(ES) č. 708/2007Nařízení Rady (ES) č. 708/2007 ze dne 11. června 2007 o používání cizích a místně se nevyskytujících druhů v akvakultuře
| Publikováno: | Úř. věst. L 168, 28.6.2007, s. 1-17 | Druh předpisu: | Nařízení |
| Přijato: | 11. června 2007 | Autor předpisu: | Rada Evropské unie |
| Platnost od: | 18. července 2007 | Nabývá účinnosti: | 18. července 2007 |
| Platnost předpisu: | Ano | Pozbývá platnosti: | |
Text předpisu s celou hlavičkou je dostupný pouze pro registrované uživatele.
NAŘÍZENÍ RADY (ES) č. 708/2007
ze dne 11. června 2007
o používání cizích a místně se nevyskytujících druhů v akvakultuře
RADA EVROPSKÉ UNIE,
s ohledem na Smlouvu o založení Evropského společenství, a zejména na článek 37 a čl. 299 odst. 2 této smlouvy,
s ohledem na návrh Komise,
s ohledem na stanovisko Evropského parlamentu,
s ohledem na stanovisko Evropského hospodářského a sociálního výboru (1),
vzhledem k těmto důvodům:
|
(1) |
V souladu s článkem 6 Smlouvy mají být požadavky na ochranu životního prostředí zahrnuty do vymezení a provádění politik a činností Společenství, zejména s ohledem na podporu udržitelného rozvoje. |
|
(2) |
Akvakultura je rychle rostoucí odvětví, které zkoumá možnosti inovace a nová odbytiště. K přizpůsobení produkce podmínkám trhu je důležité, aby odvětví akvakultury zvyšovalo rozmanitost chovaných druhů. |
|
(3) |
Akvakultura v minulosti hospodářsky těžila z vysazování cizích druhů a z přemisťování místně se nevyskytujících druhů (například pstruha duhového, ústřice obrovské a lososa) a cílem politiky pro budoucnost je optimalizovat užitek spojený s vysazováním a přemisťováním a zároveň zabránit změnám ekosystémů, předejít negativním biologickým interakcím s původními populacemi, včetně genetických změn, a omezit šíření necílových druhů a škodlivé účinky na přírodní stanoviště. |
|
(4) |
Bylo zjištěno, že invazivní cizí druhy jsou jednou z hlavních příčin ztráty původních druhů a poškození biologické rozmanitosti. Podle čl. 8 písm. h) Úmluvy o biologické rozmanitosti, jíž je Společenství smluvní stranou, každá smluvní strana, pokud je to možné a vhodné, zabraňuje zavádění cizích druhů, které ohrožují ekosystémy, přírodní stanoviště nebo druhy, a takové cizí druhy kontroluje nebo hubí. Konference smluvních stran Úmluvy o biologické rozmanitosti pak zejména přijala rozhodnutí VI/23 o cizích druzích, které ohrožují ekosystémy, přírodní stanoviště nebo druhy, jehož příloha obsahuje hlavní zásady pro prevenci, zavádění a zmírňování vlivu takových cizích druhů. |
|
(5) |
Přemisťování druhů v rámci jejich přirozeného areálu rozšíření do oblastí, kde se ze specifických biogeografických důvodů místně nevyskytují, může rovněž představovat riziko pro ekosystémy v těchto oblastech a mělo by být tímto nařízením upraveno. |
|
(6) |
Společenství by proto mělo vypracovat vlastní rámec pro zajištění náležité ochrany vodních přírodních stanovišť před riziky spojenými s používáním nepůvodních druhů v akvakultuře. Tento rámec by měl zahrnovat postupy pro analýzu možných rizik, přijímání opatření podle zásad prevence a obezřetnosti a případně postupy pro vypracování pohotovostních plánů. Tyto postupy by měly vycházet ze zkušeností získaných ze stávajících dobrovolných rámců, zejména souboru pokynů Mezinárodní rady pro průzkum moří (ICES) o vysazování a přemisťování mořských organismů a soubor pokynů a příručky Poradní komise pro evropský vnitrozemský rybolov (EIFAC) pro rozhodování o vysazování a přemisťování mořských a sladkovodních organismů. |
|
(7) |
Opatřeními stanovenými v tomto nařízení by neměla být dotčena směrnice Rady 85/337/EHS ze dne 27. června 1985 o posuzování vlivů některých veřejných a soukromých záměrů na životní prostředí (2), směrnice Rady 92/43/EHS ze dne 21. května 1992 o ochraně přírodních stanovišť, volně žijících živočichů a planě rostoucích rostlin (3), směrnice Evropského parlamentu a Rady 2000/60/ES ze dne 23. října 2000, kterou se stanoví rámec pro činnost Společenství v oblasti vodní politiky (4), ani směrnice Rady 2006/88/ES ze dne 24. října 2006 o veterinárních požadavcích na živočichy pocházející z akvakultury a produkty akvakultury a o prevenci a tlumení některých nákaz vodních živočichů (5). |
|
(8) |
Možná rizika, která mohou mít v některých případech dalekosáhlé dopady, jsou zpočátku patrnější na místní úrovni. Vlastnosti místních vodních prostředí se v rámci Společenství velmi liší a členské státy mají patřičné vědomosti a odborné znalosti pro hodnocení a řízení rizik ohrožujících vodní prostředí náležející do jejich svrchovanosti nebo jurisdikce. Proto je vhodné, aby odpovědnost za provádění opatření stanovených tímto nařízením nesly především členské státy. |
|
(9) |
Je třeba vzít v úvahu, že přesuny cizích nebo místně se nevyskytujících druhů chovaných v uzavřených zařízeních akvakultury, která jsou zabezpečená a představují velmi malé riziko úniku, by neměly být předmětem předchozího posouzení rizik pro životní prostředí. |
|
(10) |
Avšak pro případy, kdy rizika nejsou zanedbatelná a mohou mít dopad na další členské státy, by měl existovat systém Společenství pro konzultaci zúčastněných stran a prověřování povolení před jeho vydáním členskými státy. Vědeckotechnický a hospodářský výbor pro rybářství, zřízený nařízením Rady (ES) č. 2371/2002 ze dne 20. prosince 2002 o zachování a udržitelném využívání rybolovných zdrojů v rámci společné rybářské politiky (6), by měl při takové konzultaci poskytovat odborné poradenství a prostřednictvím Poradního výboru pro rybolov a akvakulturu, zřízeného rozhodnutím Komise 1999/478/ES (7), by měly rady poskytovat zúčastněné subjekty v oblasti akvakultury a ochrany životního prostředí, |
|
(11) |
V určitých částech Společenství jsou některé cizí druhy běžně v akvakultuře používány již po dlouhou dobu. S tím související činnosti by proto měly využívat rozdílného zacházení usnadňujícího jejich rozvoj bez jakékoli další administrativní zátěže za podmínky, že daný zdroj je schopen produkovat populaci neobsahující necílové druhy. Členským státům, které na svém území hodlají omezit použití takových dlouho používaných druhů, by to mělo být umožněno. |
|
(12) |
Nic v tomto nařízení nebrání členským státům upravit vnitrostátními předpisy chov cizích nebo místně se nevyskytujících druhů v soukromých akváriích a zahradních rybníčcích. |
|
(13) |
Opatření nezbytná k provedení tohoto nařízení by měla být přijata v souladu s rozhodnutím Rady 1999/468/ES ze dne 28. června 1999 o postupech pro výkon prováděcích pravomocí svěřených Komisi (8). |
|
(14) |
Z důvodu účinnosti by se měly změny příloh I, II, III a IV tohoto nařízení nezbytné k jejich přizpůsobení technickému a vědeckému pokroku přijímat řídícím postupem podle čl. 30 odst. 2 nařízení (ES) č. 2371/2002, |
PŘIJALA TOTO NAŘÍZENÍ:
KAPITOLA I
PŘEDMĚT, OBLAST PŮSOBNOSTI A DEFINICE
Článek 1
Předmět
Toto nařízení vytváří rámec upravující akvakulturní postupy ve vztahu k cizím a místně se nevyskytujícím druhům s cílem posoudit a minimalizovat možný vliv těchto druhů a všech souvisejících necílových druhů na vodní přírodní stanoviště, a tím přispět k dlouhodobě udržitelnému rozvoji tohoto odvětví.
