(ES) č. 1692/2006Nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1692/2006 ze dne 24. října 2006 , kterým se zavádí druhý program Marco Polo pro poskytování finanční pomoci Společenství za účelem zlepšení vlivu systému nákladní dopravy na životní prostředí ( Marco Polo II ) a kterým se zrušuje nařízení (ES) č. 1382/2003 (Text s významem pro EHP)

(1)

Bílá kniha Komise o společné dopravní politice ze září 2001 klade důraz na rozvoj intermodality jako praktického a účinného prostředku pro dosažení vyváženého dopravního systému a navrhuje nejen rozvoj „mořských dálnic“, vysoce kvalitní integrované intermodální námořní varianty, ale také intenzivnější využívání železniční dopravy a vnitrozemské plavby jako klíčových složek této strategie. Evropská rada na svém zasedání v Göteborgu ve dnech 15. a 16. června 2001 prohlásila, že jádrem strategie udržitelného rozvoje je změna poměru mezi jednotlivými druhy dopravy. Dále na svém zasedání v Barceloně konaném ve dnech 15. a 16. března 2002 Evropská rada zdůraznila nutnost omezování výskytu dopravních neprůjezdností v místech zhuštěné dopravy v několika regionech, a to zejména v Alpách, Pyrenejích a Baltském moři – znamení toho, že námořní trasy mořských dálnic jsou nedílnou a důležitou součástí transevropské dopravní sítě. Tržně orientovaný program financování intermodality je ústředním nástrojem pro další rozvoj intermodální dopravy a měl by zvláště podporovat vytváření mořských dálnic a mimo jiné zajišťovat zlepšení hospodářské, sociální a územní soudržnosti a železniční a vnitrozemské vodní dopravy.

(2)

Nebude-li přijato rozhodné opatření, vzroste do roku 2013 celková silniční nákladní doprava v Evropě o více než 60 %. Pro období let 2007–2013 to znamená nárůst mezinárodní silniční nákladní dopravy asi o 20,5 miliard tunokilometrů ročně pro 25 členských států Evropské unie, s negativními důsledky z hlediska dodatečných výdajů na silniční infrastrukturu, nehodovosti, dopravních neprůjezdností, místního a globálního znečištění, spolehlivosti zásobovacího řetězce a logistických postupů a škod na životním prostředí.

(3)

Aby bylo možné zvládnout nárůst silniční nákladní dopravy, musí být ještě více než dosud využívána pobřežní plavba, železnice a vnitrozemské vodní cesty a je nezbytné podporovat další silné podněty z dopravního a logistického odvětví, např. vývoj technických inovací vozového parku, aby se omezovaly dopravní neprůjezdnosti na silnicích.

(4)

Program zavedený nařízením Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1382/2003 ze dne 22. července 2003 o poskytování finanční pomoci Společenství za účelem zlepšení vlivu systému nákladní dopravy na životní prostředí (program Marco Polo) (3) by proto měl být rozšířen o nové akce zaměřené na skutečné omezování mezinárodní silniční dopravy. Komise proto navrhla důraznější program (dále jen „program Marco Polo II“ nebo „program“) pro rozšíření intermodality, omezení dopravních neprůjezdností na silnicích a zlepšení vlivu systému nákladní dopravy na životní prostředí ve Společenství. Pro dosažení tohoto cíle by program měl podporovat akce na trhu nákladní dopravy, logistiky a na ostatních příslušných trzích, a to s přihlédnutím k potřebám malých a středních podniků. Měl by pomoci převést alespoň očekávaný celkový nárůst v mezinárodní silniční nákladní dopravě, ale pokud možno více, na pobřežní plavbu, železniční a vnitrozemskou vodní dopravu nebo na kombinaci druhů dopravy s co nejkratšími silničními úseky. Program Marco Polo zavedený nařízením (ES) č. 1382/2003 by tedy měl být nahrazen.

(5)

Program Marco Polo II zahrnuje různé typy akcí, které by měly přispět k měřitelné a udržitelné změně podílu jednotlivých druhů dopravy a lepší spolupráci na trhu intermodální dopravy. Dále by akce v rámci programu Marco Polo II měly přispět rovněž ke skutečnému snížení mezinárodní silniční nákladní dopravy.

(6)

Akce financované v rámci programu Marco Polo II by měly být ze zeměpisného hlediska mezinárodní. Za účelem vyjádření evropského rozměru akcí by projekty měly být předkládány podniky usazenými v různých zemích ve formě konsorcia podávajícího akci. Účastníky tohoto konsorcia by v souladu s vnitrostátními předpisy měly mít možnost být i veřejnoprávní subjekty, pokud se zabývají hospodářskou činností.

(7)

Žadatelé by měli mít možnost předložit nový nebo případně stávající projekt, který co nejlépe odpovídá současným potřebám trhu. Vhodné projekty, zejména projekty zohledňující potřeby malých a středních podniků, by neměly být odrazovány jakýmkoliv příliš strnulým vymezením způsobilých akcí.

