(ES) č. 954/2006Nařízení Rady (ES) č. 954/2006 ze dne 27. června 2006 , kterým se ukládá konečné antidumpingové clo z dovozu určitých bezešvých trubek a dutých profilů ze železa nebo oceli, pocházejících z Chorvatska, Rumunska, Ruska a Ukrajiny, kterým se zrušují nařízení Rady (ES) č. 2320/97 a (ES) č. 348/2000, kterým se ukončuje prozatímní přezkum a přezkum před pozbytím platnosti antidumpingových cel z dovozu určitých bezešvých trubek a dutých profilů ze železa nebo nelegované oceli, pocházejících mimo jiné z Ruska a Rumunska, a kterým se ukončují prozatímní přezkumy antidumpingových cel z dovozu určitých bezešvých trubek a dutých profilů ze železa nebo nelegované oceli, pocházejících mimo jiné z Ruska, Rumunska, Chorvatska a Ukrajiny

(1)

Oznámením zveřejněným v Úředním věstníku Evropské unie  (2) dne 31. března 2005 (dále jen „oznámení o zahájení řízení“) informovala Komise o zahájení antidumpingového řízení ve věci dovozu do Společenství některých bezešvých trubek a dutých profilů ze železa nebo oceli (dále jen „výrobek podle rozšířené definice“) pocházejících z Chorvatska, Rumunska, Ruska a Ukrajiny, a o zahájení dvou prozatímních přezkumů antidumpingových cel z dovozu bezešvých trubek a dutých profilů ze železa a nelegované oceli (dále jen „výrobek podle původní definice“) pocházejících mimo jiné z Ruska, Rumunska, Chorvatska a Ukrajiny do Společenství.

(2)

Antidumpingové řízení bylo zahájeno v návaznosti na podnět, který podal dne 14. února 2005 Výbor na obranu odvětví Evropské unie vyrábějícího bezešvé ocelové trubky (dále jen „žadatel“) jménem výrobců představujících významný podíl, v tomto případě více než 50 %, celkové výroby rozšířené definice výrobku ve Společenství. Podnět obsahoval důkazy o dumpingu zmíněného výrobku a o výsledné podstatné újmě, které byly uznány za dostačující pro zahájení řízení.

(3)

Prozatímní přezkum zahájila Komise z vlastního podnětu, v souladu s čl. 11 odst. 3 základního nařízení, aby bylo možné případně změnit nebo zrušit konečná antidumpingová opatření uložená nařízeními Rady (ES) č. 2320/97 (3) a (ES) č. 348/2000 (4) na dovoz výrobků podle původní definice mimo jiné z Chorvatska, Rumunska, Ruska a Ukrajiny („konečná opatření“). Tyto nezbytné změny nebo zrušení mohou v případě, že opatření budou uložena na výrobek podle rozšířené definice, vyplývat ze skutečnosti, že výrobky, na které byla opatření nařízeními (ES) č. 2320/97 a (ES) č. 348/2000 uložena, patří mezi výrobky spadající mezi výrobky podle rozšířené definice.

(4)

Nařízením (ES) č. 2320/97 byla uložena antidumpingová cla na dovoz výrobků podle původní definice pocházející mimo jiné z Rumunska a Ruska. Nařízeními Komise 97/790/ES (5) a 2000/70/ES (6) byly přijaty závazky od vývozců mimo jiné z Rumunska a Ruska. Nařízením Rady (ES) č. 1322/2004 (7) bylo rozhodnuto dále nepoužívat platná opatření ohledně dovozu výrobků podle původní definice z Rumunska a Ruska z důvodu obezřetnosti v souvislosti s chováním poškozujícím hospodářskou soutěž některých výrobců ve Společenství v minulosti (viz 9. a následující body odůvodnění uvedeného nařízení). 20. bod odůvodnění stejného nařízení potvrdil, že prozatímní přezkum a přezkum před pozbytím platnosti zahájené oznámením o zahájení řízení v listopadu 2002 (8) stále platí, dokud nebudou dostupná nová zjištění, jež umožní posouzení do budoucna, která se budou opírat o údaje nepochybně neovlivněné jednáním v rozporu s pravidly hospodářské soutěže.

(5)

Po přezkumném šetření provedeném v souladu s čl. 11 odst. 3 základního nařízení změnila Rada nařízením (ES) č. 258/2005 (9) konečná opatření uložená nařízením (ES) č. 348/2000, zrušila možnost osvobození od cla podle článku 2 stejného nařízení a uložila antidumpingové clo z dovozu výrobků podle původní definice z Chorvatska ve výši 38,8 % a antidumpingové clo z dovozu výrobků podle původní definice z Ukrajiny ve výši 64,1 %, s výjimkou dovozu od Dnepropetrovsk Tube Works („DTW“), na nž se ukládá antidumpingové clo ve výši 51,9 %.

(6)

Rozhodnutím 2005/133/ES (10) Komise částečně pozastavila konečná opatření na dobu devíti měsíců s účinkem od 18. února 2005. Částečné pozastavení bylo nařízením Rady (ES) č. 1866/2005 (11) dále prodlouženo o dobu jednoho roku. Proto platí cla stanovená nařízením (ES) č. 348/2000, tj. 23 % pro Chorvatsko a 38,5 % pro Ukrajinu.

(7)

Vzhledem k potřebě dále prozkoumat některé aspekty šetření a také vzhledem ke vzájemnému vztahu s prozatímním přezkumem a přezkumem před pozbytím platnosti, uvedeném výše v oddíle 1.2., bylo rozhodnuto pokračovat v šetření bez uložení prozatímních opatření.

(8)

Komise zahájení řízení úředně oznámila známým vyvážejícím výrobcům v Chorvatsku, Rumunsku, Rusku a na Ukrajině, dovozcům nebo obchodníkům, uživatelům, dodavatelům a sdružením, jichž se řízení týká, zástupcům dotčených zemí vývozu, žadatelů z řad výrobců ve Společenství a dalším výrobcům ve Společenství. Zúčastněným stranám byla poskytnuta příležitost, aby písemně oznámily svá stanoviska a aby požádaly o slyšení ve lhůtách stanovených v oznámení o zahájení řízení.

(9)

Vzhledem k velkému počtu ruských a ukrajinských vyvážejících výrobců uvedených v podnětu, velkému počtu dovozců dotčeného výrobku ve Společenství a velkému počtu výrobců ve Společenství, kteří podnět podporují, bylo v oznámení o zahájení řízení vyhlášeno, že se počítá s provedením výběru vzorku pro určení dumpingu a újmy v souladu s článkem 17 základního nařízení oznámení o zahájení řízení.

(10)

Aby Komise mohla rozhodnout, zda bude zapotřebí provést výběr vzorku, a aby mohla popřípadě výběr vzorku provést, byli ruští a ukrajinští vyvážející výrobci, dovozci ve Společenství výrobci ve Společenství vyzváni, aby se přihlásili Komisi a poskytli během období šetření (od 1. ledna 2004 do 31. prosince 2004) základní informace o své činnosti týkající se dotyčného výrobku, stanovené v oznámení o zahájení řízení.

(11)

Po prozkoumání informací předložených ruskými a ukrajinskými vyvážejícími výrobci a vzhledem ke skutečnosti, že v obou zemích náleží většina společností k velkým seskupením výrobců, bylo rozhodnuto, že ohledně Ruska a Ukrajiny není výběr vzorků zapotřebí.

(12)

S ohledem na výrobce ve Společenství byl vzorek vybrán podle čl. 17 odst. 1 základního nařízení na základě největšího reprezentativního objemu vývozů a prodeje výrobců ve Společenství, který přiměřeně vysledovat v dostupném čase. Na základě informací získaných od výrobců ve Společenství vybrala Komise pět společností umístěných ve čtyřech různých členských státech. Jeden z původně vybraných výrobců ve Společenství následně nespolupracoval a byl nahrazen jiným výrobcem ve Společenství. Co se týče objemu výroby, představovalo pět vybraných společností 49 % celkové výroby Společenství. V souladu s čl. 17 odst. 2 základního nařízení byly zúčastněné strany konzultovány a nevznesly žádné námitky. Mimo to byli ostatní výrobci ve Společenství požádáni, aby poskytli některé obecné údaje pro analýzu újmy. S ohledem na malé množství odpovědí získaných od dovozců bylo rozhodnuto, že výběr vzorků dovozců není nutný.

(13)

Aby bylo vyvážejícím výrobcům na Ukrajině umožněno podat žádost o status tržního hospodářství nebo o individuální zacházení, pokud si to přejí, zaslala Komise formuláře žádosti dotčeným ukrajinským vyvážejícím výrobcům. Žádosti o status tržního hospodářství nebo pro individuální zacházení v případě, že šetření prokáže, že nesplňují podmínky pro status tržního hospodářství, byly obdrženy od tří skupin vyvážejících výrobců a jejich společností ve spojení.

(14)

Komise rozeslala dotazníky všem stranám o kterých je známo, že mají na věci zájem, a všem dalším společnostem, které se přihlásily ve lhůtách uvedených v oznámení o zahájení řízení. Byly obdrženy odpovědi od tří rumunských vyvážejících výrobců spolu s dvěma jejich společnostmi ve spojení, od dvou skupin ruských vyvážejících výrobců spolu s pěti společnostmi ve spojení, z nichž tři se nacházejí ve Společenství, a od tří skupin ukrajinských vyvážejících výrobců a jejich společností ve spojení. Byly také obdrženy odpovědi na dotazníky od pěti výrobců ve Společenství. Ačkoli šest dovozců odpovědělo na formuláři o výběru vzorků, pouze tři z nich spolupracovali a zaslali úplnou odpověď na dotazník. Další dovozce souhlasil s provedením inspekce na místě ve svém areálu, i když nezaslal odpověď na dotazník.

(15)

Komise si opatřila a ověřila veškeré informace, které považovala za nezbytné, aby mohla stanovit dumping, následnou újmu a zájmy Společenství. Inspekci na místě provedla u těchto společností:

(16)

Šetření dumpingu a újmy se týkalo období od 1. ledna 2004 do 31. prosince 2004 (dále jen „období šetření“). Kontrola tendencí významných pro posouzení újmy se týkala období od 1. ledna 2001 do konce období šetření (dále jen „posuzované období“).

(17)

Dotčeným výrobkem jsou některé bezešvé trubky a duté profily ze železa nebo oceli, kruhového průřezu, s vnějším průměrem nejvýše 406,4 mm s hodnotou uhlíkového ekvivalentu nejvýše 0,86 podle vzorce a chemického rozboru Světového svářečského institutu (IIW). Dotčený výrobek je v současnosti zařazen pod kódy KN ex 7304 10 10, ex 7304 10 30, ex 7304 21 00, ex 7304 29 11, ex 7304 31 80, ex 7304 39 58, ex 7304 39 92, ex 7304 39 93, ex 7304 51 89, ex 7304 59 92 a ex 7304 59 93 (12) (kódy TARIC 7304101020, 7304103020, 7304210020, 7304291120, 7304318030, 7304395830, 7304399230, 7304399320, 7304518930, 7304599230 a 7304599320).

(18)

Dotčený výrobek má široké použití, jako potrubní trubky pro přepravu tekutin, ve stavebnictví jako pilíře, pro mechanická použití, jako plynové potrubí, kotlové trubky a vrtné trubky („OCTG“) pro vrtání, lití a kladení trubek v ropném průmyslu.

(19)

V okamžiku dodání uživateli mají ocelové trubky a duté profily velmi odlišné formy. Mohou být např. galvanizované, se závitem, doručené jako „zelené trubky“ (tj. bez jakéhokoli tepelného zpracování), se zvláštními koncovkami, různými příčnými průřezy, nařezané na míru či nikoli. Pro trubky neexistují všeobecné standardní rozměry, což vysvětluje, proč je většina ocelových trubek a dutých profilů vyráběna na zakázku. Obvykle se ocelové trubky a duté profily se obvykle spojují svařováním. V některých případech však mohou být spojeny závitem nebo použity samostatně, ačkoli zůstávají svařovatelné. Šetření prokázalo, že všechny ocelové trubky a duté profily sdílejí stejné fyzikální, chemické a technické charakteristiky a stejná základní použití.

(20)

Rozsah „výrobku podle definice“ v tomto řízení byl některými zúčastněnými stranami zpochybněn. Za prvé, některé strany uvedly, že některé výrobky podle definice zahnuté v popisu výrobku mají odlišné základní mechanické a chemické vlastnosti (viz 21. až 26. bod odůvodnění). Za druhé, některá tvrzení odmítala použití kritéria svařovatelnosti a prahovou hodnotu uhlíkového ekvivalentu, které jsou propojeny (viz 27. až 36. bod odůvodnění). Dále jedna strana požadovala, aby takzvané „certifikované ocelové trubky a duté profily“ byly vyňaty z definice výrobku (viz 37. bod odůvodnění).

(21)

Bylo uvedeno, že některé výrobky podle definice v rámci popisu výrobku, jmenovitě profily OCTG a plynová potrubí, mají ve srovnání s ostatními ocelovými trubkami a dutými profily jiné základní mechanické a chemické vlastnosti i koncové užití a neměly by se vzájemně zaměňovat.

(22)

Výrobek, tak jak je definován, se skládá z různých typů výrobků. Avšak výrobky podle definice spadající do různých segmentů (včetně dolního a horního konce) jsou považovány za výrobky tvořící jediný výrobek, pokud mezi různými segmenty nejsou jasné hranice, tj. pokud mezi sousedními segmenty existují přesahy a hospodářská soutěž. To je případ tohoto řízení, kdy byly předloženy důkazy, že legované i nelegované duté profily, které jsou předmětem šetření, lze použít pro stejné koncové užití a že v rámci kategorií legovaných i nelegovaných dutých profilů neexistují jasné hranice.

(23)

Co se týče profilů OCTG a plynových potrubí, šetření prokázalo, že mají mimo jiné srovnatelné chemické vlastnosti s ostatními typy ocelových trubek a dutých profilů, neboť spadají pod hodnotu 0,86 uhlíkového ekvivalentu. Dále mají s jinými výrobky podle definice společné i jiné vlastnosti, jako např. vnější průměr a tloušťku stěn.

(24)

Co se týče koncového užití profilů OCTG a plynových potrubí, argumentovali někteří vyvážející výrobci tím, že profily OCTG a plynové potrubí se použijí v jiných případech a nejsou zaměnitelné s ostatními typy ocelových trubek a dutých profilů. V tomto ohledu bylo zjištěno, že profily OCTG s hladkými konci uvedené v současnosti pod kódem KN 7304 21 00 a používané ve stavebnictví jsou zaměnitelné s jinými nelegovanými ocelovými dutými profily uvedenými v současnosti pod kódem KN 7304 39 58. Existuje tedy alespoň částečný přesah v oblasti koncového užití různých typů ocelových trubek a dutých profilů.

(25)

Vzhledem k výše uvedenému se tvrzení, že profily OCTG a plynové trubky na straně jedné a jiné ocelové trubky a duté profily na straně druhé nejsou zaměnitelné, zamítá.

(26)

Jiný vyvážející výrobce tvrdil, že hodnota uhlíkového ekvivalentu není chemickou vlastností výrobku, protože není přímo spojena s chemickým složením ocelových trubek a dutých profilů, ale je jejich funkcí. Jelikož je pravdou, že hodnota uhlíkového ekvivalentu je výsledkem vzorce, je vzorec přímo spojen s chemickým složením výrobku a umožňuje srovnání různých tříd oceli podle svařitelnosti. Hodnota uhlíkového ekvivalentu není spojena s technickými nebo mechanickými vlastnostmi oceli, závisí pouze na jejím chemickém složení. Na základě této skutečnosti se hodnota uhlíkového ekvivalentu považuje za chemickou vlastnost výrobku a toto tvrzení bylo zamítnuto.

(27)

Některé strany argumentovaly, že kritérium svařitelnosti jako takové je vedlejší vlastností dotčeného výrobku, protože se uvádí, že významná část výrobků, teré jsou výrobky podle definice, totiž duté profily se závitem a profily OCTG, se nikdy nesvařuje. Proto bylo prohlášeno, že použitím kritéria svařovatelnosti byly různé výrobky uměle považovány za jediný výrobek.

