2007/33/ESSměrnice Rady 2007/33/ES ze dne 11. června 2007 o ochraně proti cystotvornému háďátku bramborovému a o zrušení směrnice 69/465/EHS

Publikováno:	Úř. věst. L 156, 16.6.2007, s. 12-22	Druh předpisu:	Směrnice
Přijato:	11. června 2007	Autor předpisu:	Rada Evropské unie
Platnost od:	6. července 2007	Nabývá účinnosti:	6. července 2007
Platnost předpisu:	Zrušen předpisem (EU) 2016/2031	Pozbývá platnosti:	1. ledna 2022

Původní znění předpisu

Text předpisu s celou hlavičkou je dostupný pouze pro registrované uživatele.

SMĚRNICE RADY 2007/33/ES

ze dne 11. června 2007

o ochraně proti cystotvornému háďátku bramborovému a o zrušení směrnice 69/465/EHS

RADA EVROPSKÉ UNIE,

s ohledem na Smlouvu o založení Evropského společenství, a zejména na článek 37 této smlouvy,

s ohledem na návrh Komise,

s ohledem na stanovisko Evropského parlamentu,

vzhledem k těmto důvodům:

(1)	Od přijetí směrnice Rady 69/465/EHS ze dne 8. prosince 1969 o ochraně proti háďátku bramborovému (1) došlo k významnému vývoji v nomenklatuře, biologii a epidemiologii druhů a populací cystotvorných háďátek bramborových a ve schématu jejich rozšíření.

(2)	Cystotvorná háďátka bramborová (Globodera pallida (Stone) Behrens (evropské populace) a Globodera rostochiensis (Wollenweber) Behrens (evropské populace)) jsou uznána jako škodlivé organismy brambor.

(3)	Ustanovení směrnice 69/465/EHS byla přezkoumána a na základě tohoto přezkumu byla shledána nedostatečnými. Proto je potřeba přijmout úplnější ustanovení.

(4)	Ustanovení by měla brát v úvahu, že je třeba provádět úřední šetření, kterými bude zajištěno, že se na pozemcích, na kterých se přechovávají nebo pěstují sadbové brambory určené k produkci sadbových brambor a některé rostliny určené k produkci sadby, cystotvorná háďátka bramborová nevyskytují.

(5)	Za účelem zjištění rozšíření cystotvorných háďátek bramborových by měly být na pozemcích využívaných pro produkci brambor jiných než využívaných pro produkci sadbových brambor prováděny úřední průzkumy.

(6)	Pro provádění těchto úředních šetření a průzkumů by měly být stanoveny metody odběru vzorků a testování.

(7)	Měla by se věnovat pozornost prostředkům šíření patogenu.

(8)	Ustanovení by měla brát v úvahu, že ochrana před cystotvornými háďátky bramborovými se tradičně provádí rotací plodin a že je prokázáno, že po několika letech nepěstování brambor populace háďátek významně klesá. V nedávné době byla rotace plodin doplněna používáním rezistentních odrůd bramboru.

(9)

Členské státy by navíc měly být schopny přijmout podle potřeby dodatečná nebo přísnější opatření za předpokladu, že nevytvoří žádnou překážku pohybu brambor uvnitř Společenství kromě těch, které jsou stanoveny směrnicí Rady 2000/29/ES ze dne 8. května 2000 o ochranných opatřeních proti zavlékání organismů škodlivých rostlinám nebo rostlinným produktům do Společenství a proti jejich rozšiřování na území Společenství (2). Tato opatření by měla být sdělena Komisi a ostatním členským státům.

(10)	Směrnice 69/465/EHS by proto měla být zrušena.

(11)

Jelikož cílů této směrnice, totiž zjištění rozšíření cystotvorných háďátek bramborových, zamezit jejich šíření a provádět ochranná opatření proti nim, nemůže být uspokojivě dosaženo na úrovni členských států, a proto jich z důvodů rozsahu a účinků této směrnice může být lépe dosaženo na úrovni Společenství, může Společenství přijmout opatření v souladu se zásadou subsidiarity stanovenou v článku 5 Smlouvy. V souladu se zásadou proporcionality stanovenou v uvedeném článku tato směrnice nepřekračuje rámec toho, co je pro dosažení uvedených cílů nezbytné.

