(ES) č. 1635/2006Nařízení Komise (ES) č. 1635/2006 ze dne 6. listopadu 2006 , kterým se stanoví prováděcí pravidla k nařízení Rady (EHS) č. 737/90 o podmínkách dovozu zemědělských produktů pocházejících ze třetích zemí po havárii jaderné elektrárny v Černobylu

(1)

Nařízení Komise (ES) č. 1661/1999 ze dne 27. července 1999, kterým se stanoví prováděcí pravidla k nařízení Rady (EHS) č. 737/90 o podmínkách dovozu zemědělských produktů pocházejících ze třetích zemí po havárii jaderné elektrárny v Černobylu (2), bylo několikrát změněno. Jelikož je třeba učinit další změny, mělo by být nařízení v zájmu jasnosti přepracováno, jak stanoví klouzavý program pro zjednodušení přiložený ke sdělení Komise o strategii pro zjednodušení právního prostředí (3).

(2)

Spad radioaktivního cesia v důsledku havárie jaderné elektrárny v Černobylu dne 26. dubna 1986 zasáhl velký počet třetích zemí. Při dovozu některých druhů hub z určitých třetích zemí byly opakovaně zaznamenány případy nedodržení nejvyšších přípustných úrovní radioaktivní kontaminace.

(3)

Podobný spad zasáhl některé části území několika členských států.

(4)

Lesy a zalesněné oblasti obvykle tvoří přirozené prostředí nepěstovaných hub a takové ekosystémy mají tendenci zadržovat radioaktivní cesium cyklickou výměnou mezi půdou a vegetací.

(5)

V důsledku toho po černobylské havárii poklesla nepřetržitá kontaminace nepěstovaných hub radioaktivním cesiem pouze velmi málo, a u některých druhů se dokonce zvýšila.

(6)

V roce 1986 Komise provedla a následně aktualizovala posouzení možných rizik, která představují potraviny kontaminované radioaktivním cesiem, pro lidské zdraví. S ohledem na fyzikální poločas přeměny uvedené látky zůstává uvedené posouzení možných rizik dnes stále v platnosti a kromě toho jsou nejvyšší přípustné úrovně v zásadě v souladu s úrovněmi doporučovanými Komisí pro Codex alimentarius.

(7)

V souladu s článkem 4 nařízení (EHS) č. 737/90 musí členské státy provádět kontroly produktů pocházejících ze třetích zemí.

(8)

Nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 178/2002 ze dne 28. ledna 2002, kterým se stanoví obecné zásady a požadavky potravinového práva, zřizuje se Evropský úřad pro bezpečnost potravin a stanoví postupy týkající se bezpečnosti potravin (4), stanoví systém rychlého varování ve formě sítě pro oznamování přímého nebo nepřímého rizika pro lidské zdraví pocházejícího z potraviny nebo krmiva. Tento systém by se měl obdobně vztahovat na oznamování zaznamenaných případů nedodržení ustanovení týkajících se nejvyšších přípustných úrovní podle tohoto nařízení.

(9)

Opatření in situ na území členských států vyplývají z právních závazků těchto států podle článků 35 a 36 Smlouvy o Euratomu a již uvedená opatření Společenství, stejně jako vnitrostátní opatření a kontroly, jsou ve svém celku, pokud jde o rovnost výsledků, rovnocenná opatřením zavedeným tímto nařízením. Komise přijímá všechna nutná opatření k zajištění toho, aby členské státy skutečně v tomto ohledu dodržovaly své právní závazky. Komise zejména členským státům dala dne 14. dubna 2003 doporučení týkající se ochrany a informování veřejnosti související s riziky vyplývajícími z pokračující kontaminace některých potravinových výrobků ze zvěřiny radioaktivním cesiem v důsledku havárie jaderné elektrárny v Černobylu (5).

(10)

I když ustanovení týkající se odběru vzorků a analýzy různých zemědělských produktů vyžadují další přezkoumání, je na místě okamžité zpřísnění těchto opatření, pokud jde o houby.

(11)

Pro umožnění účinnějších kontrol je proto nezbytné stanovit určitý omezený počet celních úřadů, kde budou moci být přihlášeny některé produkty k propuštění do volného oběhu ve Společenství.

(12)

Seznam celních úřadů a seznam třetích zemí může být v případě potřeby přezkoumán mimo jiné s ohledem na budoucí splnění nejvyšších přípustných úrovní a na další informace umožňující Komisi posoudit, zda existuje potřeba, aby daná třetí země byla ponechána na seznamu.

(13)

Ze stejného důvodu je vhodné, aby ke každé zásilce těchto produktů byly předloženy vývozní certifikáty uvedené v článku 4 nařízení (EHS) č. 737/90.

(14)

Je vhodné, aby příslušné orgány členských států byly oprávněny podle svého uvážení vybírat poplatky za odběr a analýzu vzorků a za likvidaci produktu nebo zpětné odeslání za podmínky, že při uplatňování možnosti zlikvidovat nebo odmítnout daný produkt bude dodržována zásada proporcionality a že v žádném případě takto vybrané poplatky nepřevýší vynaložené náklady.

(15)

Ustanovení tohoto nařízení jsou v souladu s mezinárodními závazky Evropského společenství, zejména závazky vyplývajícími z dohod o založení Světové obchodní organizace, při zohlednění práva Společenství přijímat a uplatňovat opatření nezbytná pro dosažení úrovně ochrany zdraví zavedené na území členských států.

(16)

Opatření stanovená tímto nařízením jsou v souladu se stanoviskem výboru uvedeného v článku 7 nařízení (EHS) č. 737/90,

a)

aniž je dotčen odst. 3 písm. b), bere členský stát, pokud jde o intenzitu kontroly, v úvahu zejména stupeň kontaminace země původu, charakteristiky dotyčných produktů, výsledky předchozích kontrol a vývozní certifikáty uvedené v článku 3;

b)

aniž jsou dotčena další opatření uvedená v článcích 5 a 6 nařízení (EHS) č. 737/90, pokud je zjištěno překročení nejvyšších přípustných úrovní u určitého produktu pocházejícího z některé třetí země, jsou podrobeny intenzivnější kontrole všechny produkty stejného druhu pocházející z dotyčné třetí země.

a)

u jatečných zvířat se kontroly provádějí, aniž by tím byla dotčena celní pravidla stanovená v nařízení Rady (EHS) č. 2913/92 (6) a nařízení Komise (EHS) č. 2454/93 (7) a požadavky veterinární kontroly. Propuštění do volného oběhu je podmíněno předložením certifikátu vydaného příslušnými orgány odpovědnými za kontroly, který osvědčí, že toto maso prošlo systémem kontrol a že při těchto kontrolách nebylo zjištěno překročení nejvyšších přípustných úrovní;

b)

u produktů uvedených v příloze I pocházejících ze třetích zemí uvedených v příloze II probíhá kontrola dokladů na základě řádně vyplněných vývozních certifikátů uvedených v článku 3 doprovázejících každou zásilku. Z každé zásilky o hmotnosti čerstvého produktu, nebo jeho ekvivalentu, nad 10 kg jsou systematicky odebírány vzorky, které jsou analyzovány, přičemž se náležitě přihlíží k informacím obsaženým ve vývozním certifikátu. Prohlášení o propuštění těchto produktů do volného oběhu v členském státě určení může být vydáno pouze omezeným počtem celních úřadů. Seznam celních úřadů se po oznámení členskými státy zveřejní v Úředním věstníku Evropské unie.