(ES) č. 1050/2006Nařízení Rady (ES) č. 1050/2006 ze dne 11. července 2006 , kterým se ukládá konečné antidumpingové clo z dovozu chloridu draselného pocházejícího z Běloruska a Ruska

(1)

Nařízením (EHS) č. 3068/92 (2) (dále jen „původní nařízení“) Rada uložila konečná antidumpingová cla z dovozu chloridu draselného (dále jen „potaš“ nebo „dotčený výrobek“) pocházejícího mimo jiné z Běloruska a Ruska (dále jen „dotčené země“).

(2)

Po přezkumu před pozbytím platnosti podle čl. 11 odst. 2 a prozatímním přezkumu podle čl. 11 odst. 3 základního nařízení (dále jen „předchozí šetření“) Rada nařízením (ES) č. 969/2000 (3) rozhodla o zachování výše uvedených opatření a pozměnila jejich podobu. Pro různé kategorie a kvality potaše byla uložena opatření v podobě fixní částky v eurech za tunu potaše.

(3)

Nařízením (ES) č. 992/2004 (4) Rada umožnila osvobodit dovoz do nových členských států, které přistoupily k Evropské unii dne 1. května 2004 (dále jen „EU-10“), od antidumpingových cel pod podmínkou nabídek zvláštních závazků (dále jen „závazky z rozšíření“) a zmocnila Komisi, aby tyto závazky přijala. Na tomto základě Komise nařízením (ES) č. 1002/2004 (5) přijala závazky z rozšíření od i) vyvážejícího výrobce v Bělorusku společně se společnostmi usazenými v Rakousku, Litvě a v Rusku, ii) od vyvážejícího výrobce v Rusku společně se společnostmi usazenými v Rusku a Rakousku a iii) od vyvážejícího výrobce v Rusku společně se společností, která byla v době přijetí závazku usazená na Kypru.

(4)

Nařízením (ES) č. 858/2005 (6) Komise přijala od výše zmíněných vyvážejících výrobců nové závazky platné do dne 13. dubna 2006.

(5)

Po dvou samostatných šetřeních týkajících se částečného prozatímního přezkumu podle čl. 11 odst. 3 základního nařízení, které požadovali ruští vyvážející výrobci JSC Silvinit a JSC Uralkali, pozměnila Rada nařízením (ES) 1891/2005 (7) nařízení (EHS) č. 3068/92 a nahradila všechny pevné částky cel jediným valorickým clem pro všechny typy potaše, které tyto ruské společnosti vyrábějí. Rozhodnutím Komise 2005/802/ES (8) byly přijaty závazky od dvou žádajících společností.

(6)

Po zveřejnění oznámení o nadcházejícím pozbytí platnosti platných antidumpingových opatření (9) vypršela platnost opatření uložených na dovoz pocházející z Ukrajiny dne 12. května 2005, jelikož nebyla podána žádná žádost o přezkum před pozbytím platnosti.

(7)

Po zveřejnění výše uvedeného oznámení o nadcházejícím pozbytí platnosti obdržela Komise žádost o přezkum těchto opatření s ohledem na Rusko a Bělorusko podle čl. 11 odst. 2 základního nařízení.

(8)

Žádost byla podána dne 10. února 2005 Evropskou asociací výrobců potaše (dále jen „žadatel“) jménem výrobců, jejichž společný objem výroby představuje přibližně 99 % výroby potaše ve Společenství, tj. významný podíl celkové výroby ve Společenství.

(9)

Žádost byla odůvodněna tím, že pozbytí platnosti stávajících opatření by pravděpodobně vedlo k pokračování nebo obnovení dumpingu způsobujícího újmu výrobnímu odvětví ve Společenství. Žadatel tvrdil, že potaš z dotčených zemí se ve Společenství stále prodává za dumpingové ceny. Žadatel rovněž uvedl, že se dovoz dotčeného výrobku z Běloruska a Ruska zvýšil a že objemy a ceny dováženého výrobku měly i nadále nepříznivý účinek na podíl na trhu, prodávaná množství a na výši cen účtovaných výrobním odvětvím Společenství, což mělo závažné nepříznivé účinky na celkovou výkonnost a finanční situaci výrobního odvětví ve Společenství. Konečně žadatel tvrdil, že je další dumping působící újmu výrobnímu odvětví pravděpodobný, a předložil důkazy, že pokud by opatření pozbyla platnosti, nestabilní situace výrobního odvětví Společenství by se dále zhoršila.

(10)

Komise po konzultaci s poradním výborem uznala, že pro zahájení přezkumu před pozbytím platnosti existují dostatečné důkazy, a zahájila šetření zveřejněním oznámení o zahájení (10) podle čl. 11 odst. 2 základního nařízení.

(11)

Částečný prozatímní přezkum omezený na dumping požadoval jediný vyvážející výrobce v Bělorusku, společnost Republican Unitary Enterprise Production Amalgamation Belaruskali („Belaruskali“).

(12)

Společnost Belaruskali poskytla důkazy, že pokud jde o ni, změnily se okolnosti, na jejichž základě byla opatření zavedena, a že tyto změny jsou trvalé povahy.

(13)

Společnost Belaruskali prokázala, že srovnání běžné hodnoty ve vhodné zemi s tržním hospodářstvím a jejích vývozních cen do EU v delším období ukazuje významné snížení dumpingu pod úroveň stávajících opatření. K vyrovnání dumpingu proto není nutné zachovat opatření na současné úrovni založené na dříve zjištěném dumpingu.

(14)

Komise po konzultaci s poradním výborem uznala, že pro zahájení tohoto částečného prozatímního přezkumu existují dostatečné důkazy, a zahájila šetření zveřejněním oznámení o zahájení (11) podle čl. 11 odst. 3 základního nařízení.

(15)

Šetření o pravděpodobnosti pokračování nebo obnovení dumpingu pro přezkum před pozbytím platnosti podle čl. 11 odst. 2 základního nařízení s ohledem na Bělorusko a Rusko se týkalo období od 1. ledna do 31. prosince 2004 (dále jen „období šetření“). Zkoumání trendů, které mají význam pro posouzení pravděpodobnosti pokračování nebo obnovení újmy, se týkalo období od 1. ledna 2001 do konce období šetření (dále jen „posuzované období“).

(16)

Období šetření u částečného prozatímního přezkumu podle čl. 11 odst. 3 základního nařízení týkajícího se Běloruska je stejné jako v případě přezkumu před pozbytím platnosti.

(17)

Komise oficiálně informovala výrobce Společenství, vývozce a výrobce ve vyvážejících zemích a dovozce a uživatele, jakož i jejich známé zájmové svazy dotčené šetřením, a zástupce vyvážejících zemí o zahájení těchto dvou přezkumů. Komise rozeslala dotazníky všem těmto stranám i stranám, které se přihlásily ve lhůtě stanovené v oznámeních o zahájení. Kromě toho byli kontaktováni známí výrobci v Kanadě, která byla vybrána jako možná srovnatelná země, a těmto výrobcům byly také zaslány dotazníky. Komise rovněž umožnila přímo dotčeným stranám vyjádřit písemně své stanovisko a požádat o slyšení.

(18)

Na dotazník odpověděli tři výrobci ve Společenství. Úplnou odpověď na dotazník rovněž poskytlo a písemně vyjádřilo své stanovisko čtrnáct dovozců a uživatelů, kteří nejsou ve spojení.

(19)

Odpovědi na dotazníky přišly od tří vyvážejících výrobců z dotčených zemí a od pěti dovozců do Společenství a jednoho vyvážejícího obchodníka z Ruska, kteří byli ve spojení s vyvážejícími výrobci.

(20)

Jeden výrobce ve srovnatelné zemi poskytl úplnou odpověď na dotazník a druhý výrobce poskytl podrobné informace o svých výrobních nákladech na obdobný výrobek.

(21)

Komise si vyžádala a ověřila všechny informace, které považovala za nezbytné k určení toho, zda je pokračování nebo obnovení dumpingu a újmy pravděpodobné a zda je zachování opatření v zájmu Společenství. Komise si rovněž vyžádala a ověřila všechny informace, které považovala za nezbytné k určení úrovně dumpingu u jediného vyvážejícího výrobce v Bělorusku. Šetření se uskutečnila v prostorách těchto společností:

(22)

Jedná se o stejný výrobek jako v předchozím šetření, tj. chlorid draselný (dále jen „potaš“). Obecně se používá jako zemědělské hnojivo přímo, ve směsi s jinými hnojivy nebo po zpracování v komplexním hnojivu nazývaném hnojivo NPK (dusík, fosfor, draslík). Obsah draslíku je proměnlivý a vyjadřuje se jako procento hmotnosti oxidu draselného (K2O) v sušině.

(23)

Potaš se obecně uvádí na trh ve standardní formě/prášku („standardní potaš“) nebo v jiné než standardní formě, která obsahuje též granulovanou formu („granulovaná potaš“). Výrobek je obecně řazen do tří základních kategorií podle obsahu K2O, konkrétně:

a některé speciální směsi s vysokým obsahem potaše, konkrétně:

Stejně jako v předchozích šetřeních bylo zjištěno, že různé druhy a kvality potaše vykazují stejné fyzikální i chemické vlastnosti a mají v zásadě stejné základní využití. Proto je nutno je považovat za jeden výrobek.

(24)

Šetření potvrdilo, že dotčený výrobek a potaš vyráběná a prodávaná výrobci ve Společenství na trhu Společenství a potaš vyráběná a prodávaná na domácím trhu dotčených zemí a vyráběná a prodávaná kanadskými výrobci na kanadském trhu má stejné základní fyzikální i chemické vlastnosti a stejné využití. Proto se považují za obdobný výrobek ve smyslu čl. 1 odst. 4 základního nařízení.

(25)

Jeden vývozce v Rusku požadoval vyloučení standardní potaše s obsahem K2O vyšším než 62 %, která se podle jeho tvrzení používá pouze ve farmaceutických aplikacích, liší se cenami a dodává se jako balená (na rozdíl od volně ložené potaše používané jako hnojivo). Jak však bylo vysvětleno výše, dotčený výrobek má stejné základní fyzikální vlastnosti a stejné základní chemické složení jako potaš jiné kvality. Pokud jde o údajné rozdíly v ceně, šetření prokázalo, že tento výrobek se často prodává za ceny srovnatelné s potaší s obsahem K2O 60 %–62 %. Mimoto skutečnost, že má mírně vyšší obsah K2O, ani způsob balení nebrání tomu, aby se používala jako hnojivo. Proto toto tvrzení muselo být odmítnuto.

(26)

Poněvadž se Bělorusko považuje za zemi bez tržního hospodářství, Komise musela určit v tomto případě běžnou hodnotu pomocí údajů získaných od výrobců v třetí zemi s tržním hospodářstvím v souladu s čl. 2 odst. 7 základního nařízení. V oznámení o zahájení byla jako vhodná srovnatelná země určena Kanada. Kanada byla srovnatelnou zemí rovněž ve všech předchozích šetřeních v tomto řízení.

(27)

Všechny zúčastněné strany mohly podat připomínky k výběru srovnatelné země.

