(ES) č. 1136/2006Nařízení Rady (ES) č. 1136/2006 ze dne 24. července 2006 o uložení konečného antidumpingového cla z dovozu pákových mechanismů pocházejících z Čínské lidové republiky a o konečném výběru uloženého prozatímního cla

(1)

Dne 28. ledna 2006 uložila Komise na základě nařízení (ES) č. 134/2006 (2) (dále jen „prozatímní nařízení“) prozatímní antidumpingové clo na dovozy pákových mechanismů pocházejících z Čínské lidové republiky (dále jen „ČLR“) do Společenství.

(2)

Připomíná se, že období šetření dumpingu a újmy (dále jen „OŠ“) se týkalo období od 1. ledna 2004 do 31. prosince 2004. Zkoumání tendencí relevantních pro posouzení újmy se týkalo období od 1. ledna 2001 do konce období šetření (dále jen „posuzované období“).

(3)

Následně po uložení prozatímního antidumpingového cla na dovozy pákových mechanismů z ČLR předložily některé zúčastněné strany písemné stanovisko. Stranám, které o to požádaly, byla dále dána příležitost ústního slyšení.

(4)

Komise i nadále hledala a ověřovala veškeré informace, které považovala za nutné pro svá konečná zjištění. Ústní i písemná stanoviska předložená stranami byla posouzena a pokud to bylo shledáno vhodným, byla náležitě upravena i prozatímní zjištění.

(5)

Připomíná se, že ve 12. bodu odůvodnění prozatímního nařízení byl dotyčný výrobek definován jako pákové mechanismy obvykle používané pro archivaci listů papíru a jiných dokumentů v pořadačích nebo deskách. Sestávají z masivních kovových prvků ve tvaru oblouku (obvykle dvou) upevněných na zadní desce a mají nejméně jedno zařízení na otevírání, které umožňuje vkládání a zařazení listů papíru nebo jiných dokumentů. Pocházejí z ČLR (dále jen „dotyčný výrobek“) a obvykle jsou klasifikovány pod kódem KN ex 8305 10 00.

(6)

Jedna ze zúčastněných stran tvrdila, že jeden konkrétní typ pákového mechanismu by měl být vyjmut z definice dotyčného výrobku, protože i) daný typ je vyráběn na základě patentem chráněného průmyslového vzoru vlastněného zúčastněnou stranou a není k dispozici od žádného jiného výrobce, ii) existuje výhradní dodavatelská smlouva s čínským výrobcem, iii) daný typ se využívá výhradně v jakostních zvláštních pákových pořadačích mimořádné kvality a designu ve srovnání se standardním pákovým mechanismem, a tudíž nekonkuruje segmentu standardních pákových mechanismů, a iv) daný typ není hospodárně nahraditelný standardním pákovým mechanismem s ohledem na jeho mnohem vyšší výrobní náklady.

(7)

Jiná zúčastněná strana však tvrdila, že všechny pákové mechanismy mají stejné vlastnosti, konečné využití i distribuční kanály. Dále uvedla, že výrobní procesy a náklady jsou z hlediska určení dotyčného výrobku nepodstatné. Vedle toho uvedla, že jakékoliv preferenční zacházení s jedním typem pákového mechanismu používaného pouze jedním výrobcem pákových pořadačů by mělo za následek závažné zkreslení nejen trhu Společenství s pákovými mechanismy jako takového, ale také trhu Společenství s pákovými pořadači.

(8)

Má se za to, že patentem chráněný průmyslový vzor nebo výhradní smlouva mezi vyvážejícím výrobcem a evropským uživatelem týkající se určitého typu výrobku jako taková není důvodem pro vynětí tohoto typu z definice dotyčného výrobku nebo obdobného výrobku. Pákový mechanismus se svými vlastnostmi je vždy dotyčným výrobkem, bez ohledu na to, zda je patentován či zakoupen na základě výhradní smlouvy. Dále je nutné poznamenat, že výrobní postupy, výrobní náklady a rozdíly v jakosti jako takové nejsou pro stanovení obdobného výrobku významné.

(9)

Šetření potvrdilo, že všechny typy výrobků včetně zvláštních typů pákových mechanismů, pro něž se žádá o vynětí, jak je uvedeno v 6. bodu odůvodnění, sdílejí stejné technické a fyzické výrobkové vlastnosti i způsoby využití, a že trh s pákovými mechanismy nerozlišuje mezi jasnými tržními segmenty. Všechny pákové mechanismy jsou tudíž nahraditelné a vzájemně si na trhu Společenství konkurují. Všechny typy pákových mechanismů tudíž spadají pod definici dotyčného výrobku a obdobného výrobku. V důsledku toho bylo nezbytné zamítnout tvrzení uvedené v 6. bodu odůvodnění.

(10)

Vzhledem k výše uvedeným skutečnostem se tímto zjištění uvedená v 11. až 16. bodu odůvodnění prozatímního nařízení potvrzují.

(11)

Obecná metodika použitá k potvrzení dumpingu pákových mechanismů dovážených na trh Společenství byla popsána v prozatímním nařízení v 17. až 50. bodu odůvodnění. Obecná metodika tak, jak je uvedena v prozatímním nařízení, se tímto potvrzuje, přičemž byly náležitě zváženy níže uvedené změny.

