(ES) č. 716/2006Nařízení Rady (ES) č. 716/2006 ze dne 5. května 2006 o uložení konečného antidumpingového cla z dovozu přepálené (slinuté) magnézie pocházející z Čínské lidové republiky

(1)

V prosinci 1993 byla nařízením Rady (ES) č. 3386/93 (2) uložena konečná antidumpingová opatření vztahující se na dovoz přepálené (slinuté) magnézie („PM“ nebo „dotčený výrobek“) pocházející z Čínské lidové republiky (dále jen „ČLR“) (dále jen „původní šetření“). Tato opatření měla podobu minimální dovozní ceny.

(2)

Tato opatření byla v únoru 2000 na základě přezkumu před pozbytím platnosti zachována nařízením Rady (ES) č. 360/2000 (3).

(3)

Na základě prozatímního přezkumu Rada nařízením (ES) č. 986/2003 (4) změnila formu platných antidumpingových opatření: zachovala minimální cenu, ale vztáhla ji na konkrétní podmínky a ve všech ostatních případech uložila valorické clo 63,3 %.

(4)

Po zveřejnění oznámení o nadcházejícím pozbytí platnosti antidumpingových opatření uplatnitelných na dovoz PM z ČLR (5) obdržely útvary Komise v listopadu 2004 žádost o přezkum těchto opatření v souladu s čl. 11 odst. 2 základního nařízení.

(5)

Žádost byla předložena společností Eurométaux jménem výrobců ve Společenství (dále jen „žádající výrobci“), jejichž celkový objem výroby PM představuje významnou část, v tomto případě více než 50 %, celkové výroby Společenství.

(6)

Žádost vycházela z předpokladu, že po skončení platnosti opatření existuje pravděpodobnost přetrvávání nebo obnovení dumpingu a újmy výrobnímu odvětví Společenství. Po konzultaci s poradním výborem byl vyvozen závěr, že existují dostatečné důvody pro zahájení nového přezkumu, a Komise zahájila šetření (6) v souladu s čl. 11 odst. 2 základního nařízení.

(7)

Útvary Komise oficiálně informovaly žádající výrobce ve Společenství, ostatní výrobce ve Společenství, vyvážející výrobce v ČLR (dále jen „čínští vývozci“), dovozce, obchodníky, uživatele a jejich sdružení, o kterých je známo, že se jich záležitost týká, jakož i zástupce vlády vyvážející země o zahájení nového přezkumu.

(8)

Útvary Komise zaslaly dotazník všem těmto stranám a všem ostatním subjektům, které se ohlásily v termínu uvedeném v oznámení o zahájení řízení.

(9)

Útvary Komise rovněž poskytly přímo dotčeným stranám možnost sdělit písemně své stanovisko a požádat o slyšení ve lhůtě stanovené v oznámení o zahájení řízení.

(10)

Vzhledem ke zjevně velkému počtu vyvážejících výrobců v ČLR a dovozců dotčeného výrobku bylo v oznámení o zahájení řízení vyhlášeno, že se počítá s provedením výběru vzorku v souladu s článkem 17 základního nařízení. Aby útvary Komise mohly rozhodnout, zda bude zapotřebí provést výběr vzorku, a aby mohly popřípadě výběr vzorku provést, rozeslaly formuláře, ve kterých požadovaly od každého dotčeného vyvážejícího výrobce a dovozce konkrétní informace o průměrném objemu prodeje a cenách. Útvary Komise neobdržely odpověď od žádného vyvážejícího výrobce a pouze tři odpovědi od dovozců. Proto bylo rozhodnuto, že výběr vzorku není zapotřebí provést.

(11)

Kromě toho byly dotazníky zaslány výrobcům v potenciálních srovnatelných zemích, jmenovitě Brazílii, Kanadě a Turecku, kteří byli útvarům Komise známi.

(12)

Dotazník vyplnili všichni žádající výrobci ve Společenství. Z čínských vyvážejících výrobců a dovozců neodpověděl nikdo. Nicméně dva dovozci sdělili písemně své stanovisko. Jeden uživatel zodpověděl část dotazníku.

(13)

Útvary Komise si opatřily a ověřily veškeré informace, které považovaly za nezbytné pro účely stanovení rizika přetrvávání a obnovení dumpingu a újmy a stanovení zájmu Společenství. V prostorách následujících společností byly provedeny inspekce na místě:

(14)

Šetření, které se týkalo přetrvávání nebo obnovení dumpingu, proběhlo v období od 1. ledna 2004 do 31. prosince 2004. Přezkum tendencí důležitých pro posouzení pravděpodobnosti přetrvávání nebo obnovení újmy probíhal v období od 1. ledna 2000 až do konce období šetření (dále jen „posuzované období“).

(15)

Dotčeným výrobkem je stejný výrobek jako v předchozích šetřeních, která vedla k uložení platných opatření, tj. přírodní přepálená magnézie pocházející z ČLR a zatříděná pod kód KN 2519 90 30.

(16)

PM se získává z magnezitu, tj. v přírodě se vyskytujícího uhličitanu hořečnatého. K výrobě PM musí být uhličitan hořečnatý vytěžen, rozdrcen, roztříděn a pak pražen v pecích při teplotách od 1 500 do 2 000 °C. Takto získaná PM obsahuje 80 až 98 % oxidu hořečnatého (MgO). Hlavními příměsemi obsaženými v PM jsou oxid křemičitý (SiO2), oxid železitý (Fe2O3), oxid hlinitý (Al2O3), oxid vápenatý (CaO) a oxid boritý (B2O3). PM se používá především při žáruvzdorné průmyslové výrobě žáruvzdorných odlévaných a neodlévaných výrobků. I když existují různé typy dotčeného výrobku, např. s různým obsahem MgO, není mezi nimi významný rozdíl, pokud jde o podstatné chemické a fyzikální vlastnosti a použití, a jsou vzájemně zaměnitelné. Pro účely tohoto šetření se proto, stejně jako v předchozím šetření, považují za jediný výrobek.

