32006D0970R(01)Oprava rozhodnutí Rady 2006/970/Euratom ze dne 18. prosince 2006 o sedmém rámcovém programu Evropského společenství pro atomovou energii (Euratom) v oblasti jaderného výzkumu a odborné přípravy (2007 až 2011) ( Úř. věst. L 400, 30.12.2006 )

Publikováno: Úř. věst. L 54, 22.2.2007, s. 21-29 Druh předpisu: Oprava
Přijato: 22. února 2007 Autor předpisu: Rada Evropské unie
Platnost od: 22. února 2007 Nabývá účinnosti: 22. února 2007
Platnost předpisu: Ano Pozbývá platnosti:
Původní znění předpisu

Text předpisu s celou hlavičkou je dostupný pouze pro registrované uživatele.



Oprava rozhodnutí Rady 2006/970/Euratom ze dne 18. prosince 2006 o sedmém rámcovém programu Evropského společenství pro atomovou energii (Euratom) v oblasti jaderného výzkumu a odborné přípravy (2007 až 2011)

( Úřední věstník Evropské unie L 400 ze dne 30. prosince 2006 )

Rozhodnutí 2006/970/Euratom se nahrazuje tímto:

ROZHODNUTÍ RADY

ze dne 18. prosince 2006

o sedmém rámcovém programu Evropského společenství pro atomovou energii (Euratom) v oblasti jaderného výzkumu a odborné přípravy (2007 až 2011)

(2006/970/Euratom)

RADA EVROPSKÉ UNIE,

s ohledem na Smlouvu o založení Evropského společenství pro atomovou energii, a zejména na článek 7 této smlouvy,

s ohledem na návrh Komise,

s ohledem na stanovisko Evropského parlamentu (1),

s ohledem na stanovisko Evropského hospodářského a sociálního výboru (2),

vzhledem k těmto důvodům:

(1)

Pro podporu a zajištění hospodářského růstu a dobrých životních podmínek občanů v Evropě je nezbytné vyvinout na vnitrostátní a evropské úrovni společně úsilí v oblasti výzkumu a odborné přípravy.

(2)

Sedmý rámcový program by měl doplňovat další akce EU v oblasti výzkumné politiky, které jsou nezbytné pro provádění Lisabonské strategie, zejména akce v oblasti vzdělávání, odborné přípravy, konkurenceschopnosti a inovací, průmyslu, zaměstnanosti a životního prostředí.

(3)

Sedmý rámcový program vychází z úspěchů předchozího rámcového programu, pokud jde o vytvoření evropského výzkumného prostoru, a navazuje na ně při rozvoji evropské znalostní ekonomiky a společnosti.

(4)

Zelená kniha „Směrem k evropské strategii pro bezpečnost zásobování energií“ klade důraz na přínos jaderné energie při snižování emisí skleníkových plynů a při snižování závislosti Evropy na dovážené energii.

(5)

Komise dne 24. srpna 2005 předložila, spolu se svými připomínkami, závěry externího hodnocení provádění a výsledků činností Společenství v této oblasti za pět let předcházejících tomuto hodnocení.

(6)

S ohledem na rozhodnutí Rady ze dne 26. listopadu 2004, kterým se mění směrnice pro jednání o mezinárodním termojaderném experimentálním reaktoru (ITER), by realizace ITER v Evropě v rámci širšího přístupu k energii z jaderné syntézy měla být hlavním bodem činností týkajících se výzkumu jaderné syntézy v rámci sedmého rámcového programu.

(7)

Provádění sedmého rámcového programu může vést k zakládání společných podniků ve smyslu článků 45 až 51 Smlouvy.

(8)

Výzkumné činnosti, jež sedmý rámcový program podporuje, by měly dodržovat základní etické zásady, včetně zásad uvedených v Listině základních práv Evropské unie. Přihlíží se a bude se přihlížet ke stanoviskům Evropské skupiny pro etiku ve vědě a nových technologiích.

(9)

Toto rozhodnutí stanoví pro celou dobu trvání programu finanční krytí, které je pro rozpočtový orgán hlavní referenční hodnotou při ročním rozpočtovém procesu ve smyslu bodu 37 interinstitucionální dohody ze dne 17. května 2006 mezi Evropským parlamentem, Radou a Komisí o rozpočtové kázni a řádném finančním řízení (3).

