2006/66/ESSměrnice Evropského parlamentu a Rady 2006/66/ES ze dne 6. září 2006 o bateriích a akumulátorech a odpadních bateriích a akumulátorech a o zrušení směrnice 91/157/EHS (Text s významem pro EHP)

Publikováno: Úř. věst. L 266, 26.9.2006, s. 1-14 Druh předpisu: Směrnice
Přijato: 6. září 2006 Autor předpisu: Evropský parlament; Rada Evropské unie
Platnost od: 26. září 2006 Nabývá účinnosti: 26. září 2006
Platnost předpisu: Ano Pozbývá platnosti:
Původní znění předpisu

Text předpisu s celou hlavičkou je dostupný pouze pro registrované uživatele.



SMĚRNICE EVROPSKÉHO PARLAMENTU A RADY 2006/66/ES

ze dne 6. září 2006

o bateriích a akumulátorech a odpadních bateriích a akumulátorech a o zrušení směrnice 91/157/EHS

(Text s významem pro EHP)

EVROPSKÝ PARLAMENT A RADA EVROPSKÉ UNIE,

s ohledem na Smlouvu o založení Evropského společenství, a zejména na čl. 175 odst. 1 této smlouvy a čl. 95 odst. 1 této smlouvy ve vztahu k článkům 4, 6 a 21 této směrnice,

s ohledem na návrh Komise (1),

s ohledem na stanovisko Evropského hospodářského a sociálního výboru (2),,

s ohledem na stanovisko Výboru regionů (3),

v souladu s postupem stanoveným v článku 251 Smlouvy s ohledem na společný návrh schválený dohodovacím výborem dne 22. června 2006 (4),

vzhledem k těmto důvodům:

(1)

Je žádoucí harmonizovat vnitrostátní opatření týkající se baterií a akumulátorů a odpadních baterií a akumulátorů. Hlavním cílem této směrnice je snížit na minimum nepříznivý dopad baterií a akumulátorů a odpadních baterií a akumulátorů na životní prostředí, a tím přispět k ochraně, uchování a zlepšení kvality životního prostředí. Právním základem směrnice je proto čl. 175 odst. 1 Smlouvy. Je však rovněž vhodné přijmout na základě čl. 95 odst. 1 Smlouvy opatření na úrovni Společenství, jejichž cílem bude harmonizovat požadavky týkající se obsahu těžkých kovů a označování baterií a akumulátorů, a tak zajistit hladké fungování vnitřního trhu a zamezit narušování hospodářské soutěže v rámci Společenství.

(2)

Ve sdělení Komise ze dne 30. července 1996 o přezkumu strategie Společenství v oblasti nakládání s odpady jsou stanoveny hlavní směry budoucí politiky Společenství pro nakládání s odpady. V tomto sdělení se zdůrazňuje potřeba snížit na minimum množství nebezpečných látek v odpadech a uvádějí se v něm potenciální výhody pravidel na úrovni Společenství, jimiž se omezí přítomnost těchto látek ve výrobcích a ve výrobních postupech. Ve sdělení se dále konstatuje, že v případech, kdy nelze vzniku odpadu zabránit, by se měl odpad opakovaně používat anebo využívat z materiálových nebo energetických důvodů.

(3)

V usnesení Rady ze dne 25. ledna 1988 o akčním programu Společenství pro boj proti znečištění životního prostředí kadmiem (5) bylo zdůrazněno, že v zájmu ochrany lidského zdraví a životního prostředí jsou hlavními prvky strategie pro kontrolu kadmia omezení používání kadmia jen na případy, kde neexistují vhodné alternativy, a sběr a recyklace baterií obsahujících kadmium.

(4)

Směrnice Rady 91/157/EHS ze dne 18. března 1991 o bateriích a akumulátorech obsahujících určité nebezpečné látky (6) přinesla sblížení právních předpisů členských států v této oblasti. Cílů uvedené směrnice však nebylo v plném rozsahu dosaženo. Nutnost ji přezkoumat se rovněž zdůrazňuje v rozhodnutí Evropského parlamentu a Rady č. 1600/2002/ES ze dne 22. července 2002 o Šestém akčním programu Společenství pro životní prostředí (7) a ve směrnici Evropského parlamentu a Rady 2002/96/ES ze dne 27. ledna 2003 o odpadních elektrických a elektronických zařízeních (8). Směrnice 91/157/EHS by proto měla být z důvodů jasnosti přezkoumána a nahrazena.

(5)

K dosažení cílů v oblasti životního prostředí stanovených v této směrnici se v ní zakazuje uvádět na trh určité baterie a akumulátory obsahující rtuť a kadmium. Směrnice zároveň podporuje vysokou úroveň sběru a recyklování odpadních baterií a akumulátorů a zlepšení práce v oblasti životního prostředí u všech subjektů, které se podílejí na životním cyklu baterií a akumulátorů, například u výrobců, distributorů a konečných uživatelů, a zejména u těch subjektů, které se přímo podílejí na zpracování a recyklování odpadních baterií a akumulátorů. Konkrétními pravidly, jichž je zapotřebí k plnění výše uvedených cílů, se doplňují stávající právní předpisy Společenství o odpadech, zejména směrnice Evropského parlamentu a Rady 2006/12/ES ze dne 5. dubna 2006 o odpadech (9), směrnice Rady 1999/31/ES ze dne 26. dubna 1999 o skládkách odpadů (10) a směrnice Evropského parlamentu a Rady 2000/76/ES ze dne 4. prosince 2000 o spalování odpadů (11).

(6)

Aby se zabránilo tomu, že odpadní baterie a akumulátory budou odkládány tak, že znečistí životní prostředí, a aby se zamezilo nejasnostem konečných uživatelů ohledně různých požadavků na nakládání s různými bateriemi a akumulátory, měla by se tato směrnice vztahovat na všechny baterie a akumulátory uvedené na trh v rámci Společenství. Tato široká působnost směrnice by rovněž měla zajistit úspory z rozsahu při sběru a recyklaci, jakož i optimální šetření se zdroji.

(7)

V naší společnosti mají spolehlivé baterie a akumulátory zásadní význam pro bezpečnost mnoha výrobků, zařízení a služeb a patří k základním zdrojům energie.

(8)

Přitom je žádoucí rozlišovat mezi přenosnými bateriemi a akumulátory na jedné straně a průmyslovými a automobilovými bateriemi a akumulátory na straně druhé. Mělo by se zakázat odstraňování průmyslových a automobilových baterií a akumulátorů ukládáním na skládkách nebo spalováním.