(17)

Tento přezkum potvrdil zjištění z předchozích šetření, totiž že výrobky vyvážené z ČLR a výrobky vyráběné a prodávané na domácím trhu v ČLR a též výrobky vyráběné a prodávané výrobci ve Společenství na trhu Společenství a výrobcem ve srovnatelné zemi na domácím trhu srovnatelné země mají stejné podstatné fyzikální a chemické vlastnosti a použití, a jsou proto považovány za obdobné výrobky ve smyslu čl. 1 odst. 4 základního nařízení.

(18)

V souladu s čl. 11 odst. 2 základního nařízení bylo zjišťováno, zda by pozbytí platnosti opatření vedlo k přetrvání dumpingu.

(19)

Vzhledem k tomu, že nespolupracoval žádný z čínských vyvážejících výrobců ani žádný dovozce ve Společenství, muselo toto šetření vyjít z informací, které měly útvary Komise k dispozici z jiných zdrojů. V tomto ohledu a v souladu s ustanoveními článku 18 základního nařízení byly ke stanovení dovážených množství a dovozních cen použity údaje Eurostatu k příslušnému osmimístnému kódu KN, ověřené u jiných zdrojů.

(20)

Na základě údajů Eurostatu bylo zjištěno, že v průběhu období šetření bylo z ČLR do Společenství dovezeno 369 079 tun PM, což představuje přibližně 40 % spotřeby Společenství.

(21)

V průběhu období šetření předchozího přezkumu před pozbytím platnosti dosáhl objem dovozu PM z ČLR do Společenství 260 967 tun, což představovalo 54 % spotřeby Společenství.

(22)

Je třeba říci, že vzhledem k rozšíření Společenství na 25 členských států nejsou objemy vývozu a podíly na vývozním trhu z předchozího a současného přezkumu před pozbytím platnosti přímo srovnatelné.

(23)

V souladu s čl. 11 odst. 9 základního nařízení použily útvary Komise stejné postupy jako při předchozím šetření. Je vhodné připomenout, že v předchozím šetření bylo zjištěno dumpingové rozpětí okolo 50 %.

(24)

Při stanovení běžné hodnoty se bral ohled na skutečnost, že v rámci tohoto šetření by běžná hodnota dovozu z ČLR měla být založena na údajích týkajících se třetí země s tržním hospodářstvím v souladu s čl. 2 odst. 7 písm. a) základního nařízení. V oznámení o zahájení šetření bylo za vhodnou třetí zemi s tržním hospodářstvím označeno Turecko. Dovozce, který není ve spojení, uvedl, že Turecko není vhodné z toho důvodu, že v Turecku je obtížnější přístup k surovinám než v ČLR, neboť turecké doly na magnezit nemají přírodní výhody čínských dolů, takže náklady na těžbu a zpracování jsou v Turecku vyšší než v čínských dolech. Stejný výrobce rovněž uvedl, že domácí turecký trh je příliš malý, aby mohl být srovnáván s čínským trhem. Navrhl, že by vhodnější třetí zemí s tržním hospodářstvím byla Brazílie nebo Kanada.

(25)

Útvary Komise zkoumaly, zda Turecko, které bylo použito jako třetí země s tržním hospodářstvím již při předcházejícím šetření, stále představuje vhodnou volbu. Zjistily především, že nejméně tři turecké společnosti vyrábějí a prodávají PM ve významném množství v Turecku a že si konkurují mezi sebou navzájem a s dovozem z dalších zemí. Otázka snadnějšího přístupu k surovinám v ČLR než v Turecku byla zkoumána již při prvním šetření a žádný nový důkaz vedoucí k závěru, že Turecko není vhodnou třetí zemí s tržním hospodářstvím, nebyl předložen. Pokud by bylo dokázáno, že tyto rozdíly existují, mohly by být zohledněny ve formě příslušných úprav. Jeden turecký výrobce přislíbil spolupráci.

(26)

Návrh využít jako možnou srovnatelnou zemi Brazílii a Kanadu byl také zvažován a byly rozeslány antidumpingové dotazníky všem známým výrobcům PM v těchto zemích. Nepřišly však žádné odpovědi, a proto útvary Komise neměly k dispozici žádné informace o prodejních cenách a výrobních nákladech PM v Kanadě a Brazílii. Následkem toho nebylo možné dále uvažovat o využití Brazílie a Kanady jako srovnatelných zemí.

(27)

Z těchto důvodů byl vyvozen závěr, že Turecko je vhodnou srovnatelnou zemí pro účely stanovení běžné hodnoty.

(28)

V souladu s čl. 2 odst. 4 základního nařízení bylo nejdříve zjišťováno, zda byl domácí prodej uskutečněný tureckým výrobcem v rámci běžného obchodního styku dostatečný. Vzhledem k tomu, že objem rentabilních transakcí přesahoval 80 % a vážená průměrná cena byla vyšší než výrobní náklady s připočtením částky za prodejní, správní a režijní náklady, byla běžná hodnota stanovena na základě vážených průměrných cen skutečně zaplacených za dotčený výrobek na domácím tureckém trhu. V souladu s článkem 18 základního nařízení a vzhledem k tomu, že čínští vývozci nespolupracovali, byla použita vážená průměrná prodejní cena tureckého výrobce, neboť nebyly k dispozici žádné informace o typech výrobku dovážených z ČLR do Společenství ani žádné informace, které by naznačovaly, že se sortiment čínských výrobků vyvážených do Společenství podstatným způsobem odlišuje od sortimentu domácího prodeje v Turecku.

(29)

Vzhledem k tomu, že čínští výrobci nespolupracovali, musela být vývozní cena stanovena na základě dostupných údajů, v souladu s článkem 18 základního nařízení. Pro účely stanovení vývozní ceny bylo rozhodnuto vycházet z údajů Eurostatu. Úrovně takto získaných průměrných cen byly potvrzeny informacemi sdělenými jediným spolupracujícím uživatelem.