(10)

Je důležité zajistit řádné finanční řízení sedmého rámcového programu a jeho co nejúčinnější a uživatelsky vstřícné provádění, jakož i snadný přístup pro všechny účastníky.

(11)

V sedmém rámcovém programu by měla být věnována náležitá pozornost úloze žen ve vědě a výzkumu s cílem posílit jejich aktivní roli ve výzkumu.

(12)

Společné výzkumné středisko by mělo přispívat k poskytování vědecké a technologické podpory orientované na potřeby uživatele, pokud jde o vytváření, vypracovávání, provádění a sledování politik Společenství. V tomto ohledu je užitečné, že Společné výzkumné středisko i nadále funguje jako nezávislé vědecké a technologické referenční středisko EU v oblastech své specifické odborné způsobilosti.

(13)

Mezinárodní a celosvětový rozměr evropských výzkumných činností je důležitý pro vzájemný prospěch. Sedmý rámcový program by měl být otevřen účasti zemí, které za tím účelem uzavřely nezbytné dohody, a rovněž by měl být na úrovni projektů a na základě vzájemného prospěchu otevřen účasti subjektům ze třetích zemí a subjektům mezinárodních organizací pro vědeckou spolupráci.

(14)

Sedmý rámcový program by měl přispět k rozšíření Evropské unie tím, že kandidátským zemím poskytne vědeckou a technologickou podporu pro provádění acquis Společenství a pro jejich začlenění do evropského výzkumného prostoru.

(15)

Měla by být přijata vhodná opatření, aby se zamezilo nesrovnalostem a podvodům, a měly by být učiněny nezbytné kroky ke zpětnému získání ztracených, neoprávněně vyplacených nebo nesprávně použitých prostředků, a to v souladu s nařízením Rady (ES, Euratom) č. 2988/95 ze dne 18. prosince 1995 o ochraně finančních zájmů Evropských společenství (4), nařízením Rady (Euratom, ES) č. 2185/96 ze dne 11. listopadu 1996 o kontrolách a inspekcích na místě prováděných Komisí za účelem ochrany finančních zájmů Evropských společenství proti podvodům a jiným nesrovnalostem (5) a s nařízením Rady (Euratom) č. 1074/1999 ze dne 25. května 1999 o vyšetřování prováděném Evropským úřadem pro boj proti podvodům (OLAF) (6).

(16)

Výbor pro vědu a techniku byl konzultován Komisí a zaujal stanovisko,

ROZHODLA TAKTO:

Článek 1

Přijetí sedmého rámcového programu

Na období od 1. ledna 2007 do 31. prosince 2011 se přijímá víceletý rámcový program v oblasti jaderného výzkumu a odborné přípravy (dále jen „sedmý rámcový program“).

Článek 2

Cíle

1.   Sedmý rámcový program sleduje obecné cíle stanovené v článku 1 a čl. 2 písm. a) Smlouvy a současně přispívá k vytváření znalostní společnosti, přičemž vychází z evropského výzkumného prostoru.

2.   Sedmý rámcový program zahrnuje činnosti Společenství v oblasti výzkumu, technologického rozvoje, mezinárodní spolupráce, šíření technických informací a jejich využívání, jakož i v oblasti odborné přípravy, které mají být stanoveny ve dvou zvláštních programech.

První zvláštní program zahrnuje:

a)

výzkum energie z jaderné syntézy s cílem vývoje technologie pro bezpečný, udržitelný a hospodářsky životaschopný zdroj energie, který je šetrný k životnímu prostředí;

b)

jaderné štěpení a radiační ochranu s cílem zvýšit především bezpečnost, účinnost zdrojů a nákladovou efektivnost jaderného štěpení a dalšího využití záření v průmyslu a lékařství.

Druhý zvláštní program zahrnuje činnosti Společného výzkumného střediska v oblasti jaderné energie.

