2007/643/SZBPRozhodnutí Rady 2007/643/SZBP ze dne 18. září 2007 o finančních pravidlech Evropské obranné agentury, pravidlech pro zadávání veřejných zakázek a pravidlech pro finanční příspěvky z operativního rozpočtu Evropské obranné agentury

PŘÍLOHA

FINANČNÍ PRAVIDLA EVROPSKÉ OBRANNÉ AGENTURY

OBSAH

OBLAST PŮSOBNOSTI

HLAVA I

ZÁSADY OBECNÉHO ROZPOČTU

Článek 1

Obecný rozpočet

Článek 2

Operativní rozpočet

Článek 3

Finanční rámec

Článek 4

Přijímání obecného rozpočtu

Článek 5

Účelově vázané příjmy

Článek 6

Řízení výdajů agenturou jménem zúčastněného členského státu

Článek 7

Příspěvky

Článek 8

Rozpočtový přebytek

Článek 9

Rozpočtové zásady

Článek 10

Účetní zásady

Článek 11

Přenosy

Článek 12

Opravný rozpočet

Článek 13

Revidovaný rozpočet

HLAVA II

PLNĚNÍ OBECNÉHO ROZPOČTU

KAPITOLA 1

Zaměstnanci zabývající se financemi

Článek 14

Zásada oddělení funkcí

Článek 15

Úloha schvalující osoby

Článek 16

Povinnosti schvalující osoby

Článek 17

Oddělení činností zahájení operace a jejího ověření

Článek 18

Postupy řízení a vnitřní kontroly

Článek 19

Úloha účetního

Článek 20

Povinnosti účetního

KAPITOLA 2

Odpovědnost zaměstnanců zabývajících se financemi

Článek 21

Obecná pravidla

Článek 22

Pravidla vztahující se na pověřené schvalující osoby

Článek 23

Pravidla vztahující se na účetní

KAPITOLA 3

Příjmy

Článek 24

Poskytování příjmů agentury

Článek 25

Odhad pohledávek

Článek 26

Stanovení pohledávek

Článek 27

Schválení zpětného získání prostředků

Článek 28

Zpětné získávání prostředků

Článek 29

Úroky z prodlení

KAPITOLA 4

Výdaje

Článek 30

Obecné zásady

Článek 31

Definice rozpočtového závazku

Článek 32

Postup přidělování na závazek

Článek 33

Schválení závazku

Článek 34

Potvrzení výdajů

Článek 35

Schválení výdajů

Článek 36

Platba výdajů

Článek 37

Lhůty pro platby

KAPITOLA 5

Systémy informačních technologií

Článek 38

Účetní software

KAPITOLA 6

Interní audit

Článek 39

Úloha interního auditora

Článek 40

Povinnosti interního auditora

HLAVA III

FINANČNÍ ZPRÁVY A VÝROČNÍ AUDIT

Článek 41

Harmonogram pro rozpočet a zprávy

Článek 42

Čtvrtletní zprávy

Článek 43

Sbor auditorů

Článek 44

Výroční audit

Článek 45

Závěrečný článek

OBLAST PŮSOBNOSTI:

Finanční pravidla Evropské obranné agentury provádějí a doplňují související články společné akce Rady 2004/551/SZBP ze dne 12. července 2004 o zřízení Evropské obranné agentury, jež se týkají finančních aspektů (1).

HLAVA I

ZÁSADY OBECNÉHO ROZPOČTU

Článek 1

Obecný rozpočet

1.   Obecný rozpočet je tvořen příjmy a výdaji za jeden rozpočtový rok.

2.   Obecný rozpočet plně dodržuje meze stanovené finančním rámcem agentury, který schvaluje Rada v souladu s článkem 3.

3.   Výdaje sestávají z personálních, provozních, operativních a předběžných prostředků. Příjmy sestávají z různých příjmů, včetně srážek z odměn zaměstnanců a úroků získaných na bankovních účtech agentury, a z příspěvků členských států účastnících se činnosti agentury (dále jen „zúčastněné členské státy“).

4.   Provozním rozpočtem je obecný rozpočet kromě operativního rozpočtu definovaného v článku 2.

Článek 2

Operativní rozpočet

1.   Operativní rozpočet je součástí obecného rozpočtu a tvoří jej prostředky pro obstarání vnějšího poradenství, zejména operačních analýz, podstatného pro agenturu pro plnění jejích úkolů a pro zvláštní výzkumné a technologické činnosti ke společnému prospěchu všech zúčastněných členských států, zejména technické případové studie a předběžné studie proveditelnosti.

2.   O současných i budoucích činnostech spadajících pod operativní rozpočet ředitel pravidelně informuje Řídící výbor.

Článek 3

Finanční rámec

Rada schvaluje každé tři roky jednomyslně finanční rámec pro agenturu na následující tři roky. Tento finanční rámec stanoví dohodnuté priority a představuje právně závazný strop. První finanční rámec pokrývá období let 2007 až 2009.

Článek 4

Přijímání obecného rozpočtu

1.   Do 30. června každého roku předloží vedoucí agentury Řídícímu výboru celkový odhad pro návrh obecného rozpočtu na následující rok, přičemž plně dodržuje meze stanovené finančním rámcem.

2.   Vedoucí agentury předloží návrh obecného rozpočtu Řídícímu výboru do 30. září každého roku. Návrh obsahuje

a)

prostředky považované za nezbytné i) pro pokrytí nákladů na chod agentury, zaměstnance a zasedání, ii) pro obstarání vnějšího poradenství, zejména operačních analýz, podstatného pro agenturu pro plnění jejích úkolů, a pro zvláštní výzkumné a technologické činnosti ke společnému prospěchu všech zúčastněných členských států, zejména technické případové studie a předběžné studie proveditelnosti;

b)	odhad příjmů potřebných k pokrytí výdajů.

3.   Cílem Řídícího výboru je zajistit, aby prostředky uvedené v odst. 2 písm. a) bodě ii) představovaly významný podíl na celkových prostředcích uvedených v odstavci 2. Tyto prostředky musí odrážet skutečné potřeby a umožňovat agentuře plnit operační úlohu.

4.   Návrh obecného rozpočtu obsahuje podrobný plán pracovních míst a podrobné odůvodnění.

5.   Řídící výbor může jednomyslně rozhodnout, že návrh obecného rozpočtu bude dále krýt konkrétní projekt nebo program, je-li to zjevně ke společnému prospěchu všech zúčastněných členských států.

6.   Rozpočtové prostředky jsou rozděleny do hlav a kapitol, které seskupují výdaje podle typu nebo účelu, a dále rozčleněny podle potřeby do článků.

7.   Každá hlava může zahrnovat kapitolu nazvanou „předběžné prostředky“. Tyto prostředky jsou zapsány, existuje-li na základě vážných důvodů nejistota o výši potřebných prostředků nebo rámci pro provádění zapsaných prostředků.

8.   Příjmy se skládají:

a)	z různých příjmů;

b)	z příspěvků hrazených zúčastněnými členskými státy, které jsou založeny na výši hrubého národního důchodu (HND).

Návrh obecného rozpočtu stanoví strukturu účelově vázaných příjmů, a je-li to možné, uvádí předpokládanou částku.

9.   Řídící výbor přijme návrh obecného rozpočtu do 31. prosince každého roku v rámci finančního rámce agentury. Řídícímu výboru v této souvislosti předsedá vedoucí agentury nebo jím jmenovaný zástupce z generálního sekretariátu Rady nebo člen Řídícího výboru, kterého vedoucí agentury vyzve. Ředitel vydá prohlášení, že rozpočet byl schválen, a vyrozumí zúčastněné členské státy.

10.   Pokud návrh obecného rozpočtu není na začátku rozpočtového roku ještě přijat, mohou být výdaje prováděny měsíčně podle kapitol nebo jiných jednotek členění rozpočtu, a to až do výše jedné dvanáctiny rozpočtových prostředků na předešlý rozpočtový rok. Toto však nemá vliv na to, že agentura může disponovat měsíčně nanejvýš jednou dvanáctinou rozpočtových prostředků předpokládaných v návrhu připravovaného obecného rozpočtu. Řídící výbor může kvalifikovanou většinou na návrh ředitele schválit výdaje překračující jednu dvanáctinu. Ředitel může požádat o příspěvky nezbytné k pokrytí rozpočtových prostředků schválených podle tohoto odstavce, které jsou splatné do 30 dnů od odeslání žádosti o příspěvky.

Článek 5

Účelově vázané příjmy

1.   Agentura může přijmout do svého obecného rozpočtu finanční příspěvky na krytí nákladů jiných, než jsou náklady podle čl. 4 odst. 2 písm. a) bodu i), jako příjmy vázané na konkrétní účel:

a)	ze souhrnného rozpočtu Evropské unie v jednotlivých případech při plném dodržení pravidel, postupů a rozhodovacích procesů, kterými se řídí;

b)	od zúčastněných členských států, třetích zemí nebo jiných třetích stran.

2.   Účelově vázané příjmy mohou být použity pouze ke konkrétnímu účelu, k němuž jsou určeny.

Článek 6

Řízení výdajů agenturou jménem zúčastněného členského státu

1.   Řídící výbor může na návrh ředitele nebo zúčastněného členského státu rozhodnout, že zúčastněný členský stát může agentuře na smluvním základě svěřit správní a finanční řízení některých činností v oblasti její působnosti.

2.   Řídící výbor může rozhodnutím zmocnit agenturu k uzavírání smluv jménem některých zúčastněných členských států. Může agenturu zmocnit, aby vybrala předem od těchto zúčastněných členských států nezbytné prostředky pro účely dodržení uzavřených smluv.

Článek 7

Příspěvky

1.   Stanovení příspěvků, použije-li se výše hrubého národního důchodu (HND)

1.1

Použije-li se výše HND, určuje se rozdělení příspěvků mezi zúčastněné členské státy, od kterých se příspěvek vyžaduje, podle výše hrubého národního produktu, jak stanoví čl. 28 odst. 3 Smlouvy o EU, a v souladu s rozhodnutím Rady 2000/597/ES, Euratom ze dne 29. září 2000 o systému vlastních zdrojů Evropských společenství (2), nebo jakýmkoli jiným rozhodnutím Rady, jež je případně nahradí.

1.2

Údaje pro výpočet každého příspěvku jsou údaje uvedené ve „vlastních zdrojích z HND“ ve sloupci „Přehled financování souhrnného rozpočtu podle typu vlastního zdroje a podle členského státu“ tabulky připojené k poslednímu rozpočtu přijatému Evropskými společenstvími. Příspěvek každého zúčastněného členského státu, od kterého se příspěvek vyžaduje, je poměrný k podílu HND tohoto členského státu na souhrnném HND zúčastněných členských států, od kterých se příspěvek požaduje.

2.   Rozvrh platby příspěvků

2.1	Zúčastněné členské státy platí přípěvky určené k financování obecného rozpočtu Evropské unie ve třech stejných splátkách do 15. února, 15. června a 15. října dotyčného rozpočtového roku.

2.2	Je-li přijat opravný rozpočet, zaplatí dotyčné zúčastněné členské státy nezbytné příspěvky do 60 dnů ode dne odeslání žádosti o příspěvky.

2.3	Každý zúčastněný členský stát hradí bankovní poplatky týkající se plateb svých vlastních příspěvků.

Článek 8

Rozpočtový přebytek

Jakýkoli rozpočtový přebytek rozpočtového roku plynoucí z rozdílu mezi příjmy a výdaji se považuje za aktivum zúčastněných členských států a je jim navrácen ve formě odpočtu z třetího příspěvku v následujícím rozpočtovém roce (15. října).

Článek 9

Rozpočtové zásady

1.   Rozpočty, sestavované v eurech, jsou nástroje, kterými se pro každý rozpočtový rok stanoví a povolují veškeré příjmy a výdaje spravované agenturou.

2.   Prostředky zapsané do rozpočtu se schvalují na dobu rozpočtového roku, který začíná 1. ledna a končí 31. prosince stejného kalendářního roku.

3.   Příjmy a výdaje jednotlivých rozpočtů musí být vyrovnané. Všechny příjmy a výdaje se zapisují plně v odpovídajícím rozpočtu bez jakýchkoli vzájemných úprav.

4.   Rozpočet obsahuje rozlišené prostředky, které se skládají z prostředků na závazky a prostředků na platby, a nerozlišené prostředky.

5.   Prostředky na závazky zahrnují veškeré náklady na právní závazky přijaté v průběhu běžného rozpočtového roku. Závazky však mohou být uskutečněny v plné výši nebo v ročních splátkách. Závazky se účtují na základě právních závazků přijatých do 31. prosince.

6.   Prostředky na platby pokrývají platby, které byly provedeny na úhradu právních závazků přijatých v běžném rozpočtovém roce nebo dřívějších rozpočtových letech. Platby se zaúčtují na základě rozpočtových závazků do 31. prosince.

7.   Příjmy rozpočtového roku jsou účtovány pro daný rozpočtový rok na základě částek vybraných během tohoto rozpočtového roku.

8.   Plnění příjmů i výdajů je možné uskutečnit pouze přidělením do určité hlavy v rozpočtu a v mezích prostředků, které tam byly zapsány.

9.   Používání rozpočtových prostředků musí být v souladu se zásadami řádného finančního řízení, tj. se zásadami hospodárnosti, efektivnosti a účelnosti.

10.   Účetní řešení aktiv a odpisů: z hlediska rozpočtu se veškeré náklady související s pořízením aktiv zaúčtují do rozpočtu, jakmile nastanou; žádné odpisy se neuplatňují.

Článek 10

Účetní zásady

1.   Účetní závěrky jsou vypracovávány v souladu s obecně uznávanými účetními zásadami Evropské unie, zejména:

a)	zásadou kontinuity činnosti, která znamená, že se má za to, že agentura byla zřízena na dobu neurčitou;

b)	zásadou opatrnosti, která znamená, že aktiva a příjmy nejsou nadhodnoceny a pasiva a výdaje nejsou podhodnoceny;

c)

zásadou stálosti účetních metod, která znamená, že struktura jednotlivých složek finančních výkazů, účetní metody a pravidla oceňování nelze měnit z jednoho rozpočtového roku na druhý. Od zásady stálosti účetních metod se účetní smí odchýlit pouze ve výjimečných případech, zejména pokud má provedená změna za následek vhodnější zachycení účetních operací;

d)

zásadou srovnatelnosti informací, která znamená, že každá položka finančních výkazů obsahuje částku odpovídající položky vykázanou v předchozím rozpočtovém roce. Pokud se změní podoba nebo klasifikace některé ze složek finančních výkazů, jsou odpovídající částky z předchozího rozpočtového roku učiněny srovnatelnými a nově klasifikovány;

e)	zásadou významnosti, která znamená, že všechny operace, které mají význam pro hledanou informaci, jsou ve finančních výkazech zohledněny. Významnost se hodnotí zejména ve vztahu k povaze operace nebo její výši;

f)	zákazem kompenzace, což znamená, že se pohledávky a dluhy mezi sebou ani náklady a výnosy mezi sebou nesmějí vzájemně zúčtovávat, ledaže náklady a výnosy vyplývají ze stejné operace, z podobných operací nebo z krycích operací a pokud nejsou jednotlivě významné;

g)	zásadou přednosti skutečnosti před vnějším zdáním, která znamená, že účetní případy zaznamenané ve finančních výkazech jsou předkládány ve vztahu k jejich hospodářské povaze;

h)	zásadou účetnictví na aktuální bázi, která znamená, že operace a případy se účtují k okamžiku, kdy vznikly, a nikoli k okamžiku platby nebo zpětného získání;

i)	zásadou sledovatelnosti aktiv a odpisů, která znamená, že agentura vede inventární soupis majetku, jenž obsahuje množství a hodnotu všech hmotných, nehmotných i finančních aktiv, včetně veškerých odpisů.

2.   Pokud má v konkrétním případě účetní za to, že je třeba učinit výjimku v souvislosti s obsahem některé z účetních zásad definovaných v odstavci 1, musí být tato výjimka řádně odůvodněna a oznámena.

Článek 11

Přenosy

1.   Prostředky, které nebyly použity do konce rozpočtového roku, pro který byly zapsány v rozpočtu, se ruší.

2.   Prostředky na závazky, které na konci rozpočtového roku dosud nebyly přiděleny na závazek, však mohou být přeneseny, pokud jde o částky odpovídající prostředkům na závazky, u kterých byla většina přípravných etap postupu přidělování na závazek, a zejména výběr potenciálních dodavatelů, dokončena do 31. prosince. Tyto částky mohou být přiděleny na závazek do 31. března následujícího roku.

3.   Prostředky na platby lze přenést pro částky nezbytné ke krytí stávajících závazků nebo závazků spojených s přenášenými prostředky na závazky, pokud prostředky stanovené v příslušných rozpočtových liniích pro příští rozpočtový rok nedostačují požadavkům. Konkrétní prostředky lze přenést pouze jednou.

4.   Prostředky zapsané do rezervy a prostředky na výdaje na zaměstnance nelze přenášet.

5.   Nepoužité účelově vázané příjmy a prostředky dostupné k 31. prosinci, které vyplývají z účelově vázaných příjmů uvedených v článku 5, se přenášejí automaticky a mohou být použity pouze ke konkrétnímu účelu, k němuž jsou určeny. Dostupné prostředky, které odpovídají přeneseným účelově vázaným příjmům, musí být použity přednostně.

6.   Ředitel předloží Řídícímu výboru návrh přenosů do 15. února. Řídící výbor rozhodne do 15. března.

Článek 12

Opravný rozpočet

1.   V případě nevyhnutelných, výjimečných nebo nepředvídatelných okolností může ředitel předložit návrh opravného rozpočtu v mezích stanovených finančním rámcem definovaným v článku 3.

2.   Návrh opravného rozpočtu je sestavován, navrhován, přijímán a oznamován stejným postupem jako obecný rozpočet v mezích stanovených finančním rámcem. Řídící výbor rozhoduje s náležitým ohledem na naléhavost věci.

3.   Jsou-li meze stanovené ve finančním rámci považovány vzhledem k mimořádným a nepředvídatelným okolnostem za nedostatečné, a s maximálním přihlédnutím k pravidlům uvedeným v čl. 4 odst. 2 a 3, předloží Řídící výbor opravný rozpočet Radě, která jej přijme jednomyslně.

Článek 13

Revidovaný rozpočet

1.   Pokud je to nezbytné, může ředitel předložit Řídícímu výboru revidovaný rozpočet na běžný rozpočtový rok na základě skutečných výdajů vynaložených během prvních devíti měsíců a výdajů očekávaných do konce daného rozpočtového roku v mezích přijatého rozpočtu.

2.   Ředitel může provádět převody z jedné hlavy do druhé do celkové výše 10 % prostředků pro rozpočtový rok nebo z jedné kapitoly do druhé nebo z jednoho článku do druhého.

3.   Tři týdny před provedením převodů uvedených v odstavci 2 uvědomí ředitel o svém úmyslu Řídící výbor. Uplatní-li během tohoto období některý zúčastněný členský stát oprávněné důvody, přijme Řídící výbor rozhodnutí.

4.   Ředitel může provádět převody v rámci článků a navrhovat Řídícímu výboru jiné převody.

HLAVA II

PLNĚNÍ OBECNÉHO ROZPOČTU

KAPITOLA 1

Zaměstnanci zabývající se financemi

Článek 14

Zásada oddělení funkcí

Funkce schvalující osoby a účetního jsou oddělené a vzájemně neslučitelné.

Článek 15

Úloha schvalující osoby

1.   Ředitel vykonává povinnosti schvalující osoby jménem agentury.

2.   Agentura určí ve svých vnitřních správních předpisech zaměstnance na patřičné úrovni, na které může ředitel při dodržení podmínek uvedených v jednacím řádu agentury přenést pravomoci schvalující osoby, a rozsah přenesených pravomocí.

3.   Pravomoci schvalující osoby mohou být přeneseny pouze na pracovníky zaměstnané přímo agenturou na základě smluv na dobu určitou a vybrané ze státních příslušníků zúčastněných členských států, v souladu s čl. 11 odst. 3 bodem 3.1 společné akce Rady 2004/551/SZBP.

4.   Pověřené schvalující osoby mohou jednat pouze v mezích stanovených v pověřovacím aktu. Příslušné pověřené schvalující osobě může být při plnění úkolů nápomocen jeden nebo více zaměstnanců, jejichž úkolem je uskutečňovat některé operace nezbytné pro plnění rozpočtu a předkládání účtů na odpovědnost schvalující osoby.

Článek 16

Povinnosti schvalující osoby

1.   Schvalující osoba je odpovědná za plnění příjmů a výdajů v souladu se zásadami řádného finančního řízení, včetně zásad hospodárnosti, efektivnosti a účelnosti, a za zajišťování jejich legality a správnosti.

2.   K plnění výdajů přijímá pověřená schvalující osoba rozpočtové i právní závazky, potvrzuje výdaje, schvaluje platby a provádí předběžné úkony nezbytné pro vynakládání prostředků.

3.   Plnění příjmů zahrnuje sestavení odhadů pohledávek, stanovení nároků na zpětné získání prostředků a vydávání příkazů k úhradě. Případně zahrnuje vzdání se stanovených nároků.