(30)

Vážená průměrná běžná hodnota a vážená průměrná vývozní cena PM byly srovnávány v souladu s čl. 2 odst. 11 základního nařízení na úrovni ceny ze závodu.

(31)

Aby mohlo být provedeno spravedlivé srovnání běžné hodnoty a vývozní ceny, byly v souladu s čl. 2 odst. 10 základního nařízení zohledněny rozdíly v činitelích, které mohou ovlivnit srovnatelnost cen. Byly proto provedeny úpravy v případě nákladů na pozemní i lodní dopravu, pojištění, manipulaci a nakládku a vedlejších nákladů.

(32)

Při předchozím šetření bylo uznáno, že přístup k surovinám je v ČLR jednodušší než v Turecku. Vzhledem k tomu, že nebyly předloženy informace svědčící o změně těchto okolností, byla provedena úprava za účelem zohlednění rozdílu mezi těžebními sazbami v těchto dvou zemích. Byla uplatněna stejná úprava běžné hodnoty jako při předchozím šetření, tj. snížení běžné hodnoty o částku odpovídající 20 % nákladů na těžbu zjištěných u spolupracujícího tureckého výrobce.

(33)

Dále bylo stejně jako při předchozích šetřeních zjišťováno, zda je čínská surovina čistší než turecká surovina. Vzhledem k nedostatku předložených informací svědčících o změně těchto okolností byla za účelem zohlednění tohoto rozdílu provedena úprava odpovídající 25 % výrobních nákladů zjištěných u spolupracujícího tureckého výrobce.

(34)

Při srovnání běžné hodnoty a vývozní ceny byl zjištěn dumping, přičemž dumpingové rozpětí se rovnalo rozdílu, o který byla takto stanovená běžná hodnota vyšší než vývozní cena do Společenství. Takto zjištěné dumpingové rozpětí vyjádřené v procentech dovozní ceny CIF na hranice Společenství dosahovalo přibližně 35 %.

(35)

Vedle analýzy existence dumpingu v průběhu období šetření byla zkoumána též pravděpodobnost přetrvávání dumpingu. Vzhledem k tomu, že nespolupracoval žádný z čínských vyvážejících výrobců a že bylo k dispozici málo veřejně přístupných informací o čínském odvětví PM, jsou níže uvedené závěry založeny převážně na dostupných údajích, jmenovitě informacích o průzkumu trhu předložených žádajícími výrobci nebo zjištěných během šetření a považovaných za spolehlivé, společně s údaji Eurostatu, japonských obchodních statistik a amerického Census Bureau.

(36)

Podle obsahu žádosti o přezkum před pozbytím platnosti mají čínští výrobci značné volné výrobní kapacity, neboť vlastní největší zásoby magnezitové rudy na světě, odhadované na 1 300 milionů tun. Celková kapacita výroby dotčeného výrobku v ČLR se odhaduje na 3,5 milionu tun ročně, přičemž čínská domácí spotřeba se odhaduje přibližně na 1,2 až 1,5 milionu tun a vývoz přibližně na 1 milion tun ročně. To znamená, že čínští vývozci by mohli čínskou výrobu ještě rychle zvýšit.

(37)

Podle údajů Eurostatu poklesla vývozní cena čínské PM do Společenství od roku 2000 do období šetření, tj. v době, kdy byla v platnosti opatření, o 10 %. Průměrná vývozní cena PM se nicméně udržela nad uloženou minimální dovozní cenou.

(38)

Japonsko a USA patřily k hlavním trhům, na které Čína v průběhu posuzovaného období PM vyvážela.

(39)

Od roku 2000 do období šetření poklesly ceny čínského vývozu do Japonska přibližně o 7 %, z 20 054 jenů za tunu na 19 513 jenů za tunu, zatímco množství se udrželo ve stejném období na stabilní úrovni kolem 270 000 tun. Vývozní ceny do Japonska vyjádřené v eurech činily v roce 2000 202 EUR za tunu a během období šetření 145 EUR za tunu.

(40)

I když byly vývozní ceny do Japonska pořád vyšší než vývozní ceny do ES, na konci posuzovaného období měly k vývozním cenám do ES mnohem blíže než na jeho začátku. Proto se v průběhu posuzovaného období zvýšila atraktivita vývozu do ES pro čínské vývozce oproti vývozu do Japonska a čínští vývozci měli zájem vyvážet do ES větší objemy.

(41)

Ceny čínského vývozu do USA od roku 2000 do období šetření výrazně vzrostly, ze 129 USD za tunu na 208 USD za tunu v průběhu období šetření, což odpovídá 140 EUR za tunu, resp. 167 EUR za tunu.

(42)

V souvislosti s tímto obrovským nárůstem vývozních cen do USA je třeba říci, že v průběhu posuzovaného období všichni američtí výrobci přírodní PM postupně ukončili svou činnost a trh USA ovládl dovoz PM z ČLR. Dovoz z ČLR představoval v období šetření přibližně 82 % spotřeby přepálené magnézie v USA.

(43)

Vzhledem k relativně vysokým cenám, a zejména k vyšší cenové úrovni vývozu do USA než do ES, se americký trh mohl stát pro čínské vývozce PM v průběhu posuzovaného období atraktivnějším. Nicméně od počátku posuzovaného období do období šetření nedošlo k nárůstu celkového množství PM vyváženého do USA, které se udrželo přibližně na úrovni 340 000 tun za rok. Nezdá se proto pravděpodobné, že by čínští vývozci v nejbližší budoucnosti ještě podstatně zvýšili objem svého vývozu PM do USA.

(44)

V každém případě je vzhledem ke značným volným kapacitám výrobců v ČLR nepravděpodobné, že by třetí země dokázaly absorbovat zvýšení čínského vývozu. Pokud by tedy bylo umožněno, aby opatření pozbyla platnosti, znamenalo by to pro čínské vývozce pohnutku ke zvýšení vývozu do Společenství.