3.   Hlavní rysy těchto zvláštních programů jsou uvedeny v příloze I.

Článek 3

Maximální celková částka a podíly pro jednotlivé programy

1.   Maximální celková částka na provádění sedmého rámcového programu na období od roku 2007 do roku 2011 činí 2 751 milionů EUR. Tato částka se rozdělí takto (v milionech EUR):

Výzkum energie z jaderné syntézy (7)

1 947

Jaderné štěpení a radiační ochrana

287

Jaderné činnosti Společného výzkumného střediska

517

2.   Podrobná pravidla finanční účasti Společenství v sedmém rámcovém programu jsou stanovena v příloze II.

Článek 4

Ochrana finančních zájmů Společenství

Pokud jde o akce Společenství financované podle tohoto rozhodnutí, použije se nařízení (ES, Euratom) č. 2988/95 a nařízení (Euratom, ES) č. 2185/96 při jakémkoli porušení právního předpisu Společenství, včetně nesplnění smluvní povinnosti sjednané na základě sedmého rámcového programu, vyplývající z jednání nebo opomenutí hospodářského subjektu, v důsledku kterého je nebo by mohl být z důvodu neoprávněné výdajové položky poškozen souhrnný rozpočet Evropské unie nebo rozpočty Evropskou unií spravované.

Článek 5

Základní etické zásady

Všechny výzkumné činnosti v rámci sedmého rámcového programu jsou prováděny v souladu se základními etickými zásadami.

Článek 6

Sledování, vyhodnocování a přezkum

1.   Komise nepřetržitě a systematicky sleduje provádění sedmého rámcového programu a jeho zvláštních programů a pravidelně podává zprávy a informuje o výsledcích tohoto sledování.

2.   Nejpozději v roce 2010 provede Komise za pomoci externích odborníků průběžné hodnocení sedmého rámcového programu a jeho zvláštních programů, které bude založeno na vědeckých důkazech a na hodnocení šestého rámcového programu po jeho skončení. Toto hodnocení se zaměří na kvalitu probíhajících výzkumných činností, jakož i na kvalitu provádění a řízení a na pokrok při plnění stanovených cílů.

3.   Po skončení sedmého rámcového programu dá Komise podnět k provedení externího hodnocení odůvodnění, provádění a výsledků programu nezávislými odborníky.

Komise sdělí závěry tohoto hodnocení, spolu s vlastními připomínkami, Evropskému parlamentu, Radě, Evropskému hospodářskému a sociálnímu výboru a Výboru regionů.

Článek 7

Vstup v platnost

Toto rozhodnutí vstupuje v platnost prvním dnem po vyhlášení v Úředním věstníku Evropské unie.

V Bruselu dne 18. prosince 2006.

Za Radu

předseda

J.-E. ENESTAM

PŘÍLOHA I

VĚDECKÉ A TECHNOLOGICKÉ CÍLE, TÉMATA A ČINNOSTI

ÚVOD

Sedmý rámcový program Evropského společenství pro atomovou energii (Euratom) v oblasti jaderného výzkumu a odborné přípravy je rozdělen do dvou částí, které odpovídají „nepřímým“ akcím pro výzkum energie z jaderné syntézy a pro jaderné štěpení a radiační ochranu a „přímým“ výzkumným činnostem Společného výzkumného střediska.

I.A   VÝZKUM ENERGIE Z JADERNÉ SYNTÉZY

Cíl

Vývoj znalostní základny pro ITER a jeho realizace je hlavním krokem na cestě k vytvoření prototypu reaktorů pro elektrárny, které jsou bezpečné, udržitelné, šetrné k životnímu prostředí a hospodářsky životaschopné.

Odůvodnění

Zásobování Evropy energií v krátkodobém, střednědobém a dlouhodobém horizontu má vážné nedostatky. Především je zapotřebí přijmout opatření k řešení otázek bezpečnosti zásobování, změny klimatu a udržitelného rozvoje a přitom zajistit, aby nebyl ohrožen budoucí hospodářský růst.

Vedle úsilí, jež EU vyvíjí v oblasti výzkumu obnovitelných energií, by mohla jaderná syntéza za několik desetiletí, po proniknutí komerčních reaktorů fungujících na principu jaderné syntézy na trh, zásadním způsobem přispět k uskutečnění udržitelného a bezpečného zásobování EU energií. Její úspěšný vývoj by zajistil energii, která je bezpečná, udržitelná a šetrná k životnímu prostředí. Dlouhodobým cílem evropského výzkumu jaderné syntézy, který zahrnuje všechny činnosti v oblasti jaderné syntézy v členských státech a přidružených třetích zemích, je společné vytvoření prototypu reaktorů pro elektrárny, které splňují tyto požadavky a jsou hospodářsky životaschopné, a to přibližně za třicet nebo třicet pět let a podle technologického a vědeckého pokroku.