(12)	Opatření nezbytná pro provedení této směrnice by měla být přijata v souladu s rozhodnutím Rady 1999/468/ES ze dne 28. června 1999 o postupech pro výkon prováděcích pravomocí svěřených Komisi (3),

PŘIJALA TUTO SMĚRNICI:

KAPITOLA I

PŘEDMĚT A DEFINICE

Článek 1

Tato směrnice stanoví opatření, která mají členské státy přijmout proti Globodera pallida (Stone) Behrens (evropské populace) a Globodera rostochiensis (Wollenweber) Behrens (evropské populace) (dále jen „cystotvorná háďátka bramborová“) s cílem zjistit jejich rozšíření, zamezit jejich šíření a provádět ochranná opatření proti nim.

Článek 2

Pro účely této směrnice se:

a)	pojmem „úřední“ nebo „úředně“ rozumí stanovený, povolený nebo vykonaný příslušným úředním subjektem členského státu definovaným v čl. 2 odst. 1 písm. g) směrnice 2000/29/ES;

b)	„rezistentní odrůdou bramboru“ rozumí odrůda, která, je-li pěstována, výrazně zpomaluje rozvoj určité populace cystotvorných háďátek bramborových;

c)	„šetřením“ rozumí metodický postup ke zjištění přítomnosti cystotvorných háďátek bramborových na pozemku;

d)	„průzkumem“ rozumí metodický postup prováděný po stanovenou dobu ke zjištění rozšíření cystotvorných háďátek bramborových na území členského státu.

Článek 3

1. Příslušné úřední subjekty členského státu definují pro účely této směrnice pojem pozemku, aby se zajistila jednotnost rostlinolékařských podmínek na pozemku, pokud jde o nebezpečí výskytu cystotvorných háďátek bramborových. Zohlední přitom uznávané vědecké a statistické zásady, biologii cystotvorných háďátek bramborových, obdělávání pozemku a jednotlivé systémy produkce hostitelských rostlin cystotvorných háďátek bramborových v daném členském státě. Podrobná kritéria pro definici pozemku se úředně oznámí Komisi a ostatním členským státům.

2. Další ustanovení vztahující se na kritéria pro definici pozemku mohou být přijata postupem podle čl. 17 odst. 2.

KAPITOLA II

DETEKCE

Článek 4

1. Členské státy stanoví, aby na pozemku, na kterém mají být pěstovány nebo přechovávány rostliny uvedené v příloze I a určené k produkci sadby nebo sadbové brambory určené k produkci sadbových brambor, bylo provedeno úřední šetření výskytu cystotvorných háďátek bramborových.

2. Úřední šetření podle odstavce 1 se provede v období mezi sklizní poslední plodiny na pozemku a výsadbou rostlin nebo sadbových brambor uvedených v odstavci 1. Úřední šetření může být provedeno dříve a v tomto případě musí být k dispozici doklad prokazující výsledky tohoto šetření a potvrzující, že výskyt cystotvorných háďátek bramborových nebyl zjištěn a že brambory a jiné hostitelské rostliny uvedené v bodě 1 přílohy I se zde v době, kdy se provádělo šetření, nevyskytovaly a od té doby zde nebyly pěstovány.

3. Výsledky jiných úředních šetření než šetření uvedených v odstavci 1, která jsou provedena před 1. červencem 2010, mohou být považovány za doklady uvedené v odstavci 2.

4. Pokud příslušné úřední subjekty členského státu stanoví, že neexistuje riziko šíření cystotvorných háďátek bramborových, není úřední šetření uvedené v odstavci 1 vyžadováno pro:

a)	pěstování rostlin uvedených v příloze I a určených k produkci sadby, která má být použita v rámci stejného produkčního místa v úředně stanovené oblasti;

b)	pěstování sadbových brambor určených k produkci sadbových brambor, které mají být použity v rámci stejného produkčního místa v úředně stanovené oblasti;

c)	pěstování rostlin uvedených v bodě 2 přílohy I a určených k produkci sadby, pokud mají být sklizené rostliny podrobeny úředně schváleným opatřením uvedeným v oddílu III bodě A přílohy III.