(9)

Příkladem průmyslových baterií a akumulátorů jsou baterie a akumulátory používané pro nouzovou nebo záložní dodávku energie v nemocnicích, na letištích a v kancelářích, baterie a akumulátory používané ve vlacích nebo letadlech a baterie a akumulátory používané na vrtných ropných plošinách na moři nebo na majácích. Příkladem jsou rovněž baterie a akumulátory určené výlučně do přenosných platebních terminálů v obchodech a restauracích, čtecích zařízení čárových kódů v obchodech, profesionálních videozařízení pro televizní kanály a profesionální studia a do důlních a potápěčských lamp připevněných k hornickým nebo potápěčským helmám pro profesionály, záložní baterie a akumulátory pro elektrické dveře, aby nezablokovaly nebo nezranily lidi, baterie a akumulátory používané ve vybavení nástrojů nebo v různých druzích měřicí a přístrojové techniky a baterie a akumulátory používané ve spojení se solárními panely, fotovoltaickými nebo jinými zařízeními využívajícími obnovitelné zdroje energie. Průmyslové baterie a akumulátory rovněž zahrnují baterie a akumulátory používané v elektrických vozidlech, jako například v elektrických automobilech, vozících pro invalidy, jízdních kolech, letištních vozidlech a vozidlech pro automatickou dopravu. Za průmyslovou baterii nebo akumulátor by měly být kromě výše uvedeného neúplného seznamu příkladů považovány i jakékoli baterie nebo akumulátory, které nejsou hermeticky uzavřené a u kterých se nejedná o automobilové baterie.

(10)

Příkladem přenosných baterií a akumulátorů, jimiž jsou všechny hermeticky uzavřené baterie a akumulátory, které průměrná osoba bez potíží unese a které nejsou ani automobilovými bateriemi nebo akumulátory, ani průmyslovými bateriemi nebo akumulátory, jsou jednočlánkové baterie (jako například baterie AA a AAA) a baterie a akumulátory používané spotřebiteli nebo profesionály u mobilních telefonů, přenosných počítačů, bezšňůrových elektrických nástrojů, hraček a domácích přístrojů, například elektrických kartáčků na zuby, holicích strojků a ručních vysavačů (včetně obdobného zařízení používaného ve školách, obchodech, restauracích, na letištích, v kancelářích nebo v nemocnicích), a všechny baterie nebo akumulátory, které spotřebitelé mohou používat při běžném provozu domácnosti.

(11)

Komise by měla zvážit potřebu upravit tuto směrnici s ohledem na výsledky technického a vědeckého pokroku. Zvláště by Komise měla přezkoumat výjimku ze zákazu kadmia stanovenou pro přenosné baterie a akumulátory, určené k používání u bezšňůrových elektrických nástrojů. Příkladem bezšňůrových elektrických nástrojů jsou nástroje, které používají spotřebitelé i profesionálové při soustružení, frézování, broušení, mletí, řezání, stříhání, vrtání, bourání, dírkování, zatloukání, nýtování, šroubování, leštění nebo při podobných způsobech zpracování dřeva, kovu a jiných materiálů, jakož i při sekání, řezání a jiných zahradnických pracích.

(12)

Komise by měla také sledovat a členské státy by měly podporovat technický vývoj zaměřený na zlepšení vlivu baterií a akumulátorů na životní prostředí po celou dobu jejich životního cyklu, a to i prostřednictvím účasti v systému řízení a auditu z hlediska ochrany životního prostředí Společenství (EMAS).

(13)

K ochraně životního prostředí je nutno provádět sběr odpadních baterií a akumulátorů. U přenosných baterií by se měly zřídit systémy sběru, u nichž se dosáhne vysoké úrovně sběru. Znamená to zřídit systémy sběru, aby měli koneční uživatelé možnost zbavovat se přenosných odpadních baterií a akumulátorů zdarma a bez potíží. Pro různé druhy baterií a akumulátorů jsou vhodné různé systémy sběru a způsoby financování.

(14)

Je žádoucí, aby členské státy dosáhly vysoké úrovně sběru a recyklace odpadních baterií a akumulátorů, čímž se v rámci Společenství dosáhne vysokého stupně ochrany životního prostředí a využití materiálu. Proto by se měly ve směrnici stanovit pro členské státy minimální cíle sběru a recyklace. Je vhodné, aby se úrovně sběru vypočítávaly na základě průměrného ročního prodeje v předchozích letech, čímž by se získaly srovnatelné cíle pro všechny členské státy, úměrné vnitrostátní úrovni spotřeby baterií a akumulátorů.

(15)

Pro kadmiové a olověné baterie a akumulátory by se měly stanovit konkrétní recyklační požadavky, čímž by se dosáhlo vysoké úrovně materiálového využití v rámci Společenství a předešlo by se rozdílům mezi členskými státy.

(16)

Všechny zúčastněné strany by měly mít možnost podílet se na systémech sběru, zpracování a recyklace. Tyto systémy by měly být navrženy tak, aby zabránily diskriminaci dovážených baterií a akumulátorů, překážkám obchodu nebo narušování hospodářské soutěže.

(17)

Systémy sběru a recyklace by se měly optimalizovat, zejména tak, aby se na minimum snížily náklady a nepříznivý vliv dopravy na životní prostředí. Při zpracování a recyklaci by se mělo používat nejlepších dostupných technik definovaných v čl. 2 odst. 11 směrnice Rady 96/61/ES ze dne 24. září 1996 o integrované prevenci a omezování znečisťování (12). Definice recyklace by měla vylučovat energetické využití. Pojem energetického využití je vymezen v jiných nástrojích Společenství.

(18)

Baterie a akumulátory je možné sbírat jednotlivě prostřednictvím vnitrostátních systémů sběru baterií nebo společně s odpadními elektrickými a elektronickými zařízeními prostřednictvím vnitrostátních systémů sběru zřízených na základě směrnice 2002/96/ES. V takovém případě by mělo být povinným minimálním požadavkem, aby baterie a akumulátory byly vyjmuty ze sebraných odpadních elektrických a elektronických zařízení. Po jejich vyjmutí z odpadních elektrických a elektronických zařízení podléhají baterie a akumulátory požadavkům této směrnice, zejména se započítávají do dosažení cíle sběru a podléhají požadavkům na recyklaci.

(19)

Hlavní zásady financování nakládání s odpadními bateriemi a akumulátory by měly být stanoveny na úrovni Společenství. Systémy financování by měly napomoci dosažení vysokých úrovní sběru a recyklace a měla by se v nich uplatnit zásada odpovědnosti výrobce. Všichni výrobci definovaní v této směrnici by měli být registrováni. Výrobci by měli financovat náklady na sběr, zpracování a recyklaci veškerých sebraných baterií a akumulátorů po odečtení zisku z prodeje využitých materiálů. Za určitých okolností by se však na drobné výrobce mohla vztahovat pravidla de minimis.

(20)

K úspěšnému sběru je zapotřebí poskytovat konečným uživatelům informace o vhodnosti odděleného sběru, o stávajících systémech sběru a o úloze konečných uživatelů, co se týče nakládání s odpadními bateriemi a akumulátory. Měla by být přijata prováděcí ustanovení o systému označování, v němž by konečný uživatel získal průhledné, spolehlivé a jasné informace o bateriích a akumulátorech a o těžkých kovech v nich obsažených.

(21)

Pokud budou členské státy v zájmu dosažení cílů této směrnice, a zejména k dosažení vysoké úrovně odděleného sběru a recyklace, používat ekonomické nástroje, jako například odstupňované daňové sazby, uvědomí o tom Komisi.