(12)

Jedna ze společností, které bylo přiznáno individuální zacházení, tvrdila, že jí měl být přiznán status tržního hospodářství a že její situace zvláště s ohledem na kritérium číslo dva (účetnictví a audit) a tři (zkreslení způsobené bývalým systémem netržního hospodářství) nebyla během šetření náležitým způsobem posouzena. Daná společnost však na podporu svého tvrzení nepředložila žádné nové důkazy.

(13)

Při absenci nových faktů a dalších stanovisek se tímto potvrzují zjištění týkající se statusu tržního hospodářství uvedené v 17. až 25. bodu odůvodnění prozatímního nařízení.

(14)

Zjištění uvedená v 29. bodu odůvodnění prozatímního nařízení týkající se první společnosti, které bylo přiznáno individuální zacházení, tj. Dongguan Nanzha Leco Stationery, se tímto potvrzují.

(15)

Jak je zmíněno v 30. bodu odůvodnění prozatímního nařízení, druhá společnost, které bylo přiznáno individuální zacházení, byla následně vyjmuta ze šetření, protože nespolupracovala. Při absenci jakékoliv reakce ze strany společnosti se tímto potvrzuje zjištění uvedené v 30. bodu odůvodnění prozatímního nařízení.

(16)

Níže uvedená zjištění se týkají stanovení běžné hodnoty všech vyvážejících výrobců, kterým nebyl přiznán status tržního hospodářství.

(17)

Následně po dodatečné analýze všech informací poskytnutých výrobcem z Iránu bylo nezbytné učinit závěr, že informace nejsou úplné a/nebo jsou rozporuplné, a tudíž je nelze využít jako základ pro výpočet běžné hodnoty na konečné úrovni. Proto bylo přistoupeno k využití jiného přiměřeného základu pro výpočet běžné hodnoty v souladu s čl. 2 odst. 7 písm. a) základního nařízení.

(18)

Z důvodu nedostatku informací z dalších třetích zemí, kde se vyrábí pákové mechanismy, se mělo za to, že údaje získané z podnětu a od výrobního odvětví Společenství představují nejpřiměřenější základ pro stanovení běžné hodnoty na konečné úrovni. Byly provedeny úpravy s cílem zohlednit konkrétní ověřené údaje získané v průběhu šetření, a zejména údaje týkající se cen surovin a dopravného.

(19)

Vyvážející výrobce, kterému bylo přiznáno individuální zacházení, tvrdil, že na úrovni prodejních, správních a režijních nákladů a při výpočtu zisku dovozce ve spojení došlo k chybám, a dále že došlo ke dvojímu započítání prodejních, správních a režijních nákladů při stanovování vývozní ceny ze závodu. Daný vývozce vedle toho tvrdil, že údaje o prodejních, správních a režijních nákladech a ziscích od společností ve spojení je třeba revidovat na základě nových výpočtů dodaných společností po inspekcích na místě.

(20)

Posouzení výše uvedených tvrzení potvrdilo, že ve výpočtu prodejních, správních a režijních nákladů došlo k administrativní chybě. Tato chyba byla náležitě opravena. Nové údaje poskytnuté společností však bylo nutné odmítnout, protože v průběhu šetření je již nebylo možné ověřit.

(21)

Obecná metodika uvedená ve 41. a 42. bodu odůvodnění prozatímního nařízení se tímto potvrzuje.

(22)

Běžná hodnota stanovená tak, jak je uvedeno v 16. až 18. bodu odůvodnění výše, i vývozní ceny revidované tak, jak je vysvětleno v 19. až 21. bodu odůvodnění, byly srovnávány na základě cen ze závodu a na stejné obchodní úrovni. Aby bylo zajištěno spravedlivé srovnání mezi běžnou hodnotou a vývozní cenou, byly podle čl. 2 odst. 10 základního nařízení brány v úvahu rozdílné činitele, o nichž se tvrdilo a u nichž se projevilo, že ovlivňují ceny a srovnatelnost cen. Činitele, v jejichž případě se přistupovalo k úpravě, jsou provize, náklady na dopravu, pojištění, manipulaci, nakládku, vedlejší náklady a náklady na úvěry.

(23)

Po úpravách běžné hodnoty a vývozní ceny by konečné dumpingové rozpětí vyjádřené jako procentní podíl z dovozní ceny zahrnující náklady, pojištění a přepravné (dále jen „cena CIF“) na hranice Společenství před proclením použitelné pro vývozce, kterému bylo přiznáno individuální zacházení, mělo být:

(24)

Po prozatímním poskytnutí informací nebyla obdržena žádná stanoviska týkající se metodiky výpočtu dumpingového rozpětí pro všechny ostatní vyvážející výrobce. Úpravy běžné hodnoty však vedly k pozměněnému konečnému dumpingovému rozpětí ve výši 47,4 % ceny CIF na hranice Společenství pro všechny ostatní vyvážející výrobce.

(25)

Některé zúčastněné strany tvrdily, že jeden výrobce prozatímně zahrnutý do definice výroby ve Společenství a výrobního odvětví Společenství by měl být vyjmut z důvodu údajného spojení s čínským vyvážejícím výrobcem a z důvodu rozsáhlého dovozu čínských pákových mechanismů, zejména během období šetření. Proto tvrdily, že daná společnost by měla být vyjmuta jak z výroby ve Společenství, tak pro účely posuzování újmy.

(26)

Připomíná se, že situace uvedeného výrobce byla podrobně popsána v 55. až 57. bodu odůvodnění prozatímního nařízení. Při opětovném posuzování jeho situace ve světle ustanovení článku 4 základního nařízení je třeba připomenout, že daný výrobce se nechoval odlišně od jiných výrobců ve Společenství nespojených s žadatelem. Vedle toho bylo zjištěno, že výrobce ve Společenství nebyl ani právně ani provozně v postavení ovládat vyvážejícího výrobce, od něhož dovážel. Žádost byla tudíž zamítnuta.