Článek 2
Oblast působnosti
1. Toto nařízení se vztahuje na vysazování cizích druhů a přemisťování místně se nevyskytujících druhů za účelem jejich využití v akvakultuře ve Společenství, k němuž dojde po dni použitelnosti tohoto nařízení ve smyslu čl. 25 odst. 1.
2. Toto nařízení se nevztahuje na přemisťování místně se nevyskytujících druhů uvnitř jednotlivých členských států s výjimkou případů, kdy lze na základě odborných poznatků předvídat hrozby pro životní prostředí způsobené přemístěním. Pokud byl jmenován poradní výbor podle článku 5, odpovídá za posouzení rizik.
3. Toto nařízení se vztahuje na všechny činnosti v oblasti akvakultury v jurisdikci členských států, bez ohledu na rozsah nebo povahu těchto činností. Vztahuje se na veškeré chované cizí a místně se nevyskytující vodní organismy. Vztahuje se na akvakulturu využívající jakýkoli druh vodního prostředí.
4. Toto nařízení se nevztahuje na chov okrasných vodních živočichů nebo rostlin v obchodech se zvířaty v zájmovém chovu, zahradních centrech, izolovaných zahradních jezírcích nebo akváriích, které jsou v souladu s článkem 6 rozhodnutí Komise 2006/656/ES ze dne 20. září 2006, kterým se stanoví veterinární podmínky a požadavky na veterinární osvědčení pro dovoz ryb pro okrasné účely (9), nebo v zařízeních vybavených zařízeními pro čištění odpadních vod, jež splňují cíle uvedené v článku 1.
5. S výjimkou článků 3 a 4 se toto nařízení nevztahuje na druhy uvedené v příloze IV. Posouzení rizik podle článku 9 se nevztahuje na druhy uvedené v příloze IV, s výjimkou případů, kdy členské státy hodlají na svém území přijmout opatření k omezení používání dotyčných druhů.
6. Přesuny cizích nebo místně se nevyskytujících druhů chovaných v uzavřených zařízeních akvakultury nejsou předmětem předchozího posouzení rizik pro životní prostředí, s výjimkou případů, kdy členské státy hodlají přijmout náležitá opatření.
7. Vysazování a přemisťování za účelem použití v „uzavřených zařízeních akvakultury“ lze v budoucnosti na základě nových vědeckých poznatků a doporučení vyjmout z požadavků týkajících se povolení podle kapitoly III. Pokrok ve vědeckých poznatcích týkajících se biologické bezpečnosti moderních uzavřených systémů se očekává mimo jiné v rámci výzkumu cizích druhů financovaného Společenstvím. Související rozhodnutí bude přijato nejpozději 31. března 2009 postupem stanoveným v článku 24.
Článek 3
Definice
Pro účely tohoto nařízení se rozumí:
|
1) |
„akvakulturou“ činnost definovaná v čl. 3 písm. d) nařízení Rady (ES) č. 1198/2006 ze dne 27. července 2006 o Evropském rybářském fondu (10); |
|
2) |
„otevřeným zařízením akvakultury“ zařízení, kde se akvakultura provozuje ve vodním prostředí, které není od přírodního vodního prostředí odděleno překážkami bránícími úniku chovaných kusů nebo biologického materiálu, které mohou přežívat a následně se rozmnožovat; |
|
3) |
„uzavřeným zařízením akvakultury“ zařízení, kde se akvakultura provozuje ve vodním prostředí, v němž je zajištěno proudění vody a které je od přírodního vodního prostředí odděleno překážkami bránícími úniku chovaných kusů nebo biologického materiálu, které mohou přežívat a následně se rozmnožovat; |
|
4) |
„vodními organismy“ veškeré ve vodě žijící druhy patřící do říší živočichové (Animalia), rostliny (Plantae) a jednobuněčné organismy (Protista), včetně všech částí, gamet, semen, vajíček nebo romnožovacích částí (klíčků) každého z nich, které mohou přežít nebo se následně rozmnožovat; |
|
5) |
„polyploidními organismy“ uměle vzniklé tetraploidní organismy (4N). Jde o vodní organismy, u nichž bylo technikami buněčné manipulace dosaženo zdvojnásobení počtu chromozomů v buňkách; |
|
6) |
„cizím druhem“
|
|
7) |
„místně se nevyskytujícím druhem“ druh nebo poddruh vodního organismu, který se z biogeografických důvodů místně nevyskytuje v určité oblasti v rámci svého přirozeného areálu rozšíření; |
|
8) |
„necílovým druhem“ druh nebo poddruh vodního organismu, který může být pro vodní prostředí škodlivý a který je nezáměrně přesunut spolu s vodním organismem, jenž je vysazován nebo přemisťován, s výjimkou organismů způsobujících nákazy, na něž se vztahuje směrnice 2006/88/ES; |
|
9) |
„přesunem“ vysazení nebo přemístění; |
|
10) |
„vysazením“ proces, kterým je cizí druh záměrně přesunut do prostředí mimo svůj přirozený areál rozšíření za účelem využití v akvakultuře; |
|
11) |
„přemístěním“ proces, kterým je místně se nevyskytující druh za účelem využití v akvakultuře záměrně přesunut v rámci svého přirozeného areálu rozšíření do oblasti, kde se z biogeografických důvodů dříve nevyskytoval; |
|
12) |
„pokusným vypuštěním“ vysazení cizích druhů nebo přemístění místně se nevyskytujících druhů v omezeném rozsahu pro posouzení ekologické interakce s původními druhy a stanovišti za účelem testování předpokladů posouzení rizik; |
|
13) |
„žadatelem“ fyzická nebo právnická osoba nebo subjekt navrhující provést vysazení nebo přemístění vodního organismu; |
|
14) |
„karanténou“ proces, kterým mohou být vodní organismy a veškeré s nimi spojené organismy udržovány v naprosté izolaci od okolního prostředí; |
|
15) |
„karanténním zařízením“ zařízení, ve kterém mohou být vodní organismy a veškeré s nimi spojené organismy udržovány v naprosté izolaci od okolního prostředí; |
|
16) |
„rutinním přesunem“ přesun vodních organismů ze zdroje, u něhož existuje nízké riziko přemístění necílových druhů a který v důsledku vlastností vodních organismů nebo používané akvakulturní metody, například uzavřených systémů definovaných v bodě 3, nepůsobí žádné nepříznivé ekologické účinky; |
|
17) |
„výjimečným přesunem“ jakýkoli přesun vodních organismů nesplňující kritéria pro rutinní přesun; |
|
18) |
„přijímajícím členským státem“ členský stát, na jehož území je vysazen cizí druh nebo přemístěn místně se nevyskytující druh; |
|
19) |
„odesílajícím členským státem“ členský stát, z jehož území se vysazuje cizí druh nebo přemisťuje místně se nevyskytující druhy. |
KAPITOLA II
OBECNÉ POVINNOSTI ČLENSKÝCH STÁTŮ
Článek 4
Opatření proti nepříznivým účinkům
Členské státy zajistí přijetí veškerých vhodných opatření s cílem zabránit nepříznivým účinkům na biologickou rozmanitost, a zejména na druhy, stanoviště a funkce ekosystémů, které je možné očekávat od vysazení nebo přemístění vodních organismů a necílových druhů v akvakultuře a jako důsledek rozšíření těchto druhů do volné přírody.