(28)

Nejprve je třeba podotknout, že svařovatelnost je nepochybně chemickou a technickou vlastností (protože závisí na chemickém složení oceli) společnou všem ocelovým trubkám a dutým profilům. Vzhledem k tomu, že většina ocelových trubek a dutých profilů se spojuje svařováním, je základním rysem pro definici výrobku. Za druhé, s ohledem na duté profily se závitem a profilů OCTG, které se obvykle nesvařují, prokázalo šetření, že nicméně zůstávají svařovatelné, a tím také mají tuto základní technickou a chemickou vlastnost. Navíc nelze vyloučit, že ocelové trubky a duté profily se závity nebo vhodné k řezání závitů a stejně tak profily OCTG budou přeměněny na svařovatelné ocelové trubky a duté profily jednoduchým odstraněním. Zvláště pokud se týká profilů OCTG, existuje důkaz, že stejný dutý profil může být zařazenn do dvou různých kategorií (a dokonce i kódů KN) čistě v závislosti na jeho koncovém užití, např. na použití ve stavebnictví nebo v průmyslu těžby ropy. Konečně, bylo zjištěno, že některé dovezené výrobky z dotčených zemí, které byly klasifikovány jako profil OCTG, nebyly použity v odvětví ropy a zemního plynu.

(29)

Jeden dovozce uvedl, že podle evropských norem je pro duté profily vhodné k řezání závitů vhodná pouze jedna třída oceli, a že by tudíž tyto výrobky měly být odlišeny od jiných ocelových trubek a dutých profilů. Analýza různých norem existujících konkrétně pro profily OCTG však prokázala, že neexistuje jediná třída oceli, kterou lze použít pro výrobu dutých profilů vhodných k řezání závitů.

(30)

Vzhledem k výše uvedenému se kritérium svařovatelnosti považuje za vhodné kritérium k určení definice výrobku. Argument, že navrhovaná definice výrobku uměle seskupuje různé výrobky, se proto zamítá.

(31)

Bylo uvedeno, že použití prahové hodnoty uhlíkového ekvivalentu není kritériem, které by umožňovalo určit definici výrobku, stejně jako to není vhodné kritérium pro určení svařovatelnosti různých typů ocelových trubek a dutých profilů.

(32)

Šetření prokázalo, že hodnota uhlíkového ekvivalentu je skutečně ukazatelem, který je přímo spojen jak s chemickým složením oceli, tak s její svařitelností. Vysoká hodnota uhlíkového ekvivalentu znamená nejen, že ocel obsahuje více uhlíku nebo slitin, ale také, že se tato ocel bude obtížněji svařovat. Na druhou stranu nižší hodnota uhlíkového ekvivalentu znamená, že ocel je méně bohatá na uhlík nebo slitiny a také že se bude snadněji svařovat. Jinými slovy, různé rovně hodnoty uhlíkového ekvivalentu vyžadují různé podmínky pro svařování. Ocel s hodnotou uhlíkového ekvivalentu 0,86 již bude vyžadovat zvláštní podmínky svařování, a tudíž se nebude svařovat běžným způsobem. Protože je hodnota uhlíkového ekvivalentu ukazatelem svařovatelnosti, byla jeho prahová hodnota uznána za důležité kritérium pro určení definice výrobku.

(33)

Vyvážející výrobce uvedl, že hodnota uhlíkového ekvivalentu je jen jednou z mnoha chemických, technických a mechanických charakteristik oceli, a proto ji nelze použít samostatně k určení definice výrobku. V této souvislosti se poznamenává, že hodnota uhlíkového ekvivalentu se považuje za vhodné kritérium k určení definice výrobku. Mimo to, jak ukazuje definice výrobku, hodnota uhlíkového ekvivalentu není jediným používaným kritériem. V neposlední řadě byla srovnatelnost definic výrobků prováděna na podrobnějším základě, s ohledem na různé vlastnosti výrobku (např. rozměry a tepelné zpracování).

(34)

Mimo to některé zúčastněné strany tvrdily, že prahová hodnota uhlíkového ekvivalentu ve výši 0,86 byla stanovena svévolně, jelikož hranice pro snadnou svařovatelnost je nižší než 0,86. Avšak hodnota uhlíkového ekvivalentu ve výši 0,86 nesouvisí s pojmem snadné svařovatelnosti. Ve skutečnosti žadatel – průmyslové odvětví Společenství – prokázal a předložil důkazy, že představuje maximální hodnotu uhlíkového ekvivalentu pro nelegovanou ocel, kterou lze podle evropských norem použít pro ocelové trubky a duté profily.

(35)

Proto se soudí, že jak používání hodnoty uhlíkového ekvivalentu, tak určená prahová hodnota 0,86 zachycují řadu výrobků, které lze považovat za jediný výrobek, třebaže se z definice vyloučí např. korozivzdorná ocel nebo duté profily s kuličkovými ložisky, které mají hodnotu uhlíkového ekvivalentu vyšší než 0,86.

(36)

Vzhledem k výše uvedenému zůstává žadatelem navrhovaná hodnota uhlíkového ekvivalentu v definici dotčeného výrobku.

(37)

Jeden z dovozců ve Společenství uvedl, že by tzv. „certifikované“ ocelové trubky a duté profily neměly spadat mezi výrobky podle definice. Tyto ocelové trubky a duté profily se vyrábějí podle certifikovaných postupů schválených italským ministerstvem veřejných prací a používají se při zpevňovacích pracích na italských stavebních projektech. Avšak bylo ustanoveno, že všechny typy dotčeného výrobku, včetně certifikovaných ocelových trubek a dutých profilů, mají stejné základní fyzikální, chemické a technické vlastnosti a koncová užití. Nebyl nalezen žádný důkaz, který by umožnil shrnout, že by tyto certifikované duté profily byly jiným výrobkem, a měly by proto být vyňaty z působnosti opatření (rovněž společnost neposkytla žádný takový důkaz). Toto tvrzení proto muselo být zamítnuto.

(38)

Vzhledem k výše uvedenému bylo shrnuto, že všechny ocelové trubky a duté profily, nehledě na různé možné typy výrobků, tvoří pro účely tohoto řízení jeden výrobek, protože mají stejné základní fyzikální, chemické a technické charakteristiky a stejná základní použití.

(39)

U výrobku vyváženého do Společenství z Chorvatska, Rumunska, Ruska a Ukrajiny, výrobku vyráběného a prodávaného na domácích trzích těchto zemí a rovněž u výrobku vyráběného a prodávaného ve Společenství výrobci ve Společenství byly shledány stejné základní fyzikální a technické a chemické vlastnosti stejně jako stejné použití, a tyto výrobky jsou tedy považovány za obdobné výrobky ve smyslu čl. 1 odst. 4 základního nařízení.

(40)

Níže uvedená obecná metodika byla použita u všech spolupracujících vyvážejících výrobců v Chorvatsku, Rumunsku, Rusku a také u spolupracujících vyvážejících výrobců na Ukrajině, jimž byl přidělen status tržního hospodářství. Předložení zjištění o dumpingu pro každou z dotčených zemí proto popisuje pouze to, co je pro každou vyvážející zemi specifické.

(41)

V souladu s čl. 2 odst. 2 základního nařízení se pro každého spolupracujícího vyvážejícího výrobce nejprve zkoumalo, zda byl jeho domácí prodej dotčeného výrobku reprezentativní, tj. zda celkový objem tohoto prodeje představoval alespoň 5 % celkového objemu vývozu tohoto vývozce do Společenství. Komise následně určila ty typy dotčeného výrobku, které jsou na domácím trhu prodávány společnostmi, jež mají celkově reprezentativní domácí prodej, a které jsou totožné nebo přímo srovnatelné s typy prodávanými na vývoz do Společenství.

(42)

Pro každý typ, který je prodáván vyvážejícími výrobci na jejich domácím trhu a který je shledán přímo srovnatelným s typem dotčeného výrobku prodávaným na vývoz do Společenství, bylo určeno, zda byl domácí prodej dostatečně reprezentativní pro účely čl. 2 odst. 2 základního nařízení. Domácí prodej určitého typu dotčeného výrobku byl považovány za dostatečně reprezentativní, pokud během období šetření celkový objem domácího prodeje tohoto typu výrobku představoval alespoň 5 % celkového objemu prodeje srovnatelného typu dotčeného výrobku vyváženého do Společenství.

(43)

Následně bylo stanovením poměru ziskového prodeje zmíněného typu výrobku nezávislým odběratelům na domácím trhu prozkoumáno, zda každý typ dotčeného výrobku prodávaného doma v reprezentativních množstvích lze považovat za výrobek prodávaný v běžném obchodním styku podle čl. 2 odst. 4 základního nařízení.

(44)

V případech, kdy objemy prodeje příslušného typu výrobku prodávaného za čistou prodejní cenu nejméně rovnou vypočítaným nákladům představovaly více než 80 % celkového objemu prodeje onoho typu a kdy vážená průměrná cena onoho typu byla nejméně rovna výrobním nákladům, byla běžná hodnota založena na skutečné domácí ceně, vypočítané jako vážený průměr cen veškerého domácího prodeje uskutečněného během období šetření, bez ohledu na to, zda tento prodej byl nebo nebyl ziskový. V případech, kdy objem ziskového prodeje typu výrobku představoval 80 % nebo méně celkového objemu prodeje daného typu nebo kdy byla vážená průměrná cena tohoto typu nižší než výrobní náklady, je běžná hodnota založena na skutečné domácí ceně vypočítané jako vážený průměr ziskového prodeje pouze tohoto typu za předpokladu, že tento prodej představoval alespoň 10 % celkového objemu prodeje tohoto typu. V případech, kde objem ziskovýého prodeje kteréhokoli typu výrobku představoval méně než 10 % celkového objemu prodeje, považoval se tento konkrétní typ výrobku za prodávaný za domácí cenu v nedostatečném množství na to, aby poskytl vhodný podklad pro stanovení běžné hodnoty.

(45)

Kdykoli nebylo ke stanovení běžné hodnoty možné použít domácí ceny konkrétního typu výrobku prodávaného vyvážejícím výrobcem, bylo třeba použít jinou metodu. V důsledku toho použila Komise početně zjištěnou běžnou hodnotu. V souladu s čl. 2 odst. 3 základního nařízení byla běžná hodnota vypočtena na základě výrobních nákladů na vyvážené typy výrobku, v případě potřeby přizpůsobených, s připočtením přiměřeného procenta za prodejní, správní a režijní náklady (dále jen „dodatečné náklady“) a přiměřeného ziskového rozpětí. Podle čl. 2 odst. 6 základního nařízení byl procentní podíl pro dodatečné náklady a rozpětí zisků založen na průměrných dodatečných nákladech a ziskovém rozpětí z prodeje obdobného výrobku v běžném obchodním styku.

(46)

Ve všech případech, kdy byl dotčený výrobek vyvážen nezávislým odběratelům ve Společenství, byla vývozní cena stanovena v souladu s čl. 2 odst. 8 základního nařízení, totiž na základě vývozní ceny skutečně zaplacené nebo splatné.

(47)

Pokud byl vývozní prodej uskutečněn prostřednictvím dovozců ve spojení, byla podle čl. 2 odst. 9 základního nařízení vývozní cena vypočítána na základě ceny, za jakou byly dovezené výrobky poprvé znovu prodány nezávislému kupujícímu, náležitě upravené s přihlédnuitím ke všem nákladům, které byly vynaloženy mezi dovozem a opětovným prodejem, a k přiměřenému rozpětí pro dodatečné náklady a zisk. V důsledku toho byly použity vlastní dodatečné náklady dovozce ve spojení. Ziskové rozpětí bylo stanoveno na základě informací dostupných od spolupracujících dovozců, kteří nejsou ve spojení.

(48)

Běžná hodnota a vývozní ceny byly srovnány na základě cen ze závodu. V zájmu zajištění spravedlivého srovnání běžné hodnoty a vývozní ceny byla v souladu s čl. 2 odst. 10 základního nařízení provedena náležitá úprava o rozdíly, které ovlivňují ceny a srovnatelnost cen. Pokud to bylo považováno za vhodné a existovaly pro to ověřené důkazy, byly provedeny odpovídající úpravy.

(49)

Podle čl. 2 odst. 11 a 12 základního nařízení byl pro každého vyvážejícího výrobce srovnán vážený průměr běžné hodnoty a vážený průměr vývozní ceny podle typu výrobku.

(50)

Pro ty vyvážející výrobce, o kterých bylo zjištěno, že jsou společnostmi ve spojení, bylo průměrné dumpingové rozpětí vypočítáno v souladu s běžnou praxí Komise pro vyvážející výrobce ve spojení.

(51)

V souladu s článkem 18 základního nařízení bylo pro nespolupracující společnosti určeno zbytkové dumpingové rozpětí na základě dostupných údajů.

(52)

Jediný chorvatský výrobce, Mechel Željezara Ltd., se na podzim 2004 dostal do likvidace. Na jejím místě založil Chorvatský privatizační fond, státní instituce zabývající se privatizačním procesem v Chorvatsku, novou právnickou osobu s názvem Valjaonica Cijevi Sisak d.o.o. (dále jen „VCS“).

(53)

VCS informovala Komisi, že není schopna spolupracovat v probíhajícím šetření, neboť její právní předchůdce přestal formálně existovat a výroba ocelových trubek a dutých profilů byla ukončena v červenci 2004. Podle svého vyjádření nemá společnost oprávnění zveřejnit jakékoli obchodní, účetní nebo výrobní údaje držené svými předchozími vlastníky. Proto, vzhledem k tomu, že nebylo možné stanovit dumpingové rozpětí na základě vlastních údajů společnosti, bylo v souladu s článkem 18 základního nařízení vypočítáno na základě dostupných údajů.

(54)

Z obdržených informací se zdá, že VCS obnovila výrobu ocelových trubek a dutých profilů v červnu 2005. Společnost může v souladu s čl. 11 odst. 3 základního nařízení předložit žádost o prozatímní přezkum.

(55)

Pro nedostatek jiných informací byla běžná hodnota vypočítána na základě dostupných údajů, tj. informací uvedených v podnětu.

(56)

Vývozní cena byla vypočítána na základě údajů Eurostatu pro období šetření.

(57)

Podle čl. 2 odst. 10 základního nařízení byla podle informací v podnětu vývozní cena upravena s ohledem na náklady na dopravu a pojištění a provize.

(58)

Dumpingové rozpětí, vyjádřené jako procento z dovozní ceny CIF na hranice Společenství před zaplacením cla je tato:

(59)

Vzhledem k tomu, že VCS je jediným výrobcem dotčeného výrobku v Chorvatsku, bylo zbytkové dumpingové rozpětí stanoveno ve stejné výši.

(60)

Odpovědi na dotazník byly obdrženy od tří vyvážejících výrobců, z nichž dva jsou ve spojení s dovozci dotčeného výrobku ve Společenství.

(61)

Pro všechny tři vyvážející výrobce byl celkový objem domácího prodeje reprezentativní, jak je uvedeno v 41. bodě odůvodnění. Pro většinu typů výrobků byla běžná hodnota založena na cenách zaplacených nebo splatných nezávislými odběrateli v Rumunsku v běžném obchodním styku. Avšak pro některé typy výrobků byl domácí prodej nedostatečný k tomu, aby byl považován za reprezentativní, nebo se neuskutečnil v běžném obchodním styku, a proto byla běžná hodnota vypočítána, jak je popsáno v 45. bodě odůvodnění.

(62)

Během období šetření byla většina vývozního prodeje jednoho z vyvážejících výrobců do Společenství učiněn dvěma dovozcům ve spojení. Vývozní cena byla proto vypočítána, jak je popsáno v 46. bodě odůvodnění.

(63)

Tento vývozce nesouhlasil s výpočtem provedeným Komisí a namítal, že použité ziskové rozpětí bylo nepřiměřené. Uvedl, že průměrné ziskové rozpětí vypočítané na základě číselných údajů poskytnutých třemi spolupracujícími dovozci, kteří nejsou ve spojení, do Společenství nebylo reprezentativní, neboť těmto společnostem výrobky nikdy neprodával. Dále namítal, že tyto tři společnosti jsou větší než dovozci, kterým prodával své výrobky, že během posledního šetření bylo použito nižší ziskové rozpětí a že skutečný zisk oněch dvou dovozců ve spojení byl nižší než průměrné procento zisku použité Komisí.