(27)

Při absenci jakýchkoliv nových stanovisek týkajících se výroby ve Společenství se tímto potvrzují prozatímní zjištění týkající se celkové výroby ve Společenství tak, jak jsou uvedeny v 51. až 58. bodu odůvodnění prozatímního nařízení.

(28)

Jedna ze zúčastněných stran tvrdila, že z definice výrobního odvětví Společenství je třeba vyjmout dalšího výrobce ve Společenství. Zaprvé proto, že daný výrobce údajně prodává velké množství pákových mechanismů odběratelům, kteří jsou s ním ve spojení, a kromě toho využívá pákové mechanismy pro své vlastní účely. Zadruhé proto, že uvedený výrobce při šetření úplně nespolupracoval, a zejména ve stanovené lhůtě nepředal kompletní soubor přístupný všem zúčastněným stranám.

(29)

Po přezkumu tohoto tvrzení bylo potvrzeno, že spolupráce uvedeného výrobce na šetření nebyla dostatečná. Daný výrobce by proto měl být vyjmut z definice výrobního odvětví Společenství a jeho výroba by měla být vyjmuta z výroby ve Společenství.

(30)

Výroba čtyř zbývajících výrobců ve Společenství, kteří při šetření plně spolupracovali a podpořili podnět, byla stanovena na přibližně 205 milionů jednotek pákových mechanismů během období šetření.

(31)

Uvedení čtyři výrobci ve Společenství představují asi 75 % celkové výroby ve Společenství. Tyto společnosti jsou tudíž dostatečně reprezentativní pro sestavení výrobního odvětví Společenství ve smyslu čl. 4 odst. 1 a čl. 5 odst. 4 základního nařízení.

(32)

V tomto nařízení nebylo v následujících tabulkách vždy možné poskytnout absolutní čísla. Dané údaje nelze uvést, protože jeden výrobce ve Společenství byl vyjmut mezi prozatímní a konečnou fází, a jeho údaje by tudíž bylo možné odvodit na základě srovnání.

(33)

Některé zúčastněné strany tvrdily, že objem spotřeby Společenství byl vypočítán chybně. Zejména se zaměřily na to, že údaje týkající se dovozů z dotčené země vycházely z podnětu. Tvrdily, že strany účastnící se šetření, zejména výrobci pákových pořadačů a dovozci pákových mechanismů, Komisi poskytly spolehlivější údaje za účelem stanovení spotřeby.

(34)

Objem spotřeby byl tedy přepočítán na základě údajů poskytnutých stranami spolupracujícími na šetření. Údaje uvedené v následující tabulce vycházejí z ověřených prodejů evropských výrobců, dovozů z ČLR a dalších zdrojů zpřístupněných uživateli a dovozci, kteří se zúčastnili šetření. Vzhledem k vysoké úrovni spolupráce výrobců, dovozců a uživatelů ve Společenství jsou tyto údaje považované za nejspolehlivější, i když nelze vyloučit, že existuje malý počet dalších uživatelů/dovozců, takže jsou dovozy nepatrně podhodnocené.

Tabulka 1

(35)

Srovnání ukazuje, že trendy v objemu spotřeby jsou podobné tomu, který byl popsán v 63. bodu odůvodnění prozatímního nařízení, avšak ve skutečnosti se zdají být přesnější. Zejména se zdá, že k zásadnímu zvýšení spotřeby došlo mezi rokem 2003 a obdobím šetření, a to o 17 %. Během stejného období zvýšilo výrobní odvětví Společenství objem svého prodeje pouze o 3 % (viz Tabulka 6), přičemž dovozy z ČLR se významně zvýšily o 28 % neboli o více než 42 milionů kusů (viz Tabulka 2).

(36)

Na základě tvrzení uvedeného v 33. bodu odůvodnění výše došlo také k revizi objemu dovozu pákových mechanismů pocházejících z ČLR. Byly zjištěny trendy poměrně podobné těm, které uvádí 65. bod odůvodnění prozatímního nařízení. Tyto trendy ilustruje tabulka 2 níže.

Tabulka 2

(37)

Hlavní rozdíl ve srovnání s objemy dovozu stanovenými v prozatímním nařízení byl zjištěn v roce 2001, kdy navrhovaná metoda poukazuje na to, že dovozy čínských pákových mechanismů byly nižší než 100 milionů kusů. Je však třeba zdůraznit, že existují další dovozci a uživatelé, kteří dovezli pákové mechanismy na trh Společenství, ale během vyšetřování neposkytly žádné informace; jak tedy již bylo uvedeno v 34. bodu odůvodnění, nelze vyloučit nepatrné podhodnocení údajů o dovozu.

(38)

V každém případě uvedené strany tvrdily, že revidované údaje o spotřebě a dovozech by ukázaly, že podíl čínských dovozů na trhu setrval od roku 2002 na poměrně stabilní úrovni. Vývoj podílu na trhu na základě revidovaných údajů je následující:

Tabulka 3

(39)

Revidované údaje o podílu na trhu naznačují, že čínské dovozy během posuzovaného období trvale zvyšovaly svůj podíl na trhu Společenství: o 7 procentních bodů v roce 2002, o 4 procentní body v roce 2003 a znovu o 4 procentní body během období šetření. Tyto trendy jsou podobné těm, které byly zaznamenány v 65. bodu odůvodnění prozatímního nařízení.

