(ES) č. 1883/2006Nařízení Komise (ES) č. 1883/2006 ze dne 19. prosince 2006 , kterým se stanoví metody odběru vzorků a analýzy pro úřední kontrolu množství dioxinů a PCB s dioxinovým efektem v určitých potravinách (Text s významem pro EHP)

—

Část šarže: určitá část velké šarže vyčleněná k tomu, aby z ní byl proveden odběr vzorků. Každá část šarže musí být fyzicky samostatná a identifikovatelná.

—

Dílčí vzorek: množství materiálu odebrané z jednoho místa šarže nebo části šarže.

—

Souhrnný vzorek: souhrn všech dílčích vzorků odebraných ze šarže nebo části šarže.

—

Laboratorní vzorek: reprezentativní část nebo množství souhrnného vzorku určené pro laboratoř.

—

Pokud vzorkovaná šarže obsahuje malé ryby (jednotlivé ryby o hmotnosti < přibližně 1 kg), odebere se jako dílčí vzorek celá ryba, která tvoří souhrnný vzorek. Pokud je hmotnost takto vytvořeného souhrnného vzorku větší než 3 kg, může dílčí vzorek sestávat ze středních částí ryby tvořící souhrnný vzorek, z nichž každý má hmotnost alespoň 100 g. Celá část, na niž se vztahuje maximální limit, se použije k homogenizaci vzorku.

Střední část ryby je část, v níž je těžiště. To se zpravidla nachází v hřbetní ploutvi (pokud ryba takovou ploutev má) nebo v polovině mezi žaberním a řitním otvorem.

—

Pokud vzorkovaná šarže obsahuje větší ryby (jednotlivé ryby o hmotnosti větší než přibližně 1 kg), je dílčím vzorkem střední část ryby. Hmotnost každého dílčího vzorku je alespoň 100 gramů.

U ryb s průměrnou velikostí (přibližně 1–6 kg) je dílčí vzorek odebrán jako řez od páteře k břichu ve střední části ryby.

U velmi velkých ryb (tj. > přibližně 6 kg) je dílčí vzorek odebrán ze svaloviny na pravé straně (pohled zpředu) hřbetu a boku ve střední části ryby. Pokud by odebrání takového kusu ze střední části způsobilo významnou hospodářskou škodu, lze za dostatečné považovat odebrání alespoň tří dílčích vzorků o alespoň 350 gramech, a to bez ohledu na velikost šarže, nebo lze případně odebrat rovnocennou část svaloviny z blízkosti ocasu a z blízkosti hlavy z téže ryby, což představuje dílčí vzorek, jenž je reprezentativní z hlediska množství dioxinů v celé rybě.

—

Pokud jde o strukturu vzorku, použijí se ustanovení bodu 4.3.

—

Pokud převládá určitá třída/kategorie velikosti nebo hmotnosti (přibližně 80 % nebo větší podíl šarže), odebere se vzorek z ryb s převládající velikostí nebo hmotností. Vzorek se považuje za reprezentativní pro celou šarži.

—

Pokud žádná konkrétní třída/kategorie velikosti nebo hmotnosti nepřevládá, musí se zajistit, aby ryby vybrané do vzorku byly pro danou zásilku reprezentativní. Zvláštní pokyny pro takové případy jsou stanoveny v „Pokynech pro odběr vzorků z šarží ryb sestávajících z celých ryb různé velikosti a/nebo hmotnosti (2)“.

—

Započítáním rozšířené nejistoty při použití faktoru pokrytí 2, který odpovídá hladině spolehlivosti asi 95 %. Šarže nebo její část nesplňují podmínky, pokud měřená hodnota, od níž se odečte U, přesahuje stanovené nejvyšší přípustné hodnoty. V případě samostatného stanovení dioxinů a PCB s dioxinovým efektem se součet odhadované rozšířené nejistoty měření samostatných analytických výsledků musí použít pro součet dioxinů a PCB s dioxinovým efektem.

—

Stanovením rozhodovací meze (CCα) podle ustanovení rozhodnutí Komise 2002/657/ES ze dne 12. srpna 2002, kterým se provádí směrnice Rady 96/23/ES, pokud jde o provádění analytických metod a interpretaci výsledků (5) (bod 3.1.2.5 přílohy – případ látek, pro něž jsou stanoveny nejvyšší přípustné hodnoty). Šarže nebo její část nesplňují podmínky, pokud je měřená hodnota rovna stanoveným nejvyšším přípustným hodnotám CCα nebo je vyšší.

—

Na každém stupni odběru vzorků a analýzy musí být přijata opatření k zamezení křížové kontaminace.