První prioritou strategie pro dosažení tohoto dlouhodobého cíle je výstavba ITER (hlavního experimentálního zařízení, které bude demonstrovat vědeckou a technickou proveditelnost získávání energie z jaderné syntézy) a poté výstavba DEMO, „demonstrační“ elektrárny na principu jaderné syntézy. Současně s tím proběhne dynamický program na podporu výzkumu a vývoje pro ITER a na podporu vývoje materiálů pro jadernou syntézu, technologií a fyziky nezbytných pro DEMO. Do tohoto programu byl měl být zapojen evropský průmysl, sdružení pro jadernou syntézu a třetí země, zejména smluvní strany dohody o ITER.

Činnosti

1)   Realizace ITER

Tento úkol zahrnuje činnosti pro společnou realizaci ITER (jako mezinárodní výzkumné infrastruktury), zejména pokud jde o přípravu lokality, založení organizace ITER a společného evropského podniku pro ITER, řízení a personální obsazení, všeobecnou technickou a správní podporu, vybavení a zařízení a podporu projektu během výstavby.

2)   Výzkum a vývoj při přípravě provozu ITER

V rámci cíleného programu v oblasti fyziky a technologie se využijí důležité nástroje a zdroje v programu jaderné syntézy, např. JET a další stávající, budoucí nebo budovaná zařízení pro magnetické udržení (tokamaky, stelarátory, RFP). Tento program zhodnotí zvláštní klíčové technologie ITER, sjednotí jednotlivé projektové možnosti pro ITER a prostřednictvím experimentálních a teoretických činností připraví provoz ITER.

3)   Technologické činnosti při přípravě DEMO

Tyto činnosti zahrnují dynamický vývoj materiálů a klíčové technologie pro jadernou syntézu, včetně ochranných krytů, a sestavení specializovaného týmu zaměřeného na přípravu projektu „International Fusion Materials Irradiation Facility (IFMIF)“ (Mezinárodní zařízení na ozařování materiálů pro jadernou syntézu), který prověří způsobilost materiálů pro DEMO. Mezi tyto činnosti budou patřit zkoušky ozařování a modelování materiálů, studie koncepčních návrhů pro DEMO a studie bezpečnosti, environmentálních a socioekonomických aspektů energie z jaderné syntézy.

4)   Výzkumné a vývojové činnosti v dlouhodobějším horizontu

Tyto činnosti budou zahrnovat další vývoj zdokonalených koncepcí schémat magnetického udržení s případnými výhodami pro elektrárny na principu jaderné syntézy (se zaměřením na dokončení výstavby stelarátoru W7-X), teorii a modelování s cílem plně porozumět chování plazmy při jaderné syntéze a koordinovat činnosti členských států v oblasti civilního výzkumu inerciálního udržení v rámci pokračujících kontaktů.

5)   Lidské zdroje, vzdělávání a odborná příprava

S ohledem na okamžité a střednědobé potřeby ITER a za účelem dalšího vývoje v oblasti jaderné syntézy budou pokračovat iniciativy s cílem zajistit, aby byl k dispozici dostatečný počet vhodných lidských zdrojů s ohledem na rozsah kvalifikací a vysokou úroveň odborné přípravy a zkušeností, zejména v souvislosti s fyzikou a inženýrstvím jaderné syntézy.

6)   Infrastruktury

Jedním z prvků nových výzkumných infrastruktur se silným evropským rozměrem bude výstavba ITER, mezinárodního výzkumného projektu v oblasti energie z jaderné syntézy.

7)   Proces transferu technologií

ITER bude vyžadovat nové a pružnější organizační struktury, které umožní rychlý transfer jím dosažených inovací a technologického pokroku do průmyslu, aby mohly být splněny úkoly, které umožní vyšší konkurenceschopnost evropského průmyslu.

I.B   JADERNÉ ŠTĚPENÍ A RADIAČNÍ OCHRANA

Cíl

Vytvoření řádné vědecké a technické základny za účelem urychlení konkrétního pokroku pro bezpečnější nakládání s radioaktivním odpadem s dlouhým poločasem rozpadu, zvýšení zejména bezpečnosti, efektivnosti zdrojů a nákladové efektivnosti jaderné energie a zajištění pevného a sociálně přijatelného systému ochrany člověka a životního prostředí proti vlivům ionizujícího záření.