(64)

V tomto ohledu by mělo být poznamenáno, že je stálou praxí orgánů používat pro úpravu uvedenou v čl. 2 odst. 9 základního nařízení vážený průměrný zisk dovozců, kteří nejsou ve spojení, pokud je zaručen. Zda vývozce skutečně prodal své výrobky těmto společnostem, není pro určení přiměřeného ziskového rozpětí podle čl. 2 odst. 9 základního nařízení důležité. Dále nebyl poskytnut žádný důkaz o tom, jak by velikost dovozců ovlivnila jejich procento zisku. Konečně vzhledem ke vztahu mezi vývozci a jejich dovozci ve spojení nelze v této souvislosti použít zisk dovozců ve spojení jako základ nebo reference, neboť úroveň zisku dovozce ve spojení bude záviset na vnitropodnikové ceně mezi stranami. Toto tvrzení bylo tedy zamítnuto.

(65)

Podstatnou část vývozního prodeje jiného vyvážejícího výrobce do Společenství tvořily prodej dvěma společnostem, z nichž jedna byla ve spojení s výrobcem a druhá s ním byla ve spojení po část období šetření. Posledně uvedená společnost v šetření nespolupracovala, a její ceny opětovného prodeje nezávislým odběratelům ve Společenství proto nebyly Komisi zaslány. Jediné dostupné vývozní ceny pro tyto transakce s dovozcem ve spojení, jenž byl ve spojení s vývozcem po část období šetření, byly ceny dohodnuté mezi vývozcem a jeho dovozcem ve spojení. Bylo stanoveno, že se tyto ceny rovnaly běžným cenám. Cenové srovnání mezi obdobím, kdy byly tyto společnosti ve spojení, a obdobím, kdy již ve spojení nebyly, skutečně prokázalo, že neexistovaly žádné významné změny v účtovaných cenách. Mimo to byly ceny účtované tomuto dovozci ve spojení srovnány s cenami odběratelů ve Společenství, kteří nejsou ve spojení, a byly shledány shodnými. Vývozní cena byla proto pro tyto transakce založena na prodejních cenách rumunského vyvážejícího výrobce vůči jeho obchodní společnosti ve spojení.

(66)

Co se týče transakcí s druhou společností ve spojení, která spolupracovala při šetření, bylo zjištěno, že dotčený výrobek byl společností ve spojení dále pozměněn, než byl znovu prodán do Společenství. V tom případě nelze určit cenu opětovného prodeje dotčeného výrobku nezávislému odběrateli ve Společenství. Byl však nalezen dostatečný důkaz, že vnitropodnikovou cenu mezi rumunským vyvážejícím výrobcem a jeho společností ve spojení ve Společenství lze považovat za rovnou běžné ceně za předpokladu, že se podle čl. 2 odst. 10 písm. d) bodu i) základního nařízení provede úprava týkající se obchodní úrovně týkající se výrobce původního zařízení. Bylo provedeno srovnání cen účtovaných za všechny modely dovozci ve spojení a dovozcům, kteří nejsou ve spojení. Proto byla vývozní cena založena na vnitropodnikové ceně.

(67)

Šetření prokázalo, že vývozní prodej třetího vyvážejícího výrobce byl uskutečňován přímo odběratelům ve Společenství, kteří nejsou ve spojení. Proto byla vývozní cena stanovena na základě vývozní ceny skutečně zaplacené nebo splatné za dotčený výrobek prodaný prvnímu nezávislému odběrateli ve Společenství, jak je popsáno v 46. bodě odůvodnění.

(68)

Tento vyvážející výrobce žádal, aby část prodeje dotčeného výrobku byla vyňata z výpočtu dumpingu na základě toho, že v určitém okamžiku během období šetření byla výroba některých modelů ocelových trubek a dutých profilů zastavena. Jak je však vysvětleno výše, je praxí orgánů běžně brát v úvahu všechen prodej dotčeného výrobku stranám, které nejsou ve spojení, ve vážené průměrné vývozní ceně. Je také třeba poznamenat, že prodej těchto typů dotčeného výrobku byl v období šetření uskutečněn ve významných objemech a navíc bylo zjištěno, že výrobní zařízení pro tyto typy ocelových trubek a dutých profilů nebylo rozebráno a může v budoucnosti opět začít vyrábět. Vzhledem k výše uvedenému byl požadavek zamítnut.

(69)

V souladu s čl. 2 odst. 10 základního nařízení byly ve vhodných případech učiněny úpravy s ohledem slevy za rozdíly v množství, dopravu, pojištění, manipulaci, nakládku a vedlejší náklady, úvěry, provize a rozdíly v úrovni obchodu.

(70)

Jeden vyvážející výrobce žádal úpravy pro rozdíly v úrovni obchodu z důvodu zvláštních logistických nákladů, které mu údajně nastaly v domácím prodeji a ne v prodeji vývozním, a v rozdílech v množství. Vývozce však svá tvrzení nepodložil a ani šetření jinak neprokázalo, že by jeho nároky byly oprávněné. Proto musely být zamítnuty. Žádost pro rozdíly v množství byla částečně zamítnuta, protože tvrzené množství nebylo doloženo důkazy shromážděnými na místě a informacemi poskytnutými vyvážejícím výrobcem v odpovědi na dotazník.

(71)

Další vyvážející výrobce požadoval úpravy pro rozdíly v inflaci, přepočet měn, úroveň obchodu a rozdíly v nepřímých prodejních výdajích.

(72)

S ohledem na žádost o úpravy pro inflaci je třeba poznamenat, že během období šetření byla míra inflace v Rumunsku na hodnotě 10,8 %, což je velmi vzdáleno od míry hyperinflace. Protože nebylo zjištěno, že by byla ovlivněna srovnatelnost cen, byla žádost zamítnuta. Vývozce s tímto závěrem nesouhlasil a opakoval svou žádost o náhradu. Nebyl však předložen žádný nový důkaz vyvracející předchozí závěr, a je potvrzeno, že se tato žádost zamítá. Je třeba také poznamenat, že byla navržena možnost čtvrtletního hodnocení, ale byla vývozcem odmítnuta.

(73)

Co se týče přepočtu měn, žádal vyvážející výrobce podle čl. 2 odst. 10 písm. j) základního nařízení o poskytnutí období 60 dnů, aby se odrazily změny ve směnném kurzu. Bylo zjištěno, že uvedené ustanovení nelze v tomto případě použít, neboť byl nalezen důkaz, že během období šetření nenastal žádný trvalý pohyb v příslušném směnném kurzu, pouze fluktuace o malé amplitudě. Proto musela být tato žádost zamítnuta a přepočet měn byl ve všech případech založen na hodnotě v datum faktury, jak je uvedeno v čl. 2 odst. 10 písm. j) základního nařízení.

(74)

Co se týče žádosti pro rozdíly v úrovni obchodu, šetření prokázalo, že pro některé kategorie odběratelů, pro než byla žádost učiněna, existovaly důsledné a zřejmé rozdíly ve funkcích a cenách v míře uvedené vyvážejícím výrobcem. Žádost byla proto uznána, co se týče kategorií odběratelů, pro něž lze rozdíly prokázat, a uznána jen částečně ohledně ostatních kategorií odběratelů, u nichž byl rozdíl shledán menším, než jak uvedl vyvážející výrobce. V druhém případě byl výpočet úpravy založen na důkazech shromážděných na místě u vyvážejícího výrobce.

(75)

Co se týče žádosti pro rozdíly v nepřímých prodejních výdajích, byla shledána nadbytečnou z důvodu úprav provedených na základě rozdílu v úrovni obchodu, a byla tedy zamítnuta.

(76)

Dále byly po obdržení připomínek od vývozců napraveny některé administrativní chyby, a podle toho bylo znovu přepočítáno dumpingové rozpětí.

(77)

Srovnání mezi běžnou hodnotou a vývozní cenou prokázalo existenci dumpingu. Dumpingová rozpětí vyjádřená jako procento z dovozní ceny CIF na hranice Společenství před zaplacením cla jsou tato:

(78)

Vzhledem k tomu, že úroveň spolupráce byla vysoká (více než 80 % vývozů dotčeného výrobku z Rumunska do Společenství) a nebyl důvod domnívat se, že se některý z vývozců úmyslně zdržel spolupráce, bylo zbytkové dumpingové rozpětí použitelné pro všechny další vývozce v Rumunsku stanoveno na stejné úrovni, jako to stanovené pro spolupracujícího vyvážejícího výrobce S.C. T.M.K. – Artrom S.A., jmenovitě 17,8 %.

(79)

Odpovědi na dotazník byly obdrženy od dvou skupin vyvážejících výrobců, z nichž jednu tvoří čtyři výrobci a pět společností ve spojení („skupina TMK“) a druhou tvoří dva výrobci („Pervouralsky a Chelyabinsk“).

(80)

Odpovědi na dotazník od všech čtyř výrobců a pěti společností ve spojení byly výrazně neúplné a rozporné a s výjimkou dvou společností ve spojení nebyly žádné odpovědi zaslány ve lhůtě pro vyplnění odpovědí na dotazník.

(81)

U dvou ze čtyř výrobců a u jedné společnosti ve spojení v Rusku byly provedeny inspekce na místě, ty však odhalily další slabá místa odpovědí na dotazník. Co se týče dvou navštívených výrobců, nebylo možno stanovit žádnou spolehlivou běžnou hodnotu a vývozní cenu, neboť přehledy domácího i vývozního prodeje byly velice nedostačující; hodnoty a množství neodpovídaly fakturám a kontrolní čísla výrobků se ukázala jako nesprávná. Dále nebylo možné získat žádné spolehlivé údaje o výrobních nákladech.

(82)

Vzhledem k této zcela neuspokojivé spolupráci dvou navštívených výrobců, velmi nedostačujícím odpovědím v dotazníku od dvou zbývajících výrobců ve skupině, zvláště pak vzhledem k tomu, že jeden z výrobců neposkytl žádné přehledy prodeje, a že v dané lhůtě nebyly poskytnuty žádné odpovědi na dopisy Komise ohledně nedostatečnosti, bylo rozhodnuto u dalších dvou členů skupiny inspekce na místě neprovádět.

(83)

Pouze dva ze tří dovozců ve spojení poskytli úplnější odpovědi na dotazník, avšak ověřitelné byly odpovědi jen jednoho z nich, zatímco přehled opětovného prodeje u druhého z nich byl velmi nedostačující. Proto i dovozci ve spojení spolupracovali jen částečně a vskutku jen na velmi nízké úrovni.

(84)

Skupina TMK tvrdila, že nemohla patřičně spolupracovat kvůli výběru kontrolních čísel výrobků, která byla podle jejich mínění nepřiměřená vzhledem k velmi rozmanité řadě výrobků zmíněných čtyř výrobců. Je však třeba poznamenat, že klasifikace dotčeného výrobku v navrhované struktuře kontrolních čísel výrobků nezpůsobila žádné problémy, ani výrobcům ve Společenství ani jiným vyvážejícím výrobcům, z nichž někteří také vyrábějí širokou škálu ocelových trubek a dutých profilů. Toto tvrzení proto bylo zamítnuto.

(85)

Vzhledem k výše uvedenému se mělo za to, že dumpingové rozpětí pro skupinu TMK nelze stanovit na základě jejích vlastních údajů. Dumpingové rozpětí bylo proto v souladu s článkem 18 základního nařízení stanoveno na základě dostupných údajů.

(86)

V tomto případě se zjistilo, že informace o běžné hodnotě stanovené pro Pervouralsky a Chelyabinsk budou tvořit nejvhodnější dostupné údaje podle článku 18 základního nařízení. Tato informace patrně skutečně nejlépe vystihovala situaci na ruském trhu.

(87)

Podle čl. 2 odst. 5 základního nařízení byla cena zemního plynu použitá k výpočtu výrobních nákladů v podnětu upravena stejně jako pro dva spolupracující výrobce, jak je popsáno v 94. až 99. bodě odůvodnění, aby odrážela tržní ceny zemního plynu během období šetření.

(88)

Vývozní cena byla vypočtena na základě údajů Eurostatu pro dané období šetření, snížená o množství a hodnoty získané od dvou spolupracujících výrobců uvedených níže v 91. bodě odůvodnění.

(89)

Podle čl. 2 odst. 10 základního nařízení byly provedeny na základě informací v podnětu úpravy vývozní ceny s ohledem náklady na na dopravu a pojištění

(90)

Srovnání mezi běžnou hodnotou a vývozní cenou prokázalo existenci dumpingu. Dumpingová rozpětí vyjádřená jako procento z dovozní ceny CIF na hranice Společenství před zaplacením cla jsou tato:

(91)

Chelyabinsk a Pervouralsky byly během období šetření dvě odlišné právnické osoby, ale od konce roku 2004 jsou ve spojení, neboť Chelyabinsk vlastní největší podíl akcií společnosti Pervouralsky, a tak ji přímo kontroluje. Proto by skupině mělo být uloženo pouze jediné clo.

(92)

U obou vyvážejících výrobců byl domácí prodej reprezentativní ve smyslu 41. bodu odůvodnění. V souladu s metodami popsanými v 42. až 45. bodě odůvodnění byly stanoveny běžné hodnoty závisející na typu vyváženého výrobku, na základě prodejních cen všech prodejů, prodejních cen pouze ziskových obchodů nebo na základě početně zjištěných běžných hodnot.

(93)

Bylo zjištěno, že přidělování nákladů společnosti na některé jednotlivé typy výrobku neodráží velkou rozmanitost v cenách domácích obchodů ani důležité nákladové rozpětí. Proto je třeba považovat je za nespolehlivé. Byla tudíž použita dostupné údaje, jak je uvedeno v článku 18 základního nařízení. V tomto případě byl zisk celé skupiny vypočítán s ohledem na prodej dotčeného výrobku a následně byl použit pro výpočet běžné hodnoty.

(94)

S ohledem na výrobní náklady, a zvláště na náklady na energie, bylo během šetření zjištěno, že cen za elektřinu placené oběma společnostmi přiměřeně odrážely skutečné výrobní náklady na zakoupenou elektřinu. To bylo v tomto případě dosvědčeno skutečností, že ceny elektřiny byly v souladu s mezinárodními tržními cenami, pokud je srovnáme se zeměmi jako Norsko nebo Kanada, které také závisí na hydroelektřině. To však nelze říci o cenách zemního plynu. Ve skutečnosti bylo zjištěno, že obě společnosti platily za zemní plyn ceny, které neodrážely přiměřeně náklady na něj.

(95)

Na základě údajů zveřejněných ve výroční zprávě ruského poskytovatele zemního plynu OAO Gazprom za rok 2004 bylo stanoveno, že domácí cena zemního plynu placená těmito dvěma ruskými výrobci byla mnohem nižší než průměrné vývozní ceny z Ruska jak do západní, tak do východní části Evropy. Stejná zpráva uvádí: „Gazprom je žádán, aby dodával zemní plyn ruským spotřebitelům za ceny regulované Federální tarifní službou. Od nynějška jsou tyto ceny nižší než mezinárodní ceny zemního plynu.“ A dále: „OAO Gazprom spolu s Ruskou federací provádí mnoho práce na optimalizaci regulovaných velkoobchodních cen zemního plynu.“ Mimo to je cena za zemní plyn, kterou platili tito dva ruští výrobci, významně nižší, než cena zemního plynu zaplacená Rumunskem nebo výrobci ve Společenství.

(96)

Vzhledem k výše uvedenému se mělo za to, že ceny zemního plynu zaplacené dvěma ruskými výrobci ocelových trubek a dutých profilů v období šetření nemohly patřičně odrážet náklady spojené s výrobou a distribucí zemního plynu.

(97)

Proto byly náklady na zemní plyn těchto dvou ruských vyvážejících výrobců upraveny podle čl. 2 odst. 5 základního nařízení tak, aby odrážely tržní ceny zemního plynu v období šetření, na základě ceny zemního plynu pro vývoz do západní Evropy, čistých přepravních nákladů a spotřební daně.

(98)

Oba výrobci namítali, že se náklady na zemní plyn patřičně odrážely v jejich účetních záznamech a že úprava podle čl. 2 odst. 5 základního nařízení nebyla důvodná. V tomto ohledu se nezpochybňuje, že společnosti správně účtovaly ceny, které platily svému dodavateli zemního plynu. Avšak úprava je odůvodněná skutečností, že zaplacená cena zemního plynu neodráží přiměřeným způsobem náklady na výrobu a distribuci zemního plynu.