(40)

Stručně řečeno, údaje poskytnuté stranami ukazují, že spotřeba pákových mechanismů ve Společenství během posuzovaného období významně vzrostla o 41 % nebo o 110 milionů jednotek. Mezitím se významně a trvale zvyšovaly dovozy z ČLR, a to značně nad rámec růstu spotřeby. Revidované údaje ukazují zvýšení o více než 97 milionů kusů a nárůst podílu na trhu ze 36 % na 51 %.

(41)

Ačkoliv došlo k revizi některých výpočtů týkajících se dovozů, zjištění a závěry učiněné v 66. bodu odůvodnění prozatímního nařízení, a zejména ty týkající se trendů mezi rokem 2002 a obdobím šetření, nejsou výše uvedenou analýzou zpochybněny, a lze je tudíž potvrdit.

(42)

Na základě žádostí obdržených od zúčastněných stran byly též znovu přezkoumány dostupné údaje o dovozních cenách. Bylo však zjištěno, že strany účastnící se šetření nedokáží poskytnout úplné, spolehlivé a konzistentní údaje o cenách a hodnotě dovozů z ČLR. K dispozici byly pouze dílčí informace, které vycházely z různých podmínek prodeje. Tyto dílčí údaje nebylo proto možné spolehlivě použít ke stanovení dovozní hodnoty a cen CIF čínských dovozů. Z toho důvodu se tímto potvrzují údaje uvedené v tabulce 3 prozatímního nařízení, které vycházejí z cen Eurostatu.

(43)

Po změně složení výrobního odvětví Společenství nastíněné v 29. bodu odůvodnění výše bylo přepočítáno cenové podtržení ze strany všech čínských vyvážejících výrobců pákových mechanismů. Rozpětí cenového podtržení stanovené v 69. bodu odůvodnění prozatímního nařízení je nutné revidovat směrem nahoru na 38 % v případě, že je vyjádřeno jako procentní podíl ceny výrobního odvětví Společenství.

(44)

Na základě výše uvedeného se potvrzuje metodika i závěry učiněné v rámci 67. až 69. bodu odůvodnění prozatímního nařízení.

(45)

Po změně složení výrobního odvětví Společenství nastíněné ve 29. bodu odůvodnění byl posouzen dopad dumpingových dovozů na nově definované výrobní odvětví Společenství v souladu s metodikou popsanou v 70. bodu odůvodnění prozatímního nařízení.

(46)

Závěry uvedené níže vycházejí z úhrnných a ověřených údajů výrobního odvětví Společenství za čtyři zbývající spolupracující výrobce ve Společenství. Kvůli vyjmutí jednoho výrobce ve Společenství a skutečnosti, že v prozatímním nařízení byly do posouzení újmy zahrnuty údaje od pěti výrobců, by bylo možné odvodit údaje za vyjmutého výrobce ve Společenství srovnáním údajů z prozatímního nařízení s údaji z konečného nařízení. Proto jsou v této fázi údaje uváděny formou indexu. Je však třeba poznamenat, že ukazatele újmy pro čtyři zbývající spolupracující výrobce ve Společenství nejsou podstatně odlišné oproti těm stanoveným dříve v prozatímním nařízení pro pět výrobců.

(47)

Některé zúčastněné strany tvrdily a odůvodňovaly to, že výpočet výrobní kapacity v prozatímním nařízení neodráží skutečnost. Bylo uvedeno, že výrobní kapacita by měla zohlednit faktické postavení na trhu každého výrobce zahrnutého do výrobního odvětví Společenství a jeho skutečné výrobní možnosti. Toto tvrzení bylo uznáno vzhledem k tomu, že výrobní odvětví Společenství sestává pouze z malých a středních podniků, z nichž některé jsou dokonce podniky rodinné, které jsou v provozu pouze pět dnů v týdnu.

(48)

Na základě výše uvedených stanovisek se níže předkládá nový odhad týkající se výrobní kapacity. Byly provedeny úpravy s cílem stanovit výrobní kapacitu na základě harmonogramu pěti pracovních dnů namísto původních sedmi dnů.

Tabulka 4

(49)

Jak bylo nastíněno výše, změna složení výrobního odvětví Společenství v 29. bodu odůvodnění neovlivnila závěry učiněné v 73. bodu odůvodnění prozatímního nařízení.

(50)

Níže uvedené údaje představují objem zásob na konci jednotlivých období.

Tabulka 5

(51)

Jak již však bylo vysvětleno v 75. bodu odůvodnění prozatímního nařízení, má se za to, že zásoby vlastněné výrobním odvětvím Společenství nejsou relevantním činitelem pro posouzení hospodářské situace výrobního odvětví Společenství.

(52)

Následující údaje představují objem prodeje výrobního odvětví Společenství nezávislým odběratelům na trhu Společenství.

Tabulka 6

(53)

Analýza revidovaných údajů potvrzuje závěry ze 77. až 80. bodu odůvodnění prozatímního nařízení. Ukazuje, že výrobní odvětví Společenství dokázalo během posuzovaného období nepatrně zvýšit objem prodeje o 6 %. Ve stejném období vzrostla spotřeba Společenství o 41 % neboli o 110 milionů kusů tak, jak to ukazuje tabulka 1 výše.

