574/2007/ESRozhodnutí Evropského parlamentu a Rady č. 574/2007/ES ze dne 23. května 2007 o zřízení Fondu pro vnější hranice na období 2007 až 2013 jako součásti obecného programu Solidarita a řízení migračních toků

(1)

Ačkoli každý členský stát přispívá v rámci společných pravidel k vysoké a jednotné úrovni kontroly osob a ostrahy na vnějších hranicích členských států Evropské unie, některé členské státy čelí větší zátěži než ostatní.

(2)

Tato rozdílná zátěž vyplývá z různé situace v členských státech, pokud jde o zeměpisnou polohu jejich vnějších hranic, počet povolených a provozovaných hraničních přechodů, úroveň tlaku legální i nelegální migrace, rizika a hrozby, jimž čelí, a konečně pracovní zátěž vnitrostátních úřadů vzhledem k vyřizování žádostí o vízum a udělování víz.

(3)

Sdílení zátěže mezi členskými státy a Evropskou unií při řízení vnějších hranic je jednou z pěti součástí společné politiky řízení vnějších hranic navržené Komisí ve sdělení ze dne 7. května 2002„K integrovanému řízení vnějších hranic členských států Evropské unie“ a schválené Radou v jejím „Plánu řízení vnějších hranic členských států Evropské unie“ ze dne 14. června 2002.

(4)

Ačkoli nařízení Rady (ES) č. 2007/2004 ze dne 26. října 2004 o zřízení Evropské agentury pro řízení operativní spolupráce na vnějších hranicích členských států Evropské unie (4) představuje důležitý krok směrem k postupnému vývoji operativního rozměru společného evropského systému integrovaného řízení hranic, je pro účinné provádění společných standardů pro ochranu a ostrahu vnějších hranic zapotřebí mechanismu finanční solidarity Společenství na podporu členských států, které nesou tuto trvalou a těžkou finanční zátěž ve prospěch Společenství.

(5)

Společný soubor právních norem vymezený zejména nařízením Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 562/2006 ze dne 15. března 2006, kterým se stanoví kodex Společenství o pravidlech upravujících přeshraniční pohyb osob (Schengenský hraniční kodex) (5), vyzývá k hraničním kontrolám, které by měly pomáhat v boji proti nelegálnímu přistěhovalectví a obchodování s lidmi a zabránit jakékoliv hrozbě pro vnitřní bezpečnost členských států, a zároveň uvádí, že by se hraniční kontroly měly provádět tak, aby byla plně respektována lidská důstojnost.

(6)

Fond pro vnější hranice (dále jen „fond“) by měl vyjadřovat solidaritu prostřednictvím finanční pomoci těm členským státům, které uplatňují schengenská ustanovení týkající se vnějších hranic.

(7)

Tato finanční pomoc by měla být strukturována tak, aby zároveň sloužila jako most k finančním příspěvkům, které Evropská unie poskytla v minulosti členským státům, jež v době vstupu tohoto rozhodnutí v platnost ještě neuplatňují všechna ustanovení schengenského acquis, není však pouhým pokračováním akcí financovaných dříve z jiných zdrojů zahrnutých v souhrnném rozpočtu Evropské unie. V těchto případech by měl fond těmto členským státům pomáhat při jejich přípravě na co nejdřívější plnou účast, v souladu s Haagským programem ze dnů 4. a 5. listopadu 2004.

(8)

Kromě toho by měl fond vzít v úvahu konkrétní situace, jako například pozemní průjezd státních příslušníků třetích zemí, kteří musí nezbytně projet územím jednoho nebo více členských států při cestě mezi dvěma zeměpisně oddělenými částmi jejich vlastní země, a to nejen ve vlastním zájmu dotčeného členského státu nebo států, ale v zájmu všech členských států, které zrušily kontroly na svých vnitřních hranicích. V těchto případech by měly být financované akce vymezeny taxativně a o přidělení zdrojů by mělo být rozhodnuto na základě věcného posouzení potřeb ve vztahu k těmto akcím.

(9)

K zajištění jednotné a vysoce kvalitní ochrany vnějších hranic a pružné přeshraniční dopravy by měl fond přispívat k rozvoji společného evropského systému integrovaného řízení hranic, který zahrnuje veškerá opatření související s politickou strategií, právními předpisy, systematickou spoluprací, rozdělením zátěže, zaměstnanci, vybavením a technologií přijatá na různých úrovních příslušnými orgány členských států a případně ve spolupráci s ostatními orgány a který využívá mimo jiné čtyřstupňový model bezpečnosti hranic a integrovanou analýzu rizik Evropské unie.

(10)

V souladu s Protokolem č. 5 k aktu o přistoupení z roku 2003 o pozemním průjezdu osob mezi Kaliningradskou oblastí a ostatními částmi Ruské federace (6) by se z fondu měly uhradit veškeré dodatečné náklady vynaložené při provádění zvláštních ustanovení acquis přijatých pro tento průjezd.

(11)

Jako doplněk k operativní spolupráci vytvořené pod záštitou Evropské agentury pro řízení operativní spolupráce na vnějších hranicích členských států Evropské unie, zřízené nařízením (ES) č. 2007/2004, (dále jen „agentura“) a vedle přidělování finančních prostředků členským státům by měl fond rovněž zavést možnost reakce Společenství na nedostatky na strategických hraničních přechodech tím, že bude spolufinancovat zvláštní akce zaměřené na řešení těchto nedostatků prostřednictvím zvláštní částky, která bude na tyto akce každoročně vyčleněna.

(12)

Fond by měl obsahovat podporu vnitrostátních opatření a spolupráce mezi členskými státy v oblasti vízové politiky a jiné činnosti probíhající ve fázi, která předchází ochraně vnějších hranic. Účinné řízení činností organizovaných konzulárními službami členských států ve třetích zemích je v zájmu společné vízové politiky jakožto součásti mnohovrstevného systému zaměřeného na usnadnění legálního cestování a na boj proti nelegálnímu přistěhovalectví v Evropské unii a je nedílnou součástí společného evropského systému integrovaného řízení hranic.

(13)

S ohledem na svou oblast působnosti a účel by tento fond v žádném případě neměl podporovat akce týkající se prostorů a středisek pro zadržování osob ve třetích zemích.