Odůvodnění

Jaderná energie slouží v současné době k výrobě jedné třetiny veškeré elektrické energie, která se spotřebuje v EU, a jako nejvýznamnější zdroj elektrické energie v pásmu základního zatížení, jenž při chodu jaderné elektrárny nevypouští CO2, představuje důležitou součást diskuse o prostředcích boje proti změně klimatu a snížení závislosti Evropy na dovážené energii. Evropské odvětví jaderné energie jako celek ztělesňuje využití nejmodernější technologie a poskytuje vysoce kvalifikovaná pracovní místa pro několik stovek tisíc osob. Pokročilejší jaderná technologie by mohla poskytnout zásadní zlepšení účinnosti a využití zdrojů a zároveň zajistit dokonce ještě vyšší úroveň bezpečnosti a produkovat méně odpadu než současné technologie.

Existují však vážné obavy spojené s dalším využitím tohoto zdroje energie v EU. Je neustále potřeba vyvíjet úsilí, aby až dosud vynikající úroveň jaderné bezpečnosti ve Společenství byla i nadále zajištěna, přičemž zlepšení radiační ochrany zůstává prioritní oblastí. Klíčové otázky, jimiž je provozní bezpečnost reaktoru a nakládání s odpady s dlouhým poločasem rozpadu, se řeší během nepřetržité práce na technické úrovni, nicméně je třeba zohlednit i politické a společenské mínění o těchto otázkách. Při jakémkoli využití záření v průmyslu i v lékařství je hlavní zásadou ochrana člověka a životního prostředí. Pro všechny tematické oblasti, o kterých zde má být pojednáno, je příznačný prvořadý zájem o zajištění vysokého stupně bezpečnosti. Jasně zjistitelné potřeby týkající se dostupnosti výzkumných infrastruktur a odborných znalostí existují rovněž ve všech oblastech jaderné vědy a jaderného inženýrství. Kromě toho jsou jednotlivé technické oblasti spojeny prostřednictvím klíčových průřezových témat, jako jsou jaderný palivový cyklus, chemie prvků aktiniové řady, analýza rizik a posouzení bezpečnosti a dokonce otázky týkající se společnosti a správy věcí veřejných.

Výzkum bude rovněž nezbytný pro nalezení nových vědeckých a technologických příležitostí a pro pružnou reakci na nové politické potřeby, které vzniknou v průběhu sedmého rámcového programu.

Činnosti

1)   Nakládání s radioaktivními odpady

Výzkumné a vývojové činnosti zaměřené na veškeré zbývající klíčové aspekty ukládání vyhořelého paliva a radioaktivního odpadu s dlouhým poločasem rozpadu do úložišť v hlubinných geologických formacích a případně demonstrace technologií a bezpečnosti a podpora vypracování společného evropského stanoviska k hlavním otázkám týkajícím se nakládání s odpadem a jeho ukládání. Výzkum oddělování a transmutace nebo dalších koncepcí zaměřených na omezení množství nebo rizika odpadu určeného k uložení.

2)   Reaktorové systémy

Výzkum za účelem podpory nepřetržitého bezpečného provozování všech důležitých druhů stávajících reaktorových systémů (včetně zařízení jaderného palivového cyklu) zohledňující nové výzvy, jako je prodloužení životnosti a vývoj nových pokročilých metod posuzování bezpečnosti (jak z technického hlediska, tak z hlediska lidského faktoru), včetně zohlednění závažných havárií, a za účelem posouzení potenciálních a bezpečnostních aspektů a aspektů nakládání s odpadem budoucích reaktorových systémů v krátkodobém a střednědobém horizontu, čímž bude zachována vysoká úroveň bezpečnosti, které již bylo v EU dosaženo, a výrazně zlepšeno dlouhodobé nakládání s radioaktivním odpadem.

3)   Radiační ochrana

Výzkum zaměřený zejména na rizika spojená s nízkými dávkami záření, na lékařské využití a na řízení nehod, prováděný za účelem vytvoření vědecké základny pro silný, vyrovnaný a sociálně přijatelný systém ochrany, který nebude nadmíru omezovat prospěšné a široce rozšířené využití záření v lékařství a průmyslu. Výzkum prováděný za účelem minimalizace dopadu jaderného a radiologického terorismu a zneužití jaderného materiálu.

4)   Infrastruktury

Podpora dostupnosti a spolupráce výzkumných infrastruktur, jako jsou zařízení pro testování materiálů, podzemní výzkumné laboratoře, radiobiologická zařízení a tkáňové banky, nezbytných k zachování vysoké technické úrovně, vysokého stupně inovace a vysoké úrovně bezpečnosti v evropském odvětví jaderné energie.