5. Členské státy zajistí, aby výsledky šetření uvedených v odstavci 1 a 3 byly úředně zaznamenány a byly přístupné Komisi.

Článek 5

1. V případě pozemků, na nichž se mají pěstovat nebo přechovávat sadbové brambory nebo rostliny uvedené v bodě 1 přílohy I a určené k produkci sadby, zahrnuje úřední šetření uvedené v čl. 4 odst. 1 odběr vzorků a testování na výskyt cystotvorných háďátek bramborových v souladu s přílohou II.

2. V případě pozemků, na nichž se mají pěstovat nebo přechovávat rostliny uvedené v bodě 2 přílohy I a určené k produkci sadby, zahrnuje úřední šetření uvedené v čl. 4 odst. 1 odběr vzorků a testování na výskyt cystotvorných háďátek bramborových v souladu s přílohou II nebo ověření podle oddílu I přílohy III.

Článek 6

1. Členské státy zajistí, aby na pozemcích užívaných pro produkci brambor jiných než určených k produkci sadbových brambor byly prováděny úřední průzkumy za účelem zjištění rozšíření cystotvorných háďátek bramborových.

2. Úřední průzkumy zahrnují odběr vzorků a testování na výskyt cystotvorných háďátek bramborových v souladu s bodem 2 přílohy II a provádějí se v souladu s oddílem II přílohy III.

3. Výsledky úředních průzkumů se písemně sdělí Komisi v souladu s oddílem II přílohy III.

Článek 7

Pokud úřední šetření uvedené v čl. 4 odst. 1 a ostatní úřední šetření podle čl. 4 odst. 3 nezjistí výskyt cystotvorných háďátek bramborových, příslušné úřední subjekty členského státu zajistí, aby byla tato informace úředně zaznamenána.

Článek 8

1. Pokud se při úředním šetření uvedeném v čl. 4 odst. 1 zjistí, že je pozemek zamořen cystotvornými háďátky bramborovými, příslušné úřední subjekty členského státu zajistí, aby byla tato informace úředně zaznamenána.

2. Pokud se při úředním průzkumu uvedeném v čl. 6 odst. 1 zjistí, že je pozemek zamořen cystotvornými háďátky bramborovými, příslušné úřední subjekty členského státu zajistí, aby byla tato informace úředně zaznamenána.

3. Brambory nebo rostliny uvedené v příloze I, jež pocházejí z pozemku, který byl úředně zaznamenán jako zamořený cystotvornými háďátky bramborovými podle odstavců 1 nebo 2 tohoto článku, nebo které byly ve styku se zeminou, ve které byl zjištěn výskyt cystotvorných háďátek bramborových, se úředně označí za napadené.

KAPITOLA III

KONTROLNÍ OPATŘENÍ

Článek 9

1. Členské státy stanoví, aby na pozemku, který byl úředně zaznamenán jako zamořený podle čl. 8 odst. 1 nebo 2:

a)	nebyly pěstovány brambory určené k produkci sadbových brambor a

nebyly pěstovány ani přechovávány rostliny uvedené v příloze I určené k dalšímu pěstování. Rostliny uvedené v bodě 2 přílohy I však mohou být na uvedeném pozemku pěstovány za předpokladu, že tyto rostliny jsou podrobeny úředně schváleným opatřením uvedeným v oddíle III bodě A přílohy III, takže zde není žádné zjistitelné riziko šíření cystotvorných háďátek bramborových.

2. V případě pozemků, které jsou určeny k pěstování brambor jiných než určených k produkci sadbových brambor, jež byly úředně zaznamenány jako zamořené podle čl. 8 odst. 1 nebo 2, příslušný úřední subjekt členského státu nařídí, aby tyto pozemky byly zařazeny do úředního kontrolního programu, jehož cílem je alespoň potlačení výskytu cystotvorných háďátek bramborových.