(14)

Měla by být stanovena objektivní kritéria pro přidělování dostupných ročních zdrojů členským státům. Tato kritéria by měla být rozčleněna podle typů hranic a brát přitom v úvahu tok a míru ohrožení na vnějších hranicích členských států.

(15)

Používání těchto kritérií by mělo být přezkoumáno v roce 2010, aby mohly být zohledněny případné nově vzniklé okolnosti, zejména ty, které vyplynou ze změn týkajících se samotných vnějších hranic.

(16)

Komise by s agenturou, vzhledem k jejímu poslání pomáhat členským státům při provádění operativních stránek řízení vnějších hranic a v zájmu rozvíjení vzájemného doplňování mezi jejím posláním a odpovědnostmi členských států za ochranu a ostrahu vnějších hranic, měla konzultovat návrhy víceletých programů předložené členskými státy a strategické pokyny vypracované Komisí.

(17)

Komise může požádat agenturu, aby přispěla k jejímu hodnocení vlivu fondu na rozvoj politiky a právních předpisů týkajících se ochrany vnějších hranic, na součinnost mezi fondem a úkoly agentury, jakož i na vhodnost kritérií pro přidělování finančních zdrojů členským státům vzhledem k cílům, které Evropská unie v této oblasti sleduje.

(18)

Toto rozhodnutí je navrženo tak, aby tvořilo součást celistvého rámce skládajícího se také z rozhodnutí Evropského parlamentu a Rady č. 573/2007/ES ze dne 23. května 2007 o zřízení Evropského uprchlického fondu na období 2008 až 2013 jako součásti obecného programu „Solidarita a řízení migračních toků“ (7), rozhodnutí Evropského parlamentu a Rady č. 575/2007/ES ze dne 23. května 2007 o zřízení Evropského návratového fondu pro období 2008 až 2013 jako součásti obecného programu „Solidarita a řízení migračních toků“ (8) a rozhodnutí Rady 2007/.../ES ze dne ... o zřízení Evropského fondu pro integraci státních příslušníků třetích zemí na období 2007 až 2013 jako součásti obecného programu „Solidarita a řízení migračních toků“ (9), jehož cílem je řešit otázku spravedlivého sdílení odpovědnosti mezi členskými státy ohledně finanční zátěže vyplývající ze zavádění integrovaného řízení vnějších hranic Evropské unie a z provádění společné azylové a přistěhovalecké politiky vyvinuté podle hlavy IV části třetí Smlouvy.

(19)

Účast určitého členského státu na fondu by neměla být souběžná s jeho účastí na některém budoucím dočasném nástroji určeném na pomoc přijímajícím členským státům při financování akcí na nových vnějších hranicích Evropské unie v rámci provádění schengenského acquis a ochrany vnějších hranic.

(20)

Akce podporované tímto fondem by měly spolupůsobit s akcemi, které jsou podporovány nástroji Společenství v oblasti vnější pomoci a které jsou prováděny v rámci politiky vnějších vztahů Evropské unie, zejména se strategií pro vnější rozměr prostoru svobody, bezpečnosti a práva.

(21)

Podpora poskytovaná fondem by byla účinněji a lépe zaměřena, pokud by spolufinancování způsobilých akcí vycházelo ze strategického víceletého programu, který vypracuje každý členský stát na základě dialogu s Komisí.

(22)

Na základě strategických pokynů přijatých Komisí by měl každý členský stát vypracovat víceletý programový dokument s přihlédnutím ke své konkrétní situaci a potřebám a stanovit v něm svou strategii vývoje, která by měla tvořit rámec pro přípravu provádění akcí, jejichž výčet má být uveden v ročních programech.

(23)

V souladu se způsoby plnění rozpočtu uvedenými v čl. 53 odst. 1 písm. b) nařízení Rady (ES, Euratom) č. 1605/2002 ze dne 25. června 2002, kterým se stanoví finanční nařízení o souhrnném rozpočtu Evropských společenství (10) (dále jen „finanční nařízení“), by měly být upřesněny podmínky umožňující Komisi vykonávat své úkoly při plnění souhrnného rozpočtu Evropské unie a vyjasněny povinnosti týkající se spolupráce členských států. Uplatňování těchto podmínek by Komisi umožnilo přesvědčit se, že členské státy využívají fond legálně a správně a v souladu se zásadou řádného finančního řízení ve smyslu článku 27 a čl. 48 odst. 2 finančního nařízení.

(24)

Členské státy by měly přijmout náležitá opatření k zajištění správného fungování řídicího a kontrolního systému a kvality provádění. K tomuto účelu je třeba stanovit obecné zásady a nezbytné funkce, které musí všechny programy splňovat.

(25)

Jelikož fond smí podporovat vnitrostátní opatření členského státu pro provádění schengenského acquis, které sahá od oblasti vnějších hranic až po oblast vízové politiky, může být na různých úrovních a na různých místech zapojen víc než jeden orgán daného členského státu. Členské státy by proto měly mít možnost určit více certifikačních a auditních orgánů nebo pověřených orgánů za předpokladu, že působnost těchto orgánů je jasně vymezena.

(26)

V souladu se zásadami subsidiarity a proporcionality by členské státy měly nést hlavní odpovědnost za působení fondu a kontrolu tohoto působení.

(27)

Pro zajištění účinného a správného provádění víceletých a ročních programů je nezbytné upřesnit povinnosti členských států, pokud jde o řídicí a kontrolní systémy, potvrzování výdajů a předcházení nesrovnalostem a porušením práva Společenství, jejich zjišťování a nápravu. Zejména v případě řízení a kontroly je nutné stanovit, jakými způsoby členské státy zajišťují, že příslušné systémy existují a uspokojivě fungují.

(28)

Měla by být podporována spolupráce mezi členskými státy a Komisí v oblasti finanční kontroly, aniž jsou dotčeny pravomoci Komise v této oblasti.

(29)

Účinnost a dopad akcí podporovaných fondem závisí rovněž na jejich hodnocení a na šíření jejich výsledků. V této souvislosti by měly být výslovně upraveny povinnosti členských států a Komise, jakož i postupy zajišťující spolehlivost hodnocení a kvalitu souvisejících informací.

(30)

Akce by měly být hodnoceny s ohledem na svůj přezkum v polovině období a na hodnocení svých dopadů a postup hodnocení by měl být začleněn do systému monitorování projektů.