5)   Lidské zdroje, mobilita a odborná příprava

Podpora zachování a dalšího rozvoje vědecké způsobilosti a lidských zdrojů (například prostřednictvím společné odborné přípravy) s cílem dlouhodobě zajistit dostatek kvalifikovaných výzkumných pracovníků, inženýrů a zaměstnanců v odvětví jaderné energie.

II.   JADERNÉ ČINNOSTI SPOLEČNÉHO VÝZKUMNÉHO STŘEDISKA

Cíl

Poskytnout pro proces tvorby politiky Společenství v oblasti jaderné energie vědeckou a technickou podporu orientovanou na potřeby zákazníka, a to podporou provádění a sledování stávajících politik a pružnou reakcí na nové politické požadavky.

Odůvodnění

Společné výzkumné středisko podporuje cíle evropské strategie pro bezpečnost zásobování energií, zejména pro dosažení cílů Kjótského protokolu. Odborná způsobilost Společenství v oblasti jaderných technologií stojí na pevných základech minulých úspěchů a je obecně uznávána. Prospěšnost podpory, kterou Společné výzkumné středisko poskytuje politikám Společenství, a přínosu novým směrům jaderného výzkumu je založena na vědeckých odborných znalostech tohoto střediska a jeho zapojení v mezinárodní vědecké obci a spolupráci s dalšími výzkumnými středisky, jakož i na šíření poznatků. Společné výzkumné středisko má odborně způsobilé zaměstnance a nejmodernější zařízení pro uznávanou vědeckou a technickou práci, s cílem udržet evropský výzkum na čele prostřednictvím kvality své vědecké a technické práce. Společné výzkumné středisko podporuje politiku Společenství s cílem zachovat si do budoucnosti základní odbornou způsobilost a odborné znalosti prostřednictvím zpřístupnění své infrastruktury jiným výzkumným pracovníkům a prostřednictvím odborné přípravy mladých vědců a podpory jejich mobility, a tedy udržením jaderného know-how v Evropě. Nové potřeby vznikly zejména v politikách v oblasti vnějších vztahů a bezpečnosti. V těchto případech je zapotřebí interních a bezpečných informací, analýz a systémů, které nelze vždy získat na trhu.

Jaderné činnosti Společného výzkumného střediska mají za cíl splnění požadavků výzkumu a vývoje na podporu Komise i členských států. Cílem tohoto programu je získávání a shromažďování znalostí pro příspěvky do diskuse o výrobě jaderné energie, její bezpečnosti a spolehlivosti, udržitelnosti a kontrole, hrozbách a výzvách, které jsou s ní spojeny, včetně hodnocení inovačních a budoucích systémů.

Činnosti

Činnosti Společného výzkumného střediska budou zaměřeny na tyto oblasti:

1)

nakládání s jaderným odpadem a dopad na životní prostředí s cílem pochopit jaderné palivové procesy od výroby energie po uložení odpadu a vyvinout účinná řešení pro nakládání s vysoce radioaktivním jaderným odpadem na základě dvou hlavních možností (přímé ukládání nebo oddělování a transmutace). Rovněž se budou rozvíjet činnosti pro obohacení znalostí a zlepšení zpracování nebo úpravy odpadů s dlouhým poločasem rozpadu a základní výzkum v oblasti aktinidů;

2)

jaderná bezpečnost: provádění výzkumu stávajících a nových palivových cyklů a bezpečnosti reaktorů západního i ruského typu, jakož i výzkumu nových typů reaktorů. Společné výzkumné středisko navíc přispěje k iniciativě mezinárodního fóra pro výzkum a vývoj „Generace IV“, do níž jsou zapojeny nejlepší světové výzkumné organizace, a bude evropský příspěvek koordinovat. Společné výzkumné středisko by mělo integrovat výzkum v této oblasti a zajistit, aby byl evropský příspěvek pro GIF kvalitní. Společné výzkumné středisko bude přispívat výhradně k těm oblastem, které mohou zlepšit hlediska bezpečnosti a ochrany, pokud jde o inovativní palivové cykly, zejména popis, testování a analýzu nových paliv; navrhování cílů v oblasti bezpečnosti a kvality, bezpečnostních požadavků a pokročilých metod posuzování systémů;

3)

jaderné zabezpečení: podpora plnění závazků Společenství, zejména kontrola zařízení palivového cyklu s důrazem na konec palivového cyklu, sledování radioaktivity v životním prostředí nebo provádění dodatkového protokolu a integrovaných záruk, a prevence zneužití jaderného a radioaktivního materiálu v souvislosti s nedovoleným obchodem s tímto materiálem.