Článek 5
Rozhodovací a poradní orgány
Členské státy určí příslušný orgán nebo orgány, které odpovídají za zajištění plnění požadavků tohoto nařízení (dále jen „příslušný orgán“). Každý příslušný orgán může jmenovat poradní výbor, který mu bude nápomocen a který bude poskytovat náležité odborné znalosti (dále jen „poradní výbor“). Pokud členský stát poradní výbor nejmenuje, plní úkoly jemu přidělené v tomto nařízení příslušný orgán.
KAPITOLA III
POVOLENÍ
Článek 6
Žádost o povolení
1. Provozovatel akvakultury zamýšlející vysadit cizí druh nebo přemístit místně se nevyskytující druh, na který se nevztahuje čl. 2 odst. 5, podá příslušnému orgánu přijímajícího členského státu žádost o povolení. Podaná žádost se může týkat více přesunů, k nimž má dojít v období nejvýše sedmi let.
2. Žadatel předloží spolu se žádostí dokumentaci v souladu s orientačními pokyny uvedenými v příloze I. Poradní výbor zaujme stanovisko k tomu, zda daná žádost obsahuje veškeré údaje požadované k posouzení, zda je navrhovaný přesun rutinní nebo výjimečný a zda je možné jej schválit, a o svém stanovisku uvědomí příslušný orgán.
3. Ke konci povoleného období může být podána žádost o další povolení s odkazem na předchozí povolení. Pokud nejsou doloženy žádné nepříznivé účinky na životní prostředí, je navrhovaný přesun považován za rutinní.
Článek 7
Druh navrhovaného přesunu
Poradní výbor zaujme stanovisko k tomu, zda je navrhovaný přesun rutinní nebo výjimečný a zda mu musí předcházet karanténa nebo pokusné vypuštění, a o svém stanovisku uvědomí příslušný orgán.
Článek 8
Rutinní přesun
V případě rutinních přesunů může příslušný orgán vydat povolení a případně vznést požadavek na karanténu nebo pokusné vypuštění, jak je uvedeno v kapitolách IV a V.
Článek 9
Výjimečný přesun
1. V případě výjimečných přesunů se posoudí rizika pro životní prostředí podle přílohy II. Příslušný orgán rozhodne, zda za posouzení rizik pro životní prostředí odpovídá žadatel nebo nezávislý orgán a kdo ponese náklady.
2. Na základě posouzení rizik pro životní prostředí poskytne poradní výbor příslušnému orgánu stanovisko o riziku, a to na formuláři pro souhrnnou zprávu uvedeném v části 3 přílohy II. Jestliže poradní výbor shledá, že riziko je nízké, může příslušný orgán vydat povolení bez dalších náležitostí.
3. Jestliže poradní výbor shledá, že riziko spojené s navrhovaným přemístěním vodních organismů je vysoké nebo střední ve smyslu části 1 přílohy II, posoudí žádost v konzultaci s žadatelem s cílem zjistit, zda jsou k dispozici postupy nebo technologie pro zmírnění rizika, které by je snížily na nízkou úroveň. Poradní výbor předá příslušnému orgánu výsledky svého posouzení s podrobnými informacemi o úrovni rizika a s důvody pro případné snížení rizika, a to na formuláři uvedeném v části 3 přílohy II.
4. Příslušný orgán může vydat povolení pro výjimečný přesun pouze v případě, kdy z posouzení rizik, včetně případných opatření ke zmírnění rizika, vyplývá nízké riziko pro životní prostředí. Každé odmítnutí povolení musí být řádně odůvodněno na odborném základě, a pokud odborné informace dosud nedostačují, na základě zásady obezřetnosti.
Článek 10
Lhůta pro rozhodnutí
1. Žadatel je o rozhodnutí vydat nebo odmítnout povolení písemně uvědomen v přiměřené lhůtě a v každém případě do šesti měsíců ode dne podání žádosti, přičemž se nezapočítává doba, v níž žadatel poskytuje doplňující informace, pokud si je poradní výbor vyžádá.
2. Členské státy, které jsou signatáři ICES, mohou ICES požádat o posouzení žádostí a rizik týkajících se mořských organismů před tím, než poradní výbor zaujme stanovisko. V tom případě se lhůta prodlužuje o šest měsíců.
Článek 11
Přemístění s vlivem na sousední členské státy
1. Mohou-li se možné nebo známé účinky navrženého přesunu organismu na životní prostředí projevit v sousedních členských státech, oznámí příslušný orgán dotčenému členskému státu nebo členským státům a Komisi svůj záměr vydat povolení, a to zasláním návrhu rozhodnutí spolu s důvodovou zprávou a shrnutím posouzení rizik pro životní prostředí uvedeným v části 3 přílohy II.
2. Ostatní dotčené členské státy mohou Komisi předložit písemné připomínky dvou měsíců ode dne oznámení.
3. Do šesti měsíců ode dne oznámení Komise po konzultaci s Vědeckotechnickým a hospodářským výborem pro rybářství, zřízeným článkem 33 nařízení (ES) č. 2371/2002, a Poradním výborem pro rybolov a akvakulturu, zřízeným rozhodnutím 1999/478/ES, potvrdí, zamítne nebo změní navržené rozhodnutí vydat povolení.
4. Do 30 dnů ode dne rozhodnutí Komise mohou dotčené členské státy předložit toto rozhodnutí Radě. Rada může kvalifikovanou většinou přijmout jiné rozhodnutí ve lhůtě dalších 30 dnů.
Článek 12
Odnětí povolení
Jestliže dojde k nepředvídaným událostem s nepříznivými účinky na životní prostředí nebo na původní populace, může příslušný orgán povolení v libovolném okamžiku prozatímně nebo trvale odejmout. Každé odnětí povolení musí být odůvodněno na odborném základě, a pokud odborné informace dosud nedostačují, na základě zásady obezřetnosti a s náležitým ohledem na vnitrostátní správní předpisy.
KAPITOLA IV
PODMÍNKY PRO VYSAZENÍ PO VYDÁNÍ POVOLENÍ
Článek 13
Soulad s ostatními předpisy Společenství
Povolení pro vysazení podle tohoto nařízení může být vydáno pouze v případech, kdy je zjevné, že lze splnit požadavky jiných právních předpisů, zejména
|
a) |
veterinární podmínky stanovené ve směrnici 2006/88/ES o veterinárních požadavcích na živočichy pocházející z akvakultury a produkty akvakultury a o prevenci a tlumení některých nákaz vodních živočichů; |
|
b) |
podmínky stanovené ve směrnici Rady 2000/29/ES ze dne 8. května 2000 o ochranných opatřeních proti zavlékání organismů škodlivých rostlinám nebo rostlinným produktům do Společenství a proti jejich rozšiřování na území Společenství (11). |
Článek 14
Vypuštění do zařízení akvakultury v případě rutinních vysazení
Nerozhodne-li ve výjimečných případech příslušný orgán jinak na základě konkrétních informací poskytnutých poradním výborem, vypuštění vodních organismů do otevřených nebo uzavřených zařízení akvakultury se v případě rutinních vysazení povoluje bez karantény nebo zkušebního vypuštění. Přesun z uzavřeného zařízení akvakultury do otevřeného zařízení akvakultury se za rutinní nepovažuje.