(31)

Komise by při zohlednění významu viditelnosti financování Společenstvím měla poskytnout obecné pokyny usnadňující, aby každý orgán, nevládní organizace, mezinárodní organizace nebo jakýkoli další subjekt přijímací grant z fondu poskytnutou podporu náležitě uznal, a vzít přitom v úvahu postupy pro ostatní nástroje se sdíleným řízením, jako jsou strukturální fondy.

(32)

Toto rozhodnutí stanoví pro celou dobu trvání programu finanční krytí, které představuje pro rozpočtový orgán při ročním rozpočtovém procesu hlavní referenční hodnotu ve smyslu bodu 37 interinstitucionální dohody mezi Evropským parlamentem, Radou a Komisí ze dne 17. května 2006 o rozpočtové kázni a řádném finančním řízení (11).

(33)

Jelikož cíle tohoto rozhodnutí, totiž podpory zavedení společného evropského systému integrovaného řízení hranic, včetně řízení činností organizovaných konzulárními a jinými službami členských států ve třetích zemích, pokud jde o toky státních příslušníků třetích zemí na území členských států, nemůže být uspokojivě dosaženo na úrovni členských států, a proto jej může být z důvodu rozsahu a účinků akce lépe dosaženo na úrovni Společenství, může Společenství přijmout opatření v souladu se zásadou subsidiarity stanovenou v článku 5 Smlouvy. V souladu se zásadou proporcionality stanovenou v uvedeném článku nepřekračuje toto rozhodnutí rámec toho, co je nezbytné pro dosažení tohoto cíle.

(34)

Opatření nezbytná k provedení tohoto rozhodnutí by měla být přijata v souladu s rozhodnutím Rady 1999/468/ES ze dne 28. června 1999 o postupech pro výkon prováděcích pravomocí svěřených Komisi (12).

(35)

Jelikož opatření tohoto rozhodnutí týkající se přijetí strategických pokynů má obecný význam a jeho účelem je změnit jiné než podstatné prvky tohoto rozhodnutí, mimo jiné zrušením některých těchto prvků nebo doplněním tohoto rozhodnutí o nové jiné než podstatné prvky, mělo by být přijato regulativním postupem s kontrolou stanoveným v článku 5a rozhodnutí 1999/468/ES. Z důvodu účinnosti by měly být lhůty obvykle použitelné pro regulativní postup s kontrolou k přijetí strategických pokynů zkráceny.

(36)

Některá ustanovení tohoto rozhodnutí by se měla začít uplatňovat od 1. ledna 2007 v zájmu zajištění včasného provádění fondu.

(37)

Pokud jde o Island a Norsko, rozvíjí toto rozhodnutí ta ustanovení schengenského acquis, která spadají do oblastí uvedených v čl. 1 bodech A a B rozhodnutí Rady 1999/437/ES ze dne 17. května 1999 o některých opatřeních pro uplatňování dohody uzavřené mezi Radou Evropské unie a Islandskou republikou a Norským královstvím o přidružení těchto států k provádění, uplatňování a rozvoji schengenského acquis  (13).

(38)

Mělo by být přijato opatření umožňující zástupcům Islandu a Norska zapojení do práce výborů, jež jsou nápomocny Komisi při výkonu jejích prováděcích pravomocí. Takové opatření je zmiňováno v Dohodě ve formě výměny dopisů mezi Radou Evropské unie a Islandskou republikou a Norským královstvím o výborech, které jsou nápomocny Evropské komisi při výkonu její výkonné moci (14), připojené k dohodě uvedené v 37. bodě odůvodnění.

(39)

Pokud jde o Švýcarsko, rozvíjí toto rozhodnutí ta ustanovení schengenského acquis ve smyslu Dohody mezi Evropskou unií, Evropským společenstvím a Švýcarskou konfederací o přidružení Švýcarské konfederace k provádění, uplatňování a rozvoji schengenského acquis, která spadají do oblasti uvedené v čl. 1 bodě A rozhodnutí 1999/437/ES ve spojení s čl. 4 odst. 1 rozhodnutí Rady 2004/860/ES (15) o podpisu uvedené dohody jménem Evropského společenství a o prozatímním provádění některých jejích ustanovení.

(40)

Mělo by být přijato opatření umožňující zástupcům Švýcarska zapojení do práce výborů, jež jsou nápomocny Komisi při výkonu jejích prováděcích pravomocí. Takové opatření je zmiňováno v dopisech vyměněných mezi Radou Evropské unie a Švýcarskem, které jsou připojeny k dohodě uvedené v 39. bodě odůvodnění.

(41)

Měla by být uzavřena dohoda mezi Společenstvím a Islandem, Norskem a Švýcarskem pro stanovení doplňujících pravidel potřebných pro provádění tohoto nástroje.

(42)

V souladu s články 1 a 2 Protokolu o postavení Dánska, připojeného ke Smlouvě o Evropské unii a ke Smlouvě o založení Evropského společenství, se Dánsko neúčastní přijímání tohoto rozhodnutí, a proto pro ně není závazné ani použitelné. Vzhledem k tomu, že toto rozhodnutí navazuje na schengenské acquis podle hlavy IV části třetí Smlouvy o založení Evropského společenství, rozhodne se Dánsko v souladu s článkem 5 uvedeného protokolu do šesti měsíců poté, co Rada přijala toto rozhodnutí, zda je provede ve svém vnitrostátním právu.

(43)

Toto rozhodnutí rozvíjí ta ustanovení schengenského acquis, kterých se neúčastní Spojené království v souladu s rozhodnutím Rady 2000/365/ES ze dne 29. května 2000 o žádosti Spojeného království Velké Británie a Severního Irska, aby se na ně vztahovala některá ustanovení schengenského acquis  (16), a následného rozhodnutí Rady 2004/926/ES ze dne 22. prosince 2004 o uvedení v platnost částí schengenského acquis pro Spojené království Velké Británie a Severního Irska (17). Spojené království se tudíž nepodílí na jeho přijímání, a proto pro ně není závazné ani použitelné.

(44)

Toto rozhodnutí rozvíjí ta ustanovení schengenského acquis, kterých se neúčastní Irsko v souladu s rozhodnutím Rady 2002/192/ES ze dne 28. února 2002 o žádosti Irska, aby se na ně vztahovala některá ustanovení schengenského acquis  (18); Irsko se tudíž nepodílí na jeho přijímání, a proto pro ně není závazné ani použitelné.