4.   Pověřená schvalující osoba zavádí v souladu s minimálními standardy přijatými agenturou a s náležitým ohledem na rizika spojená s prostředím řízení a povahou financovaných akcí organizační strukturu a vnitřní postupy řízení a kontroly, které jsou vhodné pro plnění jejích úkolů, včetně případného ověřování ex post. Provozní a finanční hlediska operace ověřují před jejím schválením jiní zaměstnanci než ten, který operaci zahájil. Ověřování ex ante a ex post a zahájení operace jsou samostatné činnosti.

5.   Každý zaměstnanec odpovědný za kontrolu řízení finančních operací musí mít nezbytné odborné znalosti. Musí dodržovat kodex profesních norem přijatý agenturou.

6.   Každý zaměstnanec pověřený finančním řízením a kontrolou operací, který se domnívá, že rozhodnutí, které má na žádost svého nadřízeného uplatnit nebo schválit, vykazuje nesrovnalost nebo porušuje zásadu řádného finančního řízení nebo profesní pravidla, které musí dodržovat, o tomto písemně uvědomí schvalující osobu. V případě nečinnosti schvalující osoby uvědomí tento zaměstnanec komisi uvedenou v čl. 22 odst. 3. V případě jakékoli protiprávní činnosti, podvodu nebo korupce, které by mohly poškodit zájmy agentury, uvědomí schvalující osoba orgány a subjekty určené platnými právními předpisy.

7.   Schvalující osoba podává Řídícímu výboru zprávu o výkonu svých povinností v podobě výroční zprávy o činnosti, ke které jsou přiloženy finanční informace a informace o řízení. Zpráva uvádí výsledky operací vzhledem ke stanoveným cílům, rizika spojená s těmito operacemi, využití prostředků, které měla k dispozici, a fungování systému vnitřní kontroly. Interní auditor vezme na vědomí výroční zprávu o činnosti i ostatní zjištěné informace.

Článek 17

Oddělení činností zahájení operace a jejího ověření

1.   Zahájením operace se rozumějí všechny operace, které běžně uskutečňují zaměstnanci uvedení v čl. 16 odst. 4 a 5 a které slouží k přípravě úkonů k plnění rozpočtu příslušnou pověřenou schvalující osobou.

2.   Ověřením operace ex ante se rozumějí všechny kontroly ex ante, které provádí příslušná pověřená schvalující osoba za účelem ověření jejích operativních a finančních hledisek.

3.   Každá operace je alespoň jednou ověřena ex ante. Účelem tohoto ověření je přesvědčit se o

a)	řádnosti výdajů a příjmů a jejich souladu s platnými pravidly, zejména rozpočtem a souvisejícími předpisy, a s akty přijatými při provádění dotyčných Smluv a platných předpisů, a případně se smluvními podmínkami;

b)	uplatňování zásady řádného finančního řízení.

4.   Ověřování dokladů ex post a případně i ověřování dokladů na místě slouží ke kontrole toho, že operace financované z rozpočtu jsou řádně plněny, a zejména že jsou dodržována kritéria uvedená v odstavci 3. Tato ověřování mohou být prováděna na základě výběrového souboru s použitím analýzy rizik.

5.   Úředníci a ostatní zaměstnanci pověření ověřováním podle odstavců 2 a 4 musí být jiní než zaměstnanci, kteří vykonávají úkoly zahájení operace uvedené v odstavci 1, a nesmějí jim být podřízeni.

Článek 18

Postupy řízení a vnitřní kontroly

Systémy a postupy řízení a vnitřní kontroly jsou takové, aby umožnily

a)	dosahování cílů politik, programů a akcí agentury v souladu se zásadou řádného finančního řízení;

b)	dodržování právních předpisů EU a standardů kontroly vytvořených agenturou;

c)	uchovávání majetku agentury a informací;

d)	předcházení nesrovnalostem, chybám a podvodům a jejich odhalování;

e)	identifikaci rizik řízení a předcházení jim;

f)	vytváření spolehlivých finančních informací a informací o řízení;

g)	uchovávání podkladů souvisejících s plněním rozpočtu a navazujících na ně a podkladů souvisejících s úkony k plnění rozpočtu;

h)	uchovávání dokumentů, které se vztahují na požadované záruky předem pro agenturu, a zavedení časového plánu, který umožní přiměřené sledování uvedených záruk.

Článek 19

Úloha účetního

Agentura jmenuje účetním některého z pracovníků zaměstnaných přímo agenturou na základě smluv na dobu určitou a vybraných ze státních příslušníků zúčastněných členských států, v souladu s čl. 11 odst. 3 bodem 3.1 společné akce Rady 2004/551/SZBP. Účetního jmenuje Řídící výbor na základě jeho zvláštní způsobilosti prokázané profesní kvalifikací nebo rovnocennými odbornými zkušenosti.

Článek 20

Povinnosti účetního

1.   Účetní v agentuře odpovídá za

a)	řádné provádění plateb, vybírání příjmů a zpětné získávání stanovených pohledávek, včetně úroků z prodlení podle článku 29;

b)	přípravu a předkládání účtů;

c)	vedení účtů;

d)	vytvoření účetních pravidel a metod a účetní osnovy;

e)	vytvoření a potvrzení platnosti účetních systémů a případně potvrzení platnosti systémů stanovených schvalující osobou a určených k poskytnutí nebo odůvodnění účetních údajů;

f)	správu pokladny.

2.   Účetní získává veškeré informace, které jsou nezbytné k sestavování účtů poskytujících pravdivý přehled o aktivech agentury a plnění rozpočtu, od schvalujících osob, které zaručují jejich spolehlivost.

3.   Účetní je jako jediný oprávněn spravovat hotovost a jiná aktiva. Odpovídá za jejich úschovu.

4.   Při plnění svých úkolů může účetní pověřit některými úkoly podřízené pracovníky zaměstnané přímo agenturou na základě smluv na dobu určitou a vybrané ze státních příslušníků zúčastněných členských států, v souladu s čl. 11 odst. 3 bodem 3.1 společné akce Rady 2004/551/SZBP. V pověřovacím aktu jsou uvedeny úkoly, které byly pověřeným osobám svěřeny.

KAPITOLA 2

Odpovědnost zaměstnanců zabývajících se financemi

Článek 21

Obecná pravidla

1.   Aniž jsou dotčena případná disciplinární opatření, mohou být pověřené schvalující osoby kdykoli dočasně nebo trvale zbaveny pověření orgánem, který je jmenoval.

2.   Aniž jsou dotčena případná disciplinární opatření, může být účetní kdykoli dočasně nebo trvale zbaven své funkce orgánem, který jej jmenoval.

3.   Touto kapitolou není dotčena trestní odpovědnost, kterou mají osoby uvedené v tomto článku za podmínek stanovených platným vnitrostátním právem a platnými předpisy o ochraně finančních zájmů Evropských společenství a o boji proti korupci úředníků Evropských společenství nebo zúčastněných členských států.

4.   Každá schvalující osoba a každý účetní nese disciplinární a finanční odpovědnosti. V případě jakékoli protiprávní činnosti, podvodu nebo korupce, které mohou poškodit zájmy agentury, je věc předložena orgánům a subjektům určeným platnými právními předpisy.

Článek 22

Pravidla vztahující se na pověřené schvalující osoby

1.   Schvalující osoba může být povinna nahradit zcela nebo částečně jakoukoli škodu, která agentuře vznikne v důsledku jejího závažného pochybení při výkonu nebo v souvislosti s výkonem její funkce, zejména pokud stanoví nárok na zpětné získání prostředků, vydá příkaz k úhradě, přidělí výdaj na závazek nebo podepíše platební příkaz v rozporu s těmito finančními pravidly. Totéž platí, pokud z důvodu závažného pochybení nevystaví doklad o pohledávce, nevydá příkaz k úhradě či jeho vydání bezdůvodně zdrží anebo nevydá platební příkaz nebo jeho vydání bezdůvodně zdrží, a způsobí tak soukromoprávní odpovědnost agentury vůči třetím osobám.

2.   Pokud se pověřená schvalující osoba domnívá, že rozhodnutí, o jehož přijetí je požádána, vykazuje nesrovnalost nebo je v rozporu se zásadou řádného finančního řízení, uvědomí o tom písemně orgán, který ji pověřil. Pokud orgán, který ji pověřil, vydá odůvodněný písemný příkaz k přijetí výše uvedeného rozhodnutí, je pověřená schvalující osoba zproštěna odpovědnosti. V případě jakékoli protiprávní činnosti, podvodu nebo korupce, které by mohly poškodit zájmy agentury, uvědomí pověřená schvalující osoba orgány a subjekty určené platnými právními předpisy.

3.   Agentura zřídí specializovanou nezávislou komisi, která určí, zda došlo k finanční nesrovnalosti a jaké jsou její případné důsledky. Na základě stanoviska této komise rozhodne agentura o zahájení disciplinárního řízení nebo řízení z důvodu finanční odpovědnosti. Pokud komise odhalí systémové problémy, podá schvalující osobě, pověřené schvalující osobě, pokud tato není zúčastněnou osobou, a internímu auditorovi zprávu s doporučeními.

Článek 23

Pravidla vztahující se na účetní

Účetní může být povinen nahradit zcela nebo částečně jakoukoli škodu, která agentuře vznikne v důsledku jeho závažného pochybení při výkonu nebo v souvislosti s výkonem jeho funkce. Odpovídá zejména za tato pochybení:

a)	ztrátu nebo poškození hotových peněz, majetku a dokladů, které mu byly svěřeny;

b)	neoprávněnou změnu na bankovních účtech;

c)	zpětné získání nebo platbu částek, které neodpovídají částkám na příkazech k úhradě nebo platebních příkazech;

d)	opomenutí vybrat splatné příjmy.

KAPITOLA 3

Příjmy

Článek 24

Poskytování příjmů agentury

Odhad příjmů složených z různých příjmů a z příspěvků zúčastněných členských států se zapisuje do obecného rozpočtu v eurech. Příspěvky zúčastněných členských států pokrývají celkovou výši prostředků zapsaných do obecného rozpočtu Evropské unie po odečtení různých příjmů.

Článek 25

Odhad pohledávek

1.   Příslušná schvalující osoba učiní pro všechna opatření a situace, které mohou založit pohledávku agentury nebo její změnu, odhad pohledávky.

2.   Pro tyto částky vydává příslušná schvalující osoba příkaz k úhradě.

Článek 26

Stanovení pohledávek

1.   Stanovení pohledávky je úkon, kterým pověřená schvalující osoba

a)	ověřuje, zda dluh existuje;

b)	určuje nebo ověřuje skutečnost a výši dluhu;

c)	ověřuje podmínky splatnosti dluhu.

2.   Příjmy agentury a veškeré pohledávky identifikované jako znějící na pevnou částku a splatné musí být stanoveny příkazem k úhradě předloženým účetnímu a následně oznámením o dluhu zaslaným dlužníku, přičemž obojí vypracuje příslušná schvalující osoba.

3.   Neoprávněně vyplacené částky musí být získány zpět.

Článek 27

Schválení zpětného získání prostředků

1.   Schválení zpětného získání prostředků je úkon, kterým příslušná pověřená schvalující osoba vystavením příkazu k úhradě vydává pokyn účetnímu, aby získal zpět stanovenou pohledávku.

2.   Agentura může formálně stanovovat pohledávky vůči jiným subjektům než státům prostřednictvím rozhodnutí, jehož výkon podléhá pravidlům občanského soudního řízení platným ve státě, na jehož území se provádí.

Článek 28

Zpětné získávání prostředků

1.   Účetní provádí příkazy k úhradě k pohledávkám řádně stanoveným příslušnou pověřenou schvalující osobou. Zajistí s náležitou péčí, aby agentura obdržela své příjmy a aby byla zachována práva agentury.

Při zpětném získávání prostředků účetní tyto částky započítává proti jakýmikoli pohledávkám dlužníka vůči agentuře.

2.   Pokud se příslušná pověřená schvalující osoba hodlá vzdát zpětného získání stanovené pohledávky, ujistí se, že toto vzdání se je řádné a v souladu se zásadami řádného finančního řízení a proporcionality podle postupů a kritérií stanovených prováděcími pravidly. Rozhodnutí o vzdání se zpětného získání pohledávky musí být odůvodněno.

Článek 29

Úroky z prodlení

1.   Každá pohledávka nezaplacená v den splatnosti je zatížena úroky z prodlení v souladu s odstavci 2 a 3.

2.   Úrokovou sazbou pro pohledávky nezaplacené ke dni splatnosti je sazba uplatňovaná Evropskou centrální bankou na její hlavní refinanční operace zveřejněná v řadě C Úředního věstníku Evropské unie a platná první kalendářní den měsíce, ve kterém je pohledávka splatná, zvýšená o

a)	sedm procentních bodů, pokud pohledávka pochází z veřejné zakázky na dodávky nebo služby;

b)	tři a půl procentních bodů ve všech ostatních případech.

3.   Úroky se počítají od kalendářního dne následujícího po dni splatnosti uvedeného v oznámení o dluhu do kalendářního dne úhrady celého dluhu.

4.   Každá částečná platba kryje nejprve úroky z prodlení stanovené podle odstavců 2 a 3.

5.   Složí-li dlužník v případě pokuty finanční jistotu přijatou účetním namísto předběžné platby, použije se ode dne splatnosti úroková sazba uvedená v odstavci 2 zvýšená pouze o jeden a půl procentního bodu.

6.   Aby se zabránilo úrokům z prodlení v případě příspěvků zúčastněných členských států, obdrží tyto členské státy od agentury originální podepsané dopisy se žádostí o příspěvky nejpozději 30 dní před datem splátky uvedeným v čl. 7 odst. 2.1.

KAPITOLA 4

Výdaje

Článek 30

Obecné zásady

1.   Každý výdaj musí být přidělen na závazek, potvrzen, schválen a zaplacen.

2.   Před přidělením výdajů na závazek musí agentura nebo orgány, které agentura pověřila, přijmout rozhodnutí o financování.

Článek 31

Definice rozpočtového závazku

1.   Rozpočtový závazek je operace, kterou se vyhrazují prostředky nutné k pokrytí následných úhrad sloužících ke splnění právního závazku. Právní závazek je úkon, kterým schvalující osoba zakládá nebo stanoví závazek, ze kterého vyplývá zatížení rozpočtu. Rozpočtové i právní závazky přijímá stejná schvalující osoba, s výjimkou řádně odůvodněných případů uvedených v prováděcích pravidlech.

2.   Rozpočtový závazek je individuální, pokud je určen příjemce a částka výdajů. Rozpočtový závazek je souhrnný, pokud alespoň jeden z prvků potřebných k identifikaci individuálního závazku není určen. Rozpočtový závazek je předběžný, pokud je určen ke krytí běžných správních výdajů, u nichž buď částka, nebo koneční příjemci nejsou určeni s konečnou platností.

3.   Rozpočtové závazky na akce, jejichž rozsah přesahuje jeden rozpočtový rok, mohou být rozloženy do ročních splátek, pouze pokud to stanoví základní právní akt a pokud se jedná o správní výdaje. Rozložení rozpočtového závazku do ročních splátek musí být uvedeno v právním závazku, s výjimkou výdajů na zaměstnance.

Článek 32

Postup přidělování na závazek

1.   U všech opatření, která mohou vést k výdajům k tíži rozpočtu, musí příslušná schvalující osoba před uzavřením právního závazku vůči třetí osobě přijmout rozpočtový závazek.

2.   Souhrnné rozpočtové závazky pokrývají celkové náklady odpovídajících individuálních právních závazků uzavřených do 31. prosince roku n + 1.

S výhradou čl. 31 odst. 3 musí být individuální právní závazky, které se vztahují k individuálním nebo předběžným rozpočtovým závazkům, uzavřeny do 31. prosince roku n.

Na konci období uvedených v prvním a druhém pododstavci zruší příslušná schvalující osoba závazek k nevyužitému zůstatku těchto rozpočtových závazků.

Částka každého individuálního právního závazku, která vyplývá ze souhrnného závazku, je před podpisem zaznamenána příslušnou schvalující osobou do rozpočtových účtů a zaúčtována k souhrnnému rozpočtovému závazku.

3.   Právní závazky uzavřené v souvislosti s akcemi, jejichž rozsah přesahuje jeden rozpočtový rok, a odpovídající rozpočtové závazky mají, kromě výdajů na zaměstnance, lhůtu pro plnění stanovenou v souladu se zásadou řádného finančního řízení.

U částí těchto závazků, které nejsou uplatněny do šesti měsíců po uplynutí této lhůty, se závazek zruší a související prostředky se zruší.

Pokud právní závazek nevedl poté do tří let k platbě, příslušná schvalující osoba jej zruší.

Článek 33

Schválení závazku

1.   Při přijímání rozpočtového závazku se příslušná schvalující osoba ujistí, že

a)	výdaj byl přiřazen do správného bodu rozpočtu;

b)	prostředky jsou k dispozici;

c)	výdaj je v souladu s ustanoveními Smluv, rozpočtu, těchto pravidel a platných právních předpisů;

d)	je dodržena zásada řádného finančního řízení.

2.   Při zaznamenání právního závazku se schvalující osoba ujistí, že

a)	závazek je kryt odpovídajícím rozpočtovým závazkem;

b)	výdaj je řádný a v souladu s ustanoveními Smluv, rozpočtu, tohoto rozhodnutí a platných právních předpisů;

c)	je dodržena zásada řádného finančního řízení.

Článek 34

Potvrzení výdajů

Potvrzení výdaje je úkon, kterým příslušná schvalující osoba

a)	ověřuje existenci věřitelova nároku;

b)	určuje nebo ověřuje existenci a výši pohledávky;

c)	ověřuje podmínky splatnosti pohledávky.

Článek 35

Schválení výdajů

Schválení výdaje je úkon, kterým příslušná schvalující osoba po ověření, že jsou prostředky k dispozici, vydá vystavením platebního příkazu pokyn účetnímu, aby potvrzený výdaj zaplatil.

Článek 36

Platba výdajů

1.   Platbu lze provést, pouze je-li prokázáno, že odpovídající akce je v souladu se základním právním aktem nebo smlouvou; platba zahrnuje jednu nebo obě z těchto operací:

a)	platbu celkové dlužné částky;

b)	jednu nebo několik průběžných plateb.

2.   Různé platby uvedené v odstavci 1 se v účetnictví rozlišují podle druhu a zaznamenávají se k okamžiku, ke kterému byly uskutečněny.

3.   Platbu výdajů provádí účetní v mezích dostupných finančních prostředků.

Článek 37

Lhůty pro platby

1.   Platba dlužných částek se provádí do 45 kalendářních dní ode dne zaznamenání přípustné žádosti o platbu útvarem zmocněným příslušnou schvalující osobou. Dnem platby se rozumí den, ke kterému byla platba připsána k tíži agentury.

Žádost o platbu není přípustná, pokud nejsou splněny všechny zásadní požadavky.

2.   Aniž je dotčen odstavec 1, činí lhůta uvedená ve zmíněném odstavci 30 kalendářních dní pro platby, které se týkají zakázek na služby a dodávky, pokud není ve smlouvě stanoveno jinak.

3.   V případě smluv nebo dohod, u kterých platba závisí na schválení zprávy, začínají lhůty pro účely platby uvedené v odstavcích 1 a 2 běžet až od okamžiku schválení uvedené zprávy buď výslovně, kdy je o něm příjemce informován, nebo mlčky, protože uplynula lhůta ke schválení stanovená smlouvou, aniž byla přerušena formálním dokumentem zaslaným příjemci.

Lhůta pro schválení nesmí překročit

a)	20 kalendářních dní u jednoduchých smluv týkajících se dodávek zboží a služeb;

b)	45 kalendářních dní pro ostatní smlouvy a grantové dohody;

c)	60 kalendářních dní u smluv, které zahrnují technické služby, jejichž vyhodnocení je zvláště složité.

4.   Příslušná schvalující osoba může přerušit lhůtu pro platbu, pokud kdykoli v průběhu období uvedeného v odstavci 1 sdělí věřitelům, že žádosti o platbu nelze vyhovět, buď protože částka není splatná, nebo protože nebyly předloženy odpovídající podklady. Pokud příslušná schvalující osoba obdrží informaci, která zpochybňuje způsobilost výdajů uvedených v žádosti o platbu, může přerušit lhůtu pro platbu za účelem dalších ověření, včetně kontroly na místě, aby se před provedením platby ujistila, že výdaje jsou skutečně způsobilé. Schvalující osoba informuje co nejdříve uvedeného příjemce.

Přerušená lhůta pro platbu běží dále ode dne, ke kterému byla řádně vyhotovená žádost o platbu poprvé zaznamenána.

5.   Po uplynutí lhůt uvedených v odstavcích 1 a 2 může věřitel do dvou měsíců po přijetí zpožděné platby požadovat úroky podle těchto ustanovení:

a)	úrokové sazby jsou sazby uvedené v čl. 29 odst. 2 prvním pododstavci;

b)	úroky se platí za dobu uplynulou od kalendářního dne, který následuje po uplynutí lhůty pro platbu, až do dne zaplacení.

První pododstavec tohoto odstavce se nevztahuje na zúčastněné členské státy.

KAPITOLA 5

Systémy informačních technologií

Článek 38

Účetní software

1.   Do účetního softwaru agentury by měly být promítnuty zásady stanovené v těchto finančních pravidlech.

2.   Dokumenty mohou být podepisovány zabezpečeným digitálním nebo elektronickým způsobem.

KAPITOLA 6

Interní audit

Článek 39

Úloha interního auditora

1.   Agentura zřídí funkci interního auditora, která musí být vykonávána v souladu s příslušnými mezinárodními standardy. Interní auditor jmenovaný agenturou odpovídá agentuře za ověřování řádného fungování systémů a postupů při plnění rozpočtu. Interní auditor nesmí být ani schvalující osobou, ani účetním.