(99)

Tito dva výrobci dále uvedli, že nebylo dokázáno, že ceny účtované průmyslovým uživatelům Gazpromem jsou pod úrovní náhrady nákladů. Několik veřejně přístupných zdrojů však potvrdilo přístup Komise, mezi jinými dokument „The Economic Survey of the Russian Federation, 2004“ (Ekonomický průzkum Ruské federace, 2004), zveřejněný OECD v červenci 2004.

(100)

Všechen vývozní prodej do Společenství se uskutečnil přímo nezávislým odběratelům, a proto byla vývozní cena stanovena tak, jak je popsáno v 46. bodě odůvodnění.

(101)

Podle čl. 2 odst. 10 základního nařízení byly učiněny úpravy s ohledem na dopravu, manipulaci, nakládku a vedlejší náklady, balné a provize.

(102)

Srovnání mezi běžnou hodnotou a vývozní cenou prokázalo existenci dumpingu. Dumpingová rozpětí vyjádřená jako procento z dovozní ceny CIF na hranice Společenství před zaplacením cla jsou tato:

(103)

Vzhledem k tomu, že společnosti uvedené v 79. bodě odůvodnění představují všechen vývozní prodej Ruska do Společenství, bylo zbytkové dumpingové rozpětí stanoveno jako to stanovené pro nespolupracující skupinu vyvážejících výrobců, totiž 35,8 %.

(104)

V době zahájení tohoto šetření se na Ukrajinu vztahoval čl. 2 odst. 7 písm. b) základního nařízení. Tento článek uvádí, že postup při antidumpingovém setření týkajícím se dovozu pocházejícího z Ukrajiny je takový, že se v souladu s odstavci 1 až 6 uvedeného článku běžná hodnota stanoví podle kritérií uvedených v čl. 2 odst. 7 písm. c) základního nařízení.

(105)

Stručně a pouze pro usnadnění reference, kritéria, jejichž splnění musí žadatelské společnosti prokázat, jsou níže uvedeny v souhrnné formě:

(106)

Tři skupiny ukrajinských vyvážejících výrobců požadovalo status tržního hospodářství podle čl. 2 odst. 7 písm. b) základního nařízení a odpověděly na formuláři žádosti o status tržního hospodářství pro vyvážející výrobce.

(107)

Komise na místě u těchto společností získala a ověřila veškeré informace zaslané v jejich žádostech o status tržního hospodářství.

(108)

Šetření prokázalo, že tyto výše uvedené tři skupiny ukrajinských vyvážejících výrobců splnily požadovaná kritéria, a tudíž jim byl přidělen status tržního hospodářství.

(109)

Výrobní odvětví Společenství dostalo možnost podat připomínky a namítlo, že některá z pěti kritérií uvedených v čl. 2 odst. 7 písm. c) základního nařízení nebyla splněna všemi vyvážejícími výrobci. Konkrétněji výrobní odvětví Společenství namítlo že i) stát může opět převzít některé z privatizovaných vyvážejících výrobců; ii) stát zasahuje do jejich každodenních rozhodnutí; iii) právní předpisy platné v období šetření na Ukrajině týkající se práce, úpadku a vlastnického práva nezaručovaly patřičné podmínky tržního hospodářství a iv) došlo k intervenci státu ohledně vývozní prodejní ceny a nákladů na vstupy. K připomínkám výrobního odvětví Společenství bylo náležitě přihlédnuto.

(110)

Tyto připomínky však neposkytly dostatečný důkaz, že kterékoli z pěti kritérií, podle nichž byly žádosti ukrajinských vyvážejících výrobců o status tržního hospodářství analyzovány podle čl. 2 odst. 7 písm. c) základního nařízení, jak je uvedeno výše, nebylo splněno. Ve skutečnosti šetření prokázalo, že při obchodních rozhodnutích společností nehrálo vměšování státu žádnou významnou úlohu.

(111)

V tomto ohledu lze připomenout, že částečný vlastnický podíl státu není jako takový podle praxe Komise dostatečným důvodem pro to, aby bylo kritérium 1 podle čl. 2 odst. 7 písm. c) základního nařízení považováno za nesplněné.

(112)

Bylo také zjištěno, že náklady na hlavní vstupy odrážely tržní hodnoty.

(113)

Co se týče cen elektřiny a zemního plynu, bylo zjištěno, že byly shodné s průměrnými cenami na Ukrajině, i když byly nižší než v Evropě a na jiných trzích. Tato skutečnost nebyla považována za dostatečný důvod pro to, aby bylo kritérium 1 považováno za nesplněné, potože elektřina a zemní plyn tvoří poměrně malou část výrobních nákladů na ocelové trubky a duté profily a protože tyto ceny, pokud by byly zkreslené, by byly upraveny na tržní ceny pro účely výpočtu dumpingu (viz 119. až 127. bod odůvodnění).

(114)

Šetření dále prokázalo, že platné ukrajinské právní předpisy týkající s zaměstnávání a pracovních podmínek jsou v souladu se zásadami tržního hospodářství. Zejména bylo zjištěno, že tři skupiny vyvážejících výrobců mohou svobodně najímat a propouštět své zaměstnance.

(115)

Podobně žádný argument přednesený výrobním odvětvím Společenství nevyvrátil závěr Komise, že právní předpisy o úpadku a vlastnických právech zaručují třem skupinám vývozců řádné podmínky tržního hospodářství.

(116)

Proto nebyl důvod neudělit třem skupinám vyvážejících výrobců status tržního hospodářství. Poradní výbor byl konzultován a neměl proti závěrům Komise námitky.

(117)

Odpovědi na dotazník byly obdrženy od tří skupin vyvážejících výrobců. Jedna skupina byla tvořena dvěma výrobci a dvěma obchodníky ve spojení, druhou skupinu tvoří jeden výrobce a dva obchodníci ve spojení a třetí vyvážející výrobce nemá žádnou společnost ve spojení zapojenou do výroby nebo prodeje dotčeného výrobku.

(118)

Po všechny tři skupiny vyvážejících výrobců byl celkový objem domácích prodejů obdobného výrobku dostatečný, jak je uvedeno v 41. bodě odůvodnění. Pro některé typy výrobku byla běžná hodnota založena na cenách zaplacených nebo splatných nezávislými odběrateli na Ukrajině v běžném obchodním styku, a pro typy výrobku, u nichž byl domácí prodej nedostatečný k tomu, aby se považoval za reprezentativní, nebo nebyl uskutečněn v rámci běžného obchodního styku, byla běžná hodnota vypočtena, jak je popsáno v 45. bodě odůvodnění.

(119)

S ohledem na výrobní náklady, a zvláště na náklady na energie, bylo během šetření zjištěno, že ceny energií, které platily tři skupiny společností, byly regulovány státem a byly výrazně nižší než mezinárodní ceny.

(120)

Ceny účtované ukrajinskými státem vlastněnými nebo státem regulovanými dodavateli elektřiny třem skupinám vyvážejících výrobců byly srovnány s cenami pro stejnou obecnou kategorii spotřebitelů elektřiny v Rumunsku a ve Společenství. Ve všech případech byly tyto ceny shledány výrazně nižšími než ceny v Rumunsku a ve Společenství a byl učiněn závěr, že ceny elektřiny zaplacené ukrajinskými vývozci neodrážely přiměřeně skutečné výrobní a prodejní náklady na zakoupenou elektřinu.

(121)

Tři spolupracující ukrajinští výrobci proti tomuto závěru namítali, že náklady uvedené v jejich účetních záznamech odrážely cenu skutečně zaplacenou jejich dodavatelům elektřiny. Avšak žádný z předložených argumentů nemohl vysvětlit rozdíly oproti cenám v Rumunsku a průměrným cenám ve Společenství, a tudíž byl výše uvedený závěr potvrzen.

(122)

Obdobný přístup byl dodržen ohledně cen zemního plynu. Srovnání ukázalo, že ceny plynu účtované ukrajinskými státem vlastněnými nebo státem regulovanými dodavateli svým ukrajinským vývozcům se pohybovaly okolo poloviny ceny účtované v Rumunsku a také podstatně níže, než průměrné ceny účtované ve Společenství stejné obecné kategorii odběratelů.

(123)

Během období šetření získala Ukrajina velkou část dodávek svého zemního plynu z Ruska. OAO Gazprom ve své výroční zprávě za rok 2004 uvádí, že: „Při dodávce zemního plynu do států SNS sledoval OAO ‚Gazprom‘ svůj hlavní strategický cíl zajistit prostředí pro nepřerušenou dodávku ruského zemního plynu do Evropy přes jejich území“, a dále že: „v uvedeném roce bylo 84,9 % celkového množství zemního plynu dodaného na Ukrajinu […] použito jako platba za tranzitní služby“. Vývozní cena zemního plynu z Ruska na Ukrajinu tedy může sloužit jako řádný základ pro srovnání za účelem určení, zda ceny zemního plynu zaplacené ukrajinskými vývozci odrážejí náklady spojené s výrobou a prodejem nakoupeného zemního plynu, neboť vývozní cena může být ovlivněna dohodou o výměnném obchodu.

(124)

Mimo to byly ceny zaplacené ukrajinskými vyvážejícími výrobci srovnány s průměrnou vývozní cenou z Ruska do západní a východní Evropy, jak je určeno výše, a s průměrnými cenami zemního plynu v severní Americe, které jsou určeny s použitím Nymex Henry Hub indexu pro zemní plyn. V obou případech byly ukrajinské ceny shledány výrazně nižšími.

(125)

Vzhledem k výše uvedenému se mělo za to, že ceny zemního plynu zaplacené ukrajinskými vyvážejícími výrobci, které byly v přímém spojení s vývozní cenou deklarovanou OAO Gazprom pro vývoz na Ukrajinu a u nichž bylo zjištěno, že jsou velmi pravděpodobně ovlivněny existující dohodou o výměnném obchodu, neodrážejí přiměřeným způsobem náklady spojené s výrobou a prodejem nakoupeného zemního plynu

(126)

Tři spolupracující ukrajinští výrobci proti tomuto závěru opět namítali, že náklady uvedené v jejich účetních záznamech odrážely cenu skutečně zaplacenou jejich dodavatelům zemního plynu. Předložené argumenty však nevyvrátily výe zmíněné závěry, neboť cena zemního plynu dodaného Ruskem na Ukrajinu během období šetření byla výrazně ovlivněna platnou dohodou o tranzitu zemního plynu přes Ukrajinu, jak je uvedeno ve výroční zprávě „OAO Gazprom“ za rok 2004.

(127)

Proto podle čl. 2 odst. 5 základního nařízení budou náklady ukrajinských vyvážejících výrobců na elektřinu a zemní plyn upraveny tak, aby přiměřeně odrážely náklady spojené s výrobou a prodejem elektřiny a zemního plynu během období šetření. Úprava se zakládá na průměrných cenách zjištěných během období šetření v Rumunsku, zemi s tržním hospodářstvím, která také dováží zemní plyn z Ruska a je přibližně stejně vzdálena od ruských nalezišť zemního plynu. Průměrná cena pro Rumunsko byla založena na ověřených údajích shromážděných u rumunských vyvážejících výrobců dotčeného výrobku. Je třeba též poznamenat, že tato průměrná cena není výrazně odlišná od výše uvedené průměrné vývozní ceny zemního plynu pro Rusko.

(128)

Jeden z vývozců tvrdil, že ziskové rozpětí použité pro výpočet běžné hodnoty bylo jiné než průměrný zisk vytvořený tímto vývozcem na domácím trhu a že bylo příliš vysoké. Toto tvrzení muselo být zamítnuto, neboť zisk použitý při výpočtu běžné hodnoty byl vypočítán v souladu s platným ustanovením, tj. první větou čl. 2 odst. 6 základního nařízení. Jinými slovy, použité ziskové rozpětí se rovnalo ziskovému rozpětí příslušnému pro výrobu a prodej obdobného výrobku na ukrajinském domácím trhu v běžném obchodním styku. Bylo vypočítáno na základě informací poskytnutých společností v odpovědi na dotazník a lze je ověřit.

(129)

Dvě skupiny vyvážejících výrobců uskutečnily velkou většinu svého vývozního prodeje prostřednictvím obchodní společnosti ve spojení umístěné ve třetí zemi. Vývozní cena pro tyto dvě skupiny vyvážejících výrobců byla založena na základě cen obchodních společností ve spojení pro opětovný prodej výrobku prvnímu nezávislému odběrateli ve Společenství, s výjimkou několika transakcí, které odpovídaly přímému prodeji oněch vyvážejících výrobců nezávislým odběratelům ve Společenství. V tomto případě byla vývozní cena určena jako cena výrobku skutečně zaplacená nebo splatná při vývozu z Ukrajiny do Společenství.

(130)

Další vyvážející výrobce uskutečnil všechny své prodeje nezávislým odběratelům ve Společenství, a vývozní cena byla proto stanovena, jak je popsáno v 46. bodě odůvodnění, z ceny výrobku skutečně zaplacené nebo splatné při vývozu z Ukrajiny do Společenství.

(131)

Podle čl. 2 odst. 10 základního nařízení byly učiněny náležité úpravy s ohledem na slevy za dopravu, pojištění, manipulaci, nakládku a vedlejší náklady, úvěry a provize.

(132)

Pro dvě skupiny vyvážejících výrobců, kteří prováděli většinu prodejů prostřednictvím obchodníků ve spojení, byla provedena úprava vývozní ceny o provizi v souladu s čl. 2 odst. 10 písm. i) základního nařízení v případech, kdy se prodej uskutečnil prostřednictvím těchto obchodníků ve spojení, neboť tito obchodníci ve spojení mají stejnou funkci jako zástupce pracující na základě provize. Úroveň provize byla vypočtena na základě přímého důkazu vedoucího k existenci takových funkcí. V této souvislosti byly při výpočtu provize vztaty v úvahu dodatečné prodejní, správní a režijní náklady, jež vznikly obchodníkům ve spojení, kteří prodávají dotčený výrobek vyrobený na Ukrajině, a přiměřené ziskové rozpětí. To je založeno na váženém průměru ziskových rozpětí z prodeje obdobných výrobků odběratelům, kteří nejsou ve spojení, zjištěných ve Společenství pro tři dovozce, kteří nejsou ve spojení, a kteří spolupracovali při šetření a zaslali informace, které byly ověřeny.

(133)

Tyto dvě skupiny vývozců napadly výpočet Komise a namítaly, že ziskové rozpětí použité při této úpravě bylo příliš vysoké. Jedna skupina vývozců tvrdila, že jeden z dovozců, který není ve spojení, dovážel a opětovně prodával pouze jeden typ dutých profilů, který nebyl v ES prodáván ukrajinským vývozcem. Mimo to obě skupiny vývozců uvedly, že průměrné ziskové rozpětí vypočítané na základě hodnot uvedených třemi spolupracujícími výrobci, kteří nejsou ve spojení, ve Společenství, nebylo přiměřené, protože zjištěné vážené průměrné ziskové rozpětí bylo vyšší než cílový zisk výrobního odvětví Společenství.

(134)

V tomto ohledu je třeba poznamenat, že tvrzení, že ziskové rozpětí použité jako základ úpravy bylo vyšší než cílový zisk výrobního odvětví Společenství, není podstatné. Obě zisková rozpětí jsou stanovena v jiných souvislostech a slouží jiným účelům. Kromě toho to nedokazuje, že použité ziskové rozpětí není přiměřené. V tomto případě je třeba poznamenat, že použité ziskové rozpětí bylo založeno na ověřených informacích zaslaných spolupracujícími společnostmi a majících vztah k období šetření. Dále nebyl předložen žádný důkaz ohledně toho, jak by typy stejného výrobku prodávané těmito spolupracujícími společnostmi ovlivnily výpočet ziskového rozpětí. Za těchto okolností je úprava pro prodeje prostřednictvím obchodních společností ve spojení podle čl. 2 odst. 10 písm. i) zachována.

(135)

Dále byly po obdržení připomínek od vývozců napraveny některé administrativní chyby, a podle toho byla znovu přepočítána dumpingová rozpětí.