(54)

Zatímco na trh Společenství pronikalo více levnějších dumpingových dovozů, výrobní odvětví Společenství trpělo významným poklesem průměrných prodejních cen (o 14 %). Zmenšoval se i jeho podíl na trhu.

(55)

Níže uvedená rozpětí ziskovosti byla stanovena tak, jak naznačuje 81. bod odůvodnění prozatímního nařízení. Za období šetření se rozpětí změnila jen nepatrně:

Tabulka 7

(56)

Během posuzovaného období byla ziskovost negativní. Závěry uvedené v 82. bodu odůvodnění prozatímního nařízení se tímto potvrzují.

(57)

Revidované trendy návratnosti investic, peněžního toku a investic jsou patrné z následující tabulky.

Tabulka 8

(58)

Jak již bylo uvedeno v 84. až 86. bodu odůvodnění prozatímního nařízení, klesající trend prodejních cen výrobního odvětví Společenství zásadně ovlivnil ziskovost tohoto výrobního odvětví. To mělo rovněž nepříznivý dopad na ukazatele újmy související s úrovní ziskovosti. Lze říci, že výše uvedený negativní trend pozorovaný u návratnosti investic a peněžního toku odráží do velké míry negativní tendenci ziskovosti, viz Tabulka 7 výše.

(59)

Výrobní odvětví Společenství zvýšilo své investice pouze o 5 %. Lze též pozorovat významné snížení investic v období od roku 2003 do období šetření.

(60)

Co se týče schopnosti navýšit kapitál, potvrzují se tímto zjištění uvedená v 86. bodu odůvodnění prozatímního nařízení.

(61)

Ukazuje se, že všechny tyto ukazatele za nového složení výrobního odvětví Společenství potvrzují závěry uvedené v 87. a 88. bodu odůvodnění prozatímního nařízení.

(62)

Při absenci jakýchkoliv stanovisek týkajících se velikosti skutečného dumpingového rozpětí se tímto potvrzuje 89. bod odůvodnění prozatímního nařízení.

(63)

Jak bylo nastíněno v 90. bodu odůvodnění prozatímního nařízení, výrobní odvětví Společenství se nezotavuje z účinků minulého dumpingu či subvencování.

(64)

Šetření ukázalo, že dovozy z ČLR se během posuzovaného období významně zvýšily jak absolutně, tak relativně. Revidované údaje o dovozu ukazují, že dovezený objem se zvýšil o 97 milionů kusů, a že nárůst podílu na trhu za dané období činil až 15 procentních bodů. Na základě revize výpočtů nastíněné ve 43. bodu odůvodnění výše byly ceny pákových mechanismů dovážených z ČLR ve srovnání s cenami výrobního odvětví Společenství podtrženy o 38 %.

(65)

Během posuzovaného období se vzhledem k významnému nárůstu spotřeby – na kterém se ovšem nemohlo podílet – sice objem prodeje výrobního odvětví Společenství zvýšil o 6 %, ale zasáhl jej významný pokles podílu na trhu. Výrobní odvětví Společenství nucené čelit levným dumpingovým dovozům bylo dále zasaženo poklesem průměrné ceny o 14 %. Také analýza vývoje některých dalších ukazatelů újmy jako je peněžní tok či návratnost investic potvrzuje trendy předkládané v 92. bodu odůvodnění prozatímního nařízení.

(66)

Kromě toho se potvrzují závěry uvedené v 93 a 94. bodu odůvodnění prozatímního nařízení.

(67)

Na základě výše uvedeného se potvrzuje, že výrobní odvětví Společenství utrpělo podstatnou újmu ve smyslu článku 3 základního nařízení.

(68)

Jak bylo uvedeno v tabulce 2 výše, údaje poskytnuté spolupracujícími stranami ukázaly, že během posuzovaného období se objemy dovozů z ČLR významně zvýšily o 99 %, zatímco jejich podíl na trhu vzrostl o 15 procentních bodů. Ve stejném období klesly dovozní ceny pákových mechanismů pocházejících z ČLR o 11 % a celkové cenové podtržení zjištěné u všech čínských vyvážejících výrobců na trhu Společenství během období šetření dosáhlo až 38 %.

(69)

Jak uvádí 97. bod odůvodnění prozatímního nařízení, šetření potvrdilo časovou shodu mezi náporem levných a dumpingových dovozů a zhoršením situace ve výrobním odvětví Společenství. Konkrétně mezi rokem 2003 a obdobím šetření se čínské dovozy zvýšily o více než 42 milionů kusů, přičemž byla zjištěna existence významného cenového podtržení. Čínské dovozy proto navíc získaly 4 procentní body podílu na trhu. Během stejného období ztratilo výrobní odvětví Společenství 12 % podílu na trhu, a to i přesto, že snížilo ceny o přibližně 4 % a dokázalo zvýšit objem svého prodeje. S náležitým přihlédnutím k uvedeným zjištěním se potvrzují závěry uvedené v 97. bodu odůvodnění prozatímního nařízení.

(70)

Potvrzuje se tak to, co je uvedeno v 98. bodu odůvodnění prozatímního nařízení, tedy že čínští vývozci praktikující dumping dokázali během období šetření zvýšit svůj podíl na trhu, stali se hlavními subjekty působícími na trhu Společenství a vytlačili výrobní odvětví Společenství.

(71)

Na základě údajů poskytnutých spolupracujícími stranami a podle 34. bodu odůvodnění výše jsou objemy dovozu z dalších třetích zemí následující:

Tabulka 10

(72)

Na základě výše uvedených údajů byl učiněn závěr, že malé množství dovozů z dalších třetích zemí ve výši přibližně 2 % trhu v roce 2001 a klesající na 0 % během období šetření nemohlo způsobit újmu, kterou utrpělo výrobní odvětví Společenství.