(45)

Vzhledem k tomu, že při šetření nespolupracoval žádný čínský vyvážející výrobce, vycházela analýza vývoje čínského vývozu do Společenství v souladu s článkem 18 základního nařízení z dostupných údajů.

(46)

Tendence pozorované v průběhu posuzovaného období ukazují velké roční výkyvy v průměrných objemech a jednotkových cenách čínského vývozu do Společenství.

(47)

Pokud jde o ceny, ty, jak již bylo uvedeno výše, poklesly v průběhu posuzovaného období celkově o 10 %, ale v posledních letech posuzovaného období, jmenovitě v letech 2001 až 2004, došlo k výraznému poklesu (– 24 %).

(48)

Pokud jde o objemy, bylo již uvedeno výše, že by čínští vývozci měli, vzhledem k dostupným volným kapacitám a omezeným možnostem zvýšit vývoz do třetích zemí, zájem dále zvýšit objem svého vývozu do EU. Navíc i když celkově došlo za posuzované období k nárůstu o 6 %, v posledních letech posuzovaného období byl nárůst skutečně značný (+ 36 % v období 2001–2004).

(49)

Jelikož nic nenasvědčuje tomu, že by tendence pozorované v posledních letech posuzovaného období neměly pokračovat, je z dostupných údajů patrné, že pravděpodobně dojde k dalšímu poklesu cen a dalšímu nárůstu objemu. Je pravděpodobné, že by tento očekávaný další nárůst čínského vývozu do ES byl na úkor výrobního odvětví Společenství, jinými slovy za ceny na úrovni nebo dokonce pod úrovní současných dumpingových cen, s cílem získat podíl na trhu.

(50)

Dále je třeba zdůraznit, že, jak je popsáno v 73. bodě odůvodnění nařízení (ES) č. 360/2000, ceny a množství čínského vývozu jsou v současné době ovlivněny licenčním systémem pro vývoz zavedeným čínskými orgány, takže pokud by byl tento systém zrušen, byli by čínští vývozci schopni zvýšit objem svého vývozu a snížit vývozní cenu.

(51)

Šetření ukázalo, že čínští výrobci pokračovali v průběhu období šetření v podstatné míře ve svých dumpingových praktikách. Vzhledem ke značným volným výrobním kapacitám Číny a možnosti, že se ES stalo pro čínské vývozce v porovnání s jinými trhy atraktivnějším trhem, než jakým bylo v minulosti, je silně pravděpodobné, že by dumping po zrušení platných opatření přetrvával přinejmenším na podobné úrovni jako dříve. Kromě toho existuje pravděpodobnost, že by po zrušení platných opatření podstatně vzrostl objem dumpingového dovozu a poklesla jeho cena.

(52)

V průběhu období šetření bylo ve Společenství pět výrobců přepálené magnézie. Šetřením bylo zjištěno, že tři žádající a plně spolupracující výrobci ve Společenství představují přibližně 55 % výroby PM ve Společenství, a tvoří tedy výrobní odvětví Společenství ve smyslu čl. 4 odst. 1 a čl. 5 odst. 4 základního nařízení.

(53)

Jeden výrobce nespolupracoval, ale zároveň šetření neodmítl. Ukázalo se, že jde o zcela integrovaného výrobce, jehož výroba PM je určena výlučně pro jeho vnitřní spotřebu.

(54)

Komisi byl znám ještě jeden výrobce, který byl kontaktován v rámci tohoto řízení. Tato společnost podnět k zahájení šetření nepodpořila, ale ani neodmítla.

(55)

Aby mohlo být určeno, zda výrobní odvětví Společenství utrpělo újmu, a aby mohla být stanovena spotřeba a jednotlivé hospodářské ukazatele situace výrobního odvětví Společenství, bylo zkoumáno, zda a do jaké míry je třeba při analýze přihlédnout k navazujícímu použití obdobného výrobku vyráběného výrobním odvětvím Společenství.

(56)

PM používají její výrobci sami při výrobě žáruvzdorných výrobků, nebo ji prodávají třetí straně, která s nimi může nebo nemusí být ve spojení.

(57)

Pro účely tohoto šetření bylo stanoveno, že je-li výstup dodáván k dalšímu zpracování společnostem z téže skupiny společností, jde o tzv. „interní použití“. Při interním použití je prodej nebo převod nákladů uskutečněn za převodní cenu, nikoli za cenu odpovídající podmínkám na trhu, nebo je prodej či převod nákladů uskutečňován pro společnost, která nemá možnost svobodného výběru dodavatele. Proto bylo třeba interní použití analyzovat na úrovni vyrobeného množství a podílu na celkovém prodeji. Všechny ostatní situace byly považovány za prodej na volném trhu.

(58)

Rozlišení mezi interním a volným trhem je pro analýzu újmy důležité, neboť výrobky určené pro interní použití nejsou vystaveny přímé hospodářské soutěži s dovozem. Naproti tomu výrobky určené pro prodej na volném trhu vstupují do přímé hospodářské soutěže s dovozem dotčeného výrobku.

(59)

V zájmu získání co nejúplnějšího obrázku o situaci ve výrobním odvětví Společenství byly obstarány a analyzovány údaje o veškeré činnosti v souvislosti s PM a následně bylo určeno, zda je výroba určena pro interní použití, nebo pro volný trh.

(60)

Na základě šetření bylo zjištěno, že některé hospodářské ukazatele týkající se výrobního odvětví Společenství lze zkoumat za celou činnost, tj. za prodej pro interní použití i pro volný trh. Výroba, výrobní kapacita a využití kapacity, peněžní tok, investice, schopnost zvýšit kapitál, zásoby, zaměstnanost, náklady práce a produktivita skutečně závisejí na celé činnosti bez ohledu na to, zda je produkt předáván k dalšímu internímu zpracování v rámci skupiny společností, nebo zda je prodáván na volném trhu.