Článek 15
Vypuštění do otevřených zařízení akvakultury v případě výjimečných vysazení
1. V případě výjimečného vysazení podléhá vypuštění vodních organismů do otevřených zařízení akvakultury, je-li to nezbytné, podmínkám stanoveným v odstavcích 2, 3 a 4.
2. Vodní organismy se umisťují do schváleného karanténního zařízení na území Společenství v souladu s podmínkami uvedenými v příloze III za účelem vytvoření generačního hejna.
3. Karanténní zařízení se může nacházet v jiném než přijímajícím členském státu, pokud s tím všechny dotčené členské státy souhlasí a tato možnost byla zahrnuta do posouzení rizik pro životní prostředí podle článku 9.
4. V zařízeních akvakultury přijímajícího členského státu se může použít jen potomstvo vysazovaných vodních organismů, nejsou-li během karantény nalezeny žádné potenciálně škodlivé necílové druhy. Dospělou populaci lze vypustit v případech, kdy se dané organismy v zajetí nerozmnožují nebo nejsou rozmnožování schopné, pokud se potvrdí nepřítomnost potenciálně škodlivých necílových druhů.
Článek 16
Pokusné vypuštění do otevřených zařízení akvakultury
Příslušný orgán může požadovat, aby vypuštění vodních organismů do otevřených systémů akvakultury předcházelo počáteční pokusné vypuštění podléhající zvláštní kontrole šíření a preventivním opatřením založeným na informacích a doporučeních poradního výboru.
Článek 17
Pohotovostní plány
Pro každé výjimečné vysazení a pokusné vypuštění žadatel vypracuje pohotovostní plán, který musí být schválen příslušným orgánem a který zahrnuje mimo jiné odstranění vysazeného druhu z daného prostředí nebo snížení hustoty jeho výskytu a použije se v případě nepředvídaných událostí s nepříznivými účinky na životní prostředí nebo na původní populace. Dojde-li k takové události, pohotovostní plán se okamžitě provede a dané povolení je možné přechodně nebo trvale odejmout podle článku 12.
Článek 18
Sledování
1. Po vypuštění do otevřených zařízení akvakultury se cizí druhy sledují po dobu dvou let nebo po celý rozmnožovací cyklus podle toho, které období je delší, s cílem posoudit, zda byly dopady přesně předpovězeny nebo zda se vyskytly další nebo odlišné dopady. Zkoumá se zejména míra rozšíření příslušného druhu nebo kontrola rozšíření tohoto druhu. Příslušný orgán rozhodne, zda má žadatel dostatečné odborné znalosti nebo zda má sledování provádět jiný subjekt.
2. V závislosti na stanovisku poradního výboru může příslušný orgán požadovat delší období sledování za účelem posouzení možných dlouhodobých účinků na ekosystémy, které nelze snadno zjistit za období stanovené v odstavci 1.
3. Poradní výbor vyhodnotí výsledky programu sledování a zaznamená zejména každou událost, která nebyla správně předpovězena v posouzení rizik pro životní prostředí. Výsledky tohoto vyhodnocení se zasílají příslušnému orgánu, který shrnutí výsledků zařadí do rejstříku zřízeného podle článku 23.
KAPITOLA V
PODMÍNKY PRO PŘEMÍSTĚNÍ PO VYDÁNÍ POVOLENÍ
Článek 19
Soulad s ostatními předpisy Společenství
Povolení pro přemístění podle tohoto nařízení může být vydáno pouze v případech, kdy je zjevné, že lze splnit požadavky jiných právních předpisů, zejména
|
a) |
veterinární podmínky stanovené ve směrnici 2006/88/ES; |
|
b) |
podmínky stanovené ve směrnici 2000/29/ES. |
Článek 20
Výjimečné přemístění do otevřených zařízení akvakultury
V případě výjimečného přemístění do otevřených zařízení akvakultury může příslušný orgán vyžadovat, aby vypuštění vodních organismů předcházelo počáteční pokusné vypuštění podléhající zvláštní kontrole šíření a preventivním opatřením založeným na informacích a doporučeních poradního výboru.
Článek 21
Karanténa
Před vypuštěním druhu z výjimečného přemístění do otevřených zařízení akvakultury může přijímající členský stát ve výjimečných případech a s výhradou schválení Komisí požadovat karanténu v souladu s čl. 15 odst. 2, 3 a 4. V žádosti o schválení Komisí musí být uvedeny důvody, proč je karanténa požadována. Komise na tuto žádost odpoví do 30 dnů.
Článek 22
Sledování po přemístění
Po výjimečném přemístění je daný druh sledován v souladu s článkem 18.
KAPITOLA VI
REJSTŘÍK
Článek 23
Rejstřík
Členské státy vedou rejstřík vysazení a přemístění, který obsahuje předešlé záznamy o všech podaných žádostech a s nimi související dokumentaci shromážděnou před vydáním povolení a během období sledování.
Rejstřík je volně přístupný členským státům a veřejnosti v souladu se směrnicí Evropského parlamentu a Rady 2003/4/ES ze dne 28. ledna 2003 o přístupu veřejnosti k informacím o životním prostředí (12).
S cílem umožnit členským státům sdílet informace obsažené v jejich rejstřících lze postupem podle čl. 30 odst. 2 nařízení (ES) č. 2371/2002 zřídit zvláštní informační systém.
KAPITOLA VII
ZÁVĚREČNÁ USTANOVENÍ
Článek 24
Prováděcí pravidla a přizpůsobení technickému pokroku
1. Změny příloh I, II, III a IV a jejich odpovídajících ustanovení s cílem přizpůsobit je technickému a vědeckému pokroku se přijímají postupem podle čl. 30 odst. 2 nařízení (ES) č. 2371/2002.
2. Pokud jde o druh, který se má doplnit do přílohy IV, musí se jednat o vodní organismus, který je v akvakultuře v některých částech Společenství již dlouhou dobu (s ohledem na jeho životní cyklus) bez nepříznivých účinků využíván, a vysazení a přemístění musí být proveditelné bez nezáměrného přesunu potenciálně škodlivých necílových druhů.
3. Komise přijme postupem podle čl. 30 odst. 2 nařízení (ES) č. 2371/2002 prováděcí pravidla zajišťující podmínky nezbytné pro doplnění druhu do přílohy IV tohoto nařízení v souladu s odstavcem 2 tohoto nařízení.
4. Poté, co Komise přijme prováděcí pravidla uvedená v odstavci 3, mohou členské státy Komisi požádat o doplnění druhu do přílohy IV postupem uvedeným v odstavci 1. Členské státy mohou v zájmu doplnění druhu do přílohy IV poskytnout vědecké údaje s cílem prokázat splnění příslušných kritérií. Komise rozhodne o přípustnosti žádosti do pěti měsíců po jejím obdržení, přičemž se nezapočítává doba, v níž členský stát poskytuje doplňující informace, pokud si je Komise vyžádá.