(28)

Běloruské orgány tvrdily, že by vhodnější srovnatelnou zemí než Kanada bylo Rusko, jelikož po předchozím šetření Společenství uznalo Rusko jako zemi s tržním hospodářstvím. Dále tvrdily, že domácí trh v Kanadě není více konkurenční než trh Ruska. A konečně uvedly, že jeden z předních kanadských výrobců je prostřednictvím třetí společnosti ve spojení s některými výrobci ve Společenství, a proto by nebylo vhodné vypočítat běžnou hodnotu pro Bělorusko na základě informací poskytnutých kanadskými společnostmi.

(29)

Běloruské orgány dále navrhly, že by mělo být jako srovnatelná země zvoleno Rusko, jelikož i) běloruští a ruští výrobci potaše byli za éry SSSR součástí jednoho výrobního odvětví, ii) úroveň rozvoje ruského výrobního odvětví je nejvíce srovnatelná s úrovní běloruského výrobního odvětví a iii) objem výroby v Rusku je srovnatelnější s Běloruskem než kanadský objem výroby. Kromě toho by Rusko bylo jako srovnatelná země vhodnější, neboť přístup k surovinám a mzdové náklady v Rusku jsou srovnatelné s podmínkami v Bělorusku. Konečně se tvrdilo, že by Rusko mělo být vybráno, jelikož se ruští vyvážející výrobci podílejí na přezkumu před pozbytím platnosti a riziko, že by ruské společnosti nespolupracovaly, je zanedbatelné.

(30)

Společnost Belaruskali uvedla, že srovnatelnost mezi přístupem k surovinám a výrobním procesem v Kanadě a Bělorusku nebyla dostatečně odůvodněna. Dále tvrdila, že skutečnost, že Kanada je největším výrobcem potaše, nemá pro výběr srovnatelné země přímý význam a že výběr Ruska by byl k tomuto účelu vhodnější.

(31)

Výrobní odvětví Společenství uvedlo, že běloruské a kanadské doly jsou srovnatelné, pokud jde o strukturu nákladů a účinnost, a že přístup k surovinám je v obou zemích velkou měrou obdobný. Dále uvedlo, že ceny potaše v Kanadě podléhají běžným tržním silám a nejsou narušeny izolací trhu nebo jinými činiteli. Kromě toho výrobní odvětví Společenství tvrdilo, že existují jednoznačné náznaky, že některé nákladové faktory v Rusku nevyjadřují přesně stav skutečných nákladů a v každém případě by je bylo nutno upravit. Konečně bylo namítnuto, že existuje úzký vztah mezi nejméně jedním ruským výrobcem potaše a běloruským výrobcem prostřednictvím společné prodejní společnosti, a proto by tato společnost měla zájem na tom, prokázat nízkou běžnou hodnotu na ruském trhu.

(32)

Co se týče tvrzení o vhodnosti Kanady jako srovnatelné země, je nutno připomenout, že v předchozích šetřeních v témže řízení byly běžné hodnoty pro Bělorusko zjištěny použitím Kanady jako vhodné srovnatelné země a že neexistují důkazy, které by naznačovaly, že tento výběr již není vhodný. Dále se připomíná, že Kanada je celosvětovým hlavním výrobcem a vývozcem potaše před Běloruskem a Ruskem. Pokud jde o hospodářskou soutěž na kanadském a ruském trhu, bylo zjištěno, že jak s ohledem na objem výroby, tak i počet subjektů je kanadský trh přinejmenším stejně konkurenční jako trh ruský. Šetření dále prokázalo, že na dovoz potaše do Kanady nejsou uložena cla ani jiná omezení. Pokud jde o výrobní proces a přístup k surovinám, budiž připomenuto, že v předchozích šetřeních již bylo zjištěno, že výrobní proces a přístup k surovinám jsou v Kanadě a Bělorusku do značné míry obdobné, a nebyly předloženy žádné důkazy o tom, že se toto změnilo.

(33)

Pokud jde o vhodnost Ruska jakožto srovnatelné země, byl učiněn závěr, že strany nepředložily žádné přesvědčivé důkazy, proč by se jako lepší základ pro stanovení běžné hodnoty potaše v Bělorusku měly místo informací z kanadského trhu použít informace získané z ruského trhu. V této souvislosti je nutno připomenout, že některé prvky nákladů v Rusku nebyly ve výrobních nákladech ruských výrobců přiměřeně zohledněny a že tyto prvky nákladů by musely být upraveny o významné částky, jak je vysvětleno v 54. bodu odůvodnění. Předpokládalo se však, že vztah jednoho ruského výrobce s běloruským výrobcem nemusí nutně vylučovat možný výběr Ruska jakožto srovnatelné země. Tvrzení, že by ruská společnost měla zájem na prokázání nízké běžné hodnoty, nebere v potaz skutečnost, že údaje použité mimo jiné ve srovnatelných zemích podléhají podrobnému prozkoumání, než je lze použít.

(34)

Orgány vzaly na vědomí tvrzení, které předložily běloruské orgány s ohledem na vztah mezi nejméně jedním výrobcem ve srovnatelné zemi a výrobci ve Společenství. Proto se šetřilo, zda mezi společnostmi v Kanadě, které poskytly informace, a výrobci ve Společenství takový vztah existuje. Šetření prokázalo, že jeden kanadský výrobce, který poskytl nezbytné informace, byl nepřímo ve spojení s některými výrobci ve Společenství. Informace předložené touto společností byly ověřeny v prostorách této společnosti a bylo zjištěno, že jsou přesné a spolehlivé, a že tudíž představují vhodný základ pro zjištění normální hodnoty. Byl vyvozen závěr, že vztah jedné společnosti ve srovnatelné zemi s některými výrobci ve Společenství nevylučuje výběr Kanady jakožto srovnatelné země. Mimoto skutečnost, že běloruští a ruští výrobci byli za éry SSSR součástí jednoho výrobního odvětví, neznamená, že je Rusko vhodnější srovnatelnou zemí než Kanada, jelikož nebylo odůvodněno, jak by tato skutečnost měla přispět k tomu, že Rusko je vhodnější srovnatelnou zemí. S ohledem na objem výroby v Kanadě budiž připomenuto, že Kanada je největší výrobce potaše na světě, který prodává potaš ve značných množstvích jak na domácím trhu, tak i na vývoz. Jednotliví kanadští výrobci se však navzájem liší, pokud jde o objem výroby a prodávaná množství. To přispívá k tomu, že dostupné informace o kanadském trhu jsou vyvážené a objektivní. Je nutno rovněž připomenout, že velikost trhu není pro výběr srovnatelné země rozhodující a že na základě úspor z rozsahu mohl větší trh znamenat pouze přínos pro běloruského výrobce. Proto bylo rovněž toto tvrzení odmítnuto. Konečně, tvrzení o úrovni rozvoje nebylo odůvodněno, a proto muselo být rovněž zamítnuto.

(35)

Šetření proto potvrdilo, že by se Kanada měla použít jako vhodná srovnatelná země.

(36)

Výpočty se tudíž zakládaly na ověřených informacích dvou kanadských výrobců.

(37)

Bylo zjištěno, že domácí prodej kanadského výrobce (který poskytl úplnou odpověď na dotazník) obdobného výrobku je reprezentativní, jelikož s ohledem na dotčený výrobek vyvážený do Společenství vyvážejícím výrobcem z Běloruska představuje významný podíl.

(38)

Rovněž proběhlo posouzení, zda prodej jednotlivých typů výrobku, které se na domácím trhu prodávají v reprezentativních množstvích, lze považovat za prodej v běžném obchodním styku, a to tak, že se určil podíl ziskového prodeje daného typu nezávislým odběratelům. Pokud objem prodeje dotyčného typu výrobku prodávaného za čistou prodejní cenu rovnající se vypočteným výrobním nákladům či za cenu vyšší představoval více než 80 % celkového objemu prodeje tohoto typu a pokud vážená průměrná cena tohoto typu byla stejná jako výrobní náklady nebo vyšší, byla běžná hodnota založena na skutečné ceně na domácím trhu, vypočítané jako vážený průměr cen všech domácích prodejů daného typu během období šetření, bez ohledu na to, zda tyto prodeje byly ziskové. Bylo zjištěno, že tak tomu bylo v případě jednoho typu výrobku společnosti Agrium prodávaného na kanadském trhu a vyváženého do Společenství společností Belaruskali.

(39)

U tří typů výrobku, které se na domácím trhu neprodávaly v reprezentativních množstvích, se použila početně zjištěná běžná hodnota v souladu s čl. 2 odst. 3 základního nařízení. Běžná hodnota byla zjištěna tak, že se k výrobním nákladům vyvážených typů připočetla přiměřená procentní hodnota prodejních, správních a režijních nákladů a přiměřená zisková marže. Výše prodejních, správních a režijních nákladů byla v souladu s čl. 2 odst. 6 základního nařízení založena na aktuálních údajích týkajících se výroby a prodeje obdobného výrobku na domácím trhu v běžném obchodním styku. Informace o výrobních nákladech se zakládaly na odpovědích obdržených od dvou spolupracujících kanadských výrobců.

(40)

Vzhledem k tomu, že vývoz spolupracujícího vývozce představoval v období šetření celkové množství dovozu dotčeného výrobku pocházejícího z Běloruska do Společenství, určení vývozní ceny bylo založeno na informacích, které poskytl spolupracující vyvážející výrobce v Bělorusku. Bylo zjištěno, že se prodej potaše společnosti Belaruskali do Společenství během období šetření uskutečnil 1) přímo nezávislým odběratelům ve Společenství, 2) prostřednictvím dovozců ve Společenství, kteří jsou ve spojení, nebo 3) prostřednictvím obchodníka ve spojení usazeného v Rusku (společnost IPC). Obchodník ve spojení v Rusku prodával výrobek buď odběratelům ve Společenství, kteří nejsou ve spojení, nebo dovozcům ve Společenství, s nimiž je ve spojení.

(41)

Pokud jde o přímý prodej nezávislým odběratelům ve Společenství, pro výpočet vývozní ceny byly použity skutečně zaplacené ceny nebo ceny, které mají tito odběratelé zaplatit společnosti Belaruskali nebo IPC.

(42)

Pokud jde o prodej společnosti Belaruskali nebo IPC dovozcům do Společenství, s nimiž jsou ve spojení, vývozní cena byla početně zjištěna na základě ceny, za kterou byly dovážené výrobky poprvé prodány dále nezávislému kupujícímu. Všechny náklady vzniklé mezi dovozem a dalším prodejem těmito dovozci, včetně prodejních, správních a režijních nákladů, cel a předpokládaného přiměřeného zisku, byly upraveny. U tohoto typu trhu se za přiměřený považoval zisk ve výši 7,9 %, přičemž bylo zjištěno, že tato výše zisku odpovídá zisku dovozců, kteří nejsou ve spojení.