(73)

Závěry uvedené v 99. až 101. bodu odůvodnění prozatímního nařízení se proto tímto potvrzují.

(74)

Jelikož nebyly poskytnuty žádné nové informace, závěr uvedený ve 102. až 105. bodu odůvodnění prozatímního nařízení se tímto potvrzuje.

(75)

Vzhledem k tomu, že došlo k revizi definice výrobního odvětví Společenství, byla znovu přezkoumána výkonnost vývozu výrobního odvětví Společenství i to, zda mohla být výkonnost vývozu pákových mechanismů ze strany výrobního odvětví Společenství příčinou újmy utrpěné během období šetření. Množství vyvezená výrobním odvětvím Společenství uvádí následující tabulka:

Tabulka 11

(76)

Uvedený opětovný přezkum potvrdil, že klíčovým trhem výrobního odvětví Společenství byl vždy trh Společenství. Vývoz mimo Společenství představoval 17 % celkového prodeje v roce 2001 a jen 7 % během období šetření. K největšímu poklesu prodeje na vývoz došlo mezi roky 2001 a 2002, kdy prodej na vývoz klesl o 34 %. Poté vývoz až do konce období šetření trvale klesal. Dostupné informace naznačují, že tato situace je podobná té, která je popsána ve 107. až 109. bodu odůvodnění prozatímního nařízení.

(77)

Jedna ze stran tvrdila, že příčinou újmy, kterou utrpělo výrobní odvětví Společenství, byl úbytek prodejů na vývozních trzích na straně výrobního odvětví Společenství během období šetření. Tato strana dále tvrdila, že v reakci na konkurenci na svém klíčovém trhu by se od zdravého výrobního odvětví očekávalo přesměrování prodeje na vývoz do třetích zemí. Šetření však ukázalo, že výrobní odvětví Společenství nebylo tváří v tvář dumpingu působícímu újmu na trhu Společenství v postavení kompenzovat ztracený prodej rozšířením vývozu do třetích zemí.

(78)

Dále je třeba uvést, že Společenství je hlavním světovým trhem pro pákové mechanismy a z nich odvozeného produktu, tj. pákových pořadačů. Šetření se navíc zaměřilo na hospodářskou situaci výrobního odvětví Společenství na trhu Společenství. Podobně je analýza řady ukazatelů újmy jako je objem prodeje, prodejní cena a ziskovost založena na situaci výrobního odvětví Společenství výhradně na trhu Společenství a nebyla ovlivněna výkonností vývozu.

(79)

Dále ačkoli pokles prodeje na vývoz mohl přispět k určitému zhoršení některých ukazatelů újmy jako je výroba a mohl mít vliv na situaci výrobního odvětví Společenství jako celku, nedokáže vysvětlit výrazný pokles cen výrobního odvětví Společenství, ztráty podílu na trhu a sníženou ziskovost na straně výrobního odvětví Společenství během období šetření, co se týče pákových mechanismů prodávaných na trhu ES. Výkonnost vývozu proto nemohla zpřetrhat příčinnou souvislost mezi újmou, kterou utrpělo výrobní odvětví Společenství, a dumpingovým dovozem pákových mechanismů pocházejících z ČLR.

(80)

Závěr uvedený ve 110. bodu odůvodnění prozatímního nařízení se tímto potvrzuje.

(81)

Některé zúčastněné strany naznačily, že kolísání směnného kurzu mezi eurem a americkým dolarem, které mezi roky 2001 a 2004 dosáhlo výše přibližně 40 %, bylo hlavní příčinou veškeré újmy na straně výrobního odvětví Společenství. Kolísání směnného kurzu bylo údajně jednou z hlavních pohnutek pro výběr zdrojů ze strany uživatelů mezi výrobci ve Společenství a ČLR. Dále tyto strany tvrdily, že čínští vývozci obecně fakturují své prodeje odběratelům se sídlem v EU v amerických dolarech nebo – v případě, že je fakturováno v eurech – je cena provázána se směnným kurzem mezi eurem a americkým dolarem, který je obvykle odsouhlasen v době podání objednávky. Toto údajně vedlo ke kompenzování růstu cen v amerických dolarech, které čínští vývozci účtovali v daném období. Jakákoliv zjištěná újma tudíž údajně nesouvisela s jakýmkoliv údajným dumpingem ze strany ČLR.

(82)

Potvrdilo se, že kolísání směnného kurzu mezi eurem a americkým dolarem bylo v posuzovaném období významné. Mezi rokem 2003 a obdobím šetření však bylo zjištěno pouze omezené kolísání do výše 10 %. V každém případě je jasné, že kolísání směnného kurzu nedokáže vysvětlit značné dumpingové rozpětí zjištěné v ČLR během období šetření, protože výpočty dumpingu nebyly tímto kolísáním ovlivněny.

(83)

Simulace dopadu směnného kurzu na prodejní ceny používané na trhu Společenství ukazuje, že významné cenové podtržení ze strany čínských vývozců by během období šetření pokračovalo dále i bez měnového kolísání. Ještě důležitější je, že údajný účinek kolísání směnného kurzu nemůže být „jiným činitelem“ ve smyslu čl. 3 odst. 7 základního nařízení. Jiné činitele ve smyslu výše uvedeného ustanovení ve skutečnosti odkazují pouze na činitele odlišné od dumpingových dovozů. Platný směnný kurz však určuje vývozní cenu dumpingových dovozů, tj. týká se dumpingových dovozů jako takových, a nikoliv něčeho jiného, co by mohlo způsobit újmu výrobnímu odvětví Společenství.