5. O žádostech členských států o doplnění druhu do přílohy IV obdržených před vstupem tohoto nařízení v platnost však Komise rozhodne do 1. ledna 2009.
6. Dotčené členské státy mohou, pokud jde o jejich nejvzdálenější regiony uvedené v čl. 299 odst. 2 Smlouvy o založení Evropského společenství, navrhnout doplnění druhů v samostatné části přílohy IV.
Článek 25
Vstup v platnost
1. Toto nařízení vstupuje v platnost dvacátým dnem po vyhlášení v Úředním věstníku Evropské unie.
Použije se od uplynutí šesti měsíců po vstupu nařízení Komise obsahujícího prováděcí pravidla uvedená v čl. 24 odst. 3 v platnost, nejpozději však ode dne 1. ledna 2009.
2. Kapitoly I a II a článek 24 se však použijí ode dne vstupu tohoto nařízení v platnost.
Toto nařízení je závazné v celém rozsahu a přímo použitelné ve všech členských státech.
V Lucemburku dne 11. června 2007.
Za Radu
předseda
H. SEEHOFER
(1) Úř. věst. C 324, 30.12.2006, s. 15.
(2) Úř. věst. L 175, 5.7.1985, s. 40. Směrnice naposledy pozměněná směrnicí Evropského parlamentu a Rady 2003/35/ES (Úř. věst L 156, 25.6.2003, s. 17).
(3) Úř. věst. L 206, 22.7.1992, s. 7. Směrnice naposledy pozměněná směrnicí 2006/105/ES (Úř. věst. L 363, 20.12.2006, s. 368).
(4) Úř. věst. L 327, 22.12.2000, s. 1. Směrnice ve znění rozhodnutí Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 2455/2001/ES (Úř. věst. L 331, 15.12.2001, s. 1).
(5) Úř. věst. L 328, 24.11.2006, s. 14.
(6) Úř. věst. L 358, 31.12.2002, s. 59.
(7) Úř. věst. L 187, 20.7.1999, s. 70. Rozhodnutí ve znění rozhodnutí 2004/864/ES (Úř. věst. L 370, 17.12.2004, s. 91).
(8) Úř. věst. L 184, 17.7.1999, s. 23. Rozhodnutí ve znění rozhodnutí 2006/512/ES (Úř. věst. L 200, 22.7 2006, s. 11).
(9) Úř. věst. L 271, 30.9.2006, s. 71.
(10) Úř. věst. L 223, 15.8.2006, s. 1.
(11) Úř. věst. L 169, 10.7.2000, s. 1.
(12) Úř. věst. L 41, 14.2.2003, s. 26.
PŘÍLOHA I
ŽÁDOST
(Orientační pokyny pro žadatele k vyplnění dokumentace podle článku 6)
Pokud je to možné, mají být informace podloženy odkazy na odbornou literaturu a záznamy z osobní komunikace s vědeckými autoritami a rybářskými odborníky. Žadatelům se doporučuje rozlišovat mezi přesuny do otevřených nebo uzavřených zařízení akvakultury.
Týká-li se žádost navrhovaného přemístění, a nikoli vysazení, je třeba pro účely této přílohy výrazy „vysazení/vysazený“ nahradit výrazy „přemístění/přemístěný“.
A. Shrnutí
Uveďte stručné shrnutí dokumentu, včetně popisu návrhu, možných dopadů na původní druhy a jejich stanoviště a zmírňujících opatření k minimalizaci možných dopadů na původní druhy.
B. Úvod
|
1. |
Název organismu (obecný a vědecký), který je navrhován k vysazení nebo přemístění, s uvedením rodu, druhu, poddruhu nebo případně nižší taxonomické klasifikace. |
|
2. |
Uveďte vlastnosti daného organismu, včetně zvláštních charakteristických rysů. Přiložte odborné zobrazení nebo fotografii. |
|
3. |
Popište předchozí výskyt v akvakultuře, zlepšení vlastností nebo (případně) jiná vysazení. |
|
4. |
Popište cíle a zdůvodnění navrhovaného vysazení, zejména vysvětlení, proč nelze téhož cíle dosáhnout s použitím některého domácího druhu. |
|
5. |
Jaké alternativní strategie k dosažení cílů návrhu byly zváženy? |
|
6. |
Jaká je zeměpisná oblast navrhovaného vysazení? Popište přírodní stanoviště, ekosystém a stav ochrany přijímajícího životního prostředí. Přiložte mapu. |
|
7. |
Uveďte počet organismů, které mají být vysazeny (počáteční, konečný). Lze tento projekt rozdělit do samostatných dílčích částí? Pokud tomu tak je, kolika organismů se týká každá dílčí část? |
|
8. |
Popište zdroj/e populace/zařízení a genetického materiálu (pokud jsou známy). |
C. Informace o vývoji druhu, který má být vysazen – pro každé stadium jeho vývoje
|
1. |
Popište původní místo výskytu a jeho změny vzhledem k vysazení. |
|
2. |
Je dotyčná populace, z níž bude vysazení/přemístění provedeno, spojena s jakýmkoli známým necílovým druhem? |
|
3. |
Jaké je rozšíření takového necílového druhu v oblasti, z níž daná vysazovaná/přemisťovaná populace pochází? |
|
4. |
Zaznamenejte, kde byl druh vysazen předtím, a popište ekologické dopady na životní prostředí v přijímající oblasti (dravec, kořist, soupeř nebo strukturální nebo funkční prvky daného stanoviště). |
|
5. |
Jaké faktory omezují daný druh v oblasti jeho původního výskytu? |
|
6. |
Popište fyziologické tolerance (kvalita vody, teplota, kyslík a slanost) v každém stadiu vývoje (raná stádia, fáze dospělosti a rozmnožování). |
|
7. |
Popište preference a tolerance týkající se stanoviště v každém stadiu vývoje. |
|
8. |
Popište reprodukční biologii. |
|
9. |
Popište migrační chování. |
|
10. |
Popište potravní preference v každém stadiu vývoje. |
|
11. |
Popište rychlost růstu a délku života (rovněž v oblasti navrhovaného vysazení, je-li to známo). |
|
12. |
Jaké je stáří nebo věkové rozpětí dotyčného druhu? |
|
13. |
Popište rysy chování (sociální, teritoriální, agresivní). |
D. Interakce s původními druhy
|
1. |
Jaké jsou možnosti přežití a usídlení se vysazeného organismu, pokud unikne? (Tato otázka se týká přesunů do otevřených a uzavřených zařízení akvakultury.) |
|
2. |
Jaké nebo jaká stanoviště pravděpodobně vysazený druh v navrhované oblasti vysazení obsadí a dojde k překrytí s nějakým zranitelným nebo ohroženým druhem? (Uveďte, zda navrhovaná oblast vysazení zahrnuje i přilehlé vodní plochy.) |
|
3. |
Se kterými původnímu druhy dojde k překrytí jejich ekologických nik? Existují nějaké nevyužité ekologické zdroje, které by tento druh mohl využít? |
|
4. |
Čím se bude vysazený organismus v přijímajícím prostředí živit? |
|
5. |
Budou mít jejich potravní potřeby nepříznivý vliv na přijímající ekosystém? |
|
6. |
Budou vysazené organismy schopny přežít a úspěšně se množit v navrhované oblasti vysazení nebo bude nutno každoročně obnovovat chov? (Tato otázka se týká druhů, které nejsou určeny pro uzavřená zařízení akvakultury.) |
|
7. |
Budou se vysazené organismy křížit s původnímu druhy? Může v důsledku navrhovaného vysazení dojít k zániku některých původních druhů nebo populací? Je možné, že vysazené organismy budou mít nějaký vliv na chování při tření a na místa tření místních druhů? |
|
8. |
Může mít navrhované vysazení nějaké účinky na stanoviště nebo kvalitu vody? |
E. Přijímající prostředí a přilehlé vody
|
1. |
Uveďte věcné informace o přijímajícím prostředí a přilehlých vodních plochách, jako je například sezónní teplota vody, slanost a zákal, jakož i rozpuštěný kyslík, kyselost (pH), živiny a kovy. Odpovídají tyto parametry tolerancím nebo preferencím vysazovaného druhu a podmínkám požadovaným pro jeho reprodukci? |
|
2. |
Uveďte seznam druhů (hlavních vodních obratlovců, bezobratlých a rostlin) v přijímajících vodách. |
|
3. |
Uveďte informace o stanovišti v dané oblasti vysazení, včetně přiléhajících vod, a identifikujte nejdůležitější stanoviště. Které z těchto parametrů odpovídají tolerancím nebo preferencím organismů, které tam mají být vysazeny? Mohou vysazené organismy poškodit některá z dotyčných stanovišť? |
|
4. |
Popište přirozené nebo umělé překážky, které by měly zabránit přemisťování vysazených organismů do sousedních vod. |
F. Sledování
Popište plánovaný způsob následného hodnocení úspěšnosti vysazení těchto druhů a způsob hodnocení případných nepříznivých vlivů na původní druhy a jejich stanoviště.