(43)

Pro zajištění spravedlivého srovnání běžné hodnoty a vývozní ceny byly podle čl. 2 odst. 10 základního nařízení provedeny náležité úpravy u rozdílů ovlivňujících srovnatelnost cen. Na tomto základě byly popřípadě provedeny úpravy v nákladech na dopravu (včetně manipulačních nákladů), námořní dopravu a pojištění, v nákladech na balení a na poskytnutí úvěru. Úpravy vývozní ceny s ohledem na tuzemskou dopravu ve vyvážející zemi a náklady na poskytnutí úvěru vycházely z nákladů zjištěných ve srovnatelné zemi. U prodeje na vývoz prostřednictvím obchodníka ve spojení v Rusku se rovněž provedla úprava vývozní ceny podle čl. 2 odst. 10 písm. i) základního nařízení. Byla provedena úprava podle tohoto článku ve výši 3 %, poněvadž tato výše se považovala za přiměřenou k zohlednění provizí zaplacených nezávislým obchodním zástupcům podílejícím se na obchodu s dotčeným výrobkem.

(44)

V souladu s čl. 2 odst. 11 základního nařízení bylo dumpingové rozpětí zjištěno na základě srovnání váženého průměru běžné hodnoty s váženým průměrem vývozní ceny jednotlivých typů výrobků. Srovnání běžné hodnoty a vývozní ceny společnosti Belaruskali ukázalo dumpingové rozpětí během doby šetření ve výši 27,5 %.

(45)

Srovnání údajů o vývozu do Společenství, které poskytla společnost Belaruskali, a celkového objemu dovozu odvozeného ze statistických údajů Eurostatu naznačilo vysokou míru spolupráce, poněvadž jak bylo zmíněno výše, vývoz společnosti Belaruskali představoval během období šetření celkový objem veškerého dovozu Společenství z Běloruska.

(46)

Nejprve bylo u obou spolupracujících vyvážejících výrobců zjišťováno, zda je objem jejich celkového domácího prodeje obdobného výrobku reprezentativní, tj. zda celkový objem tohoto prodeje představoval alespoň 5 % z celkového objemu vývozu do Společenství v souladu s čl. 2 odst. 2 základního nařízení. U obou vyvážejících výrobců bylo zjištěno, že tomu tak je.

(47)

Následně byla prostřednictvím definice typů výrobku v souladu s kódy TARIC, podle kterých je výrobek klasifikován (tj. jako standardní kvalita nebo jiná než standardní kvalita, včetně granulované), a prostřednictvím balení nebo formy, ve které je přepravován (tj. jako volně ložený, v pytlích nebo v kontejnerech), provedena analýza s cílem určit, zda je domácí prodej jednotlivých typů výrobku dostatečně reprezentativní pro účely čl. 2 odst. 2 základního nařízení. Prodej konkrétního typu výrobku na domácím trhu se považoval za dostatečně reprezentativní, pokud celkový objem prodeje na domácím trhu u daného typu výrobku během období šetření představoval nejméně 5 % z celkového objemu prodeje srovnatelného typu výrobku vyváženého do Společenství. Tak tomu bylo u tří ze čtyř typů výrobku vyvážených do Společenství společností Uralkali a u dvou ze tří typů výrobku vyvážených do Společenství společností Silvinit.

(48)

Rovněž proběhlo posouzení, zda prodej jednotlivých typů výrobků, prodávaných na domácím trhu v reprezentativních množstvích, lze považovat za prodej v běžném obchodním styku, a to tak, že se určil podíl ziskového prodeje daného typu výrobku nezávislým odběratelům. Pokud objem prodeje dotyčného typu výrobku prodávaného za čistou prodejní cenu rovnající se upraveným jednotkovým nákladům či za cenu vyšší představoval více než 80 % celkového objemu prodeje tohoto druhu a pokud vážená průměrná cena tohoto typu byla stejná jako upravené jednotkové náklady nebo vyšší, byla běžná hodnota založena na skutečné ceně na domácím trhu, vypočítané jako vážený průměr cen všech domácích prodejů daného typu během období šetření, bez ohledu na to, zda tyto prodeje byly ziskové. Bylo zjištěno, že tak tomu bylo u všech typů výrobku společností Silvinit a Uralkali, které byly prodávány jak na domácím trhu, tak vyváženy do Společenství.

(49)

Pokud ke zjištění běžné hodnoty nebylo možno použít ceny konkrétního typu výrobku prodávaného vyvážejícím výrobcem na domácím trhu, jelikož se na domácím trhu tento typ neprodával v reprezentativních množstvích, bylo nutno použít jinou metodu. Nebyla-li k dispozici jiná přiměřená metoda, použila se početně zjištěná běžná hodnota.

(50)

Ve všech případech, kdy se použila početně zjištěná běžná hodnota v souladu s čl. 2 odst. 3 základního nařízení, byla běžná hodnota zjištěna tak, že se k výrobním nákladům vyvážených typů připočetla přiměřená procentní hodnota prodejních, správních a režijních nákladů a přiměřená zisková marže. Výše prodejních, správních a režijních nákladů byla v souladu s čl. 2 odst. 6 základního nařízení založena na aktuálních údajích týkajících se výroby a prodeje obdobného výrobku na domácím trhu v běžném obchodním styku.

(51)

Pokud jde o náklady na energie, jako jsou elektřina a plyn, které se používají při těžbě a výrobních procesech dotčeného výrobku, šetření zjistilo, že zmíněné náklady tvoří významnou část celkových nákladů na výrobu potaše nejen v Rusku, ale i v ostatních výrobních zemích. V tomto případě bylo rovněž považováno za vhodné porovnat jednotkové náklady ruských výrobců na nákup energií s náklady jiných předních výrobců potaše, kteří využívají srovnatelné výrobní metody, mají podobnou úroveň výstupu a srovnatelné přírodní výhody, aby se zjistilo, zda zaplacené ceny nejsou příliš nízké a zda přiměřeně odrážejí běžné náklady. Jelikož v Rusku neexistují žádní další výrobci potaše, tyto informace byly vyžádány a získány od dvou kanadských výrobců.

(52)

Poskytnuté údaje ukázaly, že energetické požadavky obou kanadských výrobců byly podobné požadavkům ruských výrobců a že elektřina a plyn zakoupené těmito společnostmi pochází z domácích hydroelektrických zdrojů a hlavních plynových nalezišť stejně jako elektřina a plyn používané ruskými společnostmi. Ze srovnání vyplynulo, že jednotkové náklady na elektřinu, které vydávají kanadští výrobci, jsou obdobné jako náklady ruských výrobců.

(53)

Pokud jde o dodávky plynu, bylo na základě údajů ze zveřejněné výroční zprávy za rok 2004 společnosti OAO Gazprom, ruského dodavatele plynu (jehož regionální distributor byl rovněž dodavatelem pro dané vyvážející výrobce), zjištěno, že domácí cena plynu účtovaná těmto dvěma ruským výrobcům byla ve srovnání s vývozní cenou z Ruska přibližně pětinová. Stejná zpráva jasně uvádí, že „společnost OAO Gazprom spolu s vládou Ruské federace vynaložila velké úsilí na optimalizaci regulovaných velkoobchodních cen plynu.“ Podle analýzy předložené ve zmíněné zprávě „existuje riziko nízkých cen zemního plynu prodávaného na domácím trhu“ a „od skupiny Gazprom se požaduje, aby ruským odběratelům dodávala zemní plyn za ceny regulované Federální tarifní službou. Tyto ceny jsou podstatně nižší než mezinárodní ceny zemního plynu.“ Mimoto bylo v rámci předchozího přezkumu, který skončil v listopadu 2005 nařízením (ES) č. 1891/2005, zjištěno, že ve výroční zprávě za rok 2003 se uvádělo, že „společnost OAO Gazprom nevykázala na domácím trhu žádný zisk“. Jelikož se ceny účtované těmto společnostem nezvýšily, neexistuje žádný náznak, že by se tato situace v období šetření změnila. Ze všech dostupných údajů tedy jednoznačně vyplývá, že ceny zemního plynu byly domácím spotřebitelům účtovány v regulované výši, která zdaleka nepokrývala náklady. Dále šetření ukázalo, že ceny plynu, které platili dva ruští výrobci, byly podstatně nižší než ceny plynu, které platili oba kanadští výrobci.

(54)

S ohledem na výše uvedené se tudíž mělo za to, že ceny účtované ruským regionálním dodavatelem plynu ruským výrobcům potaše během období šetření nemohly odpovídajícím způsobem odrážet náklady spojené s výrobou plynu, pokud se porovnají s vývozní cenou plynu z Ruska a s cenou, kterou účtuje kanadský dodavatel plynu předním průmyslovým uživatelům v Kanadě. Proto byla v souladu s čl. 2 odst. 5 základního nařízení provedena úprava výrobních nákladů obou ruských společností. S ohledem na neexistenci jiného přiměřeného základu byla úprava provedena za pomoci informací o vývozní ceně plynu, čistých nákladech na dopravu, dani z přidané hodnoty a spotřební dani. Tato úprava byla provedena v souladu s metodikou použitou v předchozím přezkumu, který byl ukončen v listopadu 2005 nařízením (ES) č. 1891/2005.

(55)

S ohledem na úpravu týkající se cen zemního plynu ruské orgány uvedly, že v antidumpingovém řízení je nutno patřičně zohlednit srovnatelné přírodní nebo konkurenční výhody. Ruské orgány mimoto tvrdily, že metodika použitá k určení zisku při početním zjišťování běžné hodnoty byla protiprávní a nepřijatelná. Za tímto účelem je nutno připomenout, že nebyla provedena žádná úprava týkající se zmíněných srovnatelných nebo konkurenčních výhod. Byla však provedena úprava nákladů na plyn při výrobě chloridu draselného podle čl. 2 odst. 5 základního nařízení, jak je vysvětleno v 51. až 54. bodu odůvodnění, poněvadž tyto náklady nebyly přiměřeně vyjádřeny v záznamech dotčených stran. Běžná hodnota byla početně zjištěna v souladu s čl. 2 odst. 6 základního nařízení, jak je vysvětleno v 50. bodu odůvodnění. Tato tvrzení byla proto odmítnuta.

(56)

S ohledem na výrobní náklady tvrdilo výrobní odvětví Společenství, že odpisy, za jejichž základ se běžně pokládá původní nabývací hodnota dlouhodobých aktiv, by podle čl. 2 odst. 5 základního nařízení neodrážely odpovídajícím způsobem náklady spojené s výrobou dotčeného výrobku. Z uvedených důvodů se objevil požadavek, aby byla provedena úprava nákladů ruských výrobců směrem vzhůru.

(57)

Inspekce na místě v prostorách ruských výrobců prokázala, že původní hodnota jejich aktiv byla stanovena na základě ocenění provedených během privatizačního procesu, který proběhl v roce 1993. Následně byly tyto hodnoty aktiv v letech 1993 až 1997 zrevidovány v rámci uplatňování „koeficientů pro přecenění“ vydaných ruskou vládou za účelem boje s hyperinflací. Na konci roku 1997 v návaznosti na dekret ruské vlády provedli nezávislí hodnotitelé nezávislá ocenění. Byla přijata tři základní kritéria pro určení hodnot aktiv, jedním z nichž byla reprodukční hodnota aktiv. Výsledek těchto nezávislých hodnocení je uveden v počáteční rozvaze společností z roku 1998.

(58)

Jelikož neexistují žádné hmotněprávní důkazy o tom, že by v účetnictví vyvážejících výrobců nebyly odpisy správně zaznamenány, není v současnosti možné upravit odpisové náklady v údajích o výrobních nákladech, které se používají pro stanovení běžné hodnoty společností.