Program uvedený v prvním pododstavci zohlední jednotlivé systémy produkce a uvádění na trh hostitelských rostlin cystotvorných háďátek bramborových v dotyčném členském státě, vlastnosti přítomné populace cystotvorných háďátek bramborových, použití rezistentních odrůd bramboru s nejvyšším možným stupněm rezistence podle oddílu I přílohy IV a případně další opatření. Informace o programu budou písemně předány Komisi a ostatním členským státům s cílem zajistit srovnatelný stupeň ochrany mezi jednotlivými členskými státy.

Stupeň rezistence odrůd bramboru, kromě těch, které již byly sděleny podle čl. 10 odst. 1 směrnice 69/465/EHS, bude vyčíslen v souladu se standardní bodovací tabulkou uvedenou v oddíle I přílohy IV této směrnice. Testování rezistence se provádí podle protokolu uvedeného v oddíle II přílohy IV této směrnice.

Článek 10

1. Členské státy stanoví, aby brambory nebo rostliny uvedené v příloze I, které byly označeny za napadené podle čl. 8 odst. 3:

v případě sadbových brambor a hostitelských rostlin uvedených v bodě 1 přílohy I nebyly pěstovány, pokud nebyly dekontaminovány pod dozorem příslušných úředních subjektů členského státu za použití odpovídající metody podle odstavce 2 tohoto článku založené na vědeckém důkazu, že neexistuje riziko šíření cystotvorných háďátek bramborových;

b)	v případě brambor určených k průmyslovému zpracování nebo třídění byly podrobeny úředně schváleným opatřením v souladu s oddílem III bodem B přílohy III;

c)	v případě rostlin uvedených v bodě 2 přílohy I nebyly pěstovány, pokud nebyly podrobeny úředně schváleným opatřením v souladu s oddílem III bodem A přílohy III, takže již nejsou napadeny.

2. Specifikace metod uvedených v odst. 1 písm. a) tohoto článku se přijmou postupem podle čl. 17 odst. 2.

Článek 11

1. Aniž je dotčen čl. 16 odst. 1 směrnice 2000/29/ES, členské státy stanoví, že podezření na výskyt nebo potvrzený výskyt cystotvorných háďátek bramborových na jejich území v důsledku selhání nebo změny účinnosti rezistentní odrůdy bramboru, která souvisí s výjimečnou změnou ve skladbě druhu, patotypu nebo skupiny virulence háďátka, se oznámí jejich vlastním příslušným úředním subjektům.

2. Ve všech případech oznámených podle odstavce 1 členské státy zajistí prozkoumání a potvrzení druhu cystotvorného háďátka bramborového a případně daného patotypu nebo skupiny virulence vhodnými metodami.

3. Podrobnosti o potvrzeném výskytu podle odstavce 2 se písemně každoročně nejpozději do 31. prosince předávají Komisi a ostatním členským státům.

4. Vhodné metody uvedené v odstavci 2 tohoto článku mohu být přijaty postupem podle čl. 17 odst. 2.

Článek 12

Členské státy oznámí každoročně nejpozději do 31. ledna písemně Komisi a ostatním členským státům seznam všech nových odrůd bramboru, které byly při úředním testování shledány rezistentními proti cystotvorným háďátkům bramborovým. Uvedou druhy, patotypy, skupiny virulence nebo populace, vůči nimž jsou odrůdy rezistentní, stupeň rezistence a rok, kdy byla rezistence stanovena.

Článek 13

Pokud po provedení úředně schválených opatření uvedených v oddíle III bodě C přílohy III není výskyt cystotvorných háďátek bramborových potvrzen, příslušné úřední subjekty členského státu zajistí, aby byl úřední záznam uvedený v čl. 4 odst. 5 a v čl. 8 odst. 1 a 2 aktualizován a aby byla zrušena omezení uplatňovaná na daný pozemek.