(45)

V souladu s čl. 67 odst. 2 druhou odrážkou Smlouvy se na základě rozhodnutí Rady 2004/927/ES ze dne 22. prosince 2004, podle něhož se na určité oblasti obsažené v hlavě IV třetí části Smlouvy o založení Evropského společenství použije postup podle článku 251 uvedené smlouvy (19), vztahuje postup uvedený v článku 251 Smlouvy na oblasti, které spadají pod čl. 62 odst. 1, odst. 2 písm. a) a odst. 3 a čl. 63 odst. 2 písm. b) a odst. 3 písm. b) Smlouvy,

1)

„vnějšími hranicemi“ pozemní hranice členských států, včetně říčních a jezerních hranic, námořní hranice a jejich letiště, říční přístavy, námořní přístavy a jezerní přístavy, na které se vztahují právní předpisy Společenství o překračování vnějších hranic, bez ohledu na to, zda se jedná o dočasné hranice či nikoli;

2)

„dočasnými vnějšími hranicemi“

3)

„hraničním přechodem“ jakýkoliv přechod určený příslušnými orgány pro překračování vnějších hranic, oznámený v souladu s čl. 34 odst. 2 nařízení (ES) č. 562/2006;

4)

„agenturou“ Evropská agentura pro řízení operativní spolupráce na vnějších hranicích členských států Evropské unie, zřízená nařízením (ES) č. 2007/2004.

a)

účinná organizace úkolů v oblasti ochrany vnějších hranic, jež zahrnuje kontroly a ostrahu;

b)

účinné řízení toků osob na vnějších hranicích členskými státy s cílem zajistit vysokou úroveň ochrany vnějších hranic na jedné straně a plynulé překračování vnějších hranic v souladu s schengenským acquis a se zásadou zacházení založeného na vzájemné úctě a důstojnosti na straně druhé;

c)

jednotné uplatňování příslušníky pohraniční stráže ustanovení právních předpisů Společenství o překračování vnějších hranic, zejména nařízení (ES) č. 562/2006;

d)

zlepšení řízení činností organizovaných konzulárními a jinými službami členských států ve třetích zemích, pokud jde o toky státních příslušníků třetích zemí na území členských států a o spolupráci mezi členskými státy v tomto ohledu.

a)

provádění doporučení, operativních standardů a osvědčených postupů vyplývajících z operativní spolupráce mezi členskými státy v oblasti ochrany hranic;

b)

vývoj a uplatňování opatření nezbytných pro zdokonalení systémů ostrahy mezi hraničními přechody;

c)

zavádění opatření nebo vývoj účinných systémů umožňujících metodické shromažďování významných informací o vývoji situace na území při vnějších hranicích, na nich a bezprostředně za nimi;

d)

zajištění vhodného způsobu evidování počtu osob překračujících všechny druhy vnějších hranic (pozemní, vzdušné, námořní);

e)

zavedení nebo zdokonalení systému shromažďování statistických a správních údajů o kategoriích cestujících a o počtu a povaze kontrol a ostrahových opatření na různých druzích vnějších hranic na základě evidence a dalších zdrojů shromažďování údajů;

f)

vytvoření účinné, strukturální, strategické a operativní koordinace mezi všemi orgány působícími na hraničních přechodech;

g)

zlepšení schopností a kvalifikace příslušníků pohraničí stráže při plnění úkolů ostrahy, poradenství a ochrany;

h)

zlepšení výměny informací na vnitrostátní úrovni mezi jednotlivými orgány příslušnými pro řízení vnějších hranic a mezi těmito orgány a jinými orgány příslušnými pro migraci, azyl a jiné související záležitosti;

i)

podpora norem kvality řízení.

a)

s výjimkou dočasných vnějších hranic, rozvoj nových pracovních metod, logistických opatření a nejmodernějších technologií k posílení systematických kontrol osob při vstupu a výstupu na hraničních přechodech;

b)

podpora využívání technologií a specializované odborné přípravy zaměstnanců odpovědných za její účinné využití;

c)

podpora výměny informací o padělaných nebo pozměněných cestovních dokladech a zlepšení odborné přípravy v této oblasti, včetně vývoje a šíření společných nástrojů a postupů pro odhalování takových dokladů;

d)

podpora účinného vyhledávání údajů v reálném čase na hraničních přechodech prostřednictvím využití rozsáhlých informačnětechnologických systémů, jako jsou Schengenský informační systém (SIS) a Vízový informační systém (VIS), a účinná výměna informací mezi všemi hraničními přechody na vnějších hranicích v reálném čase;

e)

zajištění optimálního provádění výsledků analýz rizik na operativní a technické úrovni.

a)

postupné vytvoření jednotného vzdělávání, odborné přípravy a kvalifikace příslušníků pohraniční stráže v každém členském státě, zejména prostřednictvím zavedení společných základních učebních osnov pro odbornou přípravu vypracovaných agenturou a uceleným doplňováním činností agentury v této oblasti;

b)

podpora a zvýšení počtu výměn a vyslání příslušníků pohraniční stráže mezi členskými státy, které doplňují pokyny a činnosti agentury v této oblasti;

c)

podpora využívání kompatibilní nejnovějších technologií na vnějších hranicích, kdykoli je to nezbytné pro správné, účinné nebo jednotné používání pravidel;

d)

podpora schopnosti orgánů uplatňovat stejné postupy a přijímat jednotná, rychlá a vysoce kvalitní rozhodnutí o překročení vnějších hranic, včetně udělování víz;

e)

podpora využívání společné praktické příručky pro příslušníky pohraniční stráže;

f)

budování a modernizace prostor a středisek pro osoby, jimž byl odepřen vstup, a pro osoby, které byly zadrženy po nedovoleném překročení vnějších hranic, nebo když se nacházely v blízkosti vnějších hranic s úmyslem nedovoleně vstoupit na území členského státu;

g)

zvýšení bezpečnosti v prostorách hraničních přechodů pro zajištění bezpečnosti příslušníků pohraniční stráže a ochrany vybavení, systémů ostrahy a dopravních prostředků.