(59)

Pokud jde o Silvinit, bylo zjištěno, že se prodej potaše této společnosti do Společenství během období šetření uskutečnil 1) přímo nezávislým odběratelům ve Společenství, 2) prostřednictvím dovozců do Společenství, kteří jsou ve spojení, nebo 3) prostřednictvím obchodníka usazeného ve Švýcarsku, který není ve spojení. V případě Uralkali se veškerý prodej potaše do Společenství uskutečnil prostřednictvím obchodníků usazených na Kypru a ve Švýcarsku, kteří nejsou ve spojení.

(60)

Ve všech případech, kdy vývoz potaše provedl nezávislý odběratel ve Společenství, byla vývozní cena zjištěna v souladu s čl. 2 odst. 8 základního nařízení, tj. na základě skutečně zaplacených cen nebo splatných cen. U prodeje obchodníka ve spojení dovozcům ve Společenství, kteří jsou ve spojení, byla vývozní cena početně zjištěna na základě ceny, za kterou byly dovážené výrobky poprvé prodány dále nezávislému kupujícímu. Všechny náklady vzniklé mezi dovozem a dalším prodejem těmito dovozci, včetně prodejních, správních a režijních nákladů, cel a předpokládaného přiměřeného zisku, byly upraveny v souladu s čl. 2 odst. 9 základního nařízení. U tohoto typu trhu se za přiměřený považoval zisk ve výši 7,9 %, přičemž bylo zjištěno, že tato výše zisku odpovídá zisku dovozců, kteří nejsou ve spojení.

(61)

Pro zajištění spravedlivého srovnání běžné hodnoty a vývozní ceny byly podle čl. 2 odst. 10 základního nařízení provedeny náležité úpravy u rozdílů ovlivňujících srovnatelnost cen. Na tomto základě byly popřípadě provedeny úpravy s ohledem na nepřímé daně, dopravu (včetně manipulačních nákladů), námořní dopravu a pojištění, v nákladech na balení a na poskytnutí úvěru. Úpravy se provedly rovněž v případě vývozu uskutečněného prostřednictvím společnosti ve spojení usazené v zemi mimo Společenství podle čl. 2 odst. 10 písm. i) základního nařízení. Byla provedena úprava podle tohoto článku ve výši 3 %, poněvadž tato výše se považovala za přiměřenou k zohlednění provizí zaplacených nezávislým obchodním zástupcům podílejícím se na obchodu s dotčeným výrobkem.

(62)

V souladu s čl. 2 odst. 11 základního nařízení bylo dumpingové rozpětí zjištěno na základě srovnání váženého průměru běžné hodnoty s váženým průměrem vývozních cen jednotlivých typů výrobku. Toto srovnání ukázalo u dovozu dotčeného výrobku spolupracujících vývozců existenci významného dumpingu, a to více než 8 % v případě společnosti Uralkali a více než 14 % v případě společnosti Silvinit.

(63)

Srovnání údajů o vývozu do Společenství, které poskytli vyvážející výrobci, a celkového objemu dovozu odvozeného ze statistických údajů Eurostatu naznačilo vysokou míru spolupráce, jelikož spolupracující vyvážející výrobci představovali během období šetření celkový objem veškerého dovozu do Společenství z Ruska.

(64)

Tři spolupracující výrobci představují celkový objem dovozu z dotčených zemí. Proto posouzení, zda je po zrušení opatření pravděpodobné přetrvávání dumpingu, bylo z velké části založeno na informacích poskytnutých těmito spolupracujícími vyvážejícími výrobci.

(65)

K určení toho, zda je pokračování dumpingu pravděpodobné, Komise šetřila existenci stávajícího dumpingu u vývozu z dotčených zemí do Společenství s tím, že při existenci dumpingu by v případě, že nejsou k dispozici žádné informace svědčící o opaku, bylo vhodné se domnívat, že by dumping pravděpodobně pokračoval i v budoucnu. V této souvislosti se připomíná, že výše dumpingu u potaše pocházející z obou dotčených zemí by byla i nadále značná (viz 26. až 62. bod odůvodnění).

(66)

Poznamenává se rovněž, že u všech dotčených výrobců bylo zjištěno, že vývozní ceny do třetích zemí jsou v průměru nižší než prodejní ceny výrobního odvětví Společenství ve Společenství. To znamená, že cenová hladina u dotčeného výrobku převládající na trhu Společenství činí tento trh pro vývozce z dotčených zemí velmi přitažlivým. S ohledem na to se usuzovalo, že v případě zrušení platných opatření skutečně existuje hospodářská pobídka k přesunu vývozu ze zemí, které nejsou členy EU, na ziskovější trh Společenství.

(67)

Společnosti Belaruskali se během posuzovaného období podařilo zvýšit výrobu o 25 %. Jak ukazuje tabulka, objemy výroby se zvýšily hlavně v roce 2003 a během období šetření.

(68)

Během posuzovaného období zvýšila společnost Belaruskali svou výrobní kapacitu o 3 %. Do roku 2006 se předpokládalo další zvýšení výrobní kapacity o 12 %. Kromě toho se poznamenává, že ačkoli společnost Belaruskali využívala během období šetření téměř celou svou výrobní kapacitu, oznámila další významné zvyšování kapacity a celkových investic v letech 2005 a 2006. Oznámená výrobní kapacita a investice v přepočtu na eura v indexované podobě činí:

(69)

Vzhledem k výše uvedenému lze učinit závěr, že společnost Belaruskali má potenciál ke zvýšení svého vývozu na trh Společenství, pokud by byla opatření zrušena, jelikož společnost oznámila další zvýšení své výrobní kapacity a značný nárůst investiční aktivity.

(70)

Prodej potaše na domácím trhu v Bělorusku zůstal během posuzovaného období na úrovni představující méně než 10 % celkového prodeje společnosti Belaruskali. Mezi rokem 2001 a obdobím šetření se objem prodeje na domácím trhu v Bělorusku snížil o 3 %. Jelikož se domácí trh mírně zmenšil, nemohl absorbovat nárůst výroby. To se v budoucnu pravděpodobně nezmění. Společnost proto musí podstatnou část své výroby vyvážet.

(71)

Z informací poskytnutých jediným vyvážejícím výrobcem v Bělorusku vyplývá, že se prodej zemím, které nejsou členy EU, uskutečňoval ve významném množství, které představovalo 82 % celkového vývozu (přičemž hlavními vývozními trhy jsou Čínská lidová republika, Brazílie a Indie). Mezi rokem 2001 a obdobím šetření se objem vývozu do třetích zemí zvýšil o 25 %. Šetření tedy potvrdilo, že většina potaše vyrobené v Bělorusku je v rostoucích množstvích určena na vývozní trhy.

(72)

Bylo zjištěno, že ceny typů potaše prodávaných společností Belaruskali do Společenství byly v průměru mírně vyšší než ceny odpovídajících typů potaše prodávaných na trzích třetích zemí. Jelikož podle závěru v 44. bodu odůvodnění se u vývozu z Běloruska do Společenství jednalo o dumpingový vývoz, naznačuje to, že vývoz na trhy třetích zemí je rovněž dumpingový, a to na mírně vyšší úrovni než dovoz do Společenství. Trh Společenství je pro dumpingový dovoz potaše dotčené společnosti atraktivnější kvůli mírně vyšší cenové úrovni, své blízkosti, menšímu platebnímu riziku vzhledem k solventnosti odběratelů a kvůli příznivým platebním podmínkám.

(73)

Během posuzovaného období se ruským výrobcům podařilo zvýšit výrobu o 29 %. Jak vyplývá z tabulky, objemy výroby se zvýšily zejména v období šetření.

(74)

Ačkoli v posuzovaném období byla výrobní kapacita obou ruských společností neměnná, společnosti oznámily nárůst o 6 % do roku 2006. Jak ruští výrobci uvedli, mají dosud volnou kapacitu ke zvýšení výroby potaše.

(75)

Kromě toho oznámili významný růst investic v letech 2005 a 2006. Oznámené investice v přepočtu na eura v indexované podobě činí:

(76)

Vzhledem k výše uvedenému lze učinit závěr, že vyvážející výrobci v Rusku mají dostatečnou kapacitu, aby zvýšili svůj vývoz na trh Společenství, pokud by byla opatření zrušena. Kromě toho obě společnosti oznámily významný nárůst investic, který znamená další možný růst jejich výrobní kapacity.

(77)

Prodej potaše na domácím trhu v Rusku zůstal během posuzovaného období na nízké úrovni, když představoval v průměru stále méně než 15 % celkového prodeje obou společností. Objem domácího prodeje v Rusku se mezi rokem 2001 a obdobím šetření zvýšil o 5 %. Růst domácího trhu nemohl absorbovat nárůst výroby (29 %), a proto obě společnosti musí podstatnou část své produkce vyvážet.

(78)

Z informací předložených vyvážejícími výrobci vyplývá, že prodej zemím, které nejsou členy EU, se uskutečnil ve významném množství představujícím 95 % celkového vývozu (přičemž hlavními vývozními trhy jsou Čínská lidová republika a Brazílie). Mezi rokem 2001 a obdobím šetření ruský vývoz do třetích zemí vzrostl o 46 %. Šetření tudíž potvrdilo, že výroba potaše v Rusku byla v rostoucích množstvích nasměrována na vývozní trhy.

(79)

Bylo zjištěno, že ceny typů potaše prodávaných dotčenými společnostmi do Společenství byly v průměru mírně nižší než ceny odpovídajících typů potaše prodávaných na třetích trzích. Trh Společenství je však pro dumpingový dovoz potaše od dotčených společností stále atraktivní kvůli své blízkosti, menšímu platebnímu riziku vzhledem k solventnosti odběratelů a kvůli příznivým platebním podmínkám.

(80)

Skutečnost, že cenová úroveň výrobců ve Společenství obecně převažující ve Společenství je vyšší než průměrná úroveň vývozních cen běloruských a ruských vyvážejících výrobců na trhy třetích zemí, musí být brána v úvahu jako pobídka ke zvýšení vývozu do Společenství za dumpingové ceny.

(81)

Jelikož vyvážející výrobci jak v Bělorusku, tak i Rusku mají nevyužité výrobní kapacity a vzhledem k tomu, že všechny dotčené společnosti vykázaly významný nárůst celkových investic a výrobní kapacity, lze učinit závěr, že pokud by byla opatření zrušena, byla by dodatečná výroba vyvezena do Společenství nebo vývoz, který se v současnosti uskutečňuje do zemí mimo Společenství, by byl ve významném množství přesměrován na trh Společenství.

(82)

Šetření mimoto prokázalo, že během období šetření trh s potaší mimo Společenství vykazoval určitou nestálost v podobě značného kolísání vývozních cen. Má se za to, že tato nestálost je důsledkem mimořádné situace způsobené silným nárůstem poptávky na některých vznikajících trzích, např. v Asii a Jižní Americe. Za této situace je pravděpodobné, že by významné množství potaše z Běloruska a Ruska bylo přesměrováno na poměrně stabilní trh Společenství, pokud by se růst na těchto vývozních trzích nasytil, a v důsledku toho by poptávka dále nerostla nebo začala klesat. V této souvislosti je rovněž nutno poznamenat, že zámořské trhy znamenají mnohem vyšší náklady na dopravu než v případě trhu Společenství, který je vzhledem ke své blízkosti nákladově efektivnější, pokud jde o dopravu lodí či po železnici.