(22)

Je zapotřebí spolehlivých a srovnatelných údajů o množství baterií a akumulátorů uvedených na trh, sesbíraných a recyklovaných, aby bylo možno na jejich základě sledovat, zda je dosahováno cílů této směrnice.

(23)

Členské státy by měly stanovit pravidla pro sankce použitelné v případě porušení ustanovení této směrnice a zajistit jejich uplatňování. Tyto sankce by měly být účinné, přiměřené a odrazující.

(24)

Podle bodu 34 interinstitucionální dohody o zdokonalení tvorby právních předpisů (13) jsou členské státy vybízeny k tomu, aby jak pro sebe, tak i v zájmu Společenství sestavily vlastní tabulky, z nichž bude co nejvíce patrné srovnání mezi touto směrnicí a prováděcími opatřeními, a aby tyto tabulky zveřejnily.

(25)

Opatření nezbytná k provedení této směrnice by měla být přijata v souladu s rozhodnutím Rady 1999/468/ES ze dne 28. června 1999 o postupech pro výkon prováděcích pravomocí svěřených Komisi (14).

(26)

Jelikož cílů této směrnice, totiž ochrany životního prostředí a zajištění správného fungování vnitřního trhu, nemůže být dosaženo uspokojivě na úrovni členských států, a proto z důvodu rozsahu nebo účinků činnosti jich může být lépe dosaženo na úrovni Společenství, může Společenství přijmout opatření v souladu se zásadou subsidiarity stanovenou v článku 5 Smlouvy. V souladu se zásadou proporcionality stanovenou v uvedeném článku nepřekračuje tato směrnice rámec toho, co je nezbytné pro dosažení těchto cílů.

(27)

Tato směrnice se použije, aniž jsou dotčeny právní předpisy Společenství týkající se požadavků na bezpečnost, kvalitu a ochranu zdraví a zvláštní právní předpisy Společenství o nakládání s odpady, zejména směrnice Evropského parlamentu a Rady 2000/53/ES ze dne 18. září 2000 o vozidlech s ukončenou životností (15) a směrnice 2002/96/ES.

(28)

Co se týče odpovědnosti výrobců, jsou výrobci baterií a akumulátorů a výrobci jiných výrobků se zabudovanou baterií nebo akumulátorem odpovědni za nakládání s odpadem spojeným s bateriemi a akumulátory, které uvedou na trh. Je zapotřebí zaujmout pružný postoj a umožnit zavádění systémů financování, které budou odrážet různé podmínky v různých státech a které vezmou v úvahu stávající systémy, zejména systémy zavedené pro dosažení souladu se směrnicemi 2000/53/ES a 2002/96/ES, přičemž je nutno zamezit dvojímu finančnímu zatížení.

(29)

Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2002/95/ES ze dne 27. ledna 2003 o omezení používání některých nebezpečných látek v elektrických a elektronických zařízeních (16) se nevztahuje na baterie a akumulátory používané v elektrických a elektronických zařízeních.

(30)

Automobilové a průmyslové baterie a akumulátory používané ve vozidlech by měly splňovat požadavky směrnice 2000/53/ES, zejména jejího článku 4. Proto by mělo být používání kadmia v průmyslových bateriích a akumulátorech pro elektrická vozidla zakázáno, pokud u nich nelze využít vynětí podle přílohy II uvedené směrnice,

PŘIJALY TUTO SMĚRNICI:

Článek 1

Předmět

Tato směrnice stanoví:

1.

pravidla pro uvádění baterií a akumulátorů na trh a zejména zákaz uvádění na trh baterií a akumulátorů obsahujících nebezpečné látky a

2.

zvláštní pravidla pro sběr, zpracování, recyklaci a odstraňování odpadních baterií a akumulátorů, doplňující příslušné právní předpisy Společenství o odpadech a podporující vysokou úroveň sběru a recyklace odpadních baterií a akumulátorů.

Usiluje o zlepšení vlivu na životní prostředí za strany baterií a akumulátorů a ze strany činností všech hospodářských subjektů podílejících se na životním cyklu baterií a akumulátorů, např. výrobců, distributorů a konečných uživatelů, a zejména pak hospodářských subjektů, které jsou přímo zapojeny do zpracování a recyklace odpadních baterií a akumulátorů.

Článek 2

Oblast působnosti

1.   Tato směrnice se vztahuje na všechny druhy baterií a akumulátorů bez ohledu na jejich tvar, objem, hmotnost, materiálové složení nebo použití. Použije se, aniž jsou dotčeny směrnice 2000/53/ES a 2002/96/ES.

2.   Tato směrnice se nevztahuje na baterie a akumulátory používané v:

a)

zařízeních, která souvisejí s ochranou podstatných bezpečnostních zájmů členských států, zbraních, střelivu a vojenském materiálu, kromě výrobků, které nejsou určeny výlučně k vojenským účelům;

b)

zařízeních určených pro vyslání do vesmíru.

Článek 3

Definice

Pro účely této směrnice se rozumí:

1.

„baterií“ nebo „akumulátorem“ zdroj elektrické energie generované přímou přeměnou chemické energie, který se skládá z jednoho nebo více primárních článků (neschopných opětovného nabití) nebo z jednoho nebo více sekundárních článků (schopných opětovného nabití);

2.

„napájecí sadou“ jakýkoli soubor baterií nebo akumulátorů, které jsou propojeny či zabudovány do vnějšího obalu tak, aby tvořily celistvou jednotku, která není určena k tomu, aby ji konečný uživatel rozděloval nebo otevíral;

3.

„přenosnou baterií nebo akumulátorem“ jakákoli baterie, knoflíkový článek, napájecí sada nebo akumulátor, které:

a)

jsou hermeticky uzavřeny a

b)

mohou být ručně přenášeny a

c)

nejsou ani průmyslovou baterií či akumulátorem, ani automobilovou baterií či akumulátorem;

4.

„knoflíkovým článkem“ jakákoli malá okrouhlá přenosná baterie nebo akumulátor s průměrem větším než výškou, jež se využívá pro zvláštní účely, jako jsou pomůcky pro nedoslýchavé, hodinky, malá přenosná zařízení a zálohové zdroje elektrického proudu;

5.

„automobilovou baterií nebo akumulátorem“ jakákoli baterie nebo akumulátor používané pro automobilové startéry, osvětlení nebo zapalování motorových vozidel;

6.

„průmyslovou baterií nebo akumulátorem“ jakákoli baterie nebo akumulátor určené výlučně k průmyslovému nebo profesionálnímu použití nebo používané v jakémkoli druhu elektrických vozidel;

7.

„odpadní baterií nebo akumulátorem“ jakákoli baterie nebo akumulátor, jež je odpadem ve smyslu čl. 1 odst. 1 písm. a) směrnice 2006/12/ES;

8.

„recyklací“ přepracování odpadních materiálů ve výrobním procesu pro původní využití nebo pro jiné účely, ale s vyloučením energetického využití;

9.