a)

posílení operativní schopnosti sítě styčných úředníků pro přistěhovalectví a podpora účinnější spolupráce mezi úřady členských států prostřednictvím jejich sítě;

b)

zavedení opatření zaměřených na pomoc členským státům a dopravcům při plnění povinností, které jim ukládá směrnice Rady 2004/82/ES ze dne 29. dubna 2004 o povinnosti dopravců předávat údaje o cestujících (20) a článek 26 Úmluvy ze dne 19. června 1990 k provedení Schengenské dohody ze dne 14. června 1985 mezi vládami států Hospodářské unie Beneluxu, Spolkové republiky Německo a Francouzské republiky o postupném odstraňování kontrol na společných hranicích (21) (dále jen „Schengenská úmluva“) s cílem zabránit nedovolenému překračování vnějších hranic;

c)

podpora účinnější spolupráce s dopravci na letištích zemí odjezdu, včetně jednotné odborné přípravy zaměstnanců dopravců týkající se cestovních dokladů;

d)

podpora řízení jakosti, řádných služeb a zařízení, pokud jde o infrastrukturu používanou při vyřizování žádostí o vízum;

e)

podpora spolupráce mezi členskými státy pro zvyšování kapacity konzulárních služeb při vyřizování žádostí o vízum;

f)

podpora společných vyšetřovacích postupů, jednotných správních postupů a rozhodování o vízech uplatňovaných konzulárními službami členského státu umístěnými v různých třetích zemích;

g)

podpora vývoje směrem k systematické a pravidelné spolupráci mezi konzulárními a jinými službami různých členských států, zejména v souvislosti s VIS, včetně sdílení zdrojů a prostředků pro udělování víz, výměnu informací, průzkum a vyšetřování týkajících se žádostí o víza a pro vývoj společných středisek pro žádosti o víza;

h)

podpora vnitrostátních iniciativ zaměřených na společné vyšetřovací postupy, jednotné správní postupy a rozhodování o vízech uplatňované konzulárními službami různých členských států;

i)

zřizování společných konzulárních úřadů.

a)

infrastrukturu hraničních přechodů a souvisejících budov, jako jsou hraniční stanice, přistávací plochy pro vrtulníky nebo pruhy nebo zastřešené prostory pro vozidla nebo osoby čekající na odbavení na hraničních přechodech;

b)

infrastrukturu, budovy a systémy nezbytné pro ostrahu mezi hraničními přechody a pro ochranu proti nedovolenému překračování vnějších hranic;

c)

operativní vybavení, jako jsou snímače, dohled pomocí videokamer, přístroje na přezkoumání dokladů, detekční zařízení a přenosné nebo pevné terminály pro vyhledávání v SIS, VIS, Evropském systému archivace vyobrazení (FADO) a jiných evropských a vnitrostátních systémech;

d)

dopravní prostředky pro ochranu vnějších hranic, jako jsou vozidla, plavidla, vrtulníky a malá letadla, zvlášť vybavené elektronickým zařízením pro ostrahu hranic a odhalování osob v dopravních prostředcích;

e)

vybavení pro výměnu informací mezi příslušnými orgány v reálném čase;

f)

systémy informační a komunikační technologie;

g)

programy vysílání a výměny zaměstnanců, jako jsou příslušníci pohraniční stráže, imigrační úředníci a konzulární úředníci;

h)

odbornou přípravu a vzdělávání zaměstnanců příslušných orgánů, včetně jazykové přípravy;

i)

investice do vývoje, zkoušení a zavádění nejnovějších technologií;

j)

studie a pilotní projekty provádějící doporučení, operativní standardy a osvědčené postupy vyplývající z operativní spolupráce mezi členskými státy v oblasti ochrany hranic;

k)

studie a pilotní projekty zaměřené na povzbuzení inovace, usnadnění výměny zkušeností a osvědčených postupů a zvyšování kvality řízení činností organizovaných konzulárními a jinými službami členských států ve třetích zemích, pokud jde o toky státních příslušníků třetích zemí na území členských států, a spolupráce mezi členskými státy v tomto ohledu.

a)

investice do infrastruktury;

b)

odborná příprava zaměstnanců provádějících zvláštní režim průjezdu;

c)

další provozní náklady, včetně platů zaměstnanců konkrétně provádějících zvláštní režim průjezdu.

a)

přispění k podpoře činnosti organizované konzulárními a jinými službami členských států ve třetích zemích, pokud jde o toky státních příslušníků třetích zemí na území členských států a o spolupráci mezi členskými státy v tomto ohledu, což zahrnuje i činnost styčných úředníků v oblasti letectví a styčných úředníků v oblasti přistěhovalectví;

b)

podpora postupného začleňování celních, veterinárních a rostlinolékařských kontrol do činností v rámci integrovaného řízení hranic v souladu s rozvojem politiky v této oblasti;

c)

poskytování podpory členským státům v případě řádně odůvodněných mimořádných situací, které vyžadují naléhavý zásah na vnějších hranicích.

a)

podporovat spolupráci Společenství při provádění práva Společenství a osvědčených postupů;

b)

podporovat zřizování nadnárodních sítí spolupráce a pilotních projektů založených na nadnárodních partnerstvích mezi konzulárními službami ze dvou nebo více členských států za účelem povzbuzení inovace a usnadnění výměny zkušeností a osvědčených postupů;

c)

podporovat studie a šíření a výměnu informací o osvědčených postupech a o všech ostatních aspektech obecného cíle přispívat ke zlepšení činností organizovaných konzulárními službami členských států ve třetích zemích a spolupráce mezi členskými státy v této oblasti, včetně informací o využití nejnovějších technologií;

d)

podporovat projekty a studie zkoumající možnosti nových forem spolupráce Společenství a práva Společenství v této oblasti, zejména společná střediska pro podávání žádostí;

e)

podporovat vývoj společných statistických nástrojů, metod a ukazatelů hodnocení vývoje politiky v oblasti vízové politiky a konzulární spolupráce a jejich používání členskými státy.

a)

postupy podle článku 34 prověřuje existenci a řádné fungování řídicích a kontrolních systémů v členských státech;

b)

v případě selhání vnitrostátních řídicích a kontrolních systémů zadrží postupem podle článku 43 nebo pozastaví postupem podle článku 44 vyplácení celých částek nebo jejich části a použije veškeré další nutné finanční opravy postupy uvedenými v článcích 47 a 48.

a)

30 % na vnější pozemní hranice;

b)

35 % na vnější námořní hranice;

c)

20 % na letiště;

d)

15 % na konzulární úřady.

a)