Článek 14

Aniž jsou dotčeny články 3 a 5 směrnice 2000/29/ES, mohou členské státy povolit odchylky od opatření uvedených v článcích 9 a 10 této směrnice v souladu se směrnicí Komise 95/44/ES ze dne 26. července 1995, kterou se stanoví podmínky, na základě kterých lze pro pokusné nebo vědecké účely a pro práci ve šlechtění odrůd dovážet některé škodlivé organismy, rostliny, rostlinné produkty a jiné předměty uvedené v přílohách I až V směrnice Rady 77/93/EHS do Společenství nebo některých chráněných zón Společenství nebo je na těchto územích přemísťovat (4), pro pokusné nebo vědecké účely a pro práci ve šlechtění odrůd.

KAPITOLA IV

OBECNÁ A ZÁVĚREČNÁ USTANOVENÍ

Článek 15

Členské státy mohou přijmout ve vztahu k vlastní produkci dodatečná nebo přísnější opatření na ochranu proti cystotvorným háďátkům bramborovým nebo na zamezení jejich šíření, pokud budou v souladu se směrnicí 2000/29/ES.

Tato opatření se písemně oznámí Komisi a ostatním členským státům.

Článek 16

Změny příloh, které mají být provedeny na základě vývoje vědeckých nebo technických poznatků, se přijímají postupem podle čl. 17 odst. 2.

Článek 17

1. Komisi je nápomocen Stálý rostlinolékařský výbor (dále jen „výbor“).

2. Odkazuje-li se na tento odstavec, použijí se články 5 a 7 rozhodnutí 1999/468/ES.

Doba uvedená v čl. 5 odst. 6 rozhodnutí 1999/468/ES je tři měsíce.

Článek 18

1. Členské státy do 30. června 2010 přijmou a zveřejní právní a správní předpisy nezbytné pro dosažení souladu s touto směrnicí. Neprodleně sdělí Komisi znění těchto předpisů a srovnávací tabulku mezi jejich ustanoveními a ustanoveními této směrnice.

Budou tyto předpisy používat ode dne 1. července 2010.

Tyto předpisy přijaté členskými státy musí obsahovat odkaz na tuto směrnici nebo musí být takový odkaz učiněn při jejich úředním vyhlášení. Způsob odkazu si stanoví členské státy.

2. Členské státy sdělí Komisi znění hlavních ustanovení vnitrostátních právních předpisů, které přijmou v oblasti působnosti této směrnice.

Článek 19

Směrnice 69/465/EHS se zrušuje s účinkem ode dne 1. července 2010.

Článek 20

Tato směrnice vstupuje v platnost dvacátým dnem po vyhlášení v Úředním věstníku Evropské unie.

Tato směrnice je určena členským státům.

V Lucemburku dne 11. června 2007.

Za Radu

předseda

H. SEEHOFER

(1) Úř. věst. L 323, 24.12.1969, s. 3. Směrnice naposledy pozměněná aktem o přistoupení z roku 1994.

(2) Úř. věst. L 169, 10.7.2000, s. 1. Směrnice naposledy pozměněná směrnicí Komise 2006/35/ES (Úř. věst. L 88, 25.3.2006, s. 9).

(3) Úř. věst. L 184, 17.7.1999, s. 23. Rozhodnutí ve znění rozhodnutí 2006/512/ES (Úř. věst. L 200, 22.7.2006, s. 11).

(4) Úř. věst. L 184, 3.8.1995, s. 34. Směrnice naposledy pozměněná směrnicí Komise 97/46/ES (Úř. věst. L 204, 31.7.1997, s. 43).

PŘÍLOHA I

Seznam rostlin uvedený v čl. 4 odst. 1, 2 a 4, čl. 5 odst. 1 a 2, čl. 8 odst. 3, čl. 9 odst. 1 písm. b) a čl. 10 odst. 1

Hostitelské rostliny s kořeny:

Capsicum spp.,

Lycopersicon lycopersicum (L.) Karsten ex Farw.,

Solanum melongena L.

Ostatní rostliny s kořeny:

Allium porrum L.,

Beta vulgaris L.,

Brassica spp.,

Fragaria L.,

Asparagus officinalis L.