„odstraňováním“ jakýkoli z použitelných postupů uvedených v příloze IIA směrnice 2006/12/ES;

10.

„zpracováním“ jakákoli činnost prováděná s odpadními bateriemi a akumulátory po jejich předání do zařízení pro třídění, přípravu na recyklaci nebo přípravu na odstranění;

11.

„zařízením“ jakékoli elektrické nebo elektronické zařízení vymezené směrnicí 2002/96/ES, které je nebo může být úplně nebo zčásti napájeno bateriemi nebo akumulátory;

12.

„výrobcem“ jakýkoli subjekt některého členského státu, který bez ohledu na způsob prodeje, včetně komunikačních prostředků na dálku, v souladu se směrnicí Evropského parlamentu a Rady 97/7/ES ze dne 20. května 1997 o ochraně spotřebitele v případě smluv uzavřených na dálku (17), uvede poprvé na trh na území dotyčného členského státu v rámci své obchodní činnosti baterie nebo akumulátory, včetně baterií nebo akumulátorů zabudovaných do zařízení nebo vozidel;

13.

„distributorem“ jakýkoli subjekt, který dodává v rámci své obchodní činnosti baterie a akumulátory konečnému uživateli;

14.

„uváděním na trh“ dodání nebo poskytnutí třetím osobám ve Společenství, ať za úplatu, nebo bezplatně, včetně dovozu na celní území Společenství;

15.

„hospodářským subjektem“ jakýkoli výrobce, distributor, sběrač, recyklátor nebo jiný zpracovatel;

16.

„bezšňůrovým elektrickým nástrojem“ jakékoli ruční zařízení s bateriovým nebo akumulátorovým napájením určené pro údržbářské, stavební nebo zahradnické činnosti;

17.

„úrovní sběru“ pro dotyčný členský stát a daný kalendářní rok procentuální podíl vypočítaný tak, že se celková hmotnost odpadních přenosných baterií a akumulátorů sebraných podle čl. 8 odst. 1 této směrnice nebo podle směrnice 2002/96/ES v uvedeném kalendářním roce vydělí průměrnou hmotností přenosných baterií a akumulátorů, které výrobci buď prodají přímo konečným uživatelům nebo je dodají třetím osobám za účelem prodeje konečným uživatelům v uvedeném členském státu v uvedeném kalendářním roce a v předchozích dvou kalendářních letech.

Článek 4

Zákazy

1.   Aniž je dotčena směrnice 2000/53/ES, členské státy zakáží uvádění na trh:

a)

všech baterií a akumulátorů, které obsahují více než 0,0005 % hmotnostních rtuti, bez ohledu na to, zda jsou či nejsou zabudované do zařízení, a

b)

přenosných baterií a akumulátorů, které obsahují více než 0,002 % hmotnostních kadmia, včetně baterií a akumulátorů zabudovaných do zařízení.

2.   Zákaz stanovený v odst. 1 písm. a) se nevztahuje na knoflíkové články s obsahem rtuti nepřesahujícím 2 % hmotnostní.

3.   Zákaz stanovený v odst. 1 písm. b) se nevztahuje na přenosné baterie a akumulátory určené pro použití v:

a)

nouzových a poplašných systémech, včetně nouzového osvětlení;

b)

zdravotnických přístrojích nebo

c)

bezšňůrových elektrických nástrojích.

4.   Komise přezkoumá výjimku uvedenou v odst. 3 písm. c) a předloží Evropskému parlamentu a Radě do 26. září 2010 zprávu s případnými odpovídajícími návrhy za účelem zákazu kadmia v bateriích a akumulátorech.

Článek 5

Zlepšení vlivu na životní prostředí

Členské státy, na jejichž území jsou usazeni výrobci, podporují výzkum a zlepšení celkového vlivu baterií a akumulátorů na životní prostředí po celou dobu jejich životního cyklu, jakož i vývoj baterií a akumulátorů se sníženým obsahem nebezpečných látek nebo baterií a akumulátorů, které obsahují méně znečišťující látky nahrazující především rtuť, kadmium a olovo, a jejich uvádění na trh.

Článek 6

Uvádění na trh

1.   Členské státy nesmějí z důvodů uvedených v této směrnici bránit, zakazovat nebo omezovat uvádění baterií a akumulátorů, které splňují její požadavky, na trh na svém území.

2.   Členské státy přijmou nezbytná opatření, aby zajistily, že baterie nebo akumulátory, které nesplňují požadavky této směrnice, nebudou uváděny na trh nebo z něj budou staženy.

Článek 7

Celkový cíl

Členské státy přijmou při zohlednění dopadu dopravy na životní prostředí nezbytná opatření k tomu, aby co nejvíce rozšířily oddělený sběr odpadních baterií a akumulátorů a minimalizovaly odstraňování baterií a akumulátorů jako směsný komunální odpad, s cílem dosáhnout vysoké míry recyklace všech odpadních baterií a akumulátorů.

Článek 8

Systémy sběru

1.   Členské státy zajistí, že pro odpadní přenosné baterie a akumulátory budou zavedeny vhodné systémy sběru. Tyto systémy:

a)

umožní konečným uživatelům odkládat odpadní přenosné baterie nebo akumulátory na dostupném sběrném místě v jejich okolí s přihlédnutím k hustotě obyvatelstva;

b)

vyžadují, aby distributoři, kteří dodávají přenosné baterie a akumulátory, bezplatně přijímali nazpět odpadní přenosné baterie a akumulátory, pokud hodnocení neprokáže, že existující alternativní systémy jsou při dosahování environmentálních cílů této směrnice alespoň stejně účinné. Členské státy tato hodnocení zveřejní;

c)

nesmí být konečným uživatelům zpoplatněny při odkládání odpadních přenosných baterií nebo akumulátorů ani je nesmí zavazovat ke koupi nové baterie nebo akumulátoru;

d)

lze provozovat ve spojení se systémy uvedenými v čl. 5 odst. 2 směrnice 2002/96/ES.

Sběrná místa zřízená v souladu s písmenem a) tohoto odstavce nepodléhají požadavkům na registraci nebo povolení podle směrnice 2006/12/ES nebo směrnice Rady 91/689/EHS ze dne 12. prosince 1991 o nebezpečných odpadech (18).

2.   Pokud systémy splňují kritéria uvedená v odstavci 1, členské státy mohou:

a)

požadovat po výrobcích, aby takové systémy zřídili;

b)

požadovat po ostatních hospodářských subjektech, aby se takových systémů účastnily;

c)

dále provozovat dosavadní systémy.

3.   Členské státy zajistí, že výrobci průmyslových baterií a akumulátorů nebo třetí osoby jednající jejich jménem nebudou odmítat brát nazpět odpadní průmyslové baterie a akumulátory od konečných uživatelů, bez ohledu na jejich chemické složení a původ. Průmyslové baterie a akumulátory mohou rovněž sbírat nezávislé třetí osoby.