2.   Agentura stanoví zvláštní pravidla pro interního auditora tak, aby byla zajištěna jeho plná nezávislost při výkonu jeho povinností a jasně vymezena jeho odpovědnost.

Článek 40

Povinnosti interního auditora

1.   Interní auditor poskytuje agentuře rady v otázkách rizik tím, že vydává nezávislá stanoviska ke kvalitě systémů řízení a kontroly a doporučení ke zlepšení podmínek provádění operací a k podpoře řádného finančního řízení.

Interní auditor je zejména pověřen:

a)	posuzováním vhodnosti a účelnosti vnitřních systémů řízení a hodnocením výkonu útvarů při provádění politik, programů a akcí s ohledem na rizika s nimi spojená;

b)	posuzováním vhodnosti a kvality systémů vnitřní kontroly a auditu použitelných na každou operaci plnění rozpočtu.

2.   Interní auditor vykonává své úkoly ve vztahu ke všem činnostem a útvarům agentury. Má úplný a neomezený přístup ke všem informacím potřebným k výkonu své funkce, v případě potřeby i na místě.

3.   Interní auditor podává agentuře zprávy o svých zjištěních a doporučeních. Agentura zajistí provedení doporučení, která vyplývají z auditů. Interní auditor dále agentuře předkládá výroční zprávu o interním auditu, ve které je uveden počet a druh provedených interních auditů, učiněná doporučení a opatření přijatá na základě těchto doporučení.

4.   Ředitel předkládá každoročně Řídícímu výboru zprávu uvádějící počet a druh provedených interních auditů, učiněná doporučení a opatření přijatá na základě těchto doporučení.

HLAVA III

FINANČNÍ ZPRÁVY A VÝROČNÍ AUDIT

Článek 41

Harmonogram pro rozpočet a zprávy

Agentura poskytne Řídícímu výboru tyto dokumenty:

a)	do 15. února návrh přenosů podle článku 11;

b)	do 30. června celkový odhad pro návrh obecného rozpočtu na následující rok podle čl. 4 odst. 1;

c)	do 30. září návrh obecného rozpočtu na následující rozpočtový rok podle čl. 4 odst. 9;

d)	pokud je to nezbytné, po prvních devíti měsících rozpočtového roku revidovaný rozpočet na běžný rozpočtový rok podle článku 13;

e)	čtvrtletní finanční zprávy podle článku 42;

f)	zprávy o operativním rozpočtu podle článku 2;

g)	auditem ověřenou finanční zprávu schválenou Řídícím výborem 1. září podle článku 44.

Článek 42

Čtvrtletní zprávy

Ředitel předkládá Řídícímu výboru každé tři měsíce zprávu o plnění příjmů a výdajů za předcházející tři měsíce a od začátku rozpočtového roku.

Článek 43

Sbor auditorů

1.   Externí audit výdajů, včetně provozního a operativního rozpočtu, a příjmů spravovaných agenturou se provádí na konci každého rozpočtového roku.

2.   Sbor auditorů se skládá ze tří auditorů ze tří různých zúčastněných členských států, jimž jsou podle požadavků nápomocni další zaměstnanci, přičemž tito zaměstnanci jednají na odpovědnost auditorů.

3.   Členové sboru auditorů jsou jmenováni na období tří po sobě jdoucích auditů, a to s výjimkou prvních tří členů, kteří jsou jmenováni jeden na období tří auditů, jeden na období dvou auditů a jeden na období jednoho auditu. Mělo by být zajištěno spravedlivé střídání zúčastněných členských států, které chtějí auditory vysílat.

4.   Řídící výbor jmenuje sbor auditorů z kandidátů navržených zúčastněnými členskými státy. Kandidáti musí být pokud možno členy nejvyššího orgánu kontroly účetnictví v zúčastněných členských státech a poskytovat náležité záruky bezpečnosti a nezávislosti. V případě potřeby musí být k dispozici pro plnění úkolů jménem agentury. Při plnění těchto úkolů:

a)	jsou členové sboru auditorů nadále odměňováni svými orgány kontroly účetnictví a od agentury obdrží pouze náhradu výdajů na služební cestu na stejném základě, jaký je stanoven v pravidlech platných pro úředníky Evropských společenství rovnocenného stupně;

b)	vyžadují a přijímají pokyny pouze od Řídícího výboru; v rámci plnění své funkce jsou sbor auditorů a jeho členové zcela nezávislí a výhradně odpovědní za provádění externího auditu;

c)	o svých úkolech podávají zprávu pouze Řídícímu výboru;

d)	ověřují, zda byly příjmy a výdaje spravované agenturou prováděny v souladu s platnými předpisy a se zásadami řádného finančního řízení, tj. v souladu se zásadami hospodárnosti, efektivnosti a účelnosti.

5.   Sbor auditorů každý rok volí svého předsedu na příští rozpočtový rok. Přijme pravidla pro audit prováděný svými členy v souladu s nejvyššími mezinárodními auditními standardy. Sbor auditorů schvaluje zprávy o auditu, jež jeho členové vypracují, před jejich předložením řediteli a Řídícímu výboru.

6.   Auditoři zajistí dodržování důvěrnosti informací a ochranu údajů, s nimiž se seznámili během výkonu svého úkolu v oblasti auditu, v souladu s pravidly pro tyto informace a údaje.

7.   Auditoři mají neprodleně a bez předchozího oznámení přístup k dokumentům a k obsahu všech nosičů údajů týkajících se těchto příjmů a výdajů, včetně veškerých písemných dokumentů podle článku 22, jakož i do prostor, v nichž jsou tyto dokumenty a nosiče uchovávány. Mohou si pořizovat jejich kopie. Osoby, jež se podílejí na plnění příjmů a výdajů agentury, poskytují řediteli a osobám příslušnými pro audit těchto výdajů nezbytnou pomoc při plnění jejich úkolů. Náklady související s audity jsou hrazeny z obecného rozpočtu agentury.

8.   Řídící výbor dále může na návrh ředitele nebo členského státu kdykoli jmenovat další externí auditory, jejichž úkoly a podmínky zaměstnávání stanoví.

Článek 44

Výroční audit

1.   Do 31. března po uzavření rozpočtového roku předloží ředitel sboru auditorů k posouzení a vydání stanoviska návrh výroční finanční zprávy.

Finanční zpráva Evropské obranné agentury se skládá z několika oddílů, zejména ze

a)	zprávy o činnosti popisující nejdůležitější rysy rozpočtového roku;

b)	účetní závěrky zachycující pro každý rozpočet spravovaný agenturou prostředky, výdaje přidělené na závazek a výdaje uhrazené, různé příjmy a příjmy od zúčastněných členských států a jiných stran;

c)	rozvahy ke konci rozpočtového roku zachycující aktiva, která náleží agentuře, a pasiva, se zřetelem k odpisům a vyřazením.

2.   Do 15. června po uzavření rozpočtového roku předloží sbor auditorů řediteli svou výroční zprávu o auditu obsahující stanovisko a připomínky sboru auditorů k návrhu finanční zprávy uvedené v odstavci 1.

3.   Do 15. července po uzavření rozpočtového roku předloží ředitel Řídícímu výboru auditem ověřenou finanční zprávu a zprávu o auditu spolu se svými reakcemi.

4.   Do 1. září po uzavření rozpočtového roku schválí Řídící výbor auditem ověřenou finanční zprávu a udělí řediteli a účetnímu absolutorium za příslušný rozpočtový rok.

5.   Po schválení auditem ověřené finanční zprávy Řídícím výborem se její zveřejnění oznámí v Úředním věstníku Evropské unie.

6.   Účetní zachovává veškeré účty a inventární soupisy po dobu pěti let ode dne udělení odpovídajícího absolutoria.

Článek 45

Závěrečný článek

Těmito finančními pravidly nejsou dotčena stávající opatření přijatá zúčastněnými členskými státy podle článku 296 Smlouvy o založení Evropského společenství nebo podle článků 10 a 14 směrnice Evropského parlamentu a Rady 2004/18/ES ze dne 31. března 2004 o koordinaci postupů při zadávání veřejných zakázek na stavební práce, dodávky a služby (3).

---

(1)  Úř. věst. L 245, 17.7.2004, s. 17.

(2)  L 253, 7.10.2000, s. 42.

(3)  Úř. věst. L 134, 30.4.2004, s. 114. Směrnice naposledy pozměněná směrnicí Rady 2006/97/ES (Úř. věst. L 363, 20.12.2006, s. 107).

PRAVIDLA PRO ZADÁVÁNÍ VEŘEJNÝCH ZAKÁZEK A PRAVIDLA PRO FINANČNÍ PŘÍSPĚVKY Z OPERATIVNÍHO ROZPOČTU EVROPSKÉ OBRANNÉ AGENTURY (dále jen „agentura“)

OBSAH

KAPITOLA 1

OBECNÁ USTANOVENÍ

Článek 1

Definice a oblast působnosti

Článek 2

Zásady zadávání a zakázky sestávající z dílčích plnění

Článek 3

Zveřejňování

Článek 4

Zadávací řízení

Článek 5

Prahové hodnoty a odhad hodnoty zakázky

Článek 6

Výzva k podávání nabídek

Článek 7

Účast v nabídkových řízeních

Článek 8

Dohoda WTO o vládních zakázkách

Článek 9

Kritéria pro vyloučení

Článek 10

Střet zájmů a poskytnutí nesprávných informací

Článek 11

Ústřední databáze

Článek 12

Správní nebo finanční sankce

Článek 13

Kritéria výběru a zadávací řízení

Článek 14

Obecné zásady pro nabídky

Článek 15

Styk mezi agenturou a zájemci nebo uchazeči

Článek 16

Informování zájemců a uchazečů

Článek 17

Zrušení zadávacího řízení nebo upuštění od zakázky

Článek 18

Jistoty

Článek 19

Narušení řízení

KAPTIOLA 2

ZPŮSOBY PROVÁDĚNÍ

Článek 20

Rámcové dohody a konkrétní zakázky

Článek 21

Zveřejňování zakázek, na které se vztahuje směrnice 2004/18/ES

Článek 22

Zveřejňování zakázek, na které se nevztahuje směrnice 2004/18/ES

Článek 23

Zveřejňování oznámení

Článek 24

Další formy zveřejňování

Článek 25

Druhy zadávacích řízení

Článek 26

Počet zájemců v omezených řízeních nebo vyjednávacích řízeních

Článek 27

Vyjednávací řízení

Článek 28

Veřejná soutěž na určitý výkon

Článek 29

Dynamický nákupní systém

Článek 30

Soutěžní dialog

Článek 31

Použití vyjednávacího řízení bez předchozího zveřejnění oznámení o zakázce

Článek 32

Použití vyjednávacího řízení s předchozím zveřejněním oznámení o zakázce

Článek 33

Výzva k projevení zájmu

Článek 34

Zakázky nízké hodnoty

Článek 35

Prahové hodnoty pro oznámení předběžných informací

Článek 36

Prahové hodnoty pro řízení podle směrnice 2004/18/ES

Článek 37

Dokumentace související s výzvou k podání nabídky

Článek 38

Technické specifikace

Článek 39

Úprava cen

Článek 40

Správní a finanční sankce

Článek 41

Důkazní prostředky

Článek 42

Kritéria výběru

Článek 43

Hospodářská a finanční způsobilost

Článek 44

Technická a odborná způsobilost

Článek 45

Postupy a kritéria pro zadání zakázky

Článek 46

Používání elektronických dražeb

Článek 47

Mimořádně nízké nabídky

Článek 48

Lhůty pro doručení nabídek a žádostí o účast

Článek 49

Lhůty pro nahlížení do dokumentace související s výzvou k podání nabídky

Článek 50

Lhůty v naléhavých případech

Článek 51

Způsoby komunikace

Článek 52

Otevírání nabídek a žádostí o účast

Článek 53

Komise pro hodnocení nabídek a žádostí o účast

Článek 54

Článek 296 Smlouvy o ES

KAPITOLA 3

PRAVIDLA PRO FINANČNÍ PŘÍSPĚVKY Z OPERATIVNÍHO ROZPOČTU

Článek 55

Oblast působnosti

Článek 56

Hodnocení návrhů

Článek 57

Obsah výzev k předkládání návrhů

Článek 58

Žádosti o finanční příspěvky

Článek 59

Obsah dohody o poskytnutí finančního příspěvku

Článek 60

Podklady pro žádosti o platby

KAPITOLA 1

OBECNÁ USTANOVENÍ

Článek 1

Definice a oblast působnosti

1.   Veřejné zakázky jsou úplatné smlouvy uzavřené v písemné formě agenturou, která jedná jako zadavatel, za účelem získání dodávky movitého nebo nemovitého majetku, provedení stavebních prací nebo poskytnutí služeb za cenu zaplacenou zcela nebo zčásti z obecného rozpočtu.

Předmětem těchto zakázek mohou být

a)	koupě nebo pronájem budovy;

b)

dodávky;

c)	stavební práce;

d)

služby.

2.

a) Předmětem zakázky na nemovitosti je koupě, dlouhodobý nájem, leasing, nájem nebo koupě na splátky, s předkupním právem nebo bez něj, pozemků, budov nebo jiných nemovitostí. b) Předmětem zakázky na dodávky je koupě, leasing, nájem nebo koupě na splátky výrobků, s předkupním právem nebo bez něj. Zakázka, jejímž předmětem je dodávka výrobků a která vedle těchto dodávek zahrnuje umísťovací a instalační práce, se považuje za zakázku na dodávky. c) Předmětem zakázky na stavební práce je buď jen provedení, nebo projekt i provedení stavby nebo stavebních prací vztahujících se k jedné z činností uvedených v příloze I směrnice Evropského parlamentu a Rady 2004/18/ES ze dne 31. března 2004 o koordinaci postupů při zadávání veřejných zakázek na stavební práce, dodávky a služby (1), nebo provedení stavby, která odpovídá požadavkům stanoveným agenturou, jakýmikoli prostředky. „Stavbou“ se rozumí výsledek souboru stavebních nebo stavebně inženýrských prací, který je sám o sobě dostačující, aby plnil hospodářskou nebo technickou funkci. d) Předmětem zakázky na služby je poskytování služeb týkajících se duševního vlastnictví a jiných služeb, které nejsou předmětem zakázek na dodávky, zakázek na stavební práce nebo zakázek na nemovitosti. Tyto služby jsou uvedeny v přílohách II A a II B směrnice 2004/18/ES. e) Pokud zakázka zahrnuje současně dodávky výrobků a poskytování služeb, považuje se za zakázku na služby, pokud hodnota uvedených služeb přesahuje hodnotu výrobků obsažených v zakázce. Zakázka, jejímž předmětem jsou služby a která zahrnuje stavební práce pouze jako vedlejší součást hlavního předmětu zakázky, se považuje za zakázku na služby. Zakázka, která zahrnuje jak služby spadající do přílohy II A, tak služby spadající do přílohy II B směrnice 2004/18/ES, je považována za spadající do přílohy II A, pokud hodnota služeb uvedených v této příloze překračuje hodnotu služeb uvedených v příloze II B. f) Kvalifikace různých typů zakázek vychází z referenční nomenklatury, kterou tvoří společný slovník pro veřejné zakázky (CPV) ve smyslu nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 2195/2002 (2). V případě rozdílů mezi nomenklaturou CPV a nomenklaturou statistické klasifikace ekonomických činností v Evropském společenství (NACE) uvedenou v příloze I směrnice 2004/18/ES nebo mezi nomenklaturou CPV a nomenklaturou centrální klasifikace produkce (CPC) (přechodnou verzí) uvedenou v příloze II uvedené směrnice mají přednost nomenklatura NACE nebo CPC. g) Pojmy „zhotovitel“, „dodavatel“ nebo „poskytovatel služeb“ označují jakoukoli fyzickou nebo právnickou osobu nebo veřejný subjekt nebo konsorcium těchto osob či subjektů, které na trhu nabízí, v uvedeném pořadí, provedení stavebních prací nebo staveb, výrobky nebo služby. Pojem „hospodářský subjekt“ zahrnuje „zhotovitele“, „dodavatele“ i „poskytovatele služeb“. Hospodářský subjekt, který podal nabídku, se označuje jako „uchazeč“. Hospodářský subjekt, který požádal o povolení účastnit se omezeného řízení, včetně soutěžního dialogu, nebo vyjednávacího řízení, se označuje jako „zájemce“. h) Pojem „operativní rozpočet“ se používá ve významu podle článku 2 finančních pravidel Evropské obranné agentury a „provozním rozpočtem“ se rozumí obecný rozpočet (ve smyslu článku 1 finančních pravidel Evropské obranné agentury) kromě operativního rozpočtu. i) „Zakázkou týkající se obrany“ se rozumí zakázka, kterou agentura uzavírá v oblastech, v nichž členské státy mohou uplatnit výjimku podle článku 10 směrnice 2004/18/ES.

Článek 2

Zásady zadávání a zakázky sestávající z dílčích plnění

1.   Všechny veřejné zakázky financované zcela nebo zčásti z obecného rozpočtu musí být v souladu se zásadami průhlednosti, proporcionality, rovného zacházení a zákazu diskriminace.

2.   Všechny zakázky se vyhlašují formou co nejširší veřejné soutěže, s výjimkou případů, kdy se použije vyjednávací řízení uvedené v čl. 4 odst. 1 písm. f).

3.   Odhadovaná hodnota zakázky nesmí být stanovena s úmyslem vyhnout se požadavkům stanoveným v tomto předpise ani nesmí být zakázka za tímto účelem rozdělena.

4.   Pokud je předmět zakázky na služby, na dodávky nebo na stavební práce rozdělen do několika částí a každá je předmětem samostatné zakázky, vezme se při celkovém hodnocení použitelné prahové hodnoty v úvahu hodnota každého dílčího plnění.

Pokud se celková hodnota dílčích plnění rovná prahovým hodnotám stanoveným v článku 36 nebo je přesahuje, použijí se na každé dílčí plnění články 3 a 4, s výjimkou dílčích plnění, jejichž odhadovaná hodnota je nižší než 80 000 EUR u zakázek na služby nebo nižší než 1 000 000 EUR u zakázek na stavební práce, přičemž souhrnná hodnota všech těchto dílčích plnění nepřekročí 20 % souhrnné hodnoty všech částí, které tvoří dotyčnou zakázku.

5.   Pokud plánovaná koupě stejnorodých dodávek může vést k současnému zadání více zakázek v samostatných dílčích plněních, vezme se za základ pro stanovení použitelné prahové hodnoty odhadovaná hodnota všech těchto dílčích plnění.

Článek 3

Zveřejňování

1.   S výjimkou tajných zakázek, a pokud není stanoveno jinak pro zakázky týkající se obrany, zveřejňují se veškeré zakázky, které překračují prahové hodnoty stanovené ve směrnici 2004/18/ES, v Úředním věstníku Evropské unie.

Oznámení o zakázce se zveřejňuje předem kromě případů zakázek nízké hodnoty uvedených v článku 34, nebo pokud není stanoveno jinak.

Od zveřejnění některých informací po zadání zakázky může být upuštěno, pokud by to bylo překážkou uplatnění zákona, v rozporu s veřejným zájmem nebo zájmem agentury či Unie nebo by to poškozovalo oprávněné obchodní zájmy veřejných nebo soukromých podniků nebo by to mohlo narušit korektní hospodářskou soutěž mezi nimi.

2.   Zakázky, jejichž hodnota je nižší než prahové hodnoty uvedené v článku 34, se zveřejňují vhodným způsobem, není-li stanoveno jinak.

Článek 4

Zadávací řízení

Zadávací řízení má některou z těchto forem:

a)	otevřené řízení;

b)	omezené řízení;

c)	veřejná soutěž na určitý výkon;

d)	dynamický nákupní systém;

e)	soutěžní dialog;

f)	vyjednávací řízení.

Článek 5

Prahové hodnoty a odhad hodnoty zakázky

1.   Není-li pro zakázky týkající se obrany stanoveno jinak, stanoví směrnice 2004/18/ES prahové hodnoty pro

a)	způsoby zveřejnění uvedené v článku 3;

b)	výběr jednoho z řízení uvedených v článku 4;

c)	odpovídající lhůty.

2.   Zda bylo dosaženo prahových hodnot uvedených v odstavci 1, posoudí každá pověřená nebo dále pověřená schvalující osoba.

3.   Pro účely výpočtu odhadované výše zakázky zahrne agentura celkovou odhadovanou odměnu zhotovitele, dodavatele nebo poskytovatele.

Pokud jsou součástí zakázky přednostní práva nebo možnost jejího obnovení, je základem pro výpočet nejvyšší povolená částka zahrnující přednostní práva a obnovení.

Tento odhad se provádí v okamžiku odeslání oznámení o zakázce, nebo pokud se s takovým zveřejněním nepočítá, v okamžiku, kdy agentura zahajuje zadávací řízení.

4.   U rámcových dohod a dynamických nákupních systémů se bere v úvahu nejvyšší hodnota všech zakázek zamýšlených pro celou dobu platnosti dohody nebo trvání systému.

5.   U zakázek na služby se bere v úvahu

a)	v případě pojišťovacích služeb pojistné, které je třeba zaplatit, a další druhy odměn;

b)	v případě bankovních nebo finančních služeb poplatky, provize, úroky a jiné druhy odměn;

c)	v případě zakázek zahrnujících projekt poplatky nebo provize a podobné odměny.