(83)

S ohledem na ceny šetření ukázalo, že se dovoz do Společenství pocházející z Běloruska a Ruska dosud uskutečňuje za dumpingové ceny. Proto je v případě, že neexistují náznaky svědčící o opaku, vhodné usuzovat, že by dumping pravděpodobně pokračoval i v budoucnu.

(84)

Z těchto důvodů se došlo k závěru, že pokračování dumpingového dovozu z dotčených zemí je pravděpodobné a že v případě zrušení opatření by se dumpingový dovoz značně zvýšil.

(85)

Šetření potvrdilo, že tři žádající výrobci ve Společenství představují 99 % výroby potaše ve Společenství. Proto tvoří výrobní odvětví Společenství ve smyslu čl. 4 odst. 1 základního nařízení.

(86)

Jelikož dva výrobci ve Společenství jsou ve spojení (Cleveland Potash Ltd. a Iberpotash S.A., obě společnosti patří do skupiny ICL, Israel Chemicals Ltd, Tel-Aviv), výrobní odvětví Společenství se skládá pouze ze dvou nezávislých skupin výrobců, a to skupiny ICL a společnosti K+S Kali GmbH.

(87)

Vzhledem k tomu, že výrobní odvětví Společenství tvoří pouze dvě skupiny výrobců, lze údaje o výrobním odvětví Společenství poskytnout pouze v indexované podobě z důvodu zachování v důvěrnosti. Pro účely analýzy újmy se brala v úvahu pouze potaš vyrobená výrobním odvětvím Společenství, zatímco další prodej nakoupené potaše (zejména potaš vyrobená skupinou ICL v Izraeli) byl vyloučen.

(88)

Analýza ukazatelů újmy byla provedena na základě údajů Eurostatu a informací uvedených v odpovědích na dotazník spolupracujícími vyvážejícími výrobci a výrobním odvětvím Společenství.

(89)

Celková spotřeba potaše ve Společenství byla zjištěna sečtením prodeje výrobního odvětví Společenství na trhu Společenství a dovozu potaše pocházejícího z dotčených zemí a ze všech ostatních třetích zemí do Společenství.

(90)

Na tomto základě se spotřeba Společenství zvýšila z 7 231 000 tun v roce 2001 na přibližně 8 030 000 tun v období šetření, to znamená nárůst o přibližně 11 %.

(91)

Během posuzovaného období se prakticky všechen dovoz z Běloruska a Ruska do EU-15 uskutečnil v režimu aktivního zušlechťovacího styku, zatímco u dovozu do EU-10 tento režim využíván nebyl. Výrobky dovážené v režimu aktivního zušlechťovacího styku soutěží s obdobným výrobkem vyráběným výrobním odvětvím Společenství, jelikož jsou ve Společenství zpracovávány výrobci hnojiv, kteří nakupují část svých surovin používaných při výrobě komplexních hnojiv, která jsou určená také pro vývoz, od výrobního odvětví Společenství. V souladu s praxí orgánů Společenství byl proto dovoz v režimu aktivního zušlechťovacího styku brán v úvahu při zjišťování spotřeby Společenství a při analýze dovozu z dotčených zemí.

(92)

Během období šetření vyvážející výrobci v dotčených zemích prodávali potaš na trhu EU-10 v rámci zvláštních závazků z rozšíření uvedených v 3. bodu odůvodnění. Množství prodávaná v rámci závazku byla brána v úvahu pro účely vyjádření přítomnosti dotčených zemí na trhu EU.

(93)

Objem dovozu potaše pocházejícího z Ruska do EU-25 se během posuzovaného období zvýšil o 19 %. Objem dovozu z Běloruska se ve stejném období zvýšil o 44 %. Celkový dovoz z dotčených zemí vypočítaný pro EU-25 se během posuzovaného období zvýšil o 37 %. Po mírném snížení v roce 2002 kvůli poklesu prodeje z Běloruska hlavně do Španělska se vývoz z dotčených zemí v letech 2003 a 2004 významně zvýšil, a to v obou letech přibližně o 20 %.

(94)

Tržní podíl dovozu z dotčených zemí na trh Společenství se během posuzovaného období zvýšil o 23 %. Růst však nebyl stálý: podíl na trhu byl až do roku 2003 téměř neměnný a v roce 2004 se pak náhle zvýšil.

(95)

Ceny dovozu, který je předmětem šetření, v posuzovaném období vykazovaly sestupnou tendenci, jak ukazuje tabulka. V období šetření došlo k mírnému růstu ceny po zvýšení poptávky v ostatních třetích zemích, zejména v Číně. Tento růst však byl podstatně menší než cenový pokles v předchozích letech.

(96)

Průměrný pokles ceny potaše z dotčených zemí činil v posuzovaném období 7 %.

(97)

K zjištění cenového podbízení byly srovnány ceny vývozu potaše pocházejícího z Běloruska a Ruska při prodeji nezávislým odběratelům s fakturovanými cenami výrobního odvětví Společenství při prodeji na trhu Společenství. Bylo zjištěno, že rozpětí podbízení u potaše pocházející z Běloruska činilo 18 %, zatímco rozpětí podbízení u potaše pocházející z Ruska se pohybovalo mezi 17 % a 23 %.

(98)

Během posuzovaného období celková výroba potaše ve Společenství mírně rostla s výjimkou roku 2002, kdy se u jednoho výrobce Společenství výroba mírně snížila kvůli nedostatku vytěženého nerostu z dolů. Číselné údaje o celkové výrobě potaše ve Společenství jsou:

(99)

Výrobní kapacita výrobního odvětví Společenství byla během posuzovaného období stálá. Číselné údaje o celkové výrobní kapacitě u potaše jsou:

(100)

Využití kapacity ve výrobním odvětví Společenství v roce 2002 pokleslo, ale v roce 2003 se začalo zvyšovat. V posuzovaném období se využití kapacity ve výrobním odvětví Společenství zvýšilo o 3 %.

(101)

Celkový objem prodeje výrobního odvětví Společenství odběratelům v EU, kteří nejsou ve spojení, se během posuzovaného období mírně zvýšil o 1 %, jak vyplývá z této tabulky:

(102)

Podíl na trhu výrobního odvětví Společenství se během posuzovaného období neustále snižoval, jak ukazuje tabulka:

(103)

Ačkoli se během posuzovaného období trh Společenství s potaší zvýšil o 11 %, výrobní odvětví Společenství nemohlo tohoto růstu využít. Bylo pouze schopno zvýšit svůj objem prodeje v EU pouze o 1 %, což je podstatně méně, než kolik činil růst trhu.

(104)

Šetření prokázalo, že průměrná prodejní cena výrobců ve Společenství se v průběhu posuzovaného období zvýšila o 6 %. V období mezi roky 2001 a 2003 byla nejdříve poměrně stálá, ale mezi rokem 2003 a obdobím šetření se zvýšila o 6 %. Cenový růst se kryje s významným nárůstem poptávky v ostatních třetích zemích, zejména v Čínské lidové republice. Z toho plyne, že ceny na trhu s potaší ve Společenství ovlivňuje poptávka na ostatních trzích. Průměrná prodejní cena výrobního odvětví Společenství za potaš na trhu Společenství se vyvíjela takto:

(105)

Ziskovost domácího prodeje výrobního odvětví Společenství vyjádřená jako procento čistého prodeje se během posuzovaného období zvýšila. Ačkoli v letech 2001 a 2002 výrobní odvětví Společenství utrpělo ztráty, v letech 2003 a 2004 bylo opět ziskové. Ziskovost výrobního odvětví Společenství se na trhu Společenství s potaší vyvíjela takto:

(106)

Zaměstnanost ve výrobním odvětví Společenství byla v zásadě neměnná:

(107)

Konečné zásoby potaše se u výrobců ve Společenství během posuzovaného období trvale snižovaly o přibližně 27 %. Konečné zásoby výrobního odvětví Společenství činily ve střednědobém průměru zhruba 500 000 tun. Konečné zásoby na konci období šetření byly podprůměrné, a to kvůli rostoucímu prodeji, zejména většímu vývozu, a logistickým důvodům. Konečné zásoby potaše se ve výrobním odvětví Společenství vyvíjely takto:

(108)

Celkové investice výrobního odvětví Společenství se zpočátku v období let 2001 a 2002 významně zvyšovaly, poté však poklesly na úroveň 22 % pod údaji za rok 2001, hlavně kvůli plánovanému snížení obnovovacích investic u jednoho výrobce Společenství. Investice výrobního odvětví Společenství se vyvíjely takto:

(109)

Jelikož se čistá účetní hodnota aktiv používaných při výrobě obdobného výrobku během posuzovaného období změnila jen velmi málo, návratnost investic se vyvíjela analogicky se ziskovostí.

(110)

Celkový peněžní tok se ve výrobním odvětví Společenství v období mezi rokem 2001 až 2002 nejdříve značně snižoval, poté se ale v roce 2003 a v období šetření zvýšil. Během posuzovaného období se peněžní tok zvýšil o 64 %.

(111)

Všichni výrobci ve Společenství jsou součástí velkých skupin společností kotovaných na burze, což jim umožňuje získat kapitál v rámci skupiny.

(112)

Pokud jde o dopad skutečného dumpingového rozpětí na výrobní odvětví Společenství, nelze s ohledem na objem a ceny dovozu z těchto dvou zemí tento dopad považovat za zanedbatelný. Je však nutno poznamenat, že dumpingové rozpětí je u Běloruska nižší, než bylo rozpětí zjištěné v předchozím šetření. Je třeba rovněž poznamenat, že objem dumpingového dovozu z Běloruska a Ruska se od předchozího šetření zvýšil.

(113)

Výrobní odvětví Společenství dosud překonává účinky dřívějšího dumpingu. Během posuzovaného období se toto zotavení do jisté míry projevilo rostoucími prodejními cenami a kladným vývojem takových ukazatelů, jako je výroba, využití kapacity, objem prodeje a zásoby. Tento kladný vývoj vedl k ziskovosti výrobního odvětví Společenství během období šetření. Podíl na trhu však vykazoval negativní trend a jak bylo zmíněno výše, výrobní odvětví Společenství muselo omezit investice. Dosažená úroveň zisku je mimoto dosud významně pod výší zisku, která byla uvažována jako výše zisku, kterou by výrobní odvětví Společenství mohlo očekávat při neexistenci dumpingového dovozu, tj. 9 %. Proto lze učinit závěr, že výrobní odvětví Společenství částečně překonalo účinky dumpingu působícího újmu, jeho situace je však dosud nestabilní.

(114)

Po zveřejnění zjištění jeden vývozce a zúčastněná strana uvedli, že negativní vývoj některých ukazatelů újmy byl ovlivněn skutečností, že jeden výrobce Společenství usazený ve Francii v průběhu analyzovaného období ukončil výrobu potaše. V této souvislosti je nutno poznamenat, že vzhledem k tomu, že tento francouzský výrobce ukončil výrobu potaše v průběhu roku 2001 a že zahrnutí jeho výroby do analýzy újmy za tento rok by pouze narušilo srovnatelnost údajů, nebyly informace o tomto výrobci Společenství do ukazatelů újmy vůbec zařazeny.