G. Plán řízení
|
1. |
Popište plán řízení navrženého vysazení. Měl by zahrnovat, mimo případné další, zejména tyto informace:
|
|
2. |
Popište uskutečňovaná chemická, biofyzikální a řídicí opatření, která mají zabránit náhodnému úniku organismů a necílových druhů do necílového přijímajícího ekosystému a jejich usazení v něm. Podrobně popište vodní zdroj, místo určení odpadních vod, případné čištění odpadních vod, blízkost dešťové kanalizace, kontrolu dravců, zabezpečení místa a podle potřeby opatření k zabránění úniků. |
|
3. |
Popište pohotovostní plány, které budou použity v případě neúmyslného, náhodného nebo neoprávněného uvolnění organismů z chovných zařízení a líhní nebo v případě náhodného nebo neočekávaného rozšíření osídlení po uvolnění. |
|
4. |
Pokud je podstatou tohoto návrhu vznik oblasti rybolovu, popište podrobně její cíle. Kdo bude mít prospěch z této oblasti rybolovu? Popište podrobně plán řízení a případně i změny plánů řízení týkající se dotyčných druhů. |
H. Obchodní údaje
|
1. |
Uveďte jméno vlastníka nebo společnosti, číslo povolení k chovu vodních živočichů a (případně) živnostenské oprávnění nebo název státní agentury nebo úřadu, včetně jména, telefonního a faxového čísla a adresy elektronické pošty kontaktní osoby. |
|
2. |
Poskytněte odhad hospodářské životaschopnosti navrhovaného projektu. |
I. Odkazy
|
1. |
Uveďte podrobný seznam veškerých odkazů zmíněných během zpracování žádosti. |
|
2. |
Uveďte seznam jmen a adres konzultovaných vědeckých autorit a rybářských odborníků. |
PŘÍLOHA II
Postupy a minimální prvky, kterými je třeba se zabývat při hodnocení ekologických rizik předpokládaných podle článku 9
Při hodnocení rizik souvisejících s vysazením nebo přemístěním vodních organismů je nezbytné zhodnotit pravděpodobnost a dopady usazení takových organismů.
V rámci tohoto postupu se řeší hlavní environmentální aspekty. Postup poskytuje standardizovanou metodu hodnocení rizik genetických a ekologických dopadů, jakož i možnost vysazení necílového druhu, které by mohlo ovlivnit původní druhy v navrhovaných přijímajících vodách.
Během přezkumu se důraz klade nikoli na konečné výsledky hodnocení, ale na podrobné biologické a jiné významné informace, na nichž jsou založeny. V případě odborné nejistoty je třeba uplatnit zásadu obezřetnosti.
Týká-li se žádost navrhovaného přemístění, a nikoli vysazení, je třeba pro účely této přílohy výrazy „vysazení/vysazený“ nahradit výrazy „přemístění/přemístěný“.
ČÁST 1
POSTUP PŘI HODNOCENÍ EKOLOGICKÝCH A GENETICKÝCH RIZIK
Krok 1
Pravděpodobnost usazení a rozšíření mimo zamýšlenou oblast vysazení
|
Událost |
Pravděpodobnost (V, S, N) (1) |
Jistota (VJ, PJ, PN, VN) (2) |
Poznámky na podporu hodnocení (3) |
|
Vysazený nebo přemístěný druh unikne nebo se rozptýlí a úspěšně obsadí a osídlí zamýšlenou oblast vysazení mimo kontrolu zařízení akvakultury. |
|
|
|
|
Vysazený nebo přemístěný druh unikne nebo se rozptýlí a rozšíří se mimo zamýšlenou oblast vysazení. |
|
|
|
|
Konečné hodnocení (4) |
|
|
|
Krok 2
Dopady usazení a rozšíření
|
Událost |
Pravděpodobnost (V, S, N) |
Jistota (VJ, PJ, PN, VN) |
Poznámky na podporu hodnocení (5) |
|
Genetické mísení s místními populacemi vede ke ztrátě genetické rozmanitosti. |
|
|
|
|
Soutěžení (o potravu, o prostor) s původními populacemi nebo lov těchto populací vede k jejich zániku. |
|
|
|
|
Jiné nežádoucí události ekologické povahy |
|
|
|
|
Některý z výše popsaných důsledků přetrvává i po odstranění vysazeného druhu. |
|
|
|
|
Konečné hodnocení (6) |
|
|
|
Krok 3
Potenciální rizika spojená s cizími a místně se nevyskytujícími druhy
Na základě hodnocení v kroku 1 a 2 se uvede jediná hodnota:
|
Prvek |
Potenciální riziko (V, S, N) |
Jistota (VJ, PJ, PN, VN) |
Poznámky na podporu hodnocení (7) |
|
Usazení a rozšíření (krok 1) |
|
|
|
|
Ekologické dopady (krok 2) |
|
|
|
|
Konečné hodnocení celkového potenciálního rizika (8) |
|
|
|
Výsledky tohoto hodnocení se vyjadřují v podobě těchto rizikových úrovní:
Vysoce rizikový přesun:
|
a) |
je spojen s vysokým rizikem poškození biologické rozmanitosti vlivem rozšíření a jiných ekologických dopadů; |
|
b) |
je prováděn v podmínkách chovu představujících zvýšené riziko takového poškození; |
|
c) |
zahrnuje zařízení akvakultury prodávající živé vodní živočichy k dalšímu chovu nebo doplňování stavu; |
|
d) |
v důsledku toho vzbuzuje přesun velké obavy (jsou požadována významná zmírňující opatření). Doporučuje se, aby byl návrh zamítnut, ledaže by bylo možné vypracovat zmírňující postupy snižující riziko na úroveň „nízké“. |
Středně rizikový přesun:
|
a) |
je spojen se středním rizikem poškození biologické rozmanitosti vlivem rozšíření a jiných ekologických dopadů; |
|
b) |
je prováděn v podmínkách chovu nezvyšujících nezbytně riziko takového poškození, berouc v úvahu daný druh a podmínky omezení; |
|
c) |
zahrnuje zařízení akvakultury prodávající své produkty především k lidské spotřebě; |
|
d) |
v důsledku toho vzbuzuje daný přesun mírné obavy. Doporučuje se, aby byl návrh zamítnut, ledaže by bylo možné vypracovat zmírňující postupy snižující riziko na úroveň „nízké“. |
Nízkorizikový přesun:
|
a) |
představuje nízké riziko poškození biologické rozmanitosti vlivem rozšíření a jiných ekologických dopadů; |
|
b) |
je prováděn v podmínkách chovu nezvyšujících riziko takového poškození; |
|
c) |
zahrnuje zařízení akvakultury prodávající své produkty pouze k lidské spotřebě; |
|
d) |
v důsledku toho nevzbuzuje daný přesun téměř žádné obavy. Doporučuje se, aby byl návrh schválen. Zmírňující opatření nejsou zapotřebí. |
Návrh lze schválit v předložené podobě (nevyžadují se žádná zmírňující opatření) pouze v případě, že celkový odhad potenciálního rizika je nízký a celková jistota, pro niž bylo celkové riziko odhadnuto, je na úrovni vysoká nebo přiměřená jistota.