6.   U zakázek na služby, které neuvádějí celkovou cenu, nebo u zakázek na dodávky týkajících se leasingu, nájmu nebo koupě na splátky je základem pro výpočet odhadované hodnoty

a)	v případě zakázek na dobu určitou: i) pokud tato doba činí nejvýše čtyřicem ostm měsíců u služeb nebo dvanáct měsíců u dodávek, celková hodnota zakázky za celou dobu jejího trvání, ii) pokud tato doba činí více než dvanáct měsíců u dodávek, celková hodnota včetně odhadované zůstatkové hodnoty;

b)	v případě zakázek na dobu neurčitou nebo v případě služeb na dobu delší než čtyřicet osm měsíců měsíční hodnota vynásobená čtyřiceti osmi.

7.   V případě zakázek na služby nebo dodávky, které se zadávají pravidelně, nebo zakázek, které mají být obnovovány v průběhu stanoveného období, se hodnota zakázek určí na základě:

a)	skutečných souhrnných nákladů podobných zakázek pro stejné kategorie služeb nebo výrobků zadaných v průběhu předchozího rozpočtového roku nebo dvanáct měsíců, pokud možno upravených o předpokládané změny množství nebo hodnoty během dvanácti měsíců následujících po původní smlouvě;

b)	odhadovaných souhrnných nákladů po sobě jdoucích zakázek v průběhu dvanácti měsíců po prvním poskytnutí služby nebo první dodávce nebo v průběhu trvání smlouvy, pokud je delší než dvanáct měsíců.

8.   V případě zakázek na stavební práce se kromě hodnoty stavebních prací bere v úvahu i celková odhadovaná hodnota dodávek nezbytných pro provedení prací, které zhotoviteli poskytne agentura.

Článek 6

Výzva k podávání nabídek

Předmět zakázky musí být úplně, jasně a přesně popsán v dokumentaci související s výzvou k podávání nabídek.

Článek 7

Účast v nabídkových řízeních

1.   Nabídkového řízení se může za stejných podmínek účastnit každá fyzická nebo právnická osoba, která spadá do oblasti působnosti Smluv, a každá fyzická nebo právnická osoba ze třetí země, která uzavřela se Společenstvím zvláštní dohodu v oblasti veřejných zakázek, za podmínek stanovených v uvedené dohodě.

2.   Nabídkového řízení na zakázky týkající se obrany se může za stejných podmínek účastnit pouze fyzická nebo právnická osoba, která má technologický nebo průmyslový základ pro danou zakázku na území kteréhokoli členského státu Evropské unie nebo na území třetí země, jež s agenturou uzavřela správní ujednání, pokud se fyzické a právnické osoby z této země mohou účastnit nabídkových řízení na zakázky týkající se obrany, za podmínek stanovených ve zmíněném ujednání.

3.   Konsorcia hospodářských subjektů mohou podávat nabídky nebo vystupovat jako zájemci. Agentura nesmí pro předložení nabídky nebo žádosti o účast požadovat, aby konsorcia musela mít určitou právní formu, avšak od vybraného konsorcia lze požadovat, aby po zadání zakázky určitou právní formu přijalo, pokud je tato změna k řádnému splnění zakázky nebytná.

Článek 8

Dohoda WTO o vládních zakázkách

S výjimkou zakázek týkajících se obrany se mohou v případech, ve kterých se použije mnohostranná dohoda o vládních zakázkách uzavřená v rámci Světové obchodní organizace, zakázek účastnit také státní příslušníci států, které tuto dohodu ratifikovaly, za podmínek stanovených v uvedené dohodě.

Článek 9

Kritéria pro vyloučení

1.   Z účasti na zadávacím řízení jsou vyloučeni zájemci a uchazeči,

a)	na které byl prohlášen konkurs, jsou v likvidaci, jejich podnikání podléhá soudní správě, jsou ve vyrovnacím řízení, zastavili podnikatelskou činnost, jsou předmětem řízení o těchto záležitostech nebo se nacházejí na základě vnitrostátního práva v podobné situaci;

b)	kteří byli pravomocně odsouzeni pro trestný čin související s jejich podnikáním;

c)	kteří se dopustili vážného profesního pochybení, které může agentura prokázat jakýmikoli prostředky;

d)	kteří nesplnili své povinnosti týkající se placení příspěvků na sociální zabezpečení nebo placení daní a poplatků podle práva státu, v němž jsou usazeni, nebo podle práva státu agentury nebo státu, ve kterém se má uskutečnit zakázka;

e)	kteří byli pravomocně odsouzeni za podvod, podplácení, zločinné spolčení nebo za jinou nezákonnou činnost poškozující finanční zájmy Společenství nebo agentury;

f)	u kterých bylo v souvislosti s jiným řízením při zadávání zakázek financovaných z rozpočtu Evropské unie nebo z obecného rozpočtu agentury zjištěno závažné porušení smlouvy nedodržením jejich smluvních závazků.

2.   Aniž je dotčen článek 41, musí zájemci nebo uchazeči osvědčit, že se nenacházejí v žádné ze situací uvedených v odstavci 1 tohoto článku.

Článek 10

Střet zájmů a poskytnutí nesprávných informací

Zakázky nelze zadat zájemcům nebo uchazečům, kteří při zadávacím řízení

a)	jsou ve střetu zájmů;

b)	neposkytli informace požadované agenturou jako podmínka pro účast na zadávacím řízení nebo poskytli tyto informace vědomě nesprávné.

Článek 11

Ústřední databáze

Agentura zřídí ústřední databázi s podrobnými údaji o zájemcích a uchazečích, kteří se nacházejí v některé ze situací uvedených v článcích 9 a 10. Jediným účelem této databáze je, v souladu s právními předpisy Společenství o zacházení s osobními údaji, zajistit správné uplatňování článků 9 a 10.

Článek 12

Správní nebo finanční sankce

Zájemcům a uchazečům, kteří se nacházejí v některé ze situací uvedených v článcích 9 a 10, může agentura poté, co jim dá možnost se vyjádřit, uložit správní nebo finanční sankce.

Sankce mohou spočívat

a)	ve vyloučení dotyčného zájemce nebo uchazeče ze zakázek financovaných z obecného rozpočtu agentury na dobu nejvýše pěti let;

b)	v zaplacení pokuty nepřevyšující hodnotu dotyčné zakázky zhotovitelem, dodavatelem nebo příjemcem v případě uvedeném v čl. 9 odst. 1 písm. f) a zájemcem nebo uchazečem v případech uvedených v článku 10, pokud jsou tyto případy zvlášť závažné.

Uložené sankce musí být úměrné významu zakázky a závažnosti pochybení.

Článek 13

Kritéria výběru a zadávací řízení

1.   Kritéria výběru pro hodnocení schopnosti zájemců nebo uchazečů a kritéria pro zadání zakázky umožňující zhodnotit obsah nabídek jsou stanovena předem a upřesněna ve výzvě k podávání nabídek.

2.   Zakázka může být zadána automatickým výběrem nabídky nebo přijetím nabídky, která je hospodářsky nejvýhodnější.

Článek 14

Obecné zásady pro nabídky

1.   Postupy pro podávání nabídek musí zajistit skutečnou soutěž a utajení obsahu nabídek až do jejich současného otevření.

2.   Agentura může podle článku 18 od uchazečů požadovat, aby složili předem jistotu jako záruku, že podaná nabídka nebude stažena.

3.   S výjimkou zakázek, jejichž hodnota nepřesahuje 60 000 EUR, je pro otevírání přihlášek nebo nabídek jmenována komise pro otevírání obálek. Každá nabídka nebo přihláška, u které komise prohlásí, že nesplňuje požadavky, je odmítnuta.

4.   Všechny přihlášky a nabídky, u kterých otevírací komise prohlásí, že splňují stanovené požadavky, jsou na základě kritérií výběru a kritérií pro zadání zakázky, která jsou předem stanovena v dokumentaci související s výzvou k podávání nabídek, vyhodnoceny výborem jmenovaným za tímto účelem, který navrhne, komu bude zakázka přidělena.

Článek 15

Styk mezi agenturou a zájemci nebo uchazeči

1.   V průběhu zadávacího řízení je styk agentury se zájemci nebo uchazeči přípustný pouze za podmínek zajišťujících průhlednost a rovné zacházení podle odstavců 2 a 3. Tento styk nesmí vést ani ke změně podmínek zakázky, ani ke změně podmínek původní nabídky.

2.   Před uplynutím lhůty pro podávání nabídek může agentura, pokud jde o doplňující doklady a informace uvedené v článku 49,

a)	sdělit na podnět uchazečů doplňující informace výlučně za účelem vyjasnění povahy zakázky; tyto informace musí být sděleny ke stejnému dni všem uchazečům, kteří si vyžádali specifikace;

b)	z vlastního podnětu, pokud zjistí omyl, nepřesnost, opomenutí nebo jiný druh administrativní chyby v textu oznámení o zakázce, výzvy k podávání nabídek nebo zadávací dokumentace, informovat o tom zúčastněné osoby ke stejnému dni a stejným způsobem, jaký použila při původní výzvě k podání nabídky.

3.   Pokud po otevření nabídek vyžaduje některá nabídka vyjasnění nebo pokud se jedná o opravu zřejmých administrativních chyb v nabídce, může agentura navázat styk s uchazečem, přičemž tento styk nesmí vést k žádné změně podmínek nabídky.

4.   Ve všech případech, kdy byl navázán styk, je třeba učinit „poznámku do spisu“.

5.   V případě zakázek na právní služby ve smyslu přílohy II B směrnice 2004/18/ES a v případě zakázek týkajících se obrany může agentura navázat nezbytný styk s uchazeči za účelem ověření kritérií výběru nebo kritérií pro zadání zakázky.

Článek 16

Informování zájemců a uchazečů

1.   Schvalující osoba rozhodne v souladu s kritérii výběru a kritérii pro zadání zakázky předem stanovenými v dokumentaci související s výzvou k podávání nabídek a v souladu s pravidly o zadávání zakázek, komu bude zakázka přidělena.

2.   Agentura oznámí každému zájemci nebo uchazeči, jehož přihláška nebo nabídka byla odmítnuta, důvody odmítnutí a každému uchazeči, který učinil nabídku, jež je v souladu s požadavky, a který o to písemně požádá, vlastnosti a poměrné výhody přijaté nabídky i jméno uchazeče, kterému byla zakázka zadána. Od sdělení některých podrobností však může být upuštěno, pokud by to bylo překážkou uplatnění zákona, v rozporu s veřejným zájmem nebo zájmem agentury či Unie nebo by to poškozovalo oprávněné obchodní zájmy veřejných nebo soukromých podniků nebo by to mohlo narušit korektní hospodářskou soutěž mezi nimi.

Ve stejný okamžik, kdy agentura informuje neúspěšné zájemce či uchazeče o tom, že jejich nabídky či přihlášky nebyly přijaty, oznámí agentura i úspěšnémi uchazeči rozhodnutí o zadání zakázky, přičemž uvede, že oznámené rozhodnutí nezakládá ze strany agentury žádný závazek.

Článek 17

Zrušení zadávacího řízení nebo upuštění od zakázky

Agentura může až do podpisu smlouvy upustit od zakázky nebo zrušit zadávací řízení, aniž by zájemci nebo uchazeči měli nárok na jakékoli odškodnění. Toto rozhodnutí musí být odůvodněné a musí být dáno na vědomí zájemcům nebo uchazečům.

Článek 18

Jistoty

1.   Agentura může, a v některých případech uvedených níže musí, od smluvní strany předem požadovat složení jistoty, aby

a)	zajistila řádné splnění zakázky;

b)	omezila finanční rizika spojená s platbami předběžného financování.

2.   Agentura může vyžadovat jistotu, která představuje 1 % až 2 % celkové hodnoty zakázky. Jistota je uvolněna při zadání zakázky. Pokud není v dané lhůtě podána žádná nabídka nebo pokud je podaná nabídka stažena, je jistota zadržena.

3.   Pokud je od dodavatelů, zhotovitelů nebo poskytovatelů služeb vyžadováno složení jistoty předem, musí tato jistota pokrývat částku a období, které jsou dostatečné pro její aktivaci. Jistotu poskytuje banka nebo povolená finanční instituce. Jistota může být nahrazena společným a nerozdílným ručením třetí osoby, která je pro agenturu přijatelná. Jistota je vyjádřena v eurech. Jejím účelem je zavázat banku, finanční instituci nebo třetí osobu k neodvolatelné záruce nebo prvnímu ručení za splnění povinností zhotovitele, dodavatele nebo poskytovatele.

4.   Záruku za splnění může požadovat schvalující osoba podle obvyklých obchodních podmínek pro zakázky na dodávky nebo služby a podle zvláštních specifikací pro zakázky na stavební práce. Tato záruka je povinná u zakázek na stavební práce s hodnotou vyšší než 345 000 EUR. Záruka ve výši 10 % celkové hodnoty zakázky se může skládat ze srážek z uskutečněných plateb. Může být nahrazena částkou sraženou z konečné platby, aby sloužila jako záruka až do konečného převzetí služeb, dodávek nebo stavebních prací. Záruky se uvolňují v souladu s podmínkami uvedenými ve smlouvě, kromě případu nesplnění, špatného splnění nebo opožděného splnění zakázky. V těchto případech jsou zadrženy podle závažnosti vzniklé škody.

5.   Jistota se požaduje v případě jakéhokoliv předběžného financování vyššího než 150 000 EUR nebo v případech uvedených v čl. 42 odst. 6.

Pokud je však zhotovitel, dodavatel nebo poskytovatel služeb veřejným subjektem, může jej příslušná schvalující osoba této povinnosti zprostit v závislosti na tom, jak vyhodnotí příslušné riziko.

Jistota se uvolňuje postupně při odečtení předběžného financování z průběžných plateb nebo plateb zůstatků ve prospěch zhotovitele, dodavatele nebo poskytovatele podle podmínek uvedených v zakázce.

Článek 19

Narušení řízení

1.   Pokud je zadávací řízení nebo splnění zakázky zatíženo podstatnými chybami nebo nesrovnalostmi či podvodem, pozastaví agentura provádění dotčené zakázky. Zakázka se pozastaví, je-li třeba ověřit, zda došlo k podstatným chybám, nesrovnalostem nebo podvodu. Pokud se chyby, nesrovnalosti nebo podvody nepotvrdí, obnoví se plnění co nejdříve (a agentura prodlouží příslušné smluvní lhůty).

2.   Jestliže jsou chyby, nesrovnalosti či podvod přičitatelné zhotoviteli, dodavateli či poskytovateli, může agentura kromě toho odmítnout uskutečnit platby nebo může vybrat zpět již zaplacené částky v poměru k závažnosti chyb, nesrovnalostí nebo podvodu.

3.   Podstatnou chybou nebo nesrovnalostí je každé porušení smlouvy nebo předpisů, které vyplývá z jednání nebo opomenutí, jež způsobuje nebo by mohlo způsobit ztrátu pro rozpočet agentury.

KAPITOLA 2

ZPŮSOBY PROVÁDĚNÍ

Článek 20

Rámcové dohody a konkrétní zakázky

1.   Rámcová dohoda je dohoda mezi agenturou a jedním nebo více hospodářskými subjekty, jejímž účelem je stanovit podmínky, zejména s ohledem na ceny a případně na předpokládaná množství, kterými se budou řídit zakázky zadávané během daného období. Jestliže je rámcová dohoda uzavřena s více hospodářskými subjekty, počet těchto subjektů musí být roven nejméně třem, existuje-li dostatečný počet hospodářských subjektů, které splňují kritéria výběru, nebo přípustných nabídek, jež splňují kritéria pro zadání.

Rámcová dohoda s více hospodářskými subjekty může mít podobu oddělených zakázek, avšak uzavřených za stejných podmínek.

Doba platnosti rámcové dohody nesmí překročit čtyři roky, kromě výjimečných, řádně, zejména předmětem rámcové dohody, odůvodněných případů.

Agentura nesmí rámcové dohody zneužívat ani je používat tak, aby účelem nebo důsledkem bylo zabránění hospodářské soutěži anebo její omezení nebo narušení.

Rámcové dohody se pro účely zadávacího řízení, včetně zveřejnění, považují za zakázky.

2.   Konkrétní zakázky založené na rámcových dohodách se zadávají v souladu s podmínkami stanovenými v rámcové dohodě pouze mezi agenturou a hospodářskými subjekty, jež jsou původními stranami rámcové dohody.

Při zadávání konkrétních zakázek nesmějí strany provádět podstatné změny v podmínkách stanovených v této rámcové dohodě, zejména v případě uvedeném v odstavci 3.

3.   Je-li rámcová dohoda uzavřena pouze s jedním hospodářským subjektem, zadávají se konkrétní zakázky v rámci podmínek stanovených v rámcové dohodě.

Při zadávání těchto konkrétních zakázek se může agentura písemně obrátit na hospodářský subjekt, který je stranou rámcové dohody, se žádostí o případné doplnění jeho nabídky, je-li nutné.

4.   Konkrétní zakázky založené na rámcových dohodách uzavřených s více hospodářskými subjekty se zadávají v souladu s těmito pravidly:

a)	použitím podmínek stanovených v rámcové dohodě bez obnovení hospodářské soutěže, nebo

b)	nejsou-li všechny podmínky stanoveny v rámcové dohodě, poté, co strany znovu soutěží na základě stejných, a je-li to nutné, přesněji formulovaných podmínek a případně dalších podmínek uvedených v zadávací dokumentaci rámcové dohody.

V případě každé konkrétní zakázky zadávané v souladu s prvním pododstavcem písm. b) agentura písemně osloví hospodářské subjekty, které jsou schopny plnit předmět zakázky, přičemž stanoví lhůtu, která je dostatečně dlouhá, aby umožnila podání nabídek. Nabídky jsou předkládány písemně. Agentura zadá každou konkrétní zakázku uchazeči, který podal nejlepší nabídku na základě kritérií pro zadání zakázky uvedených v zadávací dokumentaci rámcové dohody.

5.   Pouze konkrétním zakázkám uzavřeným na základě rámcových dohod předchází rozpočtový závazek.

Článek 21

Zveřejňování zakázek, na které se vztahuje směrnice 2004/18/ES

1.   V případě zakázek, na které se vztahuje směrnice 2004/18/ES, zveřejnění zahrnuje oznámení předběžných informací, oznámení o zakázce a oznámení o zadání zakázky.

2.   Oznámením předběžných informací agentura dává orientačně na vědomí celkovou odhadovanou hodnotu zakázek podle kategorií služeb nebo skupin výrobků a podstatné znaky u zakázek na stavební práce, které má v úmyslu v rozpočtovém roce zadat. Oznámení předběžných informací je povinné pouze tehdy, pokud se celková odhadovaná hodnota zakázek rovná prahovým hodnotám stanoveným v článku 35 nebo tyto prahové hodnoty přesahuje a agentura hodlá využít možnost zkrátit lhůty pro doručení nabídek podle čl. 48 odst. 4.

Oznámení předběžných informací se zasílá Úřadu pro úřední tisky Evropských společenství co nejdříve, nejpozději však 31. března každého rozpočtového roku, pokud jde o zakázky na dodávky a služby, a co nejdříve po rozhodnutí o schválení programu, pokud jde o zakázky na stavební práce.

Pokud agentura zveřejní oznámení předběžných informací na svém profilu kupujícího, oznámí toto zveřejnění Úřadu pro úřední tisky Evropských společenství elektronicky a v souladu s formátem a postupy pro zasílání uvedenými v bodě 3 přílohy VIII směrnice 2004/18/ES.

3.   Oznámením o zakázce agentura oznamuje svůj úmysl zahájit zadávací řízení. Je povinné pro zakázky, jejichž odhadovaná hodnota se rovná prahovým hodnotám stanoveným v čl. 36 písm. a) a c) nebo je přesahuje. Není povinné pro konkrétní zakázky, které jsou zadávány na základě rámcové dohody.

Pokud chce agentura zadat konkrétní zakázku na základě dynamického nákupního systému, zveřejní svůj záměr prostřednictvím zjednodušeného oznámení o zakázce.

Pokud existuje neomezený, přímý a úplný přístup k výzvě k podávání nabídek elektronickými prostředky, zejména v dynamickém nákupním systému podle článku 29, uvede se v oznámení o zakázce internetová adresa, na které je možné do těchto dokumentů nahlédnout.

V otevřeném řízení uvádí oznámení o zakázce datum, čas a místo zasedání komise pro otevírání obálek, které je přístupné uchazečům, s výjimkou zakázek týkajících se obrany.

Hodlá-li agentura organizovat veřejnou soutěž na určitý výkon, dá na vědomí svůj úmysl prostřednictvím oznámení.

4.   Oznámení o zadání zakázky sděluje výsledky zadávacího řízení. Je povinné pro zakázky, jejichž hodnota se rovná prahovým hodnotám stanoveným v článku 36 nebo je přesahuje. Není povinné pro konkrétní zakázky, které jsou zadávány na základě rámcové dohody.

Oznámení o zadání zakázky se zasílá Úřadu pro úřední tisky Evropských společenství do 48 kalendářních dní ode dne podpisu zakázky.

Oznámení týkající se zakázek založených na dynamickém nákupním systému však mohou být souhrnně zasílána čtvrtletně. V takových případech se zašlou Úřadu pro úřední tisky Evropských společenství do 48 dní po skončení každého čtvrtletí.