Cibule, hlízy a oddenky, které nepodléhají úředně schváleným opatřením podle oddílu III bodu A přílohy III, rostoucí v půdě a určené k pěstování, kromě těch, u nichž musí být z obalu nebo jiným způsobem zřejmé, že jsou určené k prodeji konečným spotřebitelům, kteří se v rámci podnikání nezabývají produkcí rostlin nebo řezaných květin:

Allium ascalonicum L.,

Allium cepa L.,

Dahlia spp.,

Gladiolus Tourn. Ex L.,

Hyacinthus spp.,

Iris spp.,

Lilium spp.,

Narcissus L.,

Tulipa L.

PŘÍLOHA II

Pokud jde o odběr vzorků a testování pro úřední šetření podle čl. 5 odst. 1 a 2:

odběr vzorků zahrnuje vzorek půdy o standardním objemu nejméně 1 500 ml půdy/ha odebraný z nejméně 100 dílčích vzorků (vrypů) na hektar v pravoúhlé souřadnicové síti pokrývající celý pozemek o šířce nejméně 5 metrů a délce nejvýše 20 metrů mezi body odběru vzorků. Celý vzorek se použije pro další zkoumání, tj. pro extrakci cyst, určení druhu a případně i stanovení patotypu/skupiny virulence;

b)	testování zahrnuje metody extrakce cystotvorných háďátek bramborových popsané v příslušných rostlinolékařských postupech nebo diagnostických protokolech pro Globodera pallida a Globodera rostochiensis: standardy EPPO.

Pokud jde o odběr vzorků a testování pro úřední průzkum podle čl. 6 odst. 2:

odběrem vzorků se rozumí:

—	odběr vzorků popsaný v bodě 1 s minimálním objemem vzorku zeminy nejméně 400 ml/ha

nebo

—	cílený odběr vzorků nejméně 400 ml zeminy po vizuální prohlídce kořenů s viditelnými příznaky

nebo

—	odběr vzorků nejméně 400 ml zeminy spojené s bramborami po sklizni za předpokladu, že pozemek, kde byly brambory pěstovány, lze vysledovat;

b)	testováním se rozumí testování podle bodu 1.

Odchylně může být standardní objem vzorku uvedený v bodě 1 snížen na minimálně 400 ml zeminy/ha za předpokladu, že:

a)	existuje doklad, že v posledních šesti letech před úředním šetřením nebyly na pozemku pěstovány a přítomny brambory ani jiné hostitelské rostliny uvedené v bodě 1 přílohy I,

nebo

ve vzorcích o objemu 1 500 ml zeminy/ha nebyl během posledních dvou po sobě následujících úředních šetřeních zjištěn výskyt cystotvorných háďátek bramborových a po prvním úředním šetření nebyly na pozemku pěstovány brambory ani jiné hostitelské rostliny uvedené v bodě 1 přílohy I s výjimkou těch, pro něž se podle čl. 4 odst. 1 vyžaduje úřední šetření,

nebo

při posledním úředním šetření, které muselo sestávat ze vzorku o objemu nejméně 1 500 ml zeminy/ha, nebyl zjištěn výskyt cystotvorných háďátek bramborových ani jejich cyst s živým obsahem a na pozemku nebyly od posledního úředního šetření pěstovány brambory ani jiné hostitelské rostliny uvedené v bodě 1 přílohy I s výjimkou těch, pro něž se podle čl. 4 odst. 1 vyžaduje úřední šetření.

Výsledky dalších úředních šetření provedených před 1. červencem 2010 mohou být považovány za úřední šetření podle písmen b) a c).

Odchylně může být snížen objem vzorku uvedený v bodě 1 pro pozemky větší než 8 ha a v bodě 3 pro pozemky větší než 4 ha:

a)	u standardního objemu uvedeného v bodě 1 se z prvních 8 ha odeberou vzorky o stanoveném objemu, ale na každý další hektar lze tento objem snížit na nejméně 400 ml zeminy/ha;

b)	u sníženého objemu uvedeného v bodě 3 se z prvních 4 ha odeberou vzorky o stanoveném objemu, ale na každý další hektar lze tento objem dále snížit na nejméně 200 ml zeminy/ha.

5.	Vzorky o sníženém objemu uvedené v bodech 3 a 4 se mohou dále používat při následných úředních šetřeních podle čl. 4 odst. 1, dokud nebude na daném pozemku zjištěn výskyt cystotvorných háďátek bramborových.