4.   Členské státy zajistí, že výrobci automobilových baterií a akumulátorů nebo třetí osoby zřídí systémy pro sběr odpadních automobilových baterií a akumulátorů u konečných uživatelů nebo na dostupném sběrném místě v jejich blízkosti, kde není sběr prováděn podle systému uvedeného v čl. 5 odst. 1 směrnice 2000/53/ES. V případě automobilových baterií a akumulátorů ze soukromých vozidel, která nejsou používána k podnikatelským účelům, nesmí být takové systémy konečným uživatelům zpoplatněny při odkládání odpadních baterií nebo akumulátorů ani je nesmí zavazovat ke koupi nové baterie nebo akumulátoru.

Článek 9

Ekonomické nástroje

Členské státy mohou použít ekonomické nástroje, aby podpořily sběr odpadních baterií a akumulátorů nebo používání baterií a akumulátorů obsahujících méně znečišťující látky, například tím, že přijmou odstupňované daňové sazby. Pokud tak učiní, oznámí Komisi opatření související s použitím uvedených nástrojů.

Článek 10

Cíle sběru

1.   Členské státy vypočítají úroveň sběru poprvé vzhledem k pátému úplnému kalendářnímu roku následujícímu po vstupu této směrnice v platnost.

Aniž je dotčena směrnice 2002/96/ES, roční údaje o sběru a prodejích zahrnou baterie a akumulátory zabudované do zařízení.

2.   Členské státy musí dosáhnout těchto minimálních úrovní sběru:

a)

25 % do 26. září 2012;

b)

4 % do 26. září 2016.

3.   Členské státy budou sledovat úrovně sběru každoročně v souladu se systémem stanoveným v příloze I. Aniž je dotčeno nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 2150/2002 ze dne 25. listopadu 2002 o statistice odpadů (19), členské státy předají Komisi odpovídající zprávy do šesti měsíců po skončení dotyčného kalendářního roku. Zprávy uvedou, jak byly získány údaje nezbytné pro výpočet úrovní sběru.

4.   V souladu s postupem uvedeným v čl. 24 odst. 2:

a)

je možné přijmout přechodná ustanovení pro řešení potíží vzniklých v jakémkoli členském státu při plnění požadavků odstavce 2 v důsledku zvláštních vnitrostátních okolností;

b)

se do 26. září 2007 zavede společná metodika výpočtu ročních prodejů přenosných baterií a akumulátorů konečným uživatelům.

Článek 11

Vyjímání odpadních baterií a akumulátorů

Členské státy zajistí, aby výrobci navrhovali zařízení, z nichž je možné odpadní baterie a akumulátory snadno vyjmout. K zařízení, v němž jsou zabudovány baterie a akumulátory, se připojí návod, jak lze baterie a akumulátory bezpečně vyjmout, informující případně konečného uživatele o typu zabudovaných baterií a akumulátorů. Tato ustanovení se nepoužijí, pokud je z důvodu bezpečnosti, výkonu, léčebných důvodů nebo z důvodu uchování údajů nezbytné zabezpečit nepřetržitou dodávku elektrického proudu, vyžadující stálé spojení mezi zařízením a baterií nebo akumulátorem.

Článek 12

Zpracování a recyklace

1.   Členské státy zajistí, že nejpozději do 26. září 2009:

a)

výrobci nebo třetí osoby zavedou systémy používající nejlepší dostupné technologie zpracovávání a recyklace odpadních baterií a akumulátorů z hlediska ochrany zdraví a životního prostředí a

b)

všechny identifikovatelné baterie a akumulátory sebrané v souladu s článkem 8 této směrnice nebo se směrnicí 2002/96/ES jsou zpracovány a recyklovány prostřednictvím systémů, které vyhovují alespoň právním předpisům Společenství, především v oblasti zdraví, bezpečnosti a nakládání s odpady.

Členské státy však v souladu se Smlouvou mohou ukládat sebrané přenosné baterie nebo akumulátory obsahující kadmium, rtuť nebo olovo na skládkách nebo v podzemních skladovacích prostorách, pokud neexistuje žádný praktický odbyt. Členské státy mohou v souladu se Smlouvou rovněž ukládat sebrané přenosné baterie nebo akumulátory obsahující kadmium, rtuť nebo olovo na skládkách nebo v podzemních skladovacích prostorách v rámci strategie postupného útlumu těžkých kovů, která na základě podrobného hodnocení environmentálních, ekonomických a sociálních dopadů prokáže, že tento způsob odstranění by měl být upřednostněn před recyklací.

Členské státy toto hodnocení zveřejní a oznámí Komisi navržená opatření v souladu se směrnicí Evropského parlamentu a Rady 98/34/ES ze dne 22. června 1998 o postupu při poskytování informací v oblasti norem a technických předpisů a předpisů pro služby informační společnosti (20).

2.   Zpracování musí splňovat minimální požadavky stanovené v příloze III části A.

3.   V případě sběru baterií nebo akumulátorů s odpadními elektrickými a elektronickými zařízeními na základě směrnice 2002/96/ES se baterie nebo akumulátory vyjmou ze sebraných odpadních elektrických a elektronických zařízení.

4.   Procesy recyklace musí nejpozději do 26. září 2010 dosahovat recyklační účinnosti a splňovat související ustanovení, jak jsou uvedeny v příloze III části B.

5.   Členské státy podají zprávu o úrovni recyklace dosažené v každém dotyčném kalendářním roce a o tom, zda účinnosti uvedené v příloze III části B bylo skutečně dosaženo. Předají Komisi údaje do šesti měsíců po skončení dotyčného kalendářního roku.

6.   Příloha III může být s ohledem na technický nebo vědecký vývoj upravena nebo doplněna postupem podle čl. 24 odst. 2. Zejména:

a)

se doplní podrobná pravidla pro výpočet recyklační účinnosti nejpozději do 26. března 2010 a

b)

minimální recyklační účinnost se pravidelně vyhodnotí a přizpůsobí nejlepším dostupným technikám s ohledem na vývoj uvedený v odst. 1 druhém pododstavci.

7.   Před návrhem jakýchkoli změn přílohy III bude Komise konzultovat zúčastněné subjekty, zejména výrobce, sběrače, recyklátory, zpracovatele, organizace zabývající se ochranou životního prostředí, spotřebitelské organizace a sdružení zaměstnanců. O výsledku těchto konzultací Komise uvědomí výbor uvedený v čl. 24 odst. 1.

Článek 13

Nové recyklační technologie

1.   Členské státy podpoří vývoj nových recyklačních a zpracovatelských technologií a výzkum recyklačních metod, které jsou šetrné k životnímu prostředí a nákladově efektivní, pro všechny typy baterií a akumulátorů.

2.   Členské státy vyzývají zpracovatelská zařízení, aby zaváděla certifikované systémy řízení z hlediska ochrany životního prostředí v souladu s nařízením Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 761/2001 ze dne 19. března 2001 o dobrovolné účasti organizací v systému řízení podniků a auditu z hlediska ochrany životního prostředí (EMAS) (21).