Pokud agentura uspořádala veřejnou soutěž na určitý výkon, zašle Úřadu pro úřední tisky Evropských společenství oznámení o výsledcích této soutěže.

5.   Oznámení se vypracovávají v souladu se standardními formuláři přijatými Komisí podle směrnice 2004/18/ES.

Článek 22

Zveřejňování zakázek, na které se nevztahuje směrnice 2004/18/ES

1.   Zakázky, jejichž hodnota je nižší než prahové hodnoty uvedené v článcích 35 a 36, zakázky na služby uvedené v příloze II B směrnice 2004/18/ES a zakázky týkající se obrany s výjimkou tajných zakázek se zveřejňují vhodným způsobem, který zajišťuje otevřenost zakázek pro soutěž a objektivitu postupu zadávání zakázek. Toto zveřejnění obsahuje,

a)	pokud nebylo zveřejněno oznámení o zakázce uvedené v článku 21, oznámení o výzvě k projevení zájmu o zakázky s podobným předmětem v hodnotě, která se rovná částce uvedené v čl. 33 odst. 1 nebo ji přesahuje;

b)	u zakázek v hodnotě 25 000 EUR nebo vyšší každoroční zveřejnění seznamu zhotovitelů, dodavatelů a poskytovatelů s uvedením předmětu a hodnoty zadané zakázky.

Zveřejnění podle prvního pododstavce písm. b) není povinné pro konkrétní zakázky založené na rámcové dohodě ani pro zakázky týkající se obrany.

2.   Seznam zhotovitelů, kterým byly zadány zakázky na stavební práce, se každoročně zveřejňuje a uvádí předmět a hodnotu zadaných zakázek. Seznam zhotovitelů, dodavatelů a poskytovatelů, jimž byly zadány zakázky označené jako tajné v souladu s čl. 31 odst. 1 písm. j), se každý rok zasílá Řídícímu výboru a uvádí předmět a hodnotu zadaných zakázek.

3.   S výjimkou zakázek týkajících se obrany se informace o zakázkách v hodnotě, která se rovná částce uvedené v čl. 33 odst. 1 nebo ji přesahuje, zasílají Úřadu pro úřední tisky Evropských společenství. Roční seznamy zhotovitelů, dodavatelů a poskytovatelů se zasílají do 31. března po uzavření rozpočtového roku.

Zveřejnění předem a roční zveřejnění seznamu zhotovitelů, dodavatelů a poskytovatelů pro ostatní zakázky s výjimkou tajných zakázek se uskutečňuje přes internetové stránky agentury; následné zveřejnění se uskutečňuje do 31. března následujícího rozpočtového roku. Zveřejnění se rovněž může uskutečnit v Úředním věstníku Evropské unie.

Článek 23

Zveřejňování oznámení

1.   Oznámení uvedená v článcích 21 a 22 zveřejňuje Úřad pro úřední tisky Evropských společenství v Úředním věstníku Evropské unie do dvanácti kalendářních dní po odeslání.

Lhůta stanovená v prvním pododstavci se v případě zrychlených řízení uvedených v článku 50 zkracuje na pět kalendářních dní.

2.   Agentura musí být schopna prokázat den odeslání.

Článek 24

Další formy zveřejňování

1.   Kromě zveřejňování stanoveného v článcích 21, 22 a 23 mohou být zakázky zveřejněny jiným způsobem, zejména elektronicky. Takové zveřejnění odkazuje na oznámení zveřejněné v Úředním věstníku Evropské unie podle článku 23, pokud bylo učiněno, a nesmí předcházet zveřejnění uvedeného oznámení, které jediné je závazné.

2.   Takové zveřejnění nesmí diskriminovat mezi zájemci nebo uchazeči ani obsahovat jiné údaje, než jaké obsahuje výše uvedené oznámení o zakázce v Úředním věstníku Evropské unie, pokud tam bylo zveřejněno.

Článek 25

Druhy zadávacích řízení

1.   Zakázka se zadává buď prostřednictvím výzvy k podávání nabídek, a to otevřeným řízením, omezeným řízením nebo vyjednávacím řízením (včetně soutěžního dialogu) se zveřejněním oznámení o zakázce v Úředním věstníku Evropské unie, nebo vyjednávacím řízením bez předchozího zveřejnění oznámení o zakázce, případně po veřejné soutěži na určitý výkon.

2.   Řízení je otevřené, pokud může podat nabídku každý hospodářský subjekt, který má zájem. To platí i pro dynamické nákupní systémy uvedené v článku 29. Řízení je omezené, pokud může každý hospodářský subjekt žádat o účast, avšak podat nabídku nebo řešení v rámci soutěžního dialogu podle článku 30 mohou pouze zájemci, kteří splňují kritéria výběru uvedená v článku 42 a kteří jsou současně agenturou písemně vyzváni.

Fáze výběru se může opakovat pro každou jednotlivou zakázku, a to i v případě soutěžního dialogu, nebo může zahrnovat vypracování seznamu možných zájemců postupem podle článku 33.

3.   Ve vyjednávacím řízení osloví agentura podle svého výběru uchazeče, kteří splňují kritéria výběru stanovená v článku 42, a vyjednává s jedním nebo s několika z nich podmínky zakázky.

Při vyjednávacích řízeních se zveřejněním oznámení o zakázce podle článku 32 agentura současně písemně vyzve vybrané zájemce k vyjednávání.

4.   Veřejné soutěže na určitý výkon jsou řízení, která agentuře umožňují získat plán nebo projekt vybraný výběrovou komisí v soutěži s udílením cen nebo bez něj, zvláště v oblasti architektury, stavitelství či zpracování dat.

Článek 26

Počet zájemců v omezených řízeních nebo vyjednávacích řízeních

1.   V omezeném řízení, včetně řízení uvedeného v článku 33, nesmí být počet zájemců vyzvaných k podání nabídky nižší než pět, za předpokladu, že existuje dostatečný počet zájemců, kteří splňují kritéria výběru.

Podle předmětu zakázky a na základě objektivních a nediskriminačních kritérií výběru může také agentura stanovit nejvyšší počet dvacet zájemců. V tomto případě jsou nejvyšší počet zájemců a kritéria uvedena oznámení o zakázce nebo ve výzvě k projevení zájmu podle článků 21 a 22.

V každém případě musí být počet zájemců vyzvaných k podání nabídky dostatečný k zajištění skutečné soutěže.

2.   Ve vyjednávacích řízeních a v omezených řízeních po soutěžním dialogu nesmí být počet zájemců vyzvaných k vyjednávání nebo k podání nabídky nižší než tři za předpokladu, že existuje dostatečný počet zájemců, kteří splňují kritéria výběru.

V každém případě musí být počet zájemců vyzvaných k podání nabídky dostatečný k zajištění skutečné soutěže.

Ustanovení prvního a druhého pododstavce se nepoužijí na

a)	zakázky velmi nízké hodnoty podle čl. 34 odst. 3;

b)	zakázky na právní služby podle přílohy II B směrnice 2004/18/ES;

c)	zakázky označené jako tajné podle čl. 31 odst. 1 písm. j);

d)	případy uvedené v článku 31, pokud je agentura oprávněna vyjednávat pouze s jedním uchazečem nebo zakázku zadat jedinému hospodářskému subjektu.

3.   Je-li počet zájemců, kteří splňují kritéria výběru a minimální úrovně, nižší než minimální počet uvedený v odstavcích 1 a 2, může agentura pokračovat v řízení tím, že vyzve jednoho nebo více zájemců, kteří mají požadované schopnosti. Naproti tomu však agentura nemůže zapojit do řízení jiné hospodářské subjekty, které nepožádaly o účast, ani zájemce, kteří nemají požadované schopnosti.

Článek 27

Vyjednávací řízení

Ve vyjednávacím řízení vyjednává agentura s uchazeči o jimi podaných nabídkách s cílem přizpůsobit je požadavkům stanoveným v oznámení o zakázce uvedeném v článku 21 nebo v zadávací dokumentaci a v případných dodatečných dokumentech a za účelem výběru hospodářsky nejvýhodnější nabídky. Během vyjednávání zajistí agentura rovné zacházení se všemi uchazeči.

Pokud agentura může v souladu s článkem 32 zadat zakázku prostřednictvím vyjednávacího řízení se zveřejněním oznámení o zakázce, může stanovit, že vyjednávací řízení se koná ve více kolech, aby se snížil počet nabídek k vyjednávání, a současně uplatňovat kritéria pro zadání uvedená v oznámení o zakázce nebo v zadávací dokumentaci. Uplatnění této možnosti se uvede v oznámení o zakázce nebo v zadávací dokumentaci.

Článek 28

Veřejná soutěž na určitý výkon

1.   Pravidla pro organizování veřejné soutěže na určitý výkon se sdělí všem, kteří mají o účast zájem. V každém případě musí být počet zájemců vyzvaných k účasti dostatečný k zajištění skutečné soutěže.

2.   Výběrovou komisi jmenuje příslušná schvalující osoba. Skládá se výhradně z fyzických osob, které jsou nezávislé na účastnících soutěže. Je-li od účastníků veřejné soutěže na určitý výkon vyžadována zvláštní odborná kvalifikace, musí mít nejméně třetina členů výběrové komise tutéž nebo rovnocennou kvalifikaci.

Výběrová komise musí být ve svých stanoviscích nezávislá. Svá stanoviska přijímá na základě projektů, které jí zájemci anonymně předloží, a vychází výhradně z kritérií uvedených v oznámení o veřejné soutěži na určitý výkon.

3.   Návrhy výběrové komise, které vycházejí z hodnoty každého projektu, a její připomínky se zaznamenávají ve zprávě podepsané jejími členy. Anonymita zájemců musí být zachována až do doby, než výběrová komise vydá stanovisko. Zájemci mohou být výběrovou komisí vyzváni, aby odpověděli na otázky uvedené v zápisu, a projekt tak vyjasnili. Z rozhovoru mezi členy výběrové komise a zájemci se vypracovává úplný zápis.

4.   Agentura poté přijme rozhodnutí s uvedením jména a adresy vybraného zájemce a důvodů výběru s odkazem na kritéria, která byla vyhlášena v oznámení o veřejné soutěži, zejména pokud se odchyluje od návrhů uvedených ve stanovisku výběrové komise.

Článek 29

Dynamický nákupní systém

1.   Dynamický nákupní systém uvedený v čl. 1 odst. 6 a v článku 33 směrnice 2004/18/ES je plně elektronický proces pro uskutečňování nákupů pro běžnou potřebu, který je otevřený po celou dobu svého trvání všem hospodářským subjektům, které splňují kritéria pro výběr a podaly předběžnou nabídku v souladu se zadávací dokumentací a s případnými doplňujícími dokumenty. Předběžné nabídky mohou být kdykoli zlepšeny, pokud jsou stále v souladu se zadávací dokumentací.

2.   Za účelem zavedení dynamického nákupního systému agentura zveřejní oznámení o zakázce, ve kterém sdělí, že bude použit dynamický nákupní systém, a uvede odkaz na internetovou adresu s neomezeným, přímým a úplným přístupem k zadávací dokumentaci a k jakékoli dodatečné dokumentaci od zveřejnění oznámení až do ukončení fungování systému.

Agentura v zadávací dokumentaci upřesní mimo jiné povahu zamýšlených nákupů v rámci tohoto systému, jakož i všechny nezbytné informace, které se týkají nákupního systému, použitého elektronického vybavení, technických opatření pro spojení a technických specifikací spojení.

3.   Agentura umožní po celou dobu trvání dynamického nákupního systému každému hospodářskému subjektu podat předběžnou nabídku, aby byl přijat do systému za podmínek uvedených v odstavci 1. Vyhodnocování ukončí do patnácti dnů ode dne podání předběžné nabídky. Dobu pro vyhodnocení zakázky však může prodloužit, není-li v mezidobí vydána žádná výzva k podání nabídky.

Agentura co nejdříve uvědomí uchazeče o tom, že byli do dynamického nákupního systému přijati nebo že jejich nabídka byla odmítnuta.

4.   Každá jednotlivá zakázka musí být předmětem výzvy k podání nabídky. Před vydáním výzvy k podání nabídky zveřejní agentura zjednodušené oznámení o zakázce, kde vyzve všechny hospodářské subjekty, které mají zájem, k podání předběžné nabídky ve lhůtě, která nesmí být kratší než patnáct dnů ode dne odeslání zjednodušeného oznámení. Agentura nemůže v zadávacím řízení pokračovat, dokud neukončí vyhodnocení všech předběžných nabídek, které v této lhůtě obdrží.

Agentura vyzve všechny uchazeče přijaté do systému, aby v přiměřené lhůtě podali nabídku. Zakázku zadá uchazeči, který předložil hospodářsky nejvýhodnější nabídku na základě kritérií pro zadání zakázky uvedených v oznámení o zakázce pro zavedení dynamického nákupního systému. Tato kritéria mohou být případně upřesněna ve výzvě k podání nabídky.

5.   Dynamický nákupní systém nesmí trvat déle než čtyři roky, kromě výjimečných a náležitě odůvodněných případů.

Agentura nesmí tento systém používat způsobem, který by bránil hospodářské soutěži, omezoval ji nebo ji narušoval.

Zúčastněným hospodářským subjektům ani účastníkům systému nesmějí být účtovány žádné poplatky.

Článek 30

Soutěžní dialog

1.   Pokud se agentura v případě zvláště složitých zakázek domnívá, že jí přímé použití otevřeného řízení nebo stávajících ustanovení o omezeném řízení neumožní zadat zakázku subjektu s hospodářsky nejvýhodnější nabídkou, může použít soutěžní dialog podle článku 29 směrnice 2004/18/ES.

Veřejná zakázka se považuje za „zvláště složitou“, pokud agentura objektivně nemůže vymezit technické prostředky schopné splnit její potřeby nebo cíle nebo nemůže stanovit právní nebo finanční rámec projektu.

2.   Agentura zveřejní oznámení o zakázce, ve kterém uvede své potřeby a požadavky, které vymezí v tomto oznámení nebo popisném dokumentu.

3.   Agentura zahájí se zájemci splňujícími kritéria výběru uvedená v článku 42 dialog, jehož cílem je určit a vymezit prostředky, které nejlépe vyhovují pro splnění jejích potřeb.

V průběhu dialogu agentura zajistí rovné zacházení se všemi uchazeči a důvěrnost navrhovaných řešení nebo jiných informací sdělených zájemcem, který se účastní dialogu, pokud tento zájemce nedá k jejich odhalení souhlas.

Agentura může stanovit, že řízení se koná ve více navazujících kolech, s cílem snížit počet řešení k projednání během jednotlivých fází dialogu použitím kritérií pro zadání uvedených v oznámení o zakázce nebo v popisném dokumentu, pokud je tato možnost uvedena v oznámení o zakázce nebo v popisném dokumentu.

4.   Poté, co agentura informuje účastníky o uzavření dialogu, vyzve je k podání konečných nabídek na základě jednoho nebo více řešení předložených a upřesněných během dialogu. Tyto nabídky musí obsahovat všechny nezbytné a požadované prvky, které jsou nutné pro plnění projektu.

Na žádost agentury mohou být tyto nabídky objasněny, upřesněny a zdokonaleny, pokud to nemá za následek změny základních prvků nabídky nebo výzvy k podání nabídky, jejichž obměna by mohla narušit soutěž nebo by měla diskriminační účinek.

Na žádost agentury může být uchazeč určený jako ten, který podal hospodářsky nejvýhodnější nabídku, požádán o objasnění aspektů své nabídky nebo o potvrzení závazků obsažených v nabídce, nevyvolá-li to změnu podstatných prvků nabídky nebo výzvy k podání nabídky a nevznikne riziko narušení hospodářské soutěže nebo nedojde k diskriminaci.

5.   Agentura může účastníkům dialogu stanovit ceny nebo platby.

Článek 31

Použití vyjednávacího řízení bez předchozího zveřejnění oznámení o zakázce

1.   Agentura může použít vyjednávací řízení bez předchozího zveřejnění oznámení o zakázce bez ohledu na odhadovanou hodnotu zakázky v těchto případech:

a)	pokud v otevřeném nebo omezeném řízení po uzavření zahajovacího řízení nebyla předložena žádná nabídka nebo žádná vhodná nabídka nebo přihláška, jestliže původní podmínky zakázky stanovené ve výzvě k podávání nabídek podle článku 37 nejsou podstatně změněny;

b)	pokud z technických nebo uměleckých důvodů nebo z důvodů ochrany výlučných práv může být zakázka zadána pouze určitému hospodářskému subjektu;

c)	pokud z krajně naléhavých důvodů způsobených nepředvídatelnými událostmi, za které agentura neodpovídá, není možné v případě zakázek upravených směrnicí 2004/18/ES dodržet lhůty platné pro ostatní řízení a stanovené v článcích 48, 49 a 50;

d)	pokud zakázka na služby následuje po veřejné soutěži na určitý výkon a musí být podle platných předpisů zadána úspěšnému zájemci nebo jednomu z úspěšných zájemců; v posledním uvedeném případě jsou k účasti na jednání vyzváni všichni úspěšní zájemci;

e)	pro dodatečné služby a stavební práce, které nejsou zahrnuty v původně uvažovaném projektu ani v původní zakázce, ale které se následkem nepředvídatelných okolností staly nezbytnými pro provedení služeb nebo stavebních prací, za podmínek stanovených v odstavci 2;

f)

pro nové služby nebo stavební práce, které spočívají v opakování podobných služeb nebo stavebních prací svěřených agenturou hospodářskému subjektu, jemuž byla zadána původní zakázka, pokud jsou tyto služby nebo stavební práce v souladu se základním projektem a tento projekt byl předmětem původní zakázky zadané v otevřeném nebo omezeném řízení, za podmínek stanovených v odstavci 3;

g)

pro zakázky na dodávky: i) v případě dodatečných dodávek určených buď k částečnému nahrazení běžných dodávek, nebo zařízení pro běžné použití, nebo k rozšíření stávajících dodávek nebo zařízení, pokud by změna dodavatele nutila agenturu získávat zařízení, které má odlišné technické vlastnosti, což by mělo za následek neslučitelnost nebo nepřiměřené technické obtíže při provozu a údržbě; doba platnosti těchto smluv nesmí přesáhnout tři roky, ii) jsou-li dané výrobky vyráběny výlučně pro účely výzkumu, pokusů, studia či vývoje, s výjimkou testů obchodní realizace a výroby velkého rozsahu s cílem pokrytí nákladů na výzkum a vývoj, iii) v souvislosti s dodávkami kótovanými a nakupovanými na burzách komodit, iv) v souvislosti s nákupy dodávek za zvláště výhodných podmínek, buď od dodavatele, který s konečnou platností ukončuje svou obchodní činnost, nebo od správců konkursní podstaty nebo likvidátorů v případě úpadku, vyrovnání s věřiteli nebo podobného řízení podle vnitrostátního práva;

h)	pro zakázky týkající se nemovitostí po předchozím průzkumu místního trhu;

i)	pro zakázky na právní služby podle přílohy II B směrnice 2004/18/ES, pokud jsou řádně zveřejněny;

j)	pro zakázky, které agentura označí za tajné, nebo pro zakázky, jejichž plnění musí být doprovázeno zvláštními bezpečnostními opatřeními v souladu s platnými správními předpisy nebo jestliže to vyžaduje ochrana základních zájmů agentury, jednoho nebo několika zúčastněných členských států nebo Unie;

k)	pro zakázky v hodnotě nepřesahující 60 000 EUR;

l)	pro zakázky na služby výzkumu a vývoje, na něž se nevztahuje směrnice 2004/18/ES;

m)	pro zakázky, na něž se nevztahuje směrnice 2004/18/ES, jiné než uvedené v tomto odstavci, jestliže byla zveřejněna výzva k projevení zájmu;

n)

pokud je možné zakázku zadat pouze určitému hospodářskému subjektu, a to z důvodů spojených se značnými předběžnými investicemi v souvislosti s obranným vybavením nebo technologiemi či jedinečnými a zvláštními obrannými technickými prostředky, nebo za účelem zajištění bezpečnosti dodávky obranného vybavení nebo technologií, nebo s ohledem na potřebu dalšího vývoje obranných technologií vyvinutých tímto subjektem;

o)	pokud Evropská komise nebo jiná evropská či mezinárodní organizace nebo subjekt uzavřely dohodu s určitým hospodářským subjektem v oblasti bezpečnostního výzkumu a je vhodné zakázku na výzkum týkající se obrany zadat stejnému hospodářskému subjektu;

p)	pro zakázky týkající se obrany, jež mají být pronajaty v rámci programu nebo projektu řízeného ve spolupráci s jinou mezinárodní organizací.

2.   Pro dodatečné služby a stavební práce uvedené v odst. 1 písm. e) může agentura použít vyjednávací řízení bez předchozího zveřejnění oznámení o zakázce za podmínky, že zakázka bude zadána hospodářskému subjektu, který provede zakázku,

a)	nemohou-li být tyto dodatečné zakázky technicky nebo hospodářsky odděleny od původní zakázky bez velkých obtíží agenturu, nebo

b)	jsou-li tyto služby nebo stavební práce, byť oddělitelné od plnění původní zakázky, nezbytně nutné pro její dokončení.

S výjimkou zakázek týkajících se obrany nesmí souhrnná hodnota dodatečných zakázek překročit 50 % hodnoty původní zakázky.