(136)

Srovnání mezi běžnou hodnotou a vývozní cenou prokázalo existenci dumpingu. Dumpingová rozpětí vyjádřená jako procento z dovozní ceny CIF na hranice Společenství před zaplacením cla jsou tato:

(137)

Vzhledem k tomu, že úroveň spolupráce byla vysoká (více než 80 % vývozů dotčeného výrobku z Ukrajiny do Společenství) a nebyl důvod domnívat se, že se některý z vyvážejících výrobců úmyslně zdržel spolupráce, bylo zbytkové dumpingové rozpětí použitelné pro všechny další vývozce na Ukrajině stanoveno na stejné úrovni, jako to stanovené pro spolupracujícího vyvážejícího výrobce CJSC Nikopol Steel Pipe Plant Yutist, totiž 25,7 %.

(138)

Dotčený výrobek ve Společenství vyrábí osm registrovaných výrobců, jejichž jménem byl podán podnět. Sídlí v Německu, Itálii, Španělsku, Francii a Rakousku a představují 62 % výroby Společenství, která v období šetření dosáhla 2 618 771 tun.

(139)

Dále bylo v počáteční fázi dvanáct známých výrobců ve Společenství, kteří nebyli žadateli a kteří se nacházejí ve Spojeném království, v Polsku, České republice, Švédsku, Itálii a na Slovensku. Byli kontaktováni i další výrobci ve Společenství sídlící převážně v nových členských státech, kteří nebyli známi v počáteční fázi. Pouze dva z těchto výrobců zaslali základní informace týkající se výroby a prodeje obdobného výrobku v zmíněném období. Na tomto základě dosáhla výroba obdobného výrobku ve Společenství za období šetření 2 618 771 tun.

(140)

Podnět podpořili tito výrobci ve Společenství:

(141)

Vzhledem k tomu, že těchto šest žadatelů – spolupracujících výrobců ve Společenství představuje 57 % výroby dotčeného výrobku ve Společenství, tvoří průmyslové odvětví Společenství ve smyslu čl. 4 odst. 1 a čl. 5 odst. 4 základního nařízení.

(142)

Uvádí se, že jeden z žadatelských výrobců (Dalmine) je ve spojení s jedním ze spolupracujících rumunských vyvážejících výrobců (Silcotub) a dováží od něj dotčený výrobek. Bylo ověřeno, že tento dovoz byl omezený ve srovnání s objemem výroby Dalmine a sloužil zejména k doplnění jeho řady výrobků. Proto bylo rozhodnuto, že tento vztah není takové povahy, aby vyloučil tohoto výrobce ve Společenství z definice výrobního odvětví Společenství.

(143)

Spotřeba Společenství byla stanovena na základě objemu prodeje pěti vybraných výrobců ve Společenství a všech ostatních výrobců ve Společenství, kteří zaslali takové informace, plus dovoz ze všech třetích zemí pod příslušnými kódy KN podle Eurostatu na trhu Společenství.

(144)

Na základě těchto údajů bylo zjištěno, že za dotčené období se spotřeba snížila o 8 % z 2 149 024 tun v roce 2001 na 1 985 361 tun v roce 2004. Nejprve se spotřeba významně snížila o 14 % v roce 2002 ve srovnání s rokem 2001 a zůstala stálá v roce 2003, aby pak opět v roce 2004 vzrostla, kdy dosáhla 1 985 361 tun. Spotřeba ocelových trubek a dutých profilů je spojena s celkovým hospodářským cyklem, a zvláště s vývojem v odvětví ropy a zemního plynu. Nárůst spotřeby v období šetření by se dal vysvětlit skutečností, že vysoké ceny ropy a zemního plynu v roce 2004 podpořily investice v těchto odvětvích, a tudíž zvýšily poptávku po určitých ocelových trubkách a dutých profilech.

Tabulka 1

(145)

Komise zvažovala, zda by měly být účinky dovozu ocelových trubek a dutých profilů pocházejících z Chorvatska, Ukrajiny, Rumunska a Ruska hodnoceny souhrnně v souladu čl. 3 odst. 4 základního nařízení.

(146)

Jak je uvedeno výše, toto šetření prokázalo, že průměrná dumpingová rozpětí stanovená pro čtyři dotčené země nejsou zanedbatelná, jak je uvedeno v čl. 9 odst. 3 základního nařízení, a že objem dovozu z každé z těchto zemí nelze považovat za zanedbatelný ve smyslu čl. 5 odst. 7 základního nařízení (jeho podíl na trhu dosahoval v období šetření 1,3 % pro Chorvatsko, 4,3 % pro Rumunsko, 4,6 % pro Ukrajinu a 11,3 % pro Rusko).

(147)

Objemy dovozu ze všech dotčených zemí během sledovaného období vzrostly, kromě Ukrajiny, která svůj dovoz udržela na vysoké úrovni po celé posuzované období. Vývoj cen dovozu je pro všechny dotčené země obdobný, výrazně snižuje ceny výrobního odvětví Společenství. Průměrné cenové hladiny dovozu z dotčených zemí byly všechny výrazně pod cenovou hladinou výrobního odvětví Společenství. Dovozní ceny z Chorvatska, Ukrajina, Rumunska byly přibližně na stejné úrovni. Rusko mělo výrazně nižší cenové hladiny, což však může být výsledkem jiné skladby výrobků vyvážených do Společenství. Jak bylo uvedeno výše, bylo stanoveno, že dotčený výrobek dovážený do Společenství ze čtyř dotčených zemí a obdobný výrobek vyráběný a prodávaný výrobním odvětvím Společenství mají stejné základní technické, fyzikální a chemické vlastnosti a koncová užití. Kromě toho byly všechny výrobky prodávány stejnými obchodními kanály stejným zákazníkům a zjistilo se, že si konkurují.

(148)

Vzhledem k výše uvedenému bylo rozhodnuto, že všechny podmínky ospravedlňující kumulaci dovozu ocelových trubek a dutých profilů pocházejících ze čtyř dotčených zemí byly splněny.

(149)

Někteří vyvážející výrobci z Ukrajiny a Rumunska namítali, že dovoz z jejich zemí by neměl být kumulovány s dovozem z jiných zemí prošetřovaných z důvodu újmy a analýzy příčinných souvislostí, protože tendence v objemech dovozu byly odlišné. K tomu se uvádí, že tendence v objemech dovozu jsou pouze jedním z mnoha parametrů, které se v této souvislosti zkoumají. Skutečnost, že úrovně dovozu z různých zemí nejsou totožné, není důvodem pro dekumulaci. V 147. bodě odůvodnění byly popsány podobnosti mezi dovozem ze čtyř zemí, které jsou předmětem šetření. Na tomto základě a z nedostatku dalších ukazatelů týkajících se nedostatku hospodářské soutěže není možné rozlišit vliv dovozu z těchto čtyř zemí pouze na základě příslušných objemových tendencí. Naopak výše popsané podobnosti opravňují k souhrnnému hodnocení.

(150)

V tomto případě bylo u všech čtyř zemí včetně Ukrajiny a Rumunska zjištěno, že dovážené výrobky na jedné straně a výrobky vyráběné ve Společenství na straně druhé mají společné fyzikální nebo chemické vlastnosti (viz 39. bod odůvodnění týkající se obdobného výrobku). Mimo to byl dovoz z každé z těchto čtyř zemí významný, tj. nad hranicí zanedbatelnosti definovanou v čl. 5 odst. 7 základního nařízení. V tomto ohledu je třeba si všimnout, že dovoz z Ukrajiny a Rumunska představoval podíl na trhu větší než 4,5 %, respektive 4,3 %. Konečně kromě argumentů uvedených výše dovoz ze všech čtyř zemí významně snižoval ceny výrobního odvětví Společenství (z 22 na 43 %), ukrajinský a rumunský dovoz snižoval ceny výrobního odvětví Společenství o 36 % a 22 % (viz níže). Vzhledem k výše uvedenému se mělo za to, že jsou splněny všechny podmínky pro kumulaci dovozů ze čtyř zemí prošetřovaných pro újmu a analýzu příčinných souvislostí. Žádost o dekumulaci proto musela být zamítnuta.

(151)

Dovoz ze čtyř dotčených zemí se zvýšil z 304 268 tun v roce 2001 na 426 186 tun v období šetření. Kombinovaný podíl na trhu se zvýšil ze 14,2 % v roce 2001 na 21,5 % během období šetření. To je třeba vidět na pozadí klesající spotřeby.

Tabulka 2

(152)

Vážená průměrná cena dovozu ocelových trubek a dutých profilů pocházejících z těchto čtyř zemí vzrostla o 16 %, tj. ze 433 EUR za tunu na 501 EUR za tunu mezi rokem 2001 a obdobím šetření. Mezi lety 2001 a 2002 se ceny nejprve lehce snižovaly o 3 % z 433 EUR na 418 EUR a dále v roce 2003 klesly na 397 EUR, pak prudce vzrostly na 501 EUR, tj. na významně vyšší úroveň než v roce 2001. Nárůst cen v období šetření může být způsoben zejména nárůstem ceny surovin v období šetření.

Tabulka 3

(153)

Pro určení cenového podbízení Komise analyzovala údaje týkající se období šetření. Příslušné prodejní ceny výrobního odvětví Společenství byly ceny pro nezávislé odběratele, v případě potřeby upravené na úroveň ze závodu, tj. bez přepravních nákladů ve Společenství a po odečtu slev a rabatů. Ceny různých typů ocelových trubek a dutých profilů definované v dotazníku byly porovnány s prodejními cenami účtovanými vývozci, čistými beze slev a v případě potřeby upravenými o dovozní ceny CIF s příslušnou úpravou o antidumpingové clo a podovozní náklady.

(154)

Pro výpočet váženého průměrného rozpětí cenového podbízení se braly v úvahu vývozní ceny spolupracujících výrobců a údaje Eurostatu. Během období šetření bylo vážené průměrné rozpětí cenového podbízení 43 % pro Rusko, 36 % pro Ukrajinu, 22 % pro Rumunsko a 26 % pro Chorvatsko.

(155)

V souladu s čl. 3 odst. 5 základního nařízení zahrnuje prozkoumání dopadu dumpingového dovozu na výrobní odvětví Společenství vyhodnocení všech hospodářskkých faktorů, které mají vliv na stav výrobního odvětví Společenství během dotčeného období.

(156)

Objem výroby vykázal stejnou tendenci jako objem spotřeby, ačkoli pokles během let 2002 a 2003 a obnova během období šetření byly relativně výraznější než pokles a obnova spotřeby ve stejném období. Výroba prudce klesla o 21 %, z 1 495 278 tun v roce 2001 na 1 174 414 tun v roce 2002. V roce 2003 dosáhl objem výroby pouze tří čtvrtin objemu výroby z roku 2001. Avšak v souladu se zlepšením situace v oblasti poptávky, jež vedla k investičním akcím v průmyslu ropy a zemního plynu během období šetření, se objem výroby opět zvýšil a dosáhl v období šetření 1 290 258 tun.

Tabulka 4

(157)

Výrobní kapacita byla stanovena na základě nominální kapacity výrobních jednotek v majetku výrobního odvětví Společenství s ohledem na přerušení výroby a na skutečnost, že v některých případech se část kapacity využívala pro jiné výrobky vyráběné na stejných výrobních linkách.

(158)

Výrobní kapacita ocelových trubek a dutých profilů zůstala během dotčeného období stálá. Avšak míra využití kapacity se snížila o 12 procentních bodů z 87 % na 75 % jako následek snížení objemu výroby. Zvýšení využití kapacity během období šetření je výsledkem zvýšeného objemu výroby v období šetření na pozadí stálé výrobní kapacity.

Tabulka 5

(159)

Co se týče zásob, většina výroby se vyrábí v návaznosti na objednávku. Proto zatímco byl v dotčeném období pozorován nárůst zásob o 13 %, má se za to, že v tomto případě nebyly zásoby podstatným ukazatelem újmy.

Tabulka 6

(160)

Mezi rokem 2001 a obdobím šetření se investice do výroby obdobného výrobku zmenšily z 66 852 644 EUR na 26 101 700 EUR a byly vynakládány pouze na udržení výrobní kapacity na její současné úrovni, nikoli s cílem zvýšit objem výroby.

Tabulka 7

(161)

Bylo zjištěno, že prodej výrobního odvětví Společenství odběratelům ve spojení byl uskutečněn za tržní ceny, a tudíž se tento prodej bral v úvahu pro analýzu prodeje a podílu na trhu výrobního odvětví Společenství.

(162)

Objem prodeje ocelových trubek a dutých profilů klesl na trhu Společenství z 862 054 tun roce 2001 na 725 145 tun v roce 2002, tj. o 16 %, a dále na 683 985 tun v roce 2003, kdy byla podle výrobního odvětví Společenství poptávka neobvykle nízká. Během období šetření se prodeje opět zvýšily a dosáhly 729 555 tun, což je stále podstatně méně než úroveň v roce 2001.

(163)

Zatímco celkový objem prodeje ocelových trubek a dutých profilů na trhu Společenství klesal od roku 2001 do období šetření o 15 %, klesla zároveň spotřeba Společenství o pouhých 8 %, a tudíž výrobní odvětví Společenství utrpělo ztrátu podílu na trhu ve výši 3 procentních bodů. Podíl na trhu klesl z 40,1 % v roce 2001 na 36,7 % v období šetření.

Tabulka 8

(164)

Průměrná prodejní cena jednotky výrobního odvětví Společenství vzrostla během dotčeného období o 10 % v důsledku zvýšených nákladů na suroviny, což ovlivnilo celé odvětví.

(165)

Po 4 % nárůstu průměrných cen z 672 EUR v roce 2001 na 701 EUR v roce 2002 klesly ceny na nejnižší úroveň 651 EUR v roce 2003, pak ovšem zase podstatně stouply během období šetření, kdy dosáhly 736 EUR.

(166)

V závislosti na výrobním postupu používalo výrobní odvětví Společenství jako suroviny pro výrobu ocelových trubek a dutých profilů buď šrot, nebo sochory či ingoty. Surovina je hlavní složkou ovlivňující cenu výrobních nákladů na ocelové trubky a duté profily a má přímý vliv na vývoj prodejních cen. Zatímco v letech 2001 a 2002 tvořila surovina 35 % celkových výrobních nákladů na ocelové trubky a duté profily výrobního odvětví Společenství a v roce 2003 38 %, během období šetření již cena suroviny představovala 47 % celkových nákladů.

(167)

Byl zjištěno, že průměrné ceny surovin během roku 2004 prudce stouply, což se odrazilo na vyšších prodejních cenách výrobního odvětví Společenství a také na vyšších dovozních cenách.

Tabulka 9

(168)

Během dotčeného období klesla vážená průměrná ziskovost čistého obratu výrobního odvětví prudce z 3 % v roce 2001 na – 10 % v období šetření. Ziskovost se nevyvíjí v souladu s prodejní hodnotou. Ziskovost dotčeného výrobku byla jistě během období šetření mnohem nepříznivější než ve třech předchozích letech, kdy se prodeje ve skutečnosti v období šetření zvyšoval v porovnání s úrovní z let 2002 a 2003. Důvodem tohoto vývoje je to, že vzestup cen surovin nebylo možné plně odrazit v prodejních cenách. Vyšší ceny surovin nebylo možné přesunout na koncového zákazníka vzhledem k nízkým cenovým úrovním dovozu z dotčených zemí.

Tabulka 10

(169)

Výrobní odvětví Společenství vytvořilo během období šetření negativní peněžní tok –16 735 140 EUR. Likvidita výrobního odvětví Společenství se v roce 2003 stala velmi zápornou, pak se však situace peněžního toku poněkud zlepšila, ale stále byla vzdálená tomu získat zpět pozitivní hodnoty. Peněžní tok musel být vypočítán na základě čistého zisku před zdaněním pro výrobek prodávaný ve Společenství i mimo ně, v roce 2002 byl pozitivní (26 milionů EUR), ale v roce 2003 se změnil na velkou čistou ztrátu (minus 86 milionů), což vysvětluje značný pokles peněžního toku mezi lety 2002 a 2003. Peněžní tok se nevyvíjel v souladu se ziskovostí jako devalvace, která je pro tento kapitálově náročný průmysl typicky vysoká, ale klesl mezi lety 2002 a 2003 z 51 795 853 EUR na 48 276 850 EUR, ale opět vzrostl v období šetření na 58 820 712 EUR. Během období šetření však zůstal peněžní tok negativní.

