpingová opatření, aby se předešlo působení další újmy výrobnímu odvětví Společenství ze strany dumpingových dovozů.

(170)

Pro stanovení výše cla byla vzata v úvahu zjištěná dumpingová rozpětí a výše cla potřebná k odstranění újmy způsobené výrobnímu odvětví Společenství.

(171)

Bylo zjištěno, že ziskové rozpětí 5 % z obratu lze pokládat za přiměřené minimum, které by mohlo výrobní odvětví Společenství očekávat při neexistenci dumpingu působícího újmu, což vyplývá z dřívějších výsledků výrobního odvětví Společenství, přičemž toto rozpětí je též považováno za rozumnou záruku dlouhodobě produktivních investic pro toto výrobní odvětví. Potřebné zvýšení ceny pak bylo stanoveno srovnáním vážené průměrné dovozní ceny, zjištěné pro účely výpočtu cenového podbízení, s cenou výrobků prodávaných výrobním odvětvím Společenství na trhu Společenství, která by nepůsobila újmu. Tato cena nepůsobící újmu byla získána úpravou prodejní ceny výrobního odvětví Společenství o skutečnou ztrátu vzniklou během období šetření a připočtením výše uvedeného ziskového rozpětí. Rozdíly v tomto srovnání byly poté vyjádřeny jako procentní podíl z celkové dovozní hodnoty CIF.

(172)

Vzhledem k výše uvedenému se má za to, že by se v souladu s čl. 7 odst. 2 základního nařízení měla uložit prozatímní antidumpingová cla z dovozů pocházejících z ČLR, Ruska, Egypta, Kazachstánu a Bývalé jugoslávské republiky Makedonie, a to na úrovni nižší z hodnot odpovídajících dumpingovému rozpětí a rozpětí újmy podle pravidla nižšího cla.

(173)

Sazby antidumpingových cel pro jednotlivé společnosti uvedené v tomto nařízení se stanovily na základě zjištění tohoto šetření. Proto odrážejí stav těchto společností zjištěný v průběhu šetření. Tyto celní sazby (na rozdíl od celostátního cla použitelného pro „všechny ostatní společnosti“) jsou proto použitelné výlučně pro dovoz výrobků pocházejících z dotčených zemí a vyráběných uvedenými společnostmi, tedy konkrétními uvedenými právnickými osobami. Na dovážené výrobky vyrobené jakoukoli jinou společností, která není konkrétně uvedena v normativní části tohoto nařízení spolu s názvem a adresou, včetně subjektů ve spojení se společnostmi konkrétně uvedenými, se tyto sazby nevztahují a tyto výrobky podléhají celní sazbě použitelné pro „všechny ostatní společnosti“.

(174)

Navrhují se tato antidumpingová cla:

(175)

Vyvážející výrobce v Bývalé jugoslávské republice Makedonii nabídl cenový závazek v souladu s čl. 8 odst. 1 základního nařízení. Tím souhlasil, že bude dotčený výrobek prodávat za cenu vyšší nebo rovnou ceně odstraňující poškozující účinky dumpingu. Společnost bude též Komisi pravidelně předkládat podrobné informace o svém vývozu do Společenství tak, aby Komise mohla účinně sledovat plnění závazku. Kromě toho jsou povaha výrobku, struktura společnosti a její způsoby prodeje takové, že minimalizují riziko obcházení závazku.

(176)

S cílem umožnit Komisi a celním orgánům účinné sledování plnění závazku dotčenou společností je osvobození od antidumpingového cla při předložení žádosti o propuštění do volného oběhu příslušnému celnímu orgánu podmíněno i) předložením závazkové faktury, což je obchodní faktura obsahující alespoň údaje a prohlášení uvedené v příloze, ii) skutečností, že dovážené zboží je vyráběno, dodáváno a fakturováno přímo uvedenou společností prvnímu nezávislému odběrateli ve Společenství, a iii) skutečností, že zboží deklarované a předložené celním orgánům přesně odpovídá popisu uvedenému v závazkové faktuře. Pokud tyto podmínky nebudou splněny, k okamžiku přijetí celního prohlášení s návrhem na propuštění zboží do volného oběhu se uloží příslušné antidumpingové clo.

(177)

Jestliže Komise s odkazem na konkrétní transakce v souladu s čl. 8 odst. 9 základního nařízení zruší přijetí závazku v důsledku jeho porušení a prohlásí příslušné závazkové faktury za neplatné, vznikne k okamžiku přijetí celního prohlášení s návrhem na propuštění zboží z těchto transakcí do volného oběhu celní dluh.

(178)

Dovozci by si měli být vědomi možnosti, kterou by měli chápat jako běžné obchodní riziko, že k okamžiku přijetí celního prohlášení s návrhem na propuštění do volného oběhu může vzniknout celní dluh, a to i pokud Komise přijala závazek nabídnutý výrobcem, od nějž přímo nebo nepřímo nakupovali.

(179)

Podle čl. 14 odst. 7 základního nařízení by celní orgány měly bezodkladně uvědomit Komisi, kdykoli zjistí jakékoli skutečnosti poukazující na porušení závazku.

(180)

Z výše uvedených důvodů se cenový závazek považuje za přijatelný a dotčené společnosti byly sděleny podstatné skutečnosti, úvahy a povinnosti, na nichž je přijetí závazku založeno.

(181)

V případě porušení nebo odvolání závazků nebo v případě, že Komise zruší přijetí závazku, se podle čl. 8 odst. 9 základního nařízení automaticky uplatní antidumpingové clo, které uložila Rada v souladu s čl. 9 odst. 4.

(182)

Výše uvedená prozatímní zjištění budou sdělena všem zúčastněným stranám, které budou vyzvány, aby písemně předložily svá stanoviska a požádaly o slyšení. Jejich připomínky budou analyzovány a v opodstatněných případech vzaty v úvahu před tím, než bude cokoli stanoveno s konečnou platností. Pro účely případných konečných zjištění bude možná nutné prozatímní zjištění přehodnotit,

—

tyto výroky jsou vyráběny, dodávány a fakturovány přímo uvedenou společností prvnímu nezávislému odběrateli ve Společenství a

—

k dovezeným výrobkům je přiložena závazková faktura, což je obchodní faktura obsahující alespoň údaje a prohlášení uvedené v příloze tohoto nařízení, a

—

zboží deklarované a předložené celním orgánům přesně odpovídá popisu uvedenému v závazkové faktuře.

—

pokud se ve vztahu k dovezeným výrobkům popsaným v odstavci 2 zjistí, že nebyla splněna jedna nebo více podmínek stanovených v uvedeném odstavci, nebo

—

pokud Komise zruší přijetí závazku podle čl. 8 odst. 9 základního nařízení nařízením nebo rozhodnutím, které odkazuje na konkrétní transakce, a prohlásí příslušné závazkové faktury za neplatné.