(8)

V některých případech může být přínos rozvíjení stávající služby z hlediska další změny podílu jednotlivých druhů dopravy, kvality, vlivu na životní prostředí a životaschopnosti přinejmenším stejný jako přínos zavedení nové služby, které představuje značné výdaje.

(9)

Aby podpora spuštění akcí převodu na jiný druh dopravy byla průhledná, objektivní a jasně vymezená, měla by být založena na úsporách společenských nákladů vyvolaných užíváním pobřežní plavby, železniční a vnitrozemské vodní dopravy namísto samotné silniční dopravy. Z tohoto důvodu by toto nařízení mělo stanovit orientační částku finanční pomoci ve vztahu k převedeným tunokilometrům v silniční nákladní dopravě.

(10)

Finanční pomoc Společenství stanovovanou na základě tunokilometrů převedených ze silnice na pobřežní plavbu, železnici nebo vnitrozemské vodní cesty nebo na základě omezení počtu tunokilometrů nebo vozových kilometrů silniční nákladní dopravy by mělo být možné upravovat tak, aby byly odměňovány vysoce kvalitní projekty nebo projekty, které jsou skutečným přínosem pro životní prostředí.

(11)

Při rozdělování finančních prostředků by se zvláštní pozornost měla věnovat také citlivým a městským oblastem v rámci zeměpisné oblasti působnosti programu.

(12)

Výsledky všech akcí programu by měly být odpovídajícím způsobem šířeny, aby byla zajištěna publicita, průhlednost a výměna osvědčených postupů.

(13)

Během procesu výběru akcí a během jejich trvání je nezbytné zajistit, aby zvolená akce skutečně přispívala ke společné dopravní politice a nevedla, v míře poškozující společné zájmy, k narušení hospodářské soutěže. Komise by proto měla vyhodnotit provádění obou programů. Nejpozději do 30. června 2007 by měla předložit hodnotící zprávu o výsledcích programu Marco Polo za období 2003–2006.

(14)

Akce by neměly vést, v míře poškozující společné zájmy, k narušení hospodářské soutěže, zejména mezi druhy dopravy jinými než silniční doprava nebo v rámci jednotlivých alternativních druhů dopravy. Takovému zamezování narušování by měla být věnována zvláštní pozornost, aby tyto akce přispěly k převodu nákladní dopravy ze silnice na alternativní druhy dopravy namísto stažení nákladní dopravy ze současných služeb poskytovaných železnicí, pobřežní plavbou a vnitrozemskými vodními cestami.

(15)

Jelikož cíle programu Marco Polo II nemůže být uspokojivě dosaženo na úrovni členských států, a proto jej vzhledem k oblasti působnosti programu může být lépe dosaženo na úrovni Společenství, může Společenství přijmout opatření v souladu se zásadou subsidiarity stanovenou v článku 5 Smlouvy. V souladu se zásadou proporcionality stanovenou v uvedeném článku nepřekračuje toto nařízení rámec toho, co je nezbytné k dosažení uvedeného cíle.

(16)

Opatření nezbytná k provedení tohoto nařízení by měla být přijata v souladu s rozhodnutím Rady 1999/468/ES ze dne 28. června 1999 o postupech pro výkon prováděcích pravomocí svěřených Komisi (4).

(17)

Toto nařízení stanoví pro celou dobu trvání programu finanční krytí, které je pro rozpočtový orgán hlavní referenční hodnotou při ročním rozpočtovém procesu ve smyslu bodu 37 interinstitucionální dohody mezi Evropským parlamentem, Radou a Komisí o rozpočtové kázni a řádném finančním řízení (5).

(18)

V zájmu zabezpečení návaznosti a průhlednosti programu Marco Polo by měla být stanovena přechodná ustanovení týkající se smluv a postupu výběru akcí,

a)

„akcí“ projekt, který je prováděný podniky a v systému silniční nákladní dopravy přispívá k omezování výskytu dopravních neprůjezdností nebo ke zlepšení vlivu systému dopravy na životní prostředí na území členských států nebo zúčastněných zemí; zprostředkující akce, akce k převodu na jiný druh dopravy a všeobecné vzdělávací akce mohou zahrnovat několik koordinovaných projektů;

b)

„zprostředkující akcí“ inovační akce zaměřená na překonání významných strukturálních překážek pro Společenství na trhu nákladní dopravy, jež narušují účinné fungování trhu, konkurenceschopnost pobřežní plavby, železniční nebo vnitrozemské vodní dopravy nebo účinnost přepravních řetězců využívajících těchto druhů doprav, včetně úpravy nebo vytvoření pomocné infrastruktury; pro účely této definice se takovou strukturální překážkou rozumí každá překážka, která nevyplývá z prováděcích předpisů, je konkrétní, není dočasná a brání řádnému fungování řetězce nákladní přepravy;

c)