Vyplyne-li z první analýzy, že celkové riziko je v kategorii vysoké nebo střední, musí být součástí žádosti opatření k omezení nebo zmírnění následků, jež podléhají následné analýze rizika, dokud konečné hodnocení celkové rizika není nízké s hodnocením na úrovni vysoká nebo přiměřená jistota. Popis těchto dodatečných kroků, včetně podrobného popisu opatření k omezení nebo zmírnění následků, je nedílnou součástí posouzení rizik.
ČÁST 2
POSTUP PŘI HODNOCENÍ NECÍLOVÝCH DRUHŮ
Krok 1
Pravděpodobnost usazení a rozšíření necílových druhů mimo zamýšlenou oblast vysazení
|
Událost |
Pravděpodobnost (V, S, N) |
Jistota (VJ, PJ, PN, VN) |
Poznámky na podporu hodnocení (9) |
|
V důsledku vysazení nebo přemístění vodních organismů je vysazen necílový druh. |
|
|
|
|
Vysazený necílový druh nalezne vhodné stanoviště nebo hostitelské organismy. |
|
|
|
|
Konečné hodnocení (10) |
|
|
|
Krok 2
Dopady usazení a rozšíření necílových druhů
|
Událost |
Pravděpodobnost (V, S, N) |
Jistota (VJ, PJ, PN, VN) |
Poznámky na podporu hodnocení (11) |
|
Necílový druh soutěží s původními populacemi nebo je loví, což vede k jejich zániku. |
|
|
|
|
Genetické mísení necílových druhů s místní populací vede ke ztrátě genetické rozmanitosti. |
|
|
|
|
Jiné nežádoucí události ekologické nebo patologické povahy |
|
|
|
|
Některý z výše uvedených důsledků přetrvává i po odstranění necílového druhu. |
|
|
|
|
Konečné hodnocení (12) |
|
|
|
Krok 3
Potenciální riziko související s necílovými druhy
Na základě hodnocení v prvním a druhém kroku se uvede jediná hodnota:
|
Prvek |
Potenciální riziko (V, S, N) |
Jistota (VJ, PJ, PN, VN) |
Poznámky na podporu hodnocení (13) |
|
Usazení a rozšíření (krok 1) |
|
|
|
|
Ekologické dopady (krok 2) |
|
|
|
|
Konečné hodnocení (14) |
|
|
|
Podmínky vztahující se na hodnocení potenciálu rizika spojeného s cizími druhy (část 1) mají obdobně platit i pro toto potenciální riziko spojené s necílovými druhy (část 2), včetně povinnosti zavést opatření k omezení a zmírnění rizika.
ČÁST 3
CELKOVÉ POSOUZENÍ EKOLOGICKÝCH RIZIK – SOUHRNNÁ ZPRÁVA
|
— |
Historie, východisko a zdůvodnění požadavku:
|
|
— |
Poznámky: |
|
— |
Zmírňující opatření: |
|
— |
Závěrečné prohlášení o celkovém potenciálu rizika organismu: |
|
— |
Doporučení pro příslušný orgán: |
(1) V = vysoká, S = střední, N = nízká
(2) VJ = vysoká jistota, PJ = přiměřená jistota, PN = přiměřená nejistota, VN = vysoká nejistota
(3) Hodnotitelé naleznou vodítko v dodatcích A a B kodexu chování ICES.
(4) Konečná míra pravděpodobnosti usazení a rozšíření má hodnotu prvku s nejnižším hodnocením (například vysoké a nízké hodnocení výše uvedených prvků bude mít za následek konečné nízké hodnocení). Znovu se upozorňuje na to, že o usazení mimo zamýšlenou oblast vysazení se uvažuje tehdy, kdy nastanou oba dva případy, tj. jak pravděpodobnost, že organismus úspěšně obsadí a osídlí zamýšlenou oblast vysazení (bez ohledu na to, zda jde o uzavřené prostředí, jako je nějaké zařízení, nebo o přirozené stanoviště), tak pravděpodobnost rozšíření mimo zamýšlenou oblast vysazení (jeho odhad je popsán výše).
Konečnému hodnocení na úrovni jistota je přiřazena hodnota prvku s nejnižší úrovní jistoty (například hodnocení vysoká jistota a přiměřená jistota by mělo za následek konečné hodnocení přiměřená jistota). Při získávání konečného hodnocení je třeba zohlednit škodlivost usazení a rozšíření, jakož i poměr rizik a přínosů.
(5) Hodnotitelé naleznou vodítko v dodatcích A a B kodexu chování ICES.
(6) Konečné hodnocení dopadů usazení a rozšíření má hodnotu prvku (individuální pravděpodobnost) s nejvyšším hodnocením a konečné hodnocení úrovně jistoty má hodnotu prvku s nejnižší úrovní jistoty.
(7) Hodnotitelé naleznou vodítko v dodatcích A a B kodexu chování ICES.
(8) Konečné zatřídění potenciálního rizika má hodnotu rovnající se nejvyšší hodnotě ze dvou pravděpodobností, pokud nedojde k přírůstku pravděpodobnosti mezi oběma odhady (tj. je-li riziko usazení a rozšíření vysoké a riziko ekologických důsledků je střední, konečné hodnocení má hodnotu, která se rovná nejvyšší z obou pravděpodobností, totiž vysoké riziko. V případě přírůstku pravděpodobnosti mezi oběma odhady (tj. vysokého i nízkého současně) je konečná hodnota střední.
(9) Hodnotitelé naleznou vodítko v dodatcích A a B kodexu chování ICES.
(10) Konečné hodnocení pravděpodobnosti má hodnotu prvku s nejnižším hodnocením rizika a konečné hodnocení úrovně jistoty má rovněž hodnotu prvku s nejnižší úrovní jistoty.
(11) Hodnotitelé naleznou vodítko v dodatcích A a B kodexu chování ICES.