Odchylně lze standardní objem vzorku zeminy uvedený v bodě 1 snížit na nejméně 200 ml zeminy/ha, pokud se pozemek nachází v oblasti shledané prostou výskytu cystotvorných háďátek bramborových a je označen, udržován a zkoumán v souladu s příslušnými mezinárodními standardy pro fytosanitární opatření. Podrobné údaje o takových oblastech se úředně oznámí Komisi a ostatním členským státům písemně.

7.	Minimální objem vzorku zeminy musí v každém případě být 100 ml zeminy na pozemek.

PŘÍLOHA III

ODDÍL I

OVĚŘOVÁNÍ

Pokud jde o čl. 5 odst. 2, musí úřední šetření uvedené v čl. 4 odst. 1 potvrdit, že v době ověřování je splněno jedno z těchto kritérií:

—	za posledních 12 let neexistuje žádný záznam o výskytu cystotvorných háďátek bramborových na uvedeném pozemku založený na výsledcích příslušného úředně schváleného testování

nebo

—	existují záznamy o pěstování plodin, podle nichž na uvedeném pozemku nebyly za posledních 12 let pěstovány brambory ani jiné hostitelské rostliny uvedené v bodě 1 přílohy I.

ODDÍL II

PRŮZKUMY

Úřední průzkumy uvedené v čl. 6 odst. 1 se provádějí na nejméně 0,5 % výměry využité v příslušném roce pro pěstování brambor jiných než určených k produkci sadbových brambor. Výsledky průzkumů se oznámí Komisi do 1. dubna za předchozí dvanáctiměsíční období.

ODDÍL III

ÚŘEDNÍ OPATŘENÍ

Úředně schválenými opatřeními uvedenými v čl. 4 odst. 4 písm. c), čl. 9 odst. 1 písm. b), čl. 10 odst. 1 písm. c) a bodu 2b přílohy I jsou:

1.	odmoření vhodnými metodami tak, že neexistuje zjistitelné riziko šíření cystotvorných háďátek bramborových;

2.	odstranění zeminy omýváním nebo mechanicky tak, že neexistuje zjistitelné riziko šíření cystotvorných háďátek bramborových.

B)	Úředně schválenými opatřeními uvedenými v čl. 10 odst. 1 písm. b) je dodání do závodu na zpracování nebo třídění s vhodnými a úředně schválenými postupy na odstraňování odpadů, pro něž bylo stanoveno, že zde neexistuje riziko šíření cystotvorných háďátek bramborových.

Úředně schválenými opatřeními uvedenými v článku 13 jsou opětovný úřední odběr vzorků z pozemku, který byl úředně zaznamenán jako zamořený podle čl. 8 odst. 1 nebo 2, a testování za použití jedné z metod uvedených v příloze II po uplynutí období minimálně 6 let od pozitivního potvrzení výskytu cystotvorných háďátek bramborových nebo od posledního pěstování brambor. Toto období může být zkráceno na nejméně 3 roky, pokud byla přijata příslušná úředně schválená ochranná opatření.

PŘÍLOHA IV

ODDÍL I

STUPEŇ REZISTENCE

Stupeň náchylnosti brambor k cystotvorným háďátkům bramborovým se vyčísluje na základě následující standardní bodovací tabulky, jak je uvedeno v čl. 9 odst. 2.

Počet bodů 9 označuje nejvyšší úroveň rezistence.

Relativní náchylnost (%)	Počet bodů
< 1	9
1,1–3	8
3,1–5	7
5,1–10	6
10,1–15	5
15,1–25	4
25,1–50	3
50,1–100	2
> 100	1

ODDÍL II

PROTOKOL TESTOVÁNÍ REZISTENCE

1.	Test se provádí v karanténním zařízení buď pod širým nebem, ve sklenících, nebo v klimatizovaných pěstebních komorách.