3.   V případech uvedených v odst. 1 písm. f) musí být možnost použít vyjednávací řízení uvedena již od okamžiku zveřejnění výzvy k soutěži pro první operaci a při výpočtu prahových hodnot uvedených v článku 36 se vezmou v úvahu celkové odhadované náklady následných služeb nebo stavebních prací. Toto řízení lze použít pouze po dobu tří let od zadání původní zakázky.

Článek 32

Použití vyjednávacího řízení s předchozím zveřejněním oznámení o zakázce

1.   Agentura může použít vyjednávací řízení s předchozím zveřejněním oznámení o zakázce bez ohledu na odhadovanou hodnotu zakázky v těchto případech:

a)

pokud do skončení otevřeného nebo omezeného řízení nebo soutěžního dialogu byly předloženy neregulérní nebo nepřijatelné nabídky, zejména z hlediska kritérií pro výběr nebo kritérií pro zadání zakázky, nejsou-li původní podmínky zakázky stanovené v dokumentaci související se zakázkou podle článku 37 podstatně změněny, aniž je dotčeno použití odstavce 2;

b)	ve výjimečných případech, jedná-li se o stavební práce, dodávky nebo služby, jejichž povaha nebo rizika s nimi spojená nepřipouštějí předběžné stanovení celkové ceny uchazečem;

c)

pokud je, zejména v oblasti finančních služeb a služeb týkajících se duševního vlastnictví, povaha služby, která má být zadána, taková, že zadávací dokumentaci nelze vypracovat s dostatečnou přesností, jež by umožnila zadání zakázky výběrem nejlepší nabídky podle pravidel pro otevřené nebo omezené řízení;

d)	pro zakázky na stavební práce, pokud jsou práce prováděny výlučně pro účely výzkumu, testování nebo vývoje, a nikoli s cílem dosažení zisku nebo pokrytí nákladů na výzkum a vývoj;

e)	pro zakázky na služby uvedené v příloze II B směrnice 2004/18/ES, s výhradou čl. 31 odst. 1 písm. i) a j);

f)	aniž je dotčen čl. 31 odst. 1, pro zakázky týkající se obrany, jestliže nebyla zveřejněna výzva k projevení zájmu ani oznámení předběžných informací.

2.   V případech uvedených v odst. 1 písm. a) nemusí agentura zveřejnit oznámení o zakázce, pokud do vyjednávacího řízení zahrne výhradně takové uchazeče, kteří splňují kritéria výběru a kteří v předchozím řízení předložili nabídky v souladu s formálními požadavky zadávacího řízení.

Článek 33

Výzva k projevení zájmu

1.   Výzva k projevení zájmu je prostředkem předběžného výběru zájemců, kteří budou v rámci budoucích omezených nabídkových řízení na zakázky v hodnotě vyšší než 60 000 EUR vyzváni k podání nabídky, s výhradou článků 31 nebo 32. S výhradou článků 31 nebo 32 se výzva k projevení zájmu použije rovněž jako prostředek k předběžnému výběru zájemců, kteří budou vyzváni k podání nabídky v rámci budoucích nabídkových řízení na zakázky týkající se obrany, a to bez ohledu na výši zakázky a na to, zda bude použito omezené nebo vyjednávací řízení.

2.   Seznam vypracovaný po výzvě k projevení zájmu platí nejdéle tři roky ode dne zaslání oznámení podle čl. 22 odst. 1 písm. a) Úřadu pro úřední tisky Evropských společenství nebo zveřejnění na internetových stránkách agentury. Každá osoba, která projeví zájem, může kdykoli během doby platnosti seznamu podat svou přihlášku, s výjimkou posledních tří měsíců tohoto období. Tento seznam může být rozdělen do podkategorií podle druhu zakázek, pro který platí.

3.   Má-li být zadána konkrétní zakázka, vyzve agentura k podání nabídky buď všechny zájemce zapsané v seznamu, nebo pouze některé z nich, na základě objektivních a nediskriminačních kritérií výběru specifických pro danou zakázku.

Článek 34

Zakázky nízké hodnoty

1.   Zakázky v hodnotě nepřesahující 60 000 EUR v rámci provozního rozpočtu a nižší než 137 000 EUR v rámci operativního rozpočtu mohou být zadány ve vyjednávacím řízení, pokud je osloveno alespoň pět zájemců, s výhradou článků 31 nebo 32.

Pokud po oslovení zájemců obdrží agentura pouze jednu nabídku, která je administrativně i technicky platná, může být zakázka udělena, jsou-li splněna kritéria pro zadání.

2.   Zakázky v hodnotě nepřesahující 25 000 EUR v rámci provozního rozpočtu a nižší než 60 000 EUR v rámci operativního rozpočtu mohou být zadány ve vyjednávacím řízení, pokud jsou osloveni alespoň tři zájemci.

3.   Zakázky v hodnotě nepřesahující 3 500 EUR v rámci provozního rozpočtu a nižší než 5 000 EUR v rámci operativního rozpočtu mohou být zadány na základě jediné nabídky.

4.   Platby do výše 200 EUR se mohou v souvislosti s výdajovými položkami uskutečnit prostou platbou na základě faktury, bez předchozího přijetí nabídky.

Článek 35

Prahové hodnoty pro oznámení předběžných informací

Prahové hodnoty pro zveřejnění předběžných informací činí

a)	750 000 EUR u zakázek na dodávky a služby uvedené v příloze II A směrnice 2004/18/ES;

b)	5 278 000 EUR u zakázek na stavební práce.

Článek 36

Prahové hodnoty pro řízení podle směrnice 2004/18/ES

Prahové hodnoty, na něž odkazuje článek 5, činí

a)	137 000 EUR u zakázek na dodávky a služby uvedené v příloze II A směrnice 2004/18/ES, s výjimkou zakázek na výzkum a vývoj uvedených v kategorii 8 uvedené přílohy;

b)	211 000 EUR u zakázek na služby uvedené v příloze II B směrnice 2004/18/ES a u zakázek na služby ve výzkumu a vývoji uvedené v kategorii 8 přílohy II A uvedené směrnice;

c)	5 278 000 EUR u zakázek na stavební práce.

Článek 37

Dokumentace související s výzvou k podání nabídky

1.   Dokumentace související s výzvou k podání nabídky obsahuje alespoň:

a)	výzvu k podání nabídky nebo k vyjednávání nebo účasti na dialogu v rámci postupu podle článku 30;

b)	připojenou zadávací dokumentaci, k níž jsou přiloženy všeobecné podmínky zakázky nebo v případě soutěžního dialogu podle článku 30 dokument popisující potřeby a požadavky agentury nebo odkaz na internetovou adresu, na níž je možné do této zadávací dokumentace či dokumentu nahlédnout;

c)	vzorovou zakázku.

Dokumentace související s výzvou k podání nabídky odkazuje na opatření pro zveřejnění podle článků 21 až 24.

2.   Výzva k podání nabídky nebo k vyjednávání nebo účasti na dialogu uvádí alespoň

a)

pravidla, která upravují podobu a podávání nabídek, včetně zejména lhůty k podání a doby uzavření nabídek, požadavky na vyplnění standardního dotazníku, dokumenty, které je třeba přiložit, včetně průvodních dokladů o finanční, hospodářské, technické a odborné způsobilosti podle článku 42, pokud nejsou uvedeny v oznámení o zakázce, a adresu, na kterou má být nabídka zaslána;

b)	skutečnost, že podání nabídky znamená přijetí zadávací dokumentace a všeobecných podmínek veřejných zakázek uvedených v odstavci 1, k nimž se nabídka vztahuje, a že toto podání nabídky zavazuje uchazeče k provedení zakázky, bude-li mu zadána;

c)	dobu, po kterou zůstává nabídka v platnosti a po kterou nesmí být v žádném ohledu měněna;

d)	zákaz jakéhokoli styku mezi agenturou a uchazečem během celého řízení, kromě výjimečných případů, a pokud je stanovena kontrola na místě, přesně stanovené podmínky kontroly;

e)	v případě soutěžního dialogu stanovené datum a adresu pro zahájení fáze konzultace.

3.   Zadávací dokumentace uvádí alespoň:

a)	kritéria pro vyloučení a kritéria výběru pro zakázku, kromě omezeného řízení, včetně postupu po soutěžním dialogu a v případě vyjednávacího řízení se zveřejněním oznámení podle článku 32; v těchto případech se kritéria uvádějí pouze v oznámení o zakázce nebo ve výzvě k projevení zájmu;

b)	kritéria pro zadání zakázky a jejich relativní důležitost, nebo případně jejich sestupné pořadí podle důležitosti, pokud nejsou uvedena v oznámení o zakázce;

c)	technické specifikace uvedené v článku 38;

d)	minimální požadavky, které musí varianty splňovat v řízeních stanovených v čl. 45 odst. 2, v jejichž rámci je zakázka zadána hospodářsky nejvýhodnější nabídce, pokud agentura v oznámení o zakázce uvedla, že tyto varianty jsou povoleny;

e)	skutečnost, že se použije rozhodnutí zástupců vlád členských států Evropské unie, zasedajících v Radě, o výsadách a imunitách udělených Evropské obranné agentuře a jejím zaměstnancům ze dne 10. listopadu 2004, doplněné dodatkovým protokolem mezi Belgickým královstvím a agenturou;

f)	druh a způsob prokázání přístupu k zakázkám, jak je stanoveno v článku 41;

g)	v případě dynamických nákupních systémů podle článku 29 povahu zamýšlených nákupů a veškeré nezbytné informace, které se týkají nákupního systému, použitého elektronického vybavení a technických opatření pro spojení a technických specifikací spojení.

4.   Vzorová zakázka uvádí zejména:

a)	sankce za nedodržení smluvních ustanovení;

b)	údaje, které musí obsahovat faktury nebo odpovídající podklady;

c)	rozhodné právo zakázky a soudní příslušnost pro případ sporu.

5.   Agentura může od uchazeče požadovat údaje o té části zakázky, ohledně které má uchazeč v úmyslu uzavřít smlouvu se subdodavateli, a o totožnosti subdodavatelů.

6.   V souvislosti s poskytováním technických specifikací hospodářským subjektům, které projeví zájem, s výběrem hospodářských subjektů a se zadáváním zakázek může agentura stanovit požadavky za účelem ochrany důvěrnosti či utajení informací, které dá agentura k dispozici.

7.   Aniž jsou dotčena ustanovení o povinnosti zveřejnit zadání zakázek a informovat zájemce a uchazeče, neodhalí agentura informace, které jí hospodářské subjekty předaly a označily za důvěrné; tyto informace zahrnují zejména technická nebo obchodní tajemství a důvěrné prvky nabídek nebo žádostí o účast. Utajované informace, které si agentura se zájemci nebo uchazeči vymění, se používají, předávají, uchovávají, chrání a nakládá se s nimi v souladu s rozhodnutím Rady 2001/264/ES ze dne 19. března 2001, kterým se přijímají bezpečnostní předpisy Rady (3).

Článek 38

Technické specifikace

1.   Technické specifikace musí uchazečům umožnit rovný přístup a nesmějí vést k vytváření neodůvodněných překážek pro soutěž při zadávání zakázek. Tyto specifikace stanoví požadované vlastnosti výrobku, služby, materiálu nebo stavební práce ke splnění účelu použití stanovenému agenturou.

2.   Vlastnosti uvedené v odstavci 1 zahrnují

a)	úrovně jakosti;

b)	vliv na životní prostředí;

c)	pokud je to možné, kritéria přístupu pro zdravotně postižené osoby nebo návrh pro všechny uživatele;

d)	úrovně a postupy posuzování shody;

e)	způsobilost k použití;

f)	bezpečnost nebo rozměry, včetně požadavků na prodejní názvy a návody u dodávek a na terminologii, symboly, přezkoušení a zkušební metody, balení, značení a štítkování, výrobní postupy a metody u všech zakázek;

g)

u zakázek na stavební práce postupy týkající se zabezpečování jakosti, pravidla pro projekt a výpočet nákladů, testy, podmínky pro inspekci a převzetí staveb, metody a způsoby konstrukce a všechny ostatní technické podmínky, které je agentura schopna stanovit podle obecných nebo odborných předpisů, pokud jde o dokončené stavby a materiály nebo díly, které zahrnují.

3.   Technické specifikace se formulují

a)

odkazem na evropské normy, evropská technická schválení, obecné technické specifikace, pokud existují, na mezinárodní normy nebo jiné technické referenční systémy vypracované evropskými normalizačními subjekty, nebo pokud neexistují, jejich vnitrostátními ekvivalenty. Každý odkaz je opatřen slovy „nebo rovnocenný“, nebo

b)	formou požadavků na výkon nebo funkci, jež mohou zahrnovat vlastnosti z hlediska životního prostředí a jsou dostatečně podrobné, aby umožnily uchazečům určit účel zakázky a agentuře zakázku zadat, nebo

c)	kombinací obou metod.

4.   Využije-li agentura možnosti odkázat na specifikace uvedené v odst. 3 písm. a), nesmí odmítnout nabídku pouze z důvodu, že není v souladu s těmito specifikacemi, pokud uchazeč nebo zájemce ke spokojenosti agentury jakýmkoli vhodným prostředkem prokáže, že nabídka požadavkům vyhovuje rovnocenným způsobem.

Vhodný prostředek může představovat technická dokumentace výrobce nebo zkušební protokol uznaného subjektu.

5.   Využije-li agentura možnosti podle odst. 3 písm. b) stanovit požadavky na výkon nebo funkci, nesmí odmítnout nabídku, která je v souladu s vnitrostátní normou přejímající evropskou normu, evropským technickým schválením, obecnou technickou specifikací, mezinárodní normou nebo technickým referenčním systémem vypracovaným evropským normalizačním subjektem, pokud tyto specifikace řeší požadavky na výkon nebo na funkci.

Uchazeč musí jakýmkoli vhodným prostředkem prokázat ke spokojenosti agentury, že nabídka splňuje agenturou stanovené požadavky na výkon nebo funkci. Vhodný prostředek může představovat technická dokumentace výrobce nebo zkušební protokol uznaného subjektu.

6.   Stanoví-li agentura vlastnosti z hlediska životního prostředí formou požadavků na výkon nebo na funkci, může použít podrobné specifikace, nebo je-li to třeba, jejich části, jak jsou definovány evropskými, mezinárodními nebo vnitrostátními ekoznačkami nebo jakoukoli jinou ekoznačkou, za předpokladu, že

a)	tyto specifikace jsou vhodné pro vymezení vlastností dodávek nebo služeb, které jsou předmětem zakázky;

b)	požadavky na značku jsou definovány na základě vědeckých informací;

c)	ekoznačky jsou přijaty za použití řízení, kterého se mohou účastnit všechny dotčené subjekty, jako jsou orgány státní správy, spotřebitelé, výrobci, distributoři a organizace na ochranu životního prostředí;

d)	ekoznačky jsou přístupné všem subjektům, které mají zájem.

Agentura může uvést, že u výrobků nebo služeb opatřených ekoznačkou platí předpoklad, že splňují technické specifikace stanovené v zadávací dokumentaci. Musí přijmout každý jiný vhodný důkazní prostředek, jako je technická dokumentace výrobce nebo zkušební protokol uznaného subjektu.

7.   Uznaným subjektem jsou pro účely odstavců 4, 5 a 6 zkušební a kalibrační laboratoře a osvědčovací a inspekční subjekty, které splňují platné evropské normy.

8.   Kromě výjimečných případů řádně odůvodněných předmětem zakázky nesmějí tyto specifikace obsahovat žádné odkazy na určitou výrobu nebo původ nebo zvláštní postupy, ani se odvolávat na ochrannou známku, patent, typ nebo specifický původ nebo výrobu, jejímž důsledkem by mohlo být zvýhodnění nebo vyloučení některých výrobků nebo hospodářských subjektů. Pokud není možné dostatečně přesně a srozumitelně definovat předmět zakázky, následuje za odkazem poznámka „nebo rovnocenný“.

Článek 39

Úprava cen

1.   Dokumentace související s výzvou k podání nabídky jasně stanoví, zda musí být oznámena pevná a neměnná cena.

2.   V opačném případě stanoví dokumentace související s výzvou k podání nabídky podmínky nebo vzorce pro úpravu ceny během trvání zakázky. V těchto případech agentura zohlední zejména

a)	předmět zadávacího řízení a hospodářskou situaci, ve které se uskutečňuje;

b)	druh a dobu trvání úkolů a zakázky;

c)	své finanční zájmy.

Článek 40

Správní a finanční sankce

1.   Aniž jsou dotčeny smluvní sankce, jsou zájemci nebo uchazeči a zhotovitelé, dodavatelé nebo poskytovatelé, kteří učinili nepravdivá prohlášení nebo u kterých bylo zjištěno závažné porušení smluvní povinnosti v rámci některého z předchozích zadávacích řízení, vyloučeni z veškerých zakázek financovaných z obecného rozpočtu agentury na dobu nejvýše dvou let ode dne zjištění porušení potvrzeného v řízení, v němž byla zhotoviteli, dodavateli nebo poskytovateli poskytnuta možnost vyjádření.

Tato lhůta může být prodloužena na tři roky v případě opakování v průběhu pěti let od prvního porušení.

Uchazečům nebo zájemcům, kteří učinili nepravdivá prohlášení, jsou rovněž uloženy finanční sankce ve výši 2 až 10 % celkové hodnoty zakázky, která je zadávána.

Zhotovitelům, dodavatelům nebo poskytovatelům, kteří závažně porušili smluvní povinnosti, jsou uloženy finanční sankce ve výši 2 až 10 % celkové hodnoty dané zakázky.

Tyto sazby mohou být zvýšeny na 4 až 20 % v případě opakování v průběhu pěti let od prvního porušení.

2.   V případech uvedených v čl. 9 odst. 1 písm. a), c) a d) jsou zájemci nebo uchazeči vyloučeni z veškerých zakázek na dobu nejvýše dvou let od zjištění porušení potvrzeného v řízení, v němž jim byla poskytnuta možnost vyjádřit je.

V případech uvedených v čl. 9 odst. 1 písm. b) a e) jsou zájemci nebo uchazeči vyloučeni z veškerých zakázek na dobu nejméně jednoho roku a nejvýše čtyř let od oznámení rozsudku.

Tyto lhůty mohou být prodlouženy na pět let v případě opakování v průběhu pěti let od prvního porušení nebo oznámení prvního rozsudku.

3.   K případům uvedeným v čl. 9 odst. 1 písm. e) patří

a)	případy podvodu podle článku 1 Úmluvy o ochraně finančních zájmů Evropských společenství, vypracované aktem Rady ze dne 26. července 1995 (4);

b)	případy korupce podle článku 3 Úmluvy o boji proti korupci úředníků Evropských společenství nebo členských států Evropské unie, vypracované aktem Rady ze dne 26. května 1997 (5);

c)	případy účasti na zločinném spolčení podle čl. 2 odst. 1 společné akce Rady 98/733/JVV ze dne 21. prosince 1998, kterou se stanoví, že účast na zločinném spolčení je v členských státech Evropské unie trestným činem (6);

d)	případy praní peněz podle článku 1 směrnice Rady 91/308/EHS ze dne 10. června 1991 o předcházení zneužití finančního systému k praní peněz (7).

Článek 41

Důkazní prostředky

1.   Agentura přijme jako dostatečný důkaz, že zájemce nebo uchazeč, jemuž má být zakázka zadána, se nenachází v žádné ze situací uvedených v čl. 9 odst. 1 písm. a), b) nebo e), nejnovější výpis z trestního rejstříku, nebo pokud neexistuje, aktuální rovnocenný doklad vydaný soudem nebo správním orgánem země původu nebo posledního pobytu, ze kterého vyplývá, že jsou tyto požadavky splněny. Agentura přijme jako dostatečný důkaz, že se zájemce nebo uchazeč nenachází v situaci uvedené v čl. 9 odst. 1 písm. d), nejnovější osvědčení vydané příslušným orgánem dotyčné země.

Nejsou-li dokumenty nebo osvědčení uvedené v prvním pododstavci v dotyčné zemi vydávány, jakož i ve všech ostatních případech uvedených v článku 9, mohou být nahrazeny místopřísežným, nebo pokud neexistuje, čestným prohlášením učiněným zájemcem nebo uchazečem u soudu nebo správního orgánu, notáře nebo příslušné profesní organizace v zemi jeho původu nebo posledního pobytu.

2.   U zakázek v hodnotě nižší než 60 000 EUR v rámci provozního rozpočtu a nižší než 137 000 EUR v rámci operativního rozpočtu může agentura v závislosti na vyhodnocení rizik schvalující osobou zájemce nebo uchazeče požádat, aby předložil pouze čestné prohlášení, že se nenachází v žádné ze situací uvedených v článcích 9 a 10.

V případě konsorcia může agentura bez ohledu na výši zakázky připustit, aby dokumenty uvedené v odstavci 1 předložil pouze vedoucí konsorcia, zaručí-li se tento vedoucí, že v průběhu nabídkového řízení a následného plnění zakázky, pokud k němu dojde, odpovídá společně a nerozdílně s dalšími členy konsorcia a jestliže ostatní členové konsorcia předloží agentuře čestné prohlášení, že se nenacházejí v žádné ze situací uvedených v článcích 9 a 10.

3.   V závislosti na vnitrostátním právu země, ve které je zájemce nebo uchazeč usazen, se dokumenty uvedené v odstavci 1 týkají právnických nebo fyzických osob včetně, pokud to agentura považuje za nezbytné, ředitelů podniků nebo jiných osob se zastupujícími, rozhodovacími nebo kontrolními pravomocemi ve vztahu k zájemci nebo uchazeči.