(61)

Ostatní hospodářské ukazatele týkající se výrobního odvětví Společenství byly analyzovány a vyhodnocovány ve vztahu k situaci panující na volném trhu, zejména tam, kde existují měřitelné tržní podmínky a kde jsou obchodní operace prováděny za normálních tržních podmínek umožňujících svobodný výběr dodavatele: objem prodeje a prodejní ceny na trhu Společenství, objem vývozu a vývozní ceny. V tomto ohledu byly spotřeba, podíly na trhu, růst a ziskovost a návratnost investic stanoveny na základě prodejů na volném trhu.

(62)

Spotřeba Společenství byla stanovena na základě součtu objemu prodeje uskutečněného výrobním odvětvím Společenství ve Společenství (vyjma interní použití), dovozu z ČLR a dovozu z dalších třetích zemí.

(63)

Na tomto základě se v průběhu posuzovaného období zvýšila spotřeba Společenství o 32 %, z 693 145 tun v roce 2000 na 911 672 tun v období šetření. Tento vývoj byl částečně důsledkem zotavení ocelářského průmyslu.

Tabulka 1 –   Spotřeba Společenství

(64)

K doplnění poskytnutých informací o spotřebě Společenství na volném trhu byla na základě ověřených dotazníků vyplněných výrobním odvětvím Společenství a údajů o trhu poskytnutých žádajícími výrobci vypočtena rovněž spotřeba pro interní použití. Bylo zjištěno, že spotřeba pro interní použití vzrostla v posuzovaném období o 12 %.

Tabulka 2 –   Interní použití

(65)

Objem dovozu z ČLR nesledoval stejnou tendenci jako spotřeba Společenství. Nejprve v období 2000–2002 poklesl v průměru o 25 % a poté od roku 2002 do období šetření vzrostl o 41 %. Celkově se v průběhu posuzovaného období dovoz z ČLR zvýšil o 6 %, z 349 561 tun na 369 079 tun.

Tabulka 3 –   Dovoz z ČLR

(66)

Podíl čínského dovozu na trhu, vyjádřený v procentech spotřeby Společenství na volném trhu, poklesl z 50 % v roce 2000 na 40 % v období šetření.

Tabulka 4 –   Podíl dovozu z ČLR na trhu

(67)

Průměrná dovozní cena CIF na hranice Společenství z ČLR vzrostla v období 2000–2002 o 14 %, ale od roku 2002 do období šetření prudce poklesla o 22 %. Za celé posuzované období poklesla o 10 % a v období šetření dosáhla 140 EUR za tunu.

Tabulka 5 –   Průměrná dovozní cena z ČLR

(68)

Komise prozkoumala, zda se vyvážející výrobci v dotčené zemi v průběhu období šetření podbízeli cenám výrobního odvětví Společenství. Aby bylo možno provést srovnání cen, byly ceny výrobců ve Společenství upraveny na úroveň cen ze závodu.

(69)

Takto zjištěné rozpětí cenového podbízení činí 7,6 %.

(70)

Během posuzovaného období vzrostl objem výroby výrobního odvětví Společenství o 11 %, takže do určité míry sledoval tendenci vývoje spotřeby Společenství. Pokles objemu výroby o 3 procentní body v roce 2002 se kryl s poklesem spotřeby PM na trhu Společenství.

Tabulka 6 –   Objem výroby

(71)

Výrobní kapacita výrobního odvětví Společenství se během posuzovaného období nejprve držela v letech 2000 až 2002 na stabilní úrovni a poté od roku 2002 do období šetření vzrostla o 3 %.

Tabulka 7 –   Výrobní kapacita

(72)

Využití výrobní kapacity sledovalo během posuzovaného období stejnou tendenci jako výroba a spotřeba Společenství. Využití kapacity pokleslo v období 2000–2002 o 2 %, ale po roce 2002 se zvýšilo, takže za posuzované období vzrostlo o 7 %.

Tabulka 8 –   Využití kapacity

(73)

Peněžní tok v průběhu posuzovaného období kolísal. Celkově se však udržel na stejné úrovni (– 1 %).

Tabulka 9 –   Peněžní tok

(74)

Investice se během posuzovaného období snížily přibližně o 23 %. Přesto se však udržely na vysoké úrovni a v období šetření představovaly přibližně 10 % celkového obratu výrobního odvětví Společenství.

Tabulka 10 –   Investice

(75)

Bylo zjištěno, že výrobní odvětví Společenství nemělo v průběhu posuzovaného období potíže se zvyšováním kapitálu.

(76)

Následující tabulka ukazuje, že v posuzovaném období výrazně vzrostla úroveň zásob o 88 %. V absolutních číslech však tento nárůst není významný.

(77)

Poměr objemu zásob k objemu produkce, který v roce 2000 činil 4 %, vzrostl v období šetření přibližně na 7 %.

Tabulka 11 –   Zásoby

(78)

Po nárůstu o 8 % v období 2000–2002 zaměstnanost v roce 2003 a v období šetření poklesla. Celkově za posuzované období poklesla o 4 %.

Tabulka 12 –   Zaměstnanost

(79)

V souvislosti s nárůstem objemu výroby a poklesu zaměstnanosti došlo během posuzovaného období ke zvýšení produktivity o 15 %.

Tabulka 13 –   Produktivita

(80)

Během posuzovaného období se postupně zvyšovaly pracovní náklady výrobního odvětví Společenství. Celkově došlo od roku 2000 do období šetření ke zvýšení o 32 %.

Tabulka 14 –   Mzdy

(81)

Objem prodeje výrobního odvětví Společenství odběratelům, kteří s ním nejsou ve spojení, na trhu Společenství poklesl v období 2000 až 2003 o 9 %, ale v průběhu období šetření se zvýšil, takže celkově během posuzovaného období vzrostl o 3 %.

Tabulka 15 –   Objem prodeje výrobního odvětví Společenství stranám, které s ním nejsou ve spojení

(82)

Během posuzovaného období docházelo k postupnému zvyšování průměrných prodejních cen účtovaných na volném trhu PM výrobním odvětvím Společenství. Celkově došlo od roku 2000 do období šetření ke zvýšení o 25 %.