Tabulka 11

(170)

Návratnost čistých aktiv se vypočítala vyjádřením čistého zisku před zdaněním obdobného výrobku prodávaného ve Společenství i mimo ně jako procentní podíl čisté účetní hodnoty fixního majetku přiděleného obdobnému výroku prodávaného ve Společenství i mimo ně. Negativní vývoj tohoto ukazatele po roce 2001 je na jedné straně způsoben klesajícími investicemi do obdobného výrobku od roku 2001 do období šetření a na straně druhé ziskem obdobného výrobku prodávaného ve Společenství i mimo ně, který byl v letech 2001 a 2002 ještě pozitivní, ale v roce 2003 se stal negativním. Návratnost aktiv, ačkoli se v období šetření zlepšuje ve srovnání s rokem 2003, stále dosahuje pouhých – 11 % během období šetření. Hodnota zisku použitá pro určení tohoto faktoru byla ziskem získaným jak z domácího, tak z vývozního prodeje výrobního odvětví Společenství. Bylo to nezbytné z toho důvodu, že aktiva se používala pro oba prodejní kanály a přidělení aktiv nebylo možné.

Tabulka 12

(171)

S výjimkou jedné společnosti nebyla zaznamenána žádost výrobního odvětví Společenství ani známka toho, že by výrobní odvětví Společenství mělo problém opatřit si kapitál pro své činnosti, a proto se má za to, že výrobní odvětví Společenství jako celek bylo v dotčeném období schopno si kapitál pro své činnosti obstarat.

(172)

Zaměstnanost ve výrobním odvětví Společenství klesla o 13 % a náklady práce klesly během dotčeného období o 9 %.

Tabulka 13

(173)

Produktivita měřená ve výstupu (výrobě) na jednoho zaměstnance za rok dosáhla v období šetření stejné úrovně jako v roce 2001, po snížení v letech 2002 a 2003.

Tabulka14

(174)

Zatímco spotřeba Společenství klesla mezi rokem 2001 a obdobím šetření o 8 %, objem prodeje výrobního odvětví Společenství odběratelům ve spojení i těm, kteří ve spojení nejsou, klesl o 15 %. Na druhé straně stoupl podíl na trhu dovozu ze čtyř dotčených zemí o 7,3 procentního bodu. Proto prodej výrobního odvětví Společenství klesl v dotčeném období mnohem prudčeji než poptávka.

(175)

Co se týče vlivu rozsahu skutečných dumpingových rozpětí na výrobní odvětví Společenství, vzhledem k objemu a cenám dovozu ze čtyř dotčených zemí, nelze jejich vliv považovat za zanedbatelný.

(176)

Jak je prokázáno v analýze indikátorů újmy výše, hospodářská a finanční situace výrobního odvětví Společenství se od uložení antidumpingových opatření na dovoz částí dotčeného výrobku z Ruska a Rumunska v roce 1997 a z Chorvatska a Ukrajiny v únoru 2000 příliš nezlepšila. Jsou také důkazem toho, že Společenství je stále v křehké a zranitelné situaci.

(177)

Analýza indikátorů újmy odhalila, že situace výrobního odvětví Společenství se po roce 2001 výrazně zhoršila a v roce 2003 dosáhla nejhoršího stavu. Během období šetření ukázaly indikátory újmy ve srovnání s nesmírně špatnou situací v roce 2003 zlepšení. Zlepšení situace v období šetření lze spojit s celkově lepší situací trhu, a zvláště se zvýšením poptávky po ocelových trubkách a dutých profilech průmyslem ropy a zemního plynu. Výrobní odvětví Společenství se však ani zdaleka nedokázalo vrátit na úroveň roku 2001, tj. před nárůstem dumpingového dovozu. V tomto ohledu je řečeno, že nárůst prodejní ceny pozorovaný v období šetření nebyl ani dostačující k tomu, aby plně odrazil zvýšené náklady na suroviny, o zlepšení situace ve výrobním odvětví Společenství ani nemluvě.

(178)

Je pravdou, že na první pohled některé indikátory újmy vykazují stálý (schopnost opatřit si investice, zaměstnanost) nebo dokonce příznivý vývoj (průměrné prodejní ceny). Většina indikátorů újmy (např. ziskovost, investice, výroba a objemy prodeje) však vykazuje v dotčeném období jasný negativní vývoj, ačkoli ve srovnání s předchozím rokem se slabě zlepšují během období šetření. Toto zlepšení však nezmění nic na tom, že nejpodstatnější indikátory újmy zůstávají negativní.

(179)

Co se týče příznivého vývoje cen, nelze růst cen během období šetření přičítat zlepšení situace výrobního odvětví Společenství, ale byl spíše náhodným důsledkem zvýšených cen surovin. Mimo to výše uvedené faktory vykazující stálý vývoj neurčují celkový stav výrobního odvětví Společenství. Vzhledem k velmi nepřízivému vývoji indikátorů souvisejících se ziskem je životnost odvětví ohrožena, pokud se situace ve střednědobém výhledu nebo i dříve nenapraví.

(180)

Po zveřejnění konečných zjištění někteří vyvážející výrobci namítali, že výrobní odvětví Společenství netrpělo během období šetření podstatnou újmou. Bylo uvedeno, že veřejně přístupné údaje naznačovaly, že výrobní odvětví Společenství bylo v dobré finanční situaci a že prodej a ziskovost výrobního odvětví Společenství vykazovaly během období šetření příznivou tendenci.

(181)

Poznamenává se, že roční finanční výsledky některých výrobců ve Společenství byly v období šetření zajisté pozitivní, objemy prodeje rostly a bylo dosaženo ziskových výsledků. Zatímco však celková finanční situace některých výrobců ve Společenství byla v období šetření skutečně příznivá, musí být příslušná analýza založena na finančním výkonu výrobního odvětví Společenství s ohledem na výrobu a prodej obdobného výrobku na trhu Společenství. Jelikož obdobný výrobek netvoří celý objem výroby výrobního odvětví Společenství ani jeho celkový prodej ve Společenství, bylo zjištěno, že i přes celkově dobrý výkon některých výrobců ocelových trubek a dutých profilů ve Společenství existuje podstatná újma, pokud jde o prodej obdobného výrobku ve Společenství.

(182)

S ohledem na výše uvedené se má za to, že výrobní odvětví Společenství utrpělo podstatnou újmu ve smyslu čl. 3 odst. 6 základního nařízení.

(183)

Podle čl. 3 odst. 6 a čl. 3 odst. 7 základního nařízení Komise přezkoumala, zda dumpingový dovoz dotčeného výrobku pocházející z dotčených zemí způsobil výrobnímu odvětví Společenství podstatnou újmu. Přezkoumány byly i známé činitele jiné než dumpingový dovoz, které mohly ve stejnou dobu poškodit výrobní odvětví Společenství, aby se zajistilo, že případná újma způsobená těmito dalšími činiteli nebude připisována dumpingovému dovozu.

(184)

Dovoz ze čtyř dotčených zemí se v dotčeném období podstatně zvýšil, tj. o 40 %, co se týče objemu, a o 7,3 procentního bodu, co se týče podílu na trhu. Zároveň průměrné ceny dovozu pocházejícího z dotčených zemí snížily v období šetření průměrné ceny výrobního odvětví Společenství o 32 %. Nárůst cen zaznamenaného dumpingového dovozu pouze odrážel zvýšení nákladů na suroviny. Tento podstatný růst objemu dovozu ze čtyř dotčených zemí a získávání podílu na trhu v dotčeném období za ceny, které zůstávaly pod úrovní cen výrobního odvětví Společenství, se časově shodovaly se zřejmým zhoršením celkové finanční situace výrobního odvětví Společenství během stejného období.

(185)

Jednotkové ceny výrobního odvětví Společenství se během dotčeného období rovněž zvýšily o 10 %. Tyto ceny však byly stlačeny a nemohly ani pokrýt značný nárůst nákladů na suroviny, jak je patrné z významné úrovně ztrát, jež utrpělo výrobní odvětví Společenství.

(186)

Na základě výše uvedených úvah by se zdálo, že levný dovoz z dotčených čtyř zemí měl na zhoršení situace výrobního odvětví Společenství určující vliv, což se odráží zvláště na nedostatečném vývoji prodejních cen a rovněž na snížení výroby, objemů prodeje, podílů na trhu a na prudkém poklesu ziskovosti a zmenšení investic.

(187)

Během dotčeného období se spotřeba Společenství snížila o 8 %. Snížení samotné však nelze považovat za určující příčinu nastalé újmy výrobního odvětví Společenství, neboť prodej výrobního odvětví Společenství v dotčeném období klesal relativně rychleji než spotřeba (respektive – 16 % a – 14 % mezi rokem 2001 a koncem období šetření). Mimo to se ukázalo, že se dovoz z dotčených zemí v dotčeném období zvýšil, a přebíral tak podíly na trhu ztracené výrobním odvětvím Společenství. Z těchto důvodů bylo zjištěno, že snížení spotřeby nemohlo být skutečnou příčinou újmy, již utrpělo výrobní odvětví Společenství.

(188)

Podle Eurostatu a informací shromážděných během šetření jsou hlavními třetími zeměmi, odkud se dovážejí ocelové trubky a duté profily, Japonsko, Argentina a USA.

(189)

Dovoz z Japonska dosáhl v roce 2001 52 960 tun a během dotčeného období se snížil o 34 % na 34 857. Japonský dovoz dotčeného výrobku dosahoval podílu na trhu ve výši 2,5 % v roce 2001, během období šetření pak klesl na 1,8 %. Japonský dovoz se uskutečňoval za ceny, které byly nejméně dvojnásobkem cen výrobního odvětví Společenství. Proto se dovoz z Japonska nepovažoval za dovoz s nepříznivým vlivem na situaci výrobního odvětví Společenství.

(190)

Dovoz z Argentiny vzrostl o 52 %, z 30 962 tun v roce 2001 na 46 918 tun v období šetření. To odpovídá podílu na trhu, který se zvýšil o jeden procentní bod z 1,4 % v roce 2001 na 2,4 % v období šetření. Úroveň cen dovozu z Argentiny se během dotčeného období držela nad cenami čtyř dotčených zemí, např. v období šetření dosahovala průměrná dovozní cena CIF dovozu z Argentiny 660 EUR, zatímco vážená průměrná dovozní cena CIF čtyř dotčených zemí byla 501 EUR za tunu. V průběhu analýzy byla brána v úvahu skutečnost, že jeden výrobce ve Společenství je ve spojení s vyvážejícím výrobcem. Bylo však dokázáno, že ocelové trubky a duté profily dovezené tímto výrobcem ve Společenství ze společnosti ve spojení v Argentině nebyly vzhledem k množství či ceně určujícím důvodem stavu újmy tohoto konkrétního výrobce ve Společenství i celého výrobního odvětví Společenství.

(191)

Co se týče USA, statistiky Eurostatu ukazují, že podíl na trhu dovozu ocelových trubek a dutých profilů z USA vzrostl v období šetření z 0,6 % v roce 2001 na 1,8 %. Průměrné prodejní ceny amerického dovozu na počátku dotčeného období byly 2 414 EUR za tunu, tj. téměř čtyřikrát více než ceny výrobního odvětví Společenství, a následně během období šetření značně klesly o 77 % na 797 EUR za tunu, stále však převyšují ceny výrobního odvětví Společenství o 8 %. Proto i přes zvýšený dovoz z USA nemůže být tento dovoz kvůli své cenové úrovni považován za skutečnou příčinu újmy, již utrpělo výrobní odvětví Společenství.

(192)

Bylo uvedeno, že dovoz z Argentiny a Spojených států od roku 2001 stále roste, že jeho spojený podíl na trhu překročil v období šetření 4 % a že americké ceny zůstaly pod cenami účtovanými vyvážejícími výrobci ve třech ze čtyř dotčených zemí.

(193)

Tvrzení, že americké ceny byly nižší než ceny účtované třemi ze čtyř dotčených zemí, se nezakládá na pravdě. Obecněji se má za to, že zvláště vzhledem k vysokým cenám nemůže být tento dovoz považován za určující příčinu újmy.

(194)

Jeden z vyvážejících výrobců uvedl, že výrobní odvětví Společenství bylo aktivní zejména ve výrobě a prodeji výrobků vyšší kategorie (profily OCTG), které by konkurovaly dovozům z Japonska, Argentiny a Spojených států. Bylo namítnuto, že dovoz z těchto tří zemí spolu zvýšil podíl na trhu o 1,5 procentního bodu mezi lety 2001 a obdobím šetření a že dovoz z těchto tří zemí nahrazoval ocelové trubky a duté profily vyráběné výrobním odvětvím Společenství spíše než ocelové trubky a duté profily dovážené z Ruska a Ukrajiny.

(195)

Je zdůrazněno, že výrobní odvětví Společenství i přes prosazování výroby výrobků vyšší kategorie a s přidanou hodnotou stále vyrábí podstatná množství různých ocelových trubek a dutých profilů, včetně výrobků nižší kategorie. Ve skutečnosti představují profily OCTG jen malý podíl aktivit výrobního odvětví Společenství, totiž 5 % celkového objemu prodeje a 7 % celkové hodnoty prodeje obdobného výrobku prodávaného během období šetření na trhu Společenství. Nárůst společného podílu na trhu Japonska, Argentiny a Spojených států o 1,5 procentního bodu z 4,5 % v roce 2001 na 6,0 % v období šetření může, pokud vůbec, být do jisté míry spojen s výraznější ztrátou podílu na trhu výrobního odvětví Společenství během stejného období, tj. z 40,1 % na 36,7 %. Proto musí být tvrzení, že dovoz z těchto tří zemí způsobil podstatnou újmu výrobnímu odvětví Společenství, zamítnuto.

(196)

Jeden z vyvážejících výrobců uvedl, že služby Komise opomněly vzít v úvahu vliv dovozu ocelových trubek a dutých profilů z nových členských států. Zejména Slovensko, dokazoval, dříve vyváželo do ES za dumpingové ceny způsobující újmu. Tento dovoz byl předmětem antidumpingových cel, která přestala platit v souvislosti s rozšířením v období šetření. Také se tvrdilo, že tento dovoz je příčinou ztráty podílu na trhu výrobního odvětví Společenství.

(197)

Je však poznamenáno, že objemy prodeje z výrobního odvětví Společenství a od jiných evropských výrobců (včetně Slovenska) postupně klesaly o přibližně 133 000 tun a o 112 000 tun mezi lety 2001 a 2004, zatímco ve stejné době stoupal dovoz ze čtyř dotčených států o přibližně 120 000 tun (13).

(198)

Co se týče dovozu ze Slovenska před rozšířením, nelze tvrdit, že by takový dovoz mohl výrobnímu odvětví Společenství způsobit nebezpečný dumping za období od roku 2001 do rozšíření (tj. 1. květen 2004), neboť byl předmětem antidumpingových cel a dostal se na stejnou úroveň s výrobním odvětvím Společenství. Možný účinek tohoto prodeje v EU 25 počínaje 1. květnem nelze považovat za takový, aby vyvrátil zjištění o újmě nebo narušoval příčinnou souvislost mezi dumpingovým dovozem ze čtyř prošetřovaných zemí a újmou, již utrpělo výrobní odvětví Společenství. Ve skutečnosti analýza dovozu dotčeného výrobku ze Slovenska do Společenství před rozšíření a po něm, založená na údajích Eurostatu, ukazuje, že v roce přistoupení tento dovoz dotčeného výrobku na ostatní trh Společenství (EU 24) vzrostl o 7 % neboli o 5 911 tun ve srovnání s rokem předcházejícím přistoupení. Toto zvýšení objemu je ve srovnání s vývojem dovozu ze čtyř dotčených zemí velmi malé.

(199)

Vzhledem k výše uvedenému se má za to, že se podíl na trhu výrobního odvětví Společenství nezmenšil v důsledku hospodářské soutěže uvnitř Společenství.

(200)

Proto se tvrzení, že by hospodářská soutěž uvnitř Společenství mohla být důvodem snížení nebo ztráty podílu na trhu výrobního odvětví Společenství, zamítá.

(201)

V reakci na zveřejnění konečných zjištění uvedl jeden vyvážející výrobce, že faktor cykličnosti trhu s ocelí nebyl brán v úvahu, jak požaduje čl. 3 odst. 7 základního nařízení.