Článek 14

Odstraňování

Členské státy zakáží odstraňování průmyslových nebo automobilových baterií a akumulátorů ukládáním na skládkách nebo spalováním. Zbytky z jakýchkoli baterií a akumulátorů, které prošly jak zpracováním, tak recyklací v souladu s čl. 12 odst. 1, však mohou být odstraněny ukládáním na skládkách nebo spalováním.

Článek 15

Vývoz

1.   Zpracování a recyklace mohou být prováděny mimo dotyčný členský stát nebo mimo Společenství za předpokladu, že přeprava odpadních baterií a akumulátorů je v souladu s nařízením Rady (EHS) č. 259/93 ze dne 1. února 1993 o dozoru nad přepravou odpadů v rámci Evropského společenství, do něj a z něj a o její kontrole (22).

2.   Odpadní baterie a akumulátory vyvážené ze Společenství v souladu s nařízením (EHS) č. 259/93, nařízením Rady (ES) č. 1420/1999 ze dne 29. dubna 1999, kterým se stanoví společná pravidla a postupy pro přepravu některých druhů odpadů do některých nečlenských zemí OECD (23), a nařízením Komise (ES) č. 1547/1999 ze dne 12. července 1999, kterým se stanoví kontrolní postupy podle nařízení Rady (EHS) č. 259/93 pro přepravu některých druhů odpadů do některých zemí, na něž se nevztahuje rozhodnutí OECD C(92) 39 v konečném znění (24), se zahrnou do plnění povinností a dosahování účinností stanovených v příloze III této směrnice, pouze pokud se dostatečně prokáže, že recyklace proběhla za podmínek rovnocenných požadavkům této směrnice.

3.   Prováděcí pravidla k tomuto nařízení se přijmou postupem podle čl. 24 odst. 2.

Článek 16

Financování

1.   Členské státy zajistí, že výrobci nebo třetí osoby jednající jejich jménem pokryjí jakékoli čisté náklady, které vzniknou při:

a)

sběru, zpracování a recyklaci všech odpadních přenosných baterií a akumulátorů sebraných podle čl. 8 odst. 1 a 2 a

b)

sběru, zpracování a recyklaci všech odpadních průmyslových baterií a akumulátorů sebraných podle čl. 8 odst. 3 a 4.

2.   Členské státy zajistí, že provádění ustanovení odstavce 1 nebude zahrnovat jakékoli dvojí finanční zatížení výrobců v případě baterií nebo akumulátorů sebraných v rámci systémů zřízených v souladu se směrnicí 2000/53/ES nebo směrnicí 2002/96/ES.

3.   Členské státy uloží výrobcům nebo třetím osobám jednajícím jejich jménem povinnost financovat čisté náklady vyplývající z veřejných informačních kampaní o sběru, zpracování a recyklaci všech odpadních přenosných baterií a akumulátorů.

4.   Náklady na sběr, zpracování a recyklaci nesmějí být konečným uživatelům při prodeji nových přenosných baterií a akumulátorů uváděny odděleně.

5.   Výrobci a uživatelé průmyslových a automobilových baterií a akumulátorů mohou uzavírat dohody, v nichž upraví způsoby financování jinak, než jak je uvedeno v odstavci 1.

6.   Tento článek se použije na všechny odpadní baterie a akumulátory bez ohledu na datum jejich uvedení na trh.

Článek 17

Registrace

Členské státy zajistí registraci všech výrobců. Registrace podléhá ve všech členských státech stejným procesním požadavkům. Tyto požadavky na registraci se stanoví postupem podle čl. 24 odst. 2.

Článek 18

Drobní výrobci

1.   Členské státy mohou od požadavků čl. 16 odst. 1 osvobodit výrobce, kteří na vnitrostátní trh umisťují vzhledem k jeho velikosti jen velmi malé množství baterií nebo akumulátorů, pokud to nebrání řádnému fungování systémů sběru a recyklace zřízených podle článků 8 a 12.

2.   Členské státy tyto návrhy opatření a jejich zdůvodnění zveřejní a oznámí je Komisi a ostatním členským státům prostřednictvím výboru uvedeného v čl. 24 odst. 1.

3.   Do šesti měsíců od oznámení uvedeného v odstavci 2 Komise ověří, zda jsou navržená opatření v souladu s ohledy uvedenými v odstavci 1 a nevytváří prostředky svévolné diskriminace nebo zastřeného omezování obchodu mezi členskými státy, a schválí je nebo je zamítne. Pokud Komise v této lhůtě nerozhodne, považují se navržená opatření za schválená.

Článek 19

Účast

1.   Členské státy zajistí, aby všechny hospodářské subjekty a všechny příslušné veřejné orgány měly možnost se zúčastnit systémů sběru, zpracování a recyklace uvedených v článcích 8 a 12.

2.   Tyto systémy se rovněž vztahují na baterie a akumulátory dovážené ze třetích zemí za nediskriminačních podmínek a jsou navrženy tak, aby nepředstavovaly překážky obchodu nebo nenarušovaly hospodářskou soutěž.

Článek 20

Informace pro konečné uživatele

1.   Členské státy zajistí, zejména informačními kampaněmi, plnou informovanost konečných uživatelů:

a)

o možných účincích látek používaných v bateriích a akumulátorech na životní prostředí a lidské zdraví;

b)

o tom, že je žádoucí, aby odpadní baterie a akumulátory nebyly odstraňovány jako netříděný komunální odpad a aby se účastnili jejich odděleného sběru v zájmu usnadnění jejich zpracování a recyklace;

c)

o systémech sběru a recyklace, které jsou jim k dispozici;

d)

o jejich příspěvku k recyklaci odpadních baterií a akumulátorů a

e)

o významu symbolu přeškrtnuté pojízdné popelnice vyobrazené v příloze II a chemických symbolů Hg, Cd a Pb.

2.   Členské státy mohou požadovat, aby hospodářské subjekty poskytovaly některé nebo všechny informace uvedené v odstavci 1.

3.   Pokud členské státy vyžadují, aby distributoři bezplatně přijímali nazpět odpadní přenosné baterie a akumulátory podle článku 8, zajistí, aby tito distributoři informovali konečné uživatele o možnosti odložení odpadních přenosných baterií nebo akumulátorů v jejich prodejních místech.

Článek 21

Označování

1.   Členské státy zajistí, že všechny baterie, akumulátory a napájecí sady budou náležitě označeny symbolem vyobrazeným v příloze II.

2.   Členské státy zajistí, aby do 26. září 2009 byly všechny přenosné a automobilové baterie a akumulátory viditelně, čitelně a nesmazatelně opatřeny údaji o své kapacitě. Podrobná pravidla pro provádění tohoto požadavku, včetně harmonizovaných metod pro určení kapacity a vhodného použití, se stanoví postupem podle čl. 24 odst. 2 do 26. března 2009.

3.   Baterie, akumulátory a knoflíkové články obsahující více než 0,0005 % rtuti, 0,002 % kadmia nebo 0,004 % olova musí být označeny chemickým symbolem pro dotyčný kov: Hg, Cd nebo Pb. Symbol označující obsah těžkého kovu musí být vytištěn pod symbolem vyobrazeným v příloze II a zabírat plochu odpovídající nejméně jedné čtvrtině plochy tohoto symbolu.