(115)

Objem dovozu potaše z ostatních třetích zemí se během posuzovaného období zvýšil z přibližně 1 016 000 tun v roce 2001 na 1 255 000 tun během období šetření. To odpovídá nárůstu o 24 %. Hlavní část tohoto nárůstu lze přičíst dovozu z Izraele a Jordánska. Je nutno poznamenat, že dovoz z Izraele uskutečnily převážně společnosti, které jsou ve spojení s výrobním odvětvím Společenství.

(116)

Tržní podíl dovozu z ostatních třetích zemí se mírně zvýšil ze 14 % v roce 2001 na 15 % v roce 2004. Dovoz z těchto zemí se uskutečnil převážně do EU-15.

(117)

Podle údajů Eurostatu se průměrná prodejní cena tohoto dovozu snižovala z 134,94 EUR za tunu v roce 2001 na 127,24 EUR za tunu během období šetření, vždy však převyšovala ceny výrobního odvětví Společenství a byla podstatně vyšší než ceny potaše pocházející z Ruska a Běloruska. Podrobný vývoj:

(118)

Z výše uvedeného vyplývá, že zejména vzhledem k vyšším cenovým úrovním a poměrně stálému podílu na trhu neměl dovoz z třetích zemí nepříznivý účinek na současnou situaci výrobního odvětví Společenství.

(119)

Vývozy potaše výrobního odvětví Společenství do třetích zemí zaznamenaly pozitivní trend. Celkový nárůst vývozu činil v posuzovaném období 23 %. Vývoz proto neměl na situaci výrobního odvětví Společenství žádné nepříznivé účinky. Podrobný vývoj během posuzovaného období:

(120)

Jak bylo uvedeno v 90. bodu odůvodnění, spotřeba potaše ve Společenství se v posuzovaném období zvýšila o přibližně 11 % a nejvyšší úrovně dosáhla v roce 2004.

(121)

Zatímco podíl na trhu výrobního odvětví Společenství poklesl o 9 %, podíl na trhu dotčených zemí se během posuzovaného období zvýšil o 23 %.

(122)

Podíl na trhu ostatních třetích zemí se zvýšil o 1 % a dosáhl výše 15 % při cenách, které nejsou nižší než prodejní ceny výrobního odvětví Společenství. Proto se dospělo k závěru, že dovoz z ostatních třetích zemí neměl během období šetření žádný významný dopad na hospodářskou situaci výrobního odvětví Společenství.

(123)

Vývoj hospodářské situace výrobního odvětví Společenství byl smíšený, jelikož řada ukazatelů újmy, např. podíl na trhu a investice, se vyvíjela nepříznivě, zatímco jiné ukazatele, např. výroba, objem prodeje, prodejní ceny a ziskovost, se zlepšily.

(124)

Šetření prokázalo existenci mimořádně nízkých dovozních cen, které jsou i nadále dumpingovými cenami a mají nepříznivý účinek na objemy prodeje, podíl na trhu a následně i na ziskovost výrobního odvětví Společenství. Nepříznivý účinek na objem prodeje prokazuje skutečnost, že objem prodeje výrobního odvětví Společenství se během posuzovaného období zvýšil jen velmi málo (+1 %) v porovnání s růstem spotřeby na trhu Společenství (+11 %). Jen během posledních šesti měsíců období šetření se situace s ohledem na dotčené dovozní ceny poněkud zlepšila, jelikož tyto ceny byly v důsledku platných závazků zvýšeny.

(125)

Celkově by tedy výrobní odvětví Společenství bylo i nadále citlivé na pokračování dumpingu působícího újmu, pokud by opatření pozbyla platnosti.

(126)

Na základě výše uvedeného bylo zjištěno, že neexistuje žádný jednoznačný důkaz o pokračování újmy. Proto se posuzovalo, zda je pravděpodobné obnovení újmy.

(127)

Byl učiněn závěr (viz 84. bod odůvodnění), že dumpingový dovoz z dotčených zemí by se významně zvýšil, pokud by opatření byla zrušena. Trh Společenství je přitažlivý vzhledem ke své zeměpisné blízkosti ve srovnání s ostatními hlavními vývozními trhy (Brazílie, Čína a Indie) a příznivějším platebním podmínkám. Domácí trhy vyvážejících výrobců kromě toho absorbují jen omezené části jejich výroby.

(128)

Výrobní kapacita byla v Bělorusku a Rusku během posuzovaného období poměrně stálá a činila celkem 20 milionů tun potaše, což je zhruba 33 % celosvětové kapacity a přibližně 250 % spotřeby Společenství. Plánují se další významné investice ke zvýšení výrobní kapacity. V Rusku mimoto existuje volná výrobní kapacita.

(129)

Částečné překonání účinků dumpingu u výrobního odvětví Společenství popsané ve 113. bodu odůvodnění je kromě toho velkou měrou zapříčiněno existencí antidumpingových opatření. Překonání účinků dumpingu by bylo ohroženo, pokud by opatření byla zrušena. Zrušení opatření by vedlo k prodeji rostoucího množství potaše z dotčených zemí na trhu Společenství s potaší. Takovéhoto růstu prodeje lze dosáhnout pouze cenovým podbízením s ohledem na současnou výši cen. Toto cenové podbízení by nevyhnutelně způsobilo narušení prodejních cen a snížení ziskovosti výrobního odvětví Společenství, což by vedlo k újmě.

(130)

Jak bylo uvedeno výše, situace výrobního odvětví Společenství je i nadále citlivá a nestabilní. V 81. bodu odůvodnění byl učiněn závěr, že dodatečná výroba by pravděpodobně byla z Běloruska a Ruska vyvážena do Společenství, pokud by opatření pozbyla platnosti. Jelikož by se tyto vývozy pravděpodobně uskutečnily za dumpingové ceny, vedlo by to ke snížení prodeje výrobního odvětví Společenství, jeho podílů na trhu, prodejních cen a následně rovněž ke zhoršení jeho finanční situace. Vzhledem k tomu se došlo k závěru, že pokud by opatření pozbyla platnosti, vedlo by to se vší pravděpodobností ke zhoršení dosud nestabilní situace výrobního odvětví Společenství a obnovení újmy. Proto se navrhuje zachování současných antidumpingových opatření.

(131)

V souladu s článkem 21 základního nařízení bylo zvažováno, zda by prodloužení stávajících antidumpingových opatření nebylo v rozporu se zájmem Společenství jako celku. Stanovení zájmu Společenství vycházelo z posouzení všech různých zájmů, např. zájmů výrobního odvětví Společenství, zájmů dovozců a uživatelů dotčeného výrobku. Pro účely posouzení pravděpodobného dopadu zachování těchto opatření si útvary Komise vyžádaly informace od všech výše uvedených zúčastněných stran.

(132)

Je třeba připomenout, že v předchozím šetření nebylo zjištěno, že by přijetí a zachování opatření bylo v rozporu se zájmem Společenství.

(133)

Vzhledem k vysokému počtu dovozců bylo rozhodnuto použít výběr vzorku. Dotazníky k výběru vzorku byly zaslány 21 dovozcům a uživatelům a od všech došly odpovědi. Vybraný vzorek zahrnoval pět dovozců Společenství. V souladu s článkem 17 základního nařízení tento vzorek pokrýval více než 80 % celkového dovozu a představoval největší reprezentativní objem dovozu, který bylo možno prošetřit během doby, která byla k dispozici. Všech pět dovozců zařazených do vzorku poskytlo úplnou odpověď na dotazník.

(134)

Uživatelům bylo rozesláno celkem 23 dotazníků, z toho odpověď na dotazník zaslalo 7 z nich. Dotazníky byly dále rozeslány organizacím dovozců a uživatelů: na dotazník odpovědělo Evropské sdružení dovozců hnojiv (EFIA) i řada sdružení uživatelů z různých členských států.

(135)

Na tomto základě se posuzovalo, zda i přes zjištění o přetrvávajícím dumpingu a obnovení újmy existují přesvědčivé důkazy, které by vedly k závěru, že zachování opatření v tomto konkrétním případě není v zájmu Společenství.

(136)

V průběhu šetření bylo zjištěno, že výrobní odvětví Společenství je životaschopné a konkurenceschopné, ale dosud se nachází v nestabilní situaci. Částečně to je způsobeno jeho zmenšujícím se podílem na trhu ve Společenství a rovněž jeho neuspokojivou situací, pokud jde o zisk, který se dosud nedostal na běžnou a stálou úroveň. Bude zapotřebí velkých investic, aby výrobní odvětví mělo z dlouhodobého hlediska opět dobré vyhlídky.

(137)

Odborový svaz horníků ve Společenství a General Workers Union ze Spojeného království vystoupily s tvrzením, že výrobní odvětví Společenství poskytuje významný počet pracovních příležitostí ve Společenství, které by byly ohroženy, pokud by opatření pozbyla platnosti.

(138)

S ohledem na hospodářské potíže, kterým výrobní odvětví Společenství čelilo v minulosti, a na dosud nestabilní situaci trhu zjištěnou během období šetření se má za to, že pokud by opatření pozbyla platnosti, byla by situace výrobního odvětví Společenství ohrožena. To znamená vysokou pravděpodobnost, že by se současná mírně zisková situace výrobního odvětví Společenství opět zhoršila, což by mohlo způsobit významné omezení investic a počtu pracovníků.

(139)

Pokud však budou opatření zachována, umožní to výrobnímu odvětví Společenství dále se zotavit a zejména získat vyhlídky, které umožní investice nezbytné k zajištění dlouhodobé životaschopnosti a konkurenceschopnosti výrobního odvětví. Zachování opatření je proto v zájmu výrobního odvětví Společenství.

(140)

Spolupracující dovozci potaše byli obecně proti prodloužení antidumpingových opatření. Tvrdili, že zachování opatření by mělo nepříznivý vliv vzhledem k přerušení vazeb s tradičními dodavateli, zejména pokud by nebyly zachovány závazky. Uvedli rovněž, že výrobci ve Společenství by mohli v případě prodloužení cel získat na trhu Společenství dominantní postavení, což by snížilo volnou hospodářskou soutěž ve Společenství na minimum a dále vyhánělo ceny ve Společenství směrem vzhůru. Jeden dovozce však tvrdil, že současná situace s platnými opatřeními zaručuje správný vývoj trhu. Tento dovozce proto požadoval zachování antidumpingových opatření.

(141)

Zatímco v EU-15 byla většina potaše z dotčených zemí dovezena v režimu aktivního zušlechťovacího styku, závazky z rozšíření umožnily za určitých podmínek dovoz z dotčených zemí osvobozený od cla. Dovoz z ostatních třetích zemí byl mimoto na poměrně stálé úrovni odpovídající 15 % podílu na trhu. Na trhu Společenství tedy byla značná hospodářská soutěž a není důvod očekávat, že by se to změnilo. Tvrzení o údajném dominantním postavení výrobního odvětví Společenství je proto nutno odmítnout.