Tabulka 16 –   Prodejní cena výrobního odvětví Společenství

(83)

Celkový podíl výrobního odvětví Společenství na trhu poklesl z 26 % v roce 2000 na 20 % v období šetření.

Tabulka 17 –   Podíl výrobního odvětví Společenství na trhu

(84)

I když spotřeba Společenství vzrostla během posuzovaného období o 32 %, objem prodeje výrobního odvětví Společenství na volném trhu vzrostl pouze o 3 % a podíl výrobního odvětví Společenství na volném trhu se snížil o 6 %. Tendence růstu spotřeby Společenství tedy nebyla následována odpovídajícím nárůstem prodeje výrobního odvětví Společenství.

(85)

Během posuzovaného období se ziskovost vyjádřená procentem z čisté ceny prodeje stranám, které nejsou ve spojení, vyvíjela takto:

Tabulka 18 –   Ziskovost

(86)

Ziskovost výrobního odvětví Společenství sledovala stejnou tendenci jako prodejní ceny výrobního odvětví Společenství. Po ztrátě v roce 2000 a roce 2001 bez zisku i ztráty bylo výrobní odvětví Společenství v roce 2002 a dalších letech ziskové. Ziskovost se postupně zvyšovala z 3,9 % v roce 2002 na 11,4 % v období šetření. Tato tendence byla hlavně důsledkem příklonu k výrobě výrobků s vyšší přidanou hodnotou. Průměrný zisk výrobního odvětví Společenství v posuzovaném období činil 4,5 %.

(87)

Návratnost investic vyjádřená jako zisk/ztráta vztažený/á k čisté účetní hodnotě investic sledovala stejnou tendenci jako ziskovost.

Tabulka 19 –   Návratnost investic

(88)

Objem vývozu PM uskutečněného výrobním odvětvím Společenství během posuzovaného období kolísal. Celkově se však držel v období šetření na stejné úrovni jako v roce 2000 (nepatrné snížení o 1 %). Tento vývoz stále představoval přibližně 40 % celkového objemu výroby výrobního odvětví Společenství v období šetření.

Tabulka 20 –   Objem vývozu výrobního odvětví Společenství

(89)

Objemy dovozu PM do Společenství z jiných zemí než z ČLR se vyvíjely takto:

Tabulka 21 –   Dovoz z jiných třetích zemí

(90)

Celkový objem dovozu PM z jiných třetích zemí než z ČLR se během posuzovaného období více než zdvojnásobil: vzrostl z 164 044 tun v roce 2000 na 358 552 tun v období šetření. Hlavními vývozci do Společenství byly Austrálie, Severní Korea, Turecko, Brazílie, Rusko a Jižní Korea.

(91)

Podíl dovozu z jiných třetích zemí než z ČLR na trhu vzrostl během posuzovaného období o 15,6 % a představoval 39,3 %.

Tabulka 22 –   Podíl dovozu z jiných třetích zemí na trhu

(92)

Průměrné dovozní ceny z jiných třetích zemí byly během období šetření s výjimkou dovozních cen ze Severní Koreje, Ruska a Jižní Koreje vyšší než ceny výrobního odvětví Společenství. Je třeba poznamenat, že dovoz dotčeného výrobku z těchto tří zemí představoval během posuzovaného období pouhých 8,9 % všeho dovozu do Společenství a na trhu Společenství zaujímal dohromady podíl 7,1 %, zatímco podíl ČLR na trhu činil 40 %.

Tabulka 23 –   Dovoz do Společenství z jiných třetích zemí – ceny

(93)

Na základě výše uvedeného se má za to, že dovoz dotčeného výrobku z jiných třetích zemí neměl během posuzovaného období podstatný vliv na hospodářskou situaci výrobního odvětví Společenství.

(94)

Platná opatření vedla k částečnému zotavení výrobního odvětví Společenství od roku 2000. Souběžně se zvýšením celkové spotřeby Společenství se výrobnímu odvětví Společenství podařilo zvýšit objem prodeje a ceny. Ekonomické faktory jako výroba, výrobní kapacita a využití kapacity, ziskovost, návratnost investic a produktivita také vykázaly pozitivní vývoj. Tyto ukazatele dokazují, že snaha výrobního odvětví Společenství zlepšit svou konkurenceschopnost byla částečně úspěšná: prodej výrobního odvětví Společenství byl ve Společenství od roku 2002 ziskový.

(95)

Na druhou stranu jiné ukazatele vykázaly nepříznivý vývoj: podíl výrobního odvětví Společenství na volném trhu a investice se snížily, zatímco zásoby, jednotkové výrobní náklady a pracovní náklady vzrostly. I přesto však lze učinit závěr, že celkově se situace výrobního odvětví Společenství během posuzovaného období podstatně zlepšila, přestože zotavení je pouze částečné. Toto zotavení výrobního odvětví Společenství zůstává zranitelné, mimo jiné v důsledku zvyšujícího se cenového tlaku vyvolávaného dumpingovým dovozem z ČLR.

(96)

Vzhledem k náznakům zotavení výrobního odvětví Společenství nebylo možno dokázat přetrvávání újmy způsobované dumpingovým dovozem. Proto bylo zkoumáno, zda by se újma vyskytla znovu, kdyby byla opatření zrušena.

(97)

Vzhledem k pravděpodobnému vlivu pozbytí platnosti platných opatření na situaci výrobního odvětví Společenství byla zvážena řada faktorů v souladu s prvky shrnutými ve výše uvedených bodech.

(98)

Srovnání mezi dovozem z ČLR a jiných třetích zemí do Společenství ukázalo významné rozdíly v cenách. Dovozní ceny z jiných třetích zemí s výjimkou Ruska, Severní Koreje a Jižní Koreje byly v průběhu posuzovaného období vyšší než prodejní ceny výrobního odvětví Společenství, zatímco průměrná cena dumpingového dovozu z Číny poklesla o 10 %.