—

Vzorky musí být uchovávány a přepravovány v nádobách ze skla, hliníku, polypropylenu nebo polyethylenu. Z nádoby na vzorky musí být odstraněny stopy papírového prachu. Skleněné nádobí musí být vypláchnuto rozpouštědly, která jsou certifikována jako prostá dioxinů nebo byla předem zkontrolována z hlediska přítomnosti dioxinů.

—

Vzorky musí být uchovávány a přepravovány tak, aby byla zachována celistvost vzorku potraviny.

—

Pokud je to relevantní, jednotlivé laboratorní vzorky se jemně rozemelou a důkladně promísí postupem, u něhož je prokázáno, že se jím dosáhne úplné homogenizace (např. rozemletím a proséváním přes síto s průměrem oček 1 mm); je-li vlhkost příliš vysoká, musí se vzorky před rozemletím sušit.

—

Provede se slepý pokus, při němž se provede celý analytický postup bez vzorku.

—

Hmotnost vzorku použitého pro extrakci musí být dostatečně velká, aby byly splněny požadavky na citlivost stanovení.

—

Specifické postupy přípravy vzorku použité pro zkoumané výrobky se validují podle mezinárodně uznaných metodik.

—

Z ryb se musí odstranit kůže, protože maximální limit se vztahuje na svalovinu bez kůže. Je však nutné, aby všechny zbylé části svaloviny a tukové tkáně na vnitřní straně kůže byly z kůže pečlivě a úplně seškrabány a aby tyto zbytky svaloviny a tukové tkáně byly přidány k analyzovanému vzorku.

—

Laboratoře prokazují funkčnost metody v rozsahu kolem sledované úrovně, např. poloviny, jednonásobku nebo dvojnásobku sledované úrovně, a to s přijatelným variačním koeficientem pro opakovanou analýzu. Podrobnosti kritérií přijatelnosti viz část 5.

—

Mezní hodnota kvantifikace u konfirmační metody je v rozsahu přibližně jedné pětiny sledované úrovně.

—

Jako opatření v rámci vnitřní kontroly jakosti se provádějí pravidelné slepé zkoušky, stanovení s přídavkem nebo analýzy kontrolních vzorků (nejlépe certifikovaného referenčního materiálu, je-li k dispozici).

—

Odbornost laboratoře se ověří trvalou úspěšnou účastí v mezilaboratorních studiích týkajících se stanovení dioxinů a PCB s dioxinovým efektem v příslušných matricích krmiv/potravin.

—

V souladu s nařízením (ES) č. 882/2004 jsou laboratoře akreditovány pověřeným orgánem pracujícím podle pokynů ISO Guide 58, aby bylo zajištěno, že uplatňují při analýze program zabezpečování jakosti. Laboratoře jsou akreditovány podle normy EN ISO/IEC 17025.

—

Vysoká citlivost měření a nízká mez detekce. V případě PCDD a PCDF musí být zjistitelné množství z důvodu extrémní toxicity některých těchto sloučenin na úrovni pikogramů TEQ (10–12 g). Je známo, že PCB se vyskytují ve vyšších koncentracích než PCDD a PCDF. V případě většiny kongenerů PCB je dostatečná již citlivost na úrovni nanogramů (10–9 g). Pro měření toxičtějších kongenerů PCB s dioxinovým efektem (zejména non-ortho substituovaných kongenerů) musí být dosaženo stejné citlivosti měření jako pro PCDD a PCDF.

—

Vysoká selektivita (specifičnost). Je třeba rozlišovat PCDD, PCDF a PCB s dioxinovým efektem od ostatních sloučenin, které se extrahují společně s těmito látkami, mohou rušit při jejich stanovení a jsou přítomny v koncentracích až o několik řádů vyšších než koncentrace sledovaných analytů. V případě metod založených na plynové chromatografii nebo hmotnostní spektometrii (GC/MS) je nezbytné rozlišit mezi různými kongenery, tj. mezi toxickými kongenery (např. sedmnácti PCDD a PCDF substituovanými v polohách 2,3,7,8 a PCB s dioxinovým efektem) a ostatními kongenery. Biologické zkoušky sloučenin jsou schopny selektivně určit hodnoty TEQ jako součet PCDD, PCDF a PCB s dioxinovým efektem.

—

Vysoká správnost (pravdivost a přesnost). Stanovení poskytuje správný odhad skutečné koncentrace ve vzorku. Vysoká správnost (správnost měření: stupeň shody mezi výsledkem měření a skutečnou nebo přidělenou hodnotou) je nezbytná k tomu, aby nedošlo k zamítnutí výsledku analýzy vzorku na základě malé spolehlivosti odhadu TEQ. Správnost je vyjádřena pravdivostí (rozdílem mezi střední naměřenou hodnotou analytu v certifikovaném materiálu a jeho certifikovanou hodnotou, vyjádřeným v procentech této hodnoty) a přesností (RSDR je relativní směrodatná odchylka vypočtená z výsledků získaných za podmínek reprodukovatelnosti).