4.   Symbol vyobrazený v příloze II musí zabírat nejméně 3 % plochy největší strany baterie, akumulátoru nebo napájecí sady, nejvýše však plochu 5 × 5 cm. V případě válcových článků musí symbol zabírat nejméně 1,5 % celkové plochy baterie nebo akumulátoru a nejvýše plochu 5 × 5 cm.

5.   Pokud je velikost baterie, akumulátoru nebo napájecí sady taková, že by symbol byl menší než 0,5 × 0,5 cm, baterie, akumulátor nebo napájecí sada nemusí být označeny, avšak na balení musí být natištěn symbol o rozměrech nejméně 1 × 1 cm.

6.   Symboly musejí být vytištěny viditelně, čitelně a nesmazatelně.

7.   Výjimku z požadavků na označování uvedených v tomto článku je možno udělit postupem podle čl. 24 odst. 2.

Článek 22

Zprávy členských států o provádění

1.   Členské státy zašlou Komisi jednou za tři roky zprávu o provádění této směrnice. První zpráva se však bude týkat období do 26. září 2012.

2.   Zpráva se vypracuje na základě dotazníku nebo osnovy stanovených postupem podle čl. 24 odst. 2. Dotazník nebo osnova se členským státům zašle šest měsíců před začátkem období, jehož se zpráva týká.

3.   Členské státy rovněž podají zprávu o všech opatřeních, která přijaly v zájmu podpory vývoje ovlivňujícího dopad baterií a akumulátorů na životní prostředí, zejména o:

a)

vývoji vedoucímu ke snižování množství těžkých kovů a ostatních nebezpečných látek obsažených v bateriích a akumulátorech, včetně dobrovolných kroků učiněných výrobci;

b)

nových technikách recyklace a zpracování;

c)

účasti hospodářských subjektů na programech řízení životního prostředí;

d)

výzkumu v uvedených oblastech a

e)

opatřeních přijatých na podporu předcházení vzniku odpadů.

4.   Zpráva bude Komisi k dispozici nejpozději do devíti měsíců po skončení dotyčného tříletého období nebo, v případě první zprávy, nejpozději do 26. června 2013.

5.   Komise zveřejní zprávu o provádění této směrnice a o jejím dopadu na životní prostředí a na fungování vnitřního trhu nejpozději do devíti měsíců po obdržení zpráv z členských států podle odstavce 4.

Článek 23

Přezkum

1.   Komise přezkoumá provádění této směrnice a dopad této směrnice na životní prostředí a na fungování vnitřního trhu po obdržení druhých zpráv z členských států podle čl. 22 odst. 4.

2.   Druhá zpráva, kterou Komise zveřejní podle čl. 22 odst. 5, uvede vyhodnocení těchto hledisek této směrnice:

a)

vhodnost dalších opatření k řízení rizik u baterií a akumulátorů obsahujících těžké kovy;

b)

vhodnost minimálních cílů sběru pro všechny použité přenosné baterie a akumulátory uvedené v čl. 10 odst. 2 a možnost zavedení náročnějších cílů pro další roky s ohledem na technický vývoj a praktické zkušenosti získané v členských státech;

c)

vhodnost minimálních recyklačních požadavků stanovených v příloze III části B s ohledem na informace poskytnuté členskými státy, technický vývoj a praktické zkušenosti získané v členských státech.

3.   V případě potřeby budou ke zprávě přiloženy návrhy na revizi souvisejících ustanovení této směrnice.

Článek 24

Postup projednávání ve výboru

1.   Komisi je nápomocen výbor zřízený podle článku 18 směrnice 2006/12/ES.

2.   Odkazuje-li se na tento článek, použijí se články 5 a 7 rozhodnutí 1999/468/ES s ohledem na článek 8 zmíněného rozhodnutí.

Doba uvedená v čl. 5 odst. 6 rozhodnutí 1999/468/ES je tři měsíce.

3.   Výbor přijme svůj jednací řád.

Článek 25

Sankce

Členské státy stanoví pravidla pro sankce za porušování vnitrostátních předpisů přijatých na základě této směrnice a přijmou všechna opatření nezbytná k zajištění jejich uplatňování. Sankce musí být účinné, přiměřené a odrazující. Členské státy o těchto opatřeních vyrozumí Komisi do 26. září 2008 a neprodleně jí oznámí veškeré jejich následné změny.

Článek 26

Provedení

1.   Členské státy uvedou v účinnost právní a správní předpisy nezbytné pro dosažení souladu s touto směrnicí do 26. září 2008. Neprodleně o nich uvědomí Komisi.

Tyto předpisy přijaté členskými státy musí obsahovat odkaz na tuto směrnici nebo musí být takový odkaz učiněn při jejich úředním vyhlášení. Způsob odkazu si stanoví členské státy.

2.   Členské státy sdělí Komisi znění všech platných právních a správních předpisů přijatých v oblasti působnosti této směrnice.

Článek 27

Dobrovolné dohody

1.   Budou-li cíle stanovené touto směrnicí dosaženy, mohou členské státy provést články 8, 15 a 20 prostřednictvím dohod mezi příslušnými orgány a dotyčnými hospodářskými subjekty. Tyto dohody musí splňovat tyto požadavky:

a)

musí být vymahatelné;

b)

musí upřesnit cíle a odpovídající lhůty;

c)

musí být zveřejněny v úředním věstníku dotčeného členského státu nebo v úředním dokumentu rovněž přístupném veřejnosti a předány Komisi.

2.   Dosažené výsledky musí být pravidelně kontrolovány, sdělovány příslušným orgánům a Komisi a zpřístupňovány veřejnosti za podmínek stanovených v dohodě.

3.   Příslušné orgány musí zajistit, že budou přezkoumány výsledky dosažené v rámci uvedených dohod.

4.   V případě neplnění dohody musí členské státy provádět příslušná ustanovení této směrnice formou přijímání právních a správních opatření.

Článek 28

Zrušení

Směrnice 91/157/EHS se zrušuje s účinkem od 26. září 2008.

Odkazy na směrnici 91/157/EHS se považují za odkazy na tuto směrnici.

Článek 29

Vstup v platnost

Tato směrnice vstupuje v platnost dnem vyhlášení v Úředním věstníku Evropské unie.

Článek 30

Určení

Tato směrnice je určena členským státům.

Ve Štrasburku dne 6. září 2006.

Za Evropský parlament

předseda

J. BORRELL FONTELLES

Za Radu

předsedkyně

P. LEHTOMÄKI


(1)  Úř. věst. C 96, 21.4.2004, s. 29.

(2)  Úř. věst. C 117, 30.4.2004, s. 5.

(3)  Úř. věst. C 121, 30.4.2004, s. 35.