„akcí mořské dálnice“ inovační akce, jejímž přímým důsledkem je převod nákladů ze silnice na pobřežní plavbu nebo na kombinaci pobřežní plavby s jinými druhy dopravy s co nejkratšími silničními úseky; akce tohoto druhu mohou zahrnovat úpravy nebo vytvoření pomocné infrastruktury, která je nutná pro provádění velkoobjemové služby intermodální námořní přepravy s vysokou frekvencí a která zahrnuje, pokud možno, využívání druhů dopravy, které jsou nejšetrnější k životnímu prostředí, jako je například železniční a vnitrozemská vodní doprava pro vnitrozemskou nákladní dopravu a zajištění integrovaných služeb „z domu do domu“; začleněny by měly být, je-li to možné, rovněž zdroje nejvzdálenějších regionů;

d)

„akcí k převodu na jiný druh dopravy“ akce, jejímž přímým, měřitelným a okamžitým důsledkem je převod nákladů ze silnice na pobřežní plavbu, železnici, vnitrozemské vodní cesty nebo na kombinaci jednotlivých druhů dopravy s co nejkratšími silničními úseky a která není zprostředkující akcí; to případně zahrnuje akce, u kterých k převodu na jiný druh dopravy dochází v důsledku rozvoje existující služby; Komise prozkoumá možnost podpory projektů týkajících se pomocných infrastruktur;

e)

„akcí k zamezení dopravy“ inovační akce, jejímž důsledkem je začlenění dopravy do výrobní logistiky s cílem zabránit vysokému procentuálnímu podílu silniční nákladní dopravy, aniž by tím byly nepříznivě dotčeny výrobní kapacity nebo pracovní síly; akce tohoto typu mohou zahrnovat úpravy nebo vytvoření pomocné infrastruktury a zařízení;

f)

„všeobecnou vzdělávací akcí“ akce zaměřená na zlepšení spolupráce při strukturální optimalizaci pracovních metod a procesů v řetězci nákladní přepravy, přičemž se zohlední požadavky logistiky;

g)

„inovační akcí“ akce, která zahrnuje prvky, jež doposud na daném trhu neexistovaly;

h)

„pomocnou infrastrukturou“ infrastruktura, která je nezbytná a dostatečná pro dosažení cílů akcí, včetně zařízení pro nákladní a osobní dopravu;

i)

„doprovodným opatřením“ opatření, jehož cílem je připravit nebo podporovat současné nebo budoucí akce, mimo jiné činnosti související s šířením informací, sledování a vyhodnocování projektů a sběr a analýza statistických údajů; opatření zaměřená na obchodování s výrobky, procesy nebo službami, odbytové činnosti a propagace doprovodnými opatřeními nejsou;

j)

„přípravným opatřením“ opatření na přípravu zprostředkující akce, akce mořské dálnice nebo akce k zamezení dopravy, jako jsou technické, provozní nebo finanční studie proveditelnosti a zkoušky zařízení;

k)

„podnikem“ subjekt zabývající se hospodářskou činností bez ohledu na právní postavení subjektu a způsob jeho financování;

l)

„konsorciem“ sdružení alespoň dvou podniků, které společně uskutečňují akci a sdílejí riziko s ní spojené;

m)

„tunokilometrem“ přeprava jedné tuny nákladu nebo jejího objemového ekvivalentu na vzdálenost jednoho kilometru;

n)

„vozovým kilometrem“ přemístění naloženého nebo prázdného silničního nákladního vozidla na vzdálenost jednoho kilometru;

o)

„blízkou třetí zemí“ země, která není členem Evropské unie a která má společnou hranici s Evropskou unií nebo pobřeží u uzavřeného nebo polouzavřeného moře sousedícího s Evropskou unií.

a)

týkající se území alespoň dvou členských států

nebo

b)

týkající se území alespoň jednoho členského státu a území blízké třetí země.

a)

zprostředkující akce; zvláštní pozornost si zaslouží zejména akce zaměřené na zlepšení synergie v oblastech železniční a vnitrozemské vodní dopravy a pobřežní plavby (včetně mořských dálnic) lepším využíváním stávajících infrastruktur;

b)

akce mořské dálnice; v rámci Evropské unie takové akce využívají transevropské sítě vymezené v rozhodnutí Evropského parlamentu a Rady č. 1692/96/ES ze dne 23. července 1996 o hlavních směrech Společenství pro rozvoj transevropské dopravní sítě (6);

c)

akce k převodu na jiný druh dopravy;

d)

akce k zamezení dopravy;

e)

všeobecné vzdělávací akce.

a)

cíle uvedené v článku 1;

b)

podmínky stanovené v příloze I a případně v příloze II;

c)

příspěvek akcí k omezení výskytu dopravních neprůjezdností;

d)

relativní přínos akcí pro životní prostředí, včetně jejich příspěvku k omezení negativních účinků na životní prostředí způsobených pobřežní plavbou a železniční a vnitrozemskou vodní dopravou. Zvláštní pozornost bude věnována projektům, které jdou nad právně závazné environmentální požadavky;

e)

celkovou udržitelnost akce.