(202)

V této souvislosti se poznamenává, že vyvážející výrobce nepředložil žádný důkaz, kterým by podložil své tvrzení, že cykličnos trhu s ocelí způsobila nepříznivou situaci výrobního odvětví Společenství. Mimo to se poznamenává, že cykličnost trhu s ocelí by měla dopad na výrobní odvětví Společenství i na vyvážející výrobce stejnou měrou. Z toho důvodu by měl mít klesající cyklus trhu s ocelovými trubkami a dutými profily, který měl údajně nepříznivý vliv na stav výrobního odvětví Společenství, nepříznivý vliv i na objem dovozu ocelových trubek a dutých profilů, tj. objem dovozu ze čtyř dotčených zemí by se měl snížit. Jak však bylo uvedeno v 151. bodě odůvodnění, společný objem dovozu čtyř dotčených zemí se od roku 2001 do roku 2004 každoročně zvyšoval. Proto se má za to, že cykličnost trhu s ocelí nelze považovat za příčinu újmy, již utrpělo výrobní odvětví Společenství.

(203)

Jedna společnost uvedla, že pokles hodnoty USD vůči EUR od roku 2001 do období šetření měl vliv na situaci výrobního odvětví Společenství, aniž by poskytla jakýkoli důkaz, že tyto pohyby směnných kurzů mají skutečně nějaký nepříznivý vliv na výkon výrobního odvětví Společenství. Bez jakékoli podložené informace ukazující, že nepříznivá situace výrobního odvětví Společenství byla ovlivněna zhodnocením EUR vůči USD se má za to, že pohyby směnných kurzů neporušily příčinné souvislosti mezi dumpingovým dovozem a nepříznivou situací výrobního odvětví Společenství. Mimo to byla analýza výrobního odvětví Společenství založena na finančním výkonu obdobného výrobku vyráběného a prodávaného na trhu Společenství. Protože velká většina prodeje obdobného výrobku na trhu Společenství byla fakturována v EUR a protože všechny významné výrobní náklady byly rovněž primárně uskutečňovány v EUR, neměly pohyby směnných kurzů v žádném případě vliv na újmu, jíž utrpělo výrobní odvětví Společenství.

(204)

S ohledem na výše popsaný vývoj objemů, cen a podílů na trhu dovozu pocházejícího z jiných třetích zemí se má za to, že podstatná újma utrpěná výrobním odvětvím Společenství nemůže být připisována tomuto dovozu.

(205)

Dva vyvážející výrobci tvrdili, že snížení ziskovosti bylo následkem růstu nákladů na suroviny, a tudíž by se nemělo spojovat s dumpingovým dovozem z dotčených zemí. Ceny šrotu nebo sochorů, které jsou hlavními surovinami pro výrobu ocelových trubek a dutých profilů během dotčeného období skutečně podstatně vzrostly. Dva výrobci ve Společenství prokázali, že se cena šrotu mezi posledním čtvrtletím roku 2003 a posledním čtvrtletím období šetření zvýšila o 66 % u prvního a o 77 % u druhého výrobce. Jeden z výrobců ve Společenství prokázal, že za celé dotčené období od roku 2001 do období šetření se cena šrotu více než zdvojnásobila z 99 EUR za tunu v roce 2001 na 253 EUR za tunu v období šetření. Podobný cenový vývoj lze vysledovat na průměrné ceně sochorů.

(206)

Avšak podstatná újma výrobnímu odvětví Společenství nebyla způsobena nárůstem cen surovin jako takovým, ale okolnostmi vysvětlenými v 168. bodě odůvodnění, skutečností, že výrobní odvětví Společenství nebylo schopno přenést tyto vyšší náklady na zákazníka. Ve skutečnosti vzhledem k dumpingovému dovozu z dotčených zemí, který výrazně snížil ceny výrobního odvětví Společenství, nemohlo výrobní odvětví Společenství zvýšit prodejní ceny na hodnotu, která by náležitě odrážela vzestup cen surovin.

(207)

Po zveřejnění konečných zjištění jeden z vyvážejících výrobců tvrdil, že nebylo správné odůvodňovat snížení ziskovosti za období šetření tím, že výrobci ve Společenství nebyli kvůli cenovému tlaku dumpingového dovozu schopni zvýšit ceny tak, aby pokryly zvýšené náklady na suroviny. Podle této společnosti se cena surovin (šrotu) v období šetření zvýšila o 15,8 %. Bylo namítnuto, že se ceny dumpingového dovozu zvýšily nad zvýšenou úroveň nákladů na suroviny.

(208)

Jak však bylo uvedeno výše, důkazy získané během šetření ukázaly, že nárůst nákladů výrobců ve Společenství na suroviny během období šetření byl mnohem vyšší než údajných 15,8 %. Na základě informací poskytnutých některými výrobci ve Společenství bylo také zjištěno, že zvýšení cen surovin překročilo během celého dotčeného období růst vážené průměrné ceny ocelových trubek a dutých profilů od čtyř dotčených stran. Proto zůstává tvrzení, že kvůli cenovému tlaku dumpingového dovozu nebyli výrobci ve Společenství schopni zvýšit ceny a zachovat tak ziskovost prodeje.

(209)

Antidumpingová opatření platná od roku 1997 na výrobky podle původní definice, týkající se Rumunska a Ruska, se již od července 2004 neuplatňují z důvodu obezřetnosti v souvislosti s protisoutěžním jednáním některých výrobců ve Společenství v minulosti.

(210)

Někteří vyvážející výrobci a dovozci žádali, aby byl prozkoumán rozsah, v jakém mohou mít někteří výrobci ve Společenství sdružení do kartelu vliv na výkon celkového výrobního odvětví Společenství.

(211)

V tomto smyslu bylo zjištěno, že neexistoval žádný časový přesah mezi trváním přestupku některých výrobců ve Společenství (1990 až 1995 a, pro některé výrobky, do 1999) a posuzovaným obdobím (2001 až 2004) tohoto antidumpingového řízení. Mimo to nebyla během šetření zjištěna žádná informace o tom, že by ceny výrobního odvětví Společenství nebo jiné indikátory újmy byly ovlivněny nějakým protisoutěžním jednáním. Vzhledem k výše uvedeným skutečnostem a z nedostatku jakékoli informace nebo náznaku o opaku lze mít za to, že kartel utvořený některými výrobci ve Společenství před rokem 2001 neměl vliv na nepříznivou situaci výrobního odvětví Společenství během posuzovaného období.

(212)

Po zveřejnění konečných zjištění jeden z vyvážejících výrobců tvrdil, že útvary Komise opoměly prozkoumat možné účinky návratu k běžným soutěžním podmínkám výrobního odvětví Společenství po skončení kartelového chování v roce 1999. Bylo namítnuto, že časový přesah kartelového chování a zmíněného období tohoto šetření byl nepodstatný a že útvary Komise chybovaly v jeho hodnocení s ohledem na analýzu újmy a příčinných souvislostí a mohly porušit čl. 3 odst. 7 základního nařízení.

(213)

Nejprve bylo zdůrazněno, že kartelovým řízením byla dotčena pouze malá část dotčeného výrobku, jmenovitě profily OCTG (pod kódy KN 7304210020 a 7304291120). Během období šetření představoval objem profilů OCTG prodaných na trhu Společenství pouze 5 % celkového objemu prodeje výrobního odvětví Společenství.

(214)

Mimo to bylo zjištěno, že dvouleté období mezi koncem kartelového chování a počátkem období používaného pro určení újmy je dostačující, neboť poskytlo možnost k návratu k běžným soutěžním podmínkám pro výrobní odvětví Společenství. Situace během období šetření však byla nepříznivá.

(215)

Vzhledem k výše uvedenému se tvrzení zamítá.

(216)

Časová shoda mezi dumpingovým dovozem z dotčených zemí, zvýšením podílu na trhu a zjištěným cenovým podbízením na jedné straně a zřejmým poškozením situace ve výrobním odvětví Společenství na straně druhé vede k závěru, že dumpingový dovoz způsobil podstatnou újmu, jíž utrpělo výrobní odvětví Společenství, ve smyslu čl. 3 odst. 6 základního nařízení.

(217)

V souladu s článkem 21 základního nařízení je třeba posoudit zda, i přes závěry o škodlivém dumpingu, existují přesvědčivé důvody, které by vedly k závěru, že není v zájmu Společenství přijmout v tomto konkrétním případě opatření. V tomto smyslu je třeba zvážit vliv možných opatření na všechny zúčastněné strany a také důsledky případného nepřijetí opatření.

(218)

Nepříznivá situace výrobního odvětví Společenství je důsledkem jeho problémů konkurovat levnému dumpingovému dovozu.

(219)

Má se za to, že uložení opatření umožní výrobnímu odvětví Společenství zvýšit objem svého prodeje a podíl na trhu, čímž vytvoří lepší úspory ze zvýšené výroby, a tím vytvoří nezbytnou úroveň zisku pro opodstatnění dalších investic do svých výrobních zařízení.

(220)

Pokud by opatření nebyla uložena, bude pokračovat zhoršení situace ve výrobním odvětví Společenství. Nebylo by schopno investovat do nové výrobní kapacity a účinně konkurovat dovozu ze třetích zemí. Některé společnosti by musely ukončit výrobu obdobného výrobku a propustit zaměstnance. Proto se má za to, že uložení antidumpingových opatření je v zájmu výrobního odvětví Společenství.

(221)

Jeden z výrobců ve Společenství, který není žadatelem a který je ve spojení s vyvážejícím výrobcem v Rumunsku, tvrdil, že výrobci ve Společenství již pracují na plnou výrobní kapacitu a nebyli by schopni uspokojit vysokou poptávku po ocelových trubkách a dutých profilech na trhu Společenství a ve třetích zemích. Společnost namítala, že uložení cel povede k nedostatku dodávek na trh Společenství. Jak však bylo uvedeno výše, šetření prokázalo, že během zmíněného období mělo výrobní odvětví Společenství významné rezervní výrobní kapacity, které by mohly být v budoucnosti použity k uspokojení poptávky po ocelových trubkách a dutých profilech na trhu Společenství.

(222)

Bylo též tvzeno, že uložení opatření povede k omezení hospodářské soutěže na trhu Společenství. Poznamenává se, že kromě výrobců, kteří jsou žadateli, existuje několik dalších významných výrobců dotčeného výrobku v nových členských státech, jak je uvedeno v 139. bodě odůvodnění. Počet výrobců ve Společenství se považuje za dostatečný, aby zajistil hospodáskou soutěž v rámci tohoto trhu i po uložení antidumpingových opatření. Dále, jak je uvedeno v 188. až 195. bodech odůvodnění, výrobci z jiných třetích zemí (například z USA) také soutěží s výrobním odvětvím Společenství stejnými výrobky a cenami. Proto se má za to, že uložení opatření nebude rizikem pro dodávky ocelových trubek a dutých profilů a ani neomezí hospodářskou soutěž na trhu Společenství.

(223)

Pokud jde o dovozce, pouze tři dovozci, kteří nejsou ve spojení, odpověděli na dotazník a u dvou z nich byla následně vykonána inspekce na místě. Čtvrtý dovozce, který není ve spojení, přijal inspekci na místě v pozdním stádiu řízení. Objemy dotčeného výrobku dováženého těmito čtyřmi dovozci představují 8 % celkového dovozu do Společenství a 3 % spotřeby Společenství.

(224)

S ohledem na skutečnost, že většina všeho dovozu ocelových trubek a dutých profilů do Společenství je uskutečňována prostřednictvím dovozců, kteří jsou ve spojení s vyvážejícími výrobci, a méně než polovina všeho dovozu vstupuje na trh Společenství prostřednictvím výrobců, kteří nejsou ve spojení, lze dovoz čtyř dovozců, kteří nejsou ve spojení, považovat za reprezentativní pro ostatní dovozce, kteří nejsou ve spojení.

(225)

Pro jednoho z dovozců představovaly dovoz dotčeného výrobku 22 % jeho celkových dovozů ocelových trubek a dutých profilů a odpovídající objemy prodeje představovaly 3 % jeho celkového obratu během období šetření. Tento prodej byly během období šetření vysoce ziskový. S ohledem na to, že většina dodavatelů této společnosti se nachází ve Společenství nebo v zemích nedotčených uložením antidumpingových cel, nelze vliv uložení antidumpingových opatření považovat za významný.

(226)

Druhý dovozce, jehož hlavní činnost tvoří dovoz a přepracování ocelových trubek a dutých profilů, dovezly všechny ocelové trubky a duté profily z dotčených zemí, zvláště pak z Ruska. Malou část tohoto dovozu tvořily tzv. „certifikované duté profily“. Má se proto za to, že uložení cel na dovoz z Ruska bude mít nepříznivý vliv na celkové podnikatelské činnosti, a zvláště na ziskovost této společnosti. Avšak vezmeme-li v úvahu, že kromě tohoto dovozce existuje v současnosti ve Společenství jen jeden dodavatel certifikovaných ocelových trubek a dutých profilů, je velmi pravděpodobné, že jakékoli zvýšení ceny v důsledku antidumpingového cla na tento výrobek může být přeneseno na konečného zákazníka. Kromě toho bude společnost také schopna získat alespoň část svých nákupů od místního dodavatele ve Společenství nebo část svých nákupů nahradit jinými než dotčenými výrobky.

(227)

Další dva spolupracující dovozci, jejichž objemy dovozu představují také pouze malý podíl z celkového objemu dovozu dotčeného výrobku během období šetření, mají za to, že se jich uložení cel nedotkne.

(228)

Vzhledem k výše uvedenému se má za to, že dovozci budou uložením antidumpingových opatření dotčeni různým způsobem v závislosti na jejich individuální situaci. Lze proto prohlásit, že uložení opatření jistě může mít významný nepříznivý účinek na finanční situaci jednoho dovozce. V průměru se však neočekává, že by uložení opatření mělo významný finanční vliv na celkovou situaci dovozců.

(229)

Žádný z uživatelů dotčeného výrobku neodpověděl na dotazník zaslaný Komisí. Šetření však prokázalo, že ocelové trubky a duté profily používají zejména stavební a ropné společnosti. Podle dostupných informací jsou ocelové trubky a duté profily součástmi větších projektů (bojlery, potrubí, konstrukce), z nichž však tvoří pouze omezenou část. Proto se dospělo k závěru, že uložení antidumpingových opatření na ocelové trubky a duté profily velmi pravděpodobně nebude mít významný vliv na náklady takovýchto uživatelů, což by mohlo vysvětlit nedostatek spolupráce ze strany uživatelů v tomto řízení.

(230)

Na základě výše uvedených zjištění a při nedostatku jiných bodů či reakcí ze strany organizací spotřebitelů se má za to, že vliv navrhovaných opatření na spotřebitele lze považovat za okrajový.

(231)

Proto se má za to, že neexistují žádné přesvědčivé důvody na základě zájmů Společenství, proč by antidumpingová cla neměla být uložena.

(232)

Aby se zabránilo další újmě způsobené dumpingovým dovozem, považuje se za přiměřené přijmout antidumpingová opatření.

(233)

Opatření by měla být uložena na takové úrovni, aby odstranila újmu způsobenou tímto dovozem, aniž by překročila zjištěné dumpingové rozpětí. Při výpočtu hodnoty cla potřebné k odstranění účinků dumpingu působícího újmu bylo bráno v úvahu, že jakékoli opatření by mělo umožnit výrobnímu odvětví Společenství, aby pokrylo své výrobní náklady a celkově získalo zisk před zdaněním, jehož by výrobní odvětví tohoto typu přiměřeně dosáhlo v odvětví s běžnými podmínkami soutěže, tj. bez dumpingového dovozu, prodejem obdobného výrobku ve Společenství. Vezmeme-li v úvahu průměrnou úroveň ziskovosti získanou výrobním odvětvím Společenství v roce 2001, bylo zjištěno, že ziskové rozpětí 3 % obratu lze považovat za přiměřené minimum, které by mohlo výrobní odvětví Společenství očekávat při neexistenci dumpingu působícího újmu. Nezbytný růst cen byl pak určen na základě srovnání vážené průměrné dovozní ceny, jak je stanovena pro výpočty cenového podbízení, a ceny dotčeného výrobku prodávaného výrobním odvětvím Společenství na trhu Společenství, která nezpůsobuje újmu. Cena, která nezpůsobuje újmu, byla získána úpravou prodejní ceny výrobního odvětví Společenství o skutečnou ztrátu nebo zisk dosažený během období šetření a připočtením výše uvedeného ziskového rozpětí. Jakýkoli rozdíl plynoucí z tohoto srovnání byl pak vyjádřen jako procentní podíl celkové dovozní ceny CIF.