(99)

Pokud jde o poměrně nízké dovozní ceny z Ruska, Severní Koreje a Jižní Koreje, průměrné vývozní ceny z těchto zemí do ES poklesly méně než ceny čínského vývozu do ES. Navíc byly objemy dovážené z těchto zemí v porovnání s objemy dovozu z Číny stále velice nízké. Souhrnný podíl Ruska, Severní Koreje a Jižní Koreje na trhu činil v období šetření 7,1 %, což je méně než pětina podílu ČLR na trhu. Vliv dovozu z ČLR na hospodářskou situaci trhu Společenství s PM proto v průběhu období šetření nesporně převažoval nad vlivem dovozu z Ruska, Severní Koreje a Jižní Koreje a nic nenasvědčuje tomu, že by v budoucnu mělo dojít ke změně těchto okolností.

(100)

Jak již bylo popsáno podrobněji ve 45. až 50. bodě odůvodnění, pokud by antidumpingová opatření pozbyla platnosti, je pravděpodobné, že by vzrostl objem dumpingového dovozu dotčeného výrobku z ČLR a snížily by se ceny z těchto důvodů:

(101)

Lze učinit závěr, že značný objem dovozu z Číny za nízké a snižující se ceny vyvíjel rostoucí tlak na trh Společenství s PM, který by se se vší pravděpodobností dále stupňoval, pokud antidumpingová opatření pozbyla platnosti, neboť dovozní ceny z ČLR by pravděpodobně dále klesly a objem vývozu vzrostl. Příliv dovozů z ČLR by velmi pravděpodobně vedl k dalšímu snížení podílu výrobního odvětví Společenství na trhu a vzhledem k souběžnému vývoji prodejních cen a ziskovosti výrobního odvětví Společenství během posuzovaného období by zvýšený tlak na ceny téměř jistě vedl ke snížení zisku výrobního odvětví Společenství. Ostatní ukazatele by se s největší pravděpodobností vyvíjely také nepříznivě, pokud by výrobní odvětví Společenství přicházelo o odbyt a potýkalo se s klesajícími cenami.

(102)

Kromě toho se nezdá, že by újmu výrobnímu odvětví Společenství mohly způsobovat jiné faktory. Dovoz z jiných zemí byl uskutečněn buď za ceny vyšší než z ČLR, nebo byly jeho objemy mnohem menší, a nic nenasvědčuje tomu, že by v budoucnosti mělo dojít ke změně těchto okolností.

(103)

Na základě výše uvedeného se vyslovuje závěr, že zrušení opatření by se vší pravděpodobností vedlo k obnovení újmy výrobnímu odvětví Společenství způsobené dumpingovým dovozem.

(104)

V souladu s článkem 21 základního nařízení bylo zkoumáno, zda by prodloužení platných antidumpingových opatření bylo proti zájmu Společenství jako celku. Stanovení zájmu Společenství se opíralo o zhodnocení všech různých předmětných zájmů, tj. zájmů výrobního odvětví Společenství, dovozců a obchodníků a dále uživatelů dotčeného výrobku.

(105)

Za účelem zhodnocení pravděpodobného vlivu zachování nebo zrušení opatření si Komise vyžádala informace od všech výše uvedených zúčastněných stran. Zaslala dotazníky osmnácti dovozcům a sedmnácti uživatelům dotčeného výrobku. Na dotazník neodpověděl žádný dovozce, ačkoli dva učinili písemná prohlášení. Pokud jde o uživatele, dotazník částečně zodpověděl jeden z nich.

(106)

Je vhodné připomenout, že při předchozím šetření bylo stanoveno, že zavedení opatření není proti zájmu Společenství. Navíc je třeba zdůraznit, že toto šetření je druhým přezkumem před pozbytím platnosti, tedy analýzou situace, ve které jsou antidumpingová opatření již v platnosti. Proto by načasování a povaha tohoto šetření měly umožnit zhodnocení jakéhokoli nepatřičného nepříznivého dopadu, který tato antidumpingová opatření mohla mít na dotčené strany v minulosti.

(107)

Na tomto základě bylo zkoumáno, zda navzdory závěrům o přetrvání dumpingu a pravděpodobnosti obnovení újmy existují přesvědčivé důvody, jež by vedly k závěru, že v daném konkrétním případě není v zájmu Společenství opatření zachovat.

(108)

Připomíná se, že bylo zjištěno, že bez zachování antidumpingových opatření existuje pravděpodobnost přetrvávání dumpingu s vysokým a stále se zvyšujícím dumpingovým rozpětím, jenž by vedl ke zhoršení situace výrobního odvětví Společenství, které stále není stabilizované a plně zotavené. Na druhou stranu zachování opatření by mělo pomoci výrobnímu odvětví Společenství zcela se zotavit a předejít další újmě. Snahy výrobního odvětví Společenství o zhospodárnění výroby a zlepšení své konkurenceschopnosti a též ziskovost výrobního odvětví Společenství v posledních třech letech posuzovaného období navíc ukazují, že výrobní odvětví Společenství je životaschopné a konkurenceschopné.

(109)

S ohledem na výše uvedené se jeví prodloužení platných opatření jako nezbytné, aby se předešlo nepříznivým účinkům dumpingového dovozu, které by mohly ohrozit proces obnovy výrobního odvětví Společenství a v konečném důsledku i celou jeho existenci, a tím i mnoho pracovních míst. Je třeba také uvážit, že zánik výrobního odvětví Společenství by měl negativní dopad i na navazující odvětví, pro něž by se výrazně snížila možnost výběru dodavatelů.

(110)

Jak již bylo uvedeno, na dotazník zaslaný Komisí neodpověděl žádný dovozce, který není ve spojení. Tato nízká odezva svědčí sama o sobě o tom, že hospodářská situace tohoto odvětví nebyla opatřeními příliš negativně dotčena. To potvrzuje i skutečnost, že dovozci i nadále obchodovali s dotčeným výrobkem v podstatných množstvích, a v posuzovaném období dokonce zvýšili objem dovozu.