4.   Pokud má agentura pochybnosti o tom, zda se zájemci nebo uchazeči nacházejí v některé ze situací majících za následek vyloučení, může sama požádat příslušné orgány uvedené v odstavci 1 o informace, jež v této souvislosti považuje za nezbytné.

5.   Agentura může zájemce nebo uchazeče zprostit povinnosti předkládat důkazní prostředky uvedené v odstavci 1, pokud jí tyto důkazy již byly předloženy pro účely jiného zadávacího řízení, přičemž datum vydání těchto dokumentů není starší než jeden rok a dokumenty jsou stále platné.

V tomto případě vydá zájemce nebo uchazeč čestné prohlášení, že důkazní prostředky již byly předloženy v předchozím zadávacím řízení, a potvrdí, že se jeho situace nezměnila.

6.   Uchazeči uvedou, ve kterém státě mají sídlo nebo bydliště, a prokáží to doklady obvykle přijatelnými podle svého vnitrostátního práva.

Článek 42

Kritéria výběru

1.   Agentura vypracuje jasná a nediskriminační kritéria výběru.

2.   Kritéria výběru se použijí v každém zadávacím řízení za účelem posouzení finanční, hospodářské, technické a odborné způsobilosti zájemce nebo uchazeče.

Agentura může stanovit minimální úroveň způsobilosti, přičemž zájemci nedosahující této úrovně nesmějí být vybráni.

3.   Každý uchazeč nebo zájemce může být vyzván, aby prokázal své oprávnění k provedení zakázky podle vnitrostátního práva, jako je zápis v obchodním nebo profesním rejstříku, místopřísežné prohlášení nebo osvědčení, členství ve zvláštní organizaci, výslovné povolení nebo zápis do rejstříku plátců DPH.

4.   Agentura upřesní v oznámení o zakázce, výzvě k projevení zájmu nebo výzvě k podání nabídky odkazy zvolené k prokázání postavení a právní subjektivity uchazečů nebo zájemců.

5.   Rozsah informací požadovaných agenturou k prokázání finanční, hospodářské, technické a odborné způsobilosti zájemce nebo uchazeče i minimální úrovně způsobilosti podle odstavce 2 nesmějí překračovat rámec předmětu zakázky a musí brát v úvahu oprávněné zájmy hospodářských subjektů, zejména pokud jde o ochranu technických a obchodních tajemství podniku.

6.   U zakázek v hodnotě do výše 60 000 EUR v rámci provozního rozpočtu a do výše 137 000 EUR v rámci operativního rozpočtu se může agentura v závislosti na vyhodnocení rizik schvalující osobou rozhodnout od zájemců nebo uchazečů nepožadovat písemné doložení jejich finanční, hospodářské, technické a odborné způsobilosti. V tomto případě nesmí dojít k žádnému předběžnému financování nebo průběžné platbě.

7.   Agentura může s ohledem na konkrétní požadavky pro řádné splnění zakázky požadovat po zájemci, nebo uchazeči, případně jejich subdodavatelích, tyto dodatečné informace: platnou bezpečnostní prověrku zařízení na příslušném stupni nebo bezpečnostní prověrky osob, které se budou na plnění zakázky podílet, a informace o jejich technologických nebo průmyslových základnách na území kteréhokoliv zúčastněného členského státu. Tyto požadavky se uvádějí v oznámení o zakázce nebo ve výzvě k projevení zájmu nebo ve výzvě k podání nabídky.

8.   U zakázek týkajících se obrany může agentura průhledným způsobem a na nediskriminačním základě podporovat konsorcia složená z hospodářských subjektů splňujících podmínky stanovené v čl. 7 odst. 2 a prosazovat zásady podobné Kodexu osvědčené praxe agentury v dodavatelském řetězci, aby podpořila intenzivnější hospodářskou soutěž a rovné příležitosti pro všechny dodavatele, včetně malých a středních podniků ve směru dodavatelského řetězce. Odkaz na zásady podobné Kodexu osvědčené praxe agentury v dodavatelském řetězci může být upřesněn v oznámení o zakázce, ve výzvě k projevení zájmu nebo ve výzvě k podání nabídky.

Článek 43

Hospodářská a finanční způsobilost

1.   Důkaz o hospodářské a finanční způsobilosti může být poskytnut zejména jedním nebo více z těchto dokladů:

a)	vhodnými výpisy z bank nebo dokladem o pojištění odpovědnosti za škodu způsobenou při výkonu povolání;

b)	předložením rozvah nebo výpisů z rozvah nejméně za poslední dva roky, za které bylo účetnictví uzavřeno, je-li zveřejnění rozvahy vyžadováno podle práva obchodních společností země, v níž je hospodářský subjekt usazen;

c)	výkazem celkového obratu a obratu týkajícího se stavebních prací, dodávek nebo služeb, na něž se zakázka vztahuje, a to za období, které nesmí být delší než poslední tři rozpočtové roky.

2.   Pokud z výjimečného důvodu, který agentura považuje za oprávněný, nemůže uchazeč nebo zájemce poskytnout požadované doklady, může svou hospodářskou a finanční způsobilost prokázat jiným způsobem, který agentura považuje za vhodný.

3.   Hospodářský subjekt může, je-li to vhodné a pro určitou zakázku, využít způsobilosti jiných subjektů, bez ohledu na právní povahu vztahů mezi ním a těmito subjekty. V tom případě musí agentuře prokázat, že bude disponovat prostředky nezbytnými pro splnění zakázky, například tím, že předloží závazek těchto subjektů, že mu dají tyto prostředky k dispozici.

Za stejných podmínek může konsorcium hospodářských subjektů uvedené v čl. 7 odst. 2 využít způsobilosti členů konsorcia nebo jiných subjektů.

Článek 44

Technická a odborná způsobilost

1.   Technická a odborná způsobilost hospodářských subjektů se posuzuje a ověřuje v souladu s odstavci 2 a 3. V zadávacích řízeních, jejichž předmětem jsou dodávky vyžadující umísťovací nebo instalační práce, poskytování služeb nebo provádění stavebních prací, se tato způsobilost posuzuje zejména s přihlédnutím k jejich dovednostem, výkonnosti, zkušenostem a spolehlivosti.

2.   Technická a odborná způsobilost poskytovatele služeb, dodavatele nebo zhotovitele může být prokázána podle povahy, množství nebo rozsahu a účelu stavebních prací, dodávek nebo služeb na základě těchto dokladů:

a)	vzdělání a odborné kvalifikace poskytovatele služeb nebo zhotovitele nebo řídících pracovníků, a zejména osoby nebo osob, které jsou odpovědné za poskytování služeb nebo provádění stavebních prací;

b)

seznamu i) hlavních poskytnutých služeb a uskutečněných dodávek za poslední tři roky s uvedením částek, dat a jmen veřejných nebo soukromých příjemců, ii) stavebních prací provedených za posledních pět let s uvedením částek, dat a míst provedení. K seznamu nejdůležitějších stavebních prací jsou připojena osvědčení o uspokojivém provedení těchto prací, která uvádějí, zda byly provedeny odborně a řádně dokončeny;

c)	popisu technického zařízení, nástrojů a provozů, které má poskytovatel služeb nebo zhotovitel stavebních prací při plnění zakázky na služby nebo stavební práce použít;

d)	popisu technického zařízení a opatření použitých pro zajištění jakosti dodávek a služeb a popisem vybavení poskytovatele služeb nebo dodavatele pro studium a výzkum;

e)	přehledu techniků nebo zapojených technických útvarů bez ohledu na to, zda patří přímo poskytovateli služby, dodavateli nebo zhotoviteli, zvláště těch, které jsou odpovědné za kontrolu jakosti;

f)	u dodávek: vzorků, popisů nebo autentických fotografií nebo osvědčení vystavených úředními subjekty pro kontrolu jakosti nebo uznávanými agenturami potvrzujícími shodu výrobků se specifikacemi nebo platnými normami;

g)	výkazu průměrného ročního počtu zaměstnanců a počtu řídících pracovníků poskytovatele služby, dodavatele nebo zhotovitele za poslední tři roky;

h)	uvedení části zakázky, kterou má poskytovatel služeb, dodavatel nebo zhotovitel v úmyslu zadat subdodavatelům;

i)	pro veřejné zakázky na stavební práce a veřejné zakázky na služby a pouze ve vhodných případech přehledu o opatřeních v oblasti řízení z hlediska ochrany životního prostředí, která bude moci hospodářský subjekt použít při plnění zakázky.

Pokud je příjemcem služeb a dodávek uvedených v písm. b) bodě i) agentura, má doklad o plnění formu osvědčení vydaného nebo spolupodepsaného příslušným orgánem.

3.   Pokud jsou poskytované služby nebo dodávané výrobky složité nebo jsou výjimečně požadovány pro zvláštní účel, může být ověření technické a odborné způsobilosti zajištěno kontrolou uskutečněnou agenturou nebo jejím jménem příslušným orgánem země, ve které je poskytovatel služby nebo dodavatel usazen, s výhradou souhlasu tohoto orgánu. Tato kontrola se týká technické způsobilosti poskytovatele služby nebo dodavatele a jeho výrobních možností, a pokud je to nutné, také jeho vybavení pro studium a výzkum a opatření na kontrolu jakosti.

4.   Jestliže agentura vyžaduje předložení osvědčení vydaných nezávislými subjekty, která dokládají, že hospodářský subjekt splňuje určité normy pro zajišťování jakosti, odkáže na systémy zajišťování jakosti založené na řadách odpovídajících evropských norem a ověřené osubjekty, které vyhovují řadám evropských norem, pokud jde o vydávání osvědčení.

5.   Vyžaduje-li agentura předložení osvědčení vydaných nezávislými subjekty, která dokládají, že hospodářský subjekt splňuje určité normy řízení z hlediska ochrany životního prostředí, odkáže na systém řízení a auditu z hlediska ochrany životního prostředí Společenství (EMAS) stanovený v nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 761/2001 (8) nebo na normy řízení z hlediska ochrany životního prostředí založené na odpovídajících evropských nebo mezinárodních normách, ověřených subjekty, které vyhovují právu Společenství nebo příslušným evropským či mezinárodním normám týkajícím se osvědčování. Agentura rovněž uznává rovnocenná osvědčení subjektů usazených v jiných členských státech. Přijímá od hospodářských subjektů i jiné důkazy o rovnocenných opatřeních k řízení z hlediska životního prostředí.

6.   Poskytovatel služby, dodavatel nebo zhotovitel může, je-li to vhodné a pro určitou zakázku, využít způsobilosti jiných subjektů, bez ohledu na právní povahu vztahů mezi ním a těmito subjekty. V tom případě musí agentuře prokázat, že bude disponovat nezbytnými prostředky pro plnění zakázky, například tím, že předloží závazek určitého z těchto subjektů, že mu dá tyto prostředky k dispozici.

Za stejných podmínek může konsorcium hospodářských subjektů uvedené v čl. 7 odst. 2 využít způsobilosti členů konsorcia nebo jiných subjektů.

Článek 45

Postupy a kritéria pro zadání zakázky

1.   Aniž je dotčen článek 10, zadávají se zakázky jedním z těchto dvou postupů:

a)	automatickým výběrem nabídky, kdy je zakázka zadána nabídce, která je v pořádku, splňuje všechny stanovené podmínky a uvádí nejnižší cenu;

b)	výběrem hospodářsky nejvýhodnější nabídky.

2.   Nabídkou hospodářsky nejvýhodnější je nabídka, která představuje nejlepší poměr mezi kvalitou a cenou s ohledem na kritéria odůvodněná předmětem zakázky, jako je navrhovaná cena, technická hodnota, estetické a funkční vlastnosti, vliv na životní prostředí, provozní náklady, rentabilita, výrobní nebo dodací lhůty, servis nebo technická pomoc.

3.   V oznámení o zakázce, v zadávací dokumentaci nebo v popisném dokumentu uvede agentura váhu, kterou přisuzuje jednotlivým kritériím pro stanovení hospodářsky nejvýhodnější nabídky. Tato důležitost může být vyjádřena pomocí rozpětí s vhodnou maximální velikostí.

Váha přisouzená ceně ve vztahu k ostatním kritériím nesmí vést ke ztrátě významu ceny při výběru zhotovitele, dodavatele nebo poskytovatele, aniž jsou dotčeny váhy stanovené agenturou pro odměnu určitých služeb, například služeb poskytovaných znalci pro účely hodnocení.

Pokud není ve výjimečných případech toto vážení technicky možné, zejména z důvodu předmětu zakázky, uvádí agentura pouze použitá kritéria sestupně podle důležitosti.

4.   V případě zakázek týkajících se obrany je hlavním kritériem pro výběr zhotovitele, dodavatele nebo poskytovatele hospodářsky nejvýhodnější řešení pro konkrétní požadavek s ohledem mimo jiné na zvážení nákladů (na pořízení i po dobu životnosti), technický soulad, zajištění jakosti nebo harmonogram dodání, jakož i v příslušných případech bezpečnost dodávky a přístup navržený pro výběr dodavatelských zdrojů s přihlédnutím k zásadám stanoveným v Kodexu žádoucí praxe v dodavatelském řetězci.

Článek 46

Používání elektronických dražeb

1.   V otevřených, omezených nebo vyjednávacích řízeních v případě uvedeném v čl. 32 odst. 1 písm. a) může agentura rozhodnout, že zadání veřejné zakázky bude předcházet elektronická dražba podle článku 54 směrnice 2004/18/ES, pokud zadávací dokumentace může být přesně stanovena.

Za stejných okolností se elektronická dražba může konat při obnovení soutěže mezi stranami rámcové dohody podle článku 20 a při zahájení soutěže o zakázky, které mají být zadány v rámci dynamického nákupního systému podle článku 29.

Elektronická dražba je založena buď pouze na cenách, přičemž zakázka je zadávána podle nejnižší ceny, nebo na cenách nebo hodnotách prvků nabídek uvedených v zadávací dokumentaci, přičemž zakázka je zadávána podle hospodářsky nejvýhodnější nabídky.

2.   Pokud se agentura rozhodne použít elektronickou dražbu, uvede tuto skutečnost v oznámení o zakázce.

Zadávací dokumentace obsahuje mimo jiné tyto údaje:

a)	prvky, jejichž hodnota bude předmětem elektronické dražby, za předpokladu, že tyto prvky jsou kvantifikovatelné a lze je vyjádřit v absolutních hodnotách nebo procentech;

b)	případná omezení hodnot, které mohou být předloženy, jak vyplývají ze specifikací týkajících se předmětu zakázky;

c)	informace, které budou uchazečům poskytnuty v průběhu elektronické dražby, a případně kdy jim budou poskytnuty;

d)	důležité informace týkající se postupu elektronické dražby;

e)	podmínky, za kterých budou uchazeči moci při dražbě podávat nabídky, a zejména nejmenší rozdíly, které budou případně vyžadovány pro zvýšení nabídky;

f)	důležité informace týkající se používaného elektronického zařízení a opatření a technických specifikací spojení.

3.   Dříve než agentura přistoupí k elektronické dražbě, provede úplné první vyhodnocení nabídek v souladu s jedním nebo více kritérii pro zadání zakázky a s poměrnou váhou, která jim byla přidělena.

Všichni uchazeči, kteří podali přijatelné nabídky, jsou elektronickými prostředky současně vyzváni, aby podali nové ceny nebo hodnoty; výzva obsahuje všechny důležité informace pro individuální připojení k použitému elektronickému zařízení a uvádí datum a čas zahájení elektronické dražby. Elektronická dražba se může konat ve více navazujících kolech. Elektronická dražba nesmí být zahájena dříve než dva pracovní dny po dni, kdy byly rozeslány výzvy.

4.   Má-li být zakázka zadána podle hospodářsky nejvýhodnější nabídky, výzva obsahuje i výsledek úplného vyhodnocení nabídky dotyčného uchazeče provedeného v souladu s poměrnou váhou stanovenou v čl. 45 odst. 3.

Výzva uvádí rovněž matematický vzorec, který se při elektronické dražbě použije pro určení automatických změn pořadí na základě podaných nových cen nebo nových hodnot. Tento vzorec zahrnuje poměrnou váhu všech kritérií stanovených pro určení hospodářsky nejvýhodnější nabídky, jak je uvedeno v oznámení o zakázce nebo v zadávací dokumentaci; za tímto účelem jsou veškerá případná rozpětí předem vyjádřena určitou hodnotou.

Jsou-li povoleny varianty, je pro každou variantu stanoven zvláštní vzorec.

5.   Po celou dobu každého kola elektronické dražby agentura okamžitě sděluje všem uchazečům přinejmenším ty informace, které jim umožní kdykoli zjistit své momentální pořadí. Může též sdělit jiné informace týkající se jiných podaných cen nebo hodnot, je-li to uvedeno v zadávací dokumentaci. Může rovněž kdykoli oznámit počet účastníků v daném dražebním kole. V žádném případě však nesmí zveřejnit totožnost účastníků v průběhu kteréhokoli kola elektronické dražby.

6.   Elektronickou dražbu agentura uzavře jedním nebo více z těchto způsobů:

a)	ve výzvě k účasti na dražbě uvede agentura předem stanovené datum a čas;

b)	pokud neobdrží žádné další nové ceny nebo nové hodnoty, které splňují požadavky na minimální rozdíly. V tom případě agentura ve výzvě k účasti na dražbě uvede dobu od přijetí posledního podání do uzavření elektronické dražby;

c)	pokud je počet ražebních kol stanovený ve výzvě k účasti na dražbě vyčerpán.

Pokud se agentura rozhodla uzavřít elektronickou dražbu v souladu s písmenem c), případně v kombinaci s opatřeními uvedenými v písmenu b), uvádí výzva k účasti na dražbě časový plán každého dražebního kola.

7.   Po uzavření elektronické dražby agentura zadá zakázku v souladu s článkem 45 na základě výsledků elektronické dražby.

Agentura nesmí elektronické dražby zneužívat nebo je používat způsobem, který by bránil hospodářské soutěži, omezoval ji nebo ji narušoval nebo měnil předmět zakázky, jak byl pro zakázku stanoven ve zveřejněném oznámení o zakázce a v zadávací dokumentaci.

Článek 47

Mimořádně nízké nabídky

1.   Pokud se pro danou zakázku zdají být nabídky mimořádně nízké, požádá agentura, dříve než je pouze na základě tohoto důvodu odmítne, písemně o upřesnění základních prvků nabídky, které považuje za důležité, a ověří je po řádné konzultaci s uchazečem a s přihlédnutím k vysvětlením, kterých se jí dostalo. Tato upřesnění se mohou týkat zejména souladu s předpisy o ochraně zaměstnanců a pracovních podmínkách platnými v místě, kde mají být stavební práce, služby či dodávky provedeny.

Agentura může vzít v úvahu zejména vysvětlení, která se týkají

a)	hospodářských aspektů výrobního postupu, poskytování služeb nebo stavebních postupů;

b)	zvolených technických řešení nebo výjimečně příznivých podmínek, které má uchazeč k dispozici;

c)	původnosti nabídky.

2.   Jestliže agentura zjistí, že nabídka je mimořádně nízká proto, že uchazeč získal státní podporu, může nabídku odmítnout jen z tohoto důvodu pouze tehdy, není-li uchazeč schopen v dostatečné lhůtě stanovené agenturou prokázat, že daná podpora byla poskytnuta podle s konečnou platností a v souladu s postupy a rozhodnutími stanovenými v předpisech Společenství v oblasti státní podpory.

Článek 48

Lhůty pro doručení nabídek a žádostí o účast

1.   Lhůty pro doručení nabídek a žádostí o účast stanovené agenturou v kalendářních dnech jsou dostatečně dlouhé, aby poskytly osobám, které mají zájem, přiměřenou a dostatečnou dobu na přípravu a podání nabídek, přičemž se zohlední zejména náročnost zakázky nebo nezbytnost prohlédnout si místo nebo nahlédnout na místě do dokumentů přiložených k zadávací dokumentaci.

2.   V otevřených řízeních pro zakázky, jejichž hodnota je rovna prahové hodnotě stanovené v článku 36 nebo ji přesahuje, činí lhůta pro doručení nabídek alespoň 52 dní ode dne odeslání oznámení o zakázce.

3.   V omezených řízeních, včetně případů, kdy se použije soutěžní dialog podle článku 30, a ve vyjednávacích řízeních se zveřejněním oznámení o zakázce činí pro zakázky, jejichž hodnota je rovna prahové hodnotě uvedené v článku 36 nebo ji přesahuje, lhůta pro doručení žádostí o účast alespoň 37 dní ode dne odeslání oznámení o zakázce.

V omezených řízeních pro zakázky, jejichž hodnota je rovna prahové hodnotě stanovené v článku 36 nebo ji přesahuje, činí lhůta pro doručení nabídek alespoň 40 dní ode dne odeslání výzvy k podání nabídky.

V případě omezených řízení a vyjednávacích řízení po výzvě projevení zájmu podle článku 33 však lhůta pro doručení nabídek činí alespoň 21 dní ode dne odeslání výzvy k podání nabídky.

4.   Pokud agentura v souladu s čl. 21 odst. 2 odeslala oznámení předběžných informací nebo sama toto oznámení zveřejnila na svém profilu kupujícího, může být lhůta pro doručení nabídek obecně zkrácena na 36 dní, avšak za žádných okolností nesmí být kratší než 22 dní ode dne odeslání oznámení o zakázce nebo výzvy k podání nabídky.