70 % na délku vnějších hranic, která bude vypočítána na základě váhových faktorů pro každý zvláštní oddíl určených v souladu s čl. 15 odst. 3 písm. a), a

b)

30 % na pracovní zátěž na jejich vnějších pozemních hranicích, určenou v souladu s odst. 7 písm. a).

a)

70 % na délku vnějších hranic, která bude vypočítána na základě váhových faktorů pro každý zvláštní oddíl určených v souladu s čl. 15 odst. 3 písm. b), a

b)

30 % na pracovní zátěž na jejich vnějších námořních hranicích, určenou v souladu s odst. 7 písm. a).

a)

50 % na počet konzulárních úřadů členských států v zemích uvedených v příloze I nařízení Rady (ES) č. 539/2001 ze dne 15. března 2001, kterým se stanoví seznam třetích zemí, jejichž státní příslušníci musí mít při překračování vnějších hranic vízum, jakož i seznam třetích zemí, jejichž státní příslušníci jsou od této povinnosti osvobozeni (24), a

b)

50 % na pracovní zátěž, pokud jde o řízení vízové politiky na konzulárních úřadech členských států v zemích uvedených na seznamu přílohy I nařízení (ES) č. 539/2001, určenou v souladu s odst. 7 písm. c) tohoto článku.

a)

se zohlední demarkační linie mezi územími uvedenými v článku 1 nařízení Rady (ES) č. 866/2004 ze dne 29. dubna 2004 o režimu podle článku 2 protokolu č. 10 k aktu o přistoupení (25) po celou dobu použitelnosti článku 1 protokolu 10 aktu o přistoupení z roku 2003, a to i přesto, že se nejedná o vnější pozemní hranici; nezohledňuje se však délka námořní hranice, která se nachází severně od této linie;

b)

„vnějšími námořními hranicemi“ vnější hranice pobřežního moře členských států v souladu s vymezením podle článků 4 až 16 Úmluvy Organizace spojených národů o mořském právu. V případech, kdy je k zamezení nelegální migrace nebo nedovoleného vstupu třeba rozsáhlých pravidelných operací, se jimi však rozumějí vnější hranice oblasti s vysokým rizikem. Tyto oblasti se určí s ohledem na operační údaje za poslední dva roky poskytnuté dotčenými členskými státy. Tato definice vnějších námořních hranic platí výlučně pro účely tohoto rozhodnutí a veškeré operace musí být v souladu s mezinárodním právem.

a)

na vnějších pozemních hranicích a vnějších námořních hranicích:

b)

na letištích:

c)

na konzulárních úřadech:

počet žádostí o víza.

a)

počet státních příslušníků třetích zemí, jimž byl odepřen vstup na vnější hranici;

b)

počet státních příslušníků třetích zemí zadržených při nedovoleném překračování nebo pokusu o nedovolené překročení vnější hranice;

c)

počet zadržených zprostředkovatelů, kteří úmyslně napomáhali k nedovolenému vstupu státních příslušníků třetích zemí;

d)

počet padělaných nebo pozměněných cestovních dokladů a počet cestovních dokladů a víz vydaných na základě nepravdivých údajů, které byly odhaleny na hraničních přechodech v souladu se Schengenským hraničním kodexem.

a)

vnější pozemní hranice:

b)

vnější námořní hranice:

a)

situace a potřeb v dotčeném členském státě;

b)

efektivnosti nákladů, mimo jiné s ohledem na počet osob, jichž se projekt týká;

c)

zkušenosti, odborných znalostí, spolehlivosti a finančního příspěvku organizace žádající o financování a všech partnerských organizací;

d)

rozsahu, v němž projekt doplňuje jiné akce financované ze souhrnného rozpočtu Evropské unie nebo v rámci národních programů.

a)

studie, hodnocení, odborné posudky a statistiky týkající se fungování fondu, včetně těch, které jsou obecné povahy;

b)

informační opatření pro členské státy, konečné příjemce a širokou veřejnost, včetně informačních kampaní a společné databáze projektů financovaných z fondu;

c)

instalaci, provoz a propojení počítačových systémů pro řízení, monitorování, kontrolu a hodnocení;

d)

navržení společného rámce pro hodnocení a monitorování, jakož i systémů ukazatelů, které zohledňují i případné vnitrostátní ukazatele;

e)

zdokonalování hodnotících metod a výměnu informací o postupech v této oblasti;

f)

informační a vzdělávací opatření pro orgány určené členskými státy v souladu s článkem 27, která doplňují úsilí členských států poskytovat poradenství svým orgánům v souladu s čl. 33 odst. 2.

a)

v období 2007 až 2010 7 % celkového ročního spolufinancování přiděleného danému členskému státu, plus 30 000 EUR, a

b)

v období 2011 až 2013 4 % celkového ročního spolufinancování přiděleného danému členskému státu, plus 30 000 EUR.

a)

popis současné situace v tomto členském státě, pokud jde o infrastrukturu, vybavení, dopravní prostředky, systémy informační a komunikační technologie a opatření v oblasti odborné přípravy a vzdělávání zaměstnanců pohraničních a konzulárních orgánů;

b)

analýzu potřeb v dotyčném členském státě, pokud jde o infrastrukturu, vybavení, dopravní prostředky, systémy informační a komunikační technologie a opatření v oblasti odborné přípravy a vzdělávání zaměstnanců pohraničních a konzulárních orgánů, jakož i uvedení operačních cílů stanovených pro uspokojení těchto potřeb v průběhu období, na které se vztahuje víceletý program;

c)

předložení vhodné strategie pro dosažení těchto cílů, priority přikládané jejich dosažení a popis akcí plánovaných pro provádění těchto priorit;

d)

údaj o tom, zda je tato strategie slučitelná s jinými regionálními a celostátními nástroji a nástroji Společenství;

e)

informace o prioritách a jejich konkrétních cílech. Tyto cíle se určí pomocí omezeného počtu ukazatelů s ohledem na zásadu proporcionality. Ukazatele musí umožňovat měření pokroku ve vztahu k výchozí situaci a účinnosti cílů při provádění priorit;

f)

popis přístupu zvoleného pro provádění zásady partnerství stanovené v článku 12;

g)

návrh finančního plánu, který pro každou prioritu a pro každý roční program stanoví navrhovaný finanční příspěvek fondu a celkovou částku veřejného nebo soukromého spolufinancování;

h)

ustanovení, která zajistí zveřejnění víceletého programu.