Společné výzkumné středisko dále usnadní diskusi na základě zjištěných skutečností a informované rozhodování o vhodné kombinaci energií tak, aby byla uspokojena potřeba energie v Evropě (včetně obnovitelných zdrojů energie a jaderné energie).

PŘÍLOHA II

REŽIMY FINANCOVÁNÍ

S výhradou pravidel pro účast stanovených pro provádění sedmého rámcového programu bude Společenství podporovat výzkumné činnosti a činnosti v oblasti technologického rozvoje, včetně demonstrací v rámci zvláštních programů prostřednictvím řady režimů financování. Tyto režimy se použijí, a to buď samostatně nebo v kombinaci, na financování jednotlivých kategorií akcí sedmého rámcového programu.

1.   REŽIMY FINANCOVÁNÍ V OBLASTI ENERGIE Z JADERNÉ SYNTÉZY

Zvláštní povaha činností v této oblasti vyžaduje provádění zvláštních opatření. Finanční podpora bude poskytnuta na činnosti prováděné na základě postupů, které jsou uvedeny:

1.1

ve smlouvách o přidružení uzavřených mezi Komisí a členskými státy nebo plně přidruženými třetími zeměmi nebo subjekty ve členských státech nebo v plně přidružených třetích zemích, které stanoví provedení části výzkumného programu Společenství v oblasti energie z jaderné syntézy v souladu s článkem 10 Smlouvy;

1.2

v Evropské dohodě o vývoji jaderné syntézy (EFDA), vícestranné dohodě uzavřené mezi Komisí a organizacemi ve členských státech nebo v přidružených státech nebo jednajícími jménem členských států nebo přidružených třetích zemí, která stanoví mimo jiné rámec pro další výzkum technologie v oblasti jaderné syntézy v přidružených organizacích a v průmyslu, využití nástrojů JET a evropský příspěvek k mezinárodní spolupráci;

1.3

ve společném evropském podniku pro ITER na základě článků 45 až 51 Smlouvy;

1.4

v mezinárodních dohodách mezi Euratomem a třetími zeměmi, které se vztahují na činnosti v oblasti výzkumu a vývoje energie z jaderné syntézy, zejména v dohodě o ITER;

1.5

v jakékoli další vícestranné dohodě uzavřené mezi Společenstvím a přidruženými organizacemi, zejména v dohodě o mobilitě zaměstnanců;

1.6

v akcích na principu sdílení nákladů na podporu výzkumu v oblasti energie z jaderné syntézy a s cílem přispět k tomuto výzkumu, na nichž se podílejí subjekty ve členských státech nebo ve třetích zemích přidružených k sedmému rámcovému programu, se kterými nebyla uzavřena smlouva o přidružení.

Kromě výše uvedených činností mohou být prováděny akce na podporu a rozvoj lidských zdrojů, stipendií, iniciativ pro integrované infrastruktury, jakož i zvláštní akce za účelem koordinace výzkumu v oblasti energie z jaderné syntézy, vypracování studií na podporu těchto činností a podpory zveřejňování, výměny informací a odborné přípravy pro podporu transferu technologií.

2.   REŽIMY FINANCOVÁNÍ V JINÝCH OBLASTECH

Činnosti prováděné na základě sedmého rámcového programu v jiných oblastech než v oblasti energie z jaderné syntézy budou financovány prostřednictvím řady režimů financování. Tyto režimy financování se použijí, a to buď samostatně nebo v kombinaci, na financování jednotlivých kategorií akcí prováděných podle celého sedmého rámcového programu.

Rozhodnutí o zvláštních programech, pracovních programech a výzvách k podávání návrhů budou v případě potřeby uvádět:

typ nebo typy režimu nebo režimů pro financování jednotlivých kategorií akcí,

kategorie účastníků (jako jsou výzkumné organizace, vysoké školy, průmysl, orgány veřejné moci), které jich mohou využít,

typy činností (výzkum, vývoj, demonstrace, odborná příprava, šíření informací, předávání znalostí a další související činnosti), které mohou být jednotlivými režimy financovány.