(84)

Na základě výše uvedeného se má za to, že strany neposkytly žádné důkazy prokazující, že by kolísání směnného kurzu mohlo zpřetrhat příčinnou souvislost zjištěnou mezi podstatnou újmou na straně výrobního odvětví Společenství a dumpingovými dovozy.

(85)

Jeden uživatel tvrdil, že nastala vážná ocelová krize, která v posuzovaném období způsobila dramatický nárůst cen hlavní suroviny používané k výrobě pákových mechanismů. Daný uživatel tvrdil, že nárůst cen oceli dosáhl v prvním čtvrtletí roku 2004 až 25–40 %.

(86)

Zvyšování cen v ocelářském odvětví bylo skutečně celosvětové a mělo by mít dopad na všechny uživatele oceli, zejména během období šetření. Normální reakcí uživatelů oceli by tedy mělo být promítnutí růstu cen do prodejních cen jejich odvozených výrobků. Dostupné údaje však naznačují, že celkové čínské vývozní ceny vzrostly mezi rokem 2003 a obdobím šetření, tj. v době ocelové krize, pouze o 5 %. Toto zjištění poukazuje na skutečnost, že navzdory růstu cen oceli až o 40 % čínští vyvážející výrobci neupravili své vývozní ceny a během období šetření vyváželi na trh Společenství za nízké a dumpingové ceny.

(87)

Šetření ukázalo, že surovinové náklady výrobního odvětví Společenství se zejména během období šetření významně zvýšily, ale bylo mu znemožněno upravit prodejní ceny z důvodu podstatného cenového podtržení prováděného skrze levné dumpingové dovozy z ČLR na trh Společenství.

(88)

Proto se potvrzuje, že újma vzniklá výrobnímu odvětví Společenství nebyla v žádné významné míře způsobena nárůstem cen oceli.

(89)

Na základě výše uvedené analýzy se potvrzuje závěr uvedený ve 111. bodu odůvodnění prozatímního nařízení.

(90)

Při absenci jakýchkoliv informací poskytnutých s ohledem na zájem výrobního odvětví Společenství a dodavatelů se tímto potvrzují zjištění uvedená ve 114. až 121. bodu odůvodnění prozatímního nařízení.

(91)

Připomíná se, že byly obdrženy odpovědi od osmi uživatelů a dvou dovozců působících na trhu Společenství představujících 51 % celkové spotřeby Společenství. Uživatelé jsou obvykle zároveň i dovozci v tom smyslu, že dovážejí pákové mechanismy a vyrábějí pákové pořadače, tedy odvozený výrobek. Celková obchodní činnost těchto stran je významná, ale výroba pákových pořadačů představuje pouze 22 % jejich celkové činnosti.

(92)

Někteří uživatelé zopakovali své tvrzení, že jakékoliv uložené antidumpingové opatření způsobí ve Společenství nedostatečné zásobování kvůli nedostatečným kapacitám výrobního odvětví Společenství. Tvrdili, že schodek evropské výrobní kapacity ve srovnání s úrovní poptávky byl až 40–50 %. Dále tvrdili, že jsou nuceni dovážet, a tudíž platit významné částky v podobě cel, aby zachovali svou úroveň činnosti.

(93)

Je třeba uvést, že uživatelé nedodali žádné odůvodněné důkazy nedostatku pákových mechanismů na trhu Společenství před ani po uložení prozatímních opatření. Kromě toho má výrobní odvětví Společenství i další výrobci působící na trhu Společenství volnou výrobní kapacitu. V případě nutnosti by výrobci ve Společenství mohli realizovat dodatečné investice a snadno posílit pracovní sílu s cílem uspokojit poptávku na trhu nenarušeném dumpingovými postupy. Trh Společenství není navíc uzavřen dovozům z ČLR a tyto výrobky budou i nadále k dispozici všem uživatelům za nedumpingové ceny. Dále se má za to, že za tímto tvrzením se skrývá strach ze snížené konkurenceschopnosti uživatelského odvětví, která je předmětem 94. až 97. bodu odůvodnění níže.

(94)

Uložení opatření by nemělo podstatným způsobem ovlivnit celkovou konkurenceschopnost uživatelského odvětví, jelikož by všichni uživatelé ve Společenství měli přístup k alternativním zdrojům dodávek. Antidumpingová opatření by v zásadě neměla mít žádný dopad na vývozní aktivitu tohoto odvětví, jelikož růst výrobních nákladů by nebyl významný.

(95)

S ohledem na možné zvýšení nákladů by toto mohlo mít dopad na společnosti, které nakupují především levné dumpingové výrobky z Číny. V nejlepším případě, vezme-li se v úvahu stávající podíl výrobního odvětví Společenství na trhu, mohou navrhovaná opatření vést k průměrnému nárůstu nákladů o přibližně 2,0 % průměrných nákladů na výrobu odvozeného výrobku. V nejhorším případě by se náklady zvýšily o 3 %. Takový nárůst nákladů však může být dokonce možné rozpustit, pokud uživatelé dokáží přesunout část takto zvýšených nákladů na své odběratele, což nelze vyloučit.