(111)

Byl tedy vyvozen závěr, že hospodářská situace dovozců dotčeného výrobku nebyla zavedením antidumpingových opatření, jež jsou v současné době v platnosti, významně nepříznivě ovlivněna. Ze stejného důvodu je také nepravděpodobné, že by zachování opatření způsobilo zhoršení jejich hospodářské situace v budoucnu.

(112)

Uživateli dotčeného výrobku, tedy navazujícím odvětví, jsou zejména výrobci žáruvzdorných výrobků. Jak již bylo uvedeno, ze sedmnácti uživatelů, kterým útvary Komise zaslaly dotazník, odpověděl pouze jeden, a to pouze částečně. Tak jako v případě dovozců svědčí tato nízká odezva sama o sobě o tom, že hospodářská situace v tomto odvětví nebyla opatřeními příliš negativně dotčena. I když jediná spolupracující společnost představuje navazující odvětví pouze v omezené míře, neboť v období šetření zakoupila méně než 5 % celkového objemu PM dovezené z ČLR, byl zhodnocen vliv platných opatření na její situaci.

(113)

V tomto ohledu šetření potvrdilo, že spolupracující uživatel pokračoval v dovozu PM z ČLR i přes platná opatření. Tato opatření tedy nenutila výrobce žáruvzdorných výrobků, aby se obrátili k jiným zásobovacím zdrojům. I když PM představuje nezanedbatelnou, byť malou, část nákladů na žáruvzdorné výrobky, dovozní ceny z Číny byly stále poměrně nízké, a dokonce se v průběhu posuzovaného období v průměru snížily. Proto lze vyvodit závěr, že antidumpingová opatření neměla významný nepříznivý vliv na nákladovou situaci a ziskovost uživatelů dotčeného výrobku.

(114)

Spolupracující uživatel uvedl, že ačkoli v krátkodobém horizontu nebude mít zachování antidumpingových opatření podstatný vliv na jeho situaci, ve střednědobém nebo dlouhodobém horizontu by mohlo vést k tomu, že se začne stále více žáruvzdorných výrobků vyrábět mimo ES a dovážet do ES namísto suroviny, tj. PM.

(115)

V tomto ohledu je třeba připomenout, že, jak bylo ukázáno výše, platná antidumpingová opatření nezpůsobila uzavření trhu Společenství dovozu PM, ale spíše překonala nekalé obchodní praktiky a v určité míře napravila důsledky narušení obchodu vzniklého dumpingovým dovozem. Zajištění rovných podmínek pro výrobní odvětví Společenství v oblasti PM zároveň zaručuje vysoký stupeň hospodářské soutěže mezi jednotlivými dodavateli PM, včetně čínských vývozců PM, na trhu ES.

(116)

Mimo to bylo zjištěno, že ČLR vyváží PM na některé další významné trhy, včetně USA, za vyšší ceny než do Společenství. Zdá se tedy, že opatření nezvýšila dovozní ceny do Společenství nad úroveň dovozních cen do jiných třetích zemí. Tvrzení, že by zachování antidumpingových opatření poškodilo konkurenceschopnost na jiných trzích, proto bylo zamítnuto.

(117)

Z těchto důvodů byl vyvozen závěr, že by zachování opatření na stejné úrovni nezpůsobilo zhoršení situace uživatelů.

(118)

Šetření ukázalo, že platná antidumpingová opatření umožnila částečné zotavení výrobního odvětví Společenství. Zrušení opatření by ohrozilo proces obnovy výrobního odvětví Společenství a mohlo by vést i k jeho zániku. Proto je zachování opatření v zájmu výrobního odvětví Společenství.

(119)

Navíc se zdá, že platná opatření neměla v minulosti významný negativní vliv na hospodářskou situaci uživatelů a dovozců. Z informací shromážděných v průběhu tohoto šetření vyplývá, že zvýšení cen pro uživatele, které by mohlo případně vyplynout ze zavedení antidumpingových opatření, by nebylo neúměrné vzhledem k užitku, který by mohlo mít výrobní odvětví Společenství z odstranění narušení obchodu způsobeného dumpingovým dovozem, a k užitku, který by měli uživatelé ze zachování hospodářské soutěže mezi jednotlivými dodavateli PM na trhu Společenství. Byl proto vyvozen závěr, že není žádný závažný důvod k tomu, aby platnost antidumpingových opatření nebyla v současnosti prodloužena.

(120)

Všechny zúčastněné strany byly informovány o podstatných skutečnostech a úvahách, na jejichž základě je doporučeno zachování platných opatření. Byla jim poskytnuta lhůta, ve které mohly vyjádřit své připomínky ke sděleným informacím. Nebyly obdrženy žádné připomínky, které by mohly vést ke změně výše uvedených závěrů.

(121)

Z výše uvedeného vyplývá, že by v souladu s čl. 11 odst. 2 základního nařízení měla být proměnlivá antidumpingová opatření spojená s minimální cenou 120 EUR za tunu dovozu PM z ČLR, která byla zavedena nařízením (ES) č. 360/2000, zachována,

a)

rovna rozdílu mezi minimální dovozní cenou 120 EUR za tunu a čistou cenou s dodáním na hranice Společenství před proclením ve všech případech, kdy je tato cena

b)

rovna nule, jestliže je čistá cena s dodáním na hranice Společenství před proclením stanovena na základě faktury vystavené vývozcem nacházejícím se v Čínské lidové republice přímo odběrateli ve Společenství, který s ním není ve spojení, a rovná-li se minimální dovozní ceně 120 EUR za tunu nebo je-li vyšší (doplňkový kód TARIC A439);

c)

rovna valorickému clu ve výši 63,3 % ve všech ostatních případech, které nejsou zahrnuty pod písmeny a) a b) (doplňkový kód TARIC A999).