—

Vnitřní standardy 2,3,7,8-chlor-substituovaných PCDD/F značené isotopem 13C a standardy PCB s dioxinovým efektem značené isotopem 13C musí být přimíseny na samém začátku analýzy, např. před extrakcí, aby bylo možné validovat postup analýzy. Alespoň jeden kongener musí být přidán pro každou z tetra až okta-chlorovaných homologických skupin PCDD/F a alespoň jeden kongener pro každou z homologických skupin PCB s dioxinovým efektem (nebo alespoň jeden kongener pro každou skupinu vybraných iontů při použití hmotnostní spektrometrie v režimu registrace vybraných iontů, použitou pro sledování PCDD/F a PCB s dioxinovým efektem). Jednoznačně se dává přednost, určitě v případě konfirmačních metod, použití všech 17 vnitřních standardů 2,3,7,8-substituovaných PCDD/F značených pomocí 13C a všech 12 vnitřních standardů PCB s dioxinovým efektem značených pomocí 13C.

Pro ty kongenery, k nimž není při použití vhodných kalibračních roztoků přidán žádný analog značený pomocí 13C, se též určí relativní koeficienty odezvy.

—

U potravin rostlinného původu nebo potravin živočišného původu s obsahem tuku nižším než 10 % je příměs vnitřních standardů před extrakcí povinný. U potravin živočišného původu s obsahem tuku vyšším než 10 % lze vnitřní standardy přimísit buď před extrakcí, nebo po extrakci tuku. Vhodným způsobem se validuje účinnost extrakce, a to v závislosti na okamžiku přidání vnitřních standardů a podle toho, zda se výsledky vztahují na výrobek nebo na obsah tuku.

—

Před analýzou metodou GC/MS musí být přimíseny 1 nebo 2 náhradní standardy pro stanovení výtěžnosti.

—

Kontrola výtěžnosti je nezbytná. U konfirmačních metod se výtěžnost jednotlivých vnitřních standardů pohybuje v rozsahu 60 až 120 %. Nižší nebo vyšší hodnota výtěžnosti jednotlivých kongenerů, zejména některých hepta- a okta-chlorovaných dibenzodioxinů a dibenzofuranů, je přípustná pod podmínkou, že jejich příspěvek k hodnotě TEQ nepřesáhne 10 % celkové hodnoty TEQ (na základě součtu PCDD/F a PCB s dioxinovým efektem). Hodnota výtěžnosti u screeningových metod se pohybuje mezi 30 a 140 %.

—

Oddělení dioxinů od rušivých chlorovaných sloučenin, jako jsou jiné PCB než s dioxinovým efektem a chlorované difenylethery, se provede vhodnými chromatografickými technikami (nejlépe na florisilové, aluminiové a/nebo uhlíkové koloně).

—

Rozlišení isomerů plynovou chromatografií je dostatečné (< 25 % mezi píky 1,2,3,4,7,8-HxCDF a 1,2,3,6,7,8-HxCDF).

—

Stanovení se provede metodou EPA 1613 revize B: „Tetra- through octa-chlorinated dioxins and furans by isotope dilution HRGC/HRMS“ nebo jinou metodou s rovnocennými pracovními kritérii.

—

U potravin s úrovní kontaminace dioxiny přibližně 1 pg WHO-TEQ na gram tuku (na základě součtu PCDD/PCDF a PCB s dioxinovým efektem) nepřekročí rozdíl mezi horním odhadem a dolním odhadem 20 %. U potravin s nízkým obsahem tuku musí být při úrovni kontaminace přibližně 1 pg WHO-TEQ na gram produktu dodrženy stejné požadavky. Při nižších úrovních kontaminace, např. 0,50 pg WHO-TEQ na gram produktu, může být rozdíl mezi horním a dolním odhadem v rozpětí mezi 25–40 %.

—

Do každé zkušební série se zařadí slepý a referenční vzorek, které jsou extrahovány a analyzovány současně a za stejných podmínek. Referenční vzorek musí ve srovnání se slepým vzorkem vykazovat zřetelně vyšší odezvu.

—

Kromě toho se zařadí referenční vzorky o poloviční a dvojnásobné koncentraci, než je sledovaná úroveň, aby bylo prokázáno správné provádění zkoušky v rozsahu odpovídajícím sledované úrovni.

—

Při analýze jiných matric musí být prokázána vhodnost referenčních vzorků, a to přednostně zařazením vzorků, u nichž byla metodou HRGC/HRMS prokázána úroveň TEQ blízká úrovni v referenčním vzorku nebo také slepého vzorku uměle obohaceného na tuto úroveň.