2.	Test se provádí v nádobách obsahujících alespoň jeden litr zeminy (nebo vhodného substrátu).

3.	Teplota zeminy v průběhu testu nesmí přesáhnout 25 oC a zemina musí být přiměřeným způsobem zavlažována.

4.	Při sázení testované nebo kontrolní odrůdy se použije jedno bramborové očko z každé testované nebo kontrolní odrůdy. Doporučuje se ponechání pouze jednoho stonku.

Jako kontrolní odrůda se standardní náchylností se v každém testu použije odrůda brambor „Désirée“. Další plně náchylné kontrolní odrůdy místního významu mohou být použity navíc k interním zkouškám. Odrůda se standardní náchylností může být změněna, pokud výzkum ukáže, že jiné odrůdy jsou buď vhodnější, nebo dostupnější.

K testování na patotypy Ro1, Ro5, Pa1 a Pa3 se použijí následující standardní populace cystotvorných háďátek bramborových:

Ro1: populace Ecosse

Ro5: populace Harmerz

Pa1: populace Scottish

Pa3: populace Chavornay

Do testování mohou být zařazeny jiné populace cystotvorných háďátek bramborových místního významu.

7.	Identita standardní populace musí být zkontrolována za použití vhodných metod. Doporučuje se, aby se v testovacích zkouškách používaly nejméně dvě rezistentní odrůdy nebo dva odlišné standardní klony se známou rezistencí.

Očkovací látka cystotvorného háďátka bramborového (Pi) musí sestávat celkem z 5 infekčních embryonů nebo larev na ml zeminy. Doporučuje se, aby počet cystotvorných háďátek bramborových použitých k naočkování ml zeminy byl určen testem líhnutí. Cystotvorná háďátka bramborová lze naočkovat jako cysty nebo kombinovaně jako embryony nebo larvy v suspenzi.

9.	Životnost cyst cystotvorných háďátek bramborových používaných jako zdroj očkovací látky musí být nejméně 70 %. Doporučuje se, aby cysty byly 6–24 měsíců staré a po dobu nejméně 4 měsíců bezprostředně před použitím byly přechovávány při teplotě 4 °C.

10.	Na každou kombinaci populace cystotvorného háďátka bramborového a testované odrůdy brambor musí být nejméně 4 nádoby. Na kontrolní odrůdu se standardní náchylností se doporučuje použít nejméně 10 nádob.

11.	Doba trvání testu musí být nejméně 3 měsíce a před ukončením pokusu se musí zkontrolovat zralost vývoje samičí populace.

12.	Cysty cystotvorných háďátek bramborových ze 4 nádob se vyjmou a spočítají zvlášť pro každou nádobu.

13.	Výsledná populace (Pf) na odrůdě se standardní náchylností na konci testu rezistence se určí tak, že se spočítají všechny cysty ze všech nádob a embryony a larvy nejméně ze 4 nádob.

14.	Na kontrolní odrůdě se standardní náchylností musí být dosažena míra množení nejméně 20 × (Pf/Pi).

15.	Koeficient odchylek (CV) na kontrolní odrůdě se standardní náchylností nesmí překročit 35 %.

16.	Relativní náchylnost testované odrůdy bramboru ve srovnání s kontrolní odrůdou se standardní náchylností se určuje a vyjadřuje v procentech podle vzorce: Pftestovaná odrůda/Pfkontrolní odrůda se standardní náchylností × 100 %.

17.	Pokud má testovaná odrůda relativní náchylnost více než 3 %, stačí sečíst cysty. V případech, kdy je relativní náchylnost nižší než 3 %, počítají se kromě cyst i embryony a larvy.

18.	Pokud výsledek testů v prvním roce ukazuje, že odrůda je plně náchylná k patotypu, nevyžaduje se opakování testů v druhém roce.

19.	Výsledky testů musí být potvrzeny alespoň jednou další zkouškou vykonanou v jiném roce. Aritmetický průměr relativní náchylnosti v těchto dvou letech se použije k odvození počtu bodů podle standardní bodovací tabulky.

Zavřít

2007/33/ESSměrnice Rady 2007/33/ES ze dne 11. června 2007 o ochraně proti cystotvornému háďátku bramborovému a o zrušení směrnice 69/465/EHS

Vyhledání konkrétního předpisu

Fulltextové vyhledávání