(234)

S ohledem na výše uvedené se má za to, že v souladu s článkem 9 základního nařízení by měla být uložena konečná antidumpingová opatření na dovoz dotčeného výrobku ve výši nejnižšího rozpětí dumpingu a újmy, v souladu pravidlem nižšího cla.

(235)

Pokud jsou úrovně odstranění újmy vyšší než stanovená dumpingová rozpětí, stanoví se konečná opatření na základě dumpingového rozpětí. Zbytková dumpingová rozpětí byla stanovena na úrovni pro společnost s nejvyšším individuálním rozpětím v každé zemi.

(236)

Následující sazba cla, vyjádřená jako procentní podíl ceny CIF s dodáním na hranice Společenství před proclením, se stanoví takto:

(237)

Jednotlivá antidumpingová cla specifická pro každou společnost a uvedená v tomto nařízení byla stanovena na základě zjištění tohoto šetření. Proto odrážejí situaci zjištěnou během šetření s ohledem na tyto společnosti. Tato cla (na rozdíl od celostátních cel použitelných na „všechny ostatní společnosti“) se tudíž požijí výhradně na dovoz výrobků pocházejících z dané země a vyrobené společnostmi, tedy uvedenými jedinečnými právnickými osobami. Dovážené výrobky vyráběné jakoukoli jinou společností neuvedenou výslovně jménem v normativní části tohoto nařízení, včetně subjektů, které jsou ve spojení s těmi výslovně uvedenými, nemohou mít z těchto cel prospěch a jsou předmětem cel použitelných pro „všechny ostatní společnosti“.

(238)

Jakákoli žádost požadující použití těchto antidumpingových celních sazeb pro jednotlivé společnosti (např. po změně jména subjektu nebo po založení nových výrobních nebo prodejních subjektů) by měla být bezodkladně zaslána Komisi (14) se všemi příslušnými informacemi, zvláště pak s jakoukoli změnou v činnostech společnosti související s výrobou, domácími a vývozními prodeji spojenými např. se změnou jména nebo změnou výrobních nebo prodejních subjektů. Pokud jsou oprávněné, budou příslušné změny vyhotoveny, včetně aktualizace seznamu společností majících prospěch z individuálních celních sazeb. Aby se zajistilo vhodné vymáhání antidumpingových cel, nepoužijí se celostátní úrovně sazeb pouze na nespolupracující vývozce, ale i na společnosti, které v období šetření neměly žádný vývoz. Poslední jmenované společnosti však mají možnost, pokud splní požadavky čl. 11 odst. 4 druhý pododstavec základního nařízení, předložit žádost pro přezkum podle tohoto článku, aby byle jejich situace individuálně posouzena.

(239)

Co se týče určení prahové hodnoty uhlíkového ekvivalentu celním úřadem na hranici Společenství, lze určení hodnoty uhlíkového ekvivalentu provést nepřímo, ověřením jedenácti kódů KN, pod nimiž je dotčený výrobek zařazen. Během dotčeného období tvořily 99,9 % všeho dovozu dotčeného výrobku ocelové trubky a duté profily s hodnotou uhlíkového ekvivalentu pod hranicí 0,86. Proto se má za to, že by se všechny ocelové trubky a duté profily dovážené z dotčených zemí pod jedenácti kódy KN měly považovat za dotčený výrobek, kromě velmi vzácných případů, kdy je dovozce schopen předložením osvědčení prokázat, že hodnota uhlíkového ekvivalentu dováženého zboží přesahuje hranici 0,86.

(240)

Jeden z dovozců dovážející takzvané „certifikované ocelové trubky a duté profily“ do Společenství navrhl, aby jeho společnost byla osvobozena od použití antidumpingového cla. Společnost však neuvedla žádné důvody, na jejichž základě by bylo oprávněné provést takovou individuální výjimku. Mělo by být poznamenáno, že tento dovozce dovážel dumpingové ocelové trubky a duté profily, které způsobily újmu výrobnímu odvětví Společenství, a že proto nebyl žádný důvod udělit této společnosti jakoukoli individuální výjimku. Dále se má za to, že osvobození tohoto dovozce od antidumpingových cel by bylo základem nepřiměřeně velkého rizika obcházení těchto opatření. Vzhledem k tomu, že certifikované duté profily lze použít mnoha různými způsoby, totiž nelze dostatečně zajistit, že by tento dovoz byl používán pouze na stavbách v Itálii.

(241)

Po zveřejnění konečných zjištění požádal jeden z dovozců o částečné pozastavení cel na určitý dovoz dotčeného výrobku vyráběného ruským vyvážejícím výrobcem TMK, zařazeného pod kódem KN 7304 39 92 a certifikovaného italským ministerstvem veřejných prací pro použití na veřejných konstrukcích v Itálii, na dobu devíti měsíců (s možností prodloužení o dalších dvanáct měsíců).

(242)

Dovozce namítal, že částečné pozastavení by bylo oprávněné na základě zájmu Společenství podle čl. 14. odst. 4 základního nařízení. Bylo uvedeno, že bez částečného pozastavení opatření by dovozce zastavil dodávky certifikovaných dutých profilů, čímž by v Itálii byla jen jedna společnost vyrábějící certifikované ocelové trubky a duté profily, což by zavedlo monopol.

(243)

Dovozce uvedl, že částečné pozastavení opatření by nezpůsobilo žádnou újmu uvedenému jedinému výrobci ve Společenství, protože jeho objem výroby certifikovaných ocelových trubek a dutých profilů údajně pokrývá přibližně dvě třetiny roční poptávky po certifikovaných ocelových trubkách a dutých profilech v Itálii. Dovozce dále uvedl, že částečné pozastavení by mohly snadno sledovat italské celní orgány prostým ověřením certifikačních dokumentů, které musí být předloženy na celnici při každém dovozu.

(244)

Pokud jde o argument, že nečástečné pozastavení by způsobilo vznik monopolu na trhu Společenství, je poznamenáno, že zatímco během období šetření existovali v Itálii dva výrobci vyrábějící certifikované ocelové trubky a duté profily, od konce roku 2005 skutečně zůstává jen jedna společnost. Lze však dokázat, že během období šetření dumpingový dovoz certifikovaných dutých profilů z Ruska snižoval ceny certifikovaných dutých profilů vyráběných výrobním odvětvím Společenství do té míry, že výrobci ve Společenství nebyli schopni tomuto dumpingovému dovozu konkurovat a následně museli výrobu certifikovaných ocelových trubek a dutých profilů ukončit nebo výrazně omezit. Vzhledem k tomu, že skutečnost, že na trhu Společenství zůstal jediný výrobce ve Společenství vyrábějící certifikované ocelové trubky a duté profily, byla vlastně důsledkem dumpingového dovozu certifikovaných ocelových trubek a dutých profilů z Ruska, byl argument, že částečné pozastavení cel nezpůsobí výrobnímu odvětví Společenství žádnou újmu, zamítnut. Naopak se doufá, že uložení cel povede ke zvýšení hospodářské soutěže a opětovnému vstupu na trh Společenství pro výrobce certifikovaných dutých profilů.

(245)

Zatímco se uznává, že sledování částečného pozastavení by bylo v podstatě snadné prostřednictvím celních orgánů Itálii, požadované částečné pozastavení muselo být také zamítnuto ze stejných důvodů jako žádost o výjimku uvedená výše v 240. bodě odůvodnění. Udělení částečného pozastavení opatření pro jednoho dovozce by znamenalo nepřiměřeně vysoké riziko obcházení, neboť certifikované ocelové trubky a duté profily dovážené touto společností by mohly být použit i pro jiné účely než na stavbách v Itálii.

(246)

Stejný dovozce navrhl, že by od jeho dodávajícího ruského vyvážejícího výrobce měl být přijat závazek. Závazek by stanovoval dovozní objem, na který by se nevztahovalo clo, s množstevním stropem. Dovozce navrhoval, že by byly dovážené výrobky do určitého množství používány pouze na veřejných stavebních projektech v Itálii. Proto by tento dovoz nezpůsobil újmu výrobnímu odvětví Společenství. Dále by ve Společenství byla nedostatečná dodávka certifikovaných ocelových trubek a dutých profilů. Mělo by však být poznamenáno, že v souladu s čl. 8 odst. 1 základního nařízení mohou závazky nabídnout pouze vyvážející výrobci, nikoli dovozci. Proto byla tato žádost zamítnuta.

(247)

Po zveřejnění základních údajů a úvah, na jejichž základě bylo v úmyslu doporučit uložení konečných antidumpingových cel, většina vyvážejících výrobců v dotčených zemích nabídla cenové závazky v souladu s čl. 8 odst. 1 základního nařízení.

(248)

Dotčený výrobek je však charakterizován podstatným množstvím typů výrobků s některými vlastnostmi, které nelze při dovozu snadno rozeznat. Tím je prakticky nemožné zavést pro každý typ výrobku minimální ceny, které by byly smysluplné a Komise a celní orgány členských států dovozu by je mohly patřičně sledovat. Mimo to dotčený výrobek v posledních letech vykazoval značnou pohyblivost cen, a tudíž není příliš vhodný pro závazek o pevné ceně na delší časové období. Pohyblivost cen je důsledkem pohyblivosti cen surovin, jmenovitě kovových sochorů, ingotů nebo ocelového šrotu, jež tvoří velkou, ale variabilní složku výrobních nákladů. Pokud by byly minimální dovozní ceny indexovány podle ceny jedné ze surovin, musely by být zavedeny různé vzorce indexování pro podskupiny výrobků, což by učinilo určování parametrů vzorce indexování a sledování závazků nesmírně složitým.

(249)

Kromě toho se připomíná, že v minulosti byly přijímány závazky pro některé výrobky spadající mezi výdobky podle definice tohoto šetření. Tyto závazky byly založeny na principu, že ceny skupiny výrobků byly v souladu s cenovou strukturou používanou ve Společenství, ukázalo se však, že bylo pro Komisi velmi obtížné je sledovat, anebo zezpůsobily zvýšení cen na úroveň nepůsobící újmu, která by znovu zavedla spravedlivý obchod na trhu Společenství (15).

(250)

Mimo to v mnoha případech nebyla navrhovaná klasifikace výrobků dostatečně podrobná, aby umožnila řádné sledování, nebo navržená cenová úroveň neumožňuje odstranění dumpingu působícího újmu.

(251)

Vzhledem k výše uvedenému, zejména k obtížím při sledování různých minimálních cen, se má za to, že závazky v zásadě nefungují. Avšak vzhledem k nadcházejícímu přistoupení Rumunska do Společenství budou mít opatření vůči Rumunsku omezené trvání. Proto jsou rizika obcházení minimálních dovozních cen rumunskými vývozci i možnost významných cenových změn časově omezené. Komise proto rozhodnutím 2006/441/ES ze dne 23. června 2006 (16) o přijetí závazků nabídnutých v souvislosti s antidumpingovým řízením týkajícím se dovozu určitých bezešvých trubek a dutých profilů ze železa nebo oceli, pocházejících mimo jiné z Rumunska, nabídku závazku rumunských vyvážejících výrobců přijala. Uvedené rozhodnutí stanoví podrobněji důvody pro přijetí tohoto závazku. Komise uznává, že nabídka závazku odstraňuje poškozující účinek dumpingu a značně snižuje riziko obcházení.

(252)

Aby byly Komise a celní orgány dále schopny účinně sledovat plnění závazku společnostmi, je osvobození od antidumpingového cla při předložení žádosti o uvolnění do volného oběhu příslušným celním orgánům podmíněno i) předložením závazkové faktury, což je obchodní faktura obsahující alespoň údaje a prohlášení uvedená v příloze I, ii) skutečností, že jsou vyráběny, dodávány a fakturovány přímo uvedenými společnostmi prvnímu nezávislému odběrateli ve Společenství, a iii) skutečností, že zboží deklarované a předložené celním orgánům přesně odpovídá popisu uvedenému v závazkové faktuře. Pokud nejsou tyto podmínky splněny, bude v okamžiku přijetí prohlášení k propuštění zboží do volného oběhu uloženo příslušné antidumpingové clo.

(253)

Kdykoli Komise po jeho porušení zruší podle čl. 8 odst. 9 základního nařízení přijetí závazku, a to odkazem na konkrétní transakci a prohlášením příslušných faktur za neplatné, vznikne v okamžiku přijetí prohlášení s návrhem na uvolnění zboží do volného oběhu těchto transakcí celní dluh.

(254)

Dovozci by si měli být vědomi, že jako běžné obchodní riziko může celní dluh vzniknout v okamžiku přijetí prohlášení s návrhem na uvolnění do volného oběhu, jak je popsáno ve 252. a 253. bodě odůvodnění, i pokud byl závazek nabídnutý výrobcem, od nějž nakupovali, přímo nebo nepřímo, Komisí přijat.

(255)

Podle čl. 14 odst. 7 základního nařízení by proto celní orgány měly bezodkladně uvědomit Komisi, kdykoli zjistí jakékoli skutečnosti poukazující na porušení závazku.

(256)

Z výše uvedených důvodů shledala Komise závazky nabídnuté rumunskými vyvážejícími výrobci přijatelnými a dotčeným společnostem byly sděleny podstatné skutečnosti, úvahy a povinnosti, na nichž je přijetí závazku založeno. Z výše uvedených důvodů jsou však závazky nabídnuté ruskými a ukrajinskými vyvážejícími výrobci nepřijatelné.

(257)

Je třeba připomenout, že v případě porušení nebo odvolání závazku nebo v případě podezření z porušení může být v souladu s čl. 8 odst. 9 a 10 základního nařízení uloženo antidumpingové clo.

(258)

Připomíná se, že, jak je uvedeno v 3. bodě odůvodnění, byly z vlastního podnětu Komise zahájeny dva prozatímní přezkumy, aby se umožnila případná změna nebo zrušení platných konečných antidumpingových opatření na dovoz výrobků podle původní definice z Chorvatska, Rumunska, Ruska a Ukrajiny.

(259)

Na základě zjištění tohoto šetření by měla být uložena opatření na dovoz ocelových trubek a dutých profilů, jak jsou definovány v 17. bodě odůvodnění, pocházejících z Chorvatska, Rumunska, Ruska a Ukrajiny. Protože dotčený výrobek tak, jak je definován v oddílu 2.1, zahrnuje také výrobky podle definice již existujícího opatření, není již další ukládání opatření uložených na výrobek podle původní definice nařízeními (ES) č. 2320/97 a (ES) č. 348/2000 vhodné, a proto by tato nařízení, ve znění pozdějších předpis, měla být zrušena.

(260)

Stejně tak by již zmíněné prozatímní přezkumy, stejně jako prozatímní přezkum a přezkum před pozbytím platnosti zahájené v listopadu 2002 a uvedené v oddíle 1.2, měly být ukončeny.

(261)

Dále se nařízení (ES) č. 1866/2005, kterým se prodlužuje částečné pozastavení opatření na výrobek podle původní definice z Chorvatska a Ukrajiny, po zrušení nařízení (ES) č. 348/2000 stává nepotřebným,

—

jsou vyráběny, dodávány a fakturovány přímo uvedenými společnostmi prvnímu nezávislému odběrateli ve Společenství,

—

k těmto dováženým produktům je přiložena závazková faktura, což je obchodní faktura obsahující alespoň údaje a prohlášení uvedené v příloze tohoto nařízení, a

—

zboží deklarované a předložené celním orgánům přesně odpovídá popisu uvedenému v závazkové faktuře.

—

pokud se ve vztahu k dováženým výrobkům popsaným v odstavci 1 zjistí, že nebyla splněna jedna nebo více podmínek stanovených v uvedeném odstavci, nebo

—

pokud Komise zruší přijetí závazku podle čl. 8 odst. 9 základního nařízení nařízením nebo rozhodnutím, které odkazuje na konkrétní transakce, a prohlásí příslušné závazkové faktury za neplatné.

European Commission

Directorate-General Trade

B-1049 Brussels/Belgium