(12) Konečné hodnocení důsledků má hodnotu nejvyššího hodnocení rizika a konečné hodnocení úrovně jistoty má rovněž hodnotu prvku s nejnižší úrovní jistoty.
(13) Hodnotitelé naleznou vodítko v dodatcích A a B kodexu chování ICES.
(14) Konečné hodnocení potenciálního rizika má hodnotu prvku s nejnižším hodnocením rizika a konečné hodnocení úrovně jistoty má rovněž hodnotu prvku s nejnižší úrovní jistoty.
PŘÍLOHA III
Karanténa
Karanténa je prostředkem k tomu, aby živá zvířata nebo rostliny a veškeré s nimi spojené organismy byly udrženy v naprosté izolaci od okolního prostředí s cílem zabránit jejich vlivu na druhy žijící ve volné přírodě a na chované druhy, jakož i nežádoucím změnám přirozeného ekosystému.
Cizí a místně se nevyskytující druhy je nezbytné držet v karanténě dostatečně dlouho, aby bylo možno zjistit všechny necílové druhy a potvrdit absenci patogenních původců nebo nákaz. Příslušná jednotka by měla být postavena v souladu s technickým popisem příslušného orgánu v členském státě umístění, který odpovídá za její schválení. Trvání karantény musí být uvedeno v povolení. Pokud zařízení není umístěno v přijímajícím členském státě, dohodnou se na trvání karantény poradní orgán příslušný pro zařízení a poradní orgán v přijímajícím členském státě.
Provozovatelé jsou povinni provozovat karanténní zařízení v souladu s níže uvedenými podmínkami. Provozovatel musí mít rovněž zaveden program zajištění kvality a musí vydat provozní příručku.
Týká-li se žádost navrhovaného přemístění, a nikoli vysazení, je třeba pro účely této přílohy výrazy „vysazení/vysazený“ nahradit výrazy „přemístění/přemístěný“.
Odstraňování odpadních vod a odpadů
Veškeré odpadní vody a odpady z daného zařízení musí být zpracovány tak, aby byly účinně zničeny veškeré cílové druhy a související organismy. V zájmu zajištění jejich nepřetržitého fungování a úplné kontroly musí být čistírny odpadních vod z karanténních zařízení vybaveny bezpečnostními záložními mechanismy.
Vyčištěné odpadní vody a odpady mohou obsahovat látky škodlivé pro životní prostředí (například prostředky proti usazeninám) a musí být odstraněny způsobem minimalizujícím dopad na životní prostředí.
Je třeba zpracovat podrobný popis odstranění odpadních vod a pevných odpadů, včetně seznamu osob odpovědných za čištění a dodržování lhůt. Systém musí být sledován, aby se zajistil jeho účinný provoz a včasné zjištění případných poruch.
Fyzické oddělení
Přemístěné organismy musí být drženy odděleně od jiných organismů, aby se zajistilo, že jsou pod kontrolou. To se nevztahuje na indikační druhy, které jsou konkrétně používány k testování dopadů vysazeného druhu. Musí se zabránit přístupu ptáků, jiných živočichů, původců nákaz a kontaminujících látek.
Pracovníci
Přístup smějí mít jen vyškolení a pověření pracovníci. Před opuštěním daného zařízení by obuv, ruce a veškeré materiály používané v zařízení měly být dezinfikovány (viz dále).
Zařízení
Po obdržení je třeba se všemi vývojovými etapami, nádržemi, vodou, přepravními nádobami a vybavením, které přišlo do styku s vysazeným druhem, včetně přepravních vozidel, zacházet tak, aby se zabránilo úniku daného druhu nebo s ním spojených necílových druhů ze zařízení. Veškeré přepravní a balicí materiály musí být dezinfikovány nebo spáleny, je-li spálení daného materiálu dovoleno.
Úhyn a zneškodňování
Denně musí být prováděny záznamy úhynu a musí být k dispozici příslušným orgánům k inspekci. Uhynulé organismy musí být ponechány na místě. Žádné uhynulé organismy, tkáně ani schránky nesmějí být odstraněny bez schváleného zpracování, aby se zajistila úplná dezinfekce. Lze použít metodu tepelného zpracování, jako je spalování (autoklávování) nebo chemická sterilizace.
Úhyn organismů musí být oznámen příslušným orgánům a členské státy musí včas vyšetřit jeho důvod. Uchovávání, přeprava a odstranění uhynulých organismů musí být v souladu s nařízením Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1774/2002 ze dne 3. října 2002 o hygienických pravidlech pro vedlejší produkty živočišného původu, které nejsou určeny pro lidskou spotřebu (1).
Inspekce a zkoušky
U necílových druhů je nutno provádět pravidelné inspekce. Jsou-li v organismu zjištěny takové druhy nebo dříve nezjištěné choroby nebo paraziti, musí být přijata opatření nutná ke zvládnutí situace. Tato opatření mohou zahrnovat zničení dotyčných organismů a dezinfekci zařízení.
Trvání
Obvyklé trvání karantény se různí podle dotyčného organismu, sezónnosti dotyčného necílového druhu a podmínek chovu.
Vedení záznamů
Karanténní zařízení musí vést přesné záznamy těchto skutečností:
|
— |
doba příchodu a odchodu pracovníků, |
|
— |
počet uhynulých jedinců a způsob jejich uchovávání nebo odstranění, |
|
— |
zpracovávání vstupní vody a odpadních vod, |
|
— |
vzorky poskytnuté odborníkům ke zkouškám na necílové druhy, |
|
— |
veškeré neobvyklé podmínky, které mají vliv na fungování karantény (výpadky elektrického proudu, poškození budov, obtížné klimatické podmínky atd.). |
Dezinfekce
Dezinfekce se provádí pomocí dezinfekčních prostředků v dostatečné koncentraci a po dostatečnou dobu, aby bylo možno zničit škodlivé organismy. Dezinfekční prostředky a jejich koncentrace sloužící pro dezinfekci v rámci karantény musí vycházet z úplné dezinfekce mořské i sladké vody. Pro pravidelnou dezinfekci zařízení se musí používat podobné koncentrace. Doporučuje se, aby veškeré dezinfekční prostředky byly před vypuštěním do okolního prostředí neutralizovány a zařízení používající mořskou vodu se vypořádala se zbytkovými oxidanty vznikajícími při chemické dezinfekci. V mimořádných situacích, například při zjištění dovezeného parazita nebo původce choroby, musí být k dispozici dostatečné množství dezinfekčních prostředků, aby bylo možné dezinfikovat celé zařízení.
(1) Úř. věst. L 273, 10.10.2002, s. 1. Nařízení naposledy pozměněné nařízením Komise (ES) č. 2007/2006 (Úř. věst. L 379, 28.12.2006, s. 98).
PŘÍLOHA IV
Seznam druhů podle čl. 2 odst. 5
|
|
Pstruh duhový (Oncorhynchus mykiss) |
|
|
Siven americký (Salvelinus fontinalis) |
|
|
Kapr obecný (Cyprinus carpio) |
|
|
Amur bílý (Ctenopharyntgodon idella) |
|
|
Tolstolobik bílý (Hypophthalmichthys molitrix) |
|
|
Tolstolobec pestrý (Aristichtys nobilis) |
|
|
Ústřice obrovská (Crassostrea gigas) |
|
|
Tapeska filipínská (Ruditapes philippinarum) |
|
|
Okounek pstruhový (Micropterus salmoides) |
|
|
Siven alpský (Salvelinus alpinus) |