—

Vzhledem k tomu, že v biologických zkouškách nelze použít žádné vnitřní standardy, provedou se testy opakovatelnosti s cílem získat informace o směrodatné odchylce v rámci zkušební série. Variační koeficient je nižší než 30 %.

—

U biologických zkoušek jsou definovány cílové sloučeniny, možná interference a nejvyšší přípustná úroveň ve slepém vzorku.

—

Pro screening mohou být používány analytické metody GC/MS a biologické metody zkoušení. V případě metod založených na GC/MS platí požadavky uvedené v bodě 6. Specifické požadavky na biologické zkoušky jsou uvedeny v části 7.3 této přílohy a požadavky biologických zkoušek prováděných pomocí souprav jsou uvedeny v části 7.4 této přílohy.

—

Nezbytné jsou informace o počtu nesprávných pozitivních a nesprávných negativních výsledků velkého souboru vzorků s hodnotami ležícími nad a pod maximálním limitem nebo zásahovou úrovní ve srovnání s obsahem TEQ určeným konfirmační analytickou metodou. Skutečný podíl nesprávných negativních výsledků je pod 1 %. Podíl nesprávných pozitivních výsledků je natolik nízký, aby se použití screeningového nástroje stalo výhodným.

—

Pozitivní výsledky musí být vždy potvrzeny konfirmační analytickou metodou (HRGC/HRMS). Kromě toho se pomocí HRCG/HRMS potvrdí vzorky z širokého rozmezí hodnot TEQ (přibližně 2 až 10 % negativních vzorků). Budou dány k dispozici informace o souladu výsledků biologické zkoušky a HRGC/HRMS.

—

Při provádění biologických zkoušek vyžaduje každá zkouška sérii referenčních koncentrací TCDD nebo směsi dioxinu, furanu a PCB s dioxinovým efektem (celá křivka závislosti odezvy na dávce s R2 < 0,95). Pro účely screeningu může být k analýze vzorků s nízkou hladinou obsahu použita křivka prodloužená do oblasti nízkých úrovní.

—

Pro vyjádření výsledků biologických zkoušek v rámci neměnného časového období se použije referenční koncentrace TCDD (přibližně třikrát vyšší než mez stanovitelnosti) uvedená v záznamech o kontrole jakosti. Jinou možností může být relativní odezva srovnávacího vzorku vztažená ke kalibrační křivce TCDD, protože odezva buněk může záviset na mnoha faktorech.

—

Pro každý srovnávací materiál se zaznamenají a kontrolují grafy kontroly jakosti, aby byl zajištěn soulad výsledku s pokyny.

—

Zejména při kvantitativních výpočtech musí být použita taková indukce ředění vzorku, aby ležela v lineárním úseku křivky závislosti odezvy. Vzorky ležící nad lineárním úsekem křivky závislosti odezvy se musí zředit a znovu analyzovat. Proto se zkoušce podrobí alespoň tři nebo více různě ředěných vzorků najednou.

—

Procentní standardní odchylka není vyšší než 15 % při trojnásobném stanovení pro každé ředění vzorku a pro tři nezávislé pokusy by neměla přesáhnout 30 %.

—

Mez detekce může být stanovena na úrovni trojnásobku směrodatné odchylky slepého vzorku rozpouštědla nebo odezvy pozadí. Další možností je použít odezvu, která leží nad odezvou pozadí a vypočte se z kalibrační křivky sestrojené v daný den (pětinásobek odezvy slepého vzorku rozpouštědla). Mez stanovitelnosti může být stanovena na úrovni pěti- až šestinásobku směrodatné odchylky odezvy slepého vzorku rozpouštědla nebo odezvy pozadí nebo se použije odezva, která je nad odezvou pozadí a která se vypočte z kalibrační křivky sestrojené v daný den (desetinásobek odezvy slepého vzorku rozpouštědla).

—

Bude zaručeno, že biologické zkoušky prováděné pomocí souprav jsou dostatečně citlivé a spolehlivé pro použití u potravin.

—

Musí být dodržovány pokyny výrobce pro přípravu vzorků.

—

Zkušební soupravy se nepoužívají po uplynutí doby použitelnosti.

—

Nepoužívají se materiály a součásti navržené pro použití s jinými soupravami.

—

Zkušební soupravy se uchovávají v předepsaném rozsahu skladovacích teplot a měly by se používat při předepsané provozní teplotě.

—

Mez detekce imunologických zkoušek se stanoví jako podíl hodnoty trojnásobku směrodatné odchylky odezvy, která je založena na deseti opakovaných stanovení provedených se slepým vzorkem, a hodnoty směrnice přímky získané lineární regresí.

—

Pro zkoušky v laboratořích se používají srovnávací standardy, aby byla jistota, že citlivost standardu je v přijatelném rozsahu.