(142)

Po zveřejnění zjištění řada zúčastněných stran tvrdila, že zachování opatření by vedlo k situaci narušující hospodářskou soutěž, protože výrobní odvětví Společenství by mělo dominantní postavení. V této souvislosti se poznamenává, že během šetření nebylo zjištěno, že by existence opatření, vyjma snížení účinků dumpingu působícího újmu, významně pozměnila podmínky hospodářské soutěže ve prospěch výrobního odvětví Společenství. Naopak, dovoz z dotčených zemí se dokonce zvýšil a dovoz z ostatních třetích zemí i nadále představoval značný podíl na trhu Společenství. Proto se nezdá, že by cokoli naznačovalo, že by zachování opatření způsobilo zhoršení podmínek hospodářské soutěže na trhu Společenství.

(143)

Pokud jde o údajný obtížný přístup obchodníků k dovezené potaši, toto tvrzení nebylo doloženo. Tvrzení tedy bylo nutno odmítnout.

(144)

Je třeba rovněž poznamenat, že dovozci potaše (obchodníci s potaší) často dovážejí i jiné výrobky. Ačkoli se někteří dovozci na obchod s potaší soustředí, u ostatních dovozců představuje tato obchodní činnost jen 10 % jejich podnikatelských aktivit. Dovozci, kteří se v současnosti zaměřují na potaš, mimoto uvedli, že by se mohli přeorientovat na jiné výrobky požadované jejich zákaznickou základnou, zejména na jiná hnojiva. Po zveřejnění zjištění však jeden dovozce a jedno sdružení dovozců tvrdili, že někteří dovozci jsou silně závislí na dovozu potaše z Běloruska a že by se v případě zachování opatření jen stěží mohli přeorientovat na jiné zdroje dodávek. Bylo však zjištěno, že přesun k jiným zdrojům dodávek, např. výrobní odvětví Společenství nebo dovoz z jiných zemí než z Běloruska, představuje pro dovozce dostupnou možnost. I když tento přesun může mít určitý dopad na hospodářské a finanční výsledky těchto dovozců, má se za to, že jejich ziskovost by nebyla dotčena tak významně, aby to narušilo jejich dlouhodobou životaschopnost. Se zřetelem na veškerá tvrzení předložená dovozci je učiněn závěr, že účinky antidumpingových opatření na finanční situaci dovozců jsou poměrně omezené. Na základě ověřených odpovědí na dotazník bylo zjištěno, že ziskovost dovozců nebyla stávajícími antidumpingovými opatřeními dosud nijak dotčena. Není důvod se domnívat, že by se tato situace významně změnila, pokud budou opatření zachována.

(145)

Proto se došlo k závěru, že zachování opatření nebude mít na situaci dovozců (obchodníků) žádný významný dopad.

(146)

Ze strany přímých uživatelů potaše jako hnojiva (zemědělců) nebyla spolupráce poskytnuta, ačkoli jejich zájmová organizace dotazník obdržela. Jedno sdružení zemědělců v členském státě však tvrdilo, že antidumpingová cla poškozují postavení zemědělců na konkurenčním trhu, kde dovozní ceny vstupů, jako hnojiv, jsou regulovány, zatímco ceny dovážených potravin regulovány nejsou.

(147)

Toto tvrzení je nutno odmítnout, jelikož antidumpingová opatření se nezabývala obecnými otázkami týkajícími se zemědělské politiky. Antidumpingová šetření se zaměřují pouze na obnovení poctivého obchodu po dumpingu působícím újmu. Jelikož se neobjevila žádná další závažná tvrzení ani náznaky, že by stávající antidumpingová opatření měla na zemědělce nepříznivý účinek, dospělo se k závěru, že zachování antidumpingových cel nebude mít na zemědělce významný nepříznivý dopad.

(148)

Všichni uživatelé, kteří poskytli odpovědi na dotazník, patřili k výrobcům hnojiv, kteří nakupují potaš od výrobního odvětví Společenství a rovněž ji dovážejí z dotčených zemí nebo z ostatních třetích zemí. Pro ně je potaš surovinou k výrobě hnojiv, která se často skládají ze tří různých živin: dusíku, fosfátu a potaše (hnojiva NPK nebo vícesložková hnojiva). To znamená, že potaš je jednou z položek nákladů na jejich konečné výrobky, která představuje 15 až 30 % výrobních nákladů. Během posuzovaného období se výrobní náklady na hnojiva obsahující potaš v letech 2002 a 2003 značně snižovaly, poté následovalo mírné zvýšení v období šetření, aniž však bylo dosaženo úrovně z roku 2001. Proto lze vyvodit závěr, že antidumpingová opatření u potaše neměla významný dopad na strukturu nákladů výrobců hnojiv.

(149)

Většina těchto uživatelů argumentovala proti zachování opatření stejným způsobem jako dovozci. Jeden významný výrobce hnojiv však poukázal na to, že by bylo v jeho zájmu mít i v budoucnu výrobce potaše ve Společenství i mimo ně.

(150)

Jelikož konkurenční výrobci hnojiv v třetích zemích neplatí antidumpingová cla z nákupu potaše, tvrdili výrobci hnojiv ze Společenství rovněž, že nejsou schopni konkurovat cenám konečného výrobku, které nabízejí jejich zahraniční konkurenti. V této souvislosti je však třeba poznamenat, že výrobci hnojiv ve Společenství mají možnost dovážet v režimu aktivního zušlechťovacího styku, tj. bez placení antidumpingových cel. Dále budiž připomenuto, že existují další zdroje dodávek jak v třetích zemích, na něž se antidumpingová opatření nevztahují, tak i ve Společenství. Šetření kromě toho neprokázalo, že by tito uživatelé nemohli na trhu Společenství konkurovat dováženým vícesložkovým hnojivům.

(151)

Vzhledem k výše uvedenému se došlo k závěru, že opatření neměla významný nepříznivý účinek na situaci uživatelů. Dopad opatření na ziskovost výrobců hnojiv během posuzovaného období byl minimální a nebyly předloženy žádné důkazy, které by naznačovaly, že by se to při zachování opatření změnilo. Proto se vyvozuje závěr, že zájmy uživatelů nejsou takové, aby bránily zachování opatření.

(152)

Opatření v současné podobě měla na výrobní odvětví Společenství jednoznačně stabilizující účinek, výrobní odvětví se mohlo vymanit ze ztrátového období a dostat se do mírně ziskové situace. Tento vývoj by nebyl bez opatření možný. To však nemohlo zabránit další koncentraci trhu, jak dokládá převzetí dvou výrobců ve Společenství skupinou ICL z Izraele. Kromě toho v roce 2001 ukončilo činnost francouzské odvětví potaše, protože doly byly vytěženy. Dovozci a uživatelé tvrdili, že tento vývoj prakticky vedl k duopolu na trhu EU, který měl podíl na trhu větší než 70 %, a v EU-15 dokonce 80 %. Proto se tvrdilo, že současná opatření měla nepříznivý účinek na trh tím, že bránila hospodářské soutěži.

(153)

Toto tvrzení je nutno odmítnout, jelikož stávající opatření umožnila výrobnímu odvětví Společenství zachovat činnost a částečně překonat účinky dumpingu působícího újmu. Pokud by opatření neexistovala, hospodářská soutěž by se pravděpodobně omezila ještě více, jelikož výrobci ve Společenství by byli nuceni výrobu potaše ukončit. Proto zachování opatření brání dalšímu omezování hospodářské soutěže tím, že výrobnímu odvětví Společenství umožňuje přežít a zůstat konkurenceschopné.

(154)

Je třeba rovněž připomenout, že přítomnost řady jiných konkurentů na trhu Společenství z třetích zemí, jakož i z dotčených zemí zajistila hospodářskou soutěž na trhu Společenství a není důvod předpokládat, že by se toto změnilo, budou-li opatření zachována.

(155)

Po analýze různých dotčených zájmů se došlo k závěru, že na straně jedné zachování antidumpingových opatření pravděpodobně povede ke stabilnímu a předvídatelnému vývoji na trhu Společenství s potaší, což výrobnímu odvětví Společenství umožní dále se zotavit a zůstat konkurenceschopné za spravedlivých podmínek hospodářské soutěže. Na straně druhé, pokud by bylo výrobní odvětví Společenství ponecháno bez přiměřené ochrany před dumpingovým dovozem, zlikvidovalo by to s největší pravděpodobností jeho malou ziskovost, které v posledních letech dosáhlo, a vedlo by to k vážnému zhoršení jeho situace. Pokud by opatření pozbyla platnosti, bylo by výrobní odvětví Společenství se vší pravděpodobností nuceno postupně trh opustit a větší část trhu by převzali běloruští a ruští vývozci, což by znamenalo ještě omezenější výběr zdrojů potaše pro dovozce, zemědělce a uživatele ve Společenství. Cenová výhoda pro dovozce, která by vyplývala z pozbytí platnosti antidumpingových opatření, je zdaleka převážena výhodami pro výrobní odvětví Společenství plynoucími ze zachování opatření proti dumpingu působícímu újmu.

(156)

Má se za to, že nevýhoda pro uživatele a konečné spotřebitele při zachování opatření je velmi omezená v porovnání s vyhlídkou na získání stabilního a životaschopného výrobního odvětví Společenství. Prodloužení opatření ve skutečnosti nezmění žádnou ze současných podmínek na trhu, za nichž uživatelé nejsou významným způsobem nepříznivě dotčeni. Pravděpodobné nepříznivé účinky na situaci výrobního odvětví Společenství převažují možnou zátěž pro uživatele a konečné spotřebitele, jejichž situace se nebude lišit od situace současné. Proto se dospělo k závěru, že nejsou žádné přesvědčivé důvody proti prodloužení stávajících antidumpingových opatření.

(157)

V rámci šetření týkajícího se prozatímního přezkumu o dovozu potaše pocházející z Ruska se rovněž posuzovalo, zda lze změněné okolnosti s ohledem na původní šetření o dumpingu považovat za trvalé v souladu s čl. 11 odst. 3 základního nařízení.

(158)

Srovnáním běžných hodnot a vývozních cen zjištěných při předchozím a současném šetřením se zjistilo, že s přihlédnutím k srovnatelným typům výrobku se běžná hodnota značně zvýšila, ale průměrná vývozní cena se zvýšila ještě více, což znamenalo nižší úroveň dumpingu. Pokud jde o běloruské vývozní ceny na ostatní trhy, bylo zjištěno, že obecně jsou v souladu s vývozními cenami na trh EU. Bylo zjištěno, že vývoz z Běloruska za dumpingové ceny pokračoval, ačkoli se tak dělo na nižší úrovni než v minulosti. Vzhledem k výše uvedenému lze celkem bezpečně dospět k závěru, že nová nižší úroveň dumpingu je trvalé povahy.

(159)

Při zohlednění všech těchto faktorů se považuje za vhodné změnit stávající opatření týkající se Běloruska snížením dumpingového rozpětí na hodnoty zjištěné tímto šetřením.

(160)

Podle čl. 9 odst. 4 základního nařízení nesmí být antidumpingové clo vyšší než dumpingové rozpětí, které bylo zjištěno, ale mělo být nižší než toto rozpětí, pokud takové menší clo postačuje k odstranění újmy způsobené výrobnímu odvětví Společenství. Vzhledem k tomu, že stávající clo pro Bělorusko bylo stanoveno na základě dumpingového rozpětí a že nové dumpingové rozpětí je nižší než dříve stanovené dumpingové rozpětí, je třeba toto clo upravit vzhledem k nižšímu dumpingovému rozpětí, které bylo zjištěno v tomto šetření, konkrétně na 27,5 %.