a)

soulad návrhu víceletého programu s cíli fondu a strategickými pokyny uvedenými v článku 20;

b)

význam zamýšlených akcí uvedených v návrhu víceletého programu vzhledem k navržené strategii;

c)

soulad řídicích a kontrolních systémů zavedených členským státem k zajištění působení fondu s tímto rozhodnutím;

d)

soulad návrhu víceletého programu s právem Společenství, zejména s těmi předpisy, jejichž záměrem je zabezpečit volný pohyb osob, ve spojení s přímo souvisejícími doprovodnými opatřeními týkajícími se ochrany vnějších hranic, azylu a přistěhovalectví.

a)

obecná pravidla pro výběr projektů, které mají být financovány v rámci ročního programu;

b)

popis akcí, které mají být podporovány v rámci ročního programu;

c)

navrhované finanční rozdělení příspěvku fondu mezi jednotlivé akce programu a uvedení částky požadované k pokrytí technické pomoci podle článku 18 pro účely provádění ročního programu.

a)

vymezení funkcí subjektů zapojených do řízení a kontroly a rozdělení funkcí uvnitř každého subjektu;

b)

dodržování zásady oddělení funkcí uvnitř těchto subjektů a mezi nimi;

c)

přiměřené zdroje pro každý subjekt, aby mohl vykonávat funkce, které mu byly přiděleny, po celé období provádění akcí spolufinancovaných fondem;

d)

postupy pro zajištění správnosti a řádnosti výdajů vykazovaných v rámci ročních programů;

e)

spolehlivé účetní a monitorovací systémy a systémy finančního výkaznictví v elektronické podobě;

f)

systém podávání zpráv a monitorování, pokud odpovědný subjekt pověří výkonem úkolů jiný subjekt;

g)

příručky obsahující postupy pro plnění uvedených funkcí;

h)

opatření pro audit fungování systému;

i)

systémy a postupy pro zabezpečení náležité pomůcky pro audit se zaměřením na finanční toky;

j)

postupy podávání zpráv a monitorování pro nesrovnalosti a zpětné získávání neoprávněně vyplacených částek.

a)

odpovědný orgán: funkční orgán členského státu, vnitrostátní orgán veřejné moci či veřejný subjekt určený dotyčným členským státem nebo subjekt podléhající soukromému právu členského státu a pověřený veřejnou službou, který odpovídá za řízení víceletého programu a ročních programů podporovaných fondem a který zajišťuje veškerou komunikaci s Komisí;

b)

certifikační orgán: vnitrostátní orgán veřejné moci nebo veřejný subjekt nebo fyzickou osobu zastupující tento orgán nebo subjekt, které členský stát pověří certifikací prohlášení o výdajích před jejich předložením Komisi;

c)

auditní orgán: vnitrostátní orgán veřejné moci nebo veřejný subjekt funkčně nezávislý na odpovědném orgánu a certifikačním orgánu, určený členským státem a odpovědný za ověřování účinného fungování řídicího a kontrolního systému;

d)

případně pověřený orgán.

a)

mít právní subjektivitu, kromě případů, kdy je funkčním orgánem členského státu;

b)

mít infrastrukturu potřebnou pro snadnou komunikaci se širokým okruhem uživatelů, s odpovědnými subjekty v ostatních členských státech a s Komisí;

c)

působit ve správním rámci, který umožňuje řádné plnění jeho úkolů a zabraňuje jakémukoli střetu zájmů;

d)

být schopen uplatňovat pravidla Společenství týkající se řízení fondu;

e)

mít finanční a řídicí kapacity úměrné objemu finančních prostředků Společenství, k jejichž správě bude vyzván;

f)

mít k dispozici zaměstnance s odpovídající odbornou kvalifikací pro administrativní práci v mezinárodním prostředí.

a)

konzultuje s partnery v souladu s článkem 12;

b)

předkládá Komisi návrhy na víceleté a roční programy uvedené v článcích 21 a 23;

c)

případně pořádá a vyhlašuje nabídková řízení a výzvy k podávání návrhů;

d)

pořádá výběr projektů ke spolufinancování akcí v rámci fondu v souladu s kritérii stanovenými v čl. 16 odst. 5;

e)

přijímá platby od Komise a vyplácí je konečným příjemcům;

f)

zajišťuje soulad a doplňkovost mezi spolufinancováním z fondu a z jiných příslušných finančních nástrojů členských států a Společenství;

g)

monitoruje dodávání či poskytování spolufinancovaných produktů a služeb a kontroluje skutečné vynaložení vykázaných výdajů na akce a jejich soulad s pravidly Společenství a vnitrostátními pravidly;

h)

zajišťuje existenci systému elektronického zaznamenávání a ukládání účetních záznamů pro každou akci v rámci ročních programů a shromažďování údajů o provádění akcí nezbytných pro finanční řízení, monitorování, kontrolu a hodnocení;

i)

zajišťuje, aby koneční příjemci a jiné subjekty zapojené do provádění akcí spolufinancovaných fondem vedli buď oddělený účetní systém, nebo odpovídající účetní kód pro všechny operace související s akcí, aniž tím jsou dotčena vnitrostátní účetní pravidla;

j)

zajišťuje, aby hodnocení fondu podle článku 51 probíhala ve lhůtách stanovených v čl. 52 odst. 2 a aby splňovala normy kvality dohodnuté mezi Komisí a členským státem;

k)

zavádí postupy pro zajištění toho, aby byly všechny doklady týkající se výdajů a auditů požadované pro zajištění náležité pomůcky pro audit se zaměřením na finanční toky uchovávány v souladu s požadavky podle článku 45;

l)

zajišťuje, aby auditní orgán obdržel pro účely provádění auditu podle čl. 32 odst. 1 veškeré potřebné informace o používaných řídicích postupech a o projektech spolufinancovaných fondem;

m)

zajišťuje, aby certifikační orgán obdržel pro účely certifikace veškeré potřebné informace o postupech a ověřeních prováděných v souvislosti s výdaji;

n)

vypracovává a předkládá Komisi zprávy o pokroku a závěrečné zprávy o provádění ročních programů, prohlášení o výdajích certifikovaná certifikačním orgánem a žádosti o platby nebo případně prohlášení o splatné úhradě;

o)

poskytuje informace a poradenské služby a šíří výsledky podporovaných akcí;

p)

spolupracuje s Komisí a odpovědnými orgány v ostatních členských státech;

q)

ověřuje provádění pokynů uvedených v čl. 35 odst. 6 konečnými příjemci.