Pokud lze použít různé režimy financování, mohou pracovní programy uvádět, který režim financování se má použít ve věci, které se týká výzva k podávání návrhů.

Režimy financování jsou tyto:

a)

Na podporu akcí, které jsou prováděny především na základě výzvy k podávání návrhů:

1.

Společné projekty

Podpora výzkumných projektů prováděných konsorcii s účastníky z různých zemí s cílem rozvíjet nové poznatky, nové technologie, produkty nebo společné zdroje pro výzkum. Velikost, oblast působnosti a vnitřní organizace projektů se může lišit podle jednotlivých oblastí a témat. Projekty mohou být akce malého či středního rozsahu s cíleným výzkumem i velké integrující projekty, které mobilizují značné množství zdrojů k dosažení stanoveného cíle.

2.

Sítě excelence

Podpora společných výzkumných programů prováděných řadou výzkumných organizací, které své činnosti v dané oblasti spojují, a uskutečňovaných výzkumnými týmy v rámci dlouhodobější spolupráce. Provádění těchto společných výzkumných programů bude vyžadovat oficiální závazek organizací, které do těchto programů zapojují část svých zdrojů a činností.

3.

Koordinační a podpůrné akce

Podpora činností zaměřených na koordinaci a podporu výzkumu (tvorba sítí, výměna, studie, konference atd.). Tyto akce lze provádět také jinými prostředky, než jsou výzvy k podávání návrhů.

4.

Akce na podporu a rozvoj lidských zdrojů a mobility

Podpora odborné přípravy a profesního rozvoje výzkumných pracovníků.

b)

Na podporu akcí prováděných na základě rozhodnutí Rady a založených na návrhu Komise bude Společenství poskytovat finanční podporu rozsáhlým iniciativám s různými zdroji financování prostřednictvím těchto příspěvků:

finanční příspěvek na provádění společných podniků zakládaných podle postupů a ustanovení uvedených v článcích 45až 51 Smlouvy,

finanční příspěvek na rozvoj nových infrastruktur v evropském zájmu.

Společenství provede režimy financování v souladu s nařízením, které má být přijato v souvislosti s pravidly pro účast podniků, výzkumných středisek a vysokých škol, příslušnými nástroji státní podpory, zejména rámcem Společenství pro státní podporu na výzkum a vývoj, jakož i mezinárodními pravidly v této oblasti. V souladu s tímto mezinárodním rámcem musí být možné přizpůsobit rozsah a podobu finanční účasti na základě posouzení jednotlivých případů, zejména budou-li k dispozici finanční prostředky z jiných zdrojů veřejného sektoru, včetně jiných zdrojů financování Společenství jako například Evropská investiční banka (EIB).

U účastníků, kteří se podílejí na nepřímé akci v méně rozvinutém regionu (v regionech, jichž se týká konvergenční cíl (8), a v nejvzdálenějších regionech), bude v případě potřeby použito doplňující financování ze strukturálních fondů.

3.   PŘÍMÉ AKCE – SPOLEČNÉ VÝZKUMNÉ STŘEDISKO

Společenství bude provádět činnosti Společného výzkumného střediska označované jako přímé akce.


(1)  Stanovisko ze dne 15. června 2006 (dosud nezveřejněné v Úředním věstníku).

(2)  Úř. věst. C 65, 17.3.2006, s. 9.

(3)  Úř. věst. C 139, 14.6.2006, s. 1.

(4)  Úř. věst. L 312, 23.12.1995, s. 1.

(5)  Úř. věst. L 292, 15.11.1996, s. 2.

(6)  Úř. věst. L 136, 31.5.1999, s. 8.

(7)  Z předpokládané částky na výzkum energie z jaderné syntézy bude nejméně 900 milionů EUR vyhrazeno na jiné činnosti, než je výstavba ITER, uvedené v příloze I.

(8)  Konvergenční regiony jsou regiony uvedené v článku 5 nařízení Rady (ES) č. 1083/2006 ze dne 11. července 2006 o obecných ustanoveních o Evropském fondu pro regionální rozvoj, Evropském sociálním fondu a Fondu soudržnosti (Úř. věst. L 210, 31.7.2006, s. 25). Patří sem regiony způsobilé pro financování ze strukturálních fondů na zákaldě cíle „Konvergence“ a regiony způsobilé pro financování z Fondu soudržnosti.


© Evropská unie, https://eur-lex.europa.eu/ , 1998-2022
Zavřít
MENU