(161)

Po zveřejnění konečných zjištění nabídl vyvážející výrobce v Bělorusku závazek týkající se ceny.

(162)

V souladu se svou obvyklou praxí Komise nepřijímá závazky od společností, které nesplňují kritéria pro status tržního hospodářství nebo individuálního zacházení, poněvadž závazky od těchto společností se nepovažují za neupotřebitelné. Nicméně za určitých konkrétních okolností mohou být závazky od těchto společností přijaty. Tyto okolnosti vyžadují zejména účast státních orgánů vyvážející země, aby bylo zajištěno, že budou dodrženy podmínky závazku.

(163)

Rozhodujícím činitelem pro přijetí závazku je to, že mezi Společenstvím a stranami závazku musí existovat vztah důvěry. V tomto ohledu budiž připomenuto, že společným postojem 2006/276/SZBP (15) a nařízením Rady (ES) č. 765/2006 (16) Rada uložila určitá omezující opatření vůči prezidentu Lukašenkovi a některým představitelům Běloruska. Připomenout je nutno rovněž skutečnost, že společnost Belaruskali je zcela ve vlastnictví státu, a proto nynější orgány mají přímý a rozhodující vliv na činnost společnosti. Protože se Komise nemohla ujistit o existenci vztahu důvěry mezi Společenstvím a všemi stranami závazku, učinila závěr, že závazek, který společnost Belaruskali nabídla, nelze použít. Nabídka byla tedy odmítnuta.

(164)

S ohledem na závěry o pokračování dumpingu, pravděpodobnosti obnovení újmy a o zájmu Společenství by se měla uložit opatření na dovoz z Běloruska a Ruska s cílem zabránit obnovení újmy způsobené výrobnímu odvětví Společenství dumpingovým dovozem.

(165)

S ohledem na výše uvedená zjištění a podle čl. 11 odst. 2 základního nařízení by se opatření na dovoz chloridu draselného pocházejícího z Ruska uložená nařízením (EHS) č. 3068/92, naposledy pozměněným nařízením (ES) č. 1891/2005, měla zachovat.

(166)

Závazky nabídnuté dvěma ruskými výrobci byly přijaty v rámci částečných prozatímních přezkumů, které byly ukončeny nařízením (ES) č. 1891/2005.

(167)

S ohledem na výše uvedená zjištění a podle čl. 11 odst. 3 základního nařízení by se měla upravit opatření na dovoz chloridu draselného pocházejícího z Běloruska. Stávající opatření pro Bělorusko zahrnují pevné částky ve výši od 19,51 EUR za tunu po 48,19 EUR za tunu v závislosti na druhu výrobku. Během nynějšího období šetření však bylo zjištěno, že veškerý vývoz společnosti Belaruskali do Společenství byl omezen na druhy výrobku dvou kódů KN. Se zřetelem na informace o ostatních druzích výrobku a vzhledem k tomu, že uvedené druhy potaše se jeví jako nejvíce uváděné na trh, se proto má za to, že nejvhodnějším přístupem k provedení pozměněných cel je nahrazení všech pevných částek valorickým clem nebo minimální dovozní cenou, podle podmínek na trhu s potaší v období šetření.

(168)

Poněvadž zjištěná výše dumpingu je nižší než rozpětí újmy zjištěné v předchozím šetření, mělo by se stanovit valorické clo ve výši dumpingu, tj. 27,5 %.

(169)

Vzhledem ke zvláštním podmínkám na trhu s potaší, zejména nárůst vývozních cen dotčeného výrobku mezi rokem 2003 a obdobím šetření, který pokračoval i v letech 2005 a 2006, se dospělo k závěru, že je vhodné uložit opatření v podobě minimální dovozní ceny i) na základě zjištění z období šetření, která odstraní účinky dumpingu působícího újmu, jež byly zjištěny u druhů výrobku dovážených do Společenství kódů KN 3104 20 50 (kódy TARIC 3104205010 a 3104205090) a 3104 20 90 (kód TARIC 3104209000) během období šetření, které představovaly druhy výrobku s největším objemem, které budou pravděpodobně dováženy do Společenství rovněž během období, na něž se vztahují prodloužená opatření, a ii) s ohledem na nebezpečí obcházení opatření spojeného s určitými okolnostmi popsanými v 163. bodu odůvodnění až do výše množstevního stropu, při jehož překročení se použije valorické clo ve výši 27,5 %. Stejné valorické clo by se mělo použít rovněž na dovoz spadající do množstevního stropu, pokud nebude dodržena minimální dovozní cena nebo pokud dovoz výrobku, na nějž se vztahují opatření, předložený k propuštění do volného oběhu patří do těch kódů KN, u nichž se minimální dovozní cena neuplatňuje (tj. kódy KN 3104 20 10, ex 3105 20 10 (kódy TARIC 3105201010 a 3105201020), ex 3105 20 90 (kódy TARIC 3105209010 a 3105209020), ex 3105 60 90 (kódy TARIC 3105609010 a 3105609020), ex 3105 90 91 (kódy TARIC 3105909110 a 3105909120), ex 3105 90 99 (kódy TARIC 3105909910 a 3105909920)). Množstevní strop by se měl stanovit s ohledem na objem vývozu běloruského vývozce do Společenství v roce 2005, jelikož to je množství vývozu, jež může vývozce dosáhnout, aniž by obcházel minimální dovozní cenu. Na tomto základě by se množstevní strop pro minimální dovozní cenu pro zboží propuštěné do volného oběhu měl stanovit ve výši 700 000 tun ročně.

(170)

Aby se vzala v úvahu skutečnost, že výrobky jsou dodávány s dodacími podmínkami DAF i CIF (přístav Společenství) (podle Incoterms 2000) a že náklady na dopravu, manipulaci a nakládku ve fakturovaných cenách vykazují značné rozdíly v závislosti na tom, zda se jedná o pozemní dopravu na hranice Společenství (podmínky DAF) nebo námořní dopravu přes námořní přístavy ve třetích zemích do přístavu Společenství (podmínky CIF (přístav Společenství)), minimální dovozní cena by s ohledem na tyto dvě dodací podmínky měla být odlišná.

(171)

Rada uznává, že zavedení množstevního stropu vyžaduje systém správy, který nelze zavést před vstupem tohoto nařízení v platnost. Vzhledem ke složitosti této záležitosti se Rada domnívá, že je vhodné, aby Komise stanovila, jakmile to bude technicky možné, formou nařízení pravidla používání systému správy tohoto množstevního stropu.

(172)

Rada dále uznává, že vzhledem k tomu, že nařízení měnící současnou podobu a úroveň opatření vstoupí v platnost teprve ve druhé polovině roku 2006 a že významně vyšší vývoz dotčeného výrobku představuje z krátkodobého hlediska logistické problémy, je nebezpečí obcházení zmíněné ve 169. bodu odůvodnění z krátkodobého hlediska omezené. Proto vzhledem k technickým obtížím uvedeným ve 171. bodu odůvodnění a omezenému nebezpečí obcházení se považuje za vhodné v této fázi množstevní strop neuložit. Od vstupu tohoto nařízení v platnost by se proto měly uplatňovat minimální dovozní ceny a valorické clo, jak bylo vysvětleno ve 169. bodu odůvodnění.

(173)

Ovšem pokud by množství propuštěné do volného oběhu zjištěné Komisí na základě údajů shromážděných podle čl. 14 odst. 6 základního nařízení v kterémkoli daném kalendářním roce nebo ve zbývající části roku 2006 v poměru k času významně překročilo množství 700 000 tun, které představuje obvyklé množství zjištěné ve 169. bodu odůvodnění, Komise by měla z důvodů uvedených v tomto bodu odůvodnění a s odvoláním na konkrétní okolnosti popsané ve 163. bodu odůvodnění předložit Radě návrh na uložení valorického cla pro všechny výrobky patřící do definice výrobku v tomto šetření.

(174)

Aby se zajistilo dodržování minimální dovozní ceny, je třeba dát dovozcům na vědomí, že pokud je kontrolou po dodání zjištěno, že i) čistá cena s dodáním na hranice Společenství (tj.po odečtení cel a případných nákladů po dodání, např. nákladů na manipulaci, nakládku a dopravu) skutečně zaplacená prvním nezávislým odběratelem ve Společenství (dále jen „cena po dodání“) je nižší než čistá cena s dodáním na hranice Společenství před proclením, jak vyplývá z celního prohlášení, a ii) cena po dodání je nižší než minimální dovozní cena, na příslušné transakce se zpětně uloží valorické clo. Celní orgány by měly bezodkladně informovat Komisi o všech případech, kdy zjistí náznaky nesprávné deklarace zboží.

(175)

V této souvislosti se odkazuje na nařízení Rady (EHS) č. 2913/92 ze dne 12. října 1992, kterým se vydává celní kodex Společenství (17), mimo jiné na článek 78, podle něhož mohou po propuštění zboží celní orgány kontrolovat obchodní doklady a jiné údaje vztahující se k dovozním nebo vývozním operacím se zbožím nebo k následným obchodním operacím s týmž zbožím s cílem ujistit se o správnosti údajů obsažených v celním prohlášení. Kontrolu lze provést u deklaranta nebo jiné osoby, která se přímo nebo nepřímo obchodně podílí na uvedených operacích, nebo jiné osoby, která má v držení zmíněné doklady a údaje pro obchodní účely,

a)

Clo se ukládá na výrobky kódů KN 3104 20 50 a 3104 20 90 (doplňkový kód TARIC A999) s výjimkou případů, kdy:

b)

Clo se ukládá na výrobky kódů KN 3104 20 10, ex 3105 20 10 (kódy TARIC 3105201010 a 3105201020), ex 3105 20 90 (kódy TARIC 3105209010 a 3105209020), ex 3105 60 90 (kódy TARIC 3105609010 a 3105609020), ex 3105 90 91 (kódy TARIC 3105909110 a 3105909120), ex 3105 90 99 (kódy TARIC 3105909910 a 3105909920).

a)

Clo se ukládá na výrobky kódů KN 3104 20 50 a 3104 20 90 (doplňkový kód TARIC A999) kromě případů, kdy se čistá cena výrobku s dodáním na hranice Společenství před proclením rovná příslušné minimální dovozní ceně stanovené v příloze I nebo je vyšší.

b)

Clo se ukládá na výrobky kódů KN 3104 20 10, ex 3105 20 10 (kódy TARIC 3105201010 a 3105201020), ex 3105 20 90 (kódy TARIC 3105209010 a 3105209020), ex 3105 60 90 (kódy TARIC 3105609010 a 3105609020), ex 3105 90 91 (kódy TARIC 3105909110 a 3105909120), ex 3105 90 99 (kódy TARIC 3105909910 a 3105909920).

a)

zboží deklarované a předložené celním orgánům přesně odpovídá výrobku popsanému v článku 1;

b)

při předložení prohlášení o propuštění zboží do volného oběhu je celním orgánům členských států předložena obchodní faktura, která obsahuje alespoň údaje uvedené v příloze II,

a

c)

zboží deklarované a předložené celním orgánům přesně odpovídá popisu uvedenému v obchodní faktuře.