(4)  Stanovisko Evropského parlamentu ze dne 20. dubna 2004 (Úř. věst. C 104 E, 30.4.2004, s. 354), společný postoj Rady ze dne 18. července 2005 (Úř. věst. C 264 E, 25.10.2005, s. 1) a postoj Evropského parlamentu ze dne 13. prosince 2005 (dosud nezveřejněný v Úředním věstníku). Legislativní usnesení Evropského parlamentu ze dne 4. července 2006 (dosud nezveřejněné v Úředním věstníku) a rozhodnutí Rady ze dne 18. července 2006.

(5)  Úř. věst. C 30, 4.2.1988, s. 1.

(6)  Úř. věst. L 78, 26.3.1991, s. 38. Směrnice ve znění směrnice Komise 98/101/ES (Úř. věst. L 1, 5.1.1999, s. 1).

(7)  Úř. věst. L 242, 10.9.2002, s. 1.

(8)  Úř. věst. L 37, 13.2.2003, s. 24. Směrnice ve znění směrnice Evropského parlamentu a Rady 2003/108/ES (Úř. věst. L 345, 31.12.2003, s. 106).

(9)  Úř. věst. L 114, 27.4.2006, s. 9.

(10)  Úř. věst. L 182, 16.7.1999, s. 1. Směrnice ve znění nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1882/2003 (Úř. věst. L 284, 31.10.2003, s. 1).

(11)  Úř. věst. L 332, 28.12.2000, s. 91.

(12)  Úř. věst. L 257, 10.10.1996, s. 26. Směrnice naposledy pozměněná nařízením Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 166/2006 (Úř. věst. L 33, 4.2.2006, s. 1.

(13)  Úř. věst. C 321, 31.12.2003, s. 1.

(14)  Úř. věst. L 184, 17.7.1999, s. 23. Rozhodnutí ve znění rozhodnutí 2006/512/ES (Úř. věst. L 200, 22.7.2006, s. 11).

(15)  Úř. věst. L 269, 21.10.2000, s. 34. Směrnice naposledy pozměněná rozhodnutím Rady 2005/673/ES (Úř. věst. L 254, 30.9.2005, s. 69).

(16)  Úř. věst. L 37, 13.2.2003, s. 19. Směrnice naposledy pozměněná rozhodnutím Komise 2006/310/ES (Úř. věst. L 115, 28.4.2006, s. 38).

(17)  Úř. věst. L 144, 4.6.1997, s. 19. Směrnice naposledy pozměněná směrnicí 2005/29/ES (Úř. věst. L 149, 11.6.2005, s. 22).

(18)  Úř. věst. L 377, 31.12.1991, s. 20. Směrnice naposledy pozměněná nařízením (ES) č. 166/2006.

(19)  Úř. věst. L 332, 9.12.2002, s. 1. Nařízení naposledy pozměněné nařízením Komise (ES) č. 783/2005 (Úř. věst. L 131, 25.5.2005, s. 38).

(20)  Úř. věst. L 204, 21.7.1998, s. 37. Směrnice naposledy pozměněná aktem o přistoupení z roku 2003.

(21)  Úř. věst. L 114, 24.4.2001, s. 1. Nařízení naposledy pozměněné nařízením Komise (ES) č. 196/2006 (Úř. věst. L 32, 4.2.2006, s. 4).

(22)  Úř. věst. L 30, 6.2.1993, s. 1. Nařízení naposledy pozměněné nařízením Komise (ES) č. 2557/2001 (Úř. věst. L 349, 31.12.2001, s. 1).

(23)  Úř. věst. L 166, 1.7.1999, s. 6. Nařízení naposledy pozměněné nařízením Komise (ES) č. 105/2005 (Úř. věst. L 20, 22.1.2005, s. 9).

(24)  Úř. věst. L 185, 17.7.1999, s. 1. Nařízení naposledy pozměněné nařízením (ES) č. 105/2005.


PŘÍLOHA I

Sledování plnění cíle sběru podle článku 10

Rok

Sběr údajů

Výpočet

Povinnost podat zprávu

X (1) + 1

Prodej v roce 1 (S1)

 

 

 

X + 2

Prodej v roce 2 (S2)

 

X + 3

Prodej v roce 3 (S3)

Sběr v roce 3 (C3)

Úroveň sběru (CR3) = 3*C3/(S1 + S2 + S3)

 

X + 4

Prodej v roce 4 (S4)

Sběr v roce 4 (C4)

Úroveň sběru (CR4) = 3*C4/(S2 + S3 + S4)

(cíl stanoven na 25 %)

 

X + 5

Prodej v roce 5 (S5)

Sběr v roce 5 (C5)

Úroveň sběru (CR5) = 3*C5/(S3 + S4 + S5)

CR4

X + 6

Prodej v roce 6 (S6)

Sběr v roce 6 (C6)

Úroveň sběru (CR6) = 3*C6/(S4 + S5 + S6)

CR5

X + 7

Prodej v roce 7 (S7)

Sběr v roce 7 (C7)

Úroveň sběru (CR7) = 3*C7/(S5 + S6 + S7)

CR6

X + 8

Prodej v roce 8 (S8)

Sběr v roce 8 (C8)

Úroveň sběru (CR8) = 3*C8/(S6 + S7 + S8)

(cíl stanoven na 45 %)

CR7

X + 9

Prodej v roce 9 (S9)

Sběr v roce 9 (C9)

Úroveň sběru (CR9) = 3*C9/(S7 + S8 + S9)

CR8

X + 10

Prodej v roce 10 (S10)

Sběr v roce 10 (C10)

Úroveň sběru (CR10) = 3*C10/(S8 + S9 + S10)

CR9

X + 11

Atd.

Atd.

Atd.

CR10

Atd.

 

 

 

 


(1)  Rokem X se rozumí rok včetně dne uvedeného v článku 26.


PŘÍLOHA II

Symboly pro baterie, akumulátory a napájecí sady pro oddělený sběr

Symbolem označujícím pro všechny baterie a akumulátory „oddělený sběr“ je níže znázorněná přeškrtnutá pojízdná popelnice:

Image

PŘÍLOHA III

Podrobné požadavky na zpracování a recyklaci

ČÁST A: ZPRACOVÁNÍ

1.

Zpracování musí zahrnovat minimálně vyjmutí všech kapalin a kyselin.

2.

Zpracování a jakékoli skladování ve zpracovatelských zařízeních, včetně dočasného skladování, se musí uskutečňovat na plochách s nepropustným povrchem a vhodným nepropustným pokrytím nebo ve vhodných nádobách.

ČÁST B: RECYKLACE

3.

Recyklační procesy musí dosahovat této minimální recyklační účinnosti:

a)

recyklace 65 % průměrné hmotnosti olověných baterií a akumulátorů, včetně recyklace obsahu olova na nejvyšší úrovni, která je technicky proveditelná bez nadměrných nákladů;

b)

recyklace 75 % průměrné hmotnosti niklkadmiových baterií a akumulátorů, včetně recyklace obsahu kadmia na nejvyšší úrovni, která je technicky proveditelná bez nadměrných nákladů, a

c)

recyklace 50 % průměrné hmotnosti ostatních použitých baterií a akumulátorů.


© Evropská unie, https://eur-lex.europa.eu/ , 1998-2022
Zavřít
MENU