(96)

Jak je však vysvětleno ve 128. bodu odůvodnění prozatímního nařízení, uložení antidumpingových opatření povede ke zvýšení účinné konkurence na trhu Společenství, ke znovunabytí podílu na trhu a k oživení hospodářské situace výrobního odvětví Společenství. Tak by bylo možné v krátké době zvýšit účinnou konkurenci a předejít přílišnému zvýšení cen na trhu Společenství.

(97)

Po bližší úvaze se tedy potvrzuje, že jakýkoliv negativní dopad na náklady některých uživatelů není takový, aby znemožnil uložení opatření.

(98)

Šetření ukázalo, že bez určitých opatření proti dumpingovým dovozům by výrobní odvětví Společenství zaniklo, protože již nyní je ve velmi zranitelné finanční situaci. To by jistě vedlo k závislosti výrobců pákových pořadačů na vnějších zdrojích a k významnému omezení konkurence. Uložení antidumpingových opatření obnoví účinné obchodní podmínky, bez přílišné zátěže či zvýhodnění, pro všechny strany prodávající a nakupující pákové mechanismy na trhu Společenství.

(99)

Je proto možné učinit závěr, že konečná opatření by nebyla proti zájmům Společenství.

(100)

Na základě metodiky vysvětlené ve 133. až 136. bodu odůvodnění prozatímního nařízení byla vypočítána úroveň pro odstranění újmy pro účely stanovení úrovně opatření, která mají být uložena.

(101)

Pro výpočet rozpětí újmy v prozatímním nařízení byl cílový zisk výrobního odvětví Společenství stanoven na 5 %, což je úroveň považovaná za konzervativní a za takovou, kterou lze přiměřeně očekávat při neexistenci dumpingu způsobujícího újmu.

(102)

Jedna strana tvrdila, že rozpětí újmy nemá vycházet z výrobních nákladů výrobního odvětví Společenství a z přiměřeného zisku, jelikož výrobní odvětví Společenství není efektivní a jeho výrobní náklady jsou vyšší, než by měly být. Tato strana však na podporu svého tvrzení nepředložila žádné důkazy. Šetření nezavdalo žádný důvod pro odklon od metodiky uvedené ve 134. bodu odůvodnění prozatímního nařízení.

(103)

Při absenci jakýchkoliv jiných stanovisek k tomuto tématu se tímto potvrzuje metodika stanovená ve 133. až 136. bodu odůvodnění prozatímního nařízení.

(104)

Ve světle výše uvedeného a v souladu s čl. 9 odst. 4 základního nařízení by mělo být uloženo konečné antidumpingové clo na úrovni dumpingového rozpětí vypočteného s ohledem na dovozy pákových mechanismů pocházejících z ČLR, protože bylo potvrzeno, že ve všech případech bylo rozpětí újmy vyšší než zjištěné dumpingové rozpětí.

(105)

Na základě výše uvedeného se konečná cla stanovují následujícím způsobem:

(106)

Individuální sazba antidumpingového cla pro společnost určená v tomto nařízení byla stanovena na základě závěrů tohoto šetření. Odráží proto situaci této společnosti zjištěnou během šetření. Daná celní sazba (na rozdíl od celostátního cla, které se uplatňuje na „všechny ostatní společnosti“) je tak použitelná výhradně na dovozy výrobků pocházejících z dotčené země a vyrobených touto společností, tedy konkrétní uvedenou právnickou osobou. Dovezené výrobky vyrobené jakoukoliv jinou společností, která není výslovně uvedena v normativní části tohoto nařízení spolu s názvem a adresou, včetně subjektů, které jsou s tím, jenž je zde výslovně uveden, ve spojení, tuto sazbu využívat nemohou a uplatní se na ně celní sazby platné pro „všechny ostatní společnosti“.

(107)

Všechny žádosti o uplatnění této individuální antidumpingové celní sazby pro jednotlivou společnost (např. po změně názvu subjektu nebo po vytvoření nového výrobního nebo prodejního subjektu) se neprodleně zasílají Komisi (3) společně se všemi příslušnými informacemi, zejména pokud jde o jakékoli změny v činnosti společnosti spojené s výrobou, prodejem na domácím trhu a vývozem, například v souvislosti s onou změnou názvu nebo změnou výrobních nebo prodejních subjektů. Toto nařízení bude případně náležitě pozměněno tak, že bude aktualizován seznam společností využívajících individuální celní sazby.

(108)

S cílem zajistit náležité vymáhání antidumpingového cla by se zbytková úroveň cla měla vztahovat nejen na nespolupracující vývozce, ale také na společnosti, které během období šetření žádné vývozy nerealizovaly. Posledně jmenované společnosti se vyzývají, aby za podmínky splnění požadavků stanovených ve čl. 11 odst. 4 druhém pododstavci základního nařízení přednesly žádost o přezkum podle tohoto článku s cílem individuálního posouzení jejich situace.

(109)

S ohledem na velikost zjištěných dumpingových rozpětí a ve světle míry podstatné újmy způsobené výrobnímu odvětví Společenství se má za to, že částky zajištěné pomocí prozatímního antidumpingového cla uloženého nařízením Komise (ES) č. 134/2006 by měly být vybrány ve výši celní sazby uložené s konečnou platností. Jestliže jsou konečná cla nižší než cla prozatímní, měly by být s konečnou platností vybrány pouze zajištěné částky ve výši konečných cel,

Evropská komise

Generální ředitelství pro obchod

Ředitelství B, kancelář J-79 5/16

1049 Brusel/Belgie