a)

osvědčuje, že

b)

zajišťuje, aby pro účely certifikace obdržel od odpovědného orgánu náležité informace o postupech a ověřeních prováděných v souvislosti s výdaji uvedenými v prohlášeních o výdajích;

c)

pro účely certifikace zohledňuje výsledky všech auditů provedených auditním orgánem nebo z jeho pověření;

d)

vede v elektronické podobě účetní záznamy o výdajích vykázaných Komisi;

e)

ověřuje zpětné získání všech finančních prostředků Společenství, které se v důsledku zjištěných nesrovnalostí považují za neoprávněně vyplacené, případně i s úroky;

f)

vede záznamy o částkách, které mají být získány zpět, a o zpět získaných částkách v rámci souhrnného rozpočtu Evropské unie, pokud možno formou odpočtu z příštího prohlášení o výdajích.

a)

zajišťuje provádění auditů za účelem ověření účinného fungování řídicího a kontrolního systému;

b)

zajišťuje provádění auditů akcí na základě vhodného vzorku pro ověření vykázaných výdajů; vzorek musí představovat alespoň 10 % celkových způsobilých výdajů na každý roční program;

c)

předkládá Komisi do šesti měsíců po schválení víceletého programu auditní strategii zahrnující subjekty, které budou provádět audity podle písmen a) a b), zajišťující provedení auditů u hlavních příjemců spolufinancování z fondu a rovnoměrné rozložení auditů na celé programové období.

a)

výroční auditní zpráva obsahující výsledky auditů ročního programu prováděných v souladu s auditní strategií a uvádějící všechny nedostatky odhalené v řídicích a kontrolních systémech programu;

b)

stanovisko, vypracované na základě kontrol a auditů provedených z pověření auditního orgánu, k tomu, zda fungování řídicího a kontrolního systému poskytuje přiměřenou záruku, že prohlášení o výdajích předložená Komisi jsou správná a že uskutečněné operace jsou legální a správné;

c)

prohlášení, v němž vyhodnotí platnost žádosti o platbu nebo prohlášení o splatné úhradě konečného zůstatku a legalitu a správnost dotyčných výdajů.

a)

certifikované prohlášení o výdajích náležitě vyhotovené podle čl. 31 odst. 1 písm. a) a článku 37 a žádost o platbu zůstatku nebo prohlášení o splatné úhradě;

b)

závěrečnou zprávu o provádění ročního programu podle článku 53;

c)

výroční auditní zprávu, stanovisko a prohlášení podle čl. 32 odst. 3.

a)

zpráva auditorského subjektu členského státu nebo Společenství obsahuje důkazy o možných významných nedostatcích ve fungování řídicích a kontrolních systémů;

b)

pověřená schvalující osoba musí provést dodatečná ověření poté, co obdrží informaci, která ji upozorní na skutečnost, že určitý výdaj v certifikovaném prohlášení o výdajích je spojen se závažnou nesrovnalostí, která nebyla napravena.

a)

v řídicím a kontrolním systému programu existují závažné nedostatky, které ovlivňují spolehlivost postupu certifikace plateb a ke kterým nebyla přijata nápravná opatření, nebo

b)

určitý výdaj v certifikovaném prohlášení o výdajích je spojen se závažnou nesrovnalostí, která nebyla napravena, nebo

c)

členský stát nesplnil své povinnosti podle článků 33 a 34.

a)

v řídicím a kontrolním systému programu se vyskytují závažné nedostatky, které ohrožují příspěvek Společenství již vyplacený na program;

b)

výdaje obsažené v certifikovaném prohlášení o výdajích nejsou správné a nebyly členským státem opraveny před zahájením opravného řízení podle tohoto odstavce;

c)

členský stát nedodržel před zahájením opravného řízení podle tohoto odstavce své povinnosti podle článku 33.

a)

do 30. června 2010 hodnotící zprávu o provádění akcí spolufinancovaných fondem;

b)

do 30. června 2012 za období 2007 až 2010 a do 30. června 2015 za období 2011 až 2013 hodnotící zprávu o výsledcích a dopadu akcí spolufinancovaných fondem.

a)

do 30. června 2010 zprávu o přezkumu článků 14 a 15, případně společně s návrhy na změny;

b)

do 31. prosince 2010 průběžnou zprávu o dosažených výsledcích a o kvalitativních a kvantitativních aspektech provádění fondu společně s návrhem na další rozvoj fondu;

c)

do 31. prosince 2012 následnou hodnotící zprávu za období 2007 až 2010 a do 31. prosince 2015 následnou hodnotící zprávu za období 2011 až 2013.

a)

finanční a operativní provádění ročního programu;

b)

pokrok, kterého bylo dosaženo při provádění víceletého programu a jeho priorit ve vztahu k jeho konkrétním, ověřitelným cílům, a dají-li se kvantifikovat, kvantitativně vyjádřeným ukazatelům;

c)

opatření, která odpovědný orgán přijal pro zajištění kvality a účinnosti provádění, zejména

d)

opatření přijatá za účelem poskytování informací o ročních a víceletých programech a zajištění jejich propagace.

a)

co nejdříve po 7. červnu 2007, ale nejpozději 22. června 2007, určí vnitrostátní odpovědný orgán podle čl. 27 odst. 1 písm. a) a případně též pověřený orgán;

b)

do 30. září 2007 předloží popis řídicích a kontrolních systémů podle čl. 34 odst. 2.

a)

odhad částek, které jim budou přiděleny na rozpočtový rok 2007;

b)

odhady částek, které jim mají být přiděleny na rozpočtové roky 2008 až 2013, na základě extrapolace výpočtu pro odhad na rozpočtový rok 2007, přičemž zohlední navrhované roční rozpočtové prostředky pro roky 2007 až 2013 uvedené ve finančním rámci.

a)

do 1. července 2007 poskytne Komise členským státům odhad částek, které jim budou přiděleny na rozpočtový rok 2007;

b)

do 1. prosince 2007 předloží členské státy Komisi návrh ročního programu na rok 2007;

c)

do 1. března 2008 předloží členské státy Komisi návrh ročního programu na rok 2008.