Zkrácené lhůty uvedené v prvním pododstavci jsou přípustné za předpokladu, že oznámení předběžných informací splňuje tyto podmínky:

a)	obsahuje všechny informace vyžadované pro oznámení o zakázce, pokud jsou tyto informace dostupné v době zveřejnění oznámení;

b)	bylo odesláno ke zveřejnění nejméně 52 dnů a nejvýše dvanáct měsíců přede dnem, kdy bylo odesláno oznámení o zakázce.

5.   Lhůty pro doručení nabídek mohou být zkráceny o pět dní, pokud jsou všechny dokumenty týkající se zakázky neomezeně a přímo přístupné elektronickými prostředky ode dne zveřejnění oznámení o zakázce nebo výzvy k projevení zájmu.

Článek 49

Lhůty pro nahlížení do dokumentace související s výzvou k podání nabídky

1.   Pokud je žádost podána s dostatečným předstihem před uplynutím lhůty pro podávání nabídek, zašle se do šesti kalendářních dnů od doručení žádosti zadávací dokumentace nebo popisné dokumenty v řízení podle článku 30 a dodatečné dokumenty všem hospodářským subjektům, které o zadávací dokumentaci požádají nebo vyjádří zájem zúčastnit se dialogu nebo podat nabídku, s výhradou odstavce 4. Agentura není povinna odpovídat na žádosti o zaslání dokumentů podané méně než pět pracovních dnů před uplynutím lhůty pro podávání nabídek.

2.   Je-li o to požádáno s dostatečným předstihem před uplynutím lhůty pro podávání nabídek nebo žádostí o účast, poskytnou se současně všem hospodářským subjektům, které projeví zájem účastnit se řízení, dodatečné informace týkající se výzvy k podávání nabídek nebo výzvy k žádostem o účast, a to do šesti dnů před uplynutím příslušné lhůty nebo v případě žádosti o poskytnutí informací doručené méně než osm kalendářních dní před uplynutím lhůty co nejdříve po doručení této žádosti. Agentura není povinna odpovídat na žádosti o poskytnutí dodatečných informací podané méně než pět pracovních dnů před uplynutím příslušné lhůty.

3.   Pokud nemohou být z jakýchkoli důvodů zadávací dokumentace a dodatečné dokumenty nebo informace poskytnuty ve lhůtách stanovených v odstavcích 1 a 2 nebo pokud mohou být nabídky učiněny až po návštěvě místa nebo po nahlédnutí do dokumentů přiložených na místě k zadávací dokumentaci, jsou lhůty pro doručení nabídek uvedené v článku 48 prodlouženy, aby se všechny hospodářské subjekty mohly seznámit se všemi informacemi nezbytnými pro přípravu nabídek. Toto prodloužení se vhodným způsobem zveřejní v souladu s články 21 až 24.

4.   Existuje-li v případě otevřeného řízení, včetně dynamických nákupních systémů podle článku 29, neomezený, přímý a úplný přístup elektronickými prostředky k celé zadávací dokumentaci a veškerým dodatečným dokumentům, odstavec 1 se nepoužije. Oznámení o zakázce uvedené v čl. 21 odst. 3 uvádí i internetovou adresu, na které lze do těchto dokumentů nahlédnout.

Případné dodatečné dokumenty a informace jsou v takovém případě také volně, zcela a přímo přístupné všem hospodářským subjektům, které požádají o zadávací dokumentaci nebo projeví zájem podat nabídku, jakmile jsou k dispozici.

Článek 50

Lhůty v naléhavých případech

1.   Pokud u omezených řízení, vyjednávacích řízení se zveřejněním oznámení o zakázce a u vyjednávacích řízení bez zveřejnění oznámení o zakázce týkající se obrany není v důsledku řádně odůvodněných naléhavých případů možné dodržet minimální lhůty stanovené v čl. 48 odst. 3, může agentura stanovit tyto lhůty v kalendářních dnech:

a)	lhůtu pro doručení žádosti o účast, která nesmí být kratší než patnáct dní ode dne odeslání oznámení o zakázce nebo deset dní, je-li toto oznámení odesláno Úřadu pro úřední tisky Evropských společenství elektronicky;

b)	lhůtu pro doručení nabídek, která nesmí být kratší než 10 dní ode dne výzvy k podání nabídky.

2.   Je-li o to požádáno s dostatečným předstihem, jsou v rámci omezených řízení a zrychlených vyjednávacích řízení dodatečné informace týkající se zadávací dokumentace sděleny všem zájemcům a uchazečům nejpozději čtyři kalendářní dny před uplynutím lhůty pro doručení nabídek.

Článek 51

Způsoby komunikace

1.   Způsoby podávání nabídek a žádostí o účast stanoví agentura, která může zvolit jeden výhradní způsob komunikace. Nabídky a žádosti o účast mohou být zasílány dopisem nebo elektronickými prostředky. Žádosti o účast mohou být rovněž podány faxem. Žádosti o účast podané faxem nebo elektronickou poštou se potvrzují dopisem zaslaným před uplynutím lhůt stanovených v článku 48.

Zvolené komunikační prostředky musí být nediskriminační povahy a jejich důsledkem nesmí být omezení přístupu hospodářských subjektů k zadávacímu řízení.

Zvolené komunikační prostředky musí zajišťovat splnění těchto podmínek:

a)	každé podání nabídky obsahuje veškeré informace nutné k jejímu hodnocení;

b)	je zachována celistvost údajů;

c)	je zachována důvěrnost nabídek, přičemž agentura zkoumá obsah nabídek až po uplynutí lhůty pro jejich podání.

Agentura může požadovat, aby elektronické nabídky byly doplněny zaručeným elektronickým podpisem ve smyslu směrnice Evropského parlamentu a Rady 1999/93/ES (9).

2.   Pokud agentura povolí podávání nabídek a žádostí o účast elektronickými prostředky, musí být použité nástroje a jejich technické charakteristiky nediskriminační, obecně dostupné a slučitelné s běžně užívanými informačními a komunikačními technologiemi. Informace, které se týkají specifikací nezbytných pro podávání nabídek a žádostí o účast, včetně kódování, musí být uchazečům nebo žadatelům k dispozici.

Zařízení pro elektronický příjem nabídek a žádostí o účast musí být navíc v souladu s požadavky přílohy X směrnice 2004/18/ES.

3.   V případě zasílání dopisem si zájemci nebo uchazeči mohou zvolit, zda žádost o účast nebo nabídku podají:

a)	doporučenou zásilkou, přičemž pro tyto účely je rozhodným dnem skutečné datum doručení doporučené zásilky do agentury (v úředních hodinách), nebo

b)

osobním předáním v prostorách agentury zájemcem či uchazečem nebo jejich zmocněncem, včetně kurýrní služby, přičemž pro tyto účely agentura určí útvar, jemuž mají být žádosti o účast nebo nabídky podány proti vyhotovení datovaného a podepsaného potvrzení o přijetí, a rozhodným dnem je skutečné datum obdržení agenturou (v úředních hodinách).

4.   Za účelem utajení a vyloučení jakýchkoli potíží v případě zasílání nabídek poštou obsahuje výzva k podání nabídky tuto poznámku:

Článek 52

Otevírání nabídek a žádostí o účast

1.   Všechny žádosti o účast a nabídky, které splňují požadavky čl. 51 odst. 1 a 2, se otevírají.

2.   Je-li hodnota zakázky vyšší než 60 000 EUR, jmenuje příslušná schvalující osoba komisi pro otevírání nabídek.

Komise pro otevírání nabídek je složena nejméně ze tří osob, které zastupují alespoň dvě organizační jednotky agentury, mezi nimiž není vztah nadřízenosti a podřízenosti, přičemž alespoň jedna z nich není podřízena příslušné schvalující osobě. U těchto osob nesmí docházet ke střetu zájmů.

3.   Pokud se žádosti o účast nebo nabídky podávají poštou, expresní zásilkou nebo jsou předány osobně, parafuje jeden nebo více členů komise pro otevírání nabídek doklady, na kterých je uvedeno datum a čas doručení každé nabídky.

Dále parafují

a)	buď každou stránku každé nabídky, nebo

b)	titulní stránku a stránky obsahující finanční údaje každé nabídky, přičemž úplnost původní nabídky musí být zajištěna veškerými vhodnými opatřeními používanými útvarem nezávislým na schvalujícím útvaru.

Pokud je zakázka zadána postupem automatického výběru nabídky podle čl. 45 odst. 1 písm. a), jsou ceny uvedené v nabídkách, které splňují požadavky, zveřejněny.

Členové komise podepíší písemný protokol o otevření přijatých nabídek, jenž uvádí nabídky, které splňují požadavky a které je nesplňují, a jenž uvádí důvody, na jejichž základě byly nabídky odmítnuty pro nesplnění požadavků, odkazem na způsoby podání nabídek uvedené v článku 51.

Článek 53

Komise pro hodnocení nabídek a žádostí o účast

1.   Všechny žádosti o účast a nabídky prohlášené za splňující požadavky zhodnotí a roztřídí hodnotící komise, která je vytvořena pro každou z obou etap, a to na základě předem vyhlášených kritérií pro vyloučení a výběr na jedné straně a kritérií pro zadání zakázky na straně druhé.

Hodnotící komisi jmenuje příslušná schvalující osoba za účelem vydání poradního stanoviska pro zakázky s hodnotou vyšší, než je prahová hodnota uvedená v čl. 34 odst. 2.

2.   Hodnotící komise je složena nejméně ze tří osob, které zastupují alespoň dvě organizační jednotky agentury, mezi nimiž není vztah nadřízenosti a podřízenosti, přičemž alespoň jedna z nich není podřízena příslušné schvalující osobě. U těchto osob nesmí docházet ke střetu zájmů. Složení této komise může být stejné jako složení komise pro otevírání nabídek.

Na základě rozhodnutí příslušné schvalující osoby mohou být komisi nápomocni externí odborníci. Příslušná schvalující osoba zajistí, že u těchto odborníků nedochází ke střetu zájmů.

3.   Žádosti o účast a nabídky, které nesplňují všechny základní požadavky uvedené v dokumentaci související s výzvou k podání nabídky nebo které nesplňují zvláštní požadavky, které jsou v nich uvedeny, jsou vyloučeny.

Hodnotící komise nebo agentura však může v souvislosti s kritérii pro vyloučení a výběr vyzvat zájemce nebo uchazeče k doplnění nebo vyjasnění předložených podkladů ve lhůtě, kterou stanoví.

4.   V případě mimořádně nízkých nabídek podle článku 47 si hodnotící komise vyžádá související informace týkající se složení nabídky.

Článek 54

Článek 296 Smlouvy o ES

Těmito finančními pravidly nejsou dotčena stávající opatření přijatá členskými státy podle článku 296 Smlouvy o založení Evropského společenství nebo podle článků 10 a 14 směrnice 2004/18/ES.

KAPITOLA 3

PRAVIDLA PRO FINANČNÍ PŘÍSPĚVKY Z OPERATIVNÍHO ROZPOČTU

Článek 55

Oblast působnosti

1.   Agentura může ze svého operativního rozpočtu přispívat na projekty, které mají napomoci dosažení určitého cíle, jenž je součástí ročního pracovního programu agentury, a které jsou vyvinuty a spolufinancovány soukromými či veřejnými subjekty kteréhokoli zúčastněného členského státu nebo ve spolupráci s kterýmkoli dalším evropským orgánem nebo mezinárodní organizací.

2.   Řídící výbor rozhodne o částce operativního rozpočtu, která má být použita prostřednictvím finančních příspěvků. Jednomu projektu může být poskytnut pouze jeden finanční příspěvek agentury.

3.   Finanční příspěvky agentury jsou předmětem písemné dohody s příjemcem.

4.   Finanční příspěvky se poskytují na základě výzvy k předkládání návrhů, s výjimkou případů, kdy Evropská komise nebo jiná evropská či mezinárodní organizace nebo subjekt uzavřel dohodu s určitým hospodářským subjektem v oblasti bezpečnostního výzkumu nebo obrany a je vhodné, aby agentura finanční příspěvek poskytla stejnému hospodářskému subjektu.

5.   Finanční příspěvek může být poskytnut na projekt, který byl již zahájen, pouze může-li žadatel prokázat, že je zapotřebí projekt zahájit ještě před podpisem dohody. V těchto případech nesmějí být výdaje způsobilé k financování vynaloženy přede dnem podání žádosti o finanční příspěvek, pokud se nejedná o řádně odůvodněné výjimečné případy. Žádný finanční příspěvek nelze poskytnout zpětně na projekty již dokončené.

6.   Finančními příspěvky nelze financovat náklady projektu v plném rozsahu. V projektu musí existovat spolufinancování. Příjemce poskytne důkazy o poskytnutém spolufinancování buď z vlastních zdrojů, nebo na základě finančních převodů od třetích stran. Schvalující osoba může v řádně odůvodněných výjimečných případech připustit spolufinancování ve formě věcného plnění. V těchto případech nesmí hodnota těchto příspěvků přesáhnout skutečně vzniklé náklady, které jsou řádně podloženy účetními doklady.

7.   Jestliže je předmětem žádosti konečná platba finančního příspěvku na projekt, nesmí být účelem ani důsledkem finančního příspěvku přebytek příjmů nad náklady dotyčného projektu.

8.   Na poskytování finančního příspěvku a podpis dohody s příjemcem se obdobně použijí tato ustanovení: čl. 2 odst. 1, články 7, 9, 10, 12, 15 až 19, 22, 40 až 44, 48 a 50 až 53, má-li se na finanční příspěvky použít případně režim pro zakázky týkající se obrany.

Článek 56

Hodnocení návrhů

1.   Návrhy hodnotí na základě předem oznámených kritérií výběru a kritérií pro poskytnutí, zveřejněných ve výzvě k předkládání návrhů, hodnotící komise zřízená k tomuto účelu s cílem určit, které návrhy lze financovat.

2.   Kritéria výběru jsou zveřejněna ve výzvě k předkládání návrhů a musí umožnit posouzení finanční a provozní způsobilosti žadatele navrhovaný projekt dokončit. Žadatel musí disponovat stabilními a dostatečnými finančními zdroji pro udržení své činnosti během období provádění projektu nebo rozpočtového roku, pro který byl finanční příspěvek poskytnut, a podílet se na jeho financování. Žadatel musí mít odbornou způsobilost a kvalifikaci, které jsou k dokončení projektu nezbytné.

3.   Kritéria pro poskytnutí musí umožnit poskytnutí finančních příspěvků projektům, jež maximalizují celkovou efektivitu ročního pracovního programu agentury, který provádějí. Tato kritéria jsou vymezena tak, aby zajistila řádné řízení finančních prostředků agentury a umožnila provádění následného hodnocení.

4.   Po dokončení hodnocení vybere příslušná schvalující osoba na základě provedeného hodnocení příjemce a stanoví výši finančního příspěvku.

Článek 57

Obsah výzev k předkládání návrhů

1.   Výzvy k předkládání návrhů obsahují

a)	sledované cíle;

b)	kritéria způsobilosti, kritéria výběru a kritéria pro přidělení a příslušné podklady;

c)	podmínky financování agenturou;

d)	podmínky a lhůtu pro předkládání návrhů, možné datum zahájení projektů a zamýšlené datum pro uzavření řízení o poskytnutí finančního příspěvku.

2.   Výzvy k předkládání návrhů jsou zveřejňovány na internetových stránkách Evropské obranné agentury a případně jinými vhodnými prostředky, včetně Úředního věstníku Evropské unie, aby byla zajištěna co největší informovanost potenciálních příjemců.

Článek 58

Žádosti o finanční příspěvky

1.   Žádosti se podávají ve stanovené formě a v souladu s kritérii stanovenými ve výzvě k předkládání nabídek.

2.   Ze žádosti musí být zřejmé, že žadatel existuje jako právnická osoba a je z hlediska finančního i provozního způsobilý navrhovaný projekt dokončit. K tomuto účelu požaduje schvalující osoba od potenciálních příjemců čestné prohlášení. K žádosti se připojí výsledovka, rozvaha za poslední uzavřený rozpočtový rok a veškeré další podklady požadované ve výzvě k předkládání návrhů, v závislosti na analýze rizik řízení provedené příslušnou schvalující osobou.

3.   Rozpočet projektu nebo operativní rozpočet připojený k žádosti musí obsahovat vyrovnané příjmy a výdaje a jasně označovat náklady, které mohou být financovány z rozpočtu agentury.

4.   V případě finančních příspěvků vyšších než 25 000 EUR musí být k žádosti přiložena zpráva o externím auditu vypracovaná schváleným auditorem. Tato zpráva osvědčuje účetnictví za poslední rok, za který je k dispozici, a hodnotí finanční životaschopnost žadatele. Ustanovení tohoto odstavce se použijí pouze na první žádost podanou příjemcem schvalující osobě v každém rozpočtovém roce. Na základě své analýzy řízení rizik může příslušná schvalující osoba zprostit této povinnosti veřejné subjekty, evropské orgány nebo mezinárodní organizace.

5.   Žadatel uvede zdroje a částky veškerých dalších finančních prostředků, které obdržel nebo o které požádal v dotyčném rozpočtovém roce na stejný či jakýkoli jiný projekt nebo na své běžné činnosti.

Článek 59

Obsah dohody o poskytnutí finančního příspěvku

Dohoda o poskytnutí finančního příspěvku stanoví především

a)

předmět;

b)

příjemce;

c)	dobu svého trvání, totiž i) datum vstupu dohody v platnost a konec její platnosti, ii) datum zahájení a dobu trvání projektu;

d)	maximální výši finančního příspěvku;

e)	podrobný popis projektu;

f)

všeobecné podmínky vztahující se na veškeré dohody tohoto druhu, například práva k duševnímu vlastnictví, rozhodné právo, soud příslušný k projednávání sporů, souhlas příjemce s audity prováděnými Evropskou obrannou agenturou a jejími auditory a s pravidly pro následné zveřejňování obsaženými v článku;

g)	předpokládanou výši finančního příspěvku a podrobnosti týkající se způsobilých nákladů projektu;

h)	rozvržení plateb s ohledem na související finanční rizika, dobu trvání a pokrok dosažený v projektu a náklady vynaložené příjemcem;

i)	povinnosti příjemce, zejména pokud jde o řádné finanční řízení a předkládání zpráv o činnosti a finančních zpráv;

j)	postupy a lhůty pro schvalování těchto zpráv Evropskou obrannou agenturou a pro platby z její strany;

k)	ustanovení o pravomoci Evropské obranné agentury a jejích auditorů provádět kontrolu dokumentů i kontroly v prostorách všech dodavatelů a subdodavatelů, kteří obdrželi finanční prostředky agentury.

Článek 60

Podklady pro žádosti o platby

1.   U každého finančního příspěvku, je-li financování rozděleno do několika plateb, je podmínkou pro každou novou platbu využití alespoň 70 % celkové částky předchozího předběžného financování. Ke každé žádosti o novou platbu se přiloží vyúčtování výdajů vynaložených příjemcem.

2.   Příjemce potvrdí na svou čest úplnost, spolehlivost a pravdivost údajů obsažených v žádostech o platbu. Rovněž potvrdí, že vzniklé náklady je možné považovat za způsobilé v souladu s dohodou o poskytnutí finančního příspěvku a že žádosti o platby jsou dostatečně podloženy a tyto podklady je možné zkontrolovat.

3.   Příslušná schvalující osoba může na základě své analýzy rizik požadovat k jakékoli platbě externí audit účetní závěrky a souvisejících účtů provedený schváleným auditorem. V případě finančního příspěvku na projekt nebo finančního příspěvku na provozní náklady se zpráva o auditu přikládá k žádosti o platbu. Jejím účelem je osvědčit, že náklady vykázané příjemcem v účetní závěrce, na jejímž základě byla podána žádost o platbu, jsou skutečné, přesné a způsobilé v souladu s dohodou o poskytnutí finančního příspěvku.

Na základě své analýzy rizik může příslušná schvalující osoba zprostit povinnosti externího auditu veřejné subjekty, evropské orgány nebo mezinárodní organizace.

4.   Aniž jsou dotčeny následné kontroly, stanoví se výše finančního příspěvku jako konečná až poté, co orgán přijme závěrečné zprávy a účty.

---

(1)  Úř. věst. L 134, 30.4.2004, s. 114. Směrnice naposledy pozměněná směrnicí Rady 2006/97/ES (Úř. věst. L 363, 20.12.2006, s. 107).

(2)  Úř. věst. L 340, 16.12.2002, s. 1.

(3)  Úř. věst. L 101, 11.4.2001, s. 1. Rozhodnutí naposledy pozměněné rozhodnutím 2007/438/ES (Úř. věst. L 164, 26.6.2007, s. 24).

(4)  Úř. věst. C 316, 27.11.1995, s. 48.

(5)  Úř. věst. C 195, 25.6.1997, s. 1.

(6)  Úř. věst. L 351, 29.12.1998, s. 1.

(7)  Úř. věst. L 166, 28.6.1991, s. 77. Směrnice ve znění směrnice Evropského parlamentu a Rady 2001/97/ES (Úř. věst. L 344, 28.12.2001, s. 76).

(8)  Úř. věst. L 114, 24.4.2001, s. 1.

(9)  Úř. věst. L 13, 